(EU) 2025/2333Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2333 ze dne 19. listopadu 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 11. října 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 27. srpna 2024 sdružením Greenwood Consortium (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie, které se zabývá výrobou překližovaných desek z tvrdého dřeva, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/3140 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 12. května 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostačujících k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(5)

Dne 10. června 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1139 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „zveřejnění prozatímních informací“), se Čínské národní sdružení odvětví lesnických výrobků (dále jen „sdružení CNFPIA“), které zastupuje dva čínské vyvážející výrobce včetně společnosti Pizhou Jiangshan Wood (dále jen „společnost Jiangshan Wood“), ad hoc sdružení zastupující sedm vyvážejících výrobců (dále jen „určitý počet spolupracujících vyvážejících výrobců“ nebo „sdružení CEP“), ad hoc sdružení 28 čínských vyvážejících výrobců (dále jen „sdružení vyvážejících výrobců“ nebo „sdružení“), žadatel, uživatel Keflico A/S (dále jen „Keflico“), dovozce, který není ve spojení – společnost Questwood sp. z o.o (dále jen „společnost Questwood“), velkoobchodník a dovozce, který není ve spojení – Ljungberg Fritzoe AB (dále jen „Ljungberg Fritzoe“), jakož i ad hoc sdružení dovozců a uživatelů z EU, kteří nejsou ve spojení – Obchodní zájmová aliance pro překližované desky (dále jen „aliance PTIA“), svaz dovozců, maloobchodníků a velkoobchodníků, kteří nejsou ve spojení – Evropská federace obchodu se dřevem (dále jen „federace ETTF“), a německé sdružení velkoobchodníků, maloobchodníků a dovozců, kteří nejsou ve spojení – federace Gesamtverband Deutscher Holzhandel (dále jen „federace GD Holz“), předložili písemná stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení (5).

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Proběhla slyšení s žadatelem, aliancí PTIA, sdružením CNFPIA, sdružením vyvážejících výrobců a společností Jiangshan Wood. Aliance PTIA rovněž předložila shrnutí po slyšení. Kromě toho aliance PTIA požádala o slyšení u úředníka pro slyšení. Úředník pro slyšení vyslechl alianci PTIA písemně a následné slyšení se konalo na základě dodatečné žádosti dne 16. října 2025, jak je vysvětleno v 11. bodě odůvodnění níže.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Po poskytnutí konečných informací obdržela Komise připomínky od sdružení vyvážejících výrobců, sdružení CEP, sdružení CNFPIA, společnosti Jiangshan Wood, aliance PTIA, vyvážejícího výrobce Xuzhou Saintland Wood Inc (dále jen „Saintland Wood“) a společnosti Andrex B.V. (dále jen „Andrex“), dovozce a distributora náhradních dílů a materiálů pro kontejnery, včetně kontejnerových podlah z překližovaných desek z tvrdého dřeva. Připomínkami se zabývají příslušné oddíly níže.

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Slyšení se společností Jiangshan Wood se konalo dne 9. října 2025 a s aliancí PTIA dne 13. října 2025. Kromě toho aliance PTIA požádala o intervenci úředníka pro slyšení, pokud jde o právo být slyšen úředníkem pro slyšení, právo na rovné zacházení, právo na připomínky a předkládání důkazů; právo na přístup k veřejně přístupnému spisu, právo být informován o hlavních skutečnostech a úvahách, na nichž Evropská komise založila svá zjištění, a právo na řádnou správu (6). Toto slyšení se konalo dne 16. října 2025. Úředník pro slyšení nepožadoval žádná další následná opatření v návaznosti na slyšení s aliancí PTIA, které se konalo dne 16. října 2025. Dne 21. října 2025 požádala o slyšení u úředníka pro slyšení také společnost Jiangshan Wood. Žádosti o slyšení nebylo možné vyhovět, neboť byla podána po uplynutí lhůt stanovených v oddílech 5.7 a 11 oznámení o zahájení a vzhledem k jejímu pozdnímu podání nemohl úředník pro slyšení intervenovat.

(12)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že důvěrným zacházením s podnětem bylo porušeno její právo na obhajobu. Aliance PTIA tvrdila, že žadatelé neměli k dispozici žádná konkrétní portfolia výrobků, která by umožnila identifikovat jednotlivé faktory újmy, a že skutečnost, že Komise v prozatímním nařízení nepředložila údaje o újmě výrobců v Unii zařazených do vzorku v rozmezích, prokázala, že uplatnění důvěrnosti ve fázi podnětu bylo nepřiměřené.

(13)

Námitka aliance PTIA, že důvěrné zacházení s údaji prostřednictvím indexace v rozmezích uvedených v podnětu porušuje právo aliance PTIA na obhajobu, byla zamítnuta, neboť údaje týkající se výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, výrobních nákladů, prodeje, zásob a zaměstnanosti byly v podnětu skutečně uvedeny v rozmezích, vždy však byly doplněny příslušným indexem, který ukazoval jejich procentuální změnu. Takové zacházení s údaji nastolilo přiměřenou rovnováhu mezi právy žadatele na důvěrné zacházení s jeho nejcitlivějšími údaji a právem zúčastněných stran na obhajobu. Kromě toho je výsadou zúčastněných stran v řízení požádat o důvěrné zacházení s jejich citlivými údaji, tj. o jejich uvedení pomocí rozmezí. Žadatelé o to požádali při zahájení šetření a Komise jim vyhověla vzhledem k existenci specifických typů výrobků žadatelů, tj. jejich specifických portfolií výrobků, které by umožnily identifikovat citlivé údaje společnosti i v souhrnné podobě. V prozatímní fázi výrobci v Unii zařazení do vzorku o takové důvěrné zacházení nepožádali. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici další nové skutečnosti, potvrdila proto Komise svá zjištění a závěry v 9. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA nadále zpochybňovala reprezentativnost stížnosti a požádala Komisi, aby zveřejnila svůj výpočet reprezentativnosti.

(15)

Komise potvrdila svá zjištění týkající se reprezentativnosti ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Poznámka o reprezentativnosti (7) byla do otevřeného spisu přidána v den zahájení řízení. Obsahovala seznam výrobců a sdružení z EU, které Komise kontaktovala. Poznámka neuváděla údaje o výrobě a prodeji jednotlivých výrobců. Tyto údaje, vyjádřené jako rozmezí, byly uvedeny v jednotlivých odpovědích (8). Zpráva dostatečně podrobně popisovala metodiku použitou pro výpočet reprezentativnosti podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Konkrétně výrobci v Unii, kteří podnět výslovně podpořili, představovali více než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie. Podnět byl podporován výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku té části výrobců Unie, kteří podnět výslovně podpořili nebo odmítli. Během posuzování reprezentativnosti se proti podnětu nevyslovil žádný výrobce. V zájmu transparentnosti Komise dále uvedla, že výrobci Unie, kteří výslovně vyjádřili podporu, představovali přibližně 25 % až 30 % celkové výše uvedené produkce. Tato žádost byla tedy zamítnuta. Komise konstatovala, že aliance PTIA nepředložila žádné podstatné důkazy, které by prokazovaly nedostatek reprezentativnosti žadatelů.

(16)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA znovu uvedla, že Komise nezveřejnila dostatečně přesné údaje o výrobě, které by umožnily výpočet reprezentativnosti žadatelů. Aliance PTIA tvrdila, že v případě údajů týkajících se devíti žadatelů bylo zveřejnění příslušných údajů v rozpětí neopodstatněné.

(17)

Komise zveřejnila údaje o výrobě v rozpětí, aby ochránila důvěrnost těchto citlivých a chráněných informací. Komise postupovala v souladu se standardním postupem při antidumpingových šetřeních a zveřejnila tak tyto informace v rozpětí. Počet společností, jež podaly podnět, nemá vliv na povinnost Komise chránit citlivé informace. Komise znovu konstatovala, že navzdory opakovaným tvrzením ohledně reprezentativnosti aliance PTIA nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že žadatelé nebyli dostatečně reprezentativní. Tato námitka byla tedy zamítnuta.

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA uvedla, že Komise v prozatímní fázi nezohlednila zásadní informace týkající se zájmu Unie, neboť při prozatímním posouzení nezohlednila podání aliance PTIA ze dne 15. ledna 2025 (9), jež vyvrací protiargumenty předložené žadatelem (10) v návaznosti na připomínky aliance PTIA k zahájení šetření (11). Aliance PTIA tvrdila, že nezmeškala lhůtu pro předložení dotčených údajů, ale jako na záchranný argument se odvolávala na judikaturu Světové obchodní organizace (WTO) (12) a uvedla, že k informacím předloženým po uplynutí lhůty nelze automaticky nepřihlížet.

(19)

Komise dospěla k závěru, že s ohledem na poskytnuté vysvětlení ohledně lhůty pro vyvrácení podání jiných stran je argument aliance PTIA, že její vyvrácení připomínek sdružení Greenwood Consortium splňuje lhůtu, nesprávný.

(20)

Kromě toho, a především, Komise neopominula zohlednit podstatu uvedeného vyvrácení. Tvrzení týkající se zájmu Unie, která aliance PTIA předložila již 25. listopadu 2024 (13) a 3. ledna 2025 (14), byla posouzena na základě důkladné analýzy zájmů různých tříd uživatelů a konkrétně s odkazem na stanovisko aliance PTIA v 355. a 362. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Námitka v podání, na kterou odkazuje 18. bod odůvodnění a která se týká nedostatečné reprezentativnosti výrobního odvětví Unie a přílišné důvěrnosti výpočtu reprezentativnosti, kterou aliance PTIA vznesla již ve svých podáních z 25. listopadu 2024 (15) a 3. ledna 2025 (16), byla řešena v 7. až 9., 12. a 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jakož i v 15. bodě odůvodnění výše. Námitkou týkající se závěrů Komise a Soudního dvora, pokud jde o definici výrobků v rámci šetření březové překližky pocházející z Ruska (17), vznesenou již v rámci podání aliancí PTIA ze dne 25. listopadu 2024 (18) a 3. ledna 2025 (19), se zabýval 54. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Žádostí o vyloučení výrobku – překližovaných desek s fóliovým povrchem, kterou aliance PTIA podala již 24. října 2024 (20), 18. listopadu 2024 (21) a 3. ledna 2025 (22), se zabýval 59. a 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Žádostí o vyloučení výrobku – překližovaných desek z tvrdého eukalyptového dřeva, která byla aliancí PTIA podána již 24. října 2024 (23), 18. listopadu 2024 (24), 25. listopadu 2024 (25)a 3. ledna 2025 (26), se zabýval 61. a 62. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Žádostí o vyloučení výrobku – překližovaných desek s vnějšími vrstvami o tloušťce 0,3 mm nebo méně a tenkých překližovaných desek o tloušťce menší než 6 mm, která byla podána již 24. října 2024 (27), 18. listopadu 2024 (28), 25. listopadu 2024 (29) a 3. ledna 2025 (30), se zabýval 63. a 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Žádostí o vyloučení výrobku – překližovaných desek s konstrukčními dýhami, která byla podána již 24. října 2024 (31), 18. listopadu 2024 (32), 25. listopadu 2024 (33) a 3. ledna 2025 (34), se zabýval 65. a 66. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Žádostí o vyloučení tropických dřevin, která byla předložena již 3. ledna 2025 (35), se zabýval 75. a 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA tvrdila, že její podání ze dne 15. ledna 2025 bylo podáno v předepsané lhůtě, tj. do 25. června 2025, což je lhůta pro podání připomínek k poskytnutí prozatímních zjištění (36), jak je uvedeno v oddíle 7 oznámení o zahájení. Aliance PTIA tvrdila, že vzhledem k tomu, že toto podání obsahovalo nové informace, netýkala se ho 75denní lhůta pro předložení připomínek k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami (37).

(23)

Komise tuto námitku zamítla, neboť název podání aliance PTIA ze dne 15. ledna 2025 zněl „Vyvrácení připomínek Obchodní zájmové aliance pro překližované desky týkajících se připomínek žadatelů“ (38), což jasně odkazovalo na předložení připomínek k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami, konkrétně žadatelem, a proto se na ně vztahovala 75denní lhůta stanovená v oddíle 8 oznámení o zahájení řízení.

(24)

Komise dále připomněla, že lhůta pro předložení jakýchkoli informací před uložením prozatímních opatření byla 70 dnů od zahájení řízení, což je kratší než 75denní lhůta pro podání připomínek k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami (39). Tvrzení aliance PTIA, že nové věcné informace lze předkládat až do konce lhůty pro podání připomínek k poskytnutí prozatímních zjištění bez ohledu na lhůty uvedené v oddíle 8 oznámení o zahájení řízení, bylo nesprávné. Aliance PTIA tvrdila, že vzhledem k tomu, že konečná lhůta pro předložení nových informací byl konec lhůty pro podání připomínek k prozatímním opatřením, jestliže byly obsaženy nové informace, podání mohlo být uskutečněno kdykoli. Komise tuto námitku zamítla, neboť lhůta 70 dnů od zahájení řízení pro podání v rámci prozatímní fáze byla jasně stanovena v oddíle 7 oznámení o zahájení.

(25)

Komise dále uvedla, že v rozporu s tvrzením aliance PTIA nebyly v jejím podání ze dne 15. ledna 2025 uvedeny žádné nové informace. V oddíle nazvaném „Tvrzení o údajném obcházení“ (40) aliance PTIA neuvedla žádná tvrzení ani nepředložila žádné důkazy týkající se monitorování překližovaných desek z tvrdého dřeva s tenkou vnější vrstvou z měkkého dřeva, viz 382. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Namísto toho se vyslovila proti evidenci dovozu výrobků, které nespadají do stávající definice výrobku, a požádala Komisi, aby definici výrobku jednoznačně stanovila. Otázka evidence výrobků, které nespadají do působnosti šetření, neměla věcný základ, nebyla vznesena, a proto nebyla u tohoto případu relevantní. Definice výrobku byla jednoznačně stanovena také v oznámení o zahájení (41).

(26)

Po poskytnutí končených informací aliance PTIA namítala, že Komise nezohlednila podstatu jejích tvrzení, pokud jde o podání z 15. ledna 2025.

(27)

Komise znovu potvrdila svá konstatování ve 20. a 21. bodě odůvodnění, pokud jde o zacházení s příslušnými hmotněprávními nároky aliance PTIA. Dotčené podání aliance PTIA je protinámitkou reagující na vyvrácení námitek žadatele podané dne 20. prosince 2024 (42), které vyvrací podání aliance PTIA a dalších zúčastněných stran učiněná od zahájení šetření. Aliance PTIA se ve své protinámitce omezila na otázky obsažené v dokumentu předloženém žadatelem, který se sám o sobě omezil na otázky, které aliance PTIA vznesla již v předchozích podáních (24. října 2024 (43), 18. listopadu 2024 (44) a 25. listopadu 2024 (45)). Protinámitka aliance PTIA byla proto z podstaty definice omezena na dodatečná vysvětlení již předložených tvrzení.

(28)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA namítala, že Komise nezohlednila informace obsažené v přílohách podání z 15. ledna 2025.

(29)

Komise především zjistila, že podstata zprávy o výkonnosti předložené jako příloha, která ukazuje rozdíl v kvalitě překližky s fóliovým povrchem vyráběné v Číně a v Unii, již byla známa a byla řešena v 59. a 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Podstata předložených důkazů týkajících se omezení výroby tenkovrstvé překližky výrobním odvětvím Unie již byla známa a byla uvedena v 63. a 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ve svém podání ze dne 25. listopadu 2024 (46) uvedla aliance PTIA při odkazování na „podpůrné dopisy“ společností z Unie již „více než 100 podpůrných dopisů“. O jejich existenci se tedy vědělo. Kromě toho byly všechny podpůrné dopisy založeny na šabloně a nadnášely přesně tytéž otázky. Námitka signatářských společností byla již zohledněna při posuzování zájmu Unie, viz 20. bod odůvodnění.

(30)

Aliance PTIA uvedla, že Komise by měla využít své posuzovací pravomoci a nevybírat prozatímní cla, neboť opatření by mohla být zrušena z důvodu nesrovnalosti týkající se práv na obhajobu, tj. opomenutí dopisů s námitkami ze strany 140 společností v prozatímní fázi.

(31)

Komise měla za to, že v prozatímní fázi důkladně analyzovala všechna tvrzení aliance PTIA, která se týkala zájmu Unie, viz 20. bod odůvodnění. Námitka byla proto zamítnuta.

(32)

Po poskytnutí prozatímních informací požádala aliance PTIA o vysvětlení, proč nebyly do vzorku zařazeny společnosti UPM a Latvijas Finieris.

(33)

Komise potvrdila důvody pro výběr vzorku výrobců v Unii uvedené v 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Po poskytnutí prozatímních informací napadly sdružení vyvážejících výrobců, sdružení CEP a sdružení CNFPIA rozhodnutí Komise upustit od výběru vzorku a použít článek 18 základního nařízení a předložily připomínky k metodě stanovení zbytkového cla, kterou se zabývá oddíl 3.5.2. Po poskytnutí konečných informací sdružení vyvážejících výrobců znovu předložilo žádost, kterou se zabývá tento oddíl níže.

(35)

Sdružení CEP se domnívalo, že dostupné údaje lze uplatnit pouze vůči stranám, které úmyslně bránily šetření, zatajovaly potřebné informace nebo odmítaly s Komisí spolupracovat. Dále se domnívalo, že Komise nesprávně použila článek 18 základního nařízení, neboť právní postavení spolupracujících vývozců nezařazených do vzorku zůstalo nespoluprací dvou společností zařazených do vzorku nedotčeno v tom smyslu, že strany neztratily své postavení spolupracující strany. Podle jeho názoru je třeba rozlišovat mezi postavením spolupracujících společností nezařazených do vzorku a postavením nespolupracujících stran. Jelikož kromě toho tito vyvážející výrobci nezařazení do vzorku řádně předložili formuláře pro výběr vzorku, v nichž byly všechny údaje uvedeny, tvrdilo, že Komise může z těchto údajů vycházet při stanovování celní sazby konkrétně pro tyto spolupracující strany. Na tomto základě sdružení CEP požádalo Komisi, aby uložila různá cla pro společnost Jiangshan Wood, pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku a nakonec jednu celní sazbu pro ty, kteří se šetření neúčastnili nebo se Komisi nepřihlásili.

(36)

Sdružení vyvážejících výrobců tvrdilo, že rozhodnutí obou společností, které byly zařazeny do vzorku, ale nespolupracovaly (Xuzhou Shengfeng Wood Co., Ltd. a Xuzhou Hongxin Wood Co., Ltd.), odráželo jejich individuální rozhodnutí a nelze ji přičítat ostatním vyvážejícím výrobcům, kteří řádně předložili formuláře pro výběr vzorku a vyjádřili ochotu spolupracovat. Proto se domnívalo, že rozhodnutí Komise upustit od výběru vzorku bylo diskrečním aktem, neboť neexistoval žádný faktický základ pro označení společností jako „nespolupracujících“. Sdružení dále tvrdilo, že použití článku 18 základního nařízení se vztahuje pouze na společnosti, které odmítají přístup k nezbytným informacím nebo jinak významně brání šetření, což nebyl tento případ – spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, předložily odpovědi na výběr vzorku, byly k dispozici pro případný výběr a nebránily procesu.

(37)

Sdružení rovněž tvrdilo, že čl. 9 odst. 6 základního nařízení a čl. 9 odst. 4 antidumpingové dohody WTO pověřují Komisi k výpočtu zbytkového cla na základě váženého průměru dumpingových rozpětí stanovených pro vývozce zařazené do vzorku, s vyloučením nulových nebo zanedbatelných rozpětí a rozpětí založených na dostupných údajích. Tvrdilo, že tvrzení Komise, že pouze jedna společnost zařazená do vzorku odůvodňuje upuštění od čl. 9 odst. 6, postrádá právní základ. Tvrdilo, že základní nařízení ani antidumpingová dohoda WTO nestanoví výjimku pro jediného vývozce zařazeného do vzorku a že použití „dostupných údajů“ na spolupracující vývozce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, představuje výrazný odklon od zavedeného práva a praxe, což vede k sankčním a nereprezentativním clům. Kromě toho, že se domnívalo, že tento přístup porušuje základní nařízení a antidumpingovou dohodu WTO, také tvrdilo, že není spravedlivé, aby se se spolupracujícími a nespolupracujícími společnostmi zacházelo stejně.

(38)

Z výše uvedených důvodů požádalo sdružení Komisi, aby zrušila uplatňování článku 18 základního nařízení na všechny spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku. Rovněž požádalo Komisi, aby přepočítala sazbu zbytkového cla pouze na základě dumpingového rozpětí spolupracujících výrobců zařazených do vzorku.

(39)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila, a to z následujících důvodů: Za prvé, předložením formulářů pro výběr vzorku vyjádřily společnosti zařazené do vzorku ochotu spolupracovat při šetření. Podle článku 17 základního nařízení musí Komise ve spolupráci se stranami vybrat statisticky reprezentativní vzorek, a to na základě informací dostupných v době výběru, nebo na největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, poté, co jedna ze dvou společností zařazených do vzorku nespolupracovala, nespolupracovala tři měsíce po zahájení šetření ani dodatečně vybraná společnost, a vzhledem k procesním lhůtám souvisejícím s antidumpingovým šetřením nebyl dostatek času na zařazení nové společnosti do vzorku. Nespolupráce společností, které se k ní původně zavázaly, měla negativní dopad na integritu procesu výběru vzorků a Komisi nezbylo než od výběru vzorků upustit.

(40)

Za druhé, Komise měla za to, že stanovení cla pro spolupracující vyvážející výrobce pouze na základě formulářů pro výběr vzorku nelze předpokládat, neboť informace uvedené ve formuláři pro výběr vzorku byly velmi omezené a týkaly se pouze vývozní ceny a objemu vývozu. Na tomto základě by tedy nebylo možné stanovit dumpingové rozpětí, a to i z toho důvodu, že nebylo možné tyto informace ověřit.

(41)

Komise konečně nesouhlasila ani s tím, že rozhodnutí upustit od odběru vzorků bylo nezákonné. Naopak, jak čl. 6 odst. 10 antidumpingové dohody WTO, tak článek 17 základního nařízení stanoví, že vzorek musí být statisticky reprezentativní nebo musí být založen na největším reprezentativním objemu výroby, prodeje nebo vývozu. Vzorek proto musí být dostatečně reprezentativní, aby dumpingové rozpětí stanovené na tomto základě bylo reprezentativní pro veškerý dovoz do Unie. Avšak poté, co dva z výrobců, kteří byli původně zařazeni do vzorku, přestali spolupracovat, ze stran zařazených do vzorku zůstala jedinou spolupracující stranou pouze společnost Jiangshan Wood. Komise měla za to, že vzorek složený pouze z jedné společnosti, která představuje pouze přibližně 5 % celkového vývozu z Číny do Unie, není dostatečně reprezentativní, a proto upustila od výběru vzorku, nicméně vypočetla společnosti Jiangshan Wood individuální clo. Komise proto tvrdila, že rozhodnutí upustit od výběru vzorku bylo oprávněné a že situaci společnosti Jiangshan Wood nelze považovat za reprezentativní pro situaci ostatních vyvážejících výrobců. Komise rovněž připomněla, že článek 18 se nepoužije v situacích, kdy strany záměrně odmítají přístup, ale také v situacích, kdy strany neposkytnou potřebné informace ve lhůtách stanovených Komisí. Proto se domnívala, že použití „dostupných údajů“ v tomto konkrétním případě bylo oprávněné a v souladu s čl. 17 odst. 4 základního nařízení.

(42)

Po poskytnutí konečných informací předložily sdružení vyvážejících výrobců, sdružení CEP a společnost Saintland Wood připomínky k výběru vzorku. Sdružení vyvážejících výrobců zopakovalo, že rozhodnutí Komise uplatnit článek 18 na spolupracující vývozce nezařazené do vzorku a upustit od výběru vzorku představuje závažné právní chyby, které podstatně zkreslily výsledek šetření a porušily základní povinnosti vyplývající z nařízení EU a antidumpingové dohody WTO. Tvrdilo, že 1) stanovisko Komise, že na zařazení nové společnosti do vzorku nebyl dostatek času, je nepřesvědčivé a pro zacházení s vývozci nezařazenými do vzorku irelevantní, že 2) nespolupráce některých společností nezbavuje Komisi povinnosti zacházet se spolupracujícími vývozci nezařazenými do vzorku v souladu se základním nařízením a antidumpingovou dohodou WTO a že 3) břemeno řízení procesních lhůt a procesu výběru vzorku leží na Komisi. Sdružení dále uvedlo, že vysvětlení Komise, že nemůže stanovit clo pro spolupracující vyvážející výrobce pouze na základě formulářů pro výběr vzorku, je chybné a v rozporu s požadavky samotné Komise, neboť formuláře pro výběr vzorku vyplnili vývozci zcela v souladu s pokyny Komise uvedenými v dotazníku. Dále tvrdilo, že tvrzení Komise, že 5% podíl na dovozu do Unie je sám o sobě nereprezentativní, je v přímém rozporu s logikou rozsudku ve věci Hitit Seramik (47), kde byl 6% podíl na objemu výroby shledán dostatečným.

(43)

Komise zopakovala, že použití článku 18 základního nařízení je v souladu se základním nařízením i s antidumpingovou dohodou WTO. Článek 18 základního nařízení se týká situací, kdy strany neposkytnou potřebné informace ve lhůtách stanovených Komisí. Rozhodnutí, zda byl či nebyl dostatek času na zařazení dalšího vyvážejícího výrobce do vzorku, je třeba posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti každého šetření a v tomto konkrétním případě by zařazení nových společností do vzorku neumožnilo Komisi ukončit šetření včas. Rozhodnutí, zda je vzorek reprezentativní, závisí na řadě faktorů, jako je reprezentativnost z hlediska rozmanitosti výrobků, velikosti odvětví a mnoha dalších, které je třeba v každém šetření posuzovat individuálně. Proto skutečnost, že v jiném případě byl vzorek výrobců představující podobné procento objemu výroby považován za reprezentativní, není v rozporu se závěrem Komise, který vycházel z okolností tohoto případu. Komise měla tudíž za to, že upuštění od vzorku a použití „dostupných údajů“ v tomto konkrétním případě bylo odůvodněné.

(44)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CEP zpochybnilo, že nespolupráce společností zařazených do vzorku vedla ke zbavení ostatních spolupracujících stran jejich statusu spolupracujících společností a k upuštění od výběru vzorku. Sdružení CEP tvrdilo, že Komise nesprávně použila článek 18 základního nařízení, neboť se přihlásilo několik vyvážejících výrobců, kteří očekávali, že budou zařazeni do vzorku. Podle sdružení CEP by v situaci, kdy dva ze tří výrobců spolupracují a získají nulové nebo zanedbatelné rozpětí, byly společnosti nezařazené do vzorku považovány za spolupracující a výsledné clo by nebylo tak sankční. Sdružení CEP se dále domnívalo, že výběr vzorku je obecně výjimečným pravidlem ve srovnání s obecnou praxí při standardních šetřeních. Tvrdilo, že strany, které předložily formulář pro výběr vzorku a získaly status spolupracující strany, by měly zůstat nedotčeny bez ohledu na to, zda Komise od výběru vzorku upustila či nikoli, a že tyto strany by měly mít stejnou povinnost jako spolupracující strana.

(45)

Komise odkázala na svá vysvětlení výše v tomto oddíle, aby odůvodnila, proč musela od výběru vzorku upustit. Domnívala se, že výsledné clo nebylo nespravedlivé a že metodika stanovení antidumpingového cla podrobně popsaná v oddíle 3.5.2 níže byla založena v souladu s článkem 18 základního nařízení na údajích všech vyvážejících výrobců. Domnívala se, že to představuje přiměřenou a přesnou metodu pro stanovení dumpingového rozpětí pro veškerý ostatní dovoz, a zopakovala, že nemůže založit dumpingové rozpětí pro veškerý ostatní dovoz pouze na údajích jedné společnosti, jejíž dovoz do Unie není považován za reprezentativní pro celý dovoz do Unie. Toto tvrzení proto zamítla.

(46)

Po poskytnutí konečných informací společnost Saintland Wood vyjádřila politování nad tím, že nebyla vybrána do vzorku a že poté, co dvě společnosti přestaly spolupracovat, nebyli do vzorku zařazeni žádní další výrobci, což bylo podle jejího názoru způsobeno jejich nedostatečným porozuměním právu EU. Společnost rovněž uvedla, že její mateřská společnost byla před dvaceti lety zařazena do vzorku v rámci šetření, v němž bylo vybráno šest výrobců, zatímco ve stávajícím případě pouze dva, a proto se ptala, zda se pravidla pro výběr vzorku změnila.

(47)

Komise připomněla, že výběr vzorku se nadále zakládá na stejném článku základního nařízení (článek 17), který se v podstatě nezměnil, a že počet společností zařazených do vzorku závisí na okolnostech každého jednotlivého případu. V tomto konkrétním případě byl původní vzorek dvou společností považován za reprezentativní. Jak je vysvětleno v 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k tomu, že každé nové společnosti zařazené do vzorku by muselo být poskytnuto dalších nejméně 30 dnů k zaslání odpovědi na dotazník, odpověď by byla obdržena více než dva měsíce po původně stanovené lhůtě, a proto se mělo za to, že s ohledem na procesní lhůty není na výběr nové společnosti dostatek času. Komise dále uvedla, že společnost Saintland Wood nepožádala o individuální zacházení podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení tím, že by ve lhůtě stanovené Komisí předložila úplnou odpověď na dotazník. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(48)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se odpovědí na dotazník a inspekce na místě, Komise potvrdila 40. až 43. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(50)

Jak je uvedeno v oddíle 1.7. prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů majících význam pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(51)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA opakovaně namítala, včetně prostřednictvím vyvracení tvrzení žadatele, že obecný rozsah tohoto případu je příliš široký, neboť překližované desky vyrobené z borovice, topolu, buku, břízy a okoumé nelze seskupit do jedné definice výrobku. Odkázala na zjištění Komise v případě překližovaných desek z tvrdého březového dřeva z Ruska (48) a tvrdila, že zjištění Komise v tomto řízení vyžadovala jasné oddělení březové překližky, topolové překližky, překližky z okoumé a bukové překližky, tj. tvrdých dřevin. Toto oddělení bylo objektivní a nebylo možné ho změnit. Aliance PTIA tvrdila, že Komise sama výslovně uvedla, že překližky různých druhů nemají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti (49).

(52)

Komise potvrdila svá zjištění uvedená v 55. a 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ohledně možnosti vymezit působnost šetření na základě objektivních kritérií jako obecnou a široce používanou kategorii výrobku – překližované desky z tvrdého dřeva. Zejména v 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení „Komise zjistila, že určujícím faktorem výrobku, který je předmětem šetření, je skutečnost, že vrchní dýha je vyrobena z tvrdého dřeva, nikoli z měkkého dřeva, jiných dřevěných výrobků nebo plastu“. Komise uvedla, že sami dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří byli členy aliance PTIA, používali ve svých prodejních brožurách kategorii výrobku – překližované desky z tvrdého dřeva – na rozdíl od překližovaných desek z měkkého dřeva (50). Evropské normy pro výrobky se také liší pro překližované desky z tvrdého a měkkého dřeva (51). Existence překližovaných desek z tvrdého dřeva jako jasně definovaná, samostatná kategorie výrobků založená na společných základních fyzikálních, technických a chemických vlastnostech odlišných od překližovaných desek z měkkého dřeva byla posílena na základě celního zařazení překližky do kategorií z (měkkého) dřeva jehličnanů a z (tvrdého) dřeva nejehličnatých dřevin (52).

(53)

Komise dále připomněla, že podle ustálené judikatury „Komise může při vymezení dotčeného výrobku zohlednit několik faktorů, jako jsou fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, jejich použití, jejich zaměnitelnost, jejich vnímání spotřebitelem, distribuční kanály a výrobní proces, náklady na výrobu a kvalita“ (53). Komise při svém šetření zjistila vysokou míru podobnosti mezi jednotlivými typy výrobků, pokud jde o většinu výše uvedených charakteristik, včetně společných fyzikálních, technických a chemických charakteristik, jejich použití, zaměnitelnosti, vnímání ze strany spotřebitelů, distribučních kanálů a výrobního procesu.

(54)

Komise dále zjistila jasné rozdíly mezi tvrdým a měkkým dřevem. Většina tvrdého dřeva má vyšší hustotu než většina měkkého dřeva. Tvrdé dřevo roste pomaleji. Měkké dřevo je méně odolné proti ohni. Tvrdé dřevo má výraznou strukturu, která se liší od jemné struktury měkkého dřeva. Tvrdé dřevo je ve srovnání s měkkým a opracovatelným měkkým dřevem tvrdé a odolné, což má vliv na jeho použití. S ohledem na tyto skutečnosti byl argument předložený aliancí PTIA zamítnut.

(55)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA zopakovala, že výrobek, který je předmětem šetření, je v rozporu se zjištěními Komise a Soudního dvora v případě březové překližky z Ruska. Na podporu této námitky aliance PTIA tvrdila, že v rozporu s tvrzeními Komise v 52. až 54. bodě odůvodnění výše pouze někteří výrobci v Unii ve svých prodejních brožurách rozlišovali mezi překližovanými deskami z tvrdého a překližovanými deskami z měkkého dřeva, že existence různých evropských norem pro výrobky z měkkého a tvrdého dřeva není relevantní, stejně jako rozdílné celní zařazení pro tvrdé a měkké dřevo, neboť celní kódy dále rozlišují výrobky podle použitých druhů dřeva. Aliance PTIA dále tvrdila, že rozdíly ve vlastnostech měkkého a tvrdého dřeva uvedené v 54. bodě odůvodnění jsou rovněž irelevantní.

(56)

Komise potvrdila námitky uvedené výše v 52. až 54. bodě odůvodnění týkající se určení překližovaných desek z tvrdého dřeva jako jedinečné a odlišné kategorie výrobků, kterou lze vymezit jako definici výrobku v rámci antidumpingového šetření, které vychází z fyzikálních, technických a chemických vlastností, jakož i z vnímání ze strany výrobního odvětví a spotřebitelů. Komise zjistila, že dovozce z Unie zařazený do vzorku, který je členem aliance PTIA, na své internetové stránce (54) rovněž používal kategorii výrobku „překližované desky z tvrdého dřeva“. Komise dodala, že jiné orgány na ochranu obchodu vymezily působnost některých antidumpingových šetření jako překližované desky z tvrdého dřeva, a uvedla případ některých výrobků – překližovaných desek z tvrdého dřeva – pocházejících z Čínské lidové ve Spojených státech (55) a případ dekorativních a jiných nekonstrukčních překližek z Kanady, přičemž v druhém případě se definice výrobku odkazovala na americkou národní normu pro překližované desky z tvrdého dřeva a dekorativní překližované desky ANSI/HPVA HP-1-2016 (56). V souvislosti s touto námitkou Komise odkázala na probíhající šetření týkající se dovozu překližovaných desek z měkkého dřeva z Brazílie (57), kde byl výrobek definován jako další hlavní kategorie překližovaných desek: překližované desky z měkkého dřeva. Námitka byla proto zamítnuta.

(57)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že skutečnost, že Komise zamítla její žádost o vyloučení z definice výrobku „jednou až dvěma větami“, je známkou toho, že „informace předložené aliancí PTIA nebyly Komisí řádně zváženy“.

(58)

Komise připomněla, že spíše než na délce vyvrácení záleží na obsahu a na tom, zda byly připomínky vyvráceny vhodným způsobem. Námitka byla proto zamítnuta.

(59)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA namítala, že ve věci březové překližky z tvrdého dřeva z Ruska (58) Komise zjistila, že překližky vyrobené z různých druhů tvrdého dřeva nemají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, a že toto zjištění potvrdil i Tribunál v rozsudku ve věci Vyatsky Plywood Mill v. Komise (59). Aliance PTIA uvedla, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a nesprávného právního posouzení.

(60)

Komise se těmito tvrzeními částečně zabývala v 52. bodě odůvodnění. Kromě toho Komise nevykládala skutečnosti ani právo v rozporu se svými předchozími zjištěními ve věci překližky z tvrdého březového dřeva z Ruska, neboť nikdy nestanovila, že bříza a jiné druhy překližky z tvrdého dřeva jsou stejné. V 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení konstatovala, že „[p]řekližované desky z tvrdého dřeva ...lze od ostatních výrobků ... odlišit podle základních fyzikálních, technických a chemických vlastností, což zahrnuje i několik podkategorií (typů výrobků)“. Toto zjištění a tvrzení, že překližka z tvrdého březového dřeva může sama o sobě představovat podkategorii překližky z tvrdého dřeva odlišnou od ostatních překližek z tvrdého dřeva, která může být předmětem antidumpingového šetření, nebyly v rozporu. Námitka byla proto zamítnuta.

(61)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CEP uvedlo, že výrobek byl definován příliš široce a že Komise ignorovala podstatné rozdíly mezi překližkami vyrobenými z různých druhů dřevin.

(62)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné podpůrné důkazy, Komise toto tvrzení zamítla a odkázala na svůj závěr uvedený v 56. bodě odůvodnění.

(63)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA, federace ETTF a federace GD Holz (60) uvedly, že eukalyptová překližka by měla být z působnosti šetření vyloučena, neboť výrobní odvětví Unie nebylo schopno eukalyptovou překližku z Číny nahradit z důvodu nedostatečného objemu výroby a dostupných surovin v Unii, konkrétně eukalyptové kulatiny. Lesní plantáže nebylo možné rozšiřovat, neboť ve Španělsku a Portugalsku platil zákaz jejich rozšiřování. Aliance PTIA uvedla, že pouze tři výrobci v Unii nabízejí výrobky na bázi eukalyptu. Aliance PTIA rovněž uvedla, že eukalyptus pěstovaný v Evropě není pro výrobu překližky vhodný. Společnost Keflico dodala, že výroba eukalyptové překližky v Unii se téměř zcela týkala překližky vysoké třídy kvality a že třídy nižší kvality se nevyráběly.

(64)

Komise potvrdila svá zjištění týkající se žádosti o vyloučení eukalyptové překližky z působnosti šetření v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení na základě toho, že – jak uznala sama aliance PTIA – nejméně tři výrobci v Unii nabízejí výrobky, u nichž se eukalyptus používá jako vnější dýhová vrstva. Komise rovněž konstatovala, že tvrzení týkající se nedostatečného objemu výroby a surovin nebyla podložena důkazy o nedostatku dodávek. Aliance PTIA uvedla, že výroba eukalyptu v Unii se odvíjí zejména od dovážené suroviny a Komise získala důkazy, že čínská výroba rovněž používá dýhy z dovozu, jak je vysvětleno ve 246. bodě odůvodnění, což zpochybňuje tvrzení o nedostupnosti suroviny v Unii na rozdíl od ČLR. Kromě toho společnost Keflico ve svém podání potvrdila zaměnitelnost eukalyptové a březové překližky (61) v obalovém průmyslu, což je v rozporu s tvrzením, že překližka z tvrdého dřeva vyráběná v Unii zaujímá jiný tržní segment než dovážená čínská překližka z eukalyptu. Tato námitka byla tedy zamítnuta.

(65)

Komise se dále domnívala, že pokud jde o definici dotčeného výrobku, tj. vyloučení materiálu vyrobeného z tvrdého dřeva určitých druhů, například eukalyptu, schopnost výrobního odvětví Unie nahradit v plném rozsahu eukalyptovou překližku dováženou z Číny není relevantním kritériem. Tento argument byl však považován za relevantní při posuzování zájmu Unie. Komise se proto touto otázkou dále zabývala v 245. a 246. bodě odůvodnění.

(66)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA namítala, že Komise zamítla její žádost o vyloučení eukalyptové překližky z působnosti šetření, aniž svá zjištění dostatečně odůvodnila. Aliance PTIA znovu potvrdila, že veřejně přístupný spis neobsahuje důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie vyrábělo eukalyptovou překližku v obchodních objemech.

(67)

Námitka byla zamítnuta, neboť odpovědi na dotazník společností Panguaneta (62) a Garnica (63) vložené do veřejně přístupného spisu obsahovaly odkazy na jejich sortiment výrobků, včetně eukalyptové překližky (64).

(68)

Dále vzhledem k tomu, že výrobci překližovaných desek z tvrdého dřeva vyráběli na zakázku, nedocházelo k výrobě na sklad, takže obchodní objem výroby eukalyptové překližky v daném roce odpovídal množství, které si spotřebitelé objednali. Jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění, vzhledem k celosvětovému obchodu s eukalyptovými dýhami, který provozují výrobci v Číně i v Unii, dostupnost suroviny pro eukalyptovou překližku nijak významně neomezovala objem, který mohlo výrobní odvětví Unie vyrobit.

(69)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CEP uvedlo, že důvody pro zamítnutí žádostí o vyloučení eukalyptové překližky a překližky s fóliovým povrchem z šetření byly nedostatečné. Sdružení CEP odkázalo na připomínky aliance PTIA týkající se vyloučení eukalyptové překližky, aniž uvedlo přesné podání.

(70)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné podpůrné důkazy, Komise toto tvrzení zamítla.

(71)

Po poskytnutí konečných informací společnost Saintland Wood uvedla, že v rozporu s tvrzením Komise uvedeným v 64. bodě odůvodnění nemůže výrobní odvětví Unie vyrábět eukalyptové překližky s fóliovým povrchem na jedno použití hospodárným a udržitelným způsobem, neboť náklady na dýhy – dovážené i vlastní výroby z dovezené kulatiny – jsou neúměrně vysoké a výrobní odvětví Unie nemá potřebnou výrobní technologii. Společnost Saintland Wood neuvedla účel tohoto podání. Vzhledem k zařazení 64. bodu odůvodnění, které bylo zpochybněno, Komise toto podání v souvislosti s žádostí o vyloučení eukalyptové překližky s fóliovým povrchem zvážila. Komise poznamenala, že výrobní odvětví Unie uvedlo, že při stávající úrovni cen nízkojakostní překližky s fóliovým povrchem s nízkým využitím by se mu výrobní náklady nemohly vrátit. Výrobnímu odvětví Unie bránila ve výrobě překližky s fóliovým povrchem na jedno použití z eukalyptového dřeva nebo jiných druhů tvrdého dřeva spíše tato přirozeně nedostatečná ziskovost než nedostatek technologického know-how či dostupnost surovin. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(72)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA, federace ETTF, federace GD Holz a společnost Questwood tvrdily, že překližka s fóliovým povrchem z Unie nekonkuruje překližce s fóliovým povrchem dovážené z Číny, a zejména bednicí překližce s fóliovým povrchem. Tyto zúčastněné strany tvrdily, že dovážená překližka s fóliovým povrchem je samostatnou kategorií výrobků, která se v Unii nevyrábí a jejíž budoucí výroba bude omezená, nekonkuruje přímo obdobnému výrobku v Unii, má rozdílnou kvalitu a odlišné vlastnosti a její případné vymizení z trhu Unie v důsledku antidumpingových opatření by mělo nepříznivý dopad na politiku bydlení.

(73)

Tvrzení bylo zamítnuto, neboť navzdory tomu, že se jednalo o přesně definovanou kategorii výrobků, bednicí překližka s fóliovým povrchem byla nedílnou součástí typu výrobků z překližky z tvrdého dřeva, které se šetření týkalo. Sestávala z podobných surovin (dýh, lepidla a další vrstvy plastu na vrchní dýze), vyráběli ji stejní vyvážející výrobci a dováželi stejní dovozci jako ostatní překližované desky z tvrdého dřeva. Komise potvrdila svá zjištění v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se neexistence rozdílů v základních fyzikálních, technických a chemických vlastnostech bednicích překližovaných desek s fóliovým povrchem vyráběných v Číně a v EU, Komise dále shromáždila důkazy, které ukazují, že dovážené a domácí překližované desky s fóliovým povrchem jsou podobné jak z hlediska použití, tak z hlediska trvanlivosti (tj. počtu použití pro stavební bednění). Výrobní odvětví Unie rovněž vyrábělo bukovou překližku s fóliovým povrchem (65), která byla vzhledem k vlastnostem použité dřeviny velmi podobná eukalyptové překližce s fóliovým povrchem s nižší četností opakovaného použití. S ohledem na toto překrývání způsobů použití a na skutečnost, že rozdíly v kvalitě samotného výrobku nejsou důvodem k vyloučení z působnosti šetření, dospěla Komise k závěru, že překližky s fóliovým povrchem dovážené z Číny a překližky vyráběné v Unii si přímo konkurují. Přesto byl argument, že pro výrobce v EU není ekonomicky výhodné vyrábět nekvalitní a levnou bednicí překližku s fóliovým povrchem, jakož i dopad na oblast bydlení, zvážen v oddíle 8 pojednávajícím o zájmu Unie.

(74)

Komise poznamenala, že aliance PTIA v 84. bodě odůvodnění svého podání zřejmě naznačuje, že ruská březová překližka s fóliovým povrchem a čínský dovoz eukalyptové a topolové překližky s fóliovým povrchem jsou zaměnitelné (66), pokud jde o jejich použití. Vzhledem k tomu, že ve věci březové překližky z tvrdého dřeva z Ruska (67) ani v tomto šetření nebyl zjištěn opak, byly ruská březová překližka s fóliovým povrchem a překližka s fóliovým povrchem vyráběná výrobním odvětvím Unie rovněž považovány za vzájemně zaměnitelné.

(75)

Po poskytnutí konečných informací společnost Saintland Wood uvedla, že překližka na bázi bukového dřeva s fóliovým povrchem není na trhu konkurenceschopná a výrobní odvětví Unie ji nevyrábí.

(76)

Komise tuto námitku shledala jako neopodstatněnou a zamítla ji, neboť výrobní odvětví Unie bukovou překližku s fóliovým povrchem vyrábělo a prodávalo (68).

(77)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA požádala, aby byl rozdíl mezi „konstrukční a nekonstrukční překližkou“ zohledněn v kontrolním čísle výrobku (dále jen „PCN“), dumpingovém rozpětí a výpočtech cenového podbízení/prodeje pod cenou.

(78)

Komise odmítla argument, pokud jde o zahrnutí údajného konstrukčního a nekonstrukčního rozdělení překližky z tvrdého dřeva do PCN, neboť kritéria týkající se kvality (třída), použití (typ lepidla) a druhů ve stávající struktuře PCN toto rozlišení dostatečně pokrývají. Při ověřování odpovědí na dotazník od dovozce, který není ve spojení, bylo zjištěno, že v objednávkách dovozu z Číny nebylo provedeno rozlišení na konstrukční a nekonstrukční, protože bylo nahrazeno odkazy na jiné vlastnosti, které byly již uvedeny v PCN. V této fázi šetření by navíc zásadní přezkum PCN bránil včasnému dokončení šetření. V oddíle 7 oznámení o zahájení byla zúčastněným stranám poskytnuta lhůta 70 dnů na předložení připomínek k informacím pro fázi prozatímních zjištění, nicméně žádné takové připomínky ke skladbě PCN nebyly předloženy.

(79)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA namítala, že důvodem, proč se v objednávkách neuvádějí konstrukční a nekonstrukční překližky, je skutečnost, že veškeré překližky dovážené z Číny ověřeným dovozcem z Unie zařazeným do vzorku jsou nekonstrukčního typu.

(80)

Sortiment výrobků prodávaných ověřeným dovozcem z Unie zahrnoval překližky vhodné pro konstrukční použití (69) dovážené z Číny i pocházející z jiných zdrojů. Aliance PTIA nepředložila důkazy o tom, že by u objednávek těchto výrobků bylo prováděno rozlišení na konstrukční a nekonstrukční. Námitka byla proto zamítnuta.

(81)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenou, Komise zvážila připomínku aliance PTIA ve 187. a 188. bodě odůvodnění.

(82)

Po poskytnutí prozatímních informací požádala aliance PTIA o udělení výjimky pro konečné použití překližky s fóliovým povrchem pro nekonstrukční použití.

(83)

Komise se domnívala, že definice výrobku podle aliance PTIA jako „překližka s fóliovým povrchem“ nezakládá dostatečné rozlišení, aby bylo možné ji považovat za zvláštní kategorii výrobku. Kromě toho nebylo předepsané konečné použití pro „nekonstrukční použití“ považováno za dostatečně přesné pro udělení výjimky pro konečné použití. Tato žádost byla zamítnuta.

(84)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Questwood tvrdila, že by Komise měla postupovat podle přístupu Ministerstva obchodu Spojených států a Komise pro mezinárodní obchod, které vyloučily některé překližky s fóliovým povrchem z antidumpingových a vyrovnávacích cel uložených na čínské překližky (70).

(85)

Komise se nedomnívala, že výsledky šetření jiných soudních institucí vytvořily precedent pro její vlastní šetření. Přesto tvrzení přezkoumala a zjistila, že mezi oběma řízeními existují zásadní rozdíly. Veřejný spis původního šetření provedeného Ministerstvem obchodu Spojených států a Komisí pro mezinárodní obchod obsahoval důkazy o tom, že se žadatel a domácí výrobní odvětví ve Spojených státech dohodli na vyloučení překližky s fóliovým povrchem dovážené z Číny (71), a to z toho důvodu, že žadatelé překližku s fóliovým povrchem nevyráběli. V tomto řízení tomu tak nebylo. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(86)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Keflico uvedla, že tenká překližka z eukalyptu by měla být z působnosti vyloučena, neboť se v Unii nevyrábí v objemech požadovaných obalovým průmyslem a že tenká překližka z topolu není vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem vhodná pro použití v tomto průmyslovém odvětví.

(87)

Komise toto tvrzení zamítla s odůvodněním, že výrobní odvětví Unie má kapacitu na výrobu překližky z tvrdého dřeva určenou speciálně jak pro těžké (72), tak lehké (73) obaly v dostatečném množství.

(88)

Po poskytnutí prozatímních informací obdržela Komise připomínky žadatele a společnosti Jiangshan Wood k výpočtu dumpingového rozpětí.

(89)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se odpovědí na dotazník a inspekcí na místě, Komise potvrdila 77. až 82. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se odpovědí na dotazník a inspekcí na místě, Komise potvrdila 86. až 180. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(91)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně odpovědí na dotazník a inspekcí na místě, Komise potvrdila 181. až 195. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací poskytli žadatel a společnost Jiangshan Wood připomínky ke zdrojům použitým ke stanovení nezkreslených nákladů. Těmito připomínkami se zabývá oddíl 3.2.4.

(93)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací společnost Jiangshan Wood uvedla, že hodnoty výrobních činitelů uvedené v tabulce 1 prozatímního nařízení neodpovídají hodnotám v podkladech pro výpočet a v 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(94)

Komise objasnila, že hodnoty v tabulce 1 a 210. bodě odůvodnění obsahovaly administrativní chybu týkající se procenta dovozní daně, které bylo připočteno ke každé referenční hodnotě. Správné hodnoty však byly všem stranám sděleny v přílohách obsahujících referenční hodnoty. Tyto správné hodnoty byly použity při výpočtech dumpingu.

(95)

S ohledem na tyto připomínky Komise potvrdila, že níže uvedené výrobní činitele a jejich zdroje byly použity za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(96)

Žadatel a společnost Jiangshan Wood poskytli připomínky k referenčním hodnotám pro topolovou kulatinu, eukalyptovou dýhu a pšeničnou mouku.

(97)

Pokud jde o topolovou kulatinu, společnost Jiangshan Wood se domnívala, že údaje o vývozu z Francie získané z databáze GTA vedly k mnohem vyšším cenám než při použití hodnot Eurostatu, a domnívala se, že to mohlo být způsobeno tím, že statistické údaje použité Komisí mísily údaje o dovozu a vývozu. Tvrdila, že vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu obsahovaly pouze údaje, které byly nahlášeny přímo francouzskými celními orgány, byly spolehlivější než údaje ze zdrojů třetích stran získaných od společnosti S&P Global. Dále předložila výpis z Eurostatu, na jehož základě jednotková cena činila 96,56 EUR/m3 nebo 754,66 CNY/m3. Společnost Jiangshan Wood dále uvedla, že na dovoz topolové kulatiny francouzského původu do zemí, do nichž Francie topolovou kulatinu vyváží, se nevztahují žádné celní sazby, a proto nebylo opodstatněné připočítávat 4,1 % dovozního cla.

(98)

Žadatel uvedl, že společnost Jiangshan Wood nesprávně interpretovala údaje, neboť údaje použité Komisí se nezakládaly na hodnotě vývozu z Francie do třetích zemí, ale na hodnotě dovozu topolové kulatiny původem z Francie ve třetích zemích, což považoval za správnou metodu. Žadatel proto tvrdil, že údaje by neměly být upravovány.

(99)

Komise objasnila, že, jak uvedl žadatel, referenční hodnota pro topolovou kulatinu nebyla založena na hodnotách vývozu topolové kulatiny z Francie, ale na dovozu topolové kulatiny původem z Francie do všech zemí světa. Statistické údaje vycházely z databáze GTA, kterou Komise považovala za spolehlivou a kterou pro tento účel použila v mnoha jiných šetřeních. Komise dále připomněla, že databáze GTA představuje komplexní databázi, která obsahuje nejen údaje Eurostatu, ale také údaje databáze OSN Comtrade a řadu dalších statistických zdrojů. Komise se proto domnívala, že referenční hodnota stanovená na tomto základě je dostatečně přesná. Komise dále objasnila, že dovozní clo uplatňované na topolovou kulatinu nebylo stanoveno na základě vývozu z Francie, ale na základě průměrných dovozních cel na topolovou kulatinu vybíraných největšími dovozními zeměmi, jak je uvedeno v 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(100)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jiangshan Wood uvedla, že Komise neměla k průměrné ceně topolové kulatiny připočítávat 4,1 % dovozního cla a že zdroj přirážky byl nahodilý, neboť vycházel z průměrného dovozního cla používaného pro deset největších dovážejících zemí, zatímco dovozní cena byla založena na dovozu topolové kulatiny francouzského původu do všech zemí. Rovněž poukázala na to, že podle údajů z databáze OSN Comtrade ohledně dovozu se deset nejvýznamnějších dovážejících zemí liší od zemí, které Komise při poskytnutí informací uvedla. Podle jejího názoru se Komise měla zabývat pouze dovozními cly použitelnými na dovoz topolové kulatiny francouzského původu. Vzhledem k tomu, že na tyto dovozy se vztahovalo dovozní clo ve výši 0 %, domnívala se, že by se nemělo uplatňovat žádné clo.

(101)

Komise nesouhlasila s tvrzením, že dovozní clo připočtené k ceně topolové kulatiny bylo nahodilé. Měla za to, že připočítávání dovozního cla je v souladu s její praxí a že bylo systematicky připočítáváno k dovozním cenám, aby odráželo skutečnost, že každá společnost nakupující eukalyptovou dýhu je musí zaplatit. V tomto konkrétním případě vzhledem k tomu, že Francie byla významným výrobcem topolové kulatiny, považovala Komise za vhodné založit svou referenční hodnotu pro topolovou kulatinu na celosvětovém dovozu z Francie. Tato referenční hodnota byla tedy stanovena v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení o nezkreslené mezinárodní ceně, a nikoli na základě dovozní ceny do reprezentativní země. Komise proto neměla povinnost vázat dovozní clo na reprezentativní zemi ani v tomto případě na Francii. Místo toho Komise zjistila, že výše dovozního cla zakládající se na nejdůležitějších dovozních místech určení pro topolovou kulatinu představuje přiměřenou metodu pro stanovení jeho výše. Pokud jde o tvrzení, že existuje rozdíl mezi seznamem nejdůležitějších dovozních míst určení předloženým společností Jiangshan Wood, Komise svůj seznam založila na údajích z databáze GTA, zatímco společnost Jiangshan Wood použila databázi OSN Comtrade. Komise se domnívala, že databáze GTA je spolehlivým zdrojem údajů a neviděla zásadní důvod pro nahrazení údajů jiným zdrojem. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

(102)

Jak je uvedeno ve 206. až 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k neexistenci jiné vhodné referenční ceny byla referenční cena pro eukalyptovou dýhu založena na průměrné vývozní ceně v databázi GTA pod kódem HS 4408 90 , která zahrnuje eukalyptovou dýhu i jiné druhy dýh. Referenční cena stanovená a sdělená stranám na tomto základě činila 4 073,134 CNY/m3 nebo 521,22 EUR/m3, což Komise považovala za přesné a v souladu s tržní cenou pro tento druh dýhy.

(103)

Společnost Jiangshan Wood se v návaznosti na poskytnutí prozatímních informací dotazovala, proč Komise mnohé země nezohlednila, včetně největších producentů eukalyptové dýhy, jako jsou Uruguay, Paraguay, Brazílie nebo Chile. Poukázala na to, že Komise při stanovení referenční hodnoty vzala v úvahu údaje z Polska, Švédska a Lotyšska, tedy zemí, které nejsou hlavními vývozci eukalyptové dýhy a které si dýhu opatřují v zemích, které ji nevyrábějí, jako je Ukrajina. Kromě toho vznesla námitku, že Komise do svého výpočtu referenční hodnoty zahrnula i země, které vyvážely menší množství. Společnost Jiangshan Wood proto vyjádřila obavy ohledně spolehlivosti databáze používané Komisí.

(104)

Společnost Jiangshan Wood dále uvedla, že Komise mohla použít údaje z databáze OSN Comtrade, která shromažďuje údaje všech vyvážejících zemí včetně velkých vývozců eukalyptu. Uvedla, že jednotková cena, která se má na tomto základě použít jako referenční hodnota, činí 3 238 CNY/m3 nebo 414 EUR/m3. Společnost Jiangshan Wood proto požádala Komisi, aby tuto hodnotu použila jako referenční hodnotu, nebo aby namísto ní použila hodnotu 443 EUR/m3 uvedenou ve 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Rovněž zmínila, že kdyby se Komise rozhodla použít referenční hodnotu použitou v prozatímní fázi, bylo požadováno zveřejnění zemí považovaných za největší vyvážející země a vysvětlení, proč nebyly zohledněny hlavní země vyrábějící eukalyptovou dýhu. Po poskytnutí konečných informací společnost Jianshan Wood opětovně požádala o sdělení dalších údajů týkajících se referenční hodnoty a současně poukázala na rozdíly mezi databází používanou Komisí a databází OSN Comtrade.

(105)

Komise nejprve zopakovala, že hodnota 443 EUR/m3 uvedená ve 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se týkala administrativní chyby, která nebyla skutkově podložená. Komise dále zopakovala, že, jak je vysvětleno ve 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vývozní statistiky pod kódem HS 4408 90 obsahovaly dýhy z různých druhů dřevin, a tedy i s různými cenami. Cenové rozpětí se značně lišilo u velmi tenkých dýh ve srovnání s dýhami v rozmezí 0,3–0,6 mm, což je nejběžnější tloušťka používaná k výrobě překližek, a mezi dýhami různé kvality. Například jen u eukalyptové dýhy se cena může značně lišit, pokud se dýha použije na jádro překližky nebo lícovou stranu. Kód HS tak představoval nejen společný kód, který obsahoval více druhů dýh než jen eukalyptové dýhy používané k výrobě překližky, ale zahrnoval také eukalyptové dýhy různých druhů a kvality. Ne všechny dýhy lze použít přímo na výrobu překližky.

(106)

Komise proto vzala v úvahu pouze dovoz ze zemí, jejichž průměrné dovozní ceny se pohybovaly v rozmezí od 350 EUR/m3 u eukalyptové dýhy nízké kvality do 720 EUR/m3 u eukalyptové dýhy vysoké kvality. Toto rozpětí vycházelo z faktur za eukalyptovou dýhu různých cen a kvality, které žadatel předložil jako důkaz. Rozsah tedy odpovídal cenám, jež lze považovat za ceny za eukalyptovou dýhu, kterou lze použít také při výrobě překližky z tvrdého dřeva. Země s průměrnými dovozními cenami pohybujícími se mimo toto rozmezí proto nebyly vzaty v úvahu.

(107)

Vzhledem k neexistenci zvláštního kódu HS pro eukalyptovou dýhu se Komise domnívala, že průměrná cena stanovená na tomto základě je přiměřená a přesně odráží cenu, která má být za tento výrobní činitel zaplacena. Komise dále uvedla, že referenční hodnota 3 238 CNY/m3 neboli 414 EUR/m3 předložená společností Jiangshan Wood na základě údajů z databáze UN Comtrade se nachází v cenovém rozpětí 350 EUR/m3 až 720 EUR/m3, které používá Komise, a že do značné míry odpovídá referenční hodnotě 4 073,14 CNY/m3 neboli 521,22 EUR, kterou používá Komise. Komise se rovněž domnívala, že v rámci poskytnutí předběžných a konečných informací sdělila ohledně způsobu výpočtu referenční hodnoty dostatečně podrobné informace. Komise sice vzala na vědomí rozdíly, na které upozornil vyvážející výrobce, pokud jde o použití jiné databáze, nezjistila však žádné závažné důvody pro odmítnutí použití databáze GTA, která se používá ve všech ostatních šetřeních a kterou považuje za spolehlivý zdroj údajů. Komise tedy odmítla tvrzení, že statistické údaje použité Komisí nemusely být spolehlivé, a tvrdila, že stanovená referenční hodnota byla, jak je vysvětleno výše, přiměřená a přesná.

(108)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jiangshan Wood uvedla, že v rámci svého výrobního procesu používá na jádro pouze eukalyptovou dýhu nižší kvality, a poukázala rovněž na skutečnost, že nenakupuje vrchní dýhu. Tvrdila, že cenové rozpětí, které Komise použila pro stanovení referenční hodnoty, nesmí zahrnovat vysoce kvalitní eukalyptovou jádrovou dýhu a vrchní dýhu. Společnost Jiangshan Wood ve svých připomínkách týkajících se poskytnutí konečných informací požádala Komisi o zveřejnění smysluplného přehledu důkazů poskytnutých žadatelem, na jejichž základě bylo stanoveno cenové rozpětí 350 EUR až 720 EUR/m3 za eukalyptovou dýhu. Dne 14. října 2025 svou žádost zopakovala a požádala Komisi o „smysluplné zpřístupnění těchto faktur a/nebo přehledu jednotlivých tříd dýh, jejich obchodních podmínek Incoterms, původu a ceny“, neboť se domnívala, že neposkytnutí těchto informací porušuje její právo na obhajobu. Prostřednictvím e-mailu ze dne 15. října 2025 Komise poskytla společnosti požadovaný přehled, nicméně zdůraznila, že se nedomnívá, že by nezveřejněním samotných (důvěrných) faktur bylo porušeno právo společnosti Jiangshan Wood na obhajobu. Společnost Jiangshan Wood podala následně svou žádost znovu a ohledně faktur požadovala ještě podrobnější informace, jako jsou data a podrobnosti týkající se přepočítacích koeficientů cen z čisté na hrubou hmotnost.

(109)

K vyvrácení argumentů společnosti Jiangshan Wood žadatel uvedl, že metodika použitá Komisí k úpravě údajů o dovozu pod kódem HS 4408 90 byla přiměřená, aby správně a přesně zachytila dovoz konkrétně eukalyptových dýh v rámci tohoto společného kódu obsahujícího jiné druhy překližek.

(110)

Komise shledala tvrzení společnosti Jiangshan Wood jako nepodložené. Kód HS 4408 90 použitý ke stanovení referenční hodnoty je společným kódem pro jiné druhy překližek a uplatněný rozsah byl použit pouze jako zástupný ukazatel, aby bylo možné konkrétněji identifikovat dovoz eukalyptové dýhy v rámci tohoto společného kódu. Komise se domnívala, že tato metoda je přiměřená a že vzhledem k dostupným informacím a navzdory tomu, že mezi kvalitou dýhy nelze rozlišovat, odráží cenu eukalyptové dýhy nejpřesněji.

(111)

Nadto Komise dále shledala žádost společnosti Jiangshan Wood o zveřejnění důvěrných faktur jako neopodstatněnou. Samotné faktury nebyly použity k určení referenčních hodnot. Byly použity pouze jako zástupný ukazatel pro určení cenového rozpětí eukalyptových dýh, a proto se Komise nedomnívala, že by zveřejnění důvěrných faktur umožnilo společnosti Jiangshan Wood doložit své tvrzení podrobněji. Kromě toho Komise poskytla velmi podrobné vysvětlení své metody v obecně informačním dokumentu v 67. a 72. bodě odůvodnění a na žádost společnosti Jiangshan Wood poskytla prostřednictvím e-mailu ze dne 15. října 2025 dodatečné souhrnné informace obsahující všechny podrobnosti o povaze eukalyptové dýhy a příslušných cenách.

(112)

Tvrzení společnosti Jiangshan Wood, že při výrobě používá pouze eukalyptovou jádrovou dýhu nízké kvality, shledala Komise nakonec jako nepodložené. Na fakturách společnosti za nákup eukalyptové dýhy byla naopak uvedena „jakost 1“ nebo „první jakost“, což naznačuje, že zakoupená dýha byla vyšší kvality. Odkaz také neumožnil určit, zda zakoupená dýha byla jádrová a vrchní, přestože společnost tvrdila, že všechny vrchní dýhy byly vlastní výroby. Komise tak nemohla potvrdit tvrzení, že společnost Jiangshan Wood nakupovala pouze jádrové dýhy nízké kvality.

(113)

Komise proto zamítla námitku, že by se měla používat pouze levnější eukalyptová dýha. Komise rovněž neměla za to, že by z důvodu nezveřejnění dalších informací o důvěrných fakturách bylo porušeno právo společnosti Jiangshan Wood na obhajobu. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

(114)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Jiangshan Wood znovu uvedla, že turecký trh s moukou, a tedy i ceny mouky byly celkově zkreslené a nadhodnocené v důsledku různých opatření přijatých tureckým obilním úřadem, která ovlivňovala dovoz/vývoz pšeničné mouky. Tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení stanoví, že výrobní a prodejní náklady odrážejí nezkreslené ceny nebo referenční hodnotu, a že Komise při stanovování referenční hodnoty rovněž posoudila existenci narušení trhu. Podle jejího názoru by nezkreslenou referenční hodnotou mohla být průměrná dovozní cena mouky do ostatních zemí s vyššími středními příjmy, která činí 3,9 CNY/kg bez dovozních cel nebo 4,45 CNY/kg s použitím platných sazeb celního sazebníku.

(115)

Žadatel uvedl, že připomínky společnosti Jiangshan Wood se týkaly pšeničného zrna, nikoli však pšeničné mouky. Rovněž tvrdil, že požadavek na dovozní licence a inspekce je standardním požadavkem z důvodu zdravotní bezpečnosti a aplikuje se na všechny zemědělské produkty.

(116)

Komise potvrdila, že uvedená omezení se skutečně týkala dovozu obilných zrn, a nikoli pšeničné mouky samotné. Jak je uvedeno v 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, množství mouky dovezené do Turecka bylo značné a existovala poptávka po mouce za ceny, které zahrnovaly cla. Proto měla za to, že ceny odpovídají tržním cenám.

(117)

Jelikož ohledně práce nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise 223. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise 224. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(119)

Jak je vysvětleno v 228. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise při stanovení referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk použila údaje turecké vlády o průměrných provozních nákladech a provozním zisku společností zveřejněné Centrální bankou Turecka a týkající se finančních výsledků 3 121 společností s činnostmi v odvětví výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků (NACE – C-162).

(120)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel uvedl, že údaje nejsou vhodné, neboť se týkají příliš širokého odvětví a že neodrážejí skutečné provozní náklady a ziskovost odvětví výroby překližky v Turecku. Tvrdil, že kód NACE C162 zahrnuje výrobu jiných výrobků na bázi dřeva, jako jsou truhlářské a tesařské výrobky, dřevěné podlahy, dřevěné nádoby, pletací materiály atd., a že příslušná podkategorie C162-1 Výroba dýh a desek na bázi dřeva není k dispozici. Tvrdil, že segment překližek v rámci této kategorie představuje pouze 2 % a že mu dominuje průmysl desek na bázi dřeva, jako jsou výrobci dřevotřískových desek a MDF desek. Tvrdil, že výrobky z překližky jsou nejsofistikovanějšími a nejkvalitnějšími výrobky ze všech výrobků na bázi dřeva a že vzhledem k tomu, že souhrnný kód NACE zahrnuje převážně ostatní výrobu, není vhodné stanovovat prodejní, režijní a správní náklady a zisk odvětví výroby překližek. Rovněž tvrdil, že databáze obsahuje téměř výhradně údaje týkající se mikropodniků nebo malých podniků, ale že překližku vyrábějí středně velké podniky. Dále uvedl, že více než 3 000 společností, které byly posuzovány, byly ztrátové, což způsobilo, že použití makroekonomických údajů nebylo vhodné. Žadatel dále uvedl, že použité údaje se týkaly období roku 2022, a proto neodrážejí situaci společností v období šetření.

(121)

Žadatel předložil finanční údaje společnosti Pelit Arslan Kontrplak Fabrikasi Anonim Sirketi („Pelit Arslan“) za rok 2024, které jsou k dispozici v databázi Dun&Bradstreet Finance Analytics (75). Podle finanční zprávy činily v roce 2024 prodejní, režijní a správní náklady 21,6 % nákladů na prodané zboží a zisk před zdaněním 23,6 %. Podle jeho názoru byly tyto ukazatele konzervativní, neboť společnost v předchozích letech vykazovala ještě vyšší úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Podle jeho názoru zůstala navrhovaná úroveň prodejních, režijních a správních nákladů do značné míry v souladu s prodejními, režijními a správními náklady určenými Komisí, zatímco vyšší zisk jednoznačně lépe reprezentoval odvětví výroby překližek, neboť se jednalo o prémiový výrobek na bázi dřeva ve srovnání s ostatními dřevěnými deskami. Na tomto základě žadatel požádal Komisi, aby přehodnotila přístup a použila údaje vztahující se ke společnosti Pelit Arslan jako referenční hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(122)

Společnost Jiangshan Wood uvedla, že nemá námitky proti použití údajů turecké vlády zveřejněných Centrální bankou Turecka, které navrhla Komise. Uvedla, že zpráva vycházející z těchto údajů naznačuje, že prodejní, režijní a správní náklady obsahují náklady na distribuci, které by měly být z početního zjišťování běžné hodnoty vyloučeny. Tvrdila proto, že Komise by měla vyloučit výdaje na distribuci na základě přiměřeného poměru založeného buď na údajích výrobců v Unii, nebo na finančních údajích předložených obchodníkem, který není ve spojení, společností Pizhou Ouyme Import and Export Trade Co. Ltd. (dále jen „Pizhou Ouyme“), z nichž vyplývá, že přímé prodejní náklady v rámci celkových prodejních, režijních a správních nákladů představují 62 %.

(123)

V reakci na námitky předložené společností Jiangshan Wood žadatel namítl, že není jasné, jaké druhy výdajů jsou do této kategorie zahrnuty, a že obecná kategorie „výdaje na distribuci“ se může vztahovat také (nebo výhradně) na náklady spojené se zpřístupněním výrobku nebo služeb zákazníkům, jako je balení, marketing, prodej, skladovací služby, správa objednávek, zákaznický servis atd. Rovněž tvrdil, že finanční údaje výrobců v Unii neobsahovaly žádné rozdělení prodejních, režijních a správních nákladů do jednotlivých kategorií, což tedy neumožňovalo provedení úprav, a obdobně že podíl jednotlivých nákladových položek v rámci kategorie „výdaje na distribuci“ u čínského obchodníka nebyl ani použitelný, ani spolehlivý vzhledem ke zkreslením, které Komise v případě tohoto výrobku a výrobního odvětví v Číně zjistila. Nakonec tvrdil, že Komise takovou úpravu při předchozích šetřeních neprovedla.

(124)

V reakci na připomínky žadatele společnost Jiangshan Wood požádala Komisi, aby nepřihlížela k finančním údajům společnosti Pelit Arslan, neboť tvrdila, že bez přístupu k údajům nemůže zkontrolovat přesnost výpočtů ani posoudit spolehlivost údajů pro početní zjištění běžné hodnoty a že situaci nelze napravit smysluplným shrnutím údajů (například použitím rozmezí), protože prodejní, režijní a správní náklady a zisk musí být vyjádřeny v přesných procentních hodnotách. Poukázala na to, že finanční údaje předložené v souvislosti s čl. 2 odst. 6a základního nařízení musí být „snadno dostupné“ a nesmí se na ně vztahovat autorská práva. Uvedla příklady případů, kdy bylo použití údajů zamítnuto z důvodu, že je nebylo možné uložit do veřejně přístupného souboru z důvodu porušení autorských práv.

(125)

Komise připomněla, že v prozatímní fázi nebyly k dispozici aktuální údaje o žádné turecké společnosti, a proto použitá databáze představovala nejlepší dostupný zástupný ukazatel pro stanovení přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Údaje týkající se společnosti vyrábějící překližku z tvrdého dřeva, jak je předložil žadatel, však byly přiměřenějším základem pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku než databáze, která shromažďuje údaje z mnohem širšího odvětví. Na základě podrobných finančních zpráv této společnosti předložených žadatelem mohla Komise rovněž ověřit, že procentní podíly prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byly stanoveny přesně. Zprávy byly za malý poplatek přímo dostupné na veřejné internetové stránce (https://www.informa.es/en). Komise proto dospěla k závěru, že údaje vztahující se na společnost Pelit Arslan lze použít ke stanovení přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, a jsou tedy v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(126)

Po poskytnutí konečných informací se společnost Jiangshan Wood domnívala, že se Komise musí vrátit k používání finančních údajů na odvětvové úrovni a že při početním zjišťování běžné hodnoty nesmí být zahrnuty prodejní náklady. Považovala za nepřijatelné, že částka za prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jež byla původně považována za přiměřenou, byla nahrazena – podle jejího názoru – nesnadno dostupnými finančními údaji společnosti Pelit Arslan. Uvedla, že zprávu nebylo možné získat prostřednictvím internetové stránky ani prostřednictvím obecné internetové stránky databáze Dun&Bradstreet. Dále tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise získala zprávu prostřednictvím žadatele, nelze se ujistit o její správnosti. Společnost Jiangshan Wood dále tvrdila, že přehled poskytnutý Komisí neumožňoval posoudit jednotlivé položky ve finančním výkazu, jež byly použity pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Měla za to, že Komise neposkytla smysluplné shrnutí, čímž porušila její právo na obhajobu, a odkázala rovněž na šetření týkající se některých polyvinylalkoholů a na související případ Soudního dvora, v němž Soudní dvůr uvedl, že stranám by mělo být „v průběhu správního řízení umožněno, aby náležitě sdělily své stanovisko k reálnosti a relevanci tvrzených skutečností a okolností a k důkazům, které Komise použila na podporu svého tvrzení o dumpingové praxi a z toho vzniklé újmě (76)“.

(127)

Žadatel v rámci vyvracení námitek uvedl, že tvrzení společnosti Jiangshan Wood, že finanční výkazy nebylo možné získat, jsou zavádějící a nepodložená. Poukázal na to, že prostřednictvím rychlého online vyhledání lze ověřit, že podle internetové stránky poskytuje webový portál Informa.es online přístup do datového cloudu databáze Dun&Bradsheet, který shromažďuje informace finanční povahy a informace o trhu od více než 600 milionů společností online po celém světě (77). Aby žadatelé dále prokázali, že finanční zpráva je a zůstala snadno dostupná, znovu ji zakoupili prostřednictvím portálu Informa.es dne 9. října 2025 a údaje předložili Komisi.

(128)

Žadatel se navíc domníval, že odkaz na judikaturu ze strany společnosti Jiangshan Wood byl zavádějící. V šetření týkajícím se polyvinylalkoholů z Číny Komise uvedla, že „podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nemusí být údaje „veřejně dostupné“, ale „snadno dostupné“, přičemž „veřejně dostupné“znamená dostupné veřejnosti obecně, zatímco ‚snadno dostupné‘ znamená dostupné komukoli za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky, například uhrazení poplatku“ (78) . Dále poukázal na to, že tento závěr byl nakonec potvrzen konečným rozsudkem Tribunálu ve věci T-763/20 a že Tribunál v tomto rozsudku rovněž potvrdil, že Komise byla oprávněna přijmout důvěrné údaje za předpokladu, že bylo předloženo shrnutí nedůvěrné povahy (79). Žadatel poukázal na to, že stručný finanční výkaz nedůvěrné povahy byl řádně poskytnut a umístěn do veřejně přístupného spisu.

(129)

Aliance PTIA uvedla, že finanční zprávy nemohla získat na internetové stránce https://www.informa.es/en , ale že je mohla získat z jiných zdrojů. Uvedla, že na základě výkazů z jiných zdrojů činil zisk před zdaněním 17 %, a nikoli 23,6 %, jak uvedla Komise.

(130)

Společnost Saintland Wood uvedla, že měla potíže s přístupem k údajům společnosti Pelit Arslan zřejmě kvůli technické chybě v přihlašovacím procesu na internetové stránce, což jí znemožnilo registraci, a tudíž i vypracování a předložení účinného a včasného podání. Požádala Komisi, aby poskytla jasné a podrobné pokyny („krok za krokem“) nebo zajistila jiný způsob přístupu k údajům.

(131)

Komise odkázala na 52. bod odůvodnění obecně informačního dokumentu, v němž se uvádí, že podrobné finanční výkazy společnosti Pelit Arslan jsou k dispozici v databázi Dun&Bradstreet Finance Analytics. Komise v tomto bodě odůvodnění dále poukázala na internetovou stránku informa.es, která poskytuje mezinárodní zprávy z databáze Dun&Bradstreet (80) ve Španělsku. Komise potvrdila, že finanční informace týkající se společnosti Pelit Arslan byly snadno dostupné a snadno přístupné prostřednictvím webové stránky databáze Dun&Bradstreet, která poskytuje údaje prostřednictvím svých mezinárodních partnerů. Finanční zprávy společnosti Pelit Arslan bylo možné zakoupit přímo, bez registrace a za poplatek (81). Vzhledem k tomu, že údaje byly snadno dostupné na výše uvedených internetových stránkách, nepovažovala Komise za nezbytné poskytovat jakékoli pokyny ve formě „krok za krokem“, jak požadovala společnost Saintland Wood.

(132)

Komise dále poukázala na to, že při poskytnutí konečných informací bylo dodáno shrnutí údajů nedůvěrné povahy. Přestože shrnutí, které nemělo důvěrnou povahu, neumožnilo stranám identifikovat podrobné důvěrné informace, dostačovalo podle názoru Komise k tomu, aby stranám poskytlo informace, na jejichž základě byly údaje použity. Vzhledem k tomu, že podrobná zpráva byla snadno dostupná, Komise rovněž neměla za to, že by bylo porušeno právo na obhajobu kterékoli strany, neboť každá strana, včetně společnosti Jiangshan Wood, mohla za přiměřený poplatek podrobné údaje získat a ověřit, stejně jako aliance PTIA. Kromě toho tvrzení společnosti Jiangshan Wood, že nemohla identifikovat jednotlivé položky, jako jsou prodejní náklady, které mají být odečteny, bylo nepodložené, jak je uvedeno níže, a tvrzení, že prodejní náklady měly být odečteny od referenční hodnoty, bylo zamítnuto, jak je podrobně popsáno níže v dalším oddíle.

(133)

Pokud jde o tvrzení aliance PTIA, že zisk činil 17 %, Komise potvrdila, že její výpočet referenční hodnoty ziskového rozpětí reprezentativní společnosti Pelit Arslan jako výše zisku před zdaněním vyjádřené jako podíl na hodnotě nákladů na prodané zboží společnosti byl správný, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.4.4 tohoto nařízení, a že zisk před zdaněním činil 23,6 %.

(134)

Společnost Jiangshan Wood dále tvrdila, že Komise musí rozlišovat a oddělovat prodejní náklady od ostatních všeobecných a administrativních nákladů, neboť společnosti Jiangshan Wood žádné takové náklady nevznikly a neoznámila je Komisi. To bylo podle jejího názoru nezbytné vzhledem k tomu, že zahrnutí nákladů na prodej a distribuci (tj. dopravu, manipulaci a balení) do prodejních, režijních a správních nákladů by vedlo k tomu, že početně zjištěná běžná hodnota by nebyla na úrovni ceny ze závodu.

(135)

Aby vyvrátil námitku společnosti Jiangshan Wood, odkázal žadatel na rozhodnutí Tribunálu ve věci T-263/22, které uvádí, že „i když se praxe úprav může ukázat podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení jako nezbytná k zohlednění rozdílů existujících mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, takovéto srážky nicméně nelze provést z hodnoty, která byla vykonstruována [podle čl. 2 odst. 6a)], a tudíž není skutečná. Tato hodnota totiž v zásadě není dotčena skutečnostmi, které mohou ohrozit její srovnatelnost, protože byla určena uměle“ (82).

(136)

Žadatel proto tvrdil, že běžná hodnota byla početně zjištěna s ohledem na strukturální zkreslení v segmentu zpracování dřeva v Číně, takže běžná hodnota není „skutečná“, a tudíž nepodléhá činitelům, které by ovlivnily její srovnatelnost s vývozní cenou. Poukázal na to, že podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení “[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ a že toto ustanovení jasně a jednoznačně vyžaduje zohlednění prodejních nákladů při početním zjišťování běžné hodnoty podle uvedeného ustanovení. Skutečnost, že společnosti Jiangshan Wood „nevznikají žádné prodejní náklady“, nijak nemění nic na tom, že početně zjištěná běžná hodnota by měla zahrnovat prodejní náklady. V opačném případě by Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu snížila (podhodnotila), čímž by zjevně porušila základní nařízení.

(137)

Komise shledala tvrzení společnosti Jiangshan Wood jako nepodložené. Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení odkazuje na přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk, neboť tyto náklady obvykle nese každá společnost, včetně společností, jako je Jiangshan Wood, které prodávají prostřednictvím obchodníků. Kromě toho by odečítání od nezkreslené výše prodejních, režijních a správních nákladů výrobce se sídlem v reprezentativní zemi, aby se zohlednily skutečné náklady společnosti Jiangshan Wood, bylo v rozporu s účelem stanovit nezkreslené náklady společnosti. A konečně skutečnost, že společnost Jiangshan Wood sama Komisi nevykázala žádné prodejní náklady, nepředstavuje důkaz toho, že žádné neexistovaly – účetní systém společnosti obecně neumožňoval náklady podrobně identifikovat. V rámci inspekce ve společnosti prováděné na místě navštívily útvary Komise prodejní oddělení a setkaly se s vedoucím prodeje, což samo o sobě naznačovalo, že společnosti prodejní náklady vznikly. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

(138)

Aliance PTIA se dále domnívala, že odvětvové údaje jsou vhodnější referenční hodnotou pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, neboť odrážejí skutečnost, že čínské odvětví výroby překližky sestává z malých a středních podniků a je velmi roztříštěné. Dále namítala, že pokud by Komise použila odvětvové údaje, měly by finanční ukazatele, které je třeba zohlednit, odrážet fakt, že finanční náklady na mimořádně vysokou míru inflace a výpůjční náklady jsou v Turecku neobvykle vysoké, s úrokovou sazbou 45 % v období šetření, a že by měla také odečíst náklady na distribuci v případě, že společnosti Jiangshan Wood tyto náklady nevznikly. Aliance PTIA předložila podobná tvrzení znovu ve svém podání ze dne 16. října 2025. Tvrdila, že v rozporu s tvrzeními žadatelů jsou k dispozici odvětvové údaje nejen za rok 2022, ale i za rok 2024, a že některé překližky mohly být levnější než kvalitnější MDF desky nebo podlahové krytiny.

(139)

Aliance PTIA se dále domnívala, že 45,2% podíl prodejních, režijních a správních nákladů a zisku není přiměřený, neboť je příliš vysoký a zkreslený hyperinflací, devalvací měny a vysokými výpůjčními náklady v Turecku, a požádala Komisi o jeho úpravu směrem dolů. Aliance PTIA požádala Komisi, aby jako zástupný ukazatel použila poměr finančních nákladů jiných zemí, a navrhla zástupný ukazatel ve výši 6 %.

(140)

Aliance PTIA rovněž uvedla, že společnost Pelit Arslan podle prohlášení na svých internetových stránkách (83) vyrábí i jiné druhy výrobků, a proto finanční výkazy této společnosti nutně zahrnují údaje z jiných obchodních jednotek. Poukázala také na dvě další internetové stránky vztahující se ke společnostem ze stejné skupiny, na nichž byly uvedeny další výrobky (84). Aliance PTIA rovněž tvrdila, že společnost používala ruskou a vietnamskou překližku.

(141)

Aliance PTIA rovněž namítala, že údaje této společnosti byly zamítnuty v rámci šetření týkajícího se vícevrstvých dřevěných podlahovin, kde byly náklady shledány nepřiměřeně vysokými, a tudíž nereprezentativními (85).

(142)

V reakci na námitky aliance PTIA žadatel uvedl, že společnost Pelit Arslan je skutečně součástí větší skupiny Turanlar Group, ale že společnost Pelit Arslan je v rámci této skupiny výrobcem překližky. Výrobky zmíněné aliancí PTIA nevyráběla společnost Pelit Arslan, ale jiné společnosti ve spojení v rámci skupiny, například společnost PeliParke (dřevěné podlahoviny, stěnové panely, soklové lišty atd.) (86) nebo společnost Vezirköprü Orman Ürünleri Ve Kağit San. A.Ş. (MDF desky, laminátové podlahoviny, ostatní světelné a stěnové panely, papírové výrobky atd.) (87). Tvrdil, že finanční zpráva společnosti Pelit Arslan se týká konkrétně této společnosti a není konsolidovanou zprávou představující údaje za skupinu a že skutečnost, že finanční výsledky se vztahující k obchodu s překližkami, je uvedena v samotné zprávě.

(143)

Žadatel dále uvedl, že použití údajů společnosti Pelit Arslan bylo přiměřenější a spolehlivější referenční hodnotou a lépe odráželo podmínky dotčeného výrobku v reprezentativní zemi namísto konsolidovaných údajů mnohem širšího odvětví. Tvrdil, že stanovená úroveň prodejních, režijních a správních nákladů je do značné míry v souladu s poměrem prodejních, režijních a správních nákladů ve výši 16,1 % vycházejícím z údajů turecké vlády pro dřevozpracující průmysl, což je ve skutečnosti reprezentativní úroveň pro širší průmyslová odvětví, a nikoli pouze pro segment výroby překližek. Pokud jde o poměr zisku ve výši 23,6 %, poukázal žadatel na to, že je třeba jej považovat za přiměřený vzhledem k prvotřídní povaze překližovaných desek z tvrdého dřeva ve srovnání s jinými deskami na bázi dřeva, jako jsou MDF nebo OSB desky, jakož i s jinými dřevěnými výrobky.

(144)

V první řadě Komise zamítla tvrzení, že by se měla vrátit k odvětvovým údajům. I když byly k dispozici údaje za rok 2022, Komise dospěla k závěru, že obsahují údaje o společnostech z širšího odvětví. V 84. bodě odůvodnění obecně informačního dokumentu bylo podrobně vysvětleno, že tyto údaje byly původně použity z důvodu absence přesnějších informací. Finanční údaje společnosti vyrábějící dotčený výrobek představovaly podle jejího názoru lepší zástupný ukazatel pro stanovení referenční hodnoty. Komise shledala tvrzení, že finanční údaje společnosti Pelit Arslan by měly být v rámci stávajícího šetření odmítnuty vzhledem k tomu, že nebyly shledány jako vhodné v rámci šetření týkajícího se vícevrstvých dřevěných podlahovin, jako neopodstatněné – šetření týkající se vícevrstvých dřevěných podlahovin se týkalo údajů za finanční rok 2023, a nikoli tedy údajů za rok 2024, které byly zohledněny ve stávajícím šetření.

(145)

Za druhé, Komise shledala tvrzení aliance PTIA, že společnost Pelit Arslan vyrábí různé výrobky, jako nepodložené. Jak uvedl žadatel, internetové stránky, které aliance PTIA ve svém podání zmínila, se týkaly činnosti skupiny, do níž Pelit Arslan patří, a dalších společností ve skupině. Skutečnost, že se finanční zprávy týkají výroby překližky, je uvedena i ve finančních výkazech poskytnutých databází Dun&Bradstreet.

(146)

Komise rovněž shledala tvrzení aliance PTIA ohledně výše zisku a prodejních, režijních a správních nákladů jako nepodložené. Jak uvedl žadatel, bylo do značné míry v souladu s odvětvovými údaji, které zahrnovaly výrobu výrobků s všeobecně nižší hodnotou. Skutečnost, že některé překližky mohly být levnější než jiné výrobky ze dřeva, byla všeobecným tvrzením a sama o sobě nebyla důkazem, že uvedené referenční hodnoty jsou příliš vysoké. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(147)

Pokud jde o tvrzení týkající se vysokých finančních nákladů v Turecku, Komise poukázala na to, že žádné takové náklady nebyly zohledněny. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(148)

Komise proto měla za to, že finanční údaje společnosti Pelit Arslan představovaly vhodnou referenční hodnotu pro stanovení úrovně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(149)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Jiangshan Wood uvedla, že Komise započítala náklady na dopravu dvakrát, neboť při stanovování referenční hodnoty pro výrobní činitele byly zahrnuty náklady, jako jsou náklady na vnitrostátní nákladní dopravu ve vyvážejících zemích, námořní nákladní dopravu a pojištění, a Komise rovněž připočetla náklady na dopravu do přepočtených výrobních nákladů.

(150)

Společnost Jiangshan Wood rovněž tvrdila, že pokud by Komise připočetla náklady na dopravu, měla by připočítat skutečné vykázané náklady na dopravu, a nikoli hodnoty navyšovat o poměr nákladů na dopravu jejich připočtením ke skutečné nákupní hodnotě vstupů vykázaných společností Jiangshan Wood. Tvrdila, že Komise tyto náklady považovala za spolehlivé, neboť ke stanovení hodnoty CIF použila rovněž údaje čínského obchodníka Pizhou Ouyme. Domnívala se, že prozatímní nařízení neprokázalo, že náklady na dopravu v Číně jsou výrazně zkreslené ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a proto pokud by Komise připočetla náklady na dopravu k referenčním nákladům, měla by použít skutečné náklady na dopravu.

(151)

Komise objasnila, že náklady na dopravu, které byly připočteny k referenční ceně, byly náklady na dopravu na úrovni CIF nebo FOB, tedy zahrnovaly náklady na dodání na hranice reprezentativní země. Tyto náklady však nezahrnovaly náklady na vnitrozemskou nákladní dopravu. Vzhledem k tomu, že podle metodiky použité podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by běžná hodnota měla odrážet nezkreslenou cenu surovin v reprezentativní zemi, v tomto případě v Turecku, měla by tedy odrážet cenu, kterou by výrobce zaplatil v Turecku za surovinu dodanou k bráně výrobního závodu. Komise proto k referenční hodnotě připočetla náklady na vnitrozemskou dopravu suroviny. Proto nebyly náklady na dopravu započítány dvakrát; referenční hodnota zahrnovala náklady na dopravu na hranice reprezentativní země a náklady na dopravu připočtené při početním zjišťování běžné hodnoty byly náklady na vnitrozemskou dopravu.

(152)

Komise dále objasnila, že náklady na dopravu vykázané společností Jiangshan Wood byly použity jako procento nákladů na dopravu ze skutečné nákupní hodnoty vstupu vykázané společností Jiangshan Wood, jak je vysvětleno ve 222. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Šetření již prokázalo existenci podstatných zkreslení v Číně a jejich systémovou povahu. Komise dospěla k závěru, že zkreslení se stejně dotýkala i nákladů na dopravu. V souladu s tím lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti. Komise proto zamítla tvrzení, že by měla použít skutečné náklady na dopravu.

(153)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky týkající se otázek výpočtu, potvrdila Komise 224. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(154)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny jiné připomínky týkající se výpočtu vývozní ceny, Komise potvrdila 235. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(155)

Jak je vysvětleno v 236. až 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, hodnota CIF stanovená jako jmenovatel pro výpočet dumpingu vycházela z ceny společnosti Jiangshan Wood ze závodu, ke které Komise připočetla náklady na námořní nákladní dopravu, jakož i prodejní, režijní a správní náklady a zisk obchodníka, který není ve spojení. Jak je vysvětleno v prozatímním nařízení (237. bod odůvodnění), Komise při stanovování těchto úprav, aby dospěla z ceny ze závodu k hodnotě CIF, vycházela z veřejně dostupných informací (ze světového kontejnerového indexu Drewry) v případě námořní přepravy a z finanční zprávy jednoho z obchodníků, který není ve spojení, kterou poskytla společnost Jiangshan Wood.

(156)

Komise vyzvala obchodníky společnosti Jiangshan Wood, kteří nejsou ve spojení, ke spolupráci a k poskytnutí svých skutečných údajů o nákladech na námořní nákladní dopravu a o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku. Údaje poskytlo těchto pět obchodníků: Jiangsu Sainty Land-up Pro-trading Co., Ltd., Lianyungang Yuantai International Co., Ltd., Pizhou Ouyme Import & Export Trade Co., Ltd., Sumec International Technology Co., Ltd. a Shanghai Fanhong Commerce Co., Ltd. Analýza informací poskytnutých obchodníky odpovídala nákladům stanoveným Komisí v prozatímní fázi. Komise proto potvrdila hodnoty CIF stanovené v rámci poskytnutí prozatímních informací.

(157)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací společnost Jianghan Wood uvedla, že vhodnějším měřítkem pro stanovení hodnot CIF by bylo vypočtení výše přirážky při zapojení obchodníků na základě jejich údajů. Tvrdila, že to bylo proto, že nebylo jasné, podle jakých mezinárodních obchodních podmínek (Incoterms) obchodníci, konkrétně společnost Pizhou Oyeme, prodávali dotčené výrobky do Unie.

(158)

Komise objasnila, že náklady zapojených obchodníků ve vztahu k ceně společnosti Jiangshan Wood ze závodu byly stanoveny na základě informací obchodníků, které pokrývají téměř 90 % objemu a hodnoty prodeje společnosti Jiangshan Wood do Unie, a že zohlednila různé podmínky Incoterms. Tato metodika byla proto považována za přesnou a spolehlivou. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(159)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, Komise potvrdila závěry učiněné ve 236. až 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(160)

Na základě tvrzení zúčastněných stran, jak je podrobně uvedeno v oddíle 3, Komise v případě společnosti Jiangshan Wood revidovala individuální dumpingové rozpětí. Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, je následující:

(161)

Jak bylo uvedeno v oddíle 1.7, sdružení vyvážejících výrobců, sdružení CEP a sdružení CNFPIA napadly rozhodnutí upustit od výběru vzorku a skutečnost, že Komise následně stanovila pouze jedno rozpětí pro veškerý dovoz s výjimkou společnosti Jiangshan Wood, které bylo stanoveno individuální dumpingové rozpětí. Tyto strany požádaly Komisi, aby přepočítala sazbu zbytkového cla pouze na základě dumpingového rozpětí týkající se společnosti Jiangshan Wood. Sdružení CNFPIA zejména uvedlo, že je nespravedlivé a bezdůvodné, aby vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří včas vyplnili formuláře pro výběr vzorku, měli stejné clo jako nespolupracující společnosti. Podle jeho názoru měli vyvážející výrobci nezařazení do vzorku, kteří včas podali formuláře pro výběr vzorku, dostat stejné antidumpingové clo jako společnost Jiangshan Wood. Po poskytnutí konečných informací předložil stejné tvrzení znovu. Sdružení CNFPIA rovněž požádalo Komisi, aby zveřejnila seznam vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, kteří včas podali formuláře pro výběr vzorku, a aby zveřejnila podrobný výpočet cla pro „veškerý ostatní dovoz“, aby se k němu mohlo vyjádřit. Po poskytnutí konečných informací uvedla rovněž aliance PTIA, že každá společnost, která vyplnila formulář pro výběr vzorku, by měla být uvedena v samostatné příloze, jinak by byla dotčena její práva na obhajobu při napadání zjištění Komise u soudů EU.

(162)

Komise připomněla, že cílem nestanovení zbytkového cla na základě dumpingového rozpětí jediné spolupracující strany z původně zařazených stran do vzorku nebylo penalizovat spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, nýbrž stanovit clo na základě nejlepších dostupných údajů vzhledem k nedostatečné spolupráci společností, které byly do vzorku původně zařazeny. Komise nesouhlasila s tím, že celní sazba pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku měla být stanovena na základě celní sazby pro společnost Jiangshan Wood. Stanovení dumpingového rozpětí pro veškerý dovoz pouze na základě údajů jedné společnosti nemuselo vést k reprezentativnímu dumpingovému rozpětí, neboť v tomto konkrétním případě činil vývoz společnosti Jiangshan Wood do Unie pouze přibližně 5 % veškerého vývozu do Unie. To je rozdíl oproti situaci, kdy je dumpingové rozpětí spolupracujících společností nezařazených do vzorku založeno na dostatečně reprezentativním vzorku. V tomto případě bylo od výběru vzorku upuštěno, a proto nebylo možné vypočítat průměrné clo pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(163)

Komise dále připomněla, že pokud jde o vývozní cenu, zbytkové clo již vycházelo z údajů všech vyvážejících výrobců, neboť vývozní ceny byly založeny na statistikách Eurostatu. Pokud jde o běžnou hodnotu, byly použity údaje vztahující se na společnost Jiangshan. Komise proto považovala tuto metodu za přiměřenou a přesnou pro výpočet zbytkové celní sazby, a proto žádost zamítla.

(164)

Pokud jde o žádost o zveřejnění seznamu spolupracujících společností, které nebyly zařazeny do vzorku, Komise připomněla, že odpovědi společností na výběr vzorku jsou k nahlédnutí ve veřejně přístupném spisu. Seznam společností by byl součástí nařízení pouze v případě, že by tyto společnosti získaly individuální kód TARIC a celní sazbu, což se nestalo. Skutečnost, že společnosti nebyly uvedeny v samostatné příloze, navíc neměla vliv na právo společností napadnout zjištění Komise u soudů Unie. Komise proto nesouhlasila s tím, že by měla zveřejnit konkrétní seznam spolupracujících výrobců nezařazených do vzorku.

(165)

Pokud jde o výpočty, Komise se domnívala, že je nelze zveřejnit, protože vycházely z běžné hodnoty vztahující se na společnost Jiangshan Wood. Zveřejnění by proto vedlo k odhalení důvěrných údajů společnosti. Komise nicméně zdůraznila, že způsob stanovení výše cla pro veškerý ostatní dovoz je dostatečně podrobně popsán v oddíle 3.5 prozatímního nařízení, který stranám umožňuje vznášet připomínky. Komise proto zamítla tvrzení, že měl být zveřejněn podrobný výpočet cla pro veškerý ostatní dovoz.

(166)

Po poskytnutí konečných informací společnost Saintland Wood uvedla, že není přiměřené stanovovat dvě úrovně antidumpingového cla, jednu pro společnost Jiangshan Wood a druhou pro všechny ostatní společnosti, a že by Komise měla spíše zvážit, zda se nespolupracující společnosti chovaly stejně jako společnost Jiangshan Wood. Zmínila, že přestože některé společnosti byly ochotny spolupracovat, byla vůči nim uplatněna sankční opatření.

(167)

Komise nejprve připomněla, že zbytkové clo nebylo stanoveno tak, aby mělo nespravedlivý účinek. V případě nespolupráce neměla Komise jinou možnost než vycházet z „dostupných údajů“ a v tomto konkrétním případě clo odráželo vývozní cenu všech nespolupracujících výrobců, a proto metoda přesněji odrážela chování nespolupracujících výrobců, než kdyby se clo zakládalo pouze na údajích společnosti Jiangshan Wood. Komise připomněla, že to bylo podrobně vysvětleno výše v oddíle 1.6.2. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(168)

Žadatel tvrdil, že vzhledem k narušení trhu, které bylo v Číně zjištěno v odvětví výroby překližky, a velmi nízkým cenovým úrovním, které jsou pro čínský dovoz do Unie široce dostupné, bylo dumpingové rozpětí společnosti Jiangshan Wood i ostatních výrobců v Číně velmi nízké. Tvrdil, že dumpingová rozpětí byla rovněž mnohem nižší ve srovnání s úrovněmi pro odstranění újmy zjištěnými Komisí. Proto úrovně prozatímních cel nedostačovaly k zajištění rovných podmínek a neumožnily výrobcům v Unii zotavit se z podstatné újmy. Žadatel rovněž tvrdil, že vzhledem k velmi nízké úrovni spolupráce čínských vyvážejících výrobců by Komise měla využít širokého prostoru pro uvážení, který má v případech ochrany obchodu, a uplatnit nejvyšší možné antidumpingové clo na všechny ostatní nespolupracující čínské výrobce.

(169)

Žadatel rovněž tvrdil, že na základě informací uvedených ve veřejně přístupném spisu (jako je formulář pro výběr vzorku nebo poznámky o výrobních činitelích) společnost Jiangshan Wood vyváží převážně topol, který je v porovnání s ostatními druhy překližek zdaleka nejlevnější překližkou z tvrdého dřeva. Poukázal na skutečnost, že vývozní cena byla určena především na základě veškerého dovozu do Unie, včetně levnější topolové překližky, ale také dražší eukalyptové a březové překližky. Žadatel předložil cenové rozdíly na základě údajů Eurostatu, které prokazují cenový rozdíl. Požádal proto Komisi, aby změnila přístup upravením vývozní ceny a použila pouze vývozní cenu topolové překližky, neboť se domníval, že tato metoda by lépe reflektovala dumpingové chování nespolupracujících vývozců.

(170)

V rozporu s tvrzeními žadatele společnost Jiangshan Wood vyvážela do Unie nejen topol, ale i další dražší druhy překližky, jako je eukalyptová a březová. Nebylo tedy odůvodněné zakládat vývozní cenu pouze na vývozu topolové překližky, neboť ostatní dražší druhy překližky představovaly dostatečný podíl v rámci objemu vývozu společnosti Jiangshan Wood. Tyto podíly topolového dřeva a dalších dražších druhů dřeva vyvážených společností Jiangshan Wood byly srovnatelné s podíly na celkovém dovozu překližky z tvrdého dřeva do Unie z ČLR, což potvrdilo, že použití statistik Eurostatu ke stanovení vývozní ceny v tomto případě bylo přiměřené a přesné. Komise proto tvrdila, že metoda, kterou použila ke stanovení dumpingového rozpětí pro veškerý ostatní dovoz, nevedla k žádné asymetrii a byla přesná a přiměřená. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

(171)

Po revizi běžné hodnoty vztahující se na společnost Jiangshan Wood, jak je podrobně popsáno v oddíle 3.2, je konečné dumpingové rozpětí pro veškerý ostatní dovoz, vyjádřené jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, následující:

(172)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA poukázala na to, že Komise se v 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení opírá o údaje z makroekonomického dotazníku Evropské federace výrobců desek (dále jen „EPF“), aniž by uvedla zdroje těchto údajů.

(173)

Komise alianci PTIA odkázala na veřejnou verzi odpovědi v makroekonomickém dotazníku (88), která sama odkazuje na důvěrné informace od federace EPF. Odpověď federace EPF v dotazníku byla ověřena a zpráva byla k dispozici ve veřejně přístupném spisu (89).

(174)

Po poskytnutí prozatímních informací požádala aliance PTIA Komisi, aby jasně uvedla, které společnosti jsou zahrnuty pod pojem „žadatel“.

(175)

Komise definovala pojem „žadatel“ v 2. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(176)

Po zveřejnění prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že analýza újmy je chybná, neboť neobsahuje analýzu podle druhů tvrdého dřeva.

(177)

Toto tvrzení bylo zamítnuto s tím, že s ohledem na definici dotčeného výrobku, viz 45. a 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení, nemá samostatná analýza újmy pro každý jednotlivý druh opodstatnění. Dále byly zkoumány hlavní druhy, tj. topol, bříza a eukalyptus, a to jak při analýze újmy, tak při analýze dumpingu.

(178)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA zopakovala, že jí bylo znemožněno provést důkladnou a smysluplnou analýzu stížnosti z důvodu nadměrného a neoprávněného důvěrného zacházení. Souhrn ukazatelů újmy pro devět žadatelů byl neodůvodněný, což alianci PTIA umožnilo vidět trendy, ale znemožnilo ověření údajů v jednotlivých letech nebo kontrolu ukazatelů újmy z hlediska soudržnosti. Aliance PTIA uvedla, že objektivní právní norma pro důvěrné zacházení s ukazateli újmy nebyla dodržena.

(179)

Komise svá zjištění potvrdila ve 13. bodě odůvodnění. Stížnost obsahovala dostatečné důkazy o faktorech újmy, jak byly přiměřeně dostupné. Zveřejnění těchto údajů ve veřejně přístupném spisu v souhrnném formátu zajistilo přiměřenou rovnováhu mezi právem žadatele na důvěrné zacházení s informacemi a právem zúčastněných stran na obhajobu. Údaje umožnily analyzovat trendy prostřednictvím ukazatelů újmy, které poskytly dostatečné důkazy pro určení újmy při zahájení řízení. Komise uvedla, že její pozitivní určení prima facie, pokud jde o existenci újmy při zahájení řízení, bylo potvrzeno jak v prozatímní, tak v konečné fázi šetření.

(180)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA uvedla, že v případě, že by Komise i nadále považovala definici výrobku za správnou a v souladu s případem březové překližky z Ruska, měla by být provedena segmentová analýza újmy.

(181)

Komise tento argument odmítla, neboť aliance PTIA nedefinovala přesné segmenty, které měly být analyzovány odděleně, ani nepředložila důkazy o jejich existenci a jasných dělicích liniích mezi nimi. V tomto ohledu nebyl odkaz na rozsudek Soudního dvora ve věci březové překližky z Ruska, který rozlišoval topol, břízu a buk jako dřeviny použité pro vrchní dýhu, považován za dostačující nebo dostatečně přesný. Kromě toho Komise v 53., 64., 74. a 242. bodě odůvodnění zjistila, že březová a eukalyptová překližka, jakož i eukalyptová a buková překližka jsou vzájemně zaměnitelné, a proto mezi těmito příbuznými výrobky existuje hospodářská soutěž. Tato konkrétní zjištění nebyla zúčastněnými stranami zpochybněna. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo toto tvrzení zamítnuto.

(182)

Jelikož k definici výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 246. až 247. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(183)

Jelikož ohledně spotřeby v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 248. až 250. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(184)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CEP a ad hoc sdružení čínských výrobců tvrdily, že pokles čínských dovozních cen v roce 2023 a v období šetření měl vést k výraznému zvýšení dovozu. Namísto toho se v roce 2023 objem dovozu z Číny oproti předchozímu roku 2022 snížil a v období šetření se zvýšil jen nepatrně.

(185)

Tento argument byl odmítnut, neboť objem dovozu ovlivňuje několik dalších faktorů než jen ceny. V roce 2022 byly takovými faktory odstranění ruské a běloruské překližky z trhu Unie v důsledku sankcí a očekávání hospodářského oživení po pandemii COVID-19, kdy došlo k výraznému nárůstu objednávek. Tyto faktory vedly v roce 2022 k nárůstu objemu dovozu z Číny. Vliv těchto faktorů však byl v následujících letech méně výrazný, takže dovoz se v roce 2023 nejprve snížil a poté se v období šetření znovu zvýšil.

(186)

Vzhledem k tomu, že ohledně dovozu z dotčené země nebyly předloženy žádné připomínky, byl potvrzen 258. až 260. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(187)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA zpochybnila reprezentativnost výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou s tím, že dovážené eukalyptové překližky s fóliovým povrchem nelze srovnávat s produkcí výrobního odvětví Unie a že by měly být vyřazeny z definice výrobku, jak je vysvětleno a řešeno v oddíle 2.1.2. Pokud by bylo odmítnutí definice výrobku odepřeno, aliance PTIA požádala Komisi, aby zajistila spravedlivé srovnání tak, že ve výpočtech zohlední rozdíl mezi konstrukčními a nekonstrukčními vlastnostmi.

(188)

Komise zjistila, že převážná většina překližky z tvrdého dřeva s fóliovým povrchem dovážené z ČLR byla vyrobena z topolu a eukalyptu, zatímco výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli překližku z tvrdého dřeva s fóliovým povrchem převážně z břízy. Výsledný produkt se v důsledku rozdílů v ceně použitých surovin cenově lišil. Komise proto provedla úpravu z důvodu kvality na základě rozdílu v ceně mezi průměrnou nákupní cenou topolové a březové kulatiny v EU během období šetření, aby mohla smysluplně porovnat odpovídající typy překližky z tvrdého dřeva s fóliovým povrchem vyráběné výrobním odvětvím Unie a dovážené z ČLR. Výsledkem úpravy bylo snížení rozpětí cenového podbízení ze 46,3 % na 32,3 % a rozpětí prodeje pod cenou ze 144,37 % na 93,16 % u společnosti Jiangshan Wood a odpovídající snížení ze 192,7 % na 185,9 % u veškerého ostatního dovozu z ČLR.

(189)

Jelikož ohledně obecných poznámek nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 264. až 268. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(190)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CEP tvrdilo, že výrobní kapacita zůstala stabilní a že pokles výroby o 11 % během posuzovaného období byl normální.

(191)

Argument byl odmítnut, neboť pokles objemu výroby výrobního odvětví Unie od roku 2021 do období šetření o 11 %, zejména s ohledem na mezeru na trhu, která vznikla v důsledku sankcí vůči Rusku a Bělorusku, má na výrobní odvětví Unie nepříznivý dopad.

(192)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že využití kapacity výrobního odvětví Unie je stabilní.

(193)

Komise toto tvrzení zamítla, neboť využití kapacity se od roku 2021 do období šetření snížilo o 9 %.

(194)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že Komise v 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení chybně uvedla, že výrobní odvětví Unie mohlo zvýšit svou výrobní kapacitu, aby zaplnilo část mezery na trhu, která vznikla zákazem ruské a běloruské překližky z tvrdého dřeva v roce 2022.

(195)

Po uvalení zákazu na ruskou a běloruskou překližku z tvrdého dřeva se v odvětví výroby překližky v Unii, které mělo velkou volnou výrobní kapacitu, oprávněně očekávalo, že by se poptávka po překližce z tvrdého dřeva mohla přesunout na jeho vlastní výrobky. Místo toho byla tato poptávka přinejmenším zčásti uspokojena dumpingovým dovozem z Číny působícím újmu. Faktor dostupnosti suroviny, pokud jde o takové zvýšení, který aliance PTIA zpochybňuje, nebere v úvahu těžbu v rezervních lesních plantážích a obchod s kulatinou a dýhami.

(196)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA poznamenala, že využití kapacity ve výši 66 % je pro výrobní odvětví Unie realistické. Sdružení CEP navíc tvrdilo, že využití kapacity bylo již na začátku posuzovaného období – v roce 2021 – nízké. Proto jeho následný pokles nelze přičítat dovozu z Číny, ale obecnému nedostatku obchodního know-how výrobního odvětví Unie.

(197)

Komise tyto argumenty odmítla, neboť nebyly podloženy žádnými důkazy.

(198)

Jelikož ohledně objemu prodeje v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 273. až 275. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(199)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA konstatovala, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zvýšil. Tvrdila, že vysvětlení uvedené v 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle něhož vyloučení ruských a běloruských překližek z tvrdého dřeva z trhu Unie vedlo k poklesu spotřeby, je nelogické, neboť nelegální ruské překližky se na trh Unie dostávaly i nadále, jak dokládají závěry šetření proti obcházení v případě březových překližek z tvrdého dřeva z Kazachstánu a Turecka (90) (dále jen „šetření proti obcházení“). Aliance PTIA dodala, že pokles spotřeby souvisí spíše s ustálením poptávky v návaznosti na hospodářské oživení po skončení pandemie Covid-19.

(200)

Tvrzení bylo zamítnuto, neboť při šetření proti obcházení byly zjištěny důkazy, že v období od července 2022 do června 2023 bylo přes Kazachstán a Turecko dovezeno 130 900 m3 ruské překližky z tvrdého dřeva, což bylo méně než 10 % množství dovezeného z Ruska a Běloruska v roce 2021, tj. v posledním roce před zavedením sankcí. Pokud tedy došlo k přesunu dovozu z Ruska a Běloruska na zásilky z Kazachstánu a Turecka, bylo to jen v omezené míře.

(201)

V každém případě se prodej výrobního odvětví Unie mezi rokem 2021 a obdobím šetření snížil o 12 %, tj. o více než 165 000 m3, zatímco dovoz z ČLR se ve stejném období zvýšil o 16 %, tj. o více než 100 000 m3. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezi rokem 2021 a obdobím šetření zvýšil o 25 %, avšak podíl čínského dovozu se ve stejném období zvýšil o 67 %. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(202)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky týkající se růstu, potvrzuje se 278. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(203)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CEP tvrdilo, že úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie je stabilní a že jeho produktivita vykazuje pozitivní vývoj.

(204)

Argumenty byly odmítnuty, neboť 2% pokles zaměstnanosti, 11% pokles objemu výroby a 9% pokles produktivity ukazují spíše na zhoršení situace výrobního odvětví Unie než na stabilitu nebo zlepšení, jak tvrdilo sdružení CEP. Komise rovněž připomněla, že její analýza újmy nebyla čistě statická, tedy pouhé porovnání koncových bodů, nýbrž také dynamická a analyzovala i vývoj mezi koncovými body. V daném případě dynamická analýza údajů o zaměstnanosti, objemu výroby a produktivitě potvrdila existenci podstatné újmy.

(205)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k velikosti dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, potvrzuje se 283. až 284. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(206)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA zdůraznila, že výrazný nárůst prodejních cen v Unii mezi lety 2021 a 2023 prokázal, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena újma.

(207)

Komise tento argument odmítla, neboť zvýšení prodejní ceny bylo kompenzováno výrazným zvýšením výrobních nákladů. Snížení cen způsobené dovozem vedlo ke ztrátě ziskovosti výrobního odvětví Unie, což svědčí o podstatné újmě. Komise se dále domnívala, že závěry o celkové situaci výrobního odvětví Unie by neměly vycházet z určitých ukazatelů újmy posuzovaných izolovaně, ale spíše z posouzení vývoje celého souboru ukazatelů újmy během posuzovaného období.

(208)

Jelikož ohledně nákladů práce nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 289. a 290. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(209)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA uvedla, že zvýšení úrovně zásob by mělo být považováno za nevýznamné, neboť při vyjádření jako procento výroby se zvýšily pouze z 1,74 % v roce 2021 na 2,43 % v období šetření.

(210)

Komise uvedla, že aliance PTIA nezpochybnila, že došlo k nárůstu zásob jak v relativním, tak v absolutním vyjádření, jak posoudila Komise. 2,43 % neprodaných zásob překližovaných desek z tvrdého dřeva v období šetření, které aliance PTIA označila za „nevýznamné“, představovalo ve skutečnosti 44 504 m3 výrobku, který je předmětem šetření, tj. více než množství březové překližky z Ruska, u níž bylo v rámci šetření proti obcházení předpisů zjištěno, že docházelo k obcházení prostřednictvím Turecka. Kromě toho každé zvýšení zásob představuje pro jejich držitele náklady, které je třeba financovat. Komise tuto námitku zamítla.

(211)

Po poskytnutí prozatímních informací vyjádřila aliance PTIA obavy ohledně reprezentativnosti ziskovosti společností zařazených do vzorku. Určila některé výrobce březové překližky, kteří v posuzovaném období vykázali dobré výsledky. Aliance PTIA tvrdila, že se nemůže vyjádřit k tomu, které druhy dřeva budou opatřeními více dotčeny, neboť Komise neprovedla analýzu jednotlivých segmentů.

(212)

Komise tento argument odmítla, neboť ziskovost výrobního odvětví Unie byla posouzena na základě přezkumu řádně vybraného reprezentativního vzorku unijních výrobců výrobku, který je předmětem šetření. Jeho reprezentativnost nebyla zúčastněnými stranami ve fázi výběru vzorku zpochybněna. Kromě toho výrobci v Unii, včetně těch, na které se odvolává aliance PTIA, nevyráběli pouze výrobek, který byl předmětem šetření, v důsledku čehož bylo šetření užšího rozsahu, než vykazovaly jejich zveřejněné finanční výsledky. Komise v 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení stanovila, že základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti překližovaných desek vyrobených ze všech druhů tvrdého dřeva jsou stejné a tvoří jednu kategorii výrobků, takže analýza podle segmentů není třeba. Stanovisko týkající se základních fyzikálních, technických a chemických vlastností překližky z tvrdého dřeva různých druhů bylo napadeno aliancí PTIA na základě zjištění a rozhodnutí Soudního dvora ve věci ruské březové překližky, avšak zamítnuto v 55. a 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a 52. bodě odůvodnění výše. Na základě toho bylo tvrzení zamítnuto.

(213)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že ceny v Unii nebyly stlačeny a že problémy týkající se ziskovosti byly důsledkem zvýšení výrobních nákladů. Aliance PTIA tvrdila, že prodejní ceny výrobního odvětví Unie se v období šetření zvýšily v souladu s tržní realitou, což vedlo ke ztrátě ziskovosti, a že objem prodeje v Unii sledoval obecný pokles spotřeby. Aliance PTIA tvrdila, že Komise chybovala, když pokles spotřeby přičítala zákazu ruské a běloruské překližky, neboť šetření proti obcházení prokázalo, že ruská březová překližka nadále vstupovala na trh Unie.

(214)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové důkazy, potvrdila Komise svá zjištění v 285. až 288. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Argumentem týkajícím se poklesu spotřeby se zabýval 200. bod odůvodnění.

(215)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že neexistuje žádná investiční referenční hodnota, která by prokazovala zdraví odvětví, že odvětví výroby překližek z tvrdého dřeva není kapitálově náročné, a poznamenala, že investice mezi rokem 2023 a obdobím šetření vzrostly o 8 %.

(216)

Komise potvrdila své zjištění v 296. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že investice výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 31 %. Existence referenční hodnoty a kapitálová náročnost odvětví výroby překližek z tvrdého dřeva nebyly relevantní, neboť tyto ukazatele újmy nebyly analyzovány samostatně, ale jako součást širší analýzy ukazatelů podstatné újmy, což znamená, že i bez referenční hodnoty nebo posouzení kapitálové náročnosti odvětví trend poklesu investic existenci podstatné újmy spíše podporoval, než vyvracel.

(217)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že z výše uvedených důvodů ukazatele újmy nepodporují prozatímní závěr Komise, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena újma.

(218)

Komise se zabývala tvrzeními aliance PTIA ohledně řady výše uvedených ukazatelů újmy, viz 172. až 177., 187. až 188., 192. až 196., 199. až 200., 206. až 207. a 209. až 210. bod odůvodnění. S výjimkou připomínky k cenovému podbízení byla tvrzení aliance PTIA zamítnuta. Přepočtené rozpětí cenového podbízení však zůstalo vysoké, viz 188. bod odůvodnění.

(219)

Komise proto trvala na svém závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(220)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že Komise řádně neposoudila dopad zvýšení objemu dovozu a že nedošlo k významnému zvýšení objemu dovozu čínského původu ve vztahu ke spotřebě nebo množství výroby v roce 2023 a v období šetření. Dovoz dosáhl vrcholu v roce 2022, kdy se zvýšil o 32 %, avšak v roce 2023 a v období šetření byl vyšší jen o 11 a 16 % než v roce 2021. Aliance PTIA vyjádřila nesouhlas s tvrzením ve 324. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že čínští výrobci „neustále zvyšovali objem dovozu za výrazně nižší ceny“.

(221)

Komise při posuzování objemu dovozu a jeho dopadu na ceny zjistila, že po výrazném nárůstu objemu dovozu v roce 2022 následoval v roce 2023 a v období šetření mírnější růst ve srovnání s rokem 2021 při prudce klesajících cenách. Tyto tendence však nadále poukazovaly na existenci příčinné souvislosti mezi dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Dovoz překližky z tvrdého dřeva z Číny ve vztahu ke spotřebě Unie vzrostl z 18 % v roce 2021 na 26 % v roce 2022 a 29 % v roce 2023 a v období šetření se opět zvýšil na 31 %. Podíl čínského dovozu ve vztahu k výrobě v Unii činil 37 % v roce 2021; v roce 2022 se pak zvýšil na 49 %, v roce 2023 na 44 % a v období šetření na 48 %. Námitka byla proto zamítnuta.

(222)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA uvedla, že výraznější nárůst výrobních nákladů výrobního odvětví Unie ve vztahu k jeho prodejní ceně byl důsledkem mimořádných událostí, jako je zvýšení nákladů na suroviny, válka na Ukrajině a následná energetická krize.

(223)

Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie bylo v roce 2022 schopno zvýšit ceny nad své výrobní náklady. Po tomto zvýšení však prodejní ceny klesly a zůstaly pod úrovní výrobních nákladů. Ty byly v roce 2023 a v období šetření konstantní. Prvkem, který ovlivnil ceny výrobního odvětví Unie a ukázal změnu, byl rostoucí objem a klesající cena čínského dovozu. Na tomto základě Komise setrvala na svém závěru, že čínský dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu.

(224)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CEP tvrdilo, že prodejní ceny výrobního odvětví Unie nebyly ovlivněny poklesem dovozních cen, neboť když dovozní ceny v roce 2023 výrazně poklesly, výrobní odvětví Unie bylo přesto schopno ceny zvýšit.

(225)

Jak již bylo uvedeno v 306. a 307. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokles cen čínského dovozu zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny nad výrobní náklady. Komise zjistila, že tvrzení sdružení CEP spíše než nedostatek příčinné souvislosti prokazuje, že v situaci rostoucích výrobních nákladů a klesajících dovozních cen se výrobní odvětví Unie pokoušelo zvýšit své ceny na udržitelnou úroveň, avšak nepodařilo se mu to právě kvůli levnému dovozu.

(226)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA za účelem prokázání údajné neexistence příčinné souvislosti odkázala na údaje o výrobních nákladech z případu březové překližky z Ruska (91), v němž jeden z výrobců v Unii zařazený do vzorku v tomto případě, společnost Paged, byla rovněž součástí vzorku.

(227)

Odkaz byl považován za irelevantní, neboť se týkal případu s jiným obdobím šetření a jinou definicí výrobku.

(228)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA uvedla, že zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie bylo tak prudké, že nemohlo být v plné míře přeneseno na zákazníky ve formě zvýšení cen. Výrobnímu odvětví Unie bránilo ve zvýšení cen na ziskovou úroveň spíše tempo růstu nákladů než přítomnost levného čínského dovozu.

(229)

Komise tuto námitku zamítla, neboť radikálnímu zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 odpovídalo příslušné zvýšení cen, což ukazuje, že první z nich mohlo být přeneseno na spotřebitele. Další, mnohem menší nárůst výrobních nákladů v roce 2023 a v období šetření nemohl být přenesen, což vedlo k situaci, kdy se ziskovost výrobního odvětví Unie dostala do záporných hodnot, jak je uvedeno v 288. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(230)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA a sdružení CEP přičítaly újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, poklesu jeho vývozní výkonnosti.

(231)

Komise zjistila, že více než 80 % prodeje výrobního odvětví Unie se uskutečnilo v Unii a že vývoz byl po celé posuzované období ziskový. Vzhledem k podílu prodeje na vývoz nebyl jeho pokles považován za oslabení příčinné souvislosti mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým čínským dovozem.

(232)

Komise posoudila dopad všech známých činitelů s přihlédnutím k připomínkám zúčastněných stran a dospěla k závěru, že tyto činitele příčinnou souvislost nezmírňují. Komise proto potvrdila závěry uvedené v 332. až 334. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že existuje příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny.

(233)

V tomto případě žadatel tvrdil, že na trhu surovin existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než rozpětí jejich újmy.

(234)

Podle údajů z databáze Surveillance 2 byl objem dovozu z Číny během čtyřtýdenního období před poskytnutím prozatímních informací o 82 % nižší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období před poskytnutím prozatímních informací nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření.

(235)

Komise proto v tomto ohledu úroveň pro odstranění újmy neupravila.

(236)

Jak je uvedeno ve 188. bodě odůvodnění, Komise tato rozpětí újmy revidovala. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(237)

V 347. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo stanoveno, že rozpětí nezbytná k odstranění újmy jsou vyšší než dumpingová rozpětí.

(238)

Po přezkumu úrovní pro odstranění újmy v konečné fázi zůstala rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí. Komise proto konstatovala, že je vhodné stanovit výši konečných cel v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(239)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(240)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA tvrdila, že není v zájmu výrobního odvětví Unie ukládat opatření na čínskou bednicí překližku s fóliovým povrchem, protože vzhledem k omezeným možnostem výroby překližky pro bednění v EU není její výroba pro výrobní odvětví Unie ekonomicky rentabilní.

(241)

Komise poznamenala, že čínská překližka s fóliovým povrchem může mít různé stupně trvanlivosti, přičemž některé druhy lze použít pro bednění až desetkrát. Výrobní odvětví Unie vyrábělo překližku s fóliovým povrchem s vysokou a nižší trvanlivostí z různých druhů tvrdého dřeva. Obnovení spravedlivé cenové politiky v této části trhu s překližkou s fóliovým povrchem je jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(242)

Pokud šlo o překližku s fóliovým povrchem s nízkou opakovatelnou použitelností, kterou používají zejména stavební firmy na bednění, během ověřování odpovědí na dotazník jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku bylo uvedeno, že v případě spravedlivých cen je společnost schopna a ochotna ji vyrábět. Komise nemá důvod o tomto konkrétním tvrzení pochybovat, zejména s ohledem na skutečnost, že bukové překližky vyráběné v Unii mohou být životaschopnou alternativou k čínskému dovozu překližek s nízkou opakovatelnou použitelností, jak je vysvětleno v 73. bodě odůvodnění. Námitka byla proto zamítnuta.

(243)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost ISB, dovozce z Unie zařazený do vzorku, který není ve spojení, ve své odpovědi v dotazníku tvrdila, že opatření způsobí nedostatek, pokud jde o dodávku výrobku, a zvýšení jeho ceny pro konečného spotřebitele. Společnost Altripan, další dovozce z Unie zařazený do vzorku, který není ve spojení, ve své odpovědi v dotazníku uvedla, že dovozci a obchodníci, kteří se spoléhají na výrobky čínského původu, budou čelit zvýšeným nákladům, což povede ke snížení marží nebo zvýšení cen pro kupující na navazujícím trhu. Společnost Altripan podpořila uložení antidumpingových cel na březovou překližku, ale jako člen aliance PTIA se vyslovila pro vyloučení topolové a eukalyptové překližky, kterými se zabývá oddíl 2.1.1 a oddíl 2.5 prozatímního nařízení. Aliance PTIA předložila podpůrné dopisy dovozců a uživatelů, kteří se postavili proti uložení opatření (92). Tyto dopisy byly založeny na společných šablonách a nebyly podloženy dalšími důkazy.

(244)

Komise se domnívala, že když byly v roce 2022 sankcemi zakázány dodávky březové překližky z tvrdého dřeva z Ruska a Běloruska, byly nahrazeny eukalyptovou překližkou z tvrdého dřeva, především z ČLR. Pokud by opatření uložená na překližku z tvrdého dřeva z ČLR v rámci tohoto šetření způsobila dočasná narušení trhu Unie, budou se dovozci moci spolehnout na zdroje dodávek v jihovýchodní Asii, Africe nebo Latinské Americe, které nahradí současný dovoz z ČLR, pokud by se dovozci a/nebo uživatelé chtěli spolehnout na alternativní zdroj dodávek.

(245)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost ISB tvrdila, že omezená nabídka kulatiny v některých výrobních střediscích, zejména v Unii, a nedostatek celosvětového obchodu s ní by znemožnily najít alternativní zdroje k objemu překližky z tvrdého dřeva, který v současnosti dodává Čína. Aliance PTIA zdůraznila, že to platí zejména pro eukalyptovou překližku, kde výrobní odvětví Unie nemá kapacitu dodávat na trh Unie překližované desky z tvrdého eukalyptového dřeva z důvodu nedostatku eukalyptové kulatiny.

(246)

Komise našla důkazy o dovozu eukalyptové překližky z tvrdého dřeva vyrobené v Číně z kulatiny pocházející z Uruguaye do Unie, které prokazují, že obchod s kulatinou probíhá a že údajné omezené množství kulatiny dostupné v Unii lze doplnit dovozem. Sama aliance PTIA uvedla, že EU je při výrobě eukalyptové překližky závislá na dovozu.

(247)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA uvedla, že odpovědi dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, nebyly ověřeny.

(248)

Dovozci zařazení do vzorku, kteří nejsou ve spojení a kteří v dotazníku poskytli úplné odpovědi, byli před poskytnutím konečných informací ověřeni.

(249)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise trvala na tom, že celkové přínosy opatření převažují nad potenciálním negativním dopadem na dovozce, a potvrdila závěry uvedené v 360. až 361. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(250)

Po poskytnutí konečných informací společnost Andrex uvedla, že uložení antidumpingových cel na překližované desky pro podlahy kontejnerů vyráběné výhradně z kaučukovníkového dřeva není v zájmu Unie. Tento výrobek se zásadně lišil od březové, topolové nebo eukalyptové překližky vyráběné v Unii. V EU neexistoval žádný výrobce 28mm překližky pro podlahy kontejnerů z kaučukovníkového dřeva. Společnost Andrex dále uvedla, že opatření naruší odvětví oprav kontejnerů v EU, donutí provozovatele dovážet hotové kontejnery namísto oprav stávajících a podkope cíle oběhového hospodářství EU v rámci Zelené dohody.

(251)

Komise zjistila, že překližované desky pro podlahy kontejnerů vyráběné výhradně z kaučukovníkového dřeva jsou méně kvalitní alternativou překližek pro podlahy kontejnerů vyráběných z keuringu a apitongu, dvou tropických dřevin, které se běžně používají pro nejkvalitnější kontejnerové podlahy. Překližky pro podlahy kontejnerů vyráběné výhradně z kaučukovníkového dřeva konkurovaly bambusovým překližkám a ocelovým podlahám pro kontejnery a představovaly alternativy pro dovozce kontejnerových dílů v Unii. Komise identifikovala finskou společnost UPM-Kymene Corporation jako významného aktéra v odvětví podlahovin pro kontejnery a nákladní automobily (93) v Unii, společnost Overseas Hardwood Company ve Spojených státech (94) a několik společností v Indii (95), které poskytují alternativní zdroje dodávek pro dovozce vysoce kvalitních i méně kvalitních desek z tvrdého dřeva pro podlahy kontejnerů v Unii. Vzhledem k tomu, že společnost Andrex ani jiné společnosti působící v odvětví výroby kontejnerů v dřívější fázi nespolupracovaly, a následně chyběly ověřitelné informace, nemohla Komise tvrzení společnosti Andrex potvrdit. Komise proto shledala, že celkové přínosy opatření převažují nad možným negativním dopadem na dovozce překližovaných desek z tvrdého dřeva pro podlahy kontejnerů.

(252)

Po poskytnutí prozatímních informací si aliance PTIA, podporovaná federací ETTF a federací GD Holz, stěžovala, že v prozatímní fázi nebyly zohledněny zásadní důkazy v podobě podpůrných dopisů od uživatelů. Kromě toho aliance PTIA předložila další podpůrné dopisy od uživatelů.

(253)

Komise v konečné fázi posoudila podpůrné dopisy od uživatelů. Komise zjistila, že většina subjektů, které je podaly, se nezaregistrovala jako zúčastněné strany, některé ručně vyplněné dopisy byly nečitelné, jiné byly duplicitní na základě společné šablony. Žádný z dopisů nebyl doplněn skutečnými důkazy na podporu tvrzení v nich obsažených. Nicméně námitky uživatelů proti opatřením, kteří zastupovali zejména stavební průmysl a jeho dodavatele a další průmyslová odvětví zastoupená v průvodních dopisech, byly řádně zohledněny, pokud jde o průmyslové uživatele, např. dopravní průmysl, a neprůmyslové uživatele, jak je vysvětleno ve 20. a 364. bodě odůvodnění prozatímního nařízení

(254)

Po poskytnutí prozatímních informací federace ETTF a aliance PTIA tvrdily, že stavební průmysl v Unii se potýká s problémy a že zvýšení nákladů na překližku s fóliovým povrchem jejich nepříjemnou situaci dále zhorší. Unie musí zajistit, aby bylo zaručeno skutečné všeobecné právo na bydlení, přičemž zavedení antidumpingových cel na překližky s fóliovým povrchem z Číny by vedlo ke zvýšení nákladů na výstavbu, které jsou jednou z hlavních příčin krize v oblasti bydlení v EU. Aliance PTIA uvedla řadu kroků Evropské komise, Hospodářského a sociálního výboru a Evropského parlamentu na podporu svého stanoviska.

(255)

Komise toto podání přezkoumala a shledala, že její předběžné zjištění uvedené v 364. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výdaje spojené s překližovanými deskami s fóliovým povrchem určenými na bednění ve stavebních projektech představují malou část celkových nákladů, platí. Případné zvýšení ceny překližky s fóliovým povrchem dovážené z Číny pro koncové uživatele bude mít proto jen malý dopad na celkové náklady a dostupnost bydlení a poptávku po stavebních pracích. Kromě toho byl mezinárodní trh s překližkou z tvrdého dřeva rozmanitý a pružný, se spektrem aktérů od Indonésie po Uruguay, kteří mohou dodávat do různých částí trhu Unie za konkurenceschopné a spravedlivé ceny. Navíc nebyla výše cel uložených v rámci tohoto šetření považována za prohibitivní, tak aby dovozci mohli nadále odebírat zboží od čínských vyvážejících výrobců za spravedlivé ceny.

(256)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA namítala, že Komise nezveřejnila výpočty, které dokládají zjištění, že výdaje spojené s překližovanými deskami s fóliovým povrchem určenými na bednění ve stavebních projektech tvořily malou část celkových nákladů.

(257)

V prozatímní fázi Komise zjistila, že pro většinu průmyslových uživatelů obecně nejsou náklady na překližované desky z tvrdého dřeva určené na bednění ve stavebnictví v poměru k celkovým nákladům příliš významné, jak je uvedeno v 364. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise konstatovala, že aliance PTIA nepředložila důkazy o opaku. Předběžné zjištění Komise, že náklady na překližované desky s fóliovým povrchem určené pro bednění jsou nízké, navíc nebylo v předběžné fázi napadeno žádnou ze zúčastněných stran. Nejdůležitější je, že toto zjištění nebylo zúčastněnými stranami zpochybněno, včetně toho, že Komise během inspekce na místě zaměřené na ověřování odpovědí na dotazník ze strany dovozců zařazených do vzorku, včetně člena aliance PTIA, vznesla otázku dopadu opatření na stavební projekty. Kromě toho se jako zúčastněná strana nezaregistrovala žádná stavební společnost, která by poskytla důkazy o přesném podílu překližovaných desek s fóliovým povrchem určených pro bednění ve svých projektech. Na základě výše uvedeného byla tato námitka zamítnuta.

(258)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise trvala na tom, že celkové přínosy opatření převážily nad potenciálním negativním dopadem na uživatele, a proto byly závěry uvedené ve 362. až 364. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(259)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, na jejichž základě by se dalo stanovit, že zjevně nebylo v zájmu Unie uložit opatření na dovoz překližovaných desek z tvrdého dřeva pocházejících z Číny.

(260)

Po poskytnutí konečných informací aliance PTIA uvedla, že v prozatímní fázi nebyly vůbec zohledněny názory uživatelů, zejména v odvětví stavebnictví, na podporu aliance PTIA a že nebyla provedena analýza újmy podle segmentu výrobků, přičemž tyto údajné nedostatky způsobily, že Komise posoudila zájem Unie nedostatečně.

(261)

Námitka týkající se názorů uživatelů v odvětví stavebnictví byla vyvrácena v 29. a 253. bodě odůvodnění. Námitka ohledně nutnosti analýzy újmy podle segmentů byla vyvrácena v 181. a 212. bodě odůvodnění. Komise proto odmítla tvrzení, že analýza zájmu Unie je nedostatečná.

(262)

Po poskytnutí konečných informací společnost Saintland Wood uvedla, že není v zájmu Unie nahrazovat čínské překližované desky dovozem z jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky, kde je ve srovnání s Čínou nižší úroveň ochrany životního prostředí a kde se s lesy nehospodaří udržitelným způsobem.

(263)

Komise tuto námitku odmítla, neboť účelem opatření není nahradit čínskou překližku jinými zdroji, ale obnovit rovné podmínky. Komise během ověřování dovozců, kteří nejsou ve spojení, zjistila, že na úrovni jednotlivých společností je rozšířeno používání certifikátu dovozu organizace Forest Stewardship Council (Rada pro správu lesů) (96), protože jej spotřebitelé na trhu Unie vyžadují. Pokud by čínský dovoz byl nahrazen dovozem z jihovýchodní Asie a Jižní Ameriky, Komise se domnívala, že by noví účastníci na trhu byli vystaveni tlaku, aby splňovali stejné požadavky.

(264)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(265)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(266)

Individuální sazba antidumpingového cla pro dotčenou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tuto společnost. Tato celní sazba je proto použitelná výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenou právnickou osobou. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(267)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (97). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(268)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(269)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(270)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu společnosti využívající nižší individuální celní sazbu, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(271)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(272)

Statistické údaje týkající se překližovaných desek z tvrdého dřeva se často uvádějí v m3. Existuje doplňková jednotka pro kódy KN 4412 31 10 , 4412 31 90 , 4412 33 10 , 4412 33 10 , 4412 33 20 , 4412 33 30 , 4412 33 90 a 4412 34 00 pro překližky z tvrdého dřeva uvedené v kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (98). V souladu s tím se doplňková jednotka m3 použije pro kódy TARIC 4412 31 10 80, 4412 31 90 00, 4412 33 10 12, 4412 33 10 22, 4412 33 10 82, 4412 33 20 10, 4412 33 30 10, 4412 33 90 10 a 4412 34 00 10 a musí být uvedena v prohlášení o propuštění do volného oběhu. Hmotnost v kg nebo tunách by měla být uvedena nezávisle na doplňkové jednotce (tj. čísle v m3).

(273)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(274)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(275)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(276)

Během období šetření nedošlo k žádnému dalšímu podstatnému zvýšení dovozu kromě výše dovozu, která způsobila újmu. Při srovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínaje měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření (tj. listopad 2024) až do měsíce, včetně něj, ve kterém byla uložena prozatímní opatření (tj. červen 2025), byl zaznamenán 39% pokles výše dovozu do Unie.

(277)

Po poskytnutí konečných informací žadatel uvedl, že Komise při posuzování podmínek pro zpětnou působnost, zejména čtvrté podmínky čl. 10 odst. 4 základního nařízení, nezohlednila dovoz do Unie pod kódy KN ex 4412 10 00 a ex 4412 39 00 (kódy TARIC 4412 10 00 10 a 4412 39 00 20), pro které bylo zavedeno monitorování v návaznosti na uložení prozatímních opatření a čl. 1 odst. 5 nařízení.

(278)

Komise tuto námitku zamítla, neboť požadavek na další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení se vztahoval na výrobek, který byl předmětem šetření. Monitorované výrobky z bambusu nebo měkkého dřeva byly mimo definici výrobku, který je předmětem šetření, a jejich celní kódy, vytvořené prozatímním nařízením, v období šetření neexistovaly. Údajná změna struktury jejich dovozu proto nemohla být zohledněna při porovnávání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu v období od měsíce následujícího po zahájení tohoto šetření.

(279)

V 382. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se Komise rozhodla monitorovat dovoz pod nově vytvořenými kódy TARIC v rámci kódů KN 4412 10 00 a 4412 39 00  s ohledem na údajné obcházení spočívající v umístění velmi tenkých vnějších vrstev dýh z měkkého dřeva na vrchní dýhu překližovaných desek z tvrdého dřeva.

(280)

Po poskytnutí prozatímních informací aliance PTIA a dovozce, který není ve spojení, resp. velkoobchodník Ljungberg Fritzoe uvedli, že dovoz překližek s vnějšími vrstvami ze dřeva jehličnanů a jádrem obsahujícím vrstvy z jiného dřeva než dřeva jehličnanů nepředstavuje novou praxi, neboť tento typ překližek dováželi již v minulosti. Ljungberg Fritzoe uvedl, že tento typ překližky („K-plywood Twin“) slouží na trhu ke konkrétnímu účelu, neboť se díky své nízké hmotnosti a materiálovému složení dobře hodí pro širokou škálu interiérového a nekonstrukčního použití. Její hlavní použití však bylo ve stěnových konstrukcích, jako stěnový panel za sádrokartonem. Proto se domníval, že pokud nedošlo ke změně obchodních toků, nepředstavuje tato praxe obcházení opatření. Naléhavě také vyzval Komisi k uplatňování konzistentního a obezřetného přístupu k definici výrobku, neboť vzhledem k souběžnému šetření týkajícímu se překližky z měkkého dřeva z Brazílie hrozí, že v důsledku neopodstatněného rozšíření stávajícího případu dojde k narušení právní jistoty dovozců a oslabení jasnosti rámce Unie pro nápravná opatření v oblasti obchodu. Aliance PTIA uvedla několik výrobků výrobního odvětví Unie, které kombinují měkké a tvrdé dřevo, jako údajný důkaz toho, že pokládání velmi tenkých vnějších vrstev dýh z měkkého dřeva na vrchní dýhu z tvrdého dřeva je běžnou praxí.

(281)

Komise dospěla k závěru, že tyto připomínky nejsou důvodem k ukončení monitorování dovozu tohoto typu výrobku. Tyto prvky však budou zohledněny v případných následných opatřeních, k nimž by Komise mohla v budoucnu přistoupit v souvislosti s možným obcházením opatření.

(282)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,