(EU) 2025/2314Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2314 ze dne 17. listopadu 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kyseliny fosforité pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 19. března 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny fosforité pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 3. února 2025 společnost ICL Europe Coöperatief U.A. (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího kyselinu fosforitou ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1334 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(7)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise poskytla dotazníky jediným dvěma známým výrobcům v Unii, a to žadateli a společnosti Italmatch Chemicals SPA. Výběr vzorku výrobců v Unii nebyl považován za nutný.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(9)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl požadované informace ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto žádný vzorek dovozců nevybrala.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět společností v dotčené zemi:

(12)

Společnosti Linyi Chunming a Zibo Tiandan ve svých odpovědích na výběr vzorku informovaly Komisi, že kromě svého vlastního výrobku vyvážejí do Unie i kyselinu fosforitou vyráběnou jinými výrobci, kteří nejsou ve spojení. Společnosti tvrdily, že ve svých záznamech nejsou schopny rozlišit svůj vlastní a zakoupený výrobek.

(13)

Komise proto dospěla k závěru, že společnosti ve své odpovědi na výběr vzorku ve stanovené lhůtě neposkytly potřebné informace týkající se vývozu kyseliny fosforité vyrobené těmito společnostmi do Unie. Dne 14. dubna 2025 Komise informovala společnosti o svém záměru použít článek 18 základního nařízení, a založit tak zjištění týkající se běžné hodnoty, vývozní ceny a dumpingového rozpětí na dostupných údajích. Společnosti dostaly příležitost se vyjádřit.

(14)

V reakci na dopisy o použití článku 18 poskytly společnosti Linyi Chunming a Zibo Tiandan vysvětlení, z nichž vyplývá, že na rozdíl od svých dřívějších tvrzení jsou tyto společnosti schopny zjistit původ (vyrobené nebo zakoupené) kyseliny fosforité prodávané do Unie. Tato vysvětlení byla v dané fázi dostatečně podložena důkazy. V případě společnosti Linyi Chunming vedlo toto vysvětlení ke snížení jejího vývozu kyseliny fosforité vyráběné touto společností do Unie přibližně o jednu třetinu.

(15)

Komise se proto rozhodla nepoužít ustanovení čl. 18 odst. 1 základního nařízení a zahrnula obě společnosti do svých úvah při výběru předběžného vzorku vyvážejících výrobců.

(16)

Společnost Hebei Jia’ao revidovala svou odpověď na výběr vzorku bez řádného odůvodnění a snížila objem prodeje do Unie na jednu třetinu původně oznámeného množství. Komise tuto společnost požádala o poskytnutí dalších informací, které prokazují správnost revidované odpovědi na výběr vzorku. Společnost však požadované důkazy nepředložila.

(17)

Komise proto dospěla k závěru, že společnost ve své odpovědi k výběru vzorku ve stanovené lhůtě neposkytla potřebné informace týkající se vývozu kyseliny fosforité vyrobené touto společností do Unie. Dne 14. dubna 2025 Komise informovala společnost o svém záměru použít čl. 18 odst. 1 základního nařízení, a založit tak zjištění týkající se běžné hodnoty, vývozní ceny a dumpingového rozpětí na dostupných údajích, a o důvodech tohoto postupu.

(18)

Společnost Hebei Jia’ao dostala příležitost vyjádřit se k záměru Komise a k důvodům popsaným v 16. a 17. bodě odůvodnění. Společnost se však nevyjádřila. Komise proto dospěla k závěru, že společnost při šetření nespolupracovala.

(19)

Verbální nótou ze dne 14. dubna 2025 Komise informovala vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) o svém záměru uplatnit dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení na zjištění týkající se společností Linyi Chunming, Zibo Tiandan a Hebei Jia’ao a poskytla čínské vládě možnost vyjádřit se. Od čínské vlády nebyly obdrženy žádné připomínky.

(20)

Na základě požadovaných a částečně obdržených vysvětlení od spolupracujících čínských společností (viz oddíl 1.4.3.1) Komise předběžně vybrala dvě společnosti do vzorku vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie během období šetření, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán:

(21)

Tyto společnosti představovaly 15 % odhadovaného množství kyseliny fosforité vyváženého z ČLR do Unie v období šetření a 70 % vývozu do Unie uskutečněného společnostmi, které odpověděly na otázky týkající se výběru vzorku.

(22)

Verbální nótou ze dne 30. dubna Komise informovala čínskou vládu o výběru prozatímního vzorku vyvážejících výrobců a vyzvala ji, aby se vyjádřila. Od čínské vlády nebyly obdrženy žádné připomínky.

(23)

Komise rovněž vyzvala zúčastněné strany, aby se k výběru vzorku vyvážejících výrobců vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od žadatele.

(24)

Žadatel argumentoval, že ani jedna ze dvou společností vybraných do vzorku nebyla reprezentativní pro čínské odvětví vyrábějící kyselinu fosforitou, jelikož obě společnosti vyráběly kyselinu fosforitou z vedlejšího produktu dimethylfosfitu. Dále namítal, že jelikož obě společnosti vyráběly kyselinu fosforitou z vedlejšího produktu, jejich výrobní náklady by neodrážely skutečné náklady na hlavní vstup – vedlejší produkt dimethylfosfitu. Jejich nákupní cena by spíše odrážela pomyslnou úsporu, které dodavatel dosáhl tím, že nemusel vedlejší produkt likvidovat jako odpad.

(25)

V návaznosti na připomínky žadatele k prozatímnímu vzorku vyvážejících výrobců Komise požádala všechny spolupracující čínské společnosti, aby podrobně vysvětlily svůj výrobní proces a poskytly pro každý krok výrobního procesu podrobný popis příslušné zpracovatelské operace, použitého zařízení/stroje, použitých vstupů a získaných výstupů a vedlejších produktů.

(26)

Na základě odpovědí společností Komise zjistila, že pouze jedna ze čtyř společností vyráběla kyselinu fosforitou výrobním postupem popsaným ve 47. bodě odůvodnění, tj. hydrolýzou chloridu fosforitého (PCl3). Tři společnosti používaly jednu nebo více z následujících zpracovatelských operací:

(27)

Podle počátečního posouzení Komise nelze žádnou ze tří výše popsaných metod považovat za výrobu kyseliny fosforité. Ve všech třech případech se nakupovala kyselina fosforitá ve zředěné formě, někdy společně s nečistotami. Poté byla vyčištěna a koncentrována.

(28)

Dne 12. června 2025 Komise zveřejnila poznámku ke spisu o výrobních postupech používaných spolupracujícími čínskými společnostmi a požádala strany o stanovisko k tomu, zda lze zpracovatelské operace popsané v 26. bodě odůvodnění považovat za výrobu kyseliny fosforité a zda lze vstupy použité v těchto postupech považovat za výrobek, který je předmětem šetření.

(29)

Své stanovisko poskytl pouze žadatel. Uvedl, že vstupy použité ve všech třech zpracovatelských operacích představují výrobek, který je předmětem šetření, jelikož je definován jako „kyselina fosforitá, v pevné nebo kapalné (vodné) formě, rovněž označovaná jako kyselina fosfonová, […]“. Žadatel dále argumentoval, že žádný ze tří postupů nepředstavuje výrobu kyseliny fosforité. Uvedl, že ve všech třech postupech byla molekula kyseliny fosforité již vyrobena hydrolýzou PCl3 v předcházejícím výrobním kroku. Postupy prováděné spolupracujícími čínskými společnostmi představovaly pouhé čištění a/nebo sušení kapalné kyseliny fosforité. Zanedbatelný objem nové kyseliny fosforité vznikl pouze v postupu zahrnujícím vedlejší produkt dimethylfosfitu ze zbytků dimethylfosfitu obsažených v roztoku. Žadatel proto tvrdil, že všichni čínští výrobci provádějící zpracovatelské operace popsané v 26. bodě odůvodnění by neměli být považováni za vyvážející výrobce.

(30)

Komise analyzovala informace obdržené od spolupracujících čínských společností a připomínky předložené žadatelem. Chemická reakce, která vytvořila molekulu kyseliny fosforité, totiž nastala v předcházejícím stupni hodnotového řetězce. Dodavatelské společnosti vyráběly výrobek, který je předmětem šetření, jako vedlejší výrobek a dodávaly spolupracujícím čínským výrobcům roztok obsahující zejména kyselinu fosforitou, trochu vody a nečistoty. Spolupracující čínské společnosti prováděly menší zpracovatelské operace omezené zejména na čištění a přeměnu kapalného výrobku na pevné krystaly.

(31)

V důsledku toho Komise rozhodla, že níže uvedené tři spolupracující čínské společnosti by neměly být považovány za vyvážející výrobce výrobku, který je předmětem šetření, jelikož prováděly pouze omezené zpracovatelské operace:

(32)

Jediný zbývající vyvážející výrobce, společnost JQWT, představoval méně než 4 % odhadovaného objemu kyseliny fosforité vyvážené z ČLR do Unie. Nebyl tedy dostatečně reprezentativní, aby mohl sloužit jako základ pro zjištění platná pro celou zemi. Ačkoli společnost uvedla, že požádá o individuální zjišťování, nepředložila ani ve stanovené lhůtě odpověď na dotazník, tj. individuální informace o jediném vyvážejícím výrobci nebyly k dispozici.

(33)

Dne 10. července 2025 proto Komise informovala zúčastněné strany o výsledcích své analýzy popsané v 30. až 32. bodě odůvodnění a o tom, že se domnívá, že míra nespolupráce v tomto šetření by mohla podstatně ovlivnit výsledek šetření ve smyslu čl. 17 odst. 4 základního nařízení, a proto hodlá za účelem zjištění dumpingu na celostátní úrovni použít příslušná ustanovení článku 18 základního nařízení (dále jen „konečné rozhodnutí o výběru vzorku“).

(34)

Čínská vláda byla o konečném rozhodnutí o výběru vzorku informována rovněž verbální nótou ze dne 10. července 2025. Nepředložila žádné připomínky.

(35)

V reakci na konečné rozhodnutí Komise o výběru vzorku požádaly tři dotčené společnosti o slyšení. Během slyšení argumentovaly, že jelikož vlastní výrobní linky a zpracovávají kapalnou kyselinu fosforitou jako surovinu na kyselinu fosforitou v pevné formě, měly by být v tomto šetření považovány za výrobce, a jako takové za vyvážející výrobce. Dvě společnosti původně zařazené do vzorku požádaly o stanovení individuálního dumpingového rozpětí.

(36)

Tři dotčené společnosti během slyšení potvrdily, že kapalnou kyselinu fosforitou používají jako hlavní vstup zpracovatelských operací, které provádějí. Neposkytly však žádné podstatné argumenty, které by vyvrátily závěr Komise, že výrobek, který je předmětem šetření, vyráběli v předchozí fázi jejich dodavatelé. Komise proto za účelem zjištění dumpingu na celostátní úrovni potvrdila své závěry o míře nespolupráce a následném použití článku 18 základního nařízení.

(37)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(38)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(39)

Čínská vláda na žádný dotazník neodpověděla. Komise proto informovala čínskou vládu verbální nótou ze dne 10. července 2025, že pro účely určení existence podstatných zkreslení a zkreslení surovin v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Čínská vláda dostala příležitost vyjádřit se. Od čínské vlády nebyly obdrženy žádné připomínky.

(40)

Komise zaslala dotazníky dvěma čínským společnostem, které byly původně zařazeny do vzorku.

(41)

Všechny dotazníky, včetně dotazníku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, a dotazníku pro uživatele, byly v den zahájení zpřístupněny online (4).

(42)

Žadatel ve stanovené lhůtě na dotazník odpověděl. Druhý výrobce v Unii, společnost Italmatch Chemicals SPA, zprvu na dotazník neodpověděl. Společnost Komisi vysvětlila, že to bylo zapříčiněno tím, že výrobek, který je předmětem šetření, neprodávala na volném trhu. Na žádost Komise však v pozdější fázi na dotazník poskytla odpověď, která Komisi umožnila založit analýzu újmy na celém výrobním odvětví kyseliny fosforité v Unii (5).

(43)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění újmy a zájmu Unie. Jak je vysvětleno v oddíle 1.4.3.2, zjištění dumpingu bylo založeno na dostupných údajích.

(44)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení byly prováděny v prostorách žadatele, společnosti ICL Europe Coöperatief U.A. (Amsterdam, Nizozemsko). Komise provedla křížové kontroly na dálku u odpovědí na dotazník od druhého výrobce v Unii, společnosti Italmatch Chemicals SPA (Janov, Itálie).

(45)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(46)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je kyselina fosforitá v pevné nebo kapalné (vodné) formě, v současnosti kódu KN ex 2811 19 80 (kód TARIC 2811 19 80 60), rovněž označovaná jako kyselina fosfonová, obvykle spadající pod čísla Chemical Abstracts Service (dále jen „CAS“) 13598-36-2 a 10294-56-1, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Tento výrobek obvykle spadá pod statistická čísla celní unie (CUS) 0021895-1 a 0043878-8 a pochází z Čínské lidové republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(47)

Výrobek, který je předmětem šetření, lze vyrábět dvěma různými způsoby. Zdaleka nejpoužívanější je hydrolýza PCl3. Kyselinu fosforitou však lze vyrábět také hydrolýzou oxidu fosforitého (P4O6). Hydrolýza PCl3 se běžně používá ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, PCl3 slouží jako vstupní surovina pro řadu navazujících výrobků, a je tedy snadněji dostupný než P4O6. Za druhé, P4O6 je složitější na výrobu, reaktivnější a proto méně stabilní.

(48)

Kyselina fosforitá má širokou škálu použití, je surovinou pro výrobu fosfonátů a dalších speciálních chemických látek, které mají široké uplatnění v různých odvětvích (úprava vody, detergenty a čisticí prostředky, zemědělství, ropa a plyn, stavebnictví a stavební materiály, textilní a kožedělný průmysl, papírenský a celulózový průmysl, farmaceutický průmysl a průmysl přípravků pro osobní péči, potravinářský a nápojový průmysl).

(49)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR.

(50)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(51)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(52)

Společnost Linyi Chunming zaslala dvě podání. První podání navrhovalo doplnit nové kritérium PCN pro identifikaci surovin použitých při výrobě. Druhé podání požadovalo vyloučení jeho kyseliny fosforité vyrobené s použitím jiné suroviny ve srovnání s výrobcem v Unii. Společnost Linyi Chunming svou žádost odůvodnila tím, že kyselina fosforitá vyráběná s použitím jejího specifického výrobního postupu, kdy se kyselina fosforitá vyrábí z jiné suroviny s mírně nižší úrovní čistoty, má jiné výrobní náklady a nízký dopad na životní prostředí a může sloužit k jiným účelům ve srovnání s kyselinou fosforitou vyráběnou výrobci v Unii. Z těchto důvodů by měl být její výrobek z šetření vyloučen.

(53)

V reakci na první tvrzení společnosti Linyi Chunming týkající se struktury PCN společnost ICL zpochybnila podání společnosti Linyi Chunming a uvedla, že jej považuje za nedostatečně jasné, zejména pokud jde o vysvětlení výrobního postupu. Dále bylo zjištěno, že použitá surovina již obsahuje určité procento kyseliny fosforité, která byla za účelem dosažení konečné krystalové formy dále zpracována sušením a čištěním. Z těchto důvodů společnost ICL požádala Komisi, aby žádost o změnu PCN zamítla.

(54)

Komise po posouzení tvrzení společnosti Linyi Chunming a podání společnosti ICL dospěla k závěru, že pro změnu struktury PCN nebo vyloučení kyseliny fosforité vyráběné alternativními postupy neexistuje žádný důvod. V poznámce ke spisu (6) zveřejněné dne 12. června 2025 Komise objasnila, že jiné způsoby výroby kyseliny fosforité využívají především suroviny, které již kyselinu fosforitou obsahují. Přestože tyto vstupy procházejí procesem transformace, měly by být již považovány za výrobek, který je předmětem šetření. Obě tvrzení proto byla zamítnuta.

(55)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(56)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě výrobku. Jak je vysvětleno v oddíle 1.4.3.2, míra nespolupráce čínských vyvážejících výrobců pravděpodobně významně ovlivnila výsledek šetření. Komise proto za účelem zjištění dumpingu na celostátní úrovni použila příslušná ustanovení článku 18 základního nařízení.

(57)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(58)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(59)

Dne 2. září 2025 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka o zdrojích“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V poznámce o zdrojích Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě kyseliny fosforité, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, jakož i vyrobený vedlejší produkt. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila jako možné reprezentativní země Brazílii, Indonésii, Malajsii a Srbsko. Jako vhodnou reprezentativní zemi Komise na základě dostupnosti potřebných informací ve čtyřech potenciálních reprezentativních zemích vybrala Brazílii. Rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě informací dostupných pro dva brazilské výrobce výrobků stejné obecné kategorie, a to pro společnosti Nortox S.A. a Vittia S.A.

(60)

Komise obdržela připomínky k poznámce o zdrojích od žadatele. Týkaly se stanovení nezkreslené hodnoty vedlejšího produktu. Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.2.5.2.

(61)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(62)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(63)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(64)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR (7) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(65)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (8). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (9), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (10). Komise dále zjistila, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (11). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (12). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (13), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (14).

(66)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (15) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(67)

V podnětu bylo uvedeno, že v čínském odvětví kyseliny fosforité dochází k podstatným zkreslením. Podnět odkazoval na zprávu a zejména na skutečnost, že hospodářský systém ČLR je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v ČLR.

(68)

Podnět konkrétně poukazoval na tyto skutečnosti:

(69)

V podnětu byl formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(70)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(71)

V tomto ohledu Komise nejprve posoudila, zda v odvětví kyseliny fosforité v ČLR působí ve významném rozsahu podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány, podléhají jejich politickému dohledu nebo se řídí jejich pokyny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. V odvětví dotčeného výrobku působí jak soukromé společnosti, jako je Taizhou Yongchang Chemical Co. Ltd (24), tak i státní podniky, jako je Yuntianhua Group (25), přičemž přesný poměr soukromých a státních výrobců na trhu s kyselinou fosforitou nebylo možné určit. Komise však zjistila, že několik výrobců je přímo kontrolováno státem. Příkladem je společnost Yunnan Yuntianhua Co. Ltd., kterou ovládá skupina Yuntianhua Group (26), z níž 64,8 % akcií vlastní Komise pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu provincie Jün-nan. Kromě toho je společnost Hubei Xingfa Chemicals Group Ltd. (27) ovládána společností Yichang Xingfa Group (28), což je státní podnik, který je plně vlastněn Komisí pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu v kraji Sing-šan (29). Také společnost Hubei Yihua Chemical Industry Co. Ltd. (30) je kontrolována společností Hubei Yihua Group Ltd., což je státní podnik, který je plně ve vlastnictví Komise pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu ve městě I-čchang (31) a společnost SD Lomon (32) je v konečném důsledku ovládána Komisí pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu provincie S’-čchuan (33).

(72)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (34), neboť Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(73)

Šetřením bylo zjištěno, že celostátním odvětvovým sdružením zastřešujícím chemické odvětví je Čínská federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“). Federace CPCIF se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (35). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (36) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (37).

(74)

Skupina Yichang Xingfa Group je členem federace CPCIF a je jedním z jejích viceprezidentů (38). Skupina Yuntianhua Group je také členem federace CPCIF a je jedním z jejích výkonných ředitelů (39). Členem federace CPCIF je i společnost Yihua Chemical Industry Co. Ltd. (40)

(75)

Šetřením bylo přesněji zjištěno, že národním průmyslovým sdružením zastupujícím výrobce kyseliny fosforité je Čínské sdružení průmyslu fosforových vícesložkových hnojiv (dále jen „CPFIA“) (41). Sdružení CPFIA se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (42). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (43) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce sdružení CPFIA patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (44).

(76)

Společnosti Hubei Xingfa Chemicals Group Ltd., Yuntianhua Group a Hubei Yihua Group Ltd. jsou členy a výkonnými řediteli sdružení CPFIA (45).

(77)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického a petrochemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhledy do roku 2035, podle nichž hodlá čínská vláda „urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl“ (46).

(78)

Navíc se v Poradním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu (47) (dále jen „poradní stanovisko“) rovněž uvádí, že čínská vláda „urychlí transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, bude intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky […] a podpoří přeměnu Číny z velké petrochemické a chemické země v silnou petrochemickou a chemickou velmoc. […] Do roku 2025 […] bude dále zlepšena koncentrace výroby velkoobjemových chemických výrobků a míra využití výrobní kapacity přesáhne 80 %; zabezpečení dodávek nových chemických materiálů přesáhne 75 %“ (48). Čínská vláda má také „[p]odpořit strukturální úpravu průmyslu: posílit konkrétní opatření a vědecky regulovat rozsah odvětví [a] přísně kontrolovat nové přírůstky kapacity […] v odvětví bílého fosforu (49)“. Bílý fosfor je vstupní surovinou pro výrobu kyseliny fosforité.

(79)

Tento požadavek na kontrolu odvětví vstupních surovin, konkrétně bílého fosforu, je potvrzen také ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin (50), jakož i ve 14. pětiletém plánu rozvoje ekologického průmyslu (51).

(80)

Kromě toho je v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2024 (52) uvedena „technologie výroby bílého fosforu plně uzavřeným vysokotlakým kalením strusky vodou“ jako „podporované odvětví“.

(81)

Prováděcí plán na podporu účinného a hodnotného využívání zdrojů fosforu si dále klade za cíl „realizovat klíčové úkoly příslušných národních plánů, realizovat účinné a hodnotné využívání zdrojů fosforu a zvýšit konkurenční výhodu celého průmyslového řetězce“ a stanoví, že čínská vláda bude „[n]a základě národních strategických potřeb podporovat hlubokou integraci výroby, vzdělávání, výzkumu a aplikace, bude se zaměřovat na překonání klíčových technologií a zařízení, které omezují kvalitní rozvoj chemického průmyslu fosforu, bude aktivně podporovat novou kvalitu produktivity a bude budovat nezávislý a kontrolovatelný dodavatelský řetězec průmyslového řetězce (53).“

(82)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví kyseliny fosforité a usměrňovat ho lze nalézt na úrovni provincií, například ve 14. pětiletém plánu rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (54), podle něhož je nutné „[v]šestranně podporovat zlepšování průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, urychlit rušení zaostalých a neefektivních výrobních kapacit a podporovat rozvoj chemických výrobků směřující k jejich funkcionalizaci, zdokonalení a diferenciaci. Vést podniky ke slučování a reorganizaci, optimalizovat alokaci zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšovat efektivitu a ziskovost výroby“ (55).

(83)

Konkrétně 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhledy do roku 2035 v provincii Chu-pej požaduje „transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, jako je například chemický průmysl fosforu (56)“.

(84)

Kromě toho 14. pětiletý plán pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu v provincii Chu-pej také požaduje „transformovat a modernizovat tradiční chemický průmysl, jako jsou […] chemické látky na bázi fosforu [a] zaměřit se na rozvoj špičkových chemických látek (57)“.

(85)

Rovněž 14. pětiletý plán pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví nových materiálů v provincii Chu-pej potvrzuje, že čínská vláda hodlá rozvíjet „průmyslovou základnu pro nové materiály ve městě I-čchang [s cílem] optimalizovat, modernizovat a vylepšit řetězec odvětví fosforu a zaměřit se na rozvoj odvětví nových materiálů v odvětví lehkých chemických látek na bázi fosforu (58).“

(86)

Dalším příkladem záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví kyseliny fosforité na úrovni provincie a řídit jej lze nalézt ve 14. pětiletém plánu pro rozvoj strategických a nově vznikajících průmyslových klastrů v provincii Kuej-čou, který stanoví, že čínská vláda „[u]rychlí rozvoj odvětví lehkých chemických látek na bázi fosfátů; bude podporovat rozvoj chemického průmyslu fosfátů a jejich rafinaci, vědecky a racionálně rozvíjet a využívat zdroje fosfátových hornin, […] intenzivně rozvíjet […] produkty následného zpracování bílého fosforu [a] zaměří se na vývoj specializovaných chemických látek na bázi fosforu, jako je bílý fosfor pro elektroniku, leptací roztoky a zpomalovače hoření, a bude usilovat o rozšíření průmyslového řetězce pro hloubkové zpracování bílého fosforu (59)“.

(87)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise zjistila, že cílem činností v oblasti budování strany ve skupině Yuntianhua Group bylo „ukázat nové myšlení, nová opatření a nové výsledky budování strany zezdola, které jsou integrovány do výroby a obchodních operací […], aby se hlavní výhody budování strany účinně proměnily v silný impuls k podpoře vysoce kvalitního rozvoje skupiny (60)“.

(88)

Kromě toho předseda společnosti Yunnan Yuntianhua Co. Ltd. zastává funkci tajemníka stranického výboru, přičemž výkonný ředitel a místopředseda společnosti zastává rovněž funkci zástupce tajemníka stranického výboru (61).

(89)

Předseda společnosti Hubei Xingfa Group Ltd. je rovněž předsedou mateřské společnosti Yichang Xingfa Group a zástupcem tajemníka jejího stranického výboru. Jeden z ředitelů společnosti Hubei Xingfa Group Ltd. je rovněž generálním ředitelem mateřské společnosti Yichang Xingfa Group a zástupcem tajemníka stranického výboru (62).

(90)

Předseda společnosti Hubei Yihua Chemical Industry Co. Ltd. je zároveň tajemníkem stranického výboru a generální ředitel společnosti je zástupcem tajemníka stranického výboru (63).

(91)

Nebylo možné systematicky prokázat existenci osobních vazeb mezi všemi čínskými výrobci kyseliny fosforité a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví chemického průmyslu, měla Komise za to, že informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu, která jsou uvedena v 65. bodě odůvodnění, jsou relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(92)

Kromě toho jsou v odvětví kyseliny fosforité zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Komise určila několik dokumentů, které prokazují, že odvětví kyseliny fosforité má jako pododvětví chemického průmyslu prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se chemického průmyslu. Kromě toho Komise nalezla také dokumenty, které se konkrétně zabývají odvětvím fosforu.

(93)

Chemické odvětví považuje čínská vláda stále za klíčové odvětví (64). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda stanovila, že je třeba chemický průmysl optimalizovat a modernizovat (65). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že čínská vláda „optimalizuje organizační strukturu: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. […] [P]odporovat podniky v urychlování meziregionálních a mezivlastnických fúzí a reorganizace, ve zvyšování koncentrace průmyslu a v mezinárodním působení. V chemickém a petrochemickém odvětví, ocelářství, odvětví neželezných kovů, stavebních materiálů a dalších průmyslových odvětvích vybuduje skupinu předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností“ (66).

(94)

Konkrétně se ve vysvětlivce k prováděcímu plánu na podporu účinného a hodnotného využívání zdrojů fosforu uvádí, že „[j]e naléhavě nutné zaměřit se na různé fáze a regiony průmyslového řetězce a provádět specifické politiky s cílem optimalizovat strukturu výrobků, strukturu společností a regionální uspořádání (67)“. Ve vysvětlivce se rovněž uvádí, že čínská vláda má v úmyslu „podporovat výhodné průmyslové klastry, podporovat provincie Jün-nan, Kuej-čou, Chu-pej a S’-čchuan při budování vyspělých výrobních klastrů [a] vybudovat řadu vysoce kvalitních podniků s cílem zlepšit těžbu fosfátů, zvýšit koncentraci primární chemické výroby fosforu, podpořit koordinovaný rozvoj předcházejících a navazujících průmyslových odvětví, […] podporovat hlavní chemické společnosti v oblasti fosforu, které mají kontrolu nad zdroji a dominantní postavení v průmyslovém řetězci, urychlit podporu specializovaných a inovativních „malých obrů“ a samostatných výrobních šampionů, posílit charakteristické průmyslové klastry malých a středních chemických podniků v oblasti fosforu a podpořit transformaci a modernizaci průmyslového řetězce (68)“.

(95)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(96)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(97)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 65. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (69).

(98)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výroby kyseliny fosforité není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Výše zmíněné hlavní stanovisko, které požaduje „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní […] politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a [s cílem] podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (70), je rovněž velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(99)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(100)

V důsledku toho nejsou vhodné pouze domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože jejich tvorba cen je ovlivněna podstatnými vládními zásahy, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Vládní zásahy popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovních sil, energie a surovin jsou skutečně přítomny v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR společným působením celé řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(101)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, půdu, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, o čemž svědčí skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(102)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(103)

Komise v této fázi neobdržela od žádného z čínských vyvážejících výrobců žádné připomínky týkající se podstatných zkreslení ovlivňujících výrobní odvětví kyseliny fosforité.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak popisuje následující oddíl.

(105)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(106)

Jak je vysvětleno v 59. a 60. bodě odůvodnění, dne 2. září 2025 Komise zveřejnila poznámku o zdrojích pro stanovení běžné hodnoty. V poznámce o zdrojích byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru považovat v tomto případě název země za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(107)

V poznámce o zdrojích určila Komise Brazílii, Indonésii, Malajsii a Srbsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, nebo výrobek stejné obecné kategorie.

(108)

V poznámce o zdrojích Komise vysvětlila, že na základě vývozních statistik se zdá, že se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí pouze v Brazílii. Indonésie, Malajsie a Srbsko zjevně vyrábějí jiné kyseliny na bázi fosforu.

(109)

V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(110)

V poznámce o zdrojích Komise analyzovala dostupnost a kvalitu údajů, které by mohly být použity ke stanovení nezkreslených nákladů na suroviny, jakož i finančních údajů výrobců výrobku, který je předmětem šetření, nebo výrobku stejné obecné kategorie.

(111)

Komise určila nejdůležitější suroviny. Vzhledem k nedostatečné spolupráci skutečných výrobců kyseliny fosforité v ČLR použila Komise jako dostupné údaje informace uvedené v podnětu.

(112)

Podle podnětu byl nejdůležitější surovinou používanou k výrobě kyseliny fosforité bílý fosfor, který představoval [55–60] % celkových výrobních nákladů. Další důležitou vstupní surovinou byl chlor, který představoval [8–11] %. Kyselina chlorovodíková, která vzniká jako vedlejší produkt, představuje [17–20] % nákladů na suroviny.

(113)

Ze čtyř zemí, které byly označeny za potenciální reprezentativní země, dovážela bílý fosfor, chlor a kyselinu chlorovodíkovou v reprezentativním množství pouze Brazílie. Z ČLR pochází zanedbatelné množství bílého fosforu (méně než 0,5 %) dováženého do Brazílie.

(114)

Na druhé straně, kromě omezené dostupnosti dovozu bílého fosforu, pochází z ČLR značné množství některých surovin dovážených do Indonésie (téměř 32 % bílého fosforu, 52 % hydroxidu sodného a více než 30 % kyseliny chlorovodíkové) a Srbska (téměř 100 % bílého fosforu).

(115)

Komise dále posoudila existenci zkreslení na trhu prostřednictvím vývozních a/nebo dovozních omezení u výrobku, který je předmětem šetření, jakož i u hlavních surovin (72).

(116)

Ani na hlavní suroviny, ani na výrobek, který je předmětem šetření, se nevztahovala žádná známá obchodní omezení, která by způsobila, že by domácí ceny hlavních vstupů v Brazílii, a tedy ani dovozní ceny jako zástupný ukazatel, nebyly vhodným zdrojem nezkreslených nákladů.

(117)

V Indonésii podléhaly všechny hlavní suroviny i výrobek, který je předmětem šetření, vývozním a dovozním licencím. Licenční režim byl v roce 2021 zmírněn pro společnosti s dobrou pověstí (73).

(118)

Malajsie od roku 2016 vyžadovala dovozní licence na některé výrobky na bázi nikotinu, chemické látky a pomůcky pro náhradu kouření, včetně fosforu (74).

(119)

Dovoz a vývoz hlavních surovin a výrobku, který je předmětem šetření, nepodléhal v Srbsku žádným známým obchodním omezením.

(120)

Dovoz hlavních surovin a výrobku, který je předmětem šetření, pocházející ze čtyř potenciálních reprezentativních zemí nepodléhal žádným antidumpingovým, antisubvenčním ani ochranným opatřením zavedeným třetími zeměmi.

(121)

V rozporu s původními údaji o výrobě kyseliny fosforité v Brazílii nebyla Komise ani žadatel schopni identifikovat výrobce výrobku, který je předmětem šetření, se snadno dostupnými finančními informacemi.

(122)

Žadatel tvrdil, že společnosti působící v agrochemickém průmyslu, kde se kyselina fosforitá používá jako prekurzor při výrobě agrochemických látek, by měly být považovány za výrobce výrobku stejné obecné kategorie. Jak výrobek, který je předmětem šetření, tak agrochemické látky, se zaměřují na podobné odběratele.

(123)

Komise tedy jako relevantní kód pro odvětvovou klasifikaci určila kód NACE Rev. 2 (75) 20.20 – Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků. Vzhledem k tomu, že kyselina fosforitá je anorganická chemická látka, považovala Komise za relevantní také kód NACE Rev. 2 20.13 – Výroba jiných základních anorganických chemických látek.

(124)

Pokud jde o Brazílii, Komise zjistila snadno dostupné finanční výkazy společností Nortox S.A. a Vittia S.A. Kromě toho byly v databázi Orbis (76) snadno dostupné finanční údaje dalších tří brazilských výrobců výrobků stejné obecné kategorie. Ohledně finančních údajů dostupných v databázi Orbis Komise zjistila, že společnosti vykazovaly nepřiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a/nebo zisku. Proto dospěla k závěru, že jako zdroj nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku by měly být použity pouze finanční informace o společnostech Nortox S.A. a Vittia S.A.

(125)

Kromě toho Komise v databázi Orbis zjistila snadno dostupné finanční údaje o jednom indonéském výrobci, jedenácti malajských výrobcích a jednom srbském výrobci výrobků stejné obecné kategorie.

(126)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména na existenci snadno dostupných referenčních hodnot pro nejdůležitější suroviny používané při výrobě kyseliny fosforité, informovala zúčastněné strany, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení má v úmyslu použít Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi a finanční informace společností Nortox S.A. a Vittia S.A., aby mohla stanovit nezkreslené ceny nebo referenční úrovně pro výpočet běžné hodnoty.

(127)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společností Nortox S.A. a Vittia S.A. jako výrobců výrobků stejné obecné kategorie v reprezentativní zemi vyjádřily.

(128)

K existenci snadno dostupných údajů ve čtyřech potenciálních reprezentativních zemích nebyly obdrženy žádné připomínky.

(129)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(130)

Komise zjistila, že výrobek stejné obecné kategorie je vyráběn ve čtyřech zemích na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR, a to v Brazílii, Indonésii, Malajsii a Srbsku. Informace o dovozních cenách hlavních surovin používaných při výrobě kyseliny fosforité však byly k dispozici pouze pro Brazílii. Bylo zjištěno, že tento dovoz se uskutečňuje v reprezentativním množství a jeho ceny nejsou zkresleny významným dovozem z ČLR ani existencí obchodních omezení. Finanční informace za období šetření zahrnující všechny nezbytné údaje, jako jsou náklady na prodané zboží, přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, podrobné údaje o různých kategoriích příjmů a podrobné informace o prodejních nákladech, byly snadno dostupné pro dva brazilské výrobce výrobků stejné obecné kategorie.

(131)

Naproti tomu informace dostupné pro Indonésii, Malajsii a Srbsko byly v mnoha ohledech nedostatečné. Především nebyly hlavní suroviny dováženy vůbec nebo jen ve velmi malém objemu. Kromě toho podléhal v Indonésii a Malajsii dovoz všech nebo některých těchto surovin vývozním a dovozním omezením. Bílý fosfor je do Srbska téměř výhradně z ČLR navíc dovážen ve velmi malém objemu. Za období šetření byly nakonec k dispozici finanční údaje o společnostech vyrábějících výrobky stejné obecné kategorie v Indonésii, Malajsii a Srbsku. Některé společnosti však nedosáhly přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(132)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(133)

V poznámce o zdrojích Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které se používají při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA (77). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije Brazílii, jakož i mezinárodní statistiky.

(134)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních činitelů uvedených ve zmíněné poznámce. Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, své stanovisko k nezkreslené hodnotě vedlejšího produktu předložil pouze žadatel.

(135)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a dostupné údaje ve spisu k šetření byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(136)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Ke stanovení této částky Komise použila finanční výkazy společnosti Vitia S.A., které obsahovaly potřebné informace. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.5.7.

(137)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (78). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(138)

Pokud jde o dovozní cla, Komise připočetla dovozní cla k vážené průměrné dovozní ceně každé suroviny na základě jejího zbožového kódu a příslušné země původu. Při určování použitelné sazby dovozního cla vycházela Komise z informací shromážděných v rámci Mapy přístupu na trh (79).

(139)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise veřejně dostupné informace k odhadu nákladů, které společnosti v Brazílii obvykle vznikají při přepravě vstupů mezi dodavatelem a jejími provozovnami. Poté, co byly v rámci zprávy Doing Business odhaleny nesrovnalosti v hodnocení některých zemí (80), vydala Světová banka v roce 2024 novou zprávu, která využívala vylepšené metodiky. Zpráva Business Ready („B-Ready“) (81) však v roce 2024 nezahrnovala Brazílii ani studii o nákladech na vnitrostátní dopravu vývozu a dovozu. Komise proto vycházela z nejnovější zprávy (82) Doing Business (83) a použila úpravu o inflaci (84).

(140)

Pokud jde o kyselinu chlorovodíkovou, vedlejší produkt, Komise použila metodiku popsanou ve 137. a 138. bodě odůvodnění, s výjimkou toho, že k dovozní ceně nebyly připočteny náklady na dopravu. Vzhledem k tomu, že vedlejší produkt vyráběl pomyslný brazilský výrobce kyseliny fosforité, tj. nemusel být do jeho prostor dovážen od dodavatele, měla Komise za to, že jeho nezkreslená hodnota se dostatečně odráží v ceně vedlejšího produktu při vykládce.

(141)

Ve svých připomínkách k poznámce o zdrojích žadatel tvrdil, že se s kyselinou chlorovodíkovou obchodovalo při různých stupních čistoty, což ovlivňovalo její cenu. Podle žadatele je kyselina chlorovodíková získaná jako vedlejší produkt při výrobě kyseliny fosforité nízké průmyslové kvality a má koncentraci přibližně 30 %. Žadatel tvrdil, že brazilská celní nomenklatura neumožňuje rozlišovat různé stupně čistoty kyseliny chlorovodíkové. Dále tvrdil, že dovoz do Brazílie zahrnoval také kyselinu chlorovodíkovou o vysoké čistotě na základě vysokých jednotkových dovozních cen. Žadatel navrhl, aby Komise zohlednila pouze dovoz kyseliny chlorovodíkové, u něhož jednotková cena nepřesahuje 0,30 USD/kg, protože tato cenová úroveň odpovídá podle znalostí žadatele ceně průmyslové kyseliny chlorovodíkové.

(142)

Komise měla za to, že žadatel na podporu svých tvrzení týkajících se obvyklé koncentrace vedlejšího produktu kyseliny chlorovodíkové získávané při výrobě kyseliny fosforité, čistoty kyseliny chlorovodíkové dovážené do Brazílie nebo obvyklé ceny průmyslové kyseliny chlorovodíkové nepředložil žádné důkazy. Kromě toho nebylo jasné, zda uváděná typická cena průmyslové kyseliny chlorovodíkové převažuje také na brazilském trhu, neboť Brazílie byla vybrána jako vhodná reprezentativní země. Komise se proto domnívala, že neobvykle vysoké ceny některého dovozu mohly být způsobeny spíše nízkým objemem dovozu než významnými rozdíly v čistotě kyseliny chlorovodíkové. Vzhledem k nízkému objemu tohoto dovozu s vysokými cenami měl tento dovoz na váženou průměrnou dovozní cenu jen zanedbatelný vliv. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(143)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady vzniklé žadateli v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 157. bodě odůvodnění.

(144)

Brazilský ústav Insitituto Brasileiro de Geografia e Estatística (IBGE) (85) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise k určení průměrných nákladů práce v průmyslovém odvětví 20.12 – Výroba meziproduktů pro hnojiva (86) použila nejnovější dostupné statistiky, konkrétně informace o počtu zaměstnanců, celkových ročních nákladech na mzdy a sociální dávky, nákladech na kompenzace a benefity, které se vztahují k období šetření.

(145)

Kromě toho Komise použila informace o průměrné týdenní pracovní době na zaměstnance v Brazílii v roce 2024, které zveřejnil úřad ILOSTAT (87).

(146)

Cenu elektrické energie platnou pro společnosti (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo těžby a energetiky (88) (Ministério de Minas e Energia).

(147)

Sazby zveřejněné v měsíčním bulletinu zahrnovaly daň z oběhu zboží a poskytování mezistátních a meziměstských dopravních a komunikačních služeb, kterou pod názvem „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ (dále jen „ICMS“) vybírají brazilské státy. Průmysloví uživatelé mohou požadovat vrácení této daně, a tato daň byla proto odečtena od stanovené referenční hodnoty. Vzhledem k tomu, že se během období šetření ICMS se sazbou v rozsahu od 17–18 % vybírala v závislosti na státu, Komise referenční hodnotu pro elektřinu přepočítala tak, že odečetla částku v průměrné výši 17,5 % ICMS.

(148)

Komise odvodila nezkreslené náklady na páru z nezkreslených nákladů na zemní plyn na základě ceny placené průmyslovými uživateli v období šetření, jak je zveřejňováno v měsíčních bulletinech brazilského Ministerstva těžby a energetiky (89).

(149)

Cena zemního plynu včetně daní (90). V této fázi však nebylo prokázáno, že by tyto daně byly podobné dani z obratu / DPH, kterou by společnost mohla běžně požadovat zpět, a nestaly se tak součástí nákladů společnosti.

(150)

Komise vypočítala cenu páry v Brazílii podle metodiky navržené Ministerstvem energetiky Spojených států (91). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Komise při výpočtu použila jako tepelný vstup zemní plyn, jak bylo rovněž navrženo v podnětu. Na základě informací uvedených v podnětu Komise stanovila nezkreslené náklady na nízkotlakou páru, které v metodice výpočtu odpovídají tlaku 150 psig.

(151)

Komise dále přičetla provozní náklady ve výši odhadovaných 10 % celkových nákladů na výrobu páry a prodejní, režijní a správní náklady a zisk brazilského výrobce a distributora zemního plynu, společnosti Petrobras.

(152)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(153)

Za účelem zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Opírala se o informace o nákladech na výrobní režii obsažené ve finančních výkazech společnosti Vitia, S.A. (92), jednoho z brazilských výrobců výrobků stejné obecné kategorie.

(154)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku Komise použila finanční informace dvou brazilských výrobců výrobků stejné obecné kategorie, společnosti Nortox S.A. (93) a společnosti Vittia S.A. Finanční informace byly snadno dostupné, auditované, konsolidované, vztahovaly se na období šetření a vykazovaly přiměřenou úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(156)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v podnětu ohledně použití každého výrobního činitele (surovin, energie a pracovní síly) pro výrobu kyseliny fosforité. Jednotková spotřeba každého výrobního činitele byla vynásobena nezkreslenými náklady na základě údajů z reprezentativní země, jak je popsáno v oddíle 3.2.5. Na základě toho Komise stanovila nezkreslené celkové přímé náklady.

(157)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.5.3, považovala náklady na určité zanedbatelné materiály a zdroje energie za spotřební materiál. Komise vyjádřila náklady na spotřební materiál vynaložené žadatelem jako procentní podíl z celkových přímých nákladů žadatele, tj. nákladů na materiál, energii a práci. Tento procentní podíl ve výši [4–4,5 %] byl poté uplatněn na nezkreslené celkové přímé náklady.

(158)

Součet nezkreslených nákladů na suroviny, energii, pracovní sílu a spotřební materiál představuje nezkreslené výrobní náklady.

(159)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů přičetla Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.2.5.7.

(160)

Náklady na výrobní režii byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Vittia S.A. Tvořily 6,6 % nákladů na prodané zboží. V tomto výpočtu se náklady na prodané zboží považují za ekvivalent výrobních nákladů, tj. výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii. Proto byly nezkreslené výrobní náklady zvýšeny o náklady na výrobní režii, které představovaly 6,6 % výsledných nezkreslených výrobních nákladů.

(161)

Připočtením nezkreslených nákladů na výrobní režii k nezkresleným výrobním nákladům Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady.

(162)

Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetních závěrek společností Nortox S.A. a Vittia S.A., jak je vysvětleno v oddíle 3.2.5.7. Prodejní, režijní a správní náklady tvořily 31,1 % nákladů na prodané zboží a zisk tvořil 19,2 % nákladů na prodané zboží. Příslušné procentní podíly nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byly použity nad rámec nezkreslených výrobních nákladů, aby se dosáhlo nezkreslené běžné hodnoty před úpravou o vedlejší produkt.

(163)

A dále od nezkreslené běžné hodnoty uvedené v 162. bodě odůvodnění Komise odečetla nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu, kyseliny chlorovodíkové, stanovenou podle 140. bodu odůvodnění, aby se zohlednila část nákladů a zisku, která by měla být přiřazena vedlejšímu produktu získanému při výrobě kyseliny fosforité.

(164)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Početně zjištěná běžná hodnota činila 28 850,04 CNY za tunu.

(165)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě dovozních statistik, jak je podrobně popsáno v 182. bodě odůvodnění. Dovozní cena CIF s dodáním na hranice Unie zaznamenaná v databázi Surveillance 3 (94) činila 13 558,63 CNY za tunu.

(166)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou na celostátní úrovni na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu.

(167)

Jak je vysvětleno v 164. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(168)

Za účelem vyrovnání vývozní ceny na obchodní úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na námořní přepravu a pojištění v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení.

(169)

Vývozní cena na úrovni ceny ze závodu činila 12 195,27 CNY za tunu.

(170)

Jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že míra nedostatečné spolupráce v tomto šetření by mohla významně ovlivnit výsledek šetření ve smyslu čl. 17 odst. 4 základního nařízení, a proto měla v úmyslu zjistit dumping na celostátní úrovni.

(171)

Prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(172)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(173)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie zahrnuje pouze dva výrobce v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí.

(174)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena v rozsahu [8 400 až 9 200] tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí na dotazník od dvou výrobců v Unii.

(175)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(176)

Kyselina fosforitá se používá jako surovina pro výrobu fosfonátů a dalších speciálních chemických látek, které mají široké uplatnění v různých odvětvích (úprava vody, detergenty a čisticí prostředky, zemědělství, ropa a plyn, stavebnictví a stavební materiály, textilní a kožedělný průmysl, papírenský a celulózový průmysl, farmaceutický průmysl a průmysl přípravků pro osobní péči, potravinářský a nápojový průmysl).

(177)

Komise zjistila, že celá produkce kyseliny fosforité jednoho ze dvou výrobců v Unii byla určena pro vlastní spotřebu. Výrobek byl často jednoduše převeden (bez fakturace) a/nebo dodán za převodní ceny v rámci stejné skupiny společností se sídlem ve třetích zemích, tedy mimo Unii. Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(178)

Komise pro účely makroekonomické analýzy zkoumala konkrétní ekonomické ukazatele společností ICL a Italmatch. Vzhledem k absenci prodeje na volném trhu ze strany společnosti Italmatch byla mikroekonomická analýza (prodejní cena, výrobní náklady, peněžní tok a návratnost investic) založena pouze na údajích od společnosti ICL.

(179)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) dovozních statistik v databázi Surveillance 3 (viz oddíl 4.4.1) a ii) ověřeného objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(180)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(181)

Spotřeba Unie dosáhla vrcholu v roce 2021 v důsledku hospodářského oživení po pandemii COVID-19. Následně spotřeba v letech 2022 a 2023 postupně klesala, načež se v období šetření výrazně zotavila (stále však o 21 % pod úrovní roku 2021). K nejvýraznějšímu poklesu došlo mezi lety 2022 a 2023, kdy došlo k poklesu o 3 000 až 3 300 tun (–32 procentních bodů).

(182)

V Eurostatu je dovoz kyseliny fosforité zařazen pod souhrnný kód TARIC (2811 19 80 90), který zahrnuje mnoho dalších výrobků. Žadatel proto v podnětu použil zprávu o průzkumu trhu. Tyto údaje však byly chráněny autorskými právy a nebyly veřejně dostupné. Kromě toho byly založeny na vykázaném objemu vývozu z Číny, nikoli na objemu dovozu do EU, a chyběl popis dotčeného zboží.

(183)

Komise zjistila, že přesnější výpočet dovozu dotčeného výrobku by umožnilo použití statistických údajů z dovozní databáze Surveillance 3. Tyto údaje obecně poskytují jasný popis dotčeného zboží, což Komisi umožňuje identifikovat a izolovat pouze dovozní transakce s kyselinou fosforitou. Přestože nebyly k dispozici konkrétní údaje o výrobku u všech transakcí, zejména v obdobích předcházejících období šetření, mohla Komise k získání úplného přehledu použít přiměřené odhady.

(184)

Komise poskytla úplné informace o metodice použité ke stanovení dovozu kyseliny fosforité v poznámce ke spisu (95).

(185)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu Unie stanovenou v oddíle 4.2.

(186)

Na základě výše popsané metodiky uvedené ve zmíněné poznámce ke spisu se dovoz do Unie z dotčené země vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(187)

Tabulka 3 ukazuje, že během posuzovaného období se dovoz z ČLR snížil v absolutním vyjádření o 14 %. Pokud jde o podíl na trhu, dovoz z ČLR se během posuzovaného období zvýšil z [52–58] % to [57–63] %, tj. přibližně o pět procentních bodů.

(188)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů z databáze Surveillance 3, jak je vysvětleno v oddíle 4.4.1 výše. Cenové podbízení dovozu bylo stanoveno na základě výsledné průměrné dovozní ceny z ČLR upravené na úroveň vykládky v EU a průměrné prodejní ceny všech typů výrobků ve formě krystalů prodávaných žadatelem.

(189)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(190)

Průměrná cena dovozu do Unie z dotčené země se v posuzovaném období snížila o 18 %.

(191)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(192)

Srovnání cen bylo provedeno na stejné obchodní úrovni, podle potřeby s řádnými úpravami a po odečtení provizních poplatků. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobce v Unii v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 23 % až 27 %. Podbízení bylo zjištěno u veškeré dovážené kyseliny fosforité pocházející z Číny.

(193)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(194)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické a mikroekonomické ukazatele újmy posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník od výrobců v Unii. Makroekonomické údaje se plně týkaly obou výrobců v Unii, ale vzhledem k tomu, že společnost Italmatch neprodávala na volném trhu, musela se Komise u některých mikroekonomických údajů spolehnout pouze na odpovědi žadatele na dotazník. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(195)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(196)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(197)

Analýza statistických údajů provedená Komisí odhalila, že během období šetření byla kyselina fosforitá dovážena z Číny pouze v pevné/krystalické formě, zatímco výrobní odvětví Unie prodávalo výrobek, který je předmětem šetření, v pevné i kapalné formě. Pro zajištění srovnatelnosti Komise podle potřeby převedla objemy různých ukazatelů do pevné formy.

(198)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(199)

Vývoj objemu výroby ukázal pokles z 9 600–10 700 tun v roce 2021 na 5 300–5 900 tun v roce 2023 (–45 %), po němž následoval nárůst na 8 000–8 900 tun v roce 2024. Výrobní kapacita zůstala v posuzovaném období stabilní na úrovni 11 900–13 200 tun, přičemž trend využití výrobní kapacity se snížil ze 75 % – 83 % v roce 2021 na 42 % – 46 % v roce 2023 a poté se zvýšil na 63 % – 69 % v roce 2024.

(200)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(201)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil z 4 500 až 5 100 tun v roce 2021 na 2 500 až 2 800 tun v roce 2023 (–45 %) a poté se zvýšil na 3 100 až 3 600 tun v roce 2024. Celkově se prodej výrobního odvětví Unie na domácím trhu snížil o 31 %, což je výraznější než pokles spotřeby (–21 %).

(202)

V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 41 % až 45 % v roce 2021 na 35 % až 39 % v období šetření.

(203)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo během posuzovaného období záporný růst, zejména v letech 2022 a 2023 ve srovnání s rokem 2021. V období šetření prokázalo určitou míru odolnosti, když se mu za cenu poklesu cen podařilo zvýšit objem prodeje ve srovnání s předchozími roky.

(204)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(205)

Během posuzovaného období zůstala zaměstnanost v Unii stabilní. Navzdory nižšímu objemu výroby v posuzovaném období si výrobní odvětví Unie udrželo vysoce kvalifikované a vyškolené zaměstnance v očekávání, že se situace na trhu normalizuje a bude možné obnovit vyšší objem výroby.

(206)

Z předchozího bodu odůvodnění a z 204. bodu odůvodnění vyplývá, že produktivita během posuzovaného období výrazně poklesla v důsledku poklesu objemu výroby.

(207)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(208)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(209)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny účtované žadatelem odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(210)

Průměrné prodejní ceny žadatele na trhu Unie se v letech 2021 až 2022 výjimečně zdvojnásobily a poté v následujících dvou letech ve srovnání s cenovou úrovní v roce 2022 výrazně klesly. Vyšší průměrné prodejní ceny částečně odrážely zvýšení výrobních nákladů a zvláštní situaci na trhu v letech 2022 a 2023, kdy Čína zažila dva problematické roky v důsledku narušení domácího dodavatelského řetězce surovin a prudkého nárůstu nákladů na námořní dopravu do Unie.

(211)

Jednotkové výrobní náklady se mezi lety 2021 a 2022 zvýšily o 67 %, v roce 2023 pak klesly o 32 procentních bodů. V období šetření byly jednotkové výrobní náklady ve srovnání s rokem 2021 vyšší o 30 %.

(212)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(213)

Průměrné náklady práce na zaměstnance v období 2021–2022 vzrostly o 4 %. Zvýšení mezd, ke kterému došlo v roce 2022, bylo způsobeno naběhlými odměnami vyplacenými některým zaměstnancům v souvislosti s finančními výsledky v daném roce. V roce 2023 a v období šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance snížily o 5 % ve srovnání s rokem 2021 v důsledku snížení odměn a nahrazení zkušených zaměstnanců s vysokými náklady práce novou pracovní silou.

(214)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(215)

Konečný stav zásob kopíroval klesající trend výroby v prvních dvou letech. Poté se v roce 2023 zvýšil a nakonec se v období šetření snížil na stejnou úroveň z roku 2021.

(216)

V poměru k objemu výroby se úroveň zásob snížila z 3 % až 4 % v roce 2021 na 1 % až 3 % v roce 2022. V roce 2023 bylo nutné doplnit vyčerpané zásoby. V období šetření se konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby vrátil na stejnou úroveň roku 2021.

(217)

Po celé posuzované období byl konečný stav zásob zanedbatelný. Ačkoli by se mohlo zdát, že to svědčí o efektivním řízení zásob, nedostatek smysluplných zásob ve skutečnosti ohrozil provozní flexibilitu výrobního odvětví Unie. Pro efektivní řízení výkyvů v poptávce je nezbytné držet dostatečné zásoby.

(218)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic žadatele se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(219)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V roce 2021 bylo výrobního odvětví Unie ztrátové, v roce 2022 ziskovost vyskočila na [29–33] %, v roce 2023 klesla na [13–16] % a v období šetření dosáhl žadatel skromného zisku [1–2] %.

(220)

Ziskovost v průběhu dvouletého období 2022–2023 byla ovlivněna ekonomickými okolnostmi vyvolanými zpomalením poptávky a dočasným poklesem dovozu z ČLR, který byl způsoben prudkým nárůstem nákladů na námořní dopravu při dodávkách výrobku do Unie. V letech 2022 a 2023 se výrobnímu odvětví Unie navzdory energetické krizi, která vznikla po zahájení ruské útočné války proti Ukrajině v roce 2022, a narušení dodavatelského řetězce surovin v Evropě (které ovlivnilo i čínskou výrobu – viz oddíl 5.2.1) podařilo přenést zvýšení nákladů na uživatele v Unii. Zjištěná přirážka k výrobním nákladům byla v roce 2022 mimořádně vysoká [1 200–1 400] EUR/t a v roce 2023 [300–500] EUR/t.

(221)

Ziskovost výrobního odvětví Unie zůstala během období šetření mírně nad hranicí rentability, což bylo důsledkem dopadu prudkého nárůstu dumpingového dovozu. Výrobní odvětví Unie ztratilo kontrolu nad stanovováním cen výrobku, což bylo způsobeno dostupností kyseliny fosforité z dotčené země za velmi nízké ceny, a to vedlo ke stlačení cen během období šetření.

(222)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku sledoval vývoj ziskovosti, v posuzovaném období se vyvíjel pozitivně, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo investovat do nezbytné údržby a výměny strojního zařízení, a to hlavně v roce 2022.

(223)

Během posuzovaného období se roční tok investic do výrobku, který je předmětem šetření, ze strany výrobního odvětví Unie začal zvyšovat především až v roce 2022 poté, co vzrostly úrovně ziskovosti. Investice dosáhly ve druhé části posuzovaného období přibližně 300 000 až 500 000 EUR, přičemž investice se týkaly údržby a výměny strojního zařízení ve výrobním závodě.

(224)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2021 byla záporná, v letech 2020–2022 se výrazně zlepšila v souladu s nárůstem ziskovosti, aby nakonec během období šetření klesla na [9–11] %.

(225)

Výrobní odvětví Unie ztratilo na zmenšujícím se trhu Unie značný objem prodeje a [4–7] procentních bodů podílu na trhu. Pokud jde o ceny, výrobní odvětví Unie bylo v roce 2021 ztrátové a v období šetření jen mírně ziskové, avšak v letech 2022 a 2023 bylo ziskové. Zisky dosažené v těchto dvou letech však byly způsobeny výjimečnými okolnostmi a v období šetření byla ziskovost výrobního odvětví Unie jen mírně nad hranicí rentability.

(226)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(227)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: účinky dumpingového dovozu, účinky prudkého růstu cen bílého fosforu, účinky dovozu z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, rostoucí výrobní náklady a klesající spotřeba v Unii.

(228)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje na trhu Unie, neboť jeho objem prodeje v Unii klesl o 31 %. Vzhledem k poklesu spotřeby o 21 % se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z [41 % – 45 %] na [35 % – 39 %]. Vzhledem k poklesu spotřeby o 21 % se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z [40,5 % – 45 %] na [35,4 % – 39,3 %].

Pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu lze plně přičíst souběžnému nárůstu dovozu z dotčené země, neboť neexistovaly žádné jiné významné zdroje dovozu. Čína skutečně zvýšila svůj podíl na trhu z [52 % – 58 %] na [57 % – 63 %]. Současně se čínské dovozní ceny během období šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie o více než 25 %. To vedlo k výraznému stlačení cen na trhu Unie.

(229)

Vzhledem ke ztrátě objemu prodeje zaznamenalo výrobní odvětví Unie také výrazný pokles objemu výroby. Aby si výrobní odvětví Unie udrželo konkurenceschopnost, bylo nuceno snížit své prodejní ceny (o 35 % v roce 2023 a o 15 % v roce 2024), což negativně ovlivnilo ziskovost. V období šetření byla jeho ziskovost jen mírně nad hranicí rentability.

(230)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz kyseliny fosforité z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(231)

Hlavní surovinou je bílý fosfor, který tvoří více než 50 % výrobních nákladů kyseliny fosforité. Tato surovina zaznamenala během posuzovaného období mimořádný cenový nárůst. Komise tak posoudila možný účinek zvýšení cen bílého fosforu působícího újmu na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

Tabulka 12

Vývoj cen bílého fosforu (USD/kg)

(232)

Komise zjistila, že na počátku posuzovaného období se cena bílého fosforu na trhu celosvětově abnormálně zvýšila. Toto zvýšení cen bylo celosvětové, a proto se dotklo i čínských výrobců.

(233)

Výrobní odvětví Unie bylo schopno přenést zvýšení nákladů na své odběratele v roce 2022, kdy byl čínský dovoz na úrovni srovnatelné s rokem 2021, a ještě v roce 2023, kdy dovoz z Číny poklesl o 38 % (viz tabulka 3). Jelikož cena bílého fosforu v období šetření výrazně klesla, zatímco hospodářská situace výrobního odvětví Unie se ve stejném období zhoršila, výkyvy cen bílého fosforu nezmírnily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(234)

Objem dovozu ze třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(235)

Dovoz ze třetích zemí představoval [0,5 % – 1,5 %] spotřeby v období šetření a méně než 1 % v ostatních třech letech posuzovaného období (a v období šetření činil [106–119] tun). Při tak nízké úrovni dovozu ze třetích zemí dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(236)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(237)

Objem vývozu představoval v průměru 3 % celkového prodeje kyseliny fosforité výrobním odvětvím Unie v posuzovaném období. Kromě toho byl pokles prodeje na vývoz mnohem výraznější než pokles prodeje v Unii, a to i v relativním vyjádření. Navíc bylo zjištěno, že ceny vývozu výrobního odvětví Unie jsou trvale vyšší než ceny na trhu Unie. Komise proto vyvodila prozatímní závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nepřispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(238)

Šetření prokázalo časovou souvislost mezi nárůstem dumpingového dovozu z dotčené země a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Výrazný nárůst objemu dovozu za nižší ceny vyvolal silný cenový tlak na trh Unie a vedl k silnému poklesu objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na domácím trhu.

(239)

Průměrné čínské dovozní ceny byly od roku 2023 nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Současně se podíl čínského dovozu na trhu, který již na počátku posuzovaného období činil [52 % – 58 %], zvýšil o dalších 8 %. Ztráta objemu prodeje a následně i objemu výroby vedla ke zvýšení fixních nákladů, což se projevilo ve značném zvýšení jednotkových nákladů výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie přizpůsobilo své ceny zvýšeným výrobním nákladům, což však vedlo k cenové úrovni, která nebyla konkurenceschopná vůči dumpingovému čínskému dovozu, jenž nadále výrazně rostl v absolutním i relativním vyjádření za ceny, které byly nižší než náklady a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Tato situace vedla k výraznému stlačení cen na trhu Unie, což vedlo k poklesu prodeje, podílu na trhu i ziskovosti.

(240)

Komise tedy prokázala příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(241)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie však nebyl významný.

(242)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(243)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vypočtené na celostátní úrovni (viz oddíl 3.5 výše) bylo vyšší než jejich rozpětí újmy, viz 244. až 250. bod odůvodnění níže.

(244)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(245)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení Komise při stanovení cílového zisku zohlednila tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(246)

Komise nejprve stanovila základní zisk pokrývající veškeré náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže na základě ziskovosti dosažené před zvýšením dovozu z šetřené země, tj. v letech 2017 až 2019. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 9,96 %.

(247)

Na základě těchto skutečností činí cena nepůsobící újmu [2 400–2 800] EUR za tunu, což je rozpětí získané uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 10 % na výrobní náklady žadatele během období šetření.

(248)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Výrobní odvětví Unie však žádné takové budoucí náklady neoznámilo.

(249)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu nepůsobící újmu ve výši [2 400–2 800] EUR za tunu za obdobný výrobek výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí (viz 246. bod odůvodnění) na výrobní náklady žadatele během období šetření.

(250)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny dotčené země, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie žadatelem, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(251)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(252)

Podle důkazů uvedených v podnětu podléhá bílý fosfor, který představuje [55–60 %] výrobních nákladů dotčeného výrobku, v ČLR vývozní dani ve výši 20 %.

(253)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala údajná zkreslení a jiná zkreslení, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v ČLR, jakož i dopad těchto zkreslení na výrobu kyseliny fosforité v ČLR. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců v ČLR vycházela Komise při svých zjištěních z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, zejména z veřejně dostupných informací týkajících se příslušných regulačních dokumentů, které ukládají omezení, jež představují zkreslení na trhu surovin podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení, a z informací obsažených v podnětu.

(254)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku. Za hlavní suroviny jsou považovány ty suroviny, které pravděpodobně představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise zjistila, že tuto podmínku splňuje pouze bílý fosfor.

(255)

Komise poté zkoumala, zda byla čínská cena bílého fosforu zkreslena jedním z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu.

(256)

Žadatel odkázal na oznámení Komise pro celní sazebník Státní rady o úpravě vývozních cel na některé výrobky [2009] č. 6 (96), v němž se uvádí, že „na bílý fosfor bude zachováno 20 % vývozní clo“. Komise potvrdila, že v období šetření bylo opatření stále platné (97).

(257)

Komise zjistila, že čínská domácí cena bílého fosforu byla zkreslena opatřením uvedeným v čl. 7 odst. 2a základního nařízení, a to vývozní daní.

(258)

Následně Komise porovnala čínskou cenu bílého fosforu s cenami na reprezentativních mezinárodních trzích. Podnět se týkal veřejně dostupného cenového indexu zveřejněného poskytovatelem průzkumu trhu Business AnalytIQ. Tento zdroj poskytl měsíční ceny bílého fosforu v Číně, USA, Evropě a jihovýchodní Asii za období šetření. Komise dále použila nezkreslenou hodnotu bílého fosforu stanovenou v reprezentativní zemi, Brazílii. Zjistila, že ceny na těchto mezinárodních trzích byly o 22 % (Evropa) až 67 % (Brazílie) vyšší než v ČLR.

(259)

Komise nakonec zkoumala, zda bílý fosfor dotčený vývozní daní uvedenou v 256. bodě odůvodnění představuje alespoň 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců v ČLR vycházela Komise z výrobních nákladů žadatele. Pro účely tohoto výpočtu se použila nezkreslená cena suroviny zjištěná na mezinárodních trzích, jak je uvedeno v 258. bodě odůvodnění. Komise zjistila, že bílý fosfor představoval více než 50 % skutečných výrobních nákladů žadatele.

(260)

Komise proto dospěla k závěru, že bílý fosfor je předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(261)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může jednoznačně konstatovat, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(262)

Komise zjistila, že čínští výrobci kyseliny fosforité mají mimořádně velké volné výrobní kapacity, které představují vážné riziko pokračování vývozu na trh Unie i po případném uložení opatření. Podle důkazů uvedených v podnětu bylo zjištěno, že celková instalovaná kapacita v ČLR je více než čtyřicetkrát vyšší než spotřeba v Unii. Přibližně 23 % této kapacity zůstalo během období šetření nevyužito, a mohlo by být proto snadno přesměrováno na vývoz do Unie.

(263)

Komise analyzovala podmínky na trhu s hlavní surovinou používanou při výrobě kyseliny fosforité. Bílý fosfor, který je klíčovou surovinou pro výrobu kyseliny fosforité, podléhá v Číně 20 % vývozní dani. Toto opatření omezuje mezinárodní nabídku a uměle udržuje nízké ceny na čínském trhu, čímž čínským výrobcům poskytuje nákladovou výhodu. Bílý fosfor představuje [55–60 %] nákladů na výrobu kyseliny fosforité. Tento výrazný rozdíl v nákladech narušuje hospodářskou soutěž a strukturálně znevýhodňuje výrobce v Unii.

(264)

Komise analyzovala možný dopad uložení opatření na dodavatelské řetězce Unie, včetně dopadů na navazující trh a dostupnost dotčeného výrobku v Unii. Toto posouzení vycházelo z informací poskytnutých spolupracujícími zúčastněnými stranami. Pouze jeden uživatel předložil úplnou odpověď na dotazník, a Komise proto vycházela především z údajů poskytnutých tímto uživatelem. Analýza ukázala, že uložení opatření by nemělo podstatný nepříznivý dopad na ziskovost tohoto uživatele, která by zůstala na udržitelné úrovni, což by mu umožnilo pokračovat v činnosti bez výrazného narušení. Komise dále zjistila, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou nevyužitou kapacitu a mohlo by zvýšit výrobu a uspokojit tak větší podíl poptávky Unie.

(265)

Komise po posouzení všech relevantních informací k tomuto šetření dospěla k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(266)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení v následující výši:

(267)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2a základního nařízení, také zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých dotčených zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(268)

Výrobce v Unii, který podal podnět a který představuje veškerou výrobu v Unii dostupnou na volném trhu, při šetření plně spolupracoval a vyjádřil svůj zájem na uložení opatření. Druhý výrobce v Unii, společnost Italmatch, rovněž plně spolupracoval a poskytl odpovědi na specializovaný dotazník.

(269)

Očekává se, že uložení cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a umožní výrobnímu odvětví Unie zotavit se z podstatné újmy, kterou utrpělo během období šetření. Opatření by výrobci v Unii umožnila zejména získat zpět ztracený objem prodeje a podíl na trhu, zlepšit ziskovost a zajistit udržitelný provoz výrobních zařízení. Uložení opatření proto bude mít pravděpodobně pozitivní dopad na životaschopnost a dlouhodobou konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie.

(270)

Pokud by opatření nebyla přijata, čínští vyvážející výrobci by nadále vyváželi dotčený výrobek do Unie za dumpingové ceny, což by dále snižovalo ceny na trhu Unie a narušovalo ziskovost výrobního odvětví Unie. To by oslabilo jeho schopnost investovat, inovovat a udržovat výrobu, což by v konečném důsledku ohrozilo jeho životaschopnost.

(271)

Byl proto učiněn závěr, že uložení opatření na dovoz pocházející z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(272)

Komise neobdržela odpovědi na dotazník od dovozců ani obchodníků z Unie. Jeden dovozce (S. Goldmann GmbH & Co. KG, Německo) předložil písemné stanovisko, v němž vyjádřil svůj nesouhlas s opatřeními.

(273)

Společnost Goldmann tvrdila, že opatření by žadateli poskytla monopolní postavení, které by pravděpodobně zvýšilo jeho vlastní náklady, a rovněž by ohrozila dodavatelský řetězec v Unii, protože společnost ICL nemůže pokrýt celou poptávku. Pokud jde o bezpečnost dodavatelského řetězce, Komise dospěla k závěru, že jedinými zdroji kyseliny fosforité jsou žadatel a čínští výrobci. Pokud by výrobní odvětví Unie zaniklo, stala by se ČLR jediným zdrojem kyseliny fosforité. Pokud jde o monopolní postavení výrobního odvětví Unie, Komise dospěla k závěru, že opatření obnoví spravedlivé obchodní podmínky pro všechny strany; navazující výrobní odvětví by mohlo nadále získávat materiál z ČLR, ale za spravedlivé nedumpingové ceny.

(274)

Komise proto dospěla k závěru, že nebyly předloženy dostatečné důkazy o tom, že by uložení antidumpingových cel na dovoz kyseliny fosforité pocházející z ČLR mělo trvalý nepříznivý dopad na ziskovost dovozců nebo obchodníků.

(275)

V průběhu šetření se přihlásil jeden uživatel, společnost Giovanni Bozzetto Spa, který poskytl odpověď na dotazník a písemné podání, v němž vyjádřil svůj nesouhlas s opatřeními. Kyselina fosforitá je pro společnost Bozzetto jednou ze surovin pro výrobu čisticích prostředků a přípravků na úpravu vody.

(276)

Komise na základě údajů uvedených v odpovědi společnosti na dotazník a celkového dovozu z ČLR uvedeného v tabulce 3 zjistila, že společnost Bozzetto se na celkovém dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie podílela 15 % až 25 %.

(277)

Společnost Bozzetto tvrdila, že opatření by žadateli poskytla monopolní postavení, které by pravděpodobně zvýšilo jeho vlastní náklady, a rovněž by ohrozila dodavatelský řetězec v Unii, protože žadatel nemůže pokrýt celou poptávku.

(278)

Pokud jde o dopady na bezpečnost dodavatelského řetězce, Komise poznamenala, že antidumpingová opatření nemají za cíl bránit dovozu, ale spíše obnovit spravedlivé obchodní podmínky pro všechny strany; navazující výrobní odvětví by i nadále mohlo materiál získávat z Číny, takže by výrobní odvětví Unie nemělo mít monopolní postavení. Naopak pokud by výrobní odvětví Unie zaniklo, stala by se Čína jediným zdrojem kyseliny fosforité.

(279)

Společnost Bozzetto vyjádřila své obavy, že vertikálně integrovaní čínští výrobci budou schopni vyhnout se opatřením tím, že budou dále zpracovávat kyselinu fosforitou na fosfonáty a vyvážet navazující výrobek do Unie, čímž naruší hospodářskou soutěž na trhu fosfonátů v Unii. Výrobci ze třetích zemí vyrábějící chemické látky pro navazující výrobky by oproti výrobcům v Unii získali konkurenční výhodu, protože by nadále nakupovali čínskou kyselinu fosforitou bez antidumpingových cel, a prodávali by tak konečný výrobek v Unii za nižší cenu. Cílené sestavení výrobku pocházejícího z Číny by mohli provádět rovněž dovozci kyseliny fosforité ze třetích zemí, a obcházet tak opatření vývozem výrobku na trh Unie.

(280)

Pokud jde o možné obcházení a prudký nárůst dovozu na navazujících výrobkových trzích, Komise má nástroje, jak tyto problémy řešit, pokud se vyskytnou.

(281)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz kyseliny fosforité pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(282)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(283)

Na dovoz kyseliny fosforité pocházející z ČLR by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise v 266. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(284)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly činit 122,8 %.

(285)

Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země.

(286)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(287)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(288)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(289)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách GŘ pro obchod a hospodářskou bezpečnost. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(290)

Tři spolupracující čínské společnosti předložily připomínky ve stanovené lhůtě. Ty se však netýkaly přesnosti výpočtu. Tyto připomínky proto budou řádně vypořádány v konečné fázi šetření.

(291)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(292)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,