(EU) 2025/2358Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2358 ze dne 20. listopadu 2025, kterým se stanoví pravidla pro systémy certifikace, certifikační orgány a audity podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3012

1.   Systémy certifikace vytvoří spolehlivou strukturu správy a řízení, která zajišťuje, aby systém měl potřebnou právní a technickou kapacitu, nestrannost a nezávislost pro plnění svých povinností. Tato struktura správy a řízení zahrnuje správní radu složenou z nezávislých členů, kteří přebírají fiduciární odpovědnost za organizaci a jednají podle transparentních postupů. V závislosti na rozsahu certifikace zřídí systémy certifikace technický výbor nebo rovnocenný systém technické odborné podpory, který zahrnuje pokud možno všechny příslušné zúčastněné strany a který poskytuje poradenství vedení systému v technických otázkách. Systémy certifikace provádějí transparentní konzultace se zúčastněnými stranami pro každou novou verzi nebo významnou aktualizaci obecných požadavků, procesů a pokynů systému.

2.   Systémy certifikace stanoví pravidla a postupy k zamezení střetu zájmů při rozhodování. Jako minimální standard prosazují systém brzd a protivah, aby zajistily, že žádná jednotlivá zúčastněná strana, která má na výsledku rozhodnutí osobní zájem, nebude mít na dané rozhodnutí rozhodující vliv. Osoby, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, musí být v systémech certifikace vyloučeny z rozhodování. Systémy certifikace zavedou pro identifikaci a dokumentaci takových případů vhodné postupy a auditní stopu, jež pravidelně přezkoumávají v rámci svých systémů vnitřní kontroly.

1.   Systémy certifikace zavedou systém interního monitorování, aby mohly ověřovat, zda provozovatelé dodržují pravidla a postupy uplatňované systémem, a aby zajistily kvalitu práce auditorů certifikačních orgánů. Interní monitorování se provádí nejméně jednou ročně nebo alespoň se stejnou četností jako audity, aby odráželo rozsah certifikace systému, jakož i úroveň rizika činností prováděných provozovateli. V rámci interního monitorování systémy certifikace vyžadují, aby jim certifikační orgány poskytly všechny zprávy o certifikačním auditu, recertifikačním auditu nebo monitorovacím auditu (dále jen „audit“). Interní monitorování zahrnuje náhodný vzorek auditních zpráv každého certifikačního orgánu vybraný na základě rizik.

2.   Systémy certifikace stanoví postupy pro podávání stížností na provozovatele nebo certifikační orgány a jejich vyřizování. Tyto postupy umožňují elektronické zasílání stížností a zajišťují ochranu fyzických nebo právnických osob, které v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 v dobré víře oznamují protiprávní jednání nebo podávají stížnosti (2).

3.   Systémy certifikace vedou evidenci všech stížností. Na žádost Komise nebo členského státu, v němž byla stížnost podána, poskytnou systémy certifikace žadateli veškeré dokumenty týkající se stížnosti a jejího vyřízení.

4.   Systémy certifikace zajistí účinné sledování výsledků interního monitorování a vyřizování stížností a v případě potřeby uplatňují podle pravidel a postupů stanovených v souladu s čl. 6 odst. 1 příslušná nápravná opatření a sankce za nesoulad provozovatelů. V případě potřeby přijmou systémy certifikace nápravná opatření týkající se jejich struktury správy a řízení nebo jejich procesu interního monitorování.

5.   Systémy certifikace zavedou systém správy dokumentace, který se zabývá všemi těmito prvky:

6.   Dokumentace uvedená v odstavci 5 se uchovává nejméně pět let po skončení monitorovacího období.

1.   Systémy certifikace zavedou komplexní systém pro řešení případů nesouladu provozovatelů, kteří se účastní systémů certifikace. Tento systém zahrnuje přinejmenším jasnou klasifikaci případů nesouladu na základě míry jejich závažnosti podle požadavků stanovených v odstavcích 2 až 5. Pro každý typ nesouladu systémy certifikace vytvoří transparentní soubor pravidel a postupů, které zajistí včasné vymáhání nápravných opatření a sankcí uvedených v článku 7.

2.   Systémy certifikace klasifikují případy nesouladu zjištěné během auditu jako kritické, závažné nebo méně závažné.

3.   Kritický nesoulad spočívá v porušení pravidel nebo postupů systému certifikace, jako je podvod, nevratný nesoulad nebo porušení, které ohrožuje integritu systému certifikace.

Kritický nesoulad zahrnuje alespoň tyto případy:

4.   Závažný nesoulad spočívá v porušení pravidel nebo postupů systému certifikace, které je potenciálně vratné, opakuje se a které odhaluje systematické problémy nebo aspekty, které samy o sobě nebo v kombinaci s dalšími případy nesouladu mohou vést k zásadnímu selhání systému.

Závažný nesoulad zahrnuje alespoň tyto případy:

5.   Méně závažný nesoulad spočívá v porušení pravidel nebo postupů systému certifikace, které má omezený dopad, představuje ojedinělé nebo přechodné pochybení, a není-li napraveno, nemá za následek zásadní selhání systému.

1.   V případě nesouladu se na provozovatele nebo skupiny provozovatelů vztahují nápravná opatření a sankce stanovené v odstavcích 2 až 7.

2.   V případě kritického nesouladu se provozovatelům žádajícím o certifikaci certifikát nevydá.

3.   Provozovatelé, kterým v souladu s odstavcem 2 nebyl vydán certifikát, mohou o certifikaci požádat opětovně po uplynutí stanovené doby, kterou určí systém certifikace podle povahy činnosti.

4.   Případy kritického nesouladu zjištěné během recertifikačních auditů nebo monitorovacích auditů nebo v rámci interního monitorování systému certifikace či vyřizování stížností vedou k okamžitému odnětí certifikátu a k trvalému zastavení vydávání certifikovaných jednotek.

5.   V případě závažného nesouladu se provozovatelům žádajícím o certifikaci certifikát nevydá.

6.   Případy závažného nesouladu zjištěné během recertifikačního auditu nebo monitorovacího auditu nebo v rámci interního monitorování systému certifikace či vyřizování stížností vedou k okamžitému pozastavení platnosti certifikátu. Pokud provozovatelé neprovedou nápravné opatření do 90 dnů od oznámení o pozastavení, certifikát je odňat.

7.   V případech méně závažného nesouladu stanoví systémy certifikace lhůtu pro provedení nápravných opatření, která nesmí překročit 12 měsíců od jejich oznámení.

1.   Systémy certifikace vyžadují, aby provozovatel nebo skupina provozovatelů ve své žádosti o certifikaci uvedli tyto informace:

2.   Systémy certifikace vyloučí provozovatele nebo skupinu provozovatelů ze systému v těchto případech:

3.   Ustanovení odst. 2 písm. b) se nepoužije, pokud certifikační audit v rámci jiného systému proběhl více než tři roky před podáním žádosti o certifikaci nebo pokud tento jiný systém mezitím ukončil své certifikační činnosti, což provozovateli nebo skupině provozovatelů znemožnilo podat novou žádosti o certifikaci. V takovém případě se rozsah certifikačního auditu upraví tak, aby zahrnoval všechny relevantní otázky a zaměřil se na nedostatky zjištěné při certifikačním auditu, které se provozovatelům nebo skupině provozovatelů nebo jejich právním předchůdcům v tomto jiném systému nepodařilo odstranit.

4.   Ustanovení odst. 2 písm. c) se nepoužije, pokud provozovatel nebo skupina provozovatelů prokáží, že měli závažný důvod dokládající, že vystoupení z jiného systému bylo nevyhnutelné nebo nezbytné. Toto vystoupení nesmí být způsobeno kritickým nebo závažným nesouladem nebo zanedbáním provádění požadavků systému certifikace ze strany provozovatele.

5.   Systémy certifikace zajistí účinnou a včasnou výměnu informací uvedených v odstavci 1 mezi sebou.

1.   Systémy certifikace zveřejňují volně na svých internetových stránkách alespoň informace uvedené v příloze IV. Komise tyto informace zveřejní v registru Unie.

2.   Systémy certifikace uvádí ve svých registrech provozovatele s odňatým certifikátem, ukončeným certifikátem nebo neplatným certifikátem, a to nejméně po dobu 36 měsíců po datu odnětí, ukončení nebo skončení platnosti certifikátu. Systémy certifikace neprodleně zveřejňují veškeré změny stavu certifikace provozovatelů.

3.   Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 14 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (EU) 2024/3012 se vztahuje na předchozí kalendářní rok a její struktura a obsah se řídí požadavky stanovenými v příloze V tohoto nařízení.

1.   Systémy certifikace vyžadují, aby provozovatelé nebo skupiny provozovatelů úspěšně prošli certifikačním auditem provedeným certifikačním orgánem vybraným ze seznamu certifikačních orgánů jmenovaných systémem certifikace, než jim bude umožněna účast v systému. Takový audit se vždy provádí na místě a poskytuje přinejmenším přiměřenou jistotu o účinnosti vnitřních procesů.

2.   Certifikovaní provozovatelé nebo skupiny provozovatelů se podrobují pravidelným recertifikačním a monitorovacím auditům, jejichž četnost je stanovena v příslušných metodikách certifikace přijatých podle článku 8 nařízení (EU) 2024/3012. Certifikační audit a první recertifikační audit mohou na žádost provozovatelů probíhat současně. V případě skupinových auditů se mohou audity vztahovat na vzorek členů skupiny v souladu s článkem 12 tohoto nařízení. Za ověření výsledků auditů odpovídá technický kontrolor certifikačního orgánu.

3.   Systémy certifikace zavedou podrobné pokyny, které stanoví, jak se audity plánují a provádějí a jak se vypracovávají zprávy o auditu. Systémy certifikace zajistí, aby certifikační orgány vykonávaly audity v souladu s normou EN ISO/IEC 17021-1 ve spojení s normou EN ISO/IEC 19011 nebo s normou jim rovnocennou. Systémy certifikace zajistí účinnou a včasnou výměnu informací o auditu mezi sebou, aby podpořily účinnou přípravu a provedení auditu.

4.   Certifikační a recertifikační audity musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

5.   Certifikační orgány certifikují pouze provozovatele nebo skupiny provozovatelů, kteří splňují všechny tyto požadavky:

1.   Systémy certifikace vyžadují, aby provozovatelé předložili certifikačním orgánům plán činnosti a plán monitorování před provedením certifikačního auditu a příslušné monitorovací zprávy před provedením recertifikačních auditů nebo monitorovacích auditů.

2.   Pro účely recertifikačních auditů musí monitorovací zpráva obsahovat nezbytné informace týkající se výpočtu čistého přínosu pohlcení uhlíku nebo čistého přínosu snížení emisí z půdy v souladu s příslušnou metodikou certifikace a veškeré relevantní informace o souladu činnosti s kritérii odpovědnosti a udržitelnosti, jak je stanoveno v použitelné metodice certifikace.

3.   Pro účely monitorovacích auditů musí monitorovací zpráva obsahovat nezbytné informace týkající se monitorování uloženého uhlíku a všech případů opětovného uvolnění uhlíku.

4.   Systémy certifikace poskytnou Komisi a vnitrostátním orgánům odpovědným za dohled nad certifikačními orgány na jejich žádost přístup k příslušným zprávám o auditu a certifikátům souladu.

1.   Systémy certifikace umožňují skupinový audit na žádost skupiny provozovatelů pro činnosti uhlíkového zemědělství pouze v těchto případech:

2.   Skupina provozovatelů, která žádá o skupinový audit, určí správce skupiny, který skupinu provozovatelů právně zastupuje a odpovídá za to, že každý provozovatel dodržuje použitelnou metodiku certifikace.

3.   Certifikační orgány provádějící skupinový audit mohou ověřit všechny dotčené činnosti na základě vzorku členů skupiny. Systémy certifikace stanoví pokyny k provádění skupinového auditu, které zahrnují alespoň tyto prvky:

4.   Vzorek sestávající z počtu členů skupiny, který se rovná druhé odmocnině celkového počtu členů skupiny, se podrobuje auditu jednotlivě, a to s četností stanovenou v použitelné metodice certifikace. V případě vyšší úrovně rizika se tento počet zvýší.

5.   Pokud je při skupinovém auditu zjištěn kritický nebo závažný nesoulad u jednoho provozovatele z počátečního vzorku členů skupiny, provede se audit dalšího vzorku členů skupiny stejné velikosti. Systémový nesoulad členů skupiny v celém vzorku vede k pozastavení nebo případně odnětí certifikace celé skupiny. Systémy certifikace stanoví kritéria pro určení obecné úrovně rizika v oblastech, jichž se týkají činnosti skupiny, a důsledky této úrovně rizika pro přístup k auditu. Vzorek je reprezentativní pro celou skupinu a určuje se kombinací výběru na základě rizik a náhodného výběru. Náhodný výběr představuje nejméně 25 % členů vzorku a nejméně 25 % celkové oblasti, na kterou se vztahují činnosti vzorku. Členové vybraní pro skupinový audit se při každém ověřování mění, přičemž jeho četnost je stanovena v použitelné metodice certifikace. Případy kritického nebo závažného nesouladu jednotlivých členů skupiny zjištěné během auditu se řeší podle čl. 7 odst. 2 až 6.

6.   Audity správce skupiny se vždy provádějí na místě. Audity členů skupiny mohou být prováděny „od stolu“ za předpokladu, že takové audity jsou schopny poskytnout srovnatelnou úroveň jistoty jako audity na místě. Systémy certifikace stanoví, jaké důkazy se vyžadují pro provádění auditů od stolu. Vlastní prohlášení provozovatelů se nepovažuje za dostatečný důkaz.

1.   Systémy certifikace zajistí, aby certifikační orgány jmenované za účelem provádění auditních činností, včetně certifikačních auditů (validace) a recertifikačních a monitorovacích auditů (ověřování), dodržovaly pravidla stanovená v tomto článku, s výjimkou odstavců 2, 3 a 4 v případě certifikačních orgánů uznaných vnitrostátním příslušným orgánem uvedeným v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2024/3012.

2.   Certifikační orgány jsou akreditovány podle normy EN ISO/IEC 17065. Pokud certifikační orgán provádí ověřování, a to buď se svými vnitřními zdroji nebo s jinými zdroji pod svou přímou kontrolou, musí rovněž splňovat příslušné požadavky norem EN ISO/IEC 17029 a EN ISO 14065. Certifikační orgány pro audity využívají pouze jiné zdroje, které mají potřebné znalosti, zkušenosti, dovednosti a schopnosti pro účinné provádění všech nezbytných auditních činností, včetně validace a ověřování.

3.   Akreditaci certifikačních orgánů provádějí vnitrostátní akreditační orgány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (3) a uvedená akreditace zahrnuje konkrétní rozsah certifikace systémů v souladu s nařízením (EU) 2024/3012 Při posuzování kvalifikace certifikačního orgánu pro účely odstavce 2 vnitrostátní akreditační orgán zohlední pro certifikaci uhlíkového zemědělství nebo trvalého pohlcování uhlíku a ukládání uhlíku do produktů případnou akreditaci pro příslušnou skupinu činností získanou již dříve v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/996 (4), resp. prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/2067 (5).

4.   Certifikační orgány vyberou a jmenují v souladu s normou EN ISO/IEC 17021-1 ve spojení s normou EN ISO/IEC 19011 auditorský tým s ohledem na odbornou způsobilost potřebnou k dosažení cílů auditu. Auditorský tým musí mít potřebné znalosti, zkušenosti, dovednosti a schopnosti pro účinné provedení auditu. Pokud je auditor pouze jeden, musí mít rovněž potřebné znalosti, dovednosti, zkušenosti, vzdělání a schopnosti k výkonu povinností vedoucího auditorského týmu, které se vztahují na daný audit.

5.   Auditoři vybraní certifikačními orgány splňují následující požadavky:

6.   Systém správy a řízení certifikačního orgánu zajistí co nejvyšší míru nezávislosti úsudku auditorů uplatněním zásad rotace auditorů nebo jiných existujících osvědčených postupů v této oblasti.

7.   Certifikační orgány, které již nejsou oprávněny provádět audity v rámci systému certifikace, jsou vedeny na seznamu na internetových stránkách systému nejméně 24 měsíců po posledním auditu s příslušnou informací v tomto smyslu.

1.   Systémy certifikace zavedou pro auditory certifikačních orgánů, které systém jmenuje, komplexní kurzy odborné přípravy, které obsáhnou všechny aspekty související s oblastí působnosti systému. Součástí kurzů je zkouška, která prokazuje, že účastníci splňují požadavky na odbornou přípravu v technické oblasti nebo oblastech, v nichž působí. Auditoři se účastní kurzů odborné přípravy před zahájením provádění auditů jménem systému certifikace.

2.   Systémy certifikace zavedou systém pro sledování stavu odborné přípravy auditorů a zajistí, aby se auditoři účastnili kurzů odborné přípravy pravidelně. Systémy certifikace rovněž poskytují certifikačním orgánům nezbytné pokyny týkající se aspektů, které jsou důležité pro certifikační proces, včetně aktualizací regulačního rámce nebo příslušných zjištění z interního monitorovacího procesu systému certifikace.

1.   Systémy certifikace požadují, aby certifikační orgány provádějící audity v rámci systému, jakož i provozovatelé, kteří se systému účastní, spolupracovali s Komisí a vnitrostátními příslušnými orgány členských států, včetně umožnění přístupu do prostor provozovatelů, pokud jsou o to požádáni, a aby Komisi a vnitrostátním příslušným orgánům členských států poskytli veškeré informace potřebné k plnění jejich úkolů podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2024/3012. Certifikační orgány musí:

2.   Členské státy mohou pověřit dohledem nad certifikačními orgány vnitrostátní akreditační orgány podle nařízení (ES) č. 765/2008.

3.   V souvislosti s dohledem podle čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2024/3012 členské státy mohou stanovit postupy, které certifikačním orgánům uznaným vnitrostátním příslušným orgánem uvedeným v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2024/3012 umožní, aby se bez ohledu na to, zda se jejich ústředí nachází v jejich členském státě, zaregistrovaly pro účely dohledu a výkon dohledu.

4.   Členské státy si vyměňují informace a sdílejí osvědčené postupy ohledně toho, jak dohlížet na činnost certifikačních orgánů, v kontextu rámce formální spolupráce. Pokud certifikační orgány provádějí certifikaci činností souvisejících s pohlcováním uhlíku, uhlíkovým zemědělstvím a ukládáním uhlíku do produktů ve více než jednom členském státě, vytvoří dotčené členské státy společný rámec pro dohled nad těmito certifikačními orgány, přičemž určí jeden členský stát za hlavní orgán dohledu nad auditem.

5.   Hlavní orgán dohledu nad auditem odpovídá ve spolupráci s ostatními dotčenými členskými státy za konsolidaci a sdílení informací o výsledcích dohledu nad certifikačními orgány s ostatními členskými státy.

6.   Pokud má členský stát důvodné pochybnosti o schopnosti určitého certifikačního orgánu provádět audit, sdělí tyto informace ostatním členským státům, Komisi a systému certifikace, v jehož rámci certifikační orgán působí. Příslušný systém certifikace případ neprodleně prošetří. Po ukončení šetření systém certifikace informuje členské státy a Komisi o výsledku šetření a o přijatých nápravných opatřeních.

7.   Provozovatelé a certifikační orgány, které nesplňují nebo nejsou ochotny plnit požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5, jsou z účasti v systémech certifikace a z provádění auditů jménem těchto systémů vyloučeny.