(EU) 2025/2359Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2359 ze dne 8. července 2025, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z nízkouhlíkových paliv

E

=

celkové emise z používání paliva (gCO2eq/MJ paliva);

e i

=

e pružné vstupy + e pevné vstupy – e předchozí použití: emise z dodávky vstupů (gCO2eq/MJ paliva);

e pružné vstupy = emise z pružných vstupů (gCO2eq/MJ paliva);

e pevné vstupy = emise z pevných vstupů (gCO2eq/MJ paliva);

e předchozí použití = emise ze stávajícího používání nebo rozpadu vstupů (gCO2eq/MJ paliva)

e p

=

emise ze zpracování (gCO2eq/MJ paliva);

e td

=

emise z přepravy a distribuce (gCO2eq/MJ paliva);

e u

=

emise ze spalování paliva při jeho konečném užití (gCO2eq/MJ paliva);

e ccs

=

čisté úspory emisí ze zachycování a ukládání uhlíku (gCO2eq/MJ paliva);

e ccu

=

čisté úspory emisí ze zachyceného a trvale chemicky vázaného uhlíku v produktech s dlouhou životností (gCO2eq/MJ).

—

částí procesu, která je založena na vstupu konvenčních fosilních paliv, jakož i biopalivech, biokapalinách a palivech z biomasy, a

—

částí procesu, která je založena na nízkouhlíkových palivech a obnovitelných palivech nebiologického původu, za předpokladu, že části procesu jsou jinak totožné.

E

=

celkové emise z používání daného paliva;

EF

=

celkové emise z referenčního fosilního paliva.

a)

hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí na základě ročních průměrů podle části C této přílohy;

b)

hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí na základě hodinové průměrné hodnoty emisí skleníkových plynů ze skladby zdrojů elektřiny v době výroby nízkouhlíkových paliv v nabídkové zóně podle prognózy provozovatelů přenosových soustav pro denní trh v nabídkové zóně, kde se nízkouhlíkové palivo vyrábí, dvě hodiny před uzávěrkou denního trhu. Za tímto účelem se použije harmonizovaná metodika, je-li k dispozici. Až do zavedení harmonizované metodiky musí být metodika schválena příslušným orgánem;

c)

hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí v závislosti na počtu hodin plného zatížení zařízení vyrábějícího nízkouhlíková paliva. Je-li počet hodin plného zatížení roven počtu hodin, pro něž byla v předchozím kalendářním roce, pro který jsou k dispozici spolehlivé údaje, zařízeními vyrábějícími elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo jadernými elektrárnami stanovena marginální cena elektřiny, nebo je-li tento počet hodin nižší, přiřadí se elektřině odebrané z rozvodné sítě použité v procesu výroby nízkouhlíkových paliv nulová hodnota emisí skleníkových plynů (v g CO2eq/MJ); je-li tento počet hodin plného zatížení překročen, elektřině z rozvodné sítě použité při procesu výroby nízkouhlíkových paliv se přiřadí hodnota emisí skleníkových plynů ve výši 183 g CO2eq/MJ;

d)

hodnoty emisí skleníkových plynů se vypočtou jako hodinový průměr na základě hodnoty emisí skleníkových plynů marginální technologie určující zúčtovací cenu elektřiny v daném obchodním intervalu v době výroby nízkouhlíkových paliv v nabídkové zóně. Tuto možnost lze použít pouze v případě, že vnitrostátní provozovatel přenosové soustavy tuto hodnotu zveřejnil.

a)

vypočítá se jako součet intenzity metanu při výrobě a přepravy vstupů;

b)

intenzita metanu při výrobě pružných vstupů založených na fosilních palivech se u vstupů vyrobených v Unii vypočítá na základě emisí metanu vykázaných výrobci v Unii v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 (8) a u vstupů dovážených do Unie nebo používaných k výrobě nízkouhlíkových paliv mimo Unii vychází z informací o emisích metanu vykázaných dovozci v souladu s čl. 28 odst. 1, 2 a 5 nařízení (EU) 2024/1787 (9);

c)

intenzita metanu při přepravě pružných vstupů založených na fosilních palivech se u vstupů vyrobených v Unii vypočítá na základě emisí metanu vykázaných výrobci a provozovateli aktiv v Unii v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1787 a u vstupů dovážených do Unie nebo používaných pro nízkouhlíková paliva mimo Unii vychází z hodnot odhadujících emise metanu související s přepravou ropy, zemního plynu a uhlí ze třetích zemí zveřejněných v databázi transparentních informací v oblasti metanu podle čl. 30 odst. 2 písm. d) bodu ii) nařízení (EU) 2024/1787, doplněných o příslušné informace o emisích metanu vykázané provozovateli zařízení v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1787 a dovozci v souladu s čl. 27 odst. 1, čl. 28 odst. 1, 2 a 5 a přílohou IX nařízení (EU) 2024/1787.

a)

emise přiřazené dodávkám pevných vstupů se stanoví vynásobením ztráty produkce elektřiny, tepla nebo jiných produktů příslušným emisním faktorem. V případě ztráty výroby elektřiny se uplatní emisní faktory pro výrobu elektřiny z rozvodné sítě v zemi, kde k odklonu došlo, stanovené podle metodiky uvedené v bodech 5 nebo 6 (11). V případě materiálu, u něhož došlo k odklonu od předchozího využívání, se emise přiřazené náhradnímu materiálu vypočtou stejně jako u materiálových vstupů. Během prvních 20 let od zahájení výroby nízkouhlíkových paliv se ztráta produkce elektřiny, tepla a materiálů určí na základě průměrného množství elektřiny a tepla, které bylo vyrobeno z daného pevného vstupu za poslední tři roky před zahájením výroby nízkouhlíkových paliv. Po 20 letech výroby se úbytek výroby elektřiny, tepla nebo jiných produktů určí na základě norem minimální energetické náročnosti předpokládaných v příslušných závěrech o nejlepší dostupné technologii (BAT). Nejsou-li pro daný proces k dispozici závěry o nejlepší dostupné technologii, vychází se při odhadu ztráty produkce ze srovnatelného procesu, při kterém se používá nejmodernější technologie;

b)

v případě pevných vstupů, které jsou meziprodukty v průmyslových procesech, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn v ocelárnách nebo rafinérský plyn v ropných rafinériích, pokud nelze přímo měřit účinek odklonu od jejich využívání za účelem výroby paliva, se emise vzniklé v důsledku odklonu využívání vstupů stanoví na základě simulací provozu zařízení před jeho úpravou a po ní. Způsobila-li úprava zařízení snížení výstupu některých produktů, zahrnou se do emisí přiřazených danému pevnému vstupu též emise spojené s nahrazením ztráty daných produktů;

c)

jsou-li v daném procesu využívány pevné vstupy z nových zařízení, bere se v úvahu dopad odklonu využívání daného vstupu od nejekonomičtějšího alternativního využití. Následně se důsledky emisí vypočtou podle norem minimální energetické náročnosti předpokládaných v příslušných závěrech o BAT. U průmyslových procesů, u nichž nejsou závěry o BAT k dispozici, se ušetřené emise vypočítají na základě srovnatelného procesu, při kterém se používá nejmodernější technologie.

a)

CO2 byl zachycen z činnosti uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (12) nebo ze spalování směsného komunálního odpadu, byl zohledněn v předchozí fázi výroby v rámci účinného systému stanovování cen uhlíku a je zahrnut do chemického složení paliva před 1. lednem 2036. Toto datum se v jiných případech než v případě CO2 pocházejícího ze spalování paliv pro výrobu elektrické energie prodlužuje do 1. ledna 2041;

b)

CO2 byl zachycen ze vzduchu;

c)

zachycený CO2 nebo oxid uhelnatý pochází z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy splňujících kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001;

d)

zachycený CO2 nebo oxid uhelnatý pochází ze spalování obnovitelných paliv nebiologického původu nebo nízkouhlíkových paliv, která splňují kritéria úspory skleníkových plynů stanovená v článku 29a směrnice (EU) 2018/2001 a v tomto nařízení;

e)

zachycený CO2 pochází z geologického zdroje CO2 a dříve se uvolňoval přirozenou cestou;

f)

uhlík pochází ze vstupů klasifikovaných jako zdroj energie pro výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.

a)

všechny toky CO2 z fosilních paliv, které opouštějí zpracovatelské zařízení a jsou zachycovány v zařízení na zachycování a jsou zohledněné v e ccs nebo e ccu, a

b)

veškerý CO2 z fosilních paliv uvolňovaný do atmosféry na konci životního cyklu druhotných produktů, vypočtený na stechiometrickém základě v případě uhlíku obsaženého v chemickém složení všech druhotných produktů, ledaže provozovatel prokáže, že tento CO2 je zachycen a trvale uložen nebo trvale chemicky vázán v produktech s dlouhou životností uvedených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/2620 (14). Pevný uhlík obsažený v druhotných produktech, protože je trvale chemicky vázán v produktech uvedených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/2620, nebo pevný uhlík uložený v souladu s příslušnými požadavky na zajištění trvalého ukládání stanovenými v metodice přijaté podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2024/3012 (15) se nepovažuje za emitovaný.

a)

přiřazení se provádí na konci procesu, při kterém vznikají druhotné produkty. Přiřazené emise zahrnují emise ze samotného procesu, jakož i emise připadající na vstupy daného procesu;

b)

takto přiřazovanými emisemi jsou e i  plus všechny podíly e p , e td a e ccs , které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vznikají předmětné druhotné produkty, včetně tohoto kroku. Je-li vstup procesu sám o sobě druhotným produktem jiného procesu, provede se nejprve přiřazení v tomto jiném procesu, aby se určily emise, které mají být přiřazeny předmětnému vstupu; Emise e předchozí použití se přiřadí pouze druhotným produktům klasifikovaným jako obnovitelná paliva nebiologického původu nebo nízkouhlíková paliva;

c)

pokud některé zařízení v rámci příslušného projektu zpracovává pouze jeden z druhotných produktů daného projektu, pak se emise z tohoto zařízení v plné výši přiřadí tomuto druhotnému produktu;

d)

umožňuje-li daný proces měnit poměr vyráběných druhotných produktů, provede se přiřazení na základě fyzikální kauzality určením dopadu zvýšení výstupů pouze jednoho druhotného produktu na emise procesu při zachování ostatních výstupů na konstantní úrovni;

e)

je-li poměr produktů pevný a všechny druhotné produkty jsou paliva, elektřina nebo teplo, provede se přiřazení podle energetického obsahu. Pokud se přiřazení týká vyváženého tepla na základě energetického obsahu, lze zohlednit pouze užitečnou část tepla, jak je definována v části C bodě 16 přílohy V směrnice (EU) 2018/2001;

f)

je-li poměr produktů pevný a některými druhotnými produkty jsou materiály bez energetického obsahu, provede se přiřazení na základě ekonomické hodnoty daných druhotných produktů. Uvažovanou ekonomickou hodnotou je průměrná hodnota produktů při dodání k bráně závodu za poslední tři roky. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odhadne se hodnota z cen komodit po odečtení nákladů na přepravu a skladování.

c CO2

=

CO2 zachycený v zařízení na zachycování uhlíku (gCO2eq/MJ paliva);

e CO2-c

=

emise spojené se všemi činnostmi při zachycování uhlíku, dehydrataci, stlačování a zkapalňování CO2 (gCO2eq/MJ paliva);

e CO2-t

=

emise z přepravy CO2 potrubím, lodí, vlečným člunem, po železnici nebo nákladním vozidlem z místa zachycení do místa trvalého úložiště (gCO2eq/MJ paliva);

e CO2-i

=

emise z vtláčení CO2 do trvalého úložiště (gCO2eq/MJ paliva).

a)

emise skleníkových plynů na MJ paliva zachyceného v zařízení na zachycování uhlíku (c CO2 ) pro účely trvalého geologického ukládání v úložišti povoleném podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (16) nebo podle platných vnitrostátních právních předpisů ve třetích zemích, které se nepoužívá na zlepšení využití ropy a zemního plynu. Příslušné vnitrostátní právní předpisy, které upravují geologická úložiště, stanoví vhodné požadavky na monitorování, podávání zpráv a ověřování za účelem zjištění úniků a ukládají provozovateli úložiště právní povinnost zajistit nápravu v souladu s právními předpisy platnými v Unii. V případě úniku se ekvivalentní množství emisí uhlíku nezapočítává jako snížení emisí v rámci e ccs . Geologická úložiště, z nichž opakovaně dochází k únikům, nejsou akceptována k vtláčení (e CO2-i);

b)

emise skleníkových plynů na MJ paliva z operací zachycování CO2. Tyto emise zahrnují emise ze spotřeby paliva, tepla a elektřiny a z využívání materiálového vstupu pro zachycování, jakož i z veškerých náhrad materiálu (v důsledku ztrát nebo rozkladu). Tyto emise se vypočítají v souladu s oddílem 21 přílohy IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2066 (17);

c)

emise skleníkových plynů na MJ paliva z přepravy CO2 (e CO2-t) potrubím, lodí, po železnici, nákladním vozidlem nebo jiným námořním prostředkem z místa zachycení. Emise skleníkových plynů způsobené přepravou CO2 se vypočítají na základě ujeté vzdálenosti, způsobu dopravy a zatížení. Pokud se vtlačený CO2 dopravuje dvěma nebo více druhy dopravy, vypočtou se emise jako součet za každý druh dopravy. Emise z přepravy pro více zdrojů se rozdělí pomocí metody přiřazení na základě hmotnosti. Pokud potrubí přepravuje CO2 do více geologických úložišť nebo slouží k více účelům, emise z přepravy CO2 se rozdělí pomocí metody přiřazení na základě hmotnosti. Emise skleníkových plynů z přepravy CO2 potrubím se vypočítá v souladu s oddílem 22 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

d)

emise skleníkových plynů na MJ paliva z vtláčení (e CO2-i) do trvalého geologického úložiště povoleného podle směrnice 2009/31/ES nebo podle platných vnitrostátních právních předpisů ve třetích zemích. Tyto emise zahrnují všechny emise ze spalování paliv ve stacionárních zařízeních používaných při přepravě CO2, včetně emisí z elektřiny a emisí paliv použitých při přepravě CO2 v připojených kompresních stanicích, a jiných spalovacích činností, například v elektrárnách v místě úložiště. Tyto emise se vypočítají v souladu s oddílem 23 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

c CO 2

=

CO2 zachycený v zařízení na zachycování uhlíku (gCO2eq/MJ paliva);

e CO2-c

=

emise spojené se všemi činnostmi při zachycování uhlíku, dehydrataci, stlačování a zkapalňování CO2 (gCO2eq/MJ paliva);

e CO2-t

=

emise z přepravy CO2 potrubím, lodí, vlečným člunem, po železnici nebo nákladním vozidlem z místa zachycení do místa využití (gCO2eq/MJ paliva);

e CO2-u

=

emise z využití CO2 za účelem jeho trvalého chemického vázání v produktech (gCO2eq/MJ paliva).