(EU) 2025/2351Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2351 ze dne 18. listopadu 2025, kterým se ukládá konečné ochranné opatření, pokud jde o dovoz určitých legujících prvků feroslitin

(1)

Dne 19. prosince 2024 Evropská komise (dále jen „Komise“) zveřejnila oznámení o zahájení ochranného šetření v souvislosti s dovozem legujících prvků na bázi křemíku a manganu (4).

(2)

Šetření bylo zahájeno na základě žádosti tří členských států (Francie, Polska a Slovenska, které podpořilo Španělsko). Analýza žádosti ukázala, že rostoucí trend dovozu některých legujících prvků na bázi křemíku a manganu a podmínky, za kterých se uskutečňuje, způsobují nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobnímu odvětví EU.

(3)

S cílem získat informace nezbytné k provedení hloubkového posouzení zveřejnila Komise dne 19. prosince 2024 dotazníky pro výrobce v Unii, vývozce, dovozce a uživatele výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany, aby do 17. ledna 2025 předložily svá podání. Dne 9. ledna 2025 Komise zveřejnila nedůvěrnou verzi žádosti obsahující klíčové statistické údaje o dovozu a dostupné ukazatele újmy.

(4)

Komise obdržela 106 vyplněných dotazníků a 61 volných podání ve fázi zahájení šetření a ve fázi protiargumentace od výrobců v Unii, vývozců, dovozců, uživatelů, sdružení a orgánů třetích zemí a uspořádala slyšení s 22 zúčastněnými stranami.

(5)

Komise důkladně ověřila informace poskytnuté výrobci v Unii. Za tímto účelem byli vybráni tři výrobci v Unii pro inspekci na místě na základě objemu jejich výroby obdobných nebo přímo konkurujících výrobků během dotčeného období a jejich zeměpisné polohy v Unii. Tři vybraní výrobci představují 85 % celkové výroby v Unii a nacházejí se ve Francii, na Slovensku a v Polsku.

(6)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že Komise neposkytla odpovídajícím způsobem a včas důkazy, na nichž bylo zahájení ochranného šetření založeno. Tvrdily, že kvůli tomuto neposkytnutí nemohly plně uplatnit své právo na obhajobu.

(7)

Na rozdíl od těchto tvrzení obsahovala žádost všechny podstatné údaje týkající se zvýšení dovozu. Kromě toho se Komise domnívala, že hlavní dostupné prvky a důkazy byly odpovídajícím způsobem shrnuty jak v oznámení o zahájení šetření, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, tak v oznámení o šetření zaslaném WTO dle čl. 12 odst. 1 písm. a) Dohody WTO o ochranných opatřeních.

(8)

Komise se proto domnívala, že splnila své právní povinnosti dostatečně chránit práva zúčastněných stran na obhajobu. Kromě toho bylo podle článku 5 nařízení (EU) 2015/478 a článku 3 nařízení (EU) 2015/755 všem zúčastněným stranám, které ve stanovené lhůtě požádaly o slyšení, toto slyšení poskytnuto a dostaly další příležitost předložit své připomínky ve fázi protiargumentace. Při přijímání konečných závěrů Komise řádně zvážila a zohlednila připomínky, které ve stanovené lhůtě předložily všechny zúčastněné strany písemně nebo ústně během slyšení.

(9)

Dne 18. července 2025 zaslala Komise návrh na zvážení uložení prozatímního opatření. Na základě diskusí v rámci Výboru pro ochranná opatření se však Komise rozhodla neuložit prozatímní ochranné opatření, ale pokračovat v šetření.

(10)

Dne 18. července 2025 Komise po předběžném zjištění a v souladu s čl. 113 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) oznámila Smíšenému výboru EHP, že ochranné opatření podle článku 112 Dohody o EHP je odůvodněné. Dne 24. července 2025 se konalo zasedání Smíšeného výboru EHP, na kterém bylo projednáno oznámení o předběžném zjištění ohledně dovozu určitých legujících prvků feroslitin. Dne 8. srpna 2025 zaslaly státy ESVO EHP odpověď na oznámení Komise Smíšenému výboru EHP. Dne 21. srpna 2025 Komise informovala Smíšený výbor EHP o svém záměru neuložit předběžné opatření a pokračovat v šetření. Dne 19. září 2025 informovala Komise Smíšený výbor EHP o stavu šetření. Dne 10. října 2025 oznámila Komise Smíšenému výboru EHP v souladu s čl. 113 odst. 1 Dohody o EHP, že ochranné opatření podle článku 112 Dohody o EHP je odůvodněné.

(11)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Komise pokračovala v šetření zájmu Unie a provedla analýzu situace uživatelského výrobního odvětví.

(12)

S cílem získat nejnovější informace pro své konečné zjištění požádala Komise dne 4. srpna 2025 sdružení zastupující výrobce v Unii, aby předložilo aktualizovaný doplňkový dotazník týkající se období od 1. července 2024 do 30. června 2025 (dále jen „poslední období“).

(13)

Dne 16. září 2025 bylo šetření prodlouženo o dva měsíce oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (5).

(14)

Dotčeným výrobkem podle definice v oznámení o zahájení šetření jsou slitiny na bázi křemíku a manganu, konkrétně i) křemík, ii) feromangan, iii) ferosilicium, iv) ferosilikomangan, v) ferosilikomagnezium a vi) kalciumsilicium.

(15)

Komise stanovila, že všechny typy slitin na bázi křemíku a manganu vyráběné výrobci v Unii, označované jako „obdobný výrobek“, jsou obdobné nebo přímo konkurují dotčenému výrobku. Domácí i dovážené výrobky mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Slouží ke stejným účelům a jsou nabízeny prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů zákazníkům, kteří je mohou získávat od domácích i zahraničních dodavatelů. Mezi dotčeným výrobkem a výrobkem vyráběným výrobci v Unii proto existuje významná úroveň hospodářské soutěže.

(16)

Po zahájení šetření několik zúčastněných stran uvedlo, že se nejedná o jeden dotčený výrobek, ale o několik dotčených výrobků. Zpochybnili tedy celkovou analýzu příslušných dovozních trendů a ukazatelů újmy společně pro všechny typy výrobku, který je předmětem šetření. Strany namítaly, že analýza měla rozlišovat mezi slitinami na bázi křemíku a manganu, zejména kvůli různým stupňům zaměnitelnosti.

(17)

V reakci na tato tvrzení Komise provedla další analýzu na základě odpovědí výrobců v Unii na dotazník a během inspekcí na místě si vyžádala další informace, aby zjistila, zda mezi různými typy výrobku existuje vzájemná souvislost, zaměnitelnost a hospodářská soutěž (6). Různé typy slitin na bázi křemíku a manganu mají zjevné podobnosti ve výrobních technikách a průmyslových aplikacích (7). Například ferosilicium, feromangan a ferosilikomangan hrají při výrobě oceli překrývající se role. Spojuje je především jejich funkce deoxidátorů, která zvyšuje kvalitu a vlastnosti konečného legovaného výrobku. Kromě toho sdílejí společné suroviny, a to železo, křemík a mangan. V ocelářském průmyslu se feromangan a ferosilikomangan často používají zaměnitelně. Pokud určitá jakost oceli vyžaduje mangan i křemík, lze feromangan nahradit ferosilikomanganem. Výrobci oceli tyto slitiny často kombinují, aby dosáhli specifických chemických vlastností oceli a optimalizovali tak její výkon i náklady. Kalciumsilicium a různé feroslitiny mají při výrobě oceli a ve slévárenství překrývající se, ale ne zcela zaměnitelné úlohy. Všechny tyto materiály se sice používají k úpravě nebo zlepšení vlastností roztaveného kovu, ale jejich chemické vlastnosti a metalurgické funkce se výrazně liší, což omezuje možnost jejich přímé vzájemné nahraditelnosti.

(18)

Pokud jde o křemík, feroslitiny a křemík se do jisté míry překrývají. Průmysl výroby hliníku však dává přednost především čistému křemíku kvůli jeho kompatibilitě s vlastnostmi hliníku, zatímco ferosilicium se používá pouze ve specializovaných nebo sekundárních aplikacích hliníku, kde je určitý obsah železa přijatelný nebo nezbytný. Feroslitiny jsou legovací činidla přidávaná v malých objemech za účelem zlepšení vlastností oceli a představují menší nákladovou složku ocelového výrobku. Křemík je naopak základní surovinou používanou zejména v průmyslu výroby hliníku, ale také v chemickém průmyslu, zejména při výrobě silikonů.

(19)

Kromě toho jsou náklady na výrobu křemíku výrazně vyšší (v průměru o více než 60 %) než náklady na výrobu feroslitin. Toto rozlišení se odráží i v zařazení do harmonizovaného systému (HS). Křemík je zařazen do kapitoly 28 kombinované nomenklatury HS/EU (KN), zatímco feroslitiny jsou zařazeny do kapitoly 72. Nahraditelnost mezi křemíkem a feroslitinami je tedy omezená, a proto se usuzuje, že křemík feroslitinám přímo nekonkuruje.

(20)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise rozdělila dotčený výrobek do tří různých skupin, z nichž každá vychází z primární suroviny a zamýšleného použití. Kromě celkové analýzy bylo provedeno podrobné zkoumání dovozních trendů pro každou skupinu výrobků zvlášť: a) křemík, b) feroslitiny a c) kalciumsilicium. Zkoumání dovozu podle skupin ukázalo, že všechny skupiny v absolutním vyjádření vzrostly, s výjimkou dovozu u skupiny zahrnující křemík, který zůstal v dotčeném období stabilní nebo mírně poklesl o 0,2 % a v posledním období se dále snížil o 2,7 % (viz tabulka 1).

Tabulka 1

Dovoz křemíku

(21)

Vzhledem ke klesajícím dovozům v absolutním vyjádření byl křemík vyřazen z definice výrobku.

(22)

Kromě toho bylo z definice výrobku vyloučeno kalciumsilicium z důvodu nedostatečné výroby této skupiny výrobků v Unii, jak je podrobně uvedeno v oddíle 7.

(23)

Proto byly tyto dvě skupiny výrobků vyloučeny z definice výrobku a analýza pro konečné zjištění byla provedena pro určité feroslitiny, „dotčený výrobek“.

(24)

Mezi výrobce obdobných nebo přímo konkurujících výrobků v Unii patřily společnosti Ferroglobe, Comilog, OFZ, Realloys, RW Silicium, Xeal, TDR Legure a ASK Metallurgy. Většina výrobců v Unii je členem Sdružení evropských výrobců slitin železa („Euroalliages“). Toto průmyslové sdružení zastupuje 97 % výroby křemíku a slitin na bázi manganu v Unii. Jeho členové se nacházejí ve Francii, Německu, Polsku, na Slovensku a ve Španělsku.

(25)

Průmyslové sdružení jménem svých členů informovalo Komisi, že podporuje zahájení ochranného šetření a přijetí opatření, neboť výrobci v Unii čelí mimořádným obtížím kvůli vysokému tlaku dovozu, který vyvolává rostoucí nadměrná kapacita ve světě a uzavření jiných významných trhů v důsledku opatření na ochranu obchodu.

(26)

Komise požádala osm výrobců v Unii uvedených v žádosti a zmíněných ve 24. bodě odůvodnění o předložení odpovědí na dotazník. Komise dále dne 4. srpna 2025 požádala výrobce v Unii o předložení aktualizovaného doplňkového dotazníku a obdržela odpovědi od společností Ferroglobe, OFZ, Realloys, Xeal, Comilog a RW Silicium.

(27)

Jak je vysvětleno v 17., 18. a 19. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že feroslitiny a křemík nejsou přímo konkurujícími výrobky vzhledem k rozdílným výrobním nákladům, jejich aplikacím a zařazení do HS. Na tomto základě byli výrobci obdobných nebo přímo konkurujících výrobků v Unii definováni jako výrobci feroslitin.

(28)

V Unii je sedm výrobců obdobných a přímo konkurujících výrobků (Ferroglobe, OFZ, Realloys, Xeal, TDR Legure, Comilog a ASK Metallurgy) a všichni vyplnili dotazník. Jak je uvedeno výše ve 5. bodě odůvodnění, pro inspekce na místě byli vybráni tři výrobci v Unii.

(29)

Na základě informací Eurostatu a informací předložených výrobci v Unii provedla Komise analýzu nárůstu dovozu dotčeného výrobku v období 2019–2024 (dále jen „dotčené období“) a také zvážila dovozní trendy v posledním období. Komise se rozhodla stanovit začátek dotčeného období v roce 2019, aby zjištění nebyla ovlivněna možnými narušeními trhu způsobenými pandemií COVID-19. V zájmu dodržení závazků Unie týkajících se dovozu z Ukrajiny (8) a podle dohody o hospodářském partnerství s Keňou (9) byl dovoz z těchto zemí z tohoto šetření vyloučen. Keňa během dotčeného období dotčený výrobek do EU nevyvážela. Ve všech následujících bodech proto dovoz nezahrnuje dovoz z Ukrajiny, neboť na tento dovoz se toto opatření nevztahuje.

(30)

Komise stanovila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie v Unii k dovozu do Unie. Informace o dovozu byly získány od Eurostatu.

(31)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem a ceny dovozu, výroba, spotřeba a dovoz ve vztahu k výrobě a spotřebě

(32)

Celkově se dovoz dotčeného výrobku v období 2019–2024 zvýšil v absolutním vyjádření o 17 % s určitými výkyvy mezi jednotlivými roky. Tento nárůst dovozu vedl k výraznému poklesu výroby výrobců v Unii. Některé zúčastněné strany tvrdily, že nárůst dovozu není dostatečně významný, zejména proto, že v letech 2023 až 2024 měl ve skutečnosti klesající tendenci. Zatímco v posledním roce dotčeného období (2024) byl dovoz nižší než v roce 2023, zůstává na vyšší úrovni než v předchozích letech (zejména v letech 2017 a 2018 s objemem 1 282 a 1 267 milionů tun). Při porovnání s posledním obdobím se dovoz od roku 2019 zvýšil o 13 % a potvrdil se i výše uvedený trend vyšší úrovně dovozu než v letech 2017 a 2018.

(33)

V posledním období dovoz nadále klesal, stejně jako v roce 2024, nicméně dovoz zůstal vysoký a vyšší než předchozí historické maximum v roce 2017. V roce 2021 byla úroveň ročního dovozu vyšší než v roce 2022 vzhledem k hospodářskému oživení po pandemii COVID-19 vedoucímu k historicky vysoké spotřebě. Celkově lze říci, že od roku 2021 zůstává dovoz na zvýšené úrovni s malými meziročními výkyvy. Poslední klesající trend není natolik výrazný, aby narušil pokračující celkově zvýšený objem dovozu. V odpovědi na připomínky Komise rovněž uvedla, že právním požadavkem není, aby se dovoz „zvyšoval“ v okamžiku stanovení nebo na konci dotčeného období. Požadavkem je spíše to, aby se výrobek „dovážel ve zvýšeném množství“. Vzhledem k úrovni dovozu v období 2021–poslední období ve srovnání s předchozím obdobím a vzhledem k tomu, že popsané výkyvy v období 2021–poslední období jsou několikanásobně menší než nárůst ve srovnání s předchozí částí dotčeného období (2019, 2020), je závěr, že je výrobek dovážen ve zvýšeném množství, odůvodněný.

(34)

Kromě toho se dovoz v porovnání s výrobou v Unii výrazně zvýšil, a to o 104 % mezi lety 2019 a 2024 a o 126 % v porovnání s posledním obdobím. Nejvýraznější nárůst, 105 %, byl zaznamenán mezi lety 2022 a 2023. V relativním vyjádření dovoz v roce 2024 v porovnání s rokem 2023 také spíše poklesl, než vzrostl. Navzdory tomuto poklesu však relativní dovoz v roce 2024 zůstává na vyšší úrovni než v roce 2022, a tedy na vyšší úrovni než ve všech letech dotčeného období s výjimkou roku 2023. V relativním vyjádření se tedy navzdory poslednímu poklesu tento výrobek stále dováží v podstatně zvýšeném množství. Aby tomu tak již nebylo, bylo by zapotřebí mnohem silnějšího poklesu.

(35)

Dovoz se rovněž zvýšil v porovnání se spotřebou v Unii, a to o 23 % mezi lety 2019 a 2024 a o 22 % v porovnání s posledním obdobím. Spotřeba v Unii po několika letech výkyvů od roku 2022 neustále klesá, čímž se tento relativní nárůst zvýrazňuje.

(36)

Komise proto dospěla k závěru, že došlo k významnému nárůstu dovozu dotčeného výrobku, a to jak v absolutním, tak ještě jasněji v relativním vyjádření. Tento závěr je odvozen z komplexní analýzy údajů za celé období šetření, nikoli pouze z konečných bodů období 2019–2024. Je také posílen zkoumáním příslušných trendů, které se v tomto a posledním období objevily.

(37)

Komise dospěla k závěru, že výrazný nárůst dovozu feroslitin do Unie je přímým důsledkem nepředvídaného vývoje, který nejen vytváří, ale také prohlubuje nerovnováhu v mezinárodním obchodu s dotčeným výrobkem.

(38)

V roce 2023 se stávající celosvětová kapacita odhadovala na přibližně 46 milionů tun, zatímco celosvětová spotřeba činila 27,6 milionu tun. Proto již v roce 2023 existovala nadměrná kapacita ve výši přibližně 18 milionů tun. Kromě toho se odhaduje, že v nadcházejících letech bude k dispozici dalších 9 milionů tun kapacity. To znamená celkovou budoucí nadměrnou kapacitu ve výši přibližně 27 milionů tun, což odpovídá přibližně 16násobku celkové poptávky v EU (10).

(39)

V důsledku této celosvětové nadměrné kapacity mají celosvětové ceny feroslitin od roku 2020 klesající tendenci, i když s určitými výkyvy. Jak je vysvětleno v 61. bodě odůvodnění níže, ceny feroslitin v Unii jsou ovlivněny cenami stanovenými hlavními vyvážejícími zeměmi, jako jsou Čína a Indie.

(40)

Trh Unie je pro výrobce ze zemí vývozu atraktivním trhem vzhledem k jeho velikosti a cenové úrovni. Unie je předním spotřebitelem některých slitin a funguje jako vysoce otevřený trh. Spotřebuje přibližně 21 % celosvětové produkce, čímž předstihuje Japonsko (12 %), Severní Ameriku (11 %) a Jižní Koreu (8 %). Kromě toho je trh Unie také atraktivní pro dotčený výrobek, zejména pokud jde o ceny ve srovnání s jinými významnými trhy. Podle údajů (11) poskytnutých výrobním odvětvím Unie jsou ceny v Unii trvale vyšší než ceny na jiných trzích, jako je Indie a Čína, s výjimkou USA. V období 2023–2024 byla průměrná dodací cena v EU o 35 % vyšší než cena v Číně, zatímco ceny v Indii byly v průměru o 20 % nižší než ceny v EU.

(41)

Při nadměrné kapacitě v celosvětovém měřítku se výrobci potýkají s nadměrnou nabídkou, kterou se snaží odčerpat na trzích, kde mohou dosáhnout vyšších cen. Unie se díky vyšším cenám stala pro tento nadbytečný výrobek atraktivním cílem.

(42)

Výše uvedený účinek se ještě zhoršil v důsledku restriktivních obchodních praktik na trzích třetích zemí. V posledních letech mnoho zemí stále častěji využívá obchodní politiky a nástroje na ochranu obchodu k ochraně domácích výrobců. Nová a nedávno rozšířená opatření na ochranu obchodu uložená vůči zemím původu nejvýznamnějších vývozců do Unie jsou uvedena v poznámce pod čarou (12). Celkový objem dovozu, kterého se tato opatření týkají, činí přibližně 168 000 tun, což představuje 48 % celkové produkce Unie v roce 2024.

(43)

Poslední z těchto opatření zavedly USA v březnu 2025 na dovoz ferosilicia z Brazílie, Kazachstánu a Malajsie (13). V dotčeném období patřily tyto země rovněž k největším dovozcům ferosilicia do Unie a po uzavření amerického trhu s ferosiliciem z těchto zemí původu může být na trh Unie přesměrováno dalších 73 000 tun. Tento odklon by představoval 21 % celkové výroby dotčeného výrobku v Unii v roce 2024, což by výrobcům v Unii způsobilo další újmu a vedlo k dalšímu snížení podílu na trhu.

(44)

Kromě toho americká administrativa zavedla tzv. reciproční cla různé výše na dovoz od svých obchodních partnerů. Pokud jde o dovoz z Unie, uplatňuje na výrobky podléhající recipročním clům, včetně určitých feroslitin, maximální souhrnné clo ve výši 15 %.

(45)

S ohledem na tyto okolnosti se potvrzuje, že nepředvídaný vývoj, zejména celosvětová nadměrná kapacita, opatření na ochranu obchodu ze strany třetích zemí a celkové zvýšení cel, zejména v USA, nejen vedly, ale i nadále povedou k podstatnému zvýšení dovozu feroslitin do Unie.

(46)

Dotčený výrobek zahrnuje několik celních položek a u všech těchto celních položek má Evropská unie v důsledku celních koncesí učiněných v minulých kolech mnohostranných obchodních jednání celní závazky (14):

(47)

Tyto koncese jsou v době zjištění zapsány v části I oddílu II listiny koncesí a závazků Evropské unie, potvrzené jako listina EU CLXXIII – Evropská unie dne 1. prosince 2016 (15), v platném znění.

(48)

V důsledku těchto koncesí zapsaných v listině koncesí a závazků Evropské unie, která je připojena k dohodě GATT a začleněna podle čl. II odst. 7 GATT 1994, a v důsledku dalších částí GATT 1994 má Evropská unie zejména tyto závazky vyplývající z GATT 1994: čl. XI odst. 1, který zakazuje necelní omezení dovozu výše uvedených výrobků, a zejména čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první a druhá věta GATT 1994. Podle čl. II odst. 1 písm. b) první věty nesmí EU, pokud neexistuje příslušná výjimka, uložit na dotyčný výrobek vyšší běžná cla, než jsou cla stanovená a uvedená v příslušné části listiny koncesí a závazků EU, tj. sazba uvedená výše pro každou z dotčených celních položek. Kromě toho bylo uplatňované dovozní clo EU na dotčený výrobek, známé také jako clo podle doložky nejvyšších výhod, v době šetření na maximální úrovni povolené podle výše uvedených celních závazků.

(49)

Dotčený výrobek byl dovážen ve zvýšeném množství v důsledku výše uvedených závazků přijatých podle GATT 1994 (čl. XI odst. 1, čl. II odst. 1 písm. a) a čl. II odst. 1 písm. b) první a druhá věta GATT 1994), protože tyto závazky ve spojení s koncesemi, které Evropská unie učinila v následujících kolech mnohostranných obchodních jednání, zlepšily a zajistily podmínky přístupu na trh pro dovoz dotčeného výrobku na trhu Evropské unie. Výše uvedené celní závazky Evropské unie tak vedly k nárůstu dovozu a neposkytly EU žádný prostor ke zvýšení běžných cel namísto zavedení ochranného opatření. To současně vysvětluje, jak předmětné závazky vedly k nárůstu dovozu, který způsobuje vážnou újmou.

(50)

Uvedené závazky podle GATT současně bránily EU ve zvýšení uplatňovaných dovozních cel na dotčený výrobek. Jednalo se tedy o „závazky Evropské unie vyplývající z GATT 1994, které omezovaly její schopnost zabránit újmě způsobené nárůstem dovozu nebo ji napravit“. Zároveň Evropská unie „pozastavila tyto závazky na základě“ svého ochranného opatření.

(51)

S cílem zjistit, zda existují důkazy o vážné újmě způsobené výrobcům dotčeného výrobku v Unii, Komise v souladu s článkem 9 nařízení 2015/478 a článkem 6 nařízení 2015/755 přezkoumala trendy spotřeby, výroby, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu, cen, ziskovosti, zásob, návratnosti investovaného kapitálu (ROCE), peněžních toků a zaměstnanosti dotčeného výrobku v letech 2019 až 2024.

(52)

Tato analýza byla provedena celosvětově s důrazem na vývoj dovozu. Jak je uvedeno v oddíle 2, křemík byl z definice výrobku vyloučen. Pokud jde o kalciumsilicium, šetření odhalilo, že na začátku dotčeného období vyráběli kalciumsilicium dva výrobci v Unii, ale výroba byla ukončena v roce 2023. Během ověřování výrobci neuvedli, že by v blízké budoucnosti došlo k obnovení významné výroby. Vzhledem k tomu, že se v Unii nevyrábí, bylo kalciumsilicium z definice výrobku vyloučeno. Proto, jak je vysvětleno v oddíle 2, je definice výrobku vymezena jako feroslitiny a na tomto základě je provedena další analýza.

(53)

Dne 4. srpna 2025 požádala Komise výrobce v Unii o poskytnutí dalších údajů za první pololetí roku 2025, aby mohla posoudit, jak se situace vyvíjela po dotčeném období, tj. v letech 2019–2024.

(54)

Při pohledu na celkovou situaci se spotřeba v Unii, tržby výrobců v Unii a odpovídající podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii, domácí prodej a podíl na domácím trhu

(55)

Zatímco v první polovině dotčeného období spotřeba v Unii kolísala, od té doby měla klesající tendenci. Domácí prodej výrobců v Unii se mezi rokem 2019 a posledním obdobím snížil o 41 %, což vedlo ke ztrátě podílu na trhu ve výši 14 %. Ve stejném období se dovoz v absolutním vyjádření zvýšil o 13 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během celého dotčeného období výrazně snižoval a mírně se zvýšil až v roce 2024, kdy výrobní odvětví Unie prodávalo se ztrátou s cílem konkurovat zvýšenému dovozu za nízké ceny.

(56)

Na základě odpovědí na dotazník, které zaslali výrobci v Unii, se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(57)

Výrobní kapacita se v období 2019–poslední období snížila o 19 % a výroba v Unii se ve stejném období snížila o 50 %. V důsledku toho míra využití kapacity také klesla, a to z 56 % na 35 %. V roce 2024 se výroba mírně zvýšila, ale stále byla mnohem nižší než v předchozích letech, s výjimkou roku 2023. V posledním období výroba opět poklesla.

(58)

Na základě údajů Eurostatu a odpovědí výrobců v Unii na dotazník se dovozní ceny, prodejní ceny výrobců v Unii, cenové rozdíly, výrobní náklady a ziskovost vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny, prodejní ceny výrobců v Unii, cenové rozdíly, výrobní náklady a ziskovost

(59)

Výrazný nárůst dovozu vedl k trvalému tlaku na snižování prodejních cen v Unii. To vedlo k výraznému cenovému rozdílu ve výši až 17 % v roce 2021 a dále během dotčeného období, což nepříznivě ovlivnilo ziskovost výrobního odvětví Unie.

(60)

Výrobci v Unii utrpěli v letech 2019 a 2020 ztráty ve výši 10 % a 11 %. V roce 2021 (po epidemii COVID-19) dosáhly zisky 7 %, ale v roce 2022 se snížily na 4 %, následovaly 7% ztráty v roce 2023 a 12% ztráty v roce 2024, kdy se dovoz uskutečnil za ceny nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Trend se zhoršil v posledním období, kdy ztráty dosáhly 20 %.

(61)

Od roku 2021 byly vzhledem k nízkým dovozním cenám ceny výrobců v Unii stlačeny. Kvůli tomuto cenovému tlaku nemohli výrobci v Unii zvýšit své ceny tak, aby pokryli své náklady, což vedlo ke značným ztrátám. Ceny feroslitin v Unii, jakožto komodity obchodované po celém světě, jsou totiž založeny na indexu CRU (Commodities Research Unit). Pro stanovení hodnoty indexu CRU se bere v úvahu několik činitelů, které se týkají především nabídky této komodity a poptávky po ní ve světě (16). Vyvážející země s významnou výrobou a vývozní přítomností ovlivňují stanovováním cen cenové indexy (17), které se obecně používají na trhu při sjednávání kupních smluv v Unii. Na světovém trhu s feroslitinami zůstávají Čína a Indie dominantními globálními tvůrci cen, a to především díky svému obrovskému objemu výroby a kapacitě a značným zásobám kritických surovin, které jsou potřebné pro výrobu dotčeného výrobku. Vzhledem k tomu, že výrobní kapacita výrobců v Unii je podstatně menší než výrobní kapacita těchto zemí, mají výrobci v Unii omezenou možnost ovlivňovat ceny feroslitin v Unii. Referenční ceny obvykle stanovené v Asii proto nutí výrobce v Unii přijmout cenové podmínky stanovené hlavními výrobci, což jim brání zvýšit ceny.

(62)

Na základě odpovědí výrobců v Unii na dotazník se peněžní tok, návratnost investovaného kapitálu, zásoby a zaměstnanost vyvíjely takto:

Tabulka 6

Peněžní tok, návratnost investovaného kapitálu a zásoby

(63)

V období mezi rokem 2019 a posledním obdobím se výrobci v Unii potýkali s klesajícím prodejem (tabulka 3) a utrpěli ztráty (tabulka 5) v důsledku zvýšeného dovozu. V průběhu dotčeného období měly peněžní tok a návratnost investovaného kapitálu podobný trend, výrazně kolísaly, ale v posledním období se vrátily do záporných hodnot. Zásoby se v dotčeném období rovněž snížily.

Tabulka 7

Zaměstnanost

(64)

Během dotčeného období se výrobci v Unii potýkali s výrazným útlumem, který vedl ke snížení počtu pracovních míst o 19 %. Ve srovnání s posledním obdobím to představuje snížení o 24 % oproti základnímu roku 2019.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že výrobcům v Unii vzniká vážná újma, o čemž svědčí zejména pokles výroby, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti, výrazné stlačení cen a značné ztráty během dotčeného období. Nedávné údaje rovněž potvrdily, že se situace v posledním období zhoršuje.

(66)

Komise zkoumala, zda zvýšený dovoz způsobil výrobcům v Unii vážnou újmu. Kromě toho Komise rovněž zkoumala, zda újmu výrobcům v Unii nemohly současně způsobit jiné známé činitele, které by zpochybnily existenci příčinné souvislosti mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dovozem. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dovoz, nebyla přičítána na vrub zvýšenému dovozu. Těmito činiteli jsou zvýšení výrobních nákladů v důsledku vysokých cen energie, vývozní výkonnost výrobců v Unii a dovoz z Ukrajiny a Keni. Jak je uvedeno v oddíle 4, Keňa v dotčeném období dotčený výrobek do Unie nevyvážela.

(67)

Připomíná se, že výrobek vyráběný výrobci v Unii je obdobný jako dotčený výrobek nebo mu přímo konkuruje. Má stejné základní vlastnosti, stejné použití a prodává se prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů.

(68)

Jak je uvedeno výše v oddíle 4, celkový objem dovozu se ve srovnání s úrovní v roce 2019 výrazně zvýšil, a to o 13 % v posledním období, a zejména pak od roku 2021. Na začátku dotčeného období, tedy v letech 2019 a 2020, vznikly výrobcům v Unii ztráty kolem 10 %, zatímco dovoz byl stále na nižší úrovni. Tuto špatnou hospodářskou výkonnost výrobců v Unii lze vysvětlit obecným hospodářským poklesem v Unii a zejména výrazným poklesem výroby oceli v roce 2019 a v období COVID-19. Výroba surové oceli klesla o 6 % ve srovnání s úrovní roku 2018 a podobně klesla i tavba nerezové oceli, a to o 8,1 % ve srovnání s rokem 2018 (18). To vedlo k výraznému poklesu cen dotčeného výrobku, což mělo za následek ztráty pro výrobce v Unii (19). Objem dovozu se v letech 2019 až 2020 rovněž snížil o 11 procentních bodů v důsledku pandemie COVID-19, ve shodě s celkovým poklesem spotřeby. Tento pokles dovozu však nevedl k poklesu podílu na trhu, který se mírně zvýšil o 2 %, a to i přes celkové narušení trhu způsobené pandemií COVID-19. Po hospodářském oživení v roce 2021 se dovoz zvýšil na vysokou úroveň a na této úrovni zůstal i přes pokles spotřeby o 19 procentních bodů v posledním období ve srovnání s rokem 2021. Kromě tlaku na objem zvýšeného dovozu byla od roku 2021 průměrná dovozní cena také o 17 % až 5 % nižší než prodejní cena výrobců v Unii. Tento nárůst dovozu za nižší ceny od roku 2021 se shodoval s výraznou ztrátou podílu výrobců v Unii na trhu ve výši 10 procentních bodů a s trvalým klesajícím trendem ziskovosti, který v posledním období dosáhl 20 %.

(69)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že zvýšení dovozu není dostatečné k tomu, aby způsobilo vážnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Namísto toho tvrdily, že tyto dovozní trendy pouze naznačují výkyvy, které jsou v souladu s celosvětovým oživením po pandemii COVID-19.

(70)

Po pandemii došlo k výraznému a náhlému nárůstu dovozu, což vyvolalo přímý i nepřímý tlak na výrobce v Unii a vedlo k poklesu jejich podílu na domácím trhu. Z finanční výkonnosti výrobců v Unii je zřejmé, že nešlo jen o obnovení globálních dodavatelských řetězců. Místo toho došlo k významnému přílivu dovozu na trh Unie, a to na vyšší úrovni, než jaká byla pozorována v letech 2016 až 2019, a za takových cenových podmínek, které stlačily prodejní ceny v Unii, čímž byla narušena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(71)

Komise proto dospěla k závěru, že existuje přímá příčinná souvislost mezi zvýšením dovozu a vážnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(72)

Aby bylo zajištěno, že vážná újma není přičítána jiným činitelům než zvýšenému dovozu, Komise zkoumala, zda k vážné újmě, kterou utrpěli výrobci v Unii, mohly přispět jiné činitele, aby účinky těchto činitelů oddělila a odlišila od účinků zvýšeného dovozu, a stanovila tak existenci skutečného a podstatného vztahu příčiny a následku.

(73)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobci v Unii trpí spíše vysokými cenami energie v Unii než zvýšeným dovozem. Ceny energií jsou v Unii obecně vyšší než v některých jiných částech světa. Za běžných tržních podmínek však mohou výrobci zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách, aby si udrželi přiměřený zisk. Zvýšená úroveň dovozu zabránila výrobcům v Unii zvýšit prodejní cenu natolik, aby pokryla zvýšení ceny elektřiny. Jak je popsáno v 61. bodě odůvodnění, výrobci v Unii jsou nuceni přijímat cenové podmínky diktované velkými světovými výrobci. V důsledku toho nemohly zvýšit své ceny navzdory nevyhnutelnému růstu nákladů v důsledku rostoucích nákladů na energie. Újmu tedy nezpůsobilo zvýšení nákladů jako takové, ale neschopnost výrobců v Unii přesně zohlednit toto zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách v důsledku zvýšeného dovozu.

(74)

Komise rovněž analyzovala dopad dovozu dotčeného výrobku z Ukrajiny a došla k závěru, že tento dovoz nepřispěl k vážné újmě posuzované pro účely splnění podmínek pro ochranné opatření (souběžnost). Dovoz z Ukrajiny byl z rozsahu tohoto ochranného šetření vyloučen, jak již bylo uvedeno v oddíle 4. V roce 2019 tvořil dovoz z Ukrajiny 21 % celkového dovozu do EU, ale do roku 2024 klesl na pouhá 4 %. Dovoz z Ukrajiny tedy netvořil významnou část celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie. Komise se proto domnívá, že dovoz dotčeného výrobku z Ukrajiny nepřispěl k vážné újmě, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(75)

Komise rovněž posoudila vývozní výkonnost výrobců v Unii na základě údajů z obdržených odpovědí na dotazník. Vývoz se během dotčeného období snížil o 52 %. Při porovnání s posledním obdobím je pokles ještě výraznější a od roku 2019 činí 72 %. Vzhledem k celosvětové nadměrné kapacitě a stanovování cen globálními hráči, jako jsou Čína a Indie, byli výrobci v Unii pod tlakem i na vývozních trzích.

(76)

Komise tak nezjistila žádné jiné činitele, které by mohly oslabit příčinnou souvislost mezi nárůstem dovozu a vážnou újmou působenou výrobcům v Unii.

(77)

Komise zjistila, že existuje příčinná souvislost mezi zvýšeným dovozem dotčeného výrobku a vážnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii. Jak je uvedeno výše, mohly vysoké ceny energií, ostatní dovoz a vývozní výkonnost přispět k vážné újmě, kterou utrpěli výrobci v Unii, ale nezmírnily příčinnou souvislost.

(78)

Komise dále zkoumala, zda existují závažné důvody pro závěr, že není v zájmu Unie přijmout opatření v důsledku tohoto šetření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobců v Unii, dovozců a uživatelů.

(79)

Výrobní odvětví Unie se skládá ze sedmi výrobců, kteří působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku v roce 2024 přímo zaměstnávali více než 1 800 osob.

(80)

Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo vážnou újmu způsobenou zvýšením dovozu.

(81)

Feroslitiny mají zásadní význam pro výrobu vysoce kvalitní oceli a kovových slitin používaných v automobilovém, leteckém, stavebním a elektronickém průmyslu. Je v zájmu Unie, aby v Unii existovalo konkurenceschopné a zdravé odvětví feroslitin, které podporuje širokou škálu navazujících výrobních činností a zvyšuje produktivitu a konkurenceschopnost.

(82)

Vzhledem k tomu, že narušení globálního dodavatelského řetězce poukazují na slabá místa, je životaschopné odvětví feroslitin zárukou, že si Unie udrží svou průmyslovou produkci a strategickou autonomii i v dobách globální nejistoty.

(83)

V této souvislosti několik zúčastněných stran uvedlo, že opatření by téměř jistě vedlo ke zvýšení cen surovin pro některé výrobce oceli a omezilo by dostupnost feroslitin pro výrobce oceli v EU. Dále tvrdily, že toto opatření by mohlo narušit celý dodavatelský řetězec hliníku v Unii a zvýšit výrobní náklady. Některé zúčastněné strany vyjádřily obavy, že zdroje dodávek jsou již omezené a že navrhované ochranné opatření by mohlo vést k nedostatku dodávek. Tvrdily také, že výrobky buď nejsou od výrobců v Unii k dispozici, nebo nejsou dostatečně dostupné.

(84)

Uživatelé a dovozci obecně usilují o co nejnižší cenu. Je však také v jejich zájmu mít konkurenceschopné a životaschopné výrobní odvětví Unie jako spolehlivý zdroj dodávek. Ochranná opatření jsou určena k ochraně domácího průmyslu před zvýšeným dovozem a vážnou újmou, kterou způsobuje. Tím podporují domácí zaměstnanost a pomáhají klíčovým odvětvím, jako jsou feroslitiny, odolávat dovoznímu tlaku.

(85)

Zároveň je vhodné zajistit dostatečnou dostupnost feroslitin pro uživatele. Komise se domnívá, že ochranné opatření v podobě specifické celní kvóty podle typu výrobku umožňuje nalézt rovnováhu mezi zájmy výrobců a uživatelů, neboť na jedné straně řeší vážnou újmu způsobenou zvýšeným dovozem a na druhé straně umožňuje značný bezcelní dovoz do Unie, čímž se zajistí účinná hospodářská soutěž mezi dovozem a výrobou v Unii a zmírní se riziko nedostatku. Clo nad rámec kvóty na odpovídající úrovni zajistí cenové úrovně na trhu Unie, které umožní výrobnímu odvětví Unie konkurovat dovozu.

(86)

Opatření bude rovněž sloužit jako katalyzátor rozvoje a posílení výrobních kapacit Unie. Uložení variabilního cla nad rámec kvóty umožní výrobcům v Unii obnovit a zvýšit výrobu a znovu dosáhnout konkurenceschopnosti. To povede k dlouhodobě udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu výrobnímu odvětví Unie.

(87)

Na základě výše uvedených úvah a pečlivého posouzení různých zájmů dospěla Komise k závěru, že je v zájmu Unie přijmout ochranné opatření v podobě specifických celních kvót podle typu výrobku, které umožní určitý objem dovozu bez cla, a zvýšení cel pro dovoz přesahující objem kvót. Clo nad rámec kvóty se stanoví na základě rozdílu mezi stanovenou cenovou prahovou hodnotou a skutečnou dovozní cenou. Toto vyvážené opatření by stále umožňovalo dovoz feroslitin do Unie, což by zaručilo, že zahraniční dodávky budou i nadále podporovat potřeby navazujícího výrobního odvětví, a zároveň by zajistilo udržitelnou úroveň cen pro výrobní odvětví Unie.

(88)

Výrobci feroslitin v Unii mají strategický význam pro hospodářskou stabilitu a dlouhodobou odolnost Unie. Komise se proto domnívá, že ochranné opatření je v zájmu Unie.

(89)

V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie se opatření nesmí vztahovat na žádný výrobek pocházející z rozvojové země, která je členem WTO, nebo z Alžírska (20), pokud podíl na dovozu tohoto výrobku do Unie nepřekračuje 3 %, za předpokladu, že rozvojové země, které jsou členy WTO a jejichž podíl na dovozu je nižší než 3 %, nemají společně více než 9 % podílu na celkovém dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(90)

Pokud není v příloze I výslovně uvedeno jinak, Komise stanovila, že dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z rozvojových zemí, které jsou členy WTO, a z Alžírska splňuje požadavky pro využití výše uvedené odchylky.

(91)

Kromě toho, jak je rovněž vysvětleno v oddíle 4, je na základě stávajících právních předpisů Unie nutné vyjmout z uplatňování ochranného opatření dovoz z Ukrajiny. Unie přijala nařízení (EU) 2025/1153 (21), kterým se pozastavuje uplatňování některých ustanovení nařízení (EU) 2015/478, pokud se týkají dovozu z Ukrajiny. V souladu s uvedeným nařízením a v souladu s požadavkem WTO na souběžnost byl dovoz z Ukrajiny vyloučen z oblasti působnosti tohoto ochranného šetření (22).

(92)

Komise zajistila, aby toto opatření bylo slučitelné se závazky Unie vyplývajícími z dvoustranných nebo regionálních obchodních dohod se třetími zeměmi.

(93)

Pokud jde o dovoz z Norska a Islandu (vývoz z Lichtenštejnska neexistuje), splňuje opatření požadavky článků 112 a 113 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“). Komise zejména zjistila, že u výrobců feroslitin v Unii mohou přetrvávat vážné hospodářské obtíže odvětvové povahy.

(94)

Za prvé, Komise zjistila, že hospodářská újma podrobně popsaná v oddíle 7 byla způsobena konkrétním výrobcům feroslitin v Unii a že tito výrobci představují samostatné odvětví ve smyslu článku 112 Dohody o EHP. Výrobci se zabývají stejným nebo podobným druhem hospodářské činnosti, a to výrobou dotčeného výrobku. Výrobky výrobců v Unii jsou určeny pro stejný typ navazujícího výrobního odvětví a všichni tito výrobci pro dotčený výrobek používají podobné prodejní kanály (viz výše v oddíle 2). Výroba feroslitin je tedy činností, kterou lze označit za „odvětví“, takže vážné potíže těchto výrobců lze označit za „odvětvové“.

(95)

Za druhé, Komise na základě hospodářských a finančních ukazatelů specifických pro dané odvětví popsaných v oddíle 7 dospěla k závěru, že výrobcům v Unii byla způsobena vážná újma. Stejné ukazatele dokládají vážné hospodářské obtíže ve smyslu článku 112 Dohody o EHP v posledních letech dotčeného období, tj. v letech 2023 a 2024. Při svém posouzení Komise navíc také zkoumala objem a ceny dovozu ze států ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP. V roce 2024 se Norsko a Island podílely 47,4 % na celkovém unijním dovozu dotčeného výrobku do Unie a vyvážely do Unie za ceny přibližně stejné jako ceny výrobců v Unii a vyšší než ceny dovozu jiného původu. Přestože tyto ceny byly vyšší než ceny dovozu jiného původu, stále vyvíjely na výrobce v Unii, kteří prodávali za přibližně stejné ceny, konkurenční a tím i cenový tlak, neboť výrobci v Unii nebyli schopni zvýšit své ceny na dostatečnou úroveň, aby pokryli své náklady.

(96)

Za třetí, jelikož podmínky způsobující vážné hospodářské obtíže trvají již celé dva roky a nic nenasvědčuje tomu, že by se v blízké budoucnosti mohly zlepšit, je pravděpodobné, že budou pokračovat, a vážné hospodářské obtíže tak mohou přetrvávat ve smyslu článku 112 Dohody o EHP.

(97)

Za čtvrté, Komise posoudila, jaký druh opatření by byl k nápravě situace nezbytně nutný a co nejméně narušoval fungování Dohody o EHP. Komise zároveň zkoumala, jaký druh opatření by výrobcům v Unii umožnil obnovit konkurenceschopnost a zotavit se ze ztrát.

(98)

Komise se rozhodla zavést opatření v podobě specifických celních kvót podle typu výrobku a zvýšení cla nad rámec kvóty stanovené na základě rozdílu mezi stanovenou cenovou prahovou hodnotou a skutečnou dovozní cenou, jak je vysvětleno v oddíle 12 níže. Komise rozhodla, že tato forma opatření umožní výrobnímu odvětví Unie znovu získat podíl na trhu a konkurenceschopnost a umožní pokračování dovozu ze států ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, s co nejmenším narušením. Konkrétně bylo opatření zvoleno tak, aby umožnilo výrobnímu odvětví Unie znovu získat podíl na trhu, aniž by utrpělo ztráty, a aby se uplatňovalo po dostatečně dlouhou dobu, která výrobnímu odvětví Unie umožní zotavit se z vážných hospodářských obtíží. Rozsah opatření byl pečlivě vymezen na základě objektivních kritérií, včetně podobnosti výrobků, zastupitelnosti a míry narušení trhu, aby se opatření vztahovalo na definovaný výrobek, jehož objem dovozu a ceny způsobily vážné hospodářské potíže. Tím je zajištěna přiměřenost a soulad s Dohodou o EHP, která vyžaduje, aby opatření bylo nezbytně nutné z hlediska rozsahu a trvání.

(99)

Komise se zavazuje, že bude fungování ochranných opatření průběžně monitorovat a že každé tři měsíce povede konzultace s Norskem a Islandem s cílem zrušit opatření dříve, než skončí jejich plánovaná platnost, nebo s cílem omezit oblast jejich působnosti. Komise by měla pravidelně provádět posouzení situace a zvážit přezkum alespoň na konci každého roku uložení opatření, aby poskytla informace pro tyto konzultace a členským státům umožnila posoudit, zda je žádoucí změnit dobu trvání nebo parametry opatření. Komise by v každém případě měla zahájit první přezkumné šetření nejpozději jeden rok po vstupu opatření v platnost.

(100)

Při provádění těchto přezkumů by Komise měla mimo jiné přezkoumat, zda uplatňování ochranných opatření nemá nepříznivé důsledky pro určité následné uživatele, a to i na úrovni konkrétních členských států nebo regionů v rámci Unie. Komise by dále měla posoudit, zda je výroba výrobců v Unii dostatečná, pokud jde o zásobování dotčenými výrobky v objemech, které nevedou k nedostatku nebo neudržitelnému zvýšení cen, a navržení vhodné úpravy opatření.

(101)

Pokud jde o jiné regionální nebo dvoustranné obchodní dohody Unie se třetími zeměmi, a jak je dále uvedeno v oddíle 12 níže, Komise se rozhodla uložit opatření v podobě specifických celních kvót podle typu výrobku v kombinaci se zvýšením cla, které se uplatní na dovoz nad rámec kvóty. Komise dospěla k závěru, že přijetí takového opatření představuje opatření, jež nejméně naruší pokračování dvoustranného obchodu se všemi partnery Unie volného obchodu.

(102)

Navíc v případech, kdy tyto regionální nebo dvoustranné dohody automaticky neumožňují uložení ochranného opatření za podmínek Dohody o WTO, se Unie opírá o ustanovení obsažená v těchto dohodách, podle nichž je ochranné opatření povoleno. Komise zajistila, že povinnost řádně informovat své partnery dohody o volném obchodu je splněna v souladu s příslušnou dvoustrannou dohodou.

(103)

V tomto ohledu se konstatuje, že vzhledem k rozsahu a závěrům šetření dochází k vážným narušením v odvětví feroslitin, a že ochranná opatření jsou proto rovněž odůvodněná podle článku 26 dohody uzavřené mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací v roce 1972 (23) a článku 26 dohody o volném obchodu s Faerskými ostrovy (24), článku 60 dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970, který je připojen k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem (25), jakož i podle dohod o přidružení s Marokem (26), Tuniskem (27), Jordánskem (28), Izraelem (29) a Palestinou (30), dohody o spolupráci a celní unii se San Marinem (31) a dohody o spolupráci se Syrskou arabskou republikou (32). Ze stejných důvodů a z důvodu, že k vážným narušením v odvětví přispěl i dvoustranný dovoz jako součást veškerého dovozu, jsou ochranná opatření povolena i podle článku 15 dohody o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci, která je v současné době v platnosti s Mexikem (33). A konečně bylo zjištěno, že dovoz ze Severní Makedonie do Unie se v období šetření zvýšil a přispěl k vážné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v oblasti feroslitin. Tento dovoz tak splňuje podmínky nezbytné pro uložení ochranných opatření podle čl. 37 odst. 1 Dohody o stabilizaci a přidružení uzavřené mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (34).

(104)

Komise dospěla k závěru, že výrobcům feroslitin v Unii vzniká v důsledku zvýšeného dovozu feroslitin vážná újma a že je v zájmu Unie přijmout vhodné ochranné opatření, aby se zabránilo dalšímu nárůstu dovozu a dalšímu zhoršení situace výrobců v Unii.

(105)

Při výběru vhodné formy opatření posuzovala Komise následující prvky. Zaprvé existenci vážné újmy způsobené výrobcům v Unii. Zadruhé potřebu výrobců v Unii znovu získat konkurenceschopnost a zároveň zachovat vhodný výběr zdrojů dodávek dostupných v Unii, přičemž je žádoucí kalibrovaný účinek na dovoz a ceny.

(106)

Na tomto základě se Komise domnívá, že jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění, je nejúčinnější formou opatření pro vyvážení různých zájmů specifická celní kvóta podle typu výrobku v kombinaci s variabilním clem nad rámec kvóty.

(107)

Podle čl. 15 odst. 3 nařízení 2015/478 se výše kvóty v zásadě stanoví tak, aby odpovídala průměrné úrovni dovozu za poslední tři reprezentativní roky.

(108)

Toto ustanovení se však vztahuje na množstevní omezení, tj. opatření ve formě kvóty. Jak potvrzuje příslušná judikatura (35), celní kvóta není podle Dohody WTO o ochranných opatřeních množstevním omezením, a proto se na stanovení úrovně celní kvóty uvedený článek nevztahuje.

(109)

Aby byla zajištěna účinná ochrana výrobců v Unii a zvýšena jejich schopnost zotavit se a konkurovat dovozu, považuje Komise za nezbytné stanovit úrovně kvót o 25 % nižší, než je průměrná úroveň dovozu v letech 2022, 2023 a 2024.

(110)

Tato hodnota je vypočtena na základě stanovení udržitelného podílu na trhu (30–40 %), který by výrobnímu odvětví Unie umožnil zotavit se ze situace způsobující újmu a zároveň zachovat dostatečné zdroje dodávek pro následné uživatele.

(111)

Clo nad rámec kvóty by mělo být variabilním clem v podobě zvýšení cel na základě rozdílu mezi stanovenou cenovou prahovou hodnotou a skutečnou dovozní cenou. Pokud je dovoz uskutečněn na úrovni cenové prahové hodnoty nebo nad ní, neplatí se žádné dodatečné clo. Pokud se však dovoz uskutečňuje za cenu nižší než stanovená prahová hodnota, mělo by se clo rovnat rozdílu mezi čistou cenou s dodáním na hranice Unie a stanovenou cenovou prahovou hodnotou podle typu výrobku.

(112)

Cenová prahová hodnota se stanoví podle ceny dovozu feroslitin, která nezpůsobuje újmu. Po podrobném šetření, které zahrnovalo komplexní analýzu újmy, analýzu příčinných souvislostí a posouzení zájmů Unie, Komise stanovila úroveň ceny nepůsobící újmu na základě posouzení současných úrovní prodejních cen pro každý typ výrobku. Komise vycházela z nákladů na domácí prodej zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku a připočetla k nim náklady na dodržování předpisů, investice a cílový zisk.

(113)

Pokud jde o náklady na dodržování předpisů, Komise posoudila budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“), který je základem politiky Unie v oblasti dodržování mnohostranných environmentálních dohod. Tyto dodatečné náklady byly vypočteny na základě odhadované ceny povolenek Unie, které bude muset výrobní odvětví Unie zakoupit. V dodatečných nákladech byly zohledněny také nepřímé náklady na CO2 vyplývající z nárůstu cen elektřiny v témže období.

(114)

Komise dále posuzovala investice, výzkum a vývoj a inovace, jakož i úroveň ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(115)

Při stanovení cenové prahové hodnoty Komise zvažovala úroveň ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných tržních podmínek a k pokrytí dlouhodobých ztrát, obnovení investiční kapacity a splnění budoucích regulačních povinností. Čisté ziskové rozpětí pro tento typ kapitálově náročného odvětví se pohybuje kolem 12,45 % v závislosti na činitelích, jako jsou typ vyráběné slitiny, smlouvy o dodávkách energie a efektivita výroby (36).

(116)

Komise uznává, že kumulace antidumpingových/antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními může vést k většímu účinku, než je žádoucí.

(117)

Komise připomíná, že účelem antidumpingových a vyrovnávacích celních opatření není uzavřít trh Unie, nýbrž pouze napravovat obchodní praktiky způsobující újmu. Tato opatření jako taková se zaměřují na dumping a subvencování v jednotlivých zemích, mají jinou oblast uplatnění a jiný účel než ochranná opatření uložená tímto nařízením a vzájemně se nevylučují.

(118)

Aby se zabránilo zavedení „dvojích nápravných opatření“, bude při překročení celní kvóty pozastavena nebo snížena úroveň stávajících antidumpingových a vyrovnávacích cel, aby se zajistilo, že kombinovaný účinek těchto opatření nepřekročí nejvyšší úroveň platných ochranných nebo antidumpingových/vyrovnávacích cel.

(119)

Pro účely srovnání výše uvedené navrhované cenové prahové hodnoty s antidumpingovými a vyrovnávacími cly ji Komise vyčíslí jako valorické clo.

(120)

To se týká prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/909 (37) o uložení antidumpingového cla na dovoz ferosilicia. Antidumpingové clo by se mělo uplatňovat od první tuny až do vyčerpání celních kvót pro ferosilicium a do doby, než se na objemy nad rámec kvóty začne uplatňovat cenová prahová hodnota stanovená v tomto nařízení.

(121)

Na základě zvážení zájmu Unie a za účelem zajištění optimálního využití objemů celních kvót Komise shledala, že by měly být přiděleny na jedné straně kvótám pro jednotlivé země, a to zemím, které mají významný zájem na dodávkách daného typu výrobku, a na druhé straně všem ostatním zemím původu.

(122)

Pro účely tohoto nařízení se má za to, že významný dodavatelský zájem mají země s podílem přesahujícím 5 % dovozu dotčeného typu výrobku za poslední tři roky. Všem ostatním dodavatelským zemím by měla být přidělena zbytková celní kvóta (dále jen „zbytková kvóta“) vycházející z průměru zbývajícího dovozu za poslední tři roky. Zbytková kvóta by měla být naplněna na základě chronologického pořadí dat přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (38). Tento způsob správy vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí.

(123)

Způsobilost zboží dováženého z rozvojových zemí, které má být vyňato z celních kvót, závisí na původu zboží. Proto by měla být použita kritéria pro určení nepreferenčního původu zboží aktuálně platná v Unii.

(124)

Komise se domnívá, že opatření by mělo platit po dobu tří let, tedy do 17. listopadu 2028.

(125)

Jelikož doba trvání opatření je delší než jeden rok, je třeba je během období uplatňování v pravidelných odstupech postupně liberalizovat. Komise se domnívá, že nejvhodnějším způsobem liberalizace opatření je zvyšování bezcelní kvóty o 0,1 % po každém roce. První liberalizace proběhne 18. listopadu 2026 a druhá 18. listopadu 2027.

(126)

S ohledem na článek 109 nařízení 2024/2509 (39) by v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(127)

Vzhledem ke zvláštním okolnostem tohoto případu, včetně struktury výrobního odvětví Unie a značné složitosti šetření i posouzení zájmu Unie, bylo nutné provést komplexní hospodářské a právní posouzení. Tyto prvky představují výjimečné a závažné okolnosti, které ospravedlňují použití naléhavých důvodů, čímž je odůvodněn vstup v platnost dnem vyhlášení. Aby bylo zajištěno účinné fungování ochranných opatření a byla dodržena ustanovení čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755, měla by Komise zveřejnit prováděcí nařízení v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději do 18. listopadu a opatření by měla být použitelná okamžitě po zveřejnění.

(128)

Opatření stanovené tímto nařízením je v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,