(EU) 2025/2328Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2328 ze dne 24. listopadu 2025, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/328, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, v návaznosti na částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení újmy

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1379/2014 (2) Komise po antisubvenčním šetření (dále jen „původní šetření“) uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) a po částečném prozatímním přezkumu antidumpingových opatření změnila původní antidumpingové clo na hodnoty v rozmezí od 0 % do 19,9 % a uložila dodatečné vyrovnávací clo v rozmezí od 4,9 % do 10,3 %. Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se pohybovala v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/724 (3) Komise po přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření zachovala tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/328 (4) Komise po přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření zachovala tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1452 (5) Komise po přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření zachovala tato opatření ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 1379/2014.

(5)

Výsledná kombinovaná vyrovnávací a antidumpingová opatření se proto pohybují v rozmezí od 4,9 % do 30,2 %.

(6)

V platnosti jsou rovněž opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta, která byla uložena prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/870 (6) v návaznosti na antisubvenční šetření. Clo na dovoz některých výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta založené na úrovni subvencování činí 13,1 %.

(7)

Dne 30. srpna 2024 zahájila Komise úplný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7).

(8)

Dne 17. února 2025 zahájila Komise antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8).

(9)

Dne 30. srpna 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě článku 19 základního nařízení částečný prozatímní přezkum vyrovnávacích opatření použitelných na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, omezený na posouzení újmy. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (9) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(10)

Komise zahájila tento přezkum na základě žádosti, kterou podalo dne 3. června 2024 sdružení Glass Fibre Europe (dále jen „žadatel“). Žádost o přezkum byla podána jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího výrobky z nekonečných skleněných vláken ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Žádost o přezkum obsahovala důkazy o trvalé povaze změn struktury odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii, jakož i o výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dovozce a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumného šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela zachovat konečné vyrovnávací clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Připomínky předložené společnostmi Glass Fibre Europe a PROXIM po poskytnutí informací byly řešeny v příslušném oddíle níže.

(14)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. O slyšení však nebylo požádáno a nebyl požadován zásah úředníka pro slyšení.

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii a Komise jej vybrala na základě výroby a prodeje. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 60 % celkového odhadovaného objemu výroby a více než 69 % celkového odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek se považoval za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(18)

Na formulář pro výběr vzorku neodpověděl žádný dovozce, který není ve spojení. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(19)

Komise zveřejnila on-line (10) dotazníky pro uživatele, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii.

(20)

Odpovědi na dotazník došly od všech tří výrobců v Unii vybraných do vzorku výrobců v Unii.

(21)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je střiž ze skleněných vláken o délce nejvýše 50 mm; pramence skleněných vláken, s výjimkou pramenců skleněných vláken, které jsou impregnovány a povrstveny a mají ztrátu žíháním více než 3 % (jak je stanoveno v normě ISO 1887), a rohože vyrobené z nekonečných skleněných vláken, s výjimkou rohoží ze skleněné vlny (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN 7019 11 00 , ex 7019 12 00 , 7019 14 00 a 7019 15 00 (kódy TARIC 7019 12 00 22, 7019 12 00 25, 7019 12 00 26, 7019 12 00 39). Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení.

(24)

Výrobek, který je předmětem šetření, se nejčastěji používá jako surovina k vyztužení termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Výsledné kompozitní materiály (plasty vyztužené nekonečnými skleněnými vlákny) jsou využívány v celé řadě odvětví: v automobilovém průmyslu, v elektrickém a elektronickém průmyslu, při výrobě listů větrných elektráren, ve stavebnictví, při výrobě nádrží a trubek, při výrobě spotřebního zboží, v kosmickém výzkumu, ve zbrojním průmyslu atd.

(25)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(26)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(27)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(28)

Po poskytnutí informací předložila společnost Glass Fibre Europe připomínky týkající se oblasti působnosti opatření, pokud jde o výrobky.

(29)

Tyto připomínky byly obdrženy po uplynutí lhůty stanovené pro podání připomínek k poskytnutí konečných informací. Kromě toho otázka definice výrobku nespadá do oblasti působnosti tohoto řízení, které je omezeno na posouzení újmy a příčinných souvislostí.

(30)

Z těchto důvodů Komise podání nezohlednila a žádost zamítla.

(31)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že trvalé změny týkající se újmy souvisejí s významnými změnami struktury výrobního odvětví Unie kvůli rostoucímu agresivnímu tlaku čínského dovozu, pokud jde o množství a ceny, způsobenému čínskými nadměrnými kapacitami u výrobků z nekonečných skleněných vláken.

(32)

Šetření potvrdilo, že přetrvávající nadměrná kapacita v Číně spolu s agresivní cenovou politikou významně brzdí růst výrobního odvětví výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Výrobcům v Unii se podařilo zvýšit kapacitu pouze v omezené míře optimalizací stávajících zařízení. Po zavedení dodatečných obchodních opatření v roce 2014 čínský vývoz i nadále vyvíjel tlak na trh Unie, což vedlo k odchodu několika výrobců. V roce 2009 během období šetření v rámci původního šetření se v Unii nacházelo jedenáct výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken. Do roku 2021, tedy na začátku posuzovaného období, se tento počet snížil na deset. Zejména ukončila společnost P-D Glasseiden v roce 2019 výrobu v Německu. V nedávné době, přesněji v červenci 2023, ukončila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken společnost Krosglass a zaměřila se na navazující činnosti. Kromě toho vyhlásila úpadek společnost NEG NL (11), zejména kvůli rostoucím nákladům na energii a poklesu poptávky v automobilovém průmyslu, který byl hlavním koncovým trhem pro její výrobky z optických skleněných vláken. Tímto dodatečným ukončením činnosti se tedy počet výrobců snížil na pouhých osm. Zároveň v roce 2025 ukončila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken i společnost Electric Glass Fiber UK (12). Vzhledem k tomu, že Spojené království od 1. ledna 2021 již není součástí Evropské unie, nemění tento vývoj počet výrobců v Unii, snižuje však dostupnou regionální nabídku a je součástí trvalých změn, které ovlivňují trh Unie.

(33)

Pokud jde o vývoj výrobní kapacity, kapacita na trhu Unie byla sice v původním šetření posouzena pouze u výrobců zařazených do vzorku a nelze ji v tomto ohledu použít jako referenční bod, avšak v přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření v roce 2021 byla výrobní kapacita Unie v roce 2019 odhadnuta na 770 642 tun (13). Dle současného šetření se naopak kapacita snížila ze 711 692 tun v roce 2021 na 651 196 tun v období přezkumného šetření (–9 %), tj. byla přibližně o 10 % nižší než úroveň roku 2015. I bez zohlednění výrobce ze Spojeného království v ukazatelích po brexitu se tak potvrdil klesající trend týkající se výrobní kapacity.

(34)

Při porovnání dostupných údajů z původního šetření se prodej výrobního odvětví Unie snížil ze 737 818 tun v roce 2006 na 520 064 tun v období šetření, přičemž podíl na trhu se ve stejném období snížil ze 75,1 % na 69,5 %. Naproti tomu dle současného šetření se prodej výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření snížil na 337 898 tun, přičemž podíl na trhu klesl v období přezkumného šetření na 40 %. To ukazuje, že prodej v Unii nyní dosáhl úrovně výrazně nižší než v kolem roku 2005 a, co je důležitější, tento podíl na trhu se snížil přibližně o 30 procentních bodů, což svědčí o trvalém oslabení postavení výrobního odvětví Unie.

(35)

Situace na trhu Unie byla ovlivněna také založením společností v čínském vlastnictví, které vyrábějí výrobky z nekonečných skleněných vláken ve třetích zemích, jako je Egypt a Bahrajn (14). Po založení společností v Egyptě uložila Komise vyrovnávací clo na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z Egypta (15) s cílem obnovit rovné podmínky vzhledem k tomu, že dovoz subvencovaných výrobků působí výrobnímu odvětví Unie újmu. Kromě toho došlo k dalšímu zvýšení kapacity výroby výrobků z nekonečných skleněných vláken v Egyptě (16) a Bahrajnu (17). Navzdory opatřením přijatým proti dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR zůstalo výrobní odvětví Unie pod trvalým tlakem opakovaného přílivu nekalého dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z rostoucího počtu třetích zemí, včetně Čínou ovládaných zařízení v Bahrajnu a Egyptě, která výrazně zvýšila svůj podíl na trhu Unie. Dne 17. února 2025 zahájila Komise antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Bahrajnu, Egypta a Thajska (18).

(36)

Komise rovněž zjistila, že na energetických trzích Unie došlo ke strukturálním změnám. Přestože koncem období přezkumného šetření náklady na energii poklesly oproti nejvyšší úrovni dosažené v roce 2022, zůstaly vyšší než úroveň běžná na začátku posuzovaného období. Komise se domnívala, že je nepravděpodobné, že by se ceny plynu vrátily na úroveň, která byla pozorována do poloviny roku 2021, nebo se na ní pevně ustálily. Od uvedeného roku většina členských států, které byly dříve závislé na dovozu zemního plynu plynovodem z Ruska, tuto závislost postupně snižovala. Po neodůvodněné vojenské agresi Ruska proti Ukrajině Unie a její členské státy posílily a urychlily opatření vedoucí k diverzifikaci dodávek energie a k odstranění závislosti na ruském plynu. V této souvislosti bylo naplánováno nebo je ve výstavbě nejméně 17 nových terminálů LNG (19). Vzhledem k rozsahu investic potřebných pro infrastrukturu LNG a k jasnému závazku Unie ukončit závislost na plynu z ruských plynovodů (20) dospěla Komise k závěru, že je velmi nepravděpodobné, že by se Unie vrátila k odběru ruského plynu v objemech a za ceny, které byly běžné před rokem 2021. V souladu s tím je třeba očekávat, že ceny plynu zůstanou trvale vyšší než v první polovině roku 2021.

(37)

Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie působí v kontextu stále přísnějších povinností v oblasti životního prostředí a energetiky. Žadatel ve svém písemném stanovisku z roku 2023 upozornil, že výrobci výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii čelí rostoucím provozním nákladům spojeným s dodržováním předpisů v oblasti životního prostředí a energetiky (21). Nedávné posouzení životního cyklu, které se týkalo přibližně 95 % výroby tkanin ze skleněných vláken v Unii, v tomto ohledu ukázalo, že výroba jednoho kilogramu tkaniny znamená průměrnou ekologickou stopu 2,2 kg emisí CO2 a 39 MJ spotřeby primární energie (22). Mezi lety 2015 a 2021 se spotřeba energie v celém průmyslu snížila o 8 % a emise skleníkových plynů o 3 %. Tyto údaje naznačují, že i když bylo dosaženo určitého pokroku, další snižování bude vyžadovat značné dodatečné investice. Komise dále uvedla, že správní předpisy Unie v oblasti ochrany životního prostředí, včetně směrnice o průmyslových emisích (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (23) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 (24)), jakož i další opatření v oblasti klimatu a oběhového hospodářství, která jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, přinesou výrobcům v Unii dle očekávání dodatečné náklady na dodržování předpisů. Všechna tato zjištění dohromady potvrzují, že náklady na ochranu životního prostředí pro dané výrobní odvětví Unie se v nadcházejících letech zvýší. To představuje trvalou změnu struktury nákladů výrobního odvětví Unie.

(38)

Komise připomíná, že dotčený výrobek se používá především jako výztužný materiál při výrobě kompozitů. Více než 95 % poptávky po skleněných vláknech v Unii je spojeno s tímto použitím jako výztuže. V posledních letech se však unijní trh s kompozity zmenšil. Objem výroby plastů vyztužených skleněnými vlákny v Evropě poklesl v roce 2022 o 9 % a v roce 2023 o dalších 8 % (25), v důsledku čehož celková produkce v roce 2024 klesla na 2,4 milionu tun, což je úroveň, která nebyla zaznamenána od roku 2012. Celosvětová výroba kompozitů zároveň v roce 2023 zaznamenala zvýšení přibližně o 6 %, což ještě zdůraznilo pokles podílu Unie na trhu. Tento pokles má přímý dopad na poptávku po základních formách skleněných vláken, které jsou předmětem tohoto přezkumu. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že pokles poptávky po kompozitech v Unii společně s nárůstem celosvětové výroby a zvýšeným dovozem ze třetích zemí představuje trvalou změnu situace na trhu.

(39)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že od původního šetření došlo ke změnám okolností trvalé povahy, pokud jde o strukturu výrobního odvětví a trhu Unie, které se považují za relevantní změnu okolností ve smyslu článku 19 základního nařízení.

(40)

Obdobný výrobek vyrábělo na začátku posuzovaného období v Unii deset výrobců, přičemž dva z nich ukončili výrobu v období přezkumného šetření, jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění. Tyto společnosti představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(41)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 504 019 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytlo sdružení Glass Fibre Europe (dále jen „sdružení GFE“). Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, byly do vzorku vybrány výrobní závody tří výrobců v Unii, kteří představují 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(42)

Komise stanovila spotřebu v Unii i) podle objemu prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie dle údajů poskytnutých sdružením GFE a ii) podle dovozu z třetích zemí na základě údajů Eurostatu (Comext).

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(43)

Celková spotřeba výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii se během posuzovaného období snížila o 6 %. Nárůst zaznamenaný v roce 2022 byl způsoben zejména hospodářským oživením po zrušení opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19, kdy uživatelé obnovili zadávání objednávek za účelem doplnění zásob a obnovení výroby. V průběhu roku 2023 však poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken v Unii klesla, zatímco v období přezkumného šetření se zvýšila o 2 %. Pokles spotřeby a následné slabé oživení byly přičítány nadměrným objednávkám v předchozích letech a opatrnějším spotřebitelským výdajům v důsledku hospodářské situace v období přezkumného šetření.

(44)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

(45)

I navzdory zavedení uvedených opatření se objem dovozu z ČLR v posuzovaném období zvýšil o 51 %. Vzhledem k vývoji spotřeby se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil z 6 % v roce 2021 na 10 % v období přezkumného šetření.

(46)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu do Unie z ČLR se vyvíjela následovně:

Tabulka 3

Dovozní ceny

(47)

Průměrná dovozní cena výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie se v roce 2022 nejprve zvýšila o 22 % v důsledku mimořádně vysokých přepravních nákladů, které následovaly po zrušení opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19. Následně byl zaznamenán výrazný pokles průměrných dovozních cen. V období přezkumného šetření byla průměrná cena dovozu do Unie o 28 % nižší než v roce 2021.

(48)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním:

(49)

V případě vyvážejícího výrobce Taishan Fiberglass Inc. zařazeného do vzorku byl z výpočtu cenového podbízení vyloučen prodej uskutečněný na základě zvláštní dohody o dodávkách s výrobcem v Unii Owens Corning Fiberglas SPRL, protože dotčený výrobek – skleněná vlákna odolná proti zásadám používaná pro vyztužení cementu – nebyl vyráběn v Unii. Tento výrobek se místo toho vyrábí výhradně v Číně a Japonsku na základě dlouhodobé smlouvy o dodávkách mezi těmito dvěma společnostmi, přičemž výroba se opírá o chráněnou technologii a vstupy (např. průchodky) evropské společnosti Owens Corning Fiberglas SPRL.

(50)

Ze srovnání vyplynulo, že během období přezkumného šetření byly dovážené výrobky pocházející z ČLR, které byly předmětem přezkumu, prodávány v Unii za ceny, které představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, vyjádřené jako procentní podíl těchto cen, a to o 16,64 % až 30,68 %, a to i když zahrnovaly platné antidumpingové a vyrovnávací clo.

(51)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 8 odst. 2 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dovozem subvencovaných výrobků od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období přezkumného šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a pokusit se dosáhnout přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Výrazné stlačení cen potvrdily i údaje v tabulce 3.

(52)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(53)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(54)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě informací dodaných sdružením GFE. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(55)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, rozsah subvencování a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(56)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(57)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(58)

Objem výroby v roce 2022 se oproti roku 2021 mírně zvýšil v důsledku uvolnění opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19, které umožnilo stabilnější výrobu. Kromě toho v roce 2022 několik výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšilo objem výroby, aby si vytvořili zásoby hotových výrobků, protože se chystali na plánované rekonstrukce pecí. V roce 2023 a v období přezkumného šetření však došlo k výraznému poklesu objemu výroby, protože výrobci v Unii odprodávali nahromaděné zásoby a současně výrobní odvětví Unie čelilo snížené poptávce a zvýšenému dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR za nízké ceny.

(59)

Výrobní kapacita v průběhu celého posuzovaného období trvale klesala a snížila se o 9 %. Jak je vysvětleno v 32. bodě odůvodnění, pokles výrobní kapacity byl způsoben tím, že někteří výrobci v Unii ukončili výrobu, přičemž společnost Krosglass S.A. zastavila výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken v Polsku a společnost Electric Glass Fiber NL, B.V. vstoupila do konkurzního řízení. Po brexitu byla navíc z výrobního odvětví Unie vyloučena společnost NEG UK, což rovněž přispělo ke zjevnému poklesu kapacity ve srovnání s předchozím přezkumným šetřením.

(60)

Využití kapacity se v posuzovaném období snížilo o 10 procentních bodů, protože objem výroby klesl více než výrobní kapacita.

(61)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje na volném trhu a podíl na trhu

(62)

V posuzovaném období zaznamenal jak objem prodeje na volném trhu Unie, tak podíl výrobců v Unii na trhu znatelný klesající trend, který odrážel pokles poptávky v kombinaci s rostoucím dovozem z ČLR za nízké ceny. Souběžně s tím poklesla spotřeba na volném trhu o 6 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil ještě více, takže podíl výrobního odvětví Unie na trhu poklesl ze 45 % v roce 2021 na 40 % v období přezkumného šetření.

(63)

Objem pro vlastní spotřebu se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 6

Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie a podíl na trhu

(64)

Objem pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie (tvořený převody pro vlastní spotřebu a závislým prodejem na trhu Unie) na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 10 %. Zatímco od roku 2021 do konce období přezkumného šetření měl prodej na volném trhu i na závislém trhu podobný trend, pokles prodeje na závislém trhu byl o 7 procentních bodů nižší než na volném trhu.

(65)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(66)

V posuzovaném období počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie vykazoval jak počáteční nárůst, tak následný pokles. Počáteční nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 odpovídal zvýšené produkci a prodeji po uvolnění omezení z důvodu onemocnění COVID-19. Následně muselo výrobní odvětví Unie snížit zaměstnanost, aby se přizpůsobilo náročným podmínkám na trhu a zachovalo provozní efektivitu, a někteří výrobci v Unii výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken zcela zastavili, jak je vysvětleno v 32. bodě odůvodnění.

(67)

Produktivita se mezi lety 2021 a 2023 snížila ze 190 tun/zaměstnance na 166 tun/zaměstnance, a pak se v období přezkumného šetření zvýšila na 187 tun/zaměstnance poté, co došlo k výraznému snížení zaměstnanosti. Zvýšení účinnosti bylo rovněž důsledkem investic do pecí, které provedlo několik výrobců výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii.

(68)

Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad rozsahu skutečného rozpětí subvencování na výrobní odvětví Unie zásadní.

(69)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 6 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil ještě více, a to o 16 %. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčené země a jenž se během posuzovaného období zvýšil.

(70)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(71)

Průměrné prodejní ceny se v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku byli schopni přenést zvýšení nákladů způsobené inflací na zákazníky v důsledku nárůstu poptávky. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se průměrné prodejní ceny snížily v důsledku celosvětově nižší poptávky na trhu a zvýšeného cenového tlaku v důsledku dovozu pocházejícího z ČLR.

(72)

Jednotkové výrobní náklady se v letech 2021 až 2023 zvýšily o 26 % v důsledku nárůstu mzdových nákladů a nákladů na suroviny. Náklady na energie byly navíc nestabilní, což mělo značný dopad na odvětví, která jsou na energiích silně závislá. Jednotkové výrobní náklady se v období přezkumného šetření snížily, ale zůstaly vysoko nad úrovní roku 2021, a to díky poklesu cen energie, lepší energetické účinnosti a úspěšným strategiím řízení nákladů.

(73)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(74)

Průměrné náklady práce na zaměstnance měly v posuzovaném období trvale rostoucí tendenci s celkovým nárůstem o 11 %. Tento nárůst byl způsoben zejména tlaky na trhu práce, protože společnosti zvyšovaly mzdy, aby si udržely a přilákaly zaměstnance na napjatém trhu práce po skončení pandemie COVID-19, který se vyznačoval vysokou inflací.

(75)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(76)

Nárůst zásob v roce 2022 byl na počátku způsoben strategickou tvorbou zásob v očekávání plánovaných rekonstrukcí pecí. To bylo v souladu s dřívějším obdobím během pandemie COVID-19, kdy došlo k výraznému nárůstu poptávky a problémy v dodavatelském řetězci přiměly výrobce v Unii k nadměrnému objednávání surovin, aby splnili požadavky na výrobu. Po dokončení rekonstrukcí pecí se zásoby snížily, protože výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali v roce 2023 a v období přezkumného šetření stávající zásoby prodat.

(77)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(78)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V roce 2021 sice výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty, avšak v roce 2022 došlo ke zvýšení ziskovosti, neboť výrobci v Unii zařazení do vzorku mohli přenést zvýšení jednotkových výrobních nákladů na odběratele díky příznivým tržním podmínkám spojeným s vysokou poptávkou a vysokými přepravními náklady. V roce 2023 a v období přezkumného šetření však ziskovost poklesla v důsledku zvýšených nákladů, které nebylo možné kompenzovat zvýšením prodejních cen v důsledku zvýšení objemu dovozu z ČLR, který se podbízel cenám výrobního odvětví Unie.

(79)

Investice se během posuzovaného období zvýšily. Tyto investice se týkají především rekonstrukcí pecí výrobců v Unii zařazených do vzorku, jejichž cílem je zajistit dlouhou životnost těchto zařízení. Tyto investice, plánované dlouho dopředu, se uskutečnily za nepříznivých tržních podmínek, které panovaly v roce 2023 a v období přezkumného šetření.

(80)

Peněžní tok od roku 2021 do období přezkumného šetření vykazoval značné výkyvy způsobené nestálými tržními podmínkami a specifickými provozními omezeními některých závodů v důsledku odložení rekonstrukcí pecí. V posuzovaném období byl rok 2022 jediným rokem, kdy všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku dosáhli významných zisků, které byly částečně vyčerpány tvorbou zásob směřujících k plánované rekonstrukci pecí, což vedlo ke kladnému peněžnímu toku. V roce 2023 a během období přezkumného šetření zůstaly peněžní toky navzdory velkým ztrátám i nadále kladné. Tuto zdánlivě rozporuplnou situaci, patrnou zejména v období přezkumného šetření, lze do značné míry přičíst významnému pozitivnímu dopadu, který mělo na peněžní toky snížení úrovně zásob, které byly nahromaděny v roce 2022.

(81)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se vyvíjela v souladu se ziskovostí. V roce 2022 se nejprve zvýšila, poté se v roce 2023 zhoršila a v období přezkumného šetření se zhoršila ještě více, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a růst.

(82)

Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ziskové pouze v roce 2022, poté začalo opět vykazovat ztráty. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se ztrátovost výrobního odvětví Unie shodovala s nárůstem dovozu z ČLR za ceny nižší, než byly průměrné prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(83)

Výrobní odvětví Unie bylo schopno v roce 2022 zvýšit svou cenovou úroveň tak, že dosáhlo ziskového stavu. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se však zvýšil rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a dovozními cenami z ČLR. Ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 10 %, zatímco dovozní ceny z ČLR se během stejného období snížily o 28 %. Dovozní ceny výrobku, který byl předmětem přezkumu, z ČLR se proto vyvíjely opačně než ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku toho došlo k tomu, že ačkoli bylo výrobní odvětví Unie nuceno prodávat se ztrátou, ztratilo mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu z ČLR.

(84)

Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během celého posuzovaného období celkově negativní trend. Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, ziskovost i návratnost investic se zhoršily v souladu s poklesem objemu prodeje a podílu na trhu. V roce 2022 se Unii podařilo do jisté míry zotavit, protože poptávka po výrobcích z nekonečných skleněných vláken vzrostla v důsledku zrušení opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se však situace výrobního odvětví Unie v důsledku nárůstu objemu dovozu za klesající ceny dále zhoršila, což dokládají jeho zvýšené ztráty.

(85)

Jak je uvedeno výše, ostatní ekonomické ukazatele, jako je návratnost investic, byly v posuzovaném období s výjimkou roku 2022 záporné. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz a opatřit si kapitál, což ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bránilo jeho růstu, a dokonce ohrožovalo jeho přežití.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

(87)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení bylo provedeno zkoumání toho, zda dovoz subvencovaných výrobků z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(88)

V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda újmu mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit současně i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dovoz subvencovaných výrobků z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto subvencovanému dovozu. Komise zohlednila dovoz ze třetích zemí kromě ČLR, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a zvýšení nákladů na suroviny, náklady na energii pro výrobní odvětví Unie a pokles poptávky.

(89)

Komise zkoumala vývoj objemu dovozu z dotčené země a jeho dopad na výrobní odvětví Unie, jak vyžaduje čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(90)

Šetření ukázalo, že navzdory platným antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením a klesající spotřebě se objem dovozu subvencovaných výrobků z ČLR, který představoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, v posuzovaném období zvýšil jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Budeme-li za referenční rok považovat rok 2021, pak se objem dovozu zvýšil o 51 %, zatímco podíl dovozu pocházejícího z ČLR na trhu se zvýšil z 6 % v roce 2021 na 10 % v období přezkumného šetření.

(91)

Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období snížil o pět procentních bodů.

(92)

Průměrné jednotkové ceny dovozu subvencovaných výrobků se mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření snížily o 28 % a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie ve stejném období.

(93)

Výrobní odvětví Unie bylo v roce 2022 ziskové a poté se stalo ztrátovým, což se shodovalo s výrazným poklesem dovozních cen z ČLR. Ani po snížení prodejní ceny v roce 2023 a v období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo udržet svůj podíl na trhu. Tento pokles cen byl na úkor ziskovosti, což vedlo ke ztrátové situaci.

(94)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že cenová úroveň dovozu subvencovaných výrobků z ČLR měla značně negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, a proto hrála rozhodující úlohu při vzniku podstatné újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(95)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo se zvýšenou přítomností dovozu subvencovaných výrobků z ČLR. V souvislosti se zmenšujícím se trhem měl zvýšený podíl dovozu z ČLR na trhu v kombinaci s jeho nízkými průměrnými prodejními cenami negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Přestože se výrobní odvětví Unie v roce 2022 dokázalo zotavit, nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny natolik, aby plně pokryly zvýšené výrobní náklady, a to z důvodu zvýšené přítomnosti dovozu subvencovaných výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR. Komise proto dospěla k závěru, že nárůst dovozu z ČLR za nižší ceny se časově shodoval s výrazným zhoršením situace výrobního odvětví Unie v roce 2023, které pokračovalo i v období přezkumného šetření.

(96)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem subvencovaných výrobků z ČLR ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(97)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken z jiných třetích zemí než ČLR pocházel především z Egypta, Malajsie a Spojeného království.

(98)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(99)

Vývoj dovozu z Malajsie do Unie od roku 2021 do období přezkumného šetření vykazoval výrazný pokles objemu i podílu na trhu a zároveň i kolísání cen. Objem dovozu prudce poklesl ze 136 086 tun v roce 2021 na 76 909 tun v roce 2023 a poté v období přezkumného šetření došlo k mírnému oživení na 84 827 tun. Podíl dovozu z Malajsie na trhu se proto snížil z 15 % na 9 % a poté se mírně zvýšil na 10 %. Ačkoli průměrná cena za tunu v roce 2022 zpočátku vzrostla o 32 %, v roce 2023 a v období přezkumného šetření došlo k výraznému poklesu.

(100)

Objemy a podíl dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Egypta na trhu zůstaly i při výrazných cenových výkyvech stabilní, zejména ve srovnání s průměrnými cenami v Unii. Objem dovozu z Egypta vykazoval od roku 2021 do roku 2022 mírný nárůst o přibližně 5 %, v roce 2023 poklesl o přibližně 10 % a v období přezkumného šetření se vrátil téměř na původní úroveň, přičemž si udržoval stálý 12 % podíl na trhu, který v období přezkumného šetření mírně vzrostl na 13 %. Egyptské ceny byly i nadále nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie i než čínské dovozní ceny.

(101)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken ze Spojeného království do Unie mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření vykazoval nárůst objemu a relativně stabilní podíl na trhu. Objem dovozu ze Spojeného království se od roku 2021 do roku 2022 zvýšil a poté se v roce 2023 snížil přibližně o 12 % a do období přezkumného šetření o dalších 5 %. Podíl na trhu se během roku 2022 zvýšil ze 4 % na 6 % a na této úrovni zůstal až do konce období přezkumného šetření. Průměrná cena za tunu dovozu ze Spojeného království byla na podobné nebo vyšší úrovni než průměrná cena výrobního odvětví Unie a vyšší než cena dovozu z ČLR. Dovozní ceny ze Spojeného království se v letech 2021 až 2022 nejprve zvýšily o 31 % a dále rostly až na 1 397 EUR v roce 2023, načež v období přezkumného šetření mírně poklesly na 1 273 EUR.

(102)

Dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken ze třetích zemí s výjimkou výše uvedených zemí do Unie během posuzovaného období zaznamenal pokles objemu. I přes pokles o 6 % zůstal jejich podíl na trhu relativně stabilní na úrovni 20 %. Kromě toho byly průměrné ceny dovozu z těchto zemí vyšší než ceny dovozu z ČLR.

(103)

Analýza údajů o dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z dalších třetích zemí poskytuje smíšený obraz. Dovoz z Malajsie se během posuzovaného období výrazně snížil v absolutním i relativním vyjádření, přičemž jeho ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Dovoz z Egypta zůstal stabilní a zároveň se rovněž pohyboval pod průměrnými cenami výrobního odvětví Unie. Dovoz ze Spojeného království sice rostl, ale v roce 2023 a v období přezkumného šetření vstupoval do Unie za vyšší ceny. Objem dovozu z ostatních výše neuvedených třetích zemí se v posuzovaném období výrazně snížil v absolutním i relativním vyjádření. Jejich cenová úroveň byla v roce 2023 a v období šetření vyšší než cenová úroveň výrobního odvětví Unie. Celkově lze říci, že v posuzovaném období, a zejména v období přezkumného šetření, nedošlo k žádnému významnému dovozu ze třetích zemí, který by zvýšil svůj podíl na trhu a zároveň stanovil ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(104)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nezmírňuje příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dovozem subvencovaných výrobků z ČLR.

(105)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(106)

Od roku 2021 se vývoz výrobního odvětví Unie postupně zvyšoval, i když v porovnání s celkovým prodejem byl i nadále nízký. Tento vývoz byl z velké části tvořen výrobky splňujícími vyšší technické specifikace, které jej chránily před přímou cenovou konkurencí. V důsledku toho byla Unie schopna dosáhnout vyšších cen těchto výrobků z nekonečných skleněných vláken na mezinárodních trzích ve srovnání s trhem Unie. To bylo odrazem strategického zaměření na nikové zahraniční trhy.

(107)

Zvýšení vývozního prodeje proto nezmírnilo příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků z dotčené země a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Vývozní prodej naopak umožnil výrobnímu odvětví Unie, aby zlepšilo svou celkovou finanční situaci díky zvýšenému objemu prodeje a dosaženým cenám, které byly vyšší než na trhu Unie.

(108)

Průměrná cena energií ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 14

Ceny energií a surovin v Unii

(109)

Vývoj cen energií v Unii během posuzovaného období vykazoval značnou volatilitu a následnou stabilizaci. Prudký nárůst v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 byl ještě umocněn důsledky geopolitického napětí, které ovlivnilo dodávky energie zejména v důsledku neodůvodněné a nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině. Prudký nárůst cen energií významně ovlivnil výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku. Do roku 2023 se ceny energií snížily.

(110)

Šetření ukázalo, že náklady na hlavní suroviny se v roce 2022 výrazně zvýšily, což přispělo k výraznému zvýšení jednotkové prodejní ceny, neboť výrobní odvětví Unie bylo schopno tyto náklady přenést na zákazníky. Naproti tomu v roce 2023 náklady na suroviny sice nadále rostly, avšak jednotková prodejní cena se snížila, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno tyto dodatečné náklady přenést na zákazníky. V období přezkumného šetření se sice náklady na suroviny v porovnání s náklady zjištěnými v letech 2023 a 2022 snížily, ale ceny na trhu Unie se snížily ještě více, protože výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet nebo zvýšit své ceny v důsledku cenového tlaku dovozu subvencovaných výrobků z Číny.

(111)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývoj cen energií a nákladů na suroviny nezmírnil příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(112)

Jak je uvedeno v 62. a 64. bodě odůvodnění, vykazoval prodej na volném i na závislém trhu v posuzovaném období podobný trend, přičemž pokles závislého prodeje byl pomalejší – konkrétně o 7 procentních bodů nižší. Na závislý prodej proto nelze pohlížet jako na činitel, který oslabil příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a jeho účinkem na výrobní odvětví Unie.

(113)

Ačkoli došlo k určitému poklesu poptávky, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění, čínský dovoz zvýšil svůj podíl na trhu z 6 % v roce 2021 na 10 % v období přezkumného šetření, zatímco objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu poklesly. Kromě toho šetření dospělo k závěru o cenovém podbízení a stlačování cen čínským dovozem.

(114)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že pokles poptávky nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(115)

Mezi rokem 2023 a obdobím přezkumného šetření došlo k celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. Tyto nepříznivé okolnosti se časově shodovaly se zvýšeným podílem dovozu výrobků z nekonečných skleněných vláken z ČLR na trhu, který se uskutečňoval za ceny podbízející se cenám a nákladům výrobního odvětví Unie navzdory existenci antidumpingových a vyrovnávacích cel.

(116)

Analyzovány byly rovněž jiné faktory, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V tomto ohledu bylo zjištěno, že dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení cen energií, vývoj na závislém trhu a pokles poptávky nezmírnily příčinnou souvislost mezi dovozem subvencovaných výrobků a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(117)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu způsobenou dovozem subvencovaných výrobků z ČLR. Jak je vysvětleno ve 32. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii během období přezkumného šetření zcela zastavili výrobu výrobků z nekonečných skleněných vláken z důvodu nepříznivých tržních podmínek.

(118)

Změna opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnila udržet si a/nebo získat podíl na trhu, zvýšit výrobu a využití kapacity, zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, a dosáhnout úrovně ziskovosti, kterou by bylo možno očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Na tomto základě by bylo potřeba, aby se výrobní odvětví Unie vrátilo k udržitelnému stavu, který by mu umožnil provádět budoucí investice.

(119)

Zachování opatření na stejné úrovni by pravděpodobně vedlo k další ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti, která se v roce 2023 a v období přezkumného šetření změnila v zápornou. To by mohlo způsobit další uzavírání výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(120)

Komise tudíž dospěla k závěru, že by změna vyrovnávacích opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR byla v zájmu výrobního odvětví Unie.

(121)

Nepřihlásil se žádný dovozce, který není ve spojení, ani nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník.

(122)

V průběhu šetření se přihlásili pouze dva uživatelé, společnosti Amiblu Holding GmbH a F.S. Fehrer Automotive GmbH, kteří poskytli velmi nedostatečné odpovědi na dotazník. Komise požádala dotčené strany o poskytnutí zbývajících informací; ty však této žádosti ve stanovené lhůtě nevyhověly.

(123)

Po zahájení řízení vyjádřil námitky proti případné změně opatření další uživatel, společnost PROXIM. Společnost PROXIM tvrdila, že celá řada uživatelů o šetření nevěděla, což jim zabránilo předložit dotazník ve stanovené lhůtě.

(124)

Komise však podnikla všechny nezbytné kroky k zajištění toho, aby všichni známí uživatelé a dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří byli uvedeni v žádosti, byli řádně informováni. Kromě toho bylo v Úředním věstníku zveřejněno oznámení o zahájení přezkumu, které o přezkumu informovalo všechny zúčastněné strany. Na webových stránkách tohoto případu byly rovněž zveřejněny dotazníky určené uživatelům a dovozcům (26).

(125)

Uživatelé Tolnatext Fonalfeldolgozo es Müszakiszovet-gyàrto Bt. (dále jen „Tolnatext“) a Dr. Günther Kast Emb H& Co., kteří jsou součástí skupiny KAST, ve svém podání tvrdili, že zavedení dalších obchodních opatření by negativně ovlivnilo efektivní dodavatelský řetězec. Podle společnosti Tolnatext výrobci v Unii navzdory tomu, že jsou chráněni stávajícími opatřeními, nezvýšili svou kapacitu umožňující dodávat na trh Unie výrobky z nekonečných skleněných vláken tak, aby dostatečně uspokojili poptávku uživatelů. Společnost kromě toho uvedla, že některé pramence, jako jsou například pramence s nízkou délkovou hmotností tex, se v Unii nevyrábějí a u některých z nich výrobci v Unii nesplňují technické specifikace požadované uživateli, což způsobuje, že uživatelé jsou extrémně závislí na dostupnosti uvedených výrobků z alternativních zdrojů. Uživatelé v Unii byli negativně ovlivněni snížením slevy na vývozní dani v ČLR a stále koncentrovanějším oligopolem několika výrobců v Unii.

(126)

Šetřením bylo zjištěno, že tato tvrzení jsou neopodstatněná. Jak bylo zdůrazněno v předchozích bodech odůvodnění, výrobní odvětví Unie uskutečnilo značné investice navzdory náročným tržním podmínkám. Další rozšiřování kapacity však vyžaduje dlouhodobé kapitálové závazky, které závisí na zachování rovných podmínek, za nichž mohou konkurenční výrobci očekávat přiměřenou návratnost investic. Výrobní odvětví Unie rovněž čelilo nekalému dovozu z jiných zemí, jako je Egypt, a obtížným tržním podmínkám včetně dopadů onemocnění COVID-19.

(127)

Výrobky z nekonečných skleněných vláken jsou do značné míry standardizovaným produktem. Navzdory řadě rozdílů ve vzhledu a možným rozdílům v konečném použití mají všechny jednotlivé typy výrobků z nekonečných skleněných vláken stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v zásadě ke stejným účelům. Uživatelé výrobků z nekonečných skleněných vláken proto mohou měnit zdroje dodávek vzhledem k tomu, že kromě ČLR jsou k dispozici i alternativní zdroje dodávek, například Malajsie, Egypt, Spojené království a další zdroje. Kromě toho má výrobní odvětví Unie kapacitu, schopnosti a technologie pro výrobu mnoha požadovaných typů, jako jsou například pramence s nízkou délkovou hmotností tex. Výrobní odvětví Unie investuje do inovací a důsledně spolupracuje s navazujícími průmyslovými odvětvími v oblasti výzkumu a vývoje s cílem účinně přizpůsobovat výrobky.

(128)

I po snížení slevy na vývozní dani v ČLR v listopadu 2024 vstupovaly na trh Unie nadále velké objemy dovozu. To naznačovalo, že samotná změna spočívající ve slevě neměla na dynamiku trhu významný vliv. Byly analyzovány obavy týkající se koncentrace trhu. V této souvislosti Komise uvedla, že regulační orgány obecně pečlivě zkoumají fúze a akvizice, aby zabránily protisoutěžnímu chování. Tyto záležitosti však nespadají do oblasti působnosti tohoto obchodního šetření. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(129)

Uživatel OPTIPLAN GmbH předložil připomínky; byly však obdrženy po lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu, které požaduje, aby všechny zúčastněné strany předložily svá stanoviska, informace a důkazy do 37 dnů od zveřejnění oznámení.

(130)

Po poskytnutí informací společnost PROXIM tvrdila, že Komise řádně nezohlednila situaci a argumenty uživatelů výrobků z nekonečných skleněných vláken v Unii. Uvedla, že uživatelé jsou ve výrazně obtížnějším konkurenčním postavení než výrobci v Unii, zejména ti, kteří jsou vertikálně integrovaní. Společnost PROXIM dále tvrdila, že Komise neposkytla uživatelům odpovídající pomoc, aby jim usnadnila účinnou účast na šetření, což vedlo k tomu, že jejich obavy nebyly řádně zohledněny ve zjištěních.

(131)

Komise připomněla, že všichni známí uživatelé a dovozci, kteří nejsou ve spojení, uvedení v žádosti byli o zahájení přezkumu řádně informováni. Oznámení o zahájení bylo zveřejněno v Úředním věstníku, dotazníky pro uživatele a dovozce byly k dispozici online a všechny strany byly vyzvány, aby předložily připomínky a požádaly o slyšení. Několik uživatelů, včetně společnosti PROXIM, skutečně předložilo svá stanoviska a stranám, které požádaly o slyšení, bylo vyhověno. Komise proto dospěla k závěru, že uživatelé měli všechny možnosti k účasti a že jejich argumenty byly zohledněny v souladu s procesními požadavky.

(132)

Společnost PROXIM rovněž uvedla, že podle veřejně dostupných informací vláda Čínské lidové republiky snížila koncem roku 2024 výši slev na vývozní dani pro některé kategorie nekovových minerálních výrobků, včetně potenciálně relevantních položek celního sazebníku pro výrobky z nekonečných skleněných vláken, z 13 % na 9 %. Podle jejího názoru tento vývoj účinně snížil úroveň subvencování ze strany ČLR a měl být zohledněn při stanovení výše vyrovnávacích opatření.

(133)

Pokud jde o odkaz na snížení slevy na vývozní dani v ČLR na konci roku 2024, Komise uvedla, že i po tomto snížení slevy nadále na trh Unie vstupoval velký objem dovážených subvencovaných výrobků z ČLR. Jak bylo uvedeno v šetření, změna slevy podstatně nezměnila dynamiku trhu, který se nadále vyznačoval výrazným cenovým podbízením a stlačováním čínským dovozem. Ke změně slevy navíc došlo po období přezkumného šetření, a proto ji nebylo možné zohlednit při určování výše subvencování v tomto řízení.

(134)

Společnost PROXIM dále uvedla, že současná úroveň opatření může poškodit navazující odvětví v Unii tím, že zvýší jejich náklady ve srovnání s konkurenty mimo Unii. Poukázala zejména na riziko snížení konkurenceschopnosti uživatelů v Unii a možného přesunu navazujících činností mimo Unii. Společnost PROXIM proto požádala Komisi, aby zajistila vyváženější přístup mezi ochranou výrobců v Unii a zájmy uživatelů v Unii, aby nedošlo k nepřiměřenému poškození uživatelů v Unii.

(135)

Pokud jde o tvrzení, že opatření zvýší náklady uživatelů a sníží jejich konkurenceschopnost ve srovnání s hospodářskými subjekty mimo Unii, Komise zjistila, že vzhledem k mírnému podílu výrobků z nekonečných skleněných vláken na celkových výrobních nákladech a dostupnosti alternativních zdrojů dodávek se očekává, že jakýkoli dopad na náklady bude omezený. Komise dospěla k závěru, že opatření nebudou mít podstatný vliv na konkurenceschopnost uživatelů v Unii ani nepovedou k přemístění navazujících činností. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(136)

Na základě informací, které měla Komise k dispozici, a vzhledem k tomu, že uživatelé ani dovozci neposkytli žádnou smysluplnou odpověď, neexistovaly žádné důkazy, které by vyvracely závěr, že se očekává, že případný negativní dopad opatření na dovozce a uživatele, kteří nejsou ve spojení, bude omezený a nepřeváží nad pozitivním účinkem opatření na výrobce v Unii.

(137)

Společnosti Olin Epoxy & Chemicals International (USA), Westlake Epoxy BV (NL) a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost (CZ), které dodávají epoxidové pryskyřice pro výrobní odvětví Unie, vyjádřily svou podporu zavedení těchto opatření. Zdůraznily, že pro zajištění odolnosti strategických odvětví je důležité, aby se všechny klíčové součásti a materiály v rámci tohoto hodnotového řetězce nacházely v Unii. Dále uvedly, že zachování takové přítomnosti posílí dodavatelský řetězec a zvýší schopnost Unie inovovat a účinně reagovat na požadavky trhu.

(138)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie měnit vyrovnávací opatření na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z ČLR.

(139)

Jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Současná úroveň opatření proto již není vzhledem k subvencím, které působí újmu, dostačující.

(140)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla v otázce újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být vyrovnávací opatření zachována a změněna s cílem zabránit tomu, aby dovoz subvencovaných výrobků způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(141)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, účelem přezkumu je stanovit míru újmy. Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 12 odst. 1a a čl. 12 odst. 1b základního nařízení.

(142)

V souladu s čl. 12 odst. 1a základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(143)

Pokud jde o úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z ČLR, zkoumala Komise zisk dosažený výrobci v Unii zařazenými do vzorku za období deseti let. Bylo zjištěno, že dovoz z Číny byl na trhu Unie přítomen po celé desetileté období, a proto nebylo možné stanovit ziskové rozpětí na základě kteréhokoli z těchto let před zvýšením dovozu z ČLR. Rovněž bylo zjištěno, že rok 2022 byl silně ovlivněn hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a nejeví se jako vhodný pro stanovení cílového zisku. Proto se mělo za to, že vhodný je rok 2016, neboť se jedná o poslední rok, kdy výrobní odvětví Unie fungovalo za běžných tržních podmínek po uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření v roce 2014. V roce 2016 dosáhlo výrobní odvětví Unie zisku 12,28 %, přičemž dovoz z ČLR představoval 8 % spotřeby Unie (27).

(144)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila během inspekcí na místě kontrolou interních záznamů společnosti týkajících se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek. Tvrzení výrobního odvětví Unie byla shledána oprávněnými. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které uvedlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v posuzovaném období. Na základě ověřených informací o investicích, jež nemohly být realizovány během posuzovaného období, byla cílová zisková rozpětí zvýšena o 0,26 % až 1,99 % v závislosti na výrobcích zařazených do vzorku.

(145)

Cílový zisk, který byl stanoven v tomto šetření a v souladu s čl. 12 odst. 1a základního nařízení, se proto pohyboval mezi 12,54 % a 14,27 % v závislosti na situaci zjištěné u každé ze společností zařazených do vzorku.

(146)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to tak, že příslušná cílová zisková rozpětí použila na výrobní náklady, které výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období přezkumného šetření.

(147)

V souladu s čl. 12 odst. 1b základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření. Na základě předložených informací, které byly podloženy nástroji pro podávání zpráv a prognózami společností, Komise zjistila, že během období přezkumného šetření nevznikly žádné dodatečné náklady na dodržování těchto úmluv.

(148)

Komise poté určila úroveň rozpětí újmy na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku bez započtení antidumpingových a vyrovnávacích cel, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(149)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce čínských vyvážejících výrobců při úplném prozatímním přezkumu antidumpingových opatření byla úroveň pro odstranění újmy u cla pro „všechny ostatní společnosti“ stanovena na úrovni nejvyššího cla, které mělo být uloženo společnostem zařazeným do vzorku nebo spolupracujícím společnostem. Úroveň pro „všechny ostatní společnosti“ bude použita pro společnosti, které při šetření nespolupracovaly.

(150)

Společnost Chongqing Polycomp International Corporation byla jediným vyvážejícím výrobcem, který se přihlásil během výběru vzorku, ale nebyl do vzorku zařazen. Jeho úroveň pro odstranění újmy je stanovena jako vážený průměr sazeb stanovených pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(151)

Po poskytnutí informací poukázalo sdružení Glass Fibre Europe na určité administrativní chyby při výpočtu rozpětí újmy. Po přezkoumání těchto připomínek Komise zjistila a opravila chyby ve výpočtech, což vedlo k úpravě rozpětí újmy, které bylo sděleno spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcům.

(152)

V původním šetření byla úroveň pro odstranění újmy stanovená pro společnost Jiangsu nižší než její subvenční rozpětí a její vyrovnávací clo bylo stanoveno ve výši úrovně pro odstranění újmy. Úrovně pro odstranění újmy stanovené v tomto šetření jsou vyšší než subvenční rozpětí stanovená v původním šetření pro všechny společnosti včetně společnosti Jiangsu. S ohledem na tuto skutečnost by měla být výše vyrovnávacího cla pro společnost Jiangsu změněna tak, aby byla stanovena na úrovni jejího subvenčního rozpětí stanoveného v původním šetření.

(153)

Toto antisubvenční přezkumné šetření omezené na posouzení újmy bylo provedeno současně se samostatným úplným prozatímním přezkumem antidumpingových opatření (viz 7. bod odůvodnění). Komise v souladu s čl. 15 odst. 2 základního nařízení a s cílem zabránit dvojímu započtení nejprve ukládá konečné vyrovnávací clo na úrovni konečné výše subvencování stanovené v původním šetření a poté ukládá zbývající konečné antidumpingové clo, které odpovídá příslušnému dumpingovému rozpětí sníženému o částku vyrovnávacího cla.

(154)

Jelikož Komise snižuje zjištěné dumpingové rozpětí o celkovou výši subvencování zjištěnou v ČLR, nenastává problém dvojího započtení ve smyslu čl. 24 odst. 1 základního nařízení.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného vyrovnávacího cla vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením měly být tyto:

(156)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že výši vyrovnávacích cel stanovenou v prováděcím nařízení (EU) 2021/328 je nutno změnit.

(157)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,