(EU) 2025/2454Nařízení Rady (EU) 2025/2454 ze dne 1. prosince 2025, kterým se pro rok 2026 stanoví rybolovná práva pro některé rybí populace a skupiny rybích populací v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2025/202, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách

(1)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, včetně některých podmínek, jež jsou s těmito rybolovnými právy funkčně spjaty. Podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva rozdělena mezi členskými státy tak, aby každému členskému státu zajistila relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(2)

V souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by tedy měly být stanoveny celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba také zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit stanoviska vyjádřená během konzultací zúčastněných stran.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné (Gadus morhua), sledě obecného (Clupea harengus) a šprota obecného (Sprattus sprattus) v Baltském moři a pro jejich rybolov. V souladu s čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení má tento plán přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky. Má také zajistit, aby využívání biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos (MSY). Dále má přispět k zajištění toho, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Mezi tyto cíle, které jsou blíže specifikovány v čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č. 1380/2013, patří zajištění podmínek pro životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem. Dalším cílem je zajistit přiměřenou životní úroveň pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech, zejména s ohledem na pobřežní rybolov a socioekonomické aspekty.

(4)

Dne 28. května 2025 zveřejnila Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) své každoroční doporučení pro populace v Baltském moři na rok 2026. U tresky obecné ve východní části Baltského moře ICES přitom zopakovala své předchozí doporučení pro rok 2025. Podle ICES se při většině druhů rybolovu v Baltském moři alespoň v určité míře loví více druhů populací. Toto mísení se týká populací, které podléhají TAC, i populací, na něž se TAC nevztahují. K nejvýznamnější míře mísení dochází mezi pelagickými a demerzálními druhy.

(5)

ICES pro rok 2026 doporučuje nulový odlov sledě obecného v západní části Baltského moře, tresky obecné ve východní a západní části Baltského moře a lososa obecného (Salmo salar) v subdivizích ICES 22 až 31 (dále jen „losos obecný v hlavní pánvi“). Treska obecná je vedlejším úlovkem při všech druzích rybolovu, západní populace sledě obecného je vedlejším úlovkem při cíleném lovu šprota obecného a losos obecný v hlavní pánvi může být vedlejším úlovkem při různých druzích rybolovu. Pokud by tedy byly TAC pro tyto populace stanoveny na úrovních doporučovaných ICES, vedla by povinnost vykládky všech úlovků těchto populací, a to včetně vedlejších úlovků ve smíšeném rybolovu, k jevu tzv. „blokačních druhů“. „Blokačním druhem“ se rozumí druh s vyčerpanou kvótou, což může vést k ukončení rybolovu jednoho či více rybářských plavidel, třebaže stále mají kvóty pro jiné druhy. Blokace by se dotkla zejména plavidel lovících platýse a pelagické druhy a potenciálně by je mohla donutit zastavit v roce 2026 rybolovné operace a předčasně ukončit tyto rybolovné činnosti. Podle údajů Evropského střediska pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury se hodnota při prvním prodeji platýse velkého (Pleuronectes platessa), šprota obecného a sledě obecného odlovených v mezích povolených TAC, jejichž odlov se v příslušné rybolovné oblasti očekává, odhaduje u prvního druhu na 25 300 000 EUR, u druhého druhu na 55 700 000 EUR a u třetího druhu na 43 400 000 EUR. Mnoho druhů rybolovu, zejména drobného příbřežního rybolovu týkajícího se druhů, na něž se nevztahují TAC, by v roce 2026 rovněž muselo zastavit rybolovné operace. V zájmu dosažení rovnováhy mezi zachováním rybolovu, s ohledem na to, že její nedosažení může mít potenciálně závažné socioekonomické důsledky, a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu na úrovni MSY, je vhodné zachovat TAC výlučně pro nevyhnutelné vedlejší úlovky sledě obecného v západní části Baltského moře, tresky obecné ve východní a západní části Baltského moře a lososa obecného v hlavní pánvi.

(6)

Pokud jde o populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, ICES již od roku 2019 doporučuje nulový odlov této populace. Vzhledem k tomu, že populace zůstává v nezměněném kritickém stavu, ICES zopakovala pro rok 2026 doporučení, které vydala již pro rok 2025, v němž uvedla, že má spolehlivé informace o trendech biomasy této populace a o tom, že biomasa je výrazně pod referenčním bodem pro zachování zdrojů (Blim), pod nímž by mohlo docházet ke snížení reprodukční kapacity. V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 je proto vhodné pozastavit cílený rybolov a přijmout funkčně spjatá nápravná opatření. V souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být rybolovná práva pro nevyhnutelné vedlejší úlovky stanovena na nízké úrovni s cílem předejít potenciálním vážným socioekonomickým důsledkům, které by mělo stanovení nulových rybolovných práv.

(7)

V případě populace tresky obecné v západní části Baltského moře ICES několik let doporučovala nízký odlov a pro rok 2026 doporučuje nulový odlov, neboť odhaduje, že biomasa je v roce 2025 pod bodem Blim a do roku 2027 se nad bod Blim nezvýší. V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 je proto vhodné pozastavit cílený rybolov a přijmout funkčně spjatá nápravná opatření. V souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být rybolovná práva pro nevyhnutelné vedlejší úlovky rovněž stanovena na nízké úrovni s cílem předejít socioekonomickým důsledkům, které by mělo stanovení nulových rybolovných práv.

(8)

Pokud jde o lososa obecného v hlavní pánvi, ICES zachovala své doporučení ohledně nulových úlovků, přičemž pro rok 2026 zvažuje možnost pokračování cíleného komerčního a rekreačního pobřežního rybolovu v letním období v oblasti severně od 59o 30′ s. š. (subdivize ICES 29 sever až 31) ICES rovněž ve srovnání s rokem 2025 dále snížila své doporučení ohledně odlovu z důvodu další nejistoty ohledně četnosti lososa obecného v hlavní pánvi v řece, která je pro tohoto lososa obecného nejdůležitější. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 je proto vhodné stanovit úroveň rybolovných práv a rybolovnou oblast a období v souladu s doporučením ICES a zachovat funkčně spjatá nápravná opatření.

(9)

S cílem zajistit plné využití rybolovných práv při příbřežním rybolovu lososa obecného v subdivizi ICES 32 je v případě tohoto druhu vhodné povolit omezenou mezioblastní flexibilitu mezi subdivizemi ICES 22 až 31 a subdivizí ICES 32.

(10)

Aby se při rybolovu lososů obecných snížilo riziko nesprávného vykazování lososa obecného jako pstruha obecného mořského, je vhodné zakázat rybolov pstruha obecného mořského za hranicí čtyř námořních mil měřených od základních linií a vedlejší úlovky pstruha obecného mořského omezit na 3 % kombinovaných úlovků pstruha obecného mořského a lososa obecného.

(11)

Opatřeními pro rekreační rybolov tresky obecné a lososa obecného v hlavní pánvi a opatřeními pro zachování populací pstruha obecného mořského a lososa obecného by neměla být dotčena přísnější vnitrostátní opatření přijatá v souladu s články 19 a 20 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(12)

V případě sledě obecného v Botnickém zálivu ICES odhaduje, že jeho biomasa stále klesá a je nyní na poloviční úrovni mezi bodem Blim a referenčním bodem pro zachování zdrojů (MSY Btrigger), přičemž pod tímto bodem mají být přijata vhodná nápravná opatření pro zajištění rychlého návratu populací na úrovně, které mohou vést k MSY. ICES rovněž zmiňuje nejistotu při odhadech mladé populace a poměru hmotnosti k věku. ICES navíc nadále uvádí, že pokud by rybolovná práva byla stanovena na úrovni FMSY, bylo by nepravděpodobné, že by se mohlo v populaci zvýšit procento starších kusů. ICES dále uvádí, že populace je pravděpodobně ohrožena ztrátou genetické diverzity. V souladu s nařízením (EU) 2016/1139 je proto vhodné stanovit rybolovná práva odpovídajícím způsobem a stanovit tříměsíční uzavírku trdlišť jako funkčně spjaté nápravné opatření.

(13)

V případě sledě obecného v západní části Baltského moře ICES navrhuje osmým rokem po sobě nulový odlov. Jako v roce 2024 ICES přezkoumala odhady biomasy směrem dolů oproti předchozím letům a odhadla, že biomasa dosahuje v roce 2025 pouze 52 % Blim, přestože se od roku 2021 nepřetržitě zvyšuje. Kromě toho zůstávají přírůstky na historicky nízkých úrovních a neočekává se, že by se v roce 2027 biomasa obnovila nad Blim. V souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) 1380/2013 by měla být rybolovná práva pro nevyhnutelné vedlejší úlovky stanovena na nízké úrovni s cílem předejít socioekonomickým důsledkům, které by mělo stanovení nulových rybolovných práv.

(14)

Pokud jde o sledě obecného ve střední části Baltského moře, ICES odhaduje, že po většinu uplynulých třiceti let byl stav populace nižší než Blim. ICES odhaduje že díky zvýšenému poměru hmotnosti k věku a silnějšímu přírůstku v roce 2022 je populace od roku 2024 nad bodem Blim, ale je stále ještě výrazně pod bodem MSY Btrigger. ICES odhaduje, že přírůstky v letech 2024 a 2025 by mohly být silné, ale zdůrazňuje, že tyto odhady jsou nejisté. Přírůstek za rok 2023 je podprůměrný. ICES dále připomíná, že pokračující nesprávné vykazování druhů zvyšuje nejistotu ohledně doporučení. V souladu s nařízením (EU) 2016/1139 je proto vhodné stanovit rybolovná práva odpovídajícím způsobem a stanovit tříměsíční uzavírku trdlišť jako funkčně spjaté nápravné opatření.

(15)

V případě sledě obecného v Rižském zálivu a platýse velkého ICES odhaduje, že jeho biomasa je nad bodem MSY Btrigger a rybolovný tlak je pod bodem FMSY. V souladu s nařízením (EU) 2016/1139 je proto vhodné odpovídajícím způsobem stanovit rybolovná práva.

(16)

V případě šprota obecného ICES odhaduje, že i když je jeho populace stále nad bodem MSY Btrigger, stále se snižuje v důsledku potvrzeného rekordně nízkého přírůstku v letech 2021–2023. Očekává se, že v roce 2025 bude jeho biomasa na nejnižší úrovni od roku 1990 a bude se blížit bodu MSY Btrigger. ICES odhaduje, že přírůstek v roce 2024 by mohl být výjimečně vysoký, ale zdůrazňuje, že odhad je nejistý a že pravděpodobnost, že biomasa by mohla být pod referenčními body pro zachování populace, by mohla být podceněna. ICES dále připomíná, že pokračující nesprávné vykazování druhů zvyšuje nejistotu ohledně doporučení. V souladu s nařízením (EU) 2016/1139 je proto vhodné stanovit rybolovná práva odpovídajícím způsobem a zachovat stávající tříměsíční uzavírku trdlišť.

(17)

Využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se monitoruje a kontroluje v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 (3), a zejména s články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání odlovů a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy používat při zasílání údajů o vykládkách populací, na něž se vztahuje toto nařízení, Komisi.

(18)

Články 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (4) stanoví meziroční flexibilitu kvót pro populace podléhající jak preventivnímu, tak analytickému TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nemají vztahovat, a to zejména na základě jejich biologického stavu. Kromě toho čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví další meziroční flexibilitu pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, která by ohrozila dosažení cílů společné rybářské politiky, neměla by se meziroční flexibilita kvót podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 uplatňovat kumulativně. Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být v příslušných případech vyloučena na základě biologického stavu populací.

(19)

Biomasa populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, tresky obecné v západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře by měla být povolena pod bodem Blim. U všech těchto populací jsou v roce 2026 povoleny pouze vedlejší úlovky a vědecký rybolov. Vzhledem k poměrně nízké odolnosti ekosystému Baltského moře se proto členské státy, které sdílejí kvóty příslušných TAC, zavázaly, že v roce 2026 na tyto populace nebudou uplatňovat meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby úlovky v roce 2026 nepřekročily příslušné TAC. Kromě toho je jižně od rovnoběžky 59o 30′ s. š biomasa téměř všech říčních populací lososa obecného v hlavní pánvi pod mezním referenčním bodem přírůstku smoltů (Rlim) a v roce 2026 jsou povoleny pouze vedlejší úlovky a vědecký rybolov. Příslušné členské státy proto přijaly obdobný závazek týkající se meziroční flexibility, pokud jde o úlovky lososa obecného v hlavní pánvi v roce 2026.

(20)

Nařízení Rady (EU) 2025/202 (5) stanoví TAC pro tresku Esmarkovu (Trisopterus esmarkii) v divizi ICES 3a (Skagerrak–Kattegat), ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 a ve vodách Spojeného království divize ICES 2a (Severní moře). Unie a Spojené království uspořádaly dne 20. října 2025 dvoustranné konzultace o TAC pro tresku Esmarkovu v uvedených oblastech na období od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026. Tyto konzultace proběhly podle čl. 498 odst. 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) (6). Unie se těchto konzultací zúčastnila na základě specifikací unijního postoje potvrzených Radou dne 14. října 2025 podle článku 2 rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 (7). Unie a Spojené království se dohodly na TAC na základě doporučení ICES pro tresku Esmarkovu v podoblasti ICES 4 a divizi 3a na uvedené období zveřejněného dne 10. října 2025. Výsledek konzultace byl zdokumentován v písemném zápisu, který dne 24. října 2025 podepsali vedoucí delegací Unie a Spojeného království. TAC na období od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026 by měl být stanoven na úrovni stanovené v uvedeném písemném zápisu.

(21)

Nařízení (EU) 2025/202 stanoví celkový přípustný odlov (TAC) tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) ve Středozemním moři na rok 2025. Dne 29. září 2025 Turecko souhlasilo s tím, že v souladu s platnými pravidly přijatými Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku, pokud jde o převody, převede na Unii 50 kg ze své kvóty pro tuňáka křídlatého ve Středozemním moři na rok 2025. Uvedený převod by mělo být proveden v právu Unie.

(22)

Nařízení (EU) 2025/202 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(23)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa rybářů, měla by se ustanovení tohoto nařízení týkající se Baltského moře použít od 1. ledna 2026. Ustanovení, jimiž se mění nařízení (EU) 2025/202 ohledně tresky Esmarkovy v divizi Skagerrak–Kattegat a v Severním moři, by se měla použít se zpětným účinkem od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026, jelikož se jedná o rybářskou sezónu tresky Esmarkovy. Ustanovení, jimiž se mění nařízení (EU) 2025/202 ohledně tuňáka křídlatého ve Středozemním moři, by se měla použít se zpětným účinkem od 1. ledna 2025, aby bylo zachováno vykazované období pro TAC, které bylo v platnosti od 1. ledna 2025. Touto zpětnou působností nejsou dotčeny zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, neboť kvóty podle uvedených TAC nebyly dosud vyčerpány nebo se zvýšily. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,