(EU) 2025/2337Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2337 ze dne 24. listopadu 2025, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/1452, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 248/2011 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“). Toto clo vycházelo z úrovně pro odstranění újmy a pohybovalo se mezi 7,3 % a 13,8 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1379/2014 (3) Komise v návaznosti na antisubvenční šetření a částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření změnila původní antidumpingové clo v rozmezí 0 % až 19,9 % a uložila dodatečné vyrovnávací clo pohybující se mezi 4,9 % a 10,3 %. Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se pohybovala v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/724 (4) Komise po přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření zachovala tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/328 (5) se Komise po přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření rozhodla zachovat tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(5)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1452 (6) se Komise po přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření rozhodla zachovat tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(6)

Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se proto pohybují v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(7)

Na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta se rovněž vztahují opatření uložená prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/870 (7) v návaznosti na antisubvenční šetření. Dovozní clo na některé výrobky z nekonečných skleněných vláken pocházející z Egypta činí na základě úrovně subvencování 13,1 %.

(8)

Dne 30. srpna 2024 zahájila Komise částečný prozatímní přezkum antisubvenčních opatření vztahujících se na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, který se omezuje na újmu. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8).

(9)

Dne 17. února 2025 zahájila Komise antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (9).

(10)

Dne 30. srpna 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky. Komise zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(11)

Komise zahájila přezkum na základě žádosti, kterou podalo dne 3. června 2024 sdružení Glass Fibre Europe (dále jen „žadatel“). Žádost o přezkum byla podána jménem odvětví Unie vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum obsahovala důkazy o změnách trvalé povahy ve struktuře čínského výrobního odvětví a výrobního odvětví Unie v oblasti výrobků z nekonečných skleněných vláken, jakož i o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(12)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a orgány ČLR, známé dovozce, uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumného šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Připomínky, které po zveřejnění předložily sdružení Glass Fibre Europe, společnosti PROXIM, Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd. a Jushi Group Co., Ltd., jsou pojednány v příslušném oddíle níže.

(15)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Proběhla slyšení se sdružením Glass Fibre Europe a společnostmi Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd. a Jushi Group Co., Ltd.

(16)

Po poskytnutí informací uvedených ve 14. bodě odůvodnění Komise následně poskytla všem zúčastněným stranám dodatečné konečné informace. Tyto dodatečné informace obsahovaly aktualizovaná zjištění a úvahy. Strany dostaly příležitost se k těmto dodatečným informacím vyjádřit a obdržené připomínky jsou pojednány v příslušném oddíle níže.

(17)

Komise neobdržela žádné připomínky k zahájení.

(18)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(19)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího objemu výroby a prodeje v období od 1. července 2023 do 30. června 2024, který výrobci v Unii uvedli v rámci analýzy hodnocení stavu před zahájením přezkumu. Vzorek tvořili tři výrobci v Unii, na které připadalo více než 60 % odhadovaného celkového objemu výroby a více než 69 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(21)

Na formulář pro výběr vzorku neodpověděl žádný dovozce, který není ve spojení. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(23)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři vyvážející výrobci / skupiny vyvážejících výrobců v ČLR. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek sestávající ze dvou vyvážejících výrobců / skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány ČLR ohledně výběru vzorku konzultováni. Původní vzorek tvořily společnosti Jushi Group a Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd („Jiangsu Changhai“). Taishan Fiberglass Group, skupina vyvážejících výrobců, která původně nebyla zařazena do vzorku, předložila prostřednictvím společnosti China National Building Materials Group (dále také „CNBM“ nebo „CNBM Group“) připomínky ke svému vztahu k jedné z původně zařazených společností, Jushi Group.

(24)

Dne 20. září 2024 Komise oznámila všem zúčastněným stranám, že došlo ke změně prozatímního vzorku a že společnosti Taishan Fiberglass Group a Jushi Group budou považovány za společnosti ve spojení ve smyslu článku 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (11) a budou považovány za součást téže skupiny, a to CNBM Group. Konečný vzorek tak tvořily společnosti CNBM Group a Jiangsu Changhai, které představovaly 98 % objemu vývozu z ČLR do Unie. Ke konečnému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(25)

Žádná společnost nepožádala o individuální zjišťování.

(26)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(27)

Komise zveřejnila on-line (12) dotazníky pro vyvážející výrobce, uživatele, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii.

(28)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od všech tří výrobců v Unii vybraných do vzorku výrobců v Unii, dvou uživatelů a čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a obchodníků v Unii, kteří jsou s nimi ve spojení.

(29)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné k stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(30)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(31)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887); a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 7019 11 00 , ex 7019 12 00 , 7019 14 00 a 7019 15 00 (kódy TARIC 7019 12 00 22, 7019 12 00 25, 7019 12 00 26, 7019 12 00 39). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(32)

Výrobek, který je předmětem šetření, se nejčastěji používá jako surovina k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (plasty vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: v automobilovém průmyslu, v elektrickém a elektronickém průmyslu, při výrobě listů větrných elektráren, ve stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží, v kosmickém výzkumu, ve zbrojním průmyslu atd.

(33)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(34)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(35)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Po poskytnutí informací předložila společnost Glass Fibre Europe připomínky týkající se oblasti působnosti opatření, pokud jde o výrobky.

(37)

Tyto připomínky byly obdrženy po uplynutí lhůty stanovené pro podání připomínek k poskytnutí konečných informací. Kromě toho se prozatímní přezkum omezoval na zkoumání dumpingu a újmy.

(38)

Vzhledem k tomu, že tato podání byla obdržena po uplynutí stanovené lhůty, Komise k nim nepřihlédla a žádost zamítla.

(39)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise provedla analýzu s cílem určit, zda změnu okolností, pokud jde o dumping a újmu, lze považovat za trvalou.

(40)

Žadatelé v žádosti uvedli, že trvalé změny, pokud jde o dumping, souvisejí s významnou změnou struktury čínského odvětví vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken, nárůstem objemu výroby, výrobní kapacity a volné výrobní kapacity výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR a z toho plynoucí vysoce nadměrnou kapacitou a tlakem na snižování vývozních cen.

(41)

Komise uvedla, že v každém přezkumu před pozbytím platnosti od prováděcího nařízení (EU) 2017/724 údaje o nadměrné kapacitě výrobků z nekonečných skleněných vláken v Číně potvrdily výrazný nárůst nadměrné kapacity, a to ze 150 000 tun v roce 2015 (13) až na 1,1 milionu tun v roce 2021 (14).

(42)

S ohledem na údaje podporující tvrzení o trvalém nárůstu výrobní kapacity odvětví vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken v ČLR byl zkoumán a ověřován vývoj kapacity spolupracujících vyvážejících výrobců. Všichni spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku oznámili zvýšení výrobní kapacity z 1,5 milionu tun v roce 2016 na 4,1 milionu tun během období přezkumného šetření. V letech 2020 až 2021, kdy vrcholila pandemie COVID-19 a omezení volného pohybu osob, byli čínští výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken schopni zvýšit svou produkci o více než 1 milion tun v pouhém jednom roce.

(43)

Připomíná se, že čínská vláda při tomto přezkumu nespolupracovala. Komise proto při stanovení čínské domácí poptávky po výrobcích z nekonečných skleněných vláken vycházela z informací obsažených v žádosti o přezkum. Na tomto základě činila čínská domácí poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken v letech 2023 až 2024 přibližně 3,1 milionu tun, což při porovnání s ověřenými údaji předloženými pouze čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku znamená nadměrnou kapacitu ve výši nejméně 1 milionu tun. Vezmeme-li v úvahu další čínské vyvážející výrobce, jako jsou Chongqing Polycomp International Corp, (15) Shandong Fiberglass Group Corp. Ltd. (16) a Chongqing Sanlei Fiberglass Co. Ltd., (17) a jejich ohlášené zvýšení kapacity, čínské nadměrné kapacity by mohly přesáhnout 2 miliony tun.

(44)

Kromě toho všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že nedávno investovali do nových pecí a výrobních linek, přičemž společnost CNBM Group otevřela dva nové výrobní závody v Tchaj-jüanu (18) a Chuaj-anu (19), čímž zvýšila výrobní kapacitu o více než 800 000 tun ročně.

(45)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že trvalé změny týkající se újmy souvisejí s významnými změnami ve struktuře výrobního odvětví Unie v důsledku rostoucího agresivního tlaku čínského dovozu, pokud jde o množství a ceny, způsobeného nadměrnými kapacitami čínského odvětví vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken.

(46)

Šetření potvrdilo, že přetrvávající nadměrná kapacita v Číně spolu s agresivní cenovou politikou významně brzdí růst odvětví vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken v Unii. Výrobcům v Unii se podařilo zvýšit kapacitu pouze v omezené míře optimalizací stávajících zařízení. Po zavedení dodatečných obchodních opatření v roce 2014 čínský vývoz nadále vyvíjel tlak na trh Unie, což vedlo k odchodu několika výrobců z trhu. V roce 2009, během období šetření v rámci původního šetření, bylo v Unii jedenáct výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken. Do roku 2021, což je začátek posuzovaného období, se tento počet snížil na deset. Zejména ukončila výrobu v Německu v roce 2019 společnost P-D Glasseiden. Nedávno, v červenci 2023, ukončila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken společnost Krosglass a zaměřila se na navazující činnosti. Kromě toho vyhlásila úpadek společnost NEG NL (20), zejména kvůli rostoucím nákladům na energii a poklesu poptávky v automobilovém průmyslu, který byl hlavním koncovým trhem pro její výrobky z optických skleněných vláken. Po tomto dalším uzavření se počet výrobců snížil na pouhých osm. Současně ukončila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v roce 2025 společnost Electric Glass Fiber UK (21). Vzhledem k tomu, že Spojené království již není od 1. ledna 2021 součástí Evropské unie, tento vývoj nemění počet výrobců v Unii, nicméně snižuje dostupnou regionální nabídku a je součástí trvalých změn, které ovlivňují trh Unie.

(47)

Pokud jde o vývoj výrobní kapacity, zatímco kapacita na trhu Unie byla v původním šetření posouzena pouze u výrobců zařazených do vzorku a nelze ji v tomto ohledu použít jako referenční bod, výrobní kapacita Unie byla v roce 2015 v přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření v roce 2017 odhadnuta na 725 960 tun (22). V současném šetření naopak kapacita klesla ze 711 692 tun v roce 2021 na 651 196 tun v období přezkumného šetření (–9 %), tj. přibližně 10 % pod úroveň z roku 2015 zjištěnou během původního šetření. I bez zohlednění výrobce ve Spojeném království v ukazatelích po brexitu se potvrdil klesající trend týkající se výrobní kapacity.

(48)

Při porovnání dostupných údajů z původního šetření se prodej výrobního odvětví Unie snížil ze 737 818 tun v roce 2006 na 520 064 tun v období šetření, přičemž podíl na trhu se ve stejném období snížil ze 75,1 % na 69,5 %. Naproti tomu v současném šetření se prodej výrobního odvětví Unie snížil v období přezkumného šetření na 337 898 tun a jeho podíl na trhu v období přezkumného šetření klesl na 40 %. Z toho vyplývá, že prodej v Unii je nyní výrazně nižší než kolem roku 2005, a co je důležitější, podíl na trhu se snížil zhruba o 30 procentních bodů, což signalizuje trvalé oslabení pozice výrobního odvětví Unie.

(49)

Situace na trhu Unie byla ovlivněna také založením společností vlastněných Číňany, které vyrábějí výrobky z nekonečných skleněných vláken ve třetích zemích, jako je Egypt a Bahrajn (23). Po založení společností v Egyptě Komise uložila vyrovnávací cla na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta (24) s cílem obnovit rovné podmínky, neboť subvencovaný dovoz působil výrobnímu odvětví Unie újmu. Kromě toho došlo k dalšímu zvýšení kapacity výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě (25) a Bahrajnu (26). Navzdory opatřením přijatým proti dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR zůstalo výrobní odvětví Unie pod trvalým tlakem opakovaného přílivu výrobků z nekonečných skleněných vláken, jež jsou předmětem nekalých obchodních praktik, z rostoucího počtu třetích zemí, včetně Čínou kontrolovaných zařízení v Bahrajnu a Egyptě, která výrazně zvýšila svůj podíl na trhu Unie. Dne 17. února 2025 zahájila Komise antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (27).

(50)

Komise rovněž zjistila, že na energetických trzích Unie došlo ke strukturálním změnám. Přestože náklady na energii do konce období přezkumného šetření klesly z nejvyšší úrovně v roce 2022, zůstaly nad úrovní, která převládala na začátku posuzovaného období. Komise se domnívala, že je nepravděpodobné, že by se ceny plynu vrátily nebo pevně ustálily na úrovni, která byla pozorována do poloviny roku 2021. Od tohoto roku většina členských států, které byly dříve závislé na dovozu zemního plynu plynovody z Ruska, tuto závislost postupně snížila. Po neoprávněné vojenské agresi Ruska proti Ukrajině Unie a její členské státy posílily a urychlily opatření k diverzifikaci dodávek energie a k odstranění závislosti na ruském plynu. V této souvislosti bylo naplánováno nebo je ve výstavbě nejméně sedmnáct nových terminálů LNG (28). Vzhledem k rozsahu investic potřebných pro infrastrukturu LNG a jasnému závazku Unie ukončit závislost na plynu dodávaném plynovody z Ruska (29) dospěla Komise k závěru, že je velmi nepravděpodobné, že by se Unie vrátila k odběru ruského plynu v objemech a za ceny, které převládaly před rokem 2021. V souladu s tím je třeba očekávat, že ceny plynu zůstanou trvale vyšší než v první polovině roku 2021.

(51)

Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie působí v kontextu stále přísnějších povinností v oblasti životního prostředí a energetiky. Ve svém stanovisku k roku 2023 žadatel upozornil, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii čelí rostoucím provozním nákladům spojeným s dodržováním předpisů v oblasti životního prostředí a energetiky (30). Nedávné posouzení životního cyklu, které se týkalo přibližně 95 % výroby tkanin ze skleněných vláken v Unii, v tomto ohledu ukázalo, že výroba jednoho kilogramu tkaniny znamená průměrnou ekologickou stopu 2,2 kg emisí CO2 a 39 MJ spotřeby primární energie (31). Mezi lety 2015 a 2021 se spotřeba energie v celém výrobním odvětví snížila o 8 % a emise skleníkových plynů o 3 %. Tyto údaje naznačují, že i když bylo dosaženo určitého pokroku, další snižování bude vyžadovat značné dodatečné investice. Komise dále uvedla, že se očekává, že právní předpisy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, včetně směrnice o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU (32) ve znění směrnice (EU) 2024/1785 (33)), jakož i další opatření v oblasti klimatu a oběhového hospodářství, která jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, přinesou výrobcům v Unii dodatečné náklady na dodržování předpisů. Souhrnně tato zjištění potvrzují, že náklady na ochranu životního prostředí pro výrobní odvětví Unie se v nadcházejících letech zvýší. To představuje trvalou změnu ve struktuře nákladů výrobního odvětví Unie.

(52)

Komise připomíná, že dotčený výrobek se používá především jako výztužný materiál při výrobě kompozitů. Více než 95 % poptávky po skleněných vláknech v Unii je spojeno s těmito využitími pro vyztužení. V posledních letech se však unijní trh s kompozitními materiály zmenšil. Objem výroby plastů vyztužených skleněnými vlákny v Evropě klesl v roce 2022 o 9 % a v roce 2023 o dalších 8 % (34), čímž celková produkce v roce 2024 klesla na 2,4 milionu tun, což je úroveň, která nebyla zaznamenána od roku 2012. Současně se celosvětová výroba kompozitů v roce 2023 zvýšila přibližně o 6 %, což podtrhuje pokles podílu Unie na trhu. Tento pokles má přímý dopad na poptávku po základních formách skleněných vláken, které jsou předmětem tohoto přezkumu. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že pokles poptávky po kompozitních materiálech v Unii spolu s nárůstem celosvětové výroby a zvýšeným dovozem ze třetích zemí představuje trvalou změnu okolností na trhu.

(53)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že od původního šetření došlo ke změnám okolností trvalé povahy, a to jak s ohledem na strukturu čínského výrobního odvětví a trhu v oblasti výrobků z nekonečných skleněných vláken, tak na strukturu výrobního odvětví a trhu Unie, což se považuje za relevantní změnu okolností ve smyslu čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(54)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(55)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě GFR. Příslušné informace předložily dvě společnosti/skupiny zařazené do vzorku.

(56)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(57)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(58)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(59)

Dne 23. ledna 2025 informovala Komise prostřednictvím první poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě výrobků z nekonečných skleněných vláken, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země (a to Brazílii, Mexiko, Thajsko a Turecko).

(60)

Dne 10. července 2025 Komise reagovala na připomínky, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí (dále jen „druhá poznámka“). Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş, výrobce v reprezentativní zemi.

(61)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od společnosti Jushi Group, která je součástí CNBM Group, sdružení Glass Fibre Europe a společnosti Jiangsu Changhai a jednoho uživatele, společnosti PROXIM. Těmto připomínkám se věnuje příslušný okruh v oddíle 4.2.2 níže.

(62)

Po analýze připomínek a informací obdržených ve stanovených lhůtách dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty, s výjimkou pyrofylitu. Základní důvody této volby jsou podrobněji popsány v oddíle 4.2.2 níže.

(63)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(64)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(65)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(66)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví nekonečných skleněných vláken v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) (35) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(67)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (37), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (38). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (39). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (40). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (41), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (42).

(68)

Stejně jako ve svých předchozích šetřeních týkajících se odvětví skleněných vláken v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (43) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(69)

Žadatel uvedl, že v čínském odvětví výztuží ze skleněných vláken dochází k podstatným zkreslením. Odkazoval na zprávu a zejména na skutečnost, že hospodářský systém ČLR je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v ČLR.

(70)

Žádost konkrétně poukazovala na tyto skutečnosti:

(71)

V žádosti byl tedy formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle žádosti tedy není vhodné použít v tomto případě ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(72)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci a ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc. Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(73)

V odvětví skleněných vláken přetrvává významná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Šetření potvrdilo, že tři největší výrobci v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, společnosti Jushi (50), Taishan Glassfiber (51) a CPIC (52), jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. Tito tři výrobci představují přibližně 70 % čínské výrobní kapacity skleněných vláken (53).

(74)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (54), neboť Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(75)

Šetřením bylo zjištěno, že národním průmyslovým sdružením, které zastřešuje odvětví skelných vláken, je Čínské sdružení odvětví skleněných vláken (China Fiber Glass Industry Association, dále jen „CFGIA“) (55). CFGIA „se řídí celkovým vedením ČKS, [...] vykonává stranické činnosti a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací“ (56). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (57) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce sdružení CFGIA patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (58).

(76)

Společnosti Jushi, Taishan Glassfiber a CPIC jsou členy sdružení CFGIA (59).

(77)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví skleněných vláken podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví skleněných vláken potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin (60), který uvádí toto odvětví, zejména skleněná vlákna pro zvláštní účely, mezi materiály, jejichž technologické inovace budou podporovat politiky v rámci tohoto plánu. Skleněná vlákna jsou rovněž uvedena mezi podporovanými odvětvími v rámci vydání Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu z roku 2024 (61), jakož i v Katalogu pokynů pro klíčové nové materiály způsobilé pro první použití / demonstrační režimy z roku 2024 (62)

(78)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v Šan-tungu, který – zvláště pokud jde o odvětví skleněných vláken a kompozitních materiálů – plánuje „aktivně podporovat přední a páteřní podniky s výrazným vlivem značky a přitažlivostí pro trh, silnými schopnostmi integrace a hnacími účinky na průmyslové řetězce a průmyslové klastry a podporovat meziodvětvové, meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizaci podniků“ a „vyvíjet vysoce výkonná skleněná vlákna a výrobky z nich [a p]odporovat vývoj ultrajemných, vysoce pevných, vysokomodulových, proti působení kyselin odolných, rozložitelných a dalších vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků ze skleněných vláken a rovněž skleněných vláken a výrobků z nich s nízkou dielektrickou hodnotou, s nízkou roztažností, s vysokým obsahem oxidu křemičitého a se speciálně tvarovaným průřezem. Zaměřit se na potřeby elektronických informací, letectví a kosmonautiky, nových energií, velkých zemědělských podniků zabývajících se chovem hospodářských zvířat, zemědělských skleníků a dalších oblastí, vyvíjet a podporovat termoplastické a termosetové kompozitní výrobky vyztužené skleněnými vlákny a kompozitní mříže ze skleněných vláken pro projekty v oblasti infrastruktury. (63)“

(79)

Podobně město Čchung-čching, kde CPIC sídlí, vydalo svůj 14. plán rozvoje strategických a nových odvětví (64), který předpokládá „rozšíření rozsahu výrobního odvětví vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“ a „urychlení výstavby projektů, jako je [...] výrobní linka pro vysoce výkonná skleněná vlákna s roční produkcí 150 000 tun a výrobní základna ultrajemných skleněných vláken a kompozitních materiálů, aby se zvýšila výrobní kapacita vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“ .

(80)

Důraz na skleněná vlákna lze dále pozorovat v plánovacích dokumentech i v jiných provinciích, například v provincii Kuang-si (65), Chu-pej (66) nebo Če-ťiang (67).

(81)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise zjistila, že mnozí výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v rámci budování strany nebo mají členy strany ve vedení společnosti a upozorňují na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny.

(82)

Například předseda představenstva společnosti Jushi Group je současně zástupcem tajemníka stranického výboru (68). Kromě toho společnost Jushi na svých internetových stránkách uvádí, že „[p]od správným vedením stranického výboru společnosti China National Building Materials Group [...] stranický výbor Jushi rozhodně provádí rozhodnutí ústředního výboru strany [...] a vždy se drží vedoucí úlohy stranického výboru společnosti při určování směru, řízení celkové situace a zajišťování provádění“  (69).

(83)

Kromě toho článek 195 stanov společnosti Jushi výslovně ustanovuje přímý stranický dohled nad zásadními podnikovými záležitostmi; podle něj „stranický výbor podniku projednává zásadní záležitosti podniku a rozhoduje o nich v souladu s předpisy“, přičemž úkolem stranického výboru je především „zkoumat a projednávat významné otázky řízení podniku a podporovat valnou hromadu akcionářů, představenstvo, dozorčí radu i vedení podniku při výkonu pravomocí v souladu se zákonem“, jakož i „posilovat vedení a kontrolu výběru a přidělování zaměstnanců podniku a odvádět dobrou práci při sestavování vedoucího týmu, kádrového týmu a talentového týmu podniku“ (70).

(84)

Pokud jde o společnost Taishan Fiberglass, její předseda zastává rovněž funkci tajemníka stranického výboru (71). Generální ředitel společnosti je také zástupcem tajemníka stranického výboru (72) a tvrdí, že „je nutné dále plně podporovat vedoucí úlohu budování strany, sjednotit práci členů strany, kádrů a pracovníků na všech úrovních a posunout reformu a rozvoj společnosti a výrobu a provoz na novou úroveň (73).“

(85)

V případě společnosti CPIC zastává předseda správní rady současně funkci tajemníka stranického výboru (74).

(86)

Kromě toho jsou v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli se průmyslové politiky obvykle týkají mnoha odvětví, nikoli výhradně jednoho, odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken je předmětem mnoha plánů, směrnic, nařízení a dalších politických dokumentů vydávaných na celostátní, regionální a obecní úrovni (viz také 77. až 80. bod odůvodnění výše). Tyto politiky jsou někdy v příkrém rozporu s tržními silami.

(87)

Například tříletý akční plán provincie Kuang-si pro strategická a rozvíjející se odvětví administrativně stanovuje budoucí cílové objemy produkce a míry růstu: „do roku 2023 dosáhne hodnota výroby v odvětví nových materiálů 133 miliard jüanů a přidaná hodnota 44 miliard jüanů“ (75).

(88)

Stejně tak rovněž stanovuje kvantitativní cíle Akční plán pro vysoce kvalitní rozvoj průmyslových klastrů v oblasti vláken a kompozitních materiálů v Čchung-čchingu (2023–2027): „do roku 2027 přesáhne celkový rozsah výrobního odvětví vláken a kompozitních materiálů ve městě 50 miliard RMB, výroba a prodej skleněných vláken a kompozitních materiálů bude představovat více než 20 % celostátního objemu, budou vytvořeny jedna až dvě společnosti a značky světové úrovně v oblasti vláken a kompozitních materiálů, bude zavedena řada vysoce kvalitních společností, výrazně se zvýší úroveň modernizace průmyslového řetězce a dodavatelského řetězce, výrazně se zlepší inovační schopnost, kvalita a efektivita, urychlí se budování významné národní průmyslové základny pro skleněná vlákna a kompozitní materiály a vytvoří se průmyslový klastr pro skleněná vlákna a kompozitní materiály s mezinárodním vlivem (76).“ Za tímto účelem se město Čchung-čching snaží „urychlit vybudování významné národní průmyslové základny v oblasti skleněných vláken a kompozitních materiálů a vytvořit průmyslový klastr pro vlákna a kompozitní materiály s mezinárodním vlivem“  (77).

(89)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(90)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(91)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 67. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (78).

(92)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu je i výše zmíněné poradní stanovisko, podle něhož je zapotřebí „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní (…) politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a [s cílem] podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (79). Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(93)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, jež platí (a vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jaká byla popsána výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru/alokace kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(94)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(95)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, pozemky, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(96)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(97)

Jak je vysvětleno v 59. a 60. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 23. ledna 2025 a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 10. července 2025.

(98)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(99)

Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(100)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Mexiko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(101)

V návaznosti na první poznámku společnosti Jushi a Jiangsu Changhai uvedly, že Turecko nebylo vhodnou třetí zemí pro stanovení běžné hodnoty, a to z důvodu vysoké míry inflace, znehodnocující se měny a nestabilního regulačního prostředí.

(102)

Komise tyto tvrzení zamítla na základě skutečnosti, že předkládající strany neprokázaly, jak by znehodnocení turecké liry a vysoká inflace skutečně ovlivnily ceny vstupů získávaných v Turecku, a jaký by byl případně skutečný dopad na běžnou hodnotu, která je vypočtena v CNY.

(103)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnost Jiangsu Changhai uvedla, že by měla být považována za reprezentativní zemi Malajsie – země, která nebyla určena v první poznámce –, jelikož byly k dispozici finanční údaje o výrobci skla Xinyi Energy Smart (M) Sdn Bhd (81). Společnost Jushi Group se rozhodla pro Malajsii i vzhledem k tomu, že v zemi působí další výrobce dotčeného výrobku, a to společnost Nippon Electric Glass (Malaysia) Sdn Bhd.

(104)

Komise odmítla Malajsii jako možnou reprezentativní zemi. Xinyi Energy Smart (M) Sdn Bhd. je dceřinou společností významného čínského výrobce skla (Xinyi Glass Holdings Ltd). Důkazy poskytnuté společností Jushi Group se týkaly pouze informací na úrovni konsolidované účetní závěrky japonské skupiny. V každém případě se úroveň dovozu hlavních surovin z Číny do Malajsie pohybovala od 40 % do 79 %.

(105)

V návaznosti na druhou poznámku společnost PROXIM uvedla, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí vzhledem ke struktuře výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken společnosti Şişecam Elyaf Sanayii A.Ş., jakož i rozsahu výroby. Společnost rovněž uvedla, že dovoz do Turecka z Ruska a Běloruska ovlivňuje tržní podmínky výrobních činitelů, spolu s vysokou inflací v zemi, zastaralými statistikami práce a netransparentními údaji o spotřebě průmyslových služeb. Vzhledem k tomu společnost dodala, že vhodnějšími alternativními reprezentativními zeměmi by byly Thajsko nebo Malajsie.

(106)

Komise zdůraznila, že připomínky společnosti PROXIM jsou obecné a nepodložené. V každém případě se stejnými připomínkami k dovozu z Ruska a Běloruska (116. bod odůvodnění), k inflaci (102. bod odůvodnění), ke statistice práce (111. bod odůvodnění) a k Thajsku a Malajsii jako možným reprezentativním zemím (104., 116. a 119. bod odůvodnění) Komise již zabývala ve svých odpovědích na připomínky ostatních stran. Pokud jde o tvrzení týkající se netransparentních údajů o průmyslových službách, Komise zpřístupnila všem stranám zdroje a metodiku použitou pro výpočet. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(107)

U posuzovaných a výše ve 100. bodě odůvodnění uvedených zemí Komise dále ověřila snadno dostupné veřejné údaje, včetně údajů o dovozu výrobních činitelů a finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v těchto potenciálních reprezentativních zemích.

(108)

Pokud jde o první poznámku, sdružení Glass Fibre Europe („GFE“) uvedlo, že Komise měla do seznamu výrobních činitelů zahrnout náhradní díly. Komise toto tvrzení zamítla s odůvodněním, že je obecné a nepodložené. Stejné tvrzení bylo zopakováno v reakci na druhou poznámku, aniž by bylo doplněno o jakoukoli novou informaci, a proto bylo zamítnuto.

(109)

Po poskytnutí informací sdružení GFE zopakovalo, že náhradní díly měly být zahrnuty do výrobních činitelů, protože jsou součástí přímých výrobních nákladů a představují 1–5 % výrobních nákladů. Komise zdůraznila, že náhradní díly byly při výpočtu běžné hodnoty zahrnuty do výrobních režijních nákladů. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(110)

V návaznosti na první poznámku společnost Jushi Group uvedla, že Turecko je nevhodnou třetí zemí kvůli zastaralým údajům o nákladech na pracovní sílu, a tvrdila, že úprava těchto údajů pomocí indexu spotřebitelských cen je nevhodná, protože turecké mzdy nerostly v souladu s mírou inflace.

(111)

Společnost mylně tvrdila, že Komise použila spotřebitelský index, což není pravda, protože použila indexy vstupů práce, které jsou přesnější. Po úpravě navíc nedošlo k žádným podstatným změnám v hodinové sazbě. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(112)

Společnost Jushi Group ve svých připomínkách k první poznámce dodala, že údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku společnosti Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş. by neměly být považovány za vhodné zdroje na konsolidované úrovni, protože skutečným výrobcem výrobků z nekonečných skleněných vláken je její dceřiná společnost Şişecam Elyaf Sanayii A.Ş. Podle společnosti Jaingsu Changhai by zejména prodejní, správní a režijní náklady a zisk přepočítané společností na základě údajů za roky 2023 a 2024 ukázaly, že společnost Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş nebyla v období přezkumného šetření zisková.

(113)

Komise zamítla tvrzení společnosti Jushi Group na základě skutečnosti, že segment průmyslového skla společnosti Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş zahrnoval společnost Şişecam Elyaf a podobné průmyslové výrobky se srovnatelnou strukturou nákladů.

(114)

V souvislosti s tvrzením předloženým společností Jiangsu Changhai Komise zdůraznila, že metodika použitá pro výpočet ziskovosti společnosti Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş představuje významná omezení, pokud jde o konzistentnost účetních politik mezi lety 2023 a 2024, a skutečnost, že navrhovaná metodika nezahrnuje finanční úpravy ke konci roku, jako jsou odpisy, rezervy a daňové nastavení, které nemusí být zachyceny v pololetních zprávách. Komise proto zamítla tvrzení společnosti Jiangsu Changhai, že společnost Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş nebyla v období přezkumného šetření zisková.

(115)

Společnost Jushi Group v připomínkách k první i druhé poznámce uvedla, že vhodnější reprezentativní zemí by bylo Thajsko. Společnost tvrdila, že tam probíhá výroba výrobku, který je předmětem šetření, a že jsou k dispozici údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku dvou výrobců (82) a že neexistuje ani dovoz výrobních činitelů z Ruska a Běloruska, ani omezení vývozu výrobních činitelů z Thajska. Kromě toho by Thajsko nevyžadovalo úpravy o inflaci na základě indexu spotřebitelských cen.

(116)

Komise zdůraznila, že thajské statistiky dovozu skleněných vláken jsou významně závislé na vstupech dovážených z Číny, zejména u hlavních surovin, jako je kaolin, epoxidová pryskyřice, pyrofylit a bílý chryzotil, a to v rozmezí 30 % až 71 %, což je vystavuje zkreslení nákladů. Komise tudíž toto tvrzení zamítla. Tvrzení, že údaje od dvou thajských výrobců jsou vhodnější než auditované konsolidované údaje společnosti Şişecam, považovala Komise za nepodložené. Pokud jde o tvrzení o dovozu z Ruska a Běloruska, Komise nezjistila, že by tyto dovozy narušovaly ceny vstupů v Thajsku nebo v Turecku. Tvrzení o omezení vývozu bylo obecné a nepodložené. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(117)

Kromě toho údaje o elektřině a zemním plynu v Turecku odrážely skutečné údaje týkající se období přezkumného šetření a nevyžadovaly žádné úpravy. Komise proto shledala tvrzení, že thajské údaje o službách jsou přesnější než údaje získané pro Turecko, jako neopodstatněné.

(118)

Ve druhé poznámce společnost Jushi Group zpochybnila, že vystavení Thajska vůči dovozu z Číny nemůže být kritériem při výběru reprezentativní třetí země, a navrhla, že vstupy s vysokým procentem dovozu z Číny by mohly být nahrazeny údaji o dovozu z Turecka nebo jiných zemí s vyššími středními příjmy.

(119)

Společnost Jushi Group dodala, že všechny thajské společnosti, včetně soukromých, jsou povinny předkládat své auditované účetní závěrky thajským úřadům, které je zpřístupňují na internetu (83). Společnost Jushi Group tvrdila, že tato skutečnost spolu s tím, že obě společnosti pokrývají celý dotčený výrobek a stejnou obecnou kategorii výrobků (biaxiální tkaniny, tkané pramence, buničina z lintru a rohože ze syntetických vláken), činí z Thajska vhodnější reprezentativní zemi než Turecko.

(120)

Komise zopakovala, že za prvé Thajsko vykázalo vyšší míru závislosti na dovozu z Číny. Čtyři výrobní činitele, které se do Turecka nejvíce dovážejí z Číny a které představují více než 40 % celkového objemu dovozu, se na celkových výrobních nákladech podílely pouze přibližně 1 %. Na druhou stranu Thajsko získávalo výrazně více surovin z Číny, které rovněž představovaly více než 40 % celkového objemu dovozu, což představovalo více než 20 % celkových výrobních nákladů. Všechny suroviny obchodované ve vysokém množství z Číny a dovážené do Thajska, s výjimkou lehce vypáleného hořčíkového prášku a silanových spojovacích prostředků, byly do Turecka dováženy v nižším množství nebo nebyly dováženy vůbec.

(121)

Za druhé, při porovnávání údajů o trhu byla Čína největším výrobcem a vývozcem skleněných vláken na světě. Turecko (84) představovalo ve srovnání s Thajskem větší vývozní trh skleněných vláken (85), s vyšší úrovní vývozu dotčeného výrobku. Navíc dva thajští výrobci, které společnost Jushi Group označila, měli uváděnou roční výrobní kapacitu skleněných vláken mnohem menší než turecká společnost. Společnost Wanda New Material (Thailand) Co. Ltd měla roční výrobní kapacitu 20 000 tun (86) a Thai United Glass Fibre Co. Ltd. 2 500 tun skleněných vláken (87). Naproti tomu v roce 2022 oznámila skupina Şişecam instalovanou kapacitu 70 000 tun skleněných vláken (88). Vzhledem k menší závislosti Turecka na Číně a většímu trhu z hlediska vývozu Komise odmítla tvrzení, že by Thajsko bylo reprezentativnější zemí.

(122)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Jushi Group uvedla, že společnost Şişecam Elyaf Sanayii A.Ş., výrobce skleněných vláken v rámci skupiny Türkiye Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş., byla v roce 2024 ztrátová, a tvrdila, že Komise by měla pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku použít údaje segmentu, do kterého společnost Şişecam Elyaf Sanayii A.Ş. patří, tj. průmyslového segmentu. Společnost Jiangsu Changhai požádala Komisi, aby použila aktualizované finanční výkazy z roku 2024, které zahrnovaly úpravy o inflaci pro roky 2024 i 2023. Společnost Jiangsu Changhai uvedla, že v konsolidovaných výkazech skupiny Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş zahrnují všeobecné správní a marketingové výdaje náklady na dopravu a provize, jakož i náklady na balení, a Komise by proto měla tyto náklady z výpočtu běžné hodnoty vyloučit.

(123)

Komise tvrzení společnosti Jushi Group přijala a revidovala výpočty prodejních, správních a režijních nákladů a zisku na základě průmyslového segmentu namísto konsolidované úrovně. Komise zdůraznila, že tvrzení předložené společností Jiangsu Changhai se týkalo úprav na úrovni konsolidované skupiny a že na úrovni segmentu průmyslového skla nebyl k dispozici žádný rozpis všeobecných administrativních a marketingových výdajů.

(124)

V připomínkách k první poznámce společnost Jiangsu Changhai zdůraznila, že kód HS pro pyrofylit je příliš široký a zahrnuje různé další výrobky v podpoložce 2530 90 , které nesouvisejí s výrobou výrobků z nekonečných skleněných vláken. Vzhledem ke značným cenovým rozdílům v závislosti na obsahu hliníku v pyrofylitu, které kód HS neodráží, navrhla společnost Jiangsu Changhai alternativní referenční hodnotu založenou na zprávě o trhu (89), která rozlišuje mezi druhy pyrofylitových tříd a obsahem hliníku.

(125)

Žadatel tvrdil, že na základě informací obsažených ve zprávě by byly ceny pyrofylitu s nízkým obsahem hliníku nabízené indonéskou společností PT. Gunung Bale and Kaolin (Malaysia) Sdn nejvhodnější alternativní referenční hodnotou pro stanovení ceny pyrofylitu v Číně.

(126)

Komise souhlasila s revizí referenční hodnoty pyrofylitu a použila jako referenční hodnotu ceny společnosti PT. Gunung Bale vzhledem k nižší závislosti Indonésie na dovozu pyrofylitu z Číny ve srovnání s Malajsií (méně než 5 % a přibližně 80 %).

(127)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Jushi Group uvedla, že Komise by měla použít průměrnou cenu, za kterou jeden z jejich dodavatelů nakupoval pyrofylit nízké kvality od společnosti PT. Gunung Bale. Alternativně by Komise neměla k referenční hodnotě 0,60 CNY/kg připočítávat průměrné náklady na dopravu, protože z faktury předložené jako důkaz vyplývá, že doprava již byla do nákladů zahrnuta.

(128)

Komise zdůraznila, že jedna neověřená obchodní faktura spolu s osvědčením o povolení obsahujícím chyby v názvu dodavatele vstupů nepředstavují informace, které by Komisi umožnily dospět k přiměřeně přesnému zjištění, a ověřitelné informace, které by takové zjištění umožnily, nebyly předloženy. Komise se proto rozhodla nepřihlédnout k informacím předloženým společností Jushi Group a žádost zamítla.

(129)

Stejné tvrzení bylo zopakováno po poskytnutí konečných informací s tím, že předložená faktura pokrývá většinu objemu zakoupeného od společnosti PT. GUNUNG BALE během období šetření a že údaje, kterých se faktura týkala (tj. objemy nákupu pyrofylitu), byly Komisí ověřeny.

(130)

Komise zdůraznila, že posouzení provedené ve 128. bodě odůvodnění zůstává v platnosti a že ačkoli byly objemy nákupu ověřeny v rámci údajů o spotřebě pyrofylitu, předloženou obchodní fakturu Komise nemohla ověřit. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(131)

V připomínkách ke druhé poznámce společnost Jiangsu Changhai uvedla, že ceny dolomitu a oxidu vápenatého z Turecka nejsou reprezentativní vzhledem k nízkým objemům dovozu a že ceny těchto dvou surovin v Turecku neodrážejí typ používaný při výrobě výrobků z nekonečných skleněných vláken. Na podporu svého tvrzení společnost Jiangsu Changhai předložila dvě zprávy společnosti Multimarket Insights (90), které obsahují informace o různých třídách a použití dolomitu a oxidu vápenatého.

(132)

Komise odmítla navrhované referenční hodnoty pro dolomit a oxid vápenatý, které poskytla společnost Jiangsu Changhai, s odůvodněním, že nemá dostatečné ověřitelné důkazy, aby mohla stanovit, zda jsou navrhované referenční hodnoty řádné a přiměřené, a zda je lze tedy považovat za vhodnou alternativní referenční hodnotu. Zprávy předložené vyvážejícím výrobcem navíc neposkytovaly dostatečné informace o zdrojích použitých pro stanovení různých cenových rozpětí pro různé druhy dolomitu a oxidu vápenatého. Pokud jde o dolomit a oxid vápenatý, společnost ve svých připomínkách k druhé poznámce předložila zkušební zprávy, které Komise nemohla ověřit, a zprávy o trhu předložené společností Jiangsu Changhai neposkytly žádný zdroj, jak byly hodnoty pro různé třídy dolomitu a oxidu vápenatého vypočteny.

(133)

Naproti tomu referenční ceny pro pyrofylit od společnosti Multimarket Insights (124. až 126. bod odůvodnění) byly Komisí přijaty, jelikož referenční ceny jsou snadno dostupné jako součást spisu, který nemá důvěrný charakter, a během inspekce na místě u vyvážejících výrobců bylo možné ověřit, jaký druh pyrofylitu byl použit ve výrobním procesu výrobků z nekonečných skleněných vláken a jaký je jeho minerální obsah, a že bylo možné zjistit, že referenční cena z Turecka tato specifika neodráží. Komise dále obdržela připomínky stěžovatele, že ceny pyrofylitu obsažené ve zprávě jsou přiměřené a odrážejí skutečnost různých tříd pyrofylitu používaných při výrobě výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(134)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jiangsu Changhai zopakovala, že turecké referenční hodnoty pro dovoz dolomitu a oxidu vápenatého jsou nevhodné vzhledem k nízkým objemům dovozu těchto surovin do Turecka, zejména ve srovnání se spotřebou obou těchto surovin v této společnosti. V této souvislosti společnost Jiangsu Changhai vyzvala Komisi, aby přezkoumala údaje výrobního odvětví Unie týkající se těchto dvou surovin a porovnala jejich náklady s tureckou referenční hodnotou. Alternativně by Komise měla tyto dvě suroviny považovat za spotřební materiál.

(135)

Komise shledala tvrzení společnosti Jiangsu Changhai nepodloženým a neoprávněným. Zaprvé, společnost Jiangsu Changhai neprokázala žádnou souvislost mezi množstvím dovozu a cenou v tom smyslu, že by objem tohoto dovozu sám o sobě znemožňoval stanovení nezkreslené ceny. Za druhé, tvrzení, že nižší dovozní množství nutně vede k netypickému stanovování cen, ignoruje ekonomickou realitu způsobu stanovení cen. Vyvážející výrobci stanovují ceny na základě mnoha činitelů a nespoléhají se na celkový objem dovozu z jedné země. Proto i když jsou dovozní množství nízká, neznamená to, že ceny jsou zkreslené nebo nereprezentativní nebo že se nejedná o tržní ceny. Připomínka společnosti Jiangsu Changhai navíc chybně vykládá předchozí praxi Komise, která v žádném případě není závazná, protože každý případ se posuzuje individuálně. Její odkaz na jedno předchozí šetření (91) je neúplný a selektivní, neboť opomíjí, že v tomto šetření Komise odmítla použití některých referenčních hodnot založených na jiných úvahách než pouze na množství, jako je celní nomenklatura, která neumožňuje identifikovat dovozy, které by odrážely ceny skutečných vstupů používaných vyvážejícími výrobci. Společnost Jiangsu Changhai v tomto přezkumu nic takového netvrdila, ani netvrdila, že turecké referenční hodnoty pro dovoz dolomitu a oxidu vápenatého nejsou reprezentativní z jiného důvodu. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(136)

V připomínkách k první poznámce společnost Jiangsu Changhai uvedla, že všechny suroviny s výjimkou pyrofylitu měly být zařazeny do kategorie spotřebního materiálu vzhledem k jejich nízkému vlivu na výrobní náklady.

(137)

Komise toto tvrzení zamítla na základě skutečnosti, že zbývající suroviny kumulativně představují [20–30] % výrobních nákladů a že pro tyto suroviny jsou k dispozici referenční hodnoty.

(138)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Jiangsu Changhai uvedla, že oxid vápenatý, dolomit a obalové materiály by měly být považovány za spotřební materiál vzhledem k jejich nízkému vlivu na výrobní náklady, a tvrdila, že v předchozích šetřeních (92) Komise zařadila materiály, včetně obalových materiálů, mezi spotřební materiál, když jejich celkové náklady představovaly přibližně 4–7 % výrobních nákladů.

(139)

Komise zdůraznila, že oxid vápenatý a dolomit tvoří dohromady již více než 4 % výrobních nákladů a samotné obalové materiály téměř 7 % výrobních nákladů. V předchozích šetřeních měly výrobní činitele, které byly zařazeny do skupiny spotřebního materiálu, zanedbatelnou váhu v celkových výrobních nákladech a na rozdíl od tohoto šetření pro ně nebylo možné najít přesné referenční hodnoty. Vzhledem k dopadu výrobních činitelů, na které upozornila společnost Jiangsu Changhai, a ke skutečnosti, že pro stanovení běžné hodnoty lze použít referenční hodnoty těchto výrobních činitelů, Komise tato tvrzení zamítla.

(140)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jiangsu Changhai zopakovala, že některé suroviny měly být zařazeny do skupiny spotřebního materiálu, a navrhla, aby Komise do skupiny spotřebního materiálu zahrnula i suroviny pocházející z mezinárodních zdrojů nebo od dodavatelů ve spojení. Společnost také dodala, že všechny obalové materiály by měly být zařazeny do skupiny spotřebního materiálu.

(141)

Komise zopakovala svůj postoj, že samotné obalové materiály tvoří téměř 7 % výrobních nákladů, aniž by se zohlednily materiály, které již byly zahrnuty do spotřebního materiálu. Vzhledem k existenci přiměřených referenčních hodnot pro tyto výrobní činitele bylo toto tvrzení zamítnuto.

(142)

Společnost Jiangsu Changhai dodala, že vzhledem k tomu, že výpočet běžné hodnoty zahrnuje náklady na balení, neměla Komise v zájmu zajištění spravedlivého srovnání v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení odečítat příspěvky na balení od vývozní ceny.

(143)

Komise toto tvrzení přijala a upravila výpočet rozpětí pro společnost Jiangsu Changhai.

(144)

Po poskytnutí informací společnost Jushi Group upozornila na některé administrativní chyby při výpočtu nákladů na dopravu, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů v prostorách ve vyvážející zemi při výpočtu celkového dumpingového rozpětí.

(145)

Komise toto tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem upravila výpočty dumpingového rozpětí společnosti Jushi Group.

(146)

Po druhé poznámce předložila společnost Jushi Group několik připomínek ke konkrétním výrobním činitelům a alternativním referenčním hodnotám, které by mohly být použity. Za prvé společnost uvedla, že Komise měla z databáze UN COMTRADE získat údaje o dovozu vápencového prášku na šestimístné úrovni namísto čtyřmístné, a požádala Komisi, aby použila jednotkovou cenu vypočtenou společností ve výši 2,01 CNY/kg namísto 2,5 CNY/kg.

(147)

Komise zdůraznila, že výpis z databáze UN COMTRADE, který společnost poskytla, zahrnoval údaje za srpen 2024, tedy období mimo období přezkumného šetření, a nezahrnoval žádné údaje za srpen 2023. Extrakce údajů na šestimístné úrovni za období přezkumného šetření potvrdila, že správná referenční hodnota je 2,5 CNY/kg.

(148)

Za druhé společnost uvedla, že by se pro různé subjekty měly používat některé specifické kódy z Global Trade Atlas (GTA) pro kaolin, aby se zohlednily specifické výrobní procesy různých společností, které zahrnují různé druhy kaolinu, ať už v práškové formě, nebo ve formě rudy.

(149)

Komise toto tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem upravila výpočty pro společnost Jushi Group.

(150)

Za třetí společnost Jushi Group uvedla, že Komise měla použít kód GTA 251990300019 – Ostatní úplně vypálená (slinutá) magnézie, protože to byl jediný relevantní kód pro jejich výrobní proces.

(151)

Komise zdůraznila, že žádost společnosti Jushi Group je obecná a nepodložená, neboť neposkytla žádné konkrétní informace o tom, jaké další druhy pálené magnézie jsou zahrnuty v kódu GTA a jak je tento kód relevantnější v jejich výrobním procesu ve srovnání s jinými kódy. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(152)

Za čtvrté, pokud jde o wollastonitový prášek, společnost Jushi Group uvedla, že údaje o dovozu založené na kódu HS 2530 90 jsou příliš široké, a navrhla použít jako referenční hodnotu pyrofylitový prášek a zvýšit ji tak, aby odrážela rozdíl v nákladech, které společnosti Jushi vznikají v případě wollastonitového prášku ve srovnání s pyrofylitem. Jushi Group dodala, že stejnou metodiku lze použít i na ostatní výrobní činitele zařazené pod kód HS 2530 90 .

(153)

Komise zdůraznila, že tato metodika postrádá jakýkoli věcný podklad týkající se důvodů, proč by Komise měla používat pyrofylit jako referenční hodnotu pro wollastonit a další suroviny a proč by to byla nejpřesnější metodika. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

(154)

Společnost Jushi Group nakonec požádala Komisi, aby nezařazovala odpadní vlákna do spotřebního materiálu s odůvodněním, že tento výrobní činitel byl uveden v jejích tabulkách výrobních nákladů s dostupnou referenční hodnotou a že společnost rovněž poskytla informace o jejich hodnotě pro další prodej.

(155)

Žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že odpadní vlákno má zanedbatelný dopad na výrobní náklady. Kromě toho při porovnání s průměrnou hodnotou vedlejších produktů společnosti nemohly kódy GTA navržené společností Jushi Group jako referenční hodnota přiměřeně odrážet druh vláken vznikajících ve výrobním procesu společnosti Jushi Group.

(156)

Po zveřejnění informací předložila společnost Jushi Group připomínky týkající se lehce páleného hořčíku, wollastonitu, odpadních vláken a vápencového prášku.

(157)

Pokud jde o 150. a 151. bod odůvodnění, společnost Jushi Group po poskytnutí konečných informací tato tvrzení zopakovala a poskytla další důkazy o tom, že kód HS 2519 90 30 byl kódem používaným v jejich výrobním procesu. Komise použila vážený průměr referenčních cen kódů GTA na úrovni osmimístných čísel končících na „30“.

(158)

Pokud jde o wollastonit (152. a 153. bod odůvodnění), společnost Jushi Group zopakovala, že dovozní cena nebyla dostatečně přesná, aby odrážela rozdíly v cenách nejen mezi wollastonitovým práškem a pyrofylitovým práškem, ale také pokud jde o spodumenový prášek a lepidolitový prášek. Společnost Jushi Group navrhla vypočítat referenční hodnoty pro tyto tři prášky na základě cenových rozdílů skupiny mezi wollastonitem, spodumenem a lepidolitovým práškem oproti referenční hodnotě pyrofylitu. Alternativně společnost Jushi Group uvedla, že by Komise měla použít kódy GTA 2530 90 40 pro spodumen a lepidolit a kód 2530 90 50 pro wollastonit na základě tureckého dovozu wollastonitu z USA (93).

(159)

Komise zdůraznila, že nemůže přijmout výpočet založený na vlastních údajích společnosti o nákladech, protože v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení bylo v 95. bodě odůvodnění stanoveno, že není vhodné používat domácí náklady v ČLR z důvodu existence významných zkreslení. Komise uvedené tvrzení přijala a extrapolovala ceny spodumenu, lepidolitu a wollastonitu na osmimístné úrovni z GTA.

(160)

Pokud jde o odpadní vlákna, společnost Jushi Group uvedla, že se zdá, že odpadní a zbytková vlákna se do Turecka dováží pod kódem HS 7019 62 10  (94) (namísto kódu HS 7019 90 ) a že by Komise měla pro stanovení referenční hodnoty pro odpadní vlákna použít průměrné dovozní ceny z Turecka. Alternativně by Komise měla použít dovozní nebo vývozní cenu EU. Pokud Komise nepoužije referenční hodnotu pro odpadní vlákna, měly by být suroviny představující ještě nižší výrobní náklady rovněž zařazeny do skupiny spotřebního materiálu.

(161)

Komise nejprve zdůraznila, že společnost Jushi Group uvedla v tabulkách spotřeby u dvou svých subjektů použitelný kód HS pro odpadní vlákna 7019 90 a u jednoho subjektu nebyl uveden vůbec žádný kód HS, což poukazuje na obtížnost nalezení použitelného kódu pro tento specifický výrobní činitel. Za druhé, Komise prověřila kód 7019 62 10 a zjistila, že Turecko dováží pouze kód HS 7019 62 (ostatní mechanicky vázané uzavřené tkaniny ze skleněných pramenců) (95) nebo kód HS 7019 62 90 (ostatní mechanicky vázané uzavřené tkaniny ze skleněných pramenců) a pro kód HS 7019 62 10 nebyly k dispozici žádné informace. Za třetí, i při pohledu na údaje z ostatních možných reprezentativních zemí uvedených v první a druhé poznámce představoval objem dovozu z Číny u většiny zemí 90 % nebo více z celkového dovozu tohoto výrobního činitele. Celkově jak pro kód HS 7019 90 (155. bod odůvodnění), tak pro kód 7019 62 nebylo možné stanovit, co by pod tyto kódy spadalo, a pro kód 7019 62 10 nebylo možné najít referenční hodnotu. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(162)

Po poskytnutí informací společnost Jushi Group namítla, že dovozní ceny vápencového prášku a oxidu vápenatého / kalcinovaného vápencového prášku z Turecka se zdají nepřiměřeně vysoké vzhledem k nízkým objemům dovozu, a uvedla, že Komise by měla revidovat referenční hodnoty a) s ohledem na vývozní cenu Turecka a zvýšit ji o příslušná dovozní cla; nebo b) použít průměrnou mezinárodní dovozní cenu GTA; c) použít dovozní cenu do Brazílie nebo d) použít dovozní ceny EU (nebo vývozní ceny).

(163)

Pokud jde o oxid vápenatý a vápencový prášek, Komise se již podobnou připomínkou týkající se vztahu mezi množstvím dovozu a cenami zabývala ve 135. bodě odůvodnění.

(164)

Po poskytnutí informací sdružení GFE uvedlo, že použití vážené průměrné ceny směsi kaolinové rudy a mletého kaolinu je nevhodné, protože taková směs ve složeních skutečných šarží neexistuje. Kaolinovou rudu zároveň nelze při výrobě výrobků z nekonečných skleněných vláken použít přímo, protože musí projít mezistupni, jako je mletí a drcení. Sdružení GFE tvrdilo, že Komise by měla pro výpočet běžné hodnoty použít pouze celní kód mletého kaolinu (250700200012) jako suroviny. Komise objasnila, že použila odpovídající náklady buď na kaolinovou rudu, nebo na kaolinový prášek v závislosti na konkrétních výrobních postupech společností. Náklady na zpracování kaolinové rudy na kaolinový prášek byly započítány do nákladů na energii a práci prostřednictvím přenosu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(165)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(166)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(167)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(168)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. V případě pyrofylitu, jak je uvedeno ve 126. bodě odůvodnění, použila Komise ceny indonéské společnosti Pt. Gunung Bale (96). Kromě toho Komise použila Turkstat a Eurostat pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (97), energii (98) a zemní plyn (99). Pokud jde o vodu, Komise použila údaje zveřejněné Úřadem pro investice a finance Úřadu prezidenta Turecké republiky (100).

(169)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(170)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobků z nekonečných skleněných vláken

(171)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Při stanovení této částky vycházela Komise z údajů od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(172)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (106). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny.

(173)

Pokud jde o pyrofylit, jak je vysvětleno ve 124. bodě odůvodnění, společnost Jiangsu Changhai uvedla, že kód HS pro pyrofylit je příliš široký a neodráží rozdíl založený na obsahu hliníku. Společnost proto předložila zprávu o trhu, která obsahuje údaje o pyrofylitu na základě použití a regionu a také uvádí ceny pro konkrétní společnosti a konkrétní druhy pyrofylitu. Žadatel uvedl, že nejvhodnější alternativní referenční hodnotou by byly ceny pyrofylitu s nízkým obsahem hliníku – tj. typu používaného v procesu výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken – od indonéské společnosti PT. Gunung Bale and Kaolin (Malaysia) Sdn. Komise toto tvrzení přijala a použila ceny dodavatele pyrofylitu PT. Gunung Bale, a to z důvodu nižší závislosti Indonésie na dovozu pyrofylitu z Číny.

(174)

Po poskytnutí informací sdružení GFE uvedlo, že ačkoli náklady na rhodium a platinu byly zohledněny v odpisech, jsou tyto náklady neúplné, protože drahé kovy mohou být drženy jako majetek nebo pronajaty, a navrhlo různé metodiky výpočtu podle toho, zda pouzdra obsahující platinu a rhodium byla vlastněna nebo pronajata. Komise zdůraznila, že spotřeba platiny/rhodia a úniková deska byly zohledněny při výpočtu běžné hodnoty v rámci výrobních režijních nákladů.

(175)

Po poskytnutí konečných informací sdružení GFE dodalo, že na základě zjištění uvedených ve 42. bodě odůvodnění, tj. že čínské výrobní odvětví zvýšilo své kapacity z 1,5 milionu tun v roce 2016 na 4,1 milionu tun v období přezkumného šetření, měla Komise běžnou hodnotu vypočítat s ohledem na náklady na vybudování nového zařízení na výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken a z toho vyplývající roční náklady na odpisy. Komise objasnila, že tyto náklady jsou již zahrnuty v nákladech na odpisy. Toto tvrzení se zamítá jako bezpředmětné.

(176)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. To se týkalo stlačeného vzduchu, kyslíku a páry.

(177)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(178)

Po poskytnutí informací společnost Jushi Group namítla, že Komise měla k nezkresleným nákladům na suroviny pouze připočítat skutečně vykázané náklady na dopravu, a nikoli použít poměr, jako v případě tkanin ze skleněných vláken (107).

(179)

Komise zdůraznila, že použitá metodika odráží strukturu nákladů vyvážejícího výrobce, protože poměr mezi náklady na dopravu a náklady na suroviny je zachován a je dále použit pro nezkreslenou referenční hodnotu. Komise zdůraznila, že nemůže přijmout výpočet založený na vlastních údajích společnosti o nákladech, protože v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení bylo v 95. bodě odůvodnění stanoveno, že není vhodné používat domácí náklady v ČLR z důvodu existence významných zkreslení. Příklad, na který se společnost Jushi Group odvolává, navíc nutně neznamená, že použité údaje jsou skutečné náklady, neboť „náklady na domácí dopravu všech surovin byly odhadnuty na základě ověřených údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci“. Společnost Jushi Group každopádně neprokázala, proč by měl být přístup Komise neodůvodněný. Toto tvrzení bylo proto považováno za nepodložené.

(180)

Turecký statistický úřad ve Statistice struktury výdělků, 2023 (108) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky zahrnující rok 2023 pro ekonomickou činnost podle klasifikace NACE Rev. 2. Měsíční hodnota vykázaná pro konec roku 2023 byla řádně upravena o inflaci pomocí úpravy hodinového indexu nákladů práce, jak ji zveřejnil TurkStat, Labour cost indices, 2009-2024 [2021=100] (109).

(181)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje Eurostat: Ceny elektřiny pro spotřebitele jiné než domácnosti – dvouleté údaje (od roku 2007) (nrg_pc_205) (110) ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kWh za období přezkumného šetření.

(182)

Po poskytnutí informací společnost Jiangsu Changhai uvedla, že Komise měla použít pásmo spotřeby elektřiny, které by odráželo spotřebu elektřiny společnosti. Podobně u zemního plynu společnost uvedla, že na základě její spotřeby by Komise měla použít konkrétní pásmo spotřeby podle spotřeby, a nikoli průměr všech pásem spotřeby.

(183)

Komise tato tvrzení přijala a provedla úpravy referenční hodnoty pro elektřinu a zemní plyn, které odrážely skutečné profily spotřeby čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(184)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje Eurostat – Ceny plynu pro spotřebitele jiné než domácnosti – dvouleté údaje (111). Komise použila údaje o cenách průmyslového plynu v příslušném pásmu spotřeby v kWh, které pokrývají období šetření.

(185)

Náklady na vodu pro průmyslové využití zveřejňuje Úřad pro investice a finance Úřadu prezidenta Turecké republiky (112). Komise použila průměrnou průmyslovou cenu v istanbulském regionu týkající se organizovaných průmyslových zón („OIZ“): Eskişehir OIZ; Balıkesir OIZ; Ankara Başkent OIZ a İzmir Aliağa OIZ.

(186)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(187)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(188)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2023 společnosti Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş, které byly získány z jejích výročních zpráv (113).

(189)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(190)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila činitele použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(191)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 186. až 188. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě účetní závěrky společnosti Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş S.A, jak je vysvětleno ve 188. bodě odůvodnění.

(192)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno ve 186. a 187. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(193)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 22,7 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 8,8 %.

(194)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(195)

Po poskytnutí konečných informací sdružení GFE uvedlo, že použití údajů o podnikání společnosti Şişecam v oblasti průmyslového skla pro stanovení přiměřených částek prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nebylo oprávněné, protože a) Komise měla vyloučit ostatní provozní příjmy a finanční příjmy z podnikání společnosti Şişecam v oblasti skla; b) prodejní, správní a režijní náklady neodrážejí ekonomickou realitu výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken; c) zjištěný zisk ve výši 8,8 % je pro kapitálově náročná odvětví, jako jsou výrobky z nekonečných skleněných vláken, nedostatečný, a tudíž nepřiměřený, přičemž sdružení GFE tvrdilo, že Komise by měla použít prodejní, správní a režijní náklady a zisk celé skupiny.

(196)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jiangsu Changhai tvrdila, že segment průmyslového skla společnosti Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş. byl v roce 2023 ve skutečnosti ztrátový, protože zisk vytvořený před úroky, zdaněním a odpisy je pouze výsledkem příjmů a zisku z investičních činností, nákupu hmotného a nehmotného majetku a práva na užívání majetku, nikoliv hlavní provozní činnosti. Společnost Jiangsu Changhai požádala o použití údajů za rok 2023 upravených o inflaci, které jsou uvedeny ve výročních zprávách společnosti Şişe Ve Cam Fabrikalari A.Ş. za rok 2024, a o odečtení nákladů na dopravu, provize a balení. Pokud by Komise i nadále používala údaje specifické pro jednotlivé segmenty, měl by být průmyslovému segmentu přidělen poměrný podíl prodejních, správních a režijních nákladů na konsolidované úrovni.

(197)

Pokud jde o stanovení přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů, Komise přijala požadavek společnosti Jiangsu Changhai vyloučit náklady na dopravu, balení a provize celé skupiny a rozdělit je pomocí obratu jako klíče pro rozdělení. Komise revidovala svůj výpočet zisku pro průmyslový segment a potvrdila, že přepočtený zisk před zdaněním pro průmyslový segment byl v roce 2023 záporný.

(198)

V konsolidované účetní závěrce skupiny Şişecam je uveden zisk společnosti Şişecam Elyaf a prodejní, správní a režijní náklady segmentu průmyslového skla. Pokud jde o společnost Şişecam Elyaf, která vyrábí skleněná vlákna, veřejně dostupné finanční výkazy za rok 2023 uváděly čisté tržby a zisk, ale neobsahovaly informace o nákladech na prodané zboží ani o prodejních, režijních a správních nákladech. Náklady na prodané zboží jsou k dispozici na úrovni segmentu průmyslového skla skupiny Şişecam. Pro výpočet procentního podílu na zisku společnosti Şişecam Elyaf tedy Komise rozdělila náklady na prodané zboží průmyslového segmentu, do kterého společnost Şişecam Elyaf patří, s použitím obratu jako klíče pro rozdělení.

(199)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že by bylo vhodné stanovit přiměřenou částku za prodejní, režijní a správní náklady na základě přepočtených prodejních, režijních a správních nákladů pro průmyslový segment s použitím údajů upravených o inflaci pro rok 2023, které jsou obsaženy v posledním výročním výkazu turecké skupiny. Komise přidělila čisté finanční náklady skupiny Şişecam k segmentu pomocí obratu jako klíče pro rozdělení a získala prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procento z celkových nákladů na prodané zboží ve výši 11,24 %.

(200)

Pro výpočet zisku vyjádřeného jako procentní podíl nákladů na prodané zboží Komise vydělila zisk společnosti Şişecam Elyaf náklady na prodané zboží průmyslového segmentu přiděleného společnosti Şişecam Elyaf pomocí obratu jako klíče pro rozdělení, jak je vysvětleno ve 198. bodě odůvodnění. Činil 21,58 %.

(201)

Po dodatečném poskytnutí konečných informací sdružení GFE uvedlo, že Komise neměla přijmout tvrzení společnosti Jiangsu Changhai o nákladech na dopravu, balení a provizi a v každém případě neměla úpravu uplatnit na všechny vyvážející výrobce. Stejně tak se na všechny vyvážející výrobce zařazené do vzorku neměla uplatnit žádná jiná tvrzení týkající se jiných vývozců než konkrétního vývozce, který podal konkrétní tvrzení.

(202)

Komise zdůraznila, že zjištění o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku reprezentativní společnosti se týkají „přiměřených částek“, které mají být použity při výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a vztahují se na všechny vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Komise nemůže uplatnit odlišné prodejní, režijní a správní náklady pouze na společnost, která podala žádost o úpravu prodejních, režijních a správních nákladů. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(203)

V návaznosti na dodatečné poskytnutí konečných informací společnost GFE rovněž uvedla, že neexistuje žádný důkaz o tom, že se veškeré náklady na dopravu vztahují pouze na odchozí transakce, a že za předpokladu, že se vztahují jak na náklady na příchozí, tak na odchozí transakce, byla úprava Komise nadměrná, neboť někteří čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku uváděli ve svých výročních zprávách mnohem nižší náklady na dopravu, a Komise proto měla tyto náklady odpovídajícím způsobem upravit. Sdružení GFE nakonec tvrdilo, že průmyslový segment v účetních výkazech společnosti Şişecam se skládá z výrobků z několika různých odvětví, a odůvodnilo to tím, že náklady na dopravu a balení v automobilovém průmyslu musí být vyšší než v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(204)

Komise tato tvrzení zamítla, protože běžná hodnota musela být stanovena na úrovni ze závodu, takže tyto náklady musely být odečteny, aby bylo možné stanovit prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi. Skutečnost, že náklady na dopravu a balení v automobilovém průmyslu mohou být vyšší než v odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken, navíc nemá v tomto případě žádný vliv, protože náklady na dopravu a balení byly vzaty za celou skupinu a použity proporcionálně na základě obratu průmyslového segmentu a pro náklady na dopravu specifické pro segment průmyslového skla nebylo k dispozici žádné členění.

(205)

Po dodatečném poskytnutí konečných informací společnost Jiangsu Changhai zpochybnila výpočet zisku společnosti Şişecam Elyaf a tvrdila, že použitá sazba prodejních, režijních a správních nákladů neodráží strukturu nákladů, která vedla k vykázanému zisku, a navrhla přepočítat zisk společnosti Şişecam Elyaf zahrnutím poměru prodejních, režijních a správních nákladů k nákladům na prodané zboží nebo stanovením kombinované hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na základě obratu společnosti Şişecam Elyaf sníženého o přepočtené náklady na prodané zboží.

(206)

Komise zdůraznila, že přístup použitý pro výpočet zisku byl zaměřen na společnost Şişecam Elyaf jako na samostatnou společnost, což lépe odráží zisk výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken v Turecku. Kromě toho se rozdělení nákladů na prodané zboží na zisk výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken řídilo přesně stejnou logikou a rozdělením, jaké společnost Jiangsu Changhai navrhla pro výpočet provizí, nákladů na balení a dopravu, převedených z celé skupiny do průmyslového segmentu. Stejná metodika již byla také použita dříve, a to za použití stejné skupiny, průmyslového segmentu a výrobce výrobků z nekonečných skleněných vláken ve stejném roce (tj. 2023), pro výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku jednoho z navazujících produktů (114). Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(207)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(208)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(209)

U nepřímého prodeje byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Ustálená judikatura objasňuje, že úpravy podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení zahrnují i náklady vzniklé subjektu se sídlem mimo Evropskou unii, pokud je zřejmé, že je tento subjekt spojen s dovozcem nebo vývozcem, a pokud by dotyčné náklady byly obvykle hrazené dovozcem (115). V této souvislosti judikatura ztotožňuje tyto náklady s náklady souvisejícími s prodejními činnostmi prováděnými dceřinými společnostmi, neboť snižují částku, kterou obdrží vyvážející výrobce, a to v míře, ve které jsou obvykle hrazeny dovozcem (116). Jak uvedl Soudní dvůr, tento přístup je v souladu s cílem čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Podle Soudního dvora by tohoto cíle nebylo dosaženo, pokud by vyvážející výrobce mohl jednoduše strukturovat svůj prodej tak, aby před dovozem dotčeného výrobku do Unie zajistil zapojení zprostředkovatele, který by s ním byl spojen a který by převzal odpovědnost za náklady, jež obvykle nese dovozce, a zvýšil tak vývozní cenu skutečně zaplacenou dovozcem (117).

(210)

Komise uvedla, že obchodníkovi ve spojení s vyvážejícími výrobci se sídlem v Hongkongu vznikly náklady, které obvykle nese dovozce, včetně nákladů spojených s fakturací odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se sídlem v Unii. Proto byla oprávněná úprava podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení o tyto náklady (prodejní, správní a režijní náklady) a nominální zisk.

(211)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(212)

Vzhledem k tomu, že nezávislí dovozci v tomto případě nespolupracovali, byl pro stanovení spolehlivé vývozní ceny na hranici Unie použit přiměřený zisk ve výši 5 %, který byl stanoven v původním šetření týkajícím se tkanin ze skleněných vláken (118) pro navazující výrobek ze skleněných vláken.

(213)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(214)

Jak je vysvětleno v 194. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(215)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(216)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(217)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(218)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce vyvážejících výrobců z ČLR bylo clo pro „všechny ostatní společnosti“ stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď zařazeny do vzorku, nebo během šetření spolupracovaly. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které při šetření nespolupracovaly.

(219)

Společnost Chongqing Polycomp International Corporation byla jediným vyvážejícím výrobcem, který se během výběru vzorku přihlásil a nebyl do vzorku zařazen. Její konečná celní sazba je stanovena jako vážený průměr sazeb stanovených pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(220)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(221)

Obdobný výrobek vyrábělo na začátku posuzovaného období v Unii deset výrobců, přičemž dva z nich ukončili výrobu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(222)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 504 019 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytlo sdružení Glass Fibre Europe („GFE“). Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(223)

Komise stanovila spotřebu v Unii i) podle objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie dle údajů poskytnutých sdružením GFE a ii) podle dovozu z třetích zemí na základě údajů Eurostatu (Comext).

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(224)

Celková spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 6 %. Nárůst zaznamenaný v roce 2022 byl způsoben zejména hospodářským oživením po zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19, kdy uživatelé obnovili zadávání objednávek na doplnění zásob a znovu zahájili výrobu. V průběhu roku 2023 však poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken v Unii klesla, zatímco v období přezkumného šetření se zvýšila o 2 %. Pokles spotřeby a následné slabé oživení byly přičítány nadměrným objednávkám v předchozích letech a opatrnějším spotřebitelským výdajům v důsledku hospodářské situace v období přezkumného šetření.

(225)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(226)

I po zavedení opatření se objem dovozu z ČLR v posuzovaném období zvýšil o 51 %. Vzhledem k vývoji spotřeby se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil z 6 % v roce 2021 na 10 % v období přezkumného šetření.

(227)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu do Unie z ČLR se vyvíjela následovně:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(228)

Průměrná dovozní cena přezkoumávaného výrobku do Unie se v roce 2022 původně zvýšila o 22 % v důsledku mimořádně vysokých přepravních nákladů, které následovaly po zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. Následně bylo možné pozorovat výrazný pokles průměrných dovozních cen. V období přezkumného šetření byla průměrná cena dovozu do Unie o 28 % nižší než v roce 2021.

(229)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(230)

V případě vyvážejícího výrobce Taishan Fiberglass Inc. zařazeného do vzorku byl prodej uskutečněný na základě zvláštní dohody o dodávkách s unijním výrobcem European Owens Corning Fiberglas SPRL vyloučen z výpočtu cenového podbízení, protože dotčený výrobek – alkalicky odolná skleněná vlákna používaná pro vyztužování cementu – nebyl vyráběn v Unii. Výrobek se vyrábí výhradně v Číně a Japonsku na základě dlouhodobé dohody o dodávkách mezi těmito dvěma společnostmi, přičemž výroba se opírá o vlastní technologii a vstupy (např. pouzdra) společnosti European Owens Corning Fiberglas SPRL.

(231)

Srovnání ukázalo, že během období přezkumného šetření byl dovoz přezkoumávaného výrobku pocházejícího z ČLR prodáván v Unii za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, vyjádřené jako procentní podíl těchto cen, a to o 16,64 % až 30,68 %, a to i když zahrnovaly platné antidumpingové a vyrovnávací clo.

(232)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období přezkumného šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a pokusit se dosáhnout přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 9 níže. Výrazné stlačování cen bylo potvrzeno údaji v tabulce 4, jakož i cenovým podbízením zjištěným na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(233)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(234)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(235)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě informací dodaných svazem GFE. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(236)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(237)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(238)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(239)

Objem výroby v roce 2022 se oproti roku 2021 mírně zvýšil v důsledku uvolnění opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19, které umožnilo stabilnější výrobu. Kromě toho v roce 2022 několik výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšilo objem výroby, aby si vytvořili zásoby hotových výrobků, protože se chystali na plánované rekonstrukce pecí. V roce 2023 a v období přezkumného šetření však došlo k výraznému poklesu objemu výroby, protože výrobci v Unii odprodávali nahromaděné zásoby a současně výrobní odvětví Unie čelilo snížené poptávce a zvýšenému dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR za nízké ceny.

(240)

Výrobní kapacita v průběhu celého posuzovaného období trvale klesala a snížila se o 9 %. Jak je vysvětleno v 46. bodě odůvodnění, pokles výrobní kapacity od roku 2021 do konce období přezkumného šetření byl způsoben tím, že někteří výrobci v Unii ukončili výrobu, přičemž společnost Krosglass S.A. zastavila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Polsku a společnost Electric Glass Fiber NL, B.V. vstoupila do úpadkového řízení. Po brexitu byla navíc společnost NEG UK vyloučena z výrobního odvětví Unie, což rovněž přispělo ke zjevnému poklesu kapacity ve srovnání s předchozím přezkumným šetřením.

(241)

Využití kapacity se v posuzovaném období snížilo o 10 procentních bodů, protože objem výroby klesl více než výrobní kapacita.

(242)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje na volném trhu a tržní podíl (v tunách)

(243)

V posuzovaném období zaznamenaly objem prodeje na volném trhu Unie (s výjimkou prodeje pro vlastní potřebu) a podíl výrobců v Unii na trhu znatelný klesající trend, který odrážel pokles poptávky v kombinaci s rostoucím dovozem z ČLR za nízké ceny. Souběžně s tím, zatímco spotřeba na volném trhu klesla o 6 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil ještě více, takže podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl ze 45 % v roce 2021 na 40 % v období přezkumného šetření.

(244)

Objem pro vlastní spotřebu se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 7

Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie (v tunách)

(245)

Objem výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu (tvořený převody pro vlastní spotřebu a prodejem pro vlastní spotřebu na trhu Unie) na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 10 %. Zatímco od roku 2021 do konce období přezkumného šetření měl prodej na volném trhu i na závislém trhu podobný vývoj, pokles prodeje na závislém trhu byl o 7 procentních bodů nižší než na volném trhu.

(246)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(247)

V posuzovaném období počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie vykazoval jak počáteční nárůst, tak následný pokles. Počáteční nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 odpovídal zvýšené produkci a prodeji po uvolnění omezení v souvislosti s onemocněním COVID-19. Následně muselo výrobní odvětví Unie snížit zaměstnanost, aby se přizpůsobilo náročným podmínkám na trhu a zachovalo provozní efektivitu, a někteří výrobci v Unii výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken zcela zastavili, jak je vysvětleno v 46. bodě odůvodnění.

(248)

Produktivita se mezi lety 2021 a 2023 snížila ze 190 tun na zaměstnance na 166 tun na zaměstnance a poté se v období přezkumného šetření zvýšila na 187 tun na zaměstnance poté, co se zaměstnanost výrazně snížila. Zvýšení účinnosti bylo rovněž důsledkem investic, které na pecích provedlo několik výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(249)

Dumpingová rozpětí byla výrazně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(250)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 6 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil ještě více, a to o 16 %. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčených zemí a jenž se během posuzovaného období zvýšil.

(251)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(252)

Průměrné prodejní ceny se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku byli schopni přenést zvýšení nákladů způsobené inflací na zákazníky v důsledku nárůstu poptávky. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se průměrné prodejní ceny snížily v důsledku celosvětově nižší poptávky na trhu a zvýšeného cenového tlaku ze strany dovozu z ČLR.

(253)

Jednotkové výrobní náklady se v letech 2021 až 2023 zvýšily o 26 % v důsledku nárůstu nákladů práce a nákladů na suroviny. Navíc náklady na energie jsou nestabilní, což má značný dopad na odvětví, která jsou na energiích silně závislá. Jednotkové výrobní náklady se v období přezkumného šetření snížily, ale zůstaly vysoko nad úrovní roku 2021, a to díky poklesu cen energie, lepší energetické účinnosti a úspěšným strategiím řízení nákladů.

(254)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(255)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance měly v posuzovaném období trvale rostoucí tendenci s celkovým nárůstem o 11 %. Tento nárůst byl způsoben zejména tlaky na trhu práce, protože společnosti zvyšovaly mzdy, aby si udržely a přilákaly zaměstnance na napjatém trhu práce po skončení pandemie COVID-19, který se vyznačoval vysokou inflací.

(256)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(257)

Nárůst zásob v roce 2022 byl původně způsoben strategickou tvorbou zásob v očekávání plánovaných rekonstrukcí pecí. To se shodovalo s dřívějším obdobím během pandemie COVID-19, kdy došlo k výraznému nárůstu poptávky a problémy v dodavatelském řetězci přiměly výrobce v Unii k nadměrnému objednávání surovin, aby splnili požadavky na výrobu. Po dokončení rekonstrukcí pecí se zásoby snížily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali v roce 2023 a v období přezkumného šetření prodat stávající zásoby. Nárůst zásob v roce 2022 byl způsoben zvýšenou tvorbou zásob v očekávání odstávky během plánovaných rekonstrukcí pecí. Jakmile však byly rekonstrukce provedeny, došlo k poklesu zásob, neboť výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali tyto zásoby prodat v roce 2023 a v období přezkumného šetření, což se shoduje s poklesem objemu výroby.

(258)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(259)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Zatímco v roce 2021 utrpělo výrobní odvětví Unie ztráty, v roce 2022 došlo ke zvýšení ziskovosti, neboť výrobci v Unii zařazení do vzorku mohli přenést zvýšení jednotkových výrobních nákladů na odběratele díky příznivým tržním podmínkám spojeným s vysokou poptávkou a vysokými přepravními náklady. V roce 2023 a v období přezkumného šetření však ziskovost klesla v důsledku zvýšených nákladů, které nemohly být kompenzovány zvýšením prodejních cen v důsledku zvýšení objemu dovozu za dumpingové ceny z ČLR, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie.

(260)

Investice se během posuzovaného období zvýšily. Tyto investice se týkaly zejména rekonstrukcí pecí výrobců v Unii zařazených do vzorku, jejichž cílem bylo zajistit dlouhou životnost zařízení. Tyto investice, plánované dlouho dopředu, se uskutečnily za nepříznivých tržních podmínek, které panovaly v roce 2023 a v období přezkumného šetření.

(261)

Peněžní tok od roku 2021 do období přezkumného šetření vykazoval značné výkyvy způsobené nestálými tržními podmínkami a specifickými provozními omezeními některých závodů v důsledku odložení rekonstrukcí pecí. V posuzovaném období byl rok 2022 jediným rokem, kdy všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku dosáhli významných zisků, které byly částečně vyčerpány tvorbou zásob kvůli plánované rekonstrukci pecí, což vedlo ke kladnému peněžnímu toku. V roce 2023 a během období přezkumného šetření zůstaly peněžní toky navzdory velkým ztrátám kladné. Tuto zdánlivě rozporuplnou situaci, patrnou zejména v období přezkumného šetření, lze do značné míry přičíst významnému pozitivnímu dopadu na peněžní toky v důsledku snížení úrovně zásob, které byly shromážděny v roce 2022.

(262)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se vyvíjela v souladu se ziskovostí. Nejprve se zvýšila v roce 2022, poté se zhoršila v roce 2023 a ještě více v období přezkumného šetření, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a růst.

(263)

Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ziskové pouze v roce 2022, poté se vrátilo ke ztrátovosti. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se ztrátovost výrobního odvětví Unie shodovala s nárůstem dovozu z ČLR za ceny nižší, než jsou průměrné prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(264)

Výrobní odvětví Unie bylo schopno v roce 2022 zvýšit svou cenovou úroveň, aby dosáhlo ziskového stavu. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se však rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a dovozními cenami z ČLR zvýšil. Ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 10 %, zatímco dovozní ceny z ČLR se během stejného období snížily o 28 %. Dovozní ceny přezkoumávaného výrobku z ČLR se proto vyvíjely opačně než ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku toho bylo sice výrobní odvětví Unie nuceno pokračovat v prodeji se ztrátou, ale i tak mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření ztratilo svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu z ČLR.

(265)

Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během celého posuzovaného období celkově negativní trend. Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, ziskovost a návratnost investic se v souladu s poklesem objemu prodeje a podílu na trhu výrazně zhoršily. V roce 2022 se Unii podařilo do jisté míry zotavit, protože poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken vzrostla v důsledku zrušení opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se však v důsledku nárůstu objemu dovozu za klesající ceny situace výrobního odvětví Unie dále zhoršila, což dokládají jeho zvýšené ztráty.

(266)

Jak je uvedeno výše, ostatní ekonomické ukazatele, jako je návratnost investic, byly v posuzovaném období s výjimkou roku 2022 záporné. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu, a dokonce ohrožovalo jeho přežití ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

(267)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(268)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(269)

V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Faktory, které Komise zvažovala, byly dovoz z jiných třetích zemí než z ČLR, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení nákladů na suroviny a energie pro výrobní odvětví Unie a pokles poptávky.

(270)

Komise zkoumala vývoj objemu dovozu z dotčené země a jeho dopad na výrobní odvětví Unie, jak vyžaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(271)

Šetření ukázalo, že navzdory platným antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením a klesající spotřebě se objem dumpingového dovozu z ČLR podbízejícího se cenám výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zvýšil jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Vezmeme-li za referenční rok 2021, objem dovozu se zvýšil o 51 %, zatímco podíl dovozu pocházejícího z ČLR na trhu se zvýšil z 6 % v roce 2021 na 10 % v období přezkumného šetření.

(272)

Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období snížil o pět procentních bodů.

(273)

Průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření snížily o 28 % a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie ve stejném období.

(274)

Výrobní odvětví Unie bylo v roce 2022 ziskové a poté se stalo ztrátovým, což se shodovalo s výrazným poklesem dovozních cen z ČLR. Ani po snížení prodejní ceny v roce 2023 a v období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo udržet svůj podíl na trhu. Tento pokles cen byl na úkor ziskovosti, což vede ke ztrátové situaci.

(275)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že cenová úroveň dumpingového dovozu z ČLR měla značně negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, a proto hrála rozhodující úlohu při vzniku podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(276)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo se zvýšenou přítomností dumpingového dovozu z ČLR. V souvislosti se zmenšujícím se trhem měl zvýšený podíl dovozu z ČLR na trhu v kombinaci s jeho nízkými průměrnými prodejními cenami negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Přestože se výrobní odvětví Unie v roce 2022 dokázalo zotavit, nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny natolik, aby plně pokryly zvýšené výrobní náklady, a to z důvodu zvýšené přítomnosti dumpingového dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR. Komise proto dospěla k závěru, že nárůst dovozu z ČLR za dumpingové ceny se shodoval s výrazným zhoršením situace výrobního odvětví Unie v roce 2023, které pokračovalo i v období přezkumného šetření.

(277)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z ČLR ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(278)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z jiných třetích zemí než ČLR pocházel především z Egypta, Malajsie a Spojeného království.

(279)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(280)

Vývoj dovozu z Malajsie do Unie od roku 2021 do období přezkumného šetření ukázal výrazný pokles objemu i podílu na trhu a zároveň kolísání cen. Objem dovozu prudce klesl ze 136 086 tun v roce 2021 na 76 909 tun v roce 2023, než došlo k mírnému oživení na 84 827 tun v období přezkumného šetření. Podíl malajského dovozu na trhu se proto snížil z 15 % na 9 % a poté se mírně zvýšil na 10 %. Ačkoli průměrná cena za tunu v roce 2022 zpočátku vzrostla o 32 %, v roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k výraznému poklesu.

(281)

Objemy a podíl dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta na trhu zůstaly stabilní při výrazných cenových výkyvech, zejména ve srovnání s průměrnými cenami v Unii. Objem egyptského dovozu vykázal od roku 2021 do roku 2022 mírný nárůst o přibližně 5 %, v roce 2023 pokles o přibližně 10 % a do období přezkumného šetření návrat téměř na původní úroveň, přičemž si udržel stálý 12% podíl na trhu, který v období přezkumného šetření mírně vzrostl na 13 %. Egyptské dovozní ceny zůstaly nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie i než čínské dovozní ceny.

(282)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken ze Spojeného království do Unie mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření vykazoval nárůst objemu a relativně stabilní podíl na trhu. Objem dovozu ze Spojeného království se od roku 2021 do roku 2022 zvýšil, poté v roce 2023 poklesl přibližně o 12 % a do období přezkumného šetření o dalších 5 %. Podíl na trhu se v letech 2022 a 2023 zvýšil ze 4 % na 6 % a v období přezkumného šetření mírně poklesl na 5 %. Průměrná cena za tunu ze Spojeného království byla na podobné nebo vyšší úrovni než průměrná cena výrobního odvětví Unie a vyšší než cena dovozu z ČLR. Dovozní ceny ze Spojeného království se v letech 2021 až 2022 nejprve zvýšily o 31 % a v roce 2023 dále rostly na 1 397 EUR, načež v období přezkumného šetření mírně poklesly na 1 273 EUR.

(283)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken ze třetích zemí, s výjimkou dříve uvedených, do Unie během posuzovaného období zaznamenal nárůst objemu a podílu na trhu, který se zvýšil z 18 % na 20 %. Průměrné ceny z těchto zemí však byly vyšší než ceny dovozu z ČLR.

(284)

Analýza údajů o dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z jiných třetích zemí ukazuje smíšený obraz. Dovoz z Malajsie se během posuzovaného období výrazně snížil v absolutním i relativním vyjádření, přičemž ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Dovoz pocházející z Egypta zůstal stabilní a zároveň se pohyboval pod průměrnými cenami výrobního odvětví Unie. Dovoz ze Spojeného království sice rostl, ale v roce 2023 a v období přezkumného šetření vstupoval do Unie za vyšší ceny. Objem dovozu z ostatních výše neuvedených třetích zemí se v posuzovaném období v absolutním i relativním vyjádření zvýšil. Celkově lze říci, že v posuzovaném období, a zejména v období přezkumného šetření, nedošlo k žádnému významnému dovozu ze třetích zemí, který by zároveň zvýšil svůj podíl na trhu a zároveň stanovil ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(285)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nezmírnil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z ČLR.

(286)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(287)

Od roku 2021 se vývoz výrobního odvětví Unie postupně zvyšoval, i když v porovnání s celkovým prodejem zůstal malý. Tento vývoz z velké části tvořen výrobky vyšších technických specifikací, které je chránily před přímou cenovou konkurencí. V důsledku toho by Unie mohla dosáhnout vyšších cen těchto výrobků z nekonečných skleněných vláken na mezinárodních trzích ve srovnání s trhem Unie. To odráží strategické zaměření na mezery na zahraničních trzích.

(288)

Nárůst prodeje na vývoz proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Naopak prodej na vývoz umožnil výrobnímu odvětví Unie zlepšit jeho celkovou finanční situaci díky zvýšenému objemu prodeje a dosaženým cenám, které byly vyšší než na trhu Unie.

(289)

Průměrná cena energie ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 15

Ceny energií a surovin v Unii

(290)

Vývoj cen energií v Unii během posuzovaného období vykazoval výrazný nárůst a následnou stabilizaci. Prudký nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 byl umocněn důsledky geopolitického napětí, které ovlivnilo dodávky energie zejména v důsledku neoprávněné a nevyprovokované agresivní války Ruska proti Ukrajině. Prudký nárůst cen energií významně ovlivnil výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku. Do roku 2023 se ceny energií snížily.

(291)

Šetření ukázalo, že náklady na hlavní suroviny se v roce 2022 výrazně zvýšily, což přispělo k výraznému zvýšení jednotkové prodejní ceny, neboť výrobní odvětví Unie mohlo tyto náklady přenést na zákazníky. Naopak, zatímco v roce 2023 náklady na suroviny nadále rostly, jednotková prodejní cena se snížila, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno tyto dodatečné náklady přenést na zákazníky. V období přezkumného šetření sice náklady na suroviny ve srovnání s náklady zjištěnými v letech 2023 a 2022 klesly, ale ceny na trhu Unie se ještě více snížily, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet nebo zvýšit své ceny v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu z Číny.

(292)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že vývoj cen energie a nákladů na suroviny nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(293)

Jak je uvedeno v 245. bodě odůvodnění, vykazoval prodej na volném i na závislém trhu v posuzovaném období podobný trend, přičemž pokles závislého prodeje byl pomalejší – konkrétně o 7 procentních bodů nižší. Na prodej pro vlastní potřebu proto nelze pohlížet jako na faktor, který by oslaboval příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a jeho účinkem na výrobní odvětví Unie.

(294)

Ačkoli došlo k určitému poklesu poptávky, jak je vysvětleno ve 171. bodě odůvodnění, čínský dovoz zvýšil svůj podíl na trhu z 6 % v roce 2021 na 10 % v období přezkumného šetření, zatímco objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu poklesly. Kromě toho šetření dospělo také k závěru o cenovém podbízení a stlačování cen čínským dovozem.

(295)

Komise na základě toho dospěla k závěru, že snížení poptávky neoslabilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(296)

V roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. Tyto nepříznivé okolnosti se časově shodovaly se zvýšeným podílem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR na trhu, který se uskutečňoval za dumpingové ceny podbízející se cenám a nákladům výrobního odvětví Unie navzdory existenci antidumpingových a vyrovnávacích cel.

(297)

Analyzovány byly rovněž jiné faktory, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V tomto ohledu bylo zjištěno, že dovoz z dalších třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení cen energií, vývoj na závislém trhu a pokles poptávky neoslabily příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(298)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Jak je vysvětleno v 52. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření dva výrobci v Unii zcela zastavili výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken z důvodu nepříznivých tržních podmínek.

(299)

Změna opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnila udržet si nebo znovu získat podíl na trhu, zvýšit výrobu a využití kapacity, zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, a dosáhnout úrovně ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tím by se výrobní odvětví Unie muselo vrátit k udržitelnému stavu a mohlo by provádět budoucí investice.

(300)

Zachování opatření na stejné úrovni by pravděpodobně vedlo k další ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti, která se v roce 2023 a v období přezkumného šetření změnila v zápornou. To by mohlo způsobit další uzavírání výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(301)

Komise proto dospěla k závěru, že změna antidumpingových opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR by byla v zájmu výrobního odvětví Unie.

(302)

Žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník.

(303)

V průběhu šetření se přihlásili pouze dva uživatelé, Amiblu Holding GmbH a F.S. Fehrer Automotive GmbH, a poskytli velmi nedostatečné odpovědi na dotazník. Komise požádala dotčené strany o poskytnutí zbývajících informací; ty však této žádosti ve stanovené lhůtě nevyhověly.

(304)

Po zahájení vyjádřil námitky proti případné změně opatření další uživatel, společnost PROXIM. Společnost PROXIM tvrdila, že mnoho uživatelů o šetření nevědělo, což jim zabránilo předložit dotazník ve stanovené lhůtě.

(305)

Komise však podnikla všechny nezbytné kroky, aby zajistila, že všichni známí uživatelé a dovozci, kteří nejsou ve spojení, uvedení v žádosti, byli řádně informováni. Kromě toho bylo v Úředním věstníku zveřejněno oznámení o zahájení, v němž o něm byly šetření informovány všechny zúčastněné strany. Dotazníky určené uživatelům a dovozcům byly rovněž zveřejněny na internetových stránkách případu (119).

(306)

Ve svém podání uživatelé Tolnatext Fonalfeldolgozo es Müszakiszovet-gyàrto Bt. (dále jen „Tolnatext“) a Dr. Günther Kast GmbH & Co., kteří jsou součástí skupiny KAST Group, tvrdili, že zavedení dalších obchodních opatření by negativně ovlivnilo efektivní dodavatelský řetězec. Podle společnosti Tolnatext výrobci v Unii navzdory tomu, že jsou chráněni stávajícími opatřeními, nezvýšili svou kapacitu dodávat na trh Unie výrobky z nekonečných skleněných vláken, aby dostatečně uspokojili poptávku uživatelů. Kromě toho společnost uvedla, že některé pramence, jako jsou pramence s nízkou délkovou hmotností low-tex, se v Unii nevyrábějí a u některých z nich výrobci v Unii nesplňují technické specifikace požadované uživateli, což způsobuje, že uživatelé jsou velmi závislí na dostupnosti uvedených výrobků z alternativních zdrojů. Uživatelé v Unii byli negativně ovlivněni snížením slevy na dani z vývozu v ČLR a rostoucí koncentrací oligopolu několika výrobců v Unii. Podobné připomínky předložila společnost PROXIM ve svém podání týkajícím se druhé poznámky.

(307)

Šetřením bylo zjištěno, že tato tvrzení jsou neopodstatněná. Jak je zdůrazněno v 260. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie uskutečnilo značné investice navzdory náročným podmínkám na trhu. Další rozšiřování kapacity však vyžaduje dlouhodobé kapitálové závazky, které závisí na zachování rovných podmínek, za nichž mohou konkurenční výrobci očekávat přiměřenou návratnost investic. Výrobní odvětví Unie se rovněž potýkalo s nekalým dovozem z jiných zemí, například z Egypta (120), a s obtížnými tržními podmínkami, včetně dopadů pandemie COVID-19.

(308)

Výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou do značné míry standardizovanými produkty. Navzdory různým rozdílům ve vzhledu a možným rozdílům v konečném použití mají všechny různé typy výrobků z nekonečných skleněných vláken stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a v zásadě se používají ke stejným účelům. Uživatelé výrobků z nekonečných skleněných vláken proto mohou měnit zdroje dodávek, protože jsou k dispozici alternativní zdroje dodávek mimo ČLR, včetně Malajsie, Egypta, Spojeného království a dalších zdrojů. Kromě toho má výrobní odvětví Unie kapacitu, schopnosti a technologie pro výrobu mnoha požadovaných typů, jako jsou například pramence s nízkou délkovou hmotností low-tex. Výrobní odvětví Unie investuje do inovací a důsledně spolupracuje s navazujícími průmyslovými odvětvími v oblasti výzkumu a vývoje s cílem výrobky účinně přizpůsobovat. Bohužel, jak je uvedeno v 327. bodě odůvodnění, tyto investice nebylo možné vždy uskutečnit kvůli tvrdé konkurenci spojené s dumpingovým dovozem z ČLR.

(309)

I po snížení slevy na vývozní dani v ČLR v listopadu 2024 nadále vstupoval velký objem dovozu na trh Unie. To naznačuje, že samotná změna slevy neměla na dynamiku trhu významný vliv. Byly analyzovány obavy týkající se koncentrace trhu. V této souvislosti Komise poznamenala, že regulační orgány obecně pečlivě kontrolují fúze a akvizice, aby zabránily chování narušujícímu hospodářskou soutěž. Tyto záležitosti však nespadají do oblasti působnosti tohoto obchodního šetření. Z tohoto důvodu byla tato tvrzení zamítnuta.

(310)

Uživatel OPTIPLAN GmbH předložil připomínky po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení, které požaduje, aby všechny zúčastněné strany předložily svá stanoviska, informace a důkazy do 37 dnů od zveřejnění oznámení. Společnost OPTIPLAN ve svém podání uvedla, že zvýšení kombinovaného antidumpingového a vyrovnávacího cla by mělo dopad na její činnost, protože by narušilo její dodavatelský řetězec z důvodu omezené nabídky a potřeby kvalifikovat nové dodavatele. Společnost OPTIPLAN rovněž tvrdila, že vyšší opatření by rovněž zvýšila její náklady.

(311)

Ačkoli společnost OPTIPLAN nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení týkajícího se nedostatku dodávek, Komise odkazuje na 307. bod odůvodnění, kde je tato otázka již řešena. Vzhledem k tomu, že společnost OPTIPLAN neodpověděla na dotazník, nebylo možné tvrzení týkající se nákladů posoudit. Tyto připomínky proto byly zamítnuty.

(312)

Po poskytnutí informací společnost PROXIM tvrdila, že Komise řádně nezohlednila situaci a argumenty uživatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Uvedla, že uživatelé jsou ve výrazně obtížnějším konkurenčním postavení než výrobci v Unii, zejména ti, kteří jsou vertikálně integrovaní. Společnost PROXIM dále tvrdila, že Komise neposkytla uživatelům odpovídající pomoc, aby jim usnadnila účinnou účast na šetření, což vedlo k tomu, že jejich obavy nebyly řádně zohledněny ve zjištěních.

(313)

Komise připomněla, že všichni známí uživatelé a dovozci, kteří nejsou ve spojení, uvedení v žádosti byli o zahájení přezkumu řádně informováni. Oznámení o zahájení bylo zveřejněno v Úředním věstníku, dotazníky pro uživatele a dovozce byly k dispozici online a všechny strany byly vyzvány, aby předložily připomínky a požádaly o slyšení. Několik uživatelů, včetně společnosti PROXIM, skutečně předložilo svá stanoviska a stranám, které požádaly o slyšení, bylo vyhověno. Komise proto dospěla k závěru, že uživatelé měli všechny možnosti k účasti a že jejich argumenty byly zohledněny v souladu s procesními požadavky.

(314)

Společnost PROXIM rovněž uvedla, že podle veřejně dostupných informací vláda Čínské lidové republiky snížila koncem roku 2024 výši slev na vývozní dani pro některé kategorie nekovových minerálních výrobků, včetně potenciálně relevantních položek celního sazebníku pro výrobky z nekonečných skleněných vláken, z 13 % na 9 %. Podle jejího názoru tento vývoj účinně snížil úroveň subvencování ze strany ČLR a měl být zohledněn při stanovení výše vyrovnávacích opatření.

(315)

Pokud jde o odkaz na snížení slevy na vývozní dani v ČLR na konci roku 2024, Komise uvedla, že i po tomto snížení slevy nadále na trh Unie vstupoval velký objem dumpingového dovozu z ČLR. Jak bylo uvedeno v šetření, změna slevy podstatně nezměnila dynamiku trhu, který se nadále vyznačoval výrazným cenovým podbízením a stlačováním cen čínským dovozem. Ke změně slevy navíc došlo po období přezkumného šetření, a proto ji nebylo možné zohlednit při určování výše subvencování v tomto řízení.

(316)

Společnost PROXIM dále uvedla, že současná úroveň opatření může poškodit navazující odvětví v Unii tím, že zvýší jejich náklady ve srovnání s konkurenty mimo Unii. Poukázala zejména na riziko snížení konkurenceschopnosti uživatelů v Unii a možného přesunu navazujících činností mimo Unii. Společnost PROXIM proto požádala Komisi, aby zajistila vyváženější přístup mezi ochranou výrobců v Unii a zájmy uživatelů v Unii, aby nedošlo k nepřiměřenému poškození uživatelů v Unii.

(317)

Pokud jde o tvrzení, že opatření zvýší náklady uživatelů a sníží jejich konkurenceschopnost ve srovnání s hospodářskými subjekty mimo Unii, Komise zjistila, že vzhledem k mírnému podílu výrobků z nekonečných skleněných vláken na celkových výrobních nákladech a dostupnosti alternativních zdrojů dodávek se očekává, že jakýkoli dopad na náklady bude omezený. Komise dospěla k závěru, že opatření nebudou mít podstatný vliv na konkurenceschopnost uživatelů v Unii ani nepovedou k přemístění navazujících činností. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(318)

Na základě informací, které měla Komise k dispozici, a vzhledem k tomu, že uživatelé a dovozci neposkytli žádnou smysluplnou odpověď, neexistovaly žádné důkazy, které by vyvracely závěr, že se očekává, že případný negativní dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele bude omezený a nepřeváží pozitivní účinek opatření na výrobce v Unii.

(319)

Společnosti, které dodávají epoxidové pryskyřice pro výrobní odvětví Unie, Olin Epoxy & Chemicals International (US), Westlake Epoxy BV (NL) a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost (CZ), vyjádřily svou podporu provádění opatření. Zdůraznily, že pro zajištění odolnosti strategických odvětví je důležité, aby se všechny klíčové součásti a materiály v rámci tohoto hodnotového řetězce nacházely v Unii. Dále uvedly, že zachování takové přítomnosti posílí dodavatelský řetězec a zvýší schopnost Unie inovovat a účinně reagovat na požadavky trhu.

(320)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie zachovat opatření uložená na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Číny.

(321)

Jak je uvedeno v 267. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Současná úroveň opatření proto již nepostačuje k potlačení dumpingu, který způsobuje újmu.

(322)

Na základě závěrů Komise o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Unie je zřejmé, že stávající opatření nedosahují zamýšlených výsledků při odstraňování újmy. Úroveň stávajících opatření by proto měla být změněna, aby se zabránilo újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingem.

(323)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(324)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(325)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(326)

Pokud jde o úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z ČLR, Komise zkoumala zisk dosažený výrobci v Unii zařazenými do vzorku za období deseti let. Bylo zjištěno, že dovoz z Číny byl na trhu Unie přítomen po celých deset let, a proto nebylo možné stanovit ziskové rozpětí na základě kteréhokoli z těchto let před zvýšením dovozu z ČLR. Rovněž bylo zjištěno, že rok 2022 byl silně ovlivněn hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a nejeví se jako vhodný pro stanovení cílového zisku. Proto se mělo za to, že vhodný je rok 2016, neboť se jedná o poslední rok, kdy výrobní odvětví Unie fungovalo za běžných tržních podmínek po uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření v roce 2014. V roce 2016 dosáhlo výrobní odvětví Unie zisku 12,28 %, zatímco dovoz z ČLR představoval 8 % spotřeby Unie (121).

(327)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila během inspekcí na místě kontrolou interních záznamů společnosti týkajících se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek. Tvrzení výrobního odvětví Unie byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na VaVaI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na VaVaI v posuzovaném období. Na základě ověřených informací o investicích, jež nemohly být realizovány během posuzovaného období, byla cílová zisková rozpětí zvýšena o 0,26 % až 1,99 %v závislosti na výrobcích zařazených do vzorku.

(328)

Cílový zisk, který byl stanoven v tomto šetření a v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení, se proto pohyboval mezi 12,54 % and 14,27 % podle situace zjištěné u každé ze společností zařazených do vzorku.

(329)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že příslušná cílová zisková rozpětí použila na výrobní náklady, které výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období přezkumného šetření.

(330)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření. Na základě předložených informací, které byly podloženy nástroji pro podávání zpráv a prognózami společností, Komise zjistila, že během období přezkumného šetření nevznikly žádné dodatečné náklady na dodržování těchto úmluv.

(331)

Komise poté stanovila úroveň újmy na základě srovnání váženého průměru dovozních cen vzorku spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v dotčené zemi, bez započítání antidumpingových a vyrovnávacích cel, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF. Jak je vysvětleno v 230. bodě odůvodnění, v případě vyvážejícího výrobce Taishan Fiberglass Inc., zařazeného do vzorku, byl prodej uskutečněn na základě zvláštní dohody o dodávkách s výrobcem v Unii European Owens Corning Fiberglas SPRL vyloučen z výpočtu rozpětí újmy.

(332)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní dovozy pocházející z Číny“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 218. a 219. bod odůvodnění).

(333)

Po poskytnutí informací poukázalo sdružení Glass Fibre Europe na určité administrativní chyby při výpočtu rozpětí újmy. Po přezkoumání těchto připomínek Komise zjistila a opravila chyby ve výpočtech, což vedlo k úpravě rozpětí újmy, které bylo sděleno spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcům.

(334)

V souladu s čl. 24 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (122) a s cílem zabránit dvojímu započtení Komise nejprve uložila konečné vyrovnávací clo na místě. Vyrovnávací cla zůstala nezměněna, s výjimkou vyrovnávacího cla společnosti Jiangsu, neboť pro tuto společnost bylo clo (4,9 %) stanoveno na úrovni rozpětí újmy v původním šetření. Následovalo zbývající konečné antidumpingové clo, které odpovídalo příslušnému dumpingovému rozpětí sníženému o výši vyrovnávacího cla a v případě společnosti Jiangsu sníženému o výši subvenčního rozpětí (5,8 %). Vzhledem k tomu, že šetřením bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí byla nižší než rozpětí újmy, je třeba uložit antidumpingová cla na úrovni dumpingových rozpětí. Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí bylo sníženo o celou částku subvence, nedošlo k dvojímu započtení.

(335)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

(336)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(337)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (123). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(338)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému a vyrovnávacímu clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(339)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(340)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(341)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání cel, měly by se sazby cel stanovené pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(342)

Vyvážející výrobci, kteří během období přezkumného šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby pro ně stanovila sazbu antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(343)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,