(EU) 2025/2287Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2287 ze dne 12. listopadu 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kyseliny adipové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 14. března 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny adipové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podaly dne 28. ledna 2025 společnosti Lanxess Deutschland GmbH a Radici Chimica S.p.A. (dále jen „žadatelé“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou kyseliny adipové, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1041 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení řízení kromě toho výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Proběhlo slyšení se společností Allnex Italy s.r.l (dále jen „Allnex“), uživatelem kyseliny adipové.

(7)

Společnost Purinova sp. z o.o (dále jen „Purinova“), uživatel kyseliny adipové, uvedla, že nebyla schopna ověřit oprávněnost cílového zisku vyššího než 6 %, který byl použit v podnětu, vzhledem k tomu, že byla vázána doložkou o důvěrnosti. Dále uvedla, že použití ziskového rozpětí založeného na údajích pouze jednoho z žadatelů nelze považovat za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Společnost Purinova společně s dalším uživatelem, společností COIM S.p.A. Chimica Organica (dále jen „COIM“), rovněž tvrdila, že výrobní odvětví Unie není schopno uspokojit celou poptávku Unie po kyselině adipové. Společnost Purinova dále uvedla, že bez ohledu na dostupnou výrobní kapacitu vyrábějí výrobci v Unii zejména pro vlastní spotřebu, a proto uplatňují obchodní politiku, která uživatelům téměř znemožňuje získávat od nich kyselinu adipovou. Kromě toho společnost Purinova zpochybnila újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, na základě dobrých finančních výsledků, které vykázala skupina Lanxess za rok 2024. V neposlední řadě pak společnost Purinova zpochybnila příčinnou souvislost mezi vznikem újmy a zvýšením objemu dovozu z Číny. Naopak tvrdila, že újma je způsobena poklesem poptávky po kyselině adipové, což odráží celkový klesající trend v segmentu polyolů na bázi polyesteru, což je hlavní oblast použití kyseliny adipové. V tomto ohledu společnosti Purinova, COIM a Allnex a další uživatelé ve svých odpovědích na dotazník (společnosti Elachem S.p.A. (dále jen „Elachem“), Reagens S.p.A. (dále jen „Reagens“), Stepan Polska Sp. z.o.o. (dále jen „Stepan“) a Valtris Enterprises Limited (dále jen „Valtris“)) vyjádřili vážné obavy o budoucnost navazujícího výrobního odvětví v případě uložení antidumpingových cel na kyselinu adipovou. Všichni tvrdili, že při dalším zvýšení cen jejich surovin by se stali velmi zranitelnými vůči svým konkurentům ze třetích zemí, zejména z Číny a Turecka.

(8)

Pokud jde o nedůvěrnou verzi podnětu, a zejména o omezené informace o použitém cílovém zisku, na žádost Komise byly dne 12. května 2025 do otevřeného spisu, který je k dispozici zúčastněným stranám k nahlédnutí, zaneseny dodatečné informace. Informace týkající se cílového zisku použitého během šetření pro výpočet prozatímních rozpětí újmy jsou uvedeny v 239. bodě odůvodnění.

(9)

Schopnost výrobního odvětví Unie uspokojit poptávku Unie spolu s využitím pro vlastní spotřebu je analyzována ve 177. bodě odůvodnění. Pokud jde o dostupnost kyseliny adipové, jsou v rozporu s tvrzením uživatelů stále k dispozici alternativní zdroje, například USA a Brazílie, především však cílem uložení antidumpingových cel není uzavřít trh Unie před čínskými vyvážejícími výrobci, ale obnovit rovné podmínky pro všechny dotčené výrobce. Tvrzení o obchodní politice, kterou výrobci v Unii uplatňovali, nebylo podložené a v žádném případě nebylo potvrzeno zjištěními šetření, a proto bylo zamítnuto, jak je vysvětleno v 268. bodě odůvodnění.

(10)

Tvrzení týkající se finančních výsledků jedné ze společností zařazených do vzorku bylo zamítnuto s odůvodněním, že kyselina adipová představuje pouze část celkových činností skupiny Lanxess, a z údajů za celou společnost tudíž nelze vyvozovat žádné závěry. Posouzení újmy se navíc provádí pro výrobní odvětví Unie, nikoli na úrovni jednotlivých společností. Finanční výsledky jednoho z výrobců v Unii vykázané za rok 2024 proto nepopírají újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví kyseliny adipové v Unii. V každém případě je podrobné posouzení újmy uvedeno v oddílech 4.6 a 4.7.

(11)

Tvrzení týkající se příčinných souvislostí a zejména poklesu poptávky jsou řešena ve 224. až 230. bodě odůvodnění. Tvrzení týkající se zájmu Unie, zejména situace týkající se vývoje trhu s navazujícími výrobky, pak byla posouzena v oddíle 7.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti objemu výroby a prodeje obdobného výrobku na volném trhu Unie. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 60 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(15)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, není nutný.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(17)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčených zemích. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(18)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(19)

Žadatelé dále v podnětu poskytli dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(20)

Komise zaslala dotazníky dvěma výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, dovozci a známým uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(21)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je kyselina adipová, známá také jako hexandiová kyselina, spadající pod číslo CAS (Chemicals Abstract Services) 124-04-9, v současnosti kódu KN 2917 12 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(24)

Kyselina adipová má širokou škálu využití, například při výrobě nylonu 6,6, lepidel, tmelů, změkčovadel a polyuretanů, zejména polyolů na bázi polyesteru.

(25)

Dotčeným výrobkem je kyselina adipová pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN 2917 12 00 (kód TARIC 2917 12 00 10) (dále jen „dotčený výrobek“).

(26)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(27)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

K definici výrobku nebyla obdržena žádná tvrzení.

(29)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(30)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě kyseliny adipové. Příslušné informace předložili tři vyvážející výrobci.

(31)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(32)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(33)

Dne 13. května 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě kyseliny adipové, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země, a to Brazílie a Mexiko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatelů a obou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(34)

Byly vzneseny připomínky k výběru reprezentativní země, k referenční hodnotě, která se má použít pro vstupní benzen, ke klasifikaci některých vstupů podle celního kódu a k označení cyklohexanu jako vedlejšího produktu. Tyto připomínky byly řešeny v příslušných oddílech níže (oddíly 3.3.4.1, 3.3.5 a 3.3.5.1).

(35)

Dne 11. července 2025 se Komise v druhé poznámce ke spisu (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Rhodia Brasil, S.A. (dále jen „Rhodia“), výrobce v reprezentativní zemi, pokud budou k dispozici údaje za rok 2024, případně pro společnost Dexxos Participacoes S.A. (dále jen „Dexxos“), výrobce chemických látek v reprezentativní zemi.

(36)

Připomínky k druhé poznámce byly obdrženy od společností Huafon a Zhonghao. Těmito připomínkami se zabývá oddíl 3.3.3.

(37)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(38)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk“.

(39)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(40)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v Číně (5) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(41)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (6). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (7), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (8). Komise dále shledala, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (9). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (10). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (11), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně (12).

(42)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v Číně Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (13) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(43)

V podnětu bylo uvedeno, že v čínském odvětví kyseliny adipové dochází k podstatným zkreslením. Podnět odkázal na zprávu a zejména na to, že hospodářský systém Číny je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v Číně.

(44)

Podnět konkrétně poukazoval na tyto skutečnosti:

(45)

V podnětu byl formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(46)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(47)

V tomto ohledu Komise nejprve posoudila, zda v odvětví kyseliny adipové v Číně působí ve významném rozsahu podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány, podléhají jejich politickému dohledu nebo se řídí jejich pokyny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. V odvětví dotčeného výrobku působí jak soukromé společnosti, například Chongqing Huafeng Chemical Co. (23), Shandong Haili Chemical (24), Hengli Petrochemical (25) (dceřiná společnost skupiny Hengli Group), tak státní podniky, například Kailuan Energy Chemical Co. Ltd (26). Přesný poměr soukromých a státem vlastněných výrobců na trhu s kyselinou adipovou nebylo možné určit. Komise však zjistila, že někteří výrobci jsou přímo kontrolováni státem. Příkladem může být společnost Shandong Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd. (27), druhý největší čínský domácí výrobce kyseliny adipové (28), v níž 32,08 % akcií vlastní stát (29). Kromě toho společnost Shenma Industrial Co. Ltd. (30), státní podnik, který je v konečném důsledku kontrolován Komisí pro dohled nad státním majetkem a jeho správu vlády provincie Che-nan (31), je třetím největším čínským výrobcem kyseliny adipové (32). Mezi výrobce kyseliny adipové patří také společnost Tangshan Zhonghao Chemical Co., Ltd. (33), dceřiná společnost ve stoprocentním vlastnictví společnosti Kailuan Energy Chemical Co., která je státním podnikem, jenž je v konečném důsledku kontrolován Komisí pro dohled nad státním majetkem a jeho správu vlády provincie Che-pej (34).

(48)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (35), neboť Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech ve skutečnosti vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(49)

Šetřením bylo zjištěno, že celostátním odvětvovým sdružením zastřešujícím chemické odvětví je Čínská federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“). Federace CPCIF se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (36). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“  (37) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (38).

(50)

Skupina Hengli je členem federace CPCIF (39) a její zástupce je jedním z jejích výkonných ředitelů (40).

(51)

Konkrétně bylo šetřením zjištěno, že národním průmyslovým sdružením zastupujícím výrobce kyseliny adipové je Čínská federace pro chemická vlákna (dále jen „CCFA“). Federace CCFA se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (41). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“  (42) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (43).

(52)

Společnosti Chongqing Huafeng Chemical Co. a Shenma Industrial Co. Ltd. jsou členy federace CCFA (44).

(53)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického a petrochemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhledy do roku 2035, podle nichž hodlá čínská vláda „urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl“ (45).

(54)

Dále se v „Poradním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu“ (46) (dále jen „poradní stanovisko“) rovněž uvádí, že čínská vláda „urychlí transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, bude intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky […] a podpoří přeměnu Číny z velké petrochemické a chemické země v silnou petrochemickou a chemickou velmoc. […] Do roku 2025 […] bude dále zlepšena koncentrace výroby velkoobjemových chemických výrobků a míra využití výrobní kapacity přesáhne 80 %; zabezpečení dodávek nových chemických materiálů dosáhne více než 75 %“ (47) . Čínská vláda rovněž „[u]rychlí vývoj špičkových polyolefinů, elektronických chemikálií, speciálních průmyslových plynů, vysoce výkonných pryží a plastů, vysoce výkonných vláken“ , a pokud jde o navazující odvětví kyseliny adipové, čínská vláda hodlá „rozšířit rozmanitost a specifikace materiálů, jako jsou […] polyuretany a polyamidy“ (48). Dále má čínská vláda „[p]odporovat strukturální úpravu průmyslu: posílit konkrétní opatření a vědecky regulovat rozsah odvětví“ (49).

(55)

V Poradním stanovisku k vysoce kvalitnímu rozvoji průmyslu chemických vláken (50) se konkrétně uvádí, že čínská vláda „[p]odporuje rozvoj inovační platformy pro vysoce výkonná vlákna a kompozitní materiály […] s cílem vytvořit komplexní průmyslový řetězec zahrnující základní chemické suroviny, vysoce výkonná vlákna / vysoce výkonné polymery, kompozitní materiály a tvarování a zpracování výrobků, testování a hodnocení výrobků a jejich použití“ (51).

(56)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví kyseliny adipové a usměrňovat ho lze nalézt na úrovni provincií, například ve 14. pětiletém plánu rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung (52), podle něhož je nutné „[v]šestranně podporovat zlepšování průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, urychlit rušení zaostalých a neefektivních výrobních kapacit a podporovat rozvoj chemických výrobků směřující k jejich funkcionalizaci, zdokonalení a diferenciaci. Vést podniky ke slučování a reorganizaci, optimalizovat alokaci zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšit efektivitu a ziskovost výroby“ (53).

(57)

Tento 14. pětiletý plán rozvoje provincie Šan-tung se rovněž výslovně vztahuje na předcházející a navazující průmyslové odvětví kyseliny adipové a požaduje „zdůraznit vedoucí úlohu chemických parků a předních podniků a urychlit rozvoj celého průmyslového řetězce od základních chemických surovin až po špičkové nové chemické materiály […] [a] zaměřit se na vývoj špičkových polyolefinů, polyuretanů a polyamidů, jakož i na špičkové nové materiály s vysokou přidanou hodnotou“  (54).

(58)

Další příklad záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví kyseliny adipové a řídit jej na provinční úrovni lze nalézt ve 14. pětiletém plánu rozvoje strategických a nově vznikajících průmyslových odvětví a průmyslových odvětví budoucnosti v provincii Che-nan (55), jehož cílem je „[u]rychlit rozvoj průmyslu nových materiálů z nylonu. Na základě komplexního posouzení kapacity zdrojů a životního prostředí racionálně rozšířit výrobu předcházejících surovin, jako je kyselina adipová, kaprolaktam a polymer nylonu 6,6“ (56) .

(59)

Podobně se 14. pětiletý plán rozvoje zpracovatelského průmyslu v Čchung-čchingu zaměřuje na „[v]yšší místní výrobní kapacitu MDI (difenylmethan-diisokyanátu) a AA (kyseliny adipové) s cílem posílit plánování a rozvoj projektů, jako jsou epoxidové sloučeniny a polyoly na bázi polyetherů“, a usiluje o další rozšíření navazujícího polyuretanového průmyslu i odvětví nylonu 6,6 (57).

(60)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise zjistila, že úloha stranické organizace ve společnosti Huafeng Chemicals spočívá v tom že „[m]ění politické výhody strany na výhody v oblasti rozvoje společnosti Huafeng; […] [h]raje […] vůdčí politickou úlohu v rozvoji podniků; […] [z]ačleňuje se do výroby a provozu“  (58).

(61)

Zástupce výkonného generálního ředitele společnosti Chongqing Huafeng Chemical Co. navíc působí také jako tajemník stranického výboru a zástupce strany v zastupitelstvu města Čong-čching (59).

(62)

Stranický výbor společnosti Shandong Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd. „dospěl k hlubokému přesvědčení, že účelem, postavením a základním úkolem strany ve státních podnicích je zajišťovat budování strany, řídit rozvoj a zlepšovat fungování […] Na základě tohoto přesvědčení stranický výbor společnosti, veden inovativními teoriemi strany, povýšil postavení stranické práce ze ‚služby a podpory‘ na ‚integraci a prosazování‘, s následným přechodem na ‚vedení a koordinaci‘ “  (60).

(63)

Předseda představenstva společnosti Shandong Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd. je zároveň tajemníkem stranického výboru (61).

(64)

Předseda představenstva skupiny Shenma Industrial Co. Ltd. je zároveň tajemníkem stranického výboru (62).

(65)

Nebylo možné systematicky prokázat existenci osobních vazeb mezi všemi čínskými výrobci kyseliny adipové a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví chemického průmyslu, měla Komise za to, že informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu, která jsou uvedena v 41. bodě odůvodnění, jsou relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(66)

Kromě toho jsou v odvětví kyseliny adipové zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Komise určila několik dokumentů, které prokazují, že odvětví kyseliny adipové má jako pododvětví chemického průmyslu prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se chemického průmyslu, vzhledem k tomu, že kyselina adipová představuje pododvětví chemického odvětví. Kromě toho Komise nalezla také dokumenty, které se konkrétně zabývají odvětvím kyseliny adipové.

(67)

Chemický průmysl považuje čínská vláda stále za klíčové odvětví (63). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda stanovila, že je třeba chemický průmysl optimalizovat a modernizovat (64). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že čínská vláda „optimalizuje organizační strukturu: učiní hlavní podniky většími a silnějšími. […] [B]ude podporovat podniky, aby urychlily fúze a reorganizaci společností s různými typy vlastnictví přesahující hranice jednotlivých regionů, zvýšily koncentraci odvětví a prováděly mezinárodní operace. V chemickém a petrochemickém odvětví, ocelářství, odvětví neželezných kovů, stavebních materiálů a dalších průmyslových odvětvích vybuduje skupinu předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností“  (65) .

(68)

Okres Fu-ling, který se nachází v městském okrese Čchung-čching, konkrétně „urychluje svou přeměnu z hlavní průmyslové čtvrti na centrum vyspělé výroby […] a přitahuje řadu předních podniků a navazujících společností okolo deseti klíčových průmyslových řetězců“ (66) . V okrese Fu-ling byl založen „průmyslový klastr zaměřený na materiály v hodnotě 90 miliard RMB“, včetně projektu společnosti Chongqing Huafeng Chemical Co. s roční výrobou 400 000 tun kyseliny adipové. V červenci 2022 navíc společnost Chongqing Huafeng Chemical podepsala dohodu o strategické spolupráci s okresem Fu-ling (67).

(69)

Kromě toho se provincie Šan-tung snaží také „[a]ktivně podporovat projekty zaměřené na budování, doplňování, rozšiřování a posilování dodavatelských řetězců, […] řešit jak „body zlomu“, tak „překážky“ v dodavatelském řetězci. Byla zahájena výstavba řady významných projektů, včetně projektu […] společnosti Hualu Hengsheng týkajícího se nylonu 6, který významně podpoří rozvoj špičkového dodavatelského řetězce“ (68) .

(70)

Dále společnost Shandong Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd. podepsala dohodu o spolupráci s pobočkou státní banky Bank of China v Šan-tungu, která se týkala „klíčových průmyslových investic a financování projektů“  (69).

(71)

Také společnost Tangshan Zhonghao Chemical Co., Ltd. popisuje svůj program výroby kyseliny adipové v objemu 150 000 tun ročně jako jeden z „průmyslových projektů podporovaných státem a zařazených na seznam „klíčových podporovaných projektů“ […] v provincii Che-pej“  (70).

(72)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(73)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(74)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 41. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně) (71).

(75)

Ve stávajícím šetření navíc nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výroby kyseliny adipové není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Výše zmíněné hlavní stanovisko, které požaduje „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní (…) politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a [s cílem] podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (72), je rovněž velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(76)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(77)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(78)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, půdu, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(79)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé, – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(80)

Komise v této fázi neobdržela od žádného z čínských vyvážejících výrobců žádné připomínky týkající se významných narušení ovlivňujících výrobní odvětví kyseliny adipové.

(81)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(82)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(83)

Jak je vysvětleno v 33. až 35. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty, a to ve dnech 13. května 2025 a 11. července 2025. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(84)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Brazílii a Mexiko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“– a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(85)

Byly obdrženy připomínky od vyvážejícího výrobce Huafon zařazeného do vzorku, který tvrdil, že Brazílii nelze považovat za reprezentativní zemi, jelikož 1) snadno dostupné účetní závěrky dvou určených výrobců v Brazílii neodpovídají období šetření, 2) Brazílie neměla žádný významný dovoz vstupní suroviny – benzenu a 3) v této zemi byla od roku 2015 zavedena antidumpingová opatření na výrobky obsahující kyselinu adipovou dovážené z Číny a dalších zemí, což ovlivnilo finanční výsledky brazilských výrobců kyseliny adipové.

(86)

Pokud jde o první bod, Komise uvedla, že zatímco účetní závěrky dvou určených výrobců v Brazílii, které byly v době řešení připomínek k první poznámce snadno dostupné, skutečně neodpovídaly období šetření, společnost Huafon neposkytla alternativní snadno dostupné finanční údaje, které by vztahovaly k období šetření. Navíc společnost Huafon nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že zvolené údaje by vedly k částkám prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, jež by nebyly „přiměřené“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a). Kromě toho společnost Huafon ve svých připomínkách sama považovala Mexiko za možnou vhodnou reprezentativní zemi, ačkoli finanční údaje, které byly k dispozici pro určeného mexického výrobce, byly ještě starší (rok 2021) než údaje dvou určených brazilských výrobců (2022, resp. 2023). V každém případě, jak je vysvětleno v 93. bodě odůvodnění níže, finanční údaje brazilského výrobce, společnosti Rhodia, byly za období šetření k dispozici. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(87)

Pokud jde o neexistenci dovozu benzenu do Brazílie, Komise v první poznámce zvažovala použití alternativní referenční hodnoty a vyzvala strany, aby navrhly možné zdroje v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, který stanoví, že Komise může použít například odpovídající náklady na výrobu a prodej ve vhodné reprezentativní zemi nebo nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty. Společnost Huafon ve svých připomínkách poukázala na skutečnost, že v databázi GTA je k dispozici alternativní soubor údajů „Mexiko (BOL)“, který na rozdíl od zjištění Komise v první poznámce prokazuje významný dovoz benzenu do Mexika. Soubor údajů BOL byl do databáze GTA doplněn v roce 2021, a to v důsledku sestavení souhrnů údajů z nákladových listů v databázi PIERS pro Mexiko, s cílem zahrnout obchodní statistiky, které by se v databázi GTA z důvodu důvěrnosti obvykle neobjevily (74). Tento soubor údajů prokázal, že v období šetření se benzen do Mexika skutečně dovážel ve významných objemech.

(88)

Pokud jde o brazilská antidumpingová opatření zavedená pro dovoz kyseliny adipové z Číny, Francie, Německa, Itálie a Spojených států, Komise se domnívala, že tato opatření mají vytvořit rovné podmínky. Skutečnost, že jsou tato opatření zavedena, brání brazilským výrobcům kyseliny adipové konkurovat dumpingovým dovozům z některých třetích zemí. Spíše než aby byly ovlivněny finanční výsledky brazilských výrobců, což by oslabilo vhodnost těchto údajů pro stanovení reprezentativní referenční hodnoty, jak tvrdila společnost Huafon, to znamenalo, že finanční výsledky brazilských výrobců odpovídaly výsledkům, kterých by bylo dosaženo za běžných tržních podmínek, tj. nebyly ovlivněny negativním účinkem dovážených dumpingových výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(89)

Vzhledem k výše uvedeným třem důvodům (nedostatek finančních údajů, problémy s benzenem a stávající antidumpingová opatření v Brazílii) se společnost Huafon domnívala, že vhodnější reprezentativní zemí by byla Malajsie. Společnost Huafon tvrdila, že na rozdíl od Brazílie splňuje Malajsie všechna kritéria čl. 2 bodu 6a písm. a) základního nařízení, s výjimkou bodu týkajícího se výroby výrobku, který je předmětem šetření. V této souvislosti společnost Huafon poukázala na poznámku pod čarou č. 4 v první poznámce, v níž se uvádí, že lze zvažovat výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření.

(90)

V této poznámce pod čarou se však uvádí, že „výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, může být zvážena, pokud v žádné zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje neexistuje výroba výrobku, který je předmětem šetření“ (zvýraznění doplněno). Vzhledem k tomu, že v Brazílii a Mexiku se kyselina adipová vyráběla, nebyla tato podmínka splněna. Malajsie tedy nemohla být považována za potenciální reprezentativní zemi, pokud existovala jiná země s výrobou výrobku, který je předmětem šetření, která splňovala všechna kritéria uvedená v 82. bodě odůvodnění výše. Komise se proto domnívala, že Brazílie splňuje čtyři kritéria reprezentativní země.

(91)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Brazílie a Mexika, je třeba dále ověřit dostupnost údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(92)

Pokud jde o Mexiko, veřejně dostupné finanční údaje jediné společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, se týkaly roku 2021. Pokud jde o Brazílii, snadno dostupné finanční údaje dvou zjištěných společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, se týkaly let 2022 a 2023. Proto se finanční údaje pro Mexiko ani Brazílii v době druhé poznámky nepřekrývaly s obdobím šetření.

(93)

Po uplynutí lhůty pro podání připomínek ke druhé poznámce však byly k dispozici finanční údaje brazilského výrobce kyseliny adipové, společnosti Rhodia, za rok 2024 (75). Argumenty uvedené v předchozím bodě odůvodnění se proto staly bezpředmětnými a nebylo třeba se jimi dále zabývat. Komise použila finanční údaje společnosti Rhodia za období šetření.

(94)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být zvolena za vhodnou reprezentativní zemi.

(95)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(96)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Pro surovinu benzen Komise uvedla, že hodlá použít soubor údajů GTA Mexiko (BOL) (76), jak navrhuje společnost Huafon.

(97)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že podrobnější zařazení vedlejšího produktu, dvojsytné kyseliny, do celního kódu bude stanoveno po procesu ověření. Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku, společnosti Huafon a Zhonghao, se ve svých připomínkách k druhé poznámce vyjádřili ke správnému celnímu kódu pro dvojsytnou kyselinu a dikarboxylovou kyselinu. Na základě inspekcí na místě, jejich připomínek a důkazů předložených na místě, jako je chemické složení těchto výrobků, se Komise rozhodla použít celní kód, který jedna ze stran oznámila celním orgánům a který nejlépe odpovídá směsi kyselin ověřené na místě, tj. celní kód 3824 99 00 .

(98)

Kromě toho Komise ve druhé poznámce uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu bude používat statistiky zveřejněné Insitituto Brasileiro de Geografia e Estatística (dále jen „IBGE“) (77), statistiky cen elektřiny pro průmysl zveřejněné Ministerstvem dolů a energetiky Brazílie (78), cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejněnou Ministerstvem dolů a energetiky Brazílie (79), vodné účtované společností Companhia de Saneamento Básico do Estado de São Paulo (dále jen „SABESP“) (80) a s použitím metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (81) pro výpočet ceny páry v Brazílii.

(99)

Společnost Huafon ve svých připomínkách ke druhé poznámce uvedla, že místo údajů agentury IBGE by Komise měla pro výpočet referenční hodnoty práce používat údaje Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“). To proto, že údaje agentury IBGE pocházely z roku 2022 a musely být indexovány, aby odpovídaly období šetření. Později v průběhu šetření však agentura IBGE zpřístupnila údaje o pracovní síle za rok 2023. Komise se proto rozhodla použít údaje agentury IBGE za rok 2023 indexované pro rok 2024. Komise se domnívala, že použití vlastních údajů agentury IBGE bude přesnější než použití údajů MOP, protože agentura IBGE je oficiálním zdrojem údajů o pracovní síle v Brazílii. MOP pro svou databázi rovněž používá údaje agentury IBGE, ale upravuje je tak, aby umožňovaly mezinárodní srovnání, a v případě specifických statistik a podrobností odkazuje zpět na agenturu IBGE. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(100)

Pokud jde o referenční hodnotu práce, společnost Huafon rovněž tvrdila, že Komise měla 1) použít pro indexaci index cen výrobců namísto indexu spotřebitelských cen, 2) použít správné chemické odvětví a 3) opravit administrativní chybu v příslušném směnném kurzu. Komise s těmito tvrzeními souhlasila a výpočet referenční hodnoty odpovídajícím způsobem upravila.

(101)

Společnost Huafon rovněž tvrdila, že brazilská referenční hodnota vody nebyla vhodná. Podle společnosti Huafon byl rok 2024 v Brazílii rokem extrémního sucha, které ovlivnilo ceny vody, jež byly neobyčejně vysoké, a tudíž nebyly reprezentativní. Jako alternativu navrhla společnost Huafon použít jako reprezentativní zemi pro referenční hodnotu vody Mexiko. Komise s tím nesouhlasila. I když bylo v roce 2024 skutečně sucho, nebyly předloženy žádné důkazy o dopadu tohoto sucha na cenu vody. Oblast, ve které sídlila společnost Rhodia (reprezentativní brazilský výrobce kyseliny adipové), nebyla součástí státu Amazonas, na který se odkazuje v dokumentu poskytnutém společností Huafon v souvislosti se suchem (82). Historické údaje o sazbách za vodu v dané oblasti, pokud jsou veřejně dostupné (83), rovněž nenaznačovaly drastický růst cen v průběhu roku 2024. Komise proto toto tvrzení zamítla a nadále považovala brazilskou referenční hodnotu za vhodnou.

(102)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů oznámených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byla řada těchto položek souhrnně zařazena pod „spotřební materiál“ (představující společně méně než 10 % výrobních nákladů). Dále Komise informovala zúčastněné strany, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při určení běžné hodnoty na základě odpovídajících nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(103)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Výrobní činitele kyseliny adipové

(104)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a které byly řádně upraveny na nezkreslenou úroveň. Tato metodika je podrobně vysvětlena ve 118. až 120. bodě odůvodnění.

(105)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (86). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 81. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení popsaných v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(106)

Ve svých připomínkách k první poznámce žadatelé tvrdili, že cyklohexan by neměl být považován za vedlejší produkt, protože se jedná o záměrně vyráběný meziprodukt získaný hydrogenací benzenu. Vedlejší produkt je naopak nezamýšleným a nevyhnutelným sekundárním výstupem, který vzniká jako důsledek hlavního výrobního procesu. Z připomínek vyvážejících výrobců zařazených do vzorku k první poznámce a z toho, co bylo potvrzeno během inspekce na místě, však bylo zřejmé, že při výrobě cyklohexenu, kterou používají vyvážející výrobci zařazení do vzorku, skutečně vzniká (surový) cyklohexan jako vedlejší produkt částečné hydrogenace benzenu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívala, že (surový) cyklohexan by měl být považován za vedlejší produkt, a tvrzení žadatele zamítla.

(107)

Ve druhé poznámce Komise uvedla svůj záměr zohlednit zjištěný cenový rozdíl mezi surovým a čistým cyklohexanem pomocí poměru mezi vlastními náklady společností na tyto vstupy a použít jej na referenční hodnotu pro čistý cyklohexan. Společnost Zhonghao s tímto přístupem souhlasila ve svých připomínkách k druhé poznámce a společnost Huafon vyjádřila svůj souhlas během inspekce na místě.

(108)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění.

(109)

Za účelem stanovení použitelných dovozních cel podle kódu zboží a země původu Komise konzultovala mapu přístupu na trh (87). Dovozní cla byla přičtena k hodnotě CIF zaznamenané v brazilských dovozních statistikách, které jsou k dispozici v databázi GTA.

(110)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly při dodávkách surovin spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(111)

Agentura IBGE zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii (88). Komise použila nejnovější dostupné statistiky vztahující se k roku 2023 pro průměrné náklady práce v odvětví 20.2, Fabricação de produtos químicos orgânicos. Statistiky agentury IBGE poskytují informace o celkových ročních mzdách a souvisejících nákladech a o počtu zaměstnanců v chemickém průmyslu za rok 2023. V úvahu byly brány pouze informace týkající se zaměstnanců spojených s výrobou. Hodnoty byly indexovány ve vztahu k období šetření pomocí národního indexu spotřebitelských cen (89).

(112)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky Brazílie (90). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu, které byly zveřejňovány v každém měsíci v roce 2024.

(113)

Sazby zveřejněné v měsíčních bulletinech zahrnují daň z oběhu zboží a poskytování mezistátních a meziměstských dopravních a komunikačních služeb s názvem „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ (dále jen „ICMS“) vybíranou na úrovni státu. Tuto daň mohou průmysloví uživatelé získat zpět, a tudíž byla odečtena od stanovené referenční hodnoty.

(114)

Vzhledem k tomu, že se daň ICMS uplatňovala v rozmezí od 17 % do 18 % v závislosti na daném státě, Komise použila při přepočtu referenční hodnoty průměrný odpočet ICMS ve výši 17,5 %.

(115)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky Brazílie (91). Sazby zveřejněné v měsíčních bulletinech pro rok 2024 zahrnovaly stejnou daň ICMS, která je vysvětlena výše u elektřiny, a Komise k této dani přistupovala stejným způsobem jako u elektřiny.

(116)

Cenu vody pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje společnost Companhia de Saneamento Básico do Estado de São Paulo, která je v Sao Paulu zodpovědná za dodávky vody, odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod. Cena za vodu je také výslovně stanovena pro obce spadající pod zkratku OJ, což zahrnuje sídlo brazilského výrobce kyseliny adipové, společnosti Rhodia. Tyto informace umožňují určit sazby za vodu a odvádění odpadních vod platné pro průmyslové uživatele v roce 2024 (92).

(117)

Cenu páry v Brazílii Komise vypočítala podle metodiky navržené ministerstvem energetiky USA (93) na základě nákladů na zemní plyn potřebný k výrobě páry (94). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Za tímto účelem Komise použila jako tepelný vstup zemní plyn a použila náklady na zemní plyn vypočtené tak, jak je vysvětleno ve 115. bodě odůvodnění.

(118)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(119)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(120)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk Komise vycházela z finančních údajů společnosti Rhodia za rok 2024, které byly nalezeny na internetu (95).

(121)

Komise měla za to, že takto stanovené sazby povedou k částkám prodejních, režijních a správních nákladů a zisku ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jež jsou přiměřené úrovni ceny ze závodu.

(122)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(123)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise vynásobila ověřené skutečné množství spotřeby jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nezkreslenými jednotkovými náklady těchto výrobních činitelů zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.4.

(124)

Zadruhé byla část nezkreslených výrobních nákladů zohledňující nezkreslenou hodnotu spotřebního materiálu stanovena vynásobením nezkreslené hodnoty surovin stanovené podle 105. až 110. bodu odůvodnění procentním podílem spotřebního materiálu stanoveným podle 108. bodu odůvodnění.

(125)

Za třetí Komise stanovila nezkreslenou hodnotu nákladů na výrobní režii vynásobením nezkreslené hodnoty výrobních nákladů procentním podílem nákladů na výrobní režii, jak je popsáno ve 118. a 119. bodě odůvodnění.

(126)

Připočtením nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii k nezkreslené hodnotě výrobních nákladů Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady.

(127)

Nakonec Komise stanovila nezkreslené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vynásobením nezkreslené hodnoty výrobních nákladů podílem prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, který byl stanoven tak, jak je vysvětleno ve 120. bodě odůvodnění. Nezkreslené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které Komise považovala za přiměřené pro obchodní úroveň cen ze závodu, byly přičteny k nezkresleným výrobním nákladům.

(128)

Prodejní, režijní a správní náklady, vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady, činily 14,6 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 8,0 %.

(129)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(130)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení vystupující jako dovozce.

(131)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(132)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která vystupovala jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení, a o přiměřený zisk. Tento zisk vycházel z údajů jediného spolupracujícího dovozce, který není ve spojení, společnosti LCM Industriale S.r.l.

(133)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(134)

Jak je vysvětleno v 127. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(135)

Společnost Huafon ve svých připomínkách k druhé poznámce uvedla, že v zájmu zajištění spravedlivého srovnání by měly být od prodejních nákladů reprezentativního výrobce odečteny prodejní náklady, jako jsou náklady na vnitrozemskou a námořní dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku. Společnost Huafon odkázala na rozsudek Tribunálu ve věci T-762/20 Sinopec (96), který je předmětem kasačního opravného prostředku a který se zabýval tímto bodem úpravy vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, pokud byla běžná hodnota početně zjištěna podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(136)

Komise konstatovala, že Tribunál ve svém rozsudku ve věci CCCME (97), který následoval po rozsudku ve věci Sinopec, nejprve uvedl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno týkající se zvláštních úprav stanovených v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, musí tedy nést strana, která se jich zamýšlí dovolávat. Z toho vyplývá, že v projednávané věci, stejně jako v tomto šetření, příslušelo na základě této judikatury zúčastněným stranám, aby prokázaly nezbytnost požadované úpravy na podporu důkazů, které předložily během šetření.

(137)

Tribunál rozhodl (98), že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která tudíž není skutečná. Tato hodnota totiž v zásadě není dotčena skutečnostmi, které mohou ohrozit její srovnatelnost, protože byla určena uměle – očištěná o tyto činitele (99). Stejně jako ve věci CCCME zahrnovalo v tomto šetření početní zjištění běžné hodnoty jednotlivých druhů výrobku na základě ceny ze závodu přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a nebyly k dispozici žádné informace, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Rhodia zahrnovaly jakékoli náklady na distribuci. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení byl proto přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu, obsahují náklady na dopravu. Jak je vysvětleno v 133. bodě odůvodnění, Komise se rozhodla srovnat vývozní cenu s běžnou hodnotou na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je vysvětleno ve 122. až 129. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň.

(138)

Kromě toho společnost Huafon neposkytla důkazy o tom, že prodejní, režijní a správní náklady, které Komise použila, již nebyly vykázány na úrovni ceny ze závodu nebo že by vedly k částce prodejních, režijních a správních nákladů, která by nebyla „přiměřená“ na této úrovni obchodu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(139)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalších dovozních poplatků, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(140)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(141)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(142)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(143)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 32,0 %.

(144)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je stanovena na základě objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřeného jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(145)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 90 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(146)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(147)

Obdobný výrobek vyrábělo během období šetření v Unii pět společností (přičemž jedna z nich byla skupinou sestávající ze dvou samostatných výrobních subjektů). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(148)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 444 153 tun. Tento údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, konkrétně odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na makroekonomický dotazník od výrobců v Unii nezařazených do vzorku, kteří tvoří výrobní odvětví Unie. Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 60 % celkové výroby a prodeje obdobného výrobku určeného pro volný trh.

(149)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(150)

Kyselina adipová se používá jako meziprodukt pro výrobu různých navazujících produktů s přidanou hodnotou, jako jsou polyoly na bázi polyesteru, polyuretany, nylon 6,6 a různá lepidla, tmely, změkčovadla, maziva atd. Komise zjistila, že významná část výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu.

(151)

Pro analýzu újmy je důležité rozlišení mezi závislým a volným trhem, protože výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, neboť jsou prodávány v rámci jedné společnosti nebo skupin společností na základě převodních cen stanovených v souladu s vnitřními cenovými politikami, a nejsou tedy přímo spojeny s cenami na volném trhu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(152)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se kyseliny adipové a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(153)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(154)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(155)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů o prodeji uvedených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v odpovědích na makroekonomický dotazník od zbytku výrobního odvětví Unie a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(156)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(157)

Celková spotřeba v Unii se mezi lety 2021 a 2023 snížila o 33 % a poté během období šetření mírně vzrostla. Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 28 %.

(158)

Vlastní spotřeba a spotřeba na volném trhu se v posuzovaném období meziročně sledovaly stejný trend, přičemž v obou případech došlo během celého posuzovaného období k poklesu, a to o 28 %, resp. 27 %.

(159)

Tento pokles spotřeby kyseliny adipové souvisí s klesajícím trendem v některých navazujících segmentech, zejména u polyolů na bázi polyesteru a výrobků z polyuretanu.

(160)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii.

(161)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(162)

Dovoz z Číny se v letech 2021 až 2022 snížil o 14 %, zejména kvůli vyšším nákladům na dopravu, ale poté neustále rostl, což vedlo k jeho celkovému nárůstu o 33 % během posuzovaného období, a v roce 2024 dosáhl 103 075 tun. Tento nárůst objemu je o to významnější, že ve stejném období došlo k poklesu spotřeby. V důsledku toho vzrostl podíl čínského dovozu na trhu z 19,4 % v roce 2021 na 35,6 % v roce 2024, což představuje nárůst o 84 %.

(163)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku.

(164)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(165)

Průměrné ceny dovozu z Číny v roce 2022 vzrostly, a to v souladu s nárůstem cen surovin a námořní dopravy, ve zbytku posuzovaného období ale výrazně klesly pod úroveň roku 2021. Celkově se ceny snížily během období šetření z 1 514 EUR/t v roce 2021 na 1 251 EUR/t, což představuje pokles o 17 %, který dokládá agresivní cenovou politiku čínských vyvážejících výrobců. Při srovnání cen čínského dovozu s cenami výrobního odvětví Unie (jak je uvedeno v tabulce 3 a tabulce 7) je zřejmé, že ceny dovozu z dotčené země byly trvale nižší než ceny výrobců v Unii, a to mnohdy velmi výrazně.

(166)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(167)

Srovnání cen bylo provedeno u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 12 % až 14 %.

(168)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců od roku 2023 nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období šetření zvýšit své prodejní ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a za účelem dosažení přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Výrazné stlačení cen je dále potvrzeno prodejem pod cenou zjištěným na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(169)

Šetření odhalilo, že ceny výrobního odvětví Unie byly stlačeny levným dovozem pocházejícím z Číny. Během posuzovaného období se výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily, zejména v důsledku rostoucích nákladů na energii a suroviny (viz 191. bod odůvodnění). Mezitím dovoz z Číny dále výrazně rostl, a to v relativních hodnotách roku 2022 a poté jak v relativních, tak i v absolutních hodnotách, přičemž ceny po roce 2022 neustále klesaly, což výrobnímu odvětví Unie znemožnilo prodávat výrobek za cenu, která by pokryla jeho výrobní náklady, s výjimkou roku 2021, kdy bylo výrobní odvětví Unie sotva ziskové. Toto stlačení cen potvrdilo, že dumpingový dovoz z Číny vedl ke ztrátě ziskovosti výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno ve 191. bodě odůvodnění, v roce 2023, kdy výrobní náklady výrobního odvětví Unie zůstaly vysoké (38 % nad cenovou úrovní roku 2021), bylo výrobní odvětví Unie vzhledem k rostoucímu cenovému tlaku ze strany čínského dovozu nuceno prudce snížit své prodejní ceny na volném trhu. Jak je patrné z tabulky 3 a tabulky 8, od roku 2022 vstupoval čínský dovoz na trh Unie za průměrné ceny, které byly výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Kyselina adipová je komoditní výrobek, což znamená, že odběratelé poměrně snadno a rychle mění dodavatele na základě cen nabízených různými dodavateli. To znamenalo, že výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost než snížit ceny, aby si zajistilo určitý objem prodeje.

(170)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(171)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(172)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na makroekonomický dotazník od výrobního odvětví Unie. Mikroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník poskytnutých dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Aby nedošlo k odhalení citlivých údajů u dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, jsou mikroekonomické ukazatele uvedeny v podobě rozpětí. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(173)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(174)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(175)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(176)

Objem výroby obdobného výrobku vykazoval zřetelně klesající trend, který úzce souvisel s vývojem spotřeby v Unii, jak je vidět v tabulce 1. V roce 2022 se výroba v Unii snížila o 23 %, a to v návaznosti na pokles na trhu Unie. V roce 2023 objem výroby dále klesl a dosáhl své historicky nejnižší úrovně ve výši těsně nad 400 000 tunami, což znamenalo pokles o dalších 19 procentních bodů. V období šetření se objem výroby mírně zvýšil, což úzce souviselo s trendy spotřeby v Unii. Celkově se během posuzovaného období objem výroby obdobného výrobku snížil o 36 %, což značně překročilo pokles spotřeby v Unii. Jak již bylo uvedeno ve 158. bodě odůvodnění, vlastní spotřeba i spotřeba na volném trhu sledovaly stejný trend.

(177)

Výrobní kapacita zůstala u všech výrobců stabilní, s výjimkou jednoho z nich, který v roce 2022 snížil svou výrobní kapacitu kyseliny adipové o přibližně 100 000 tun. Od roku 2022 až do konce období šetření zůstala výrobní kapacita prakticky nezměněna a činila o něco málo více než 740 000 tun ročně. To rovněž znamená, že výrobní odvětví Unie je schopno pokrýt celou poptávku v Unii, na rozdíl od tvrzení některých zúčastněných stran, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(178)

V souladu s údaji o výrobě a kapacitě se výrazně snížilo i využití kapacity. V roce 2021 dosáhlo využití kapacity 82 %. S dalším poklesem výroby v roce 2023 se míra využití kapacity snížila na 55 %. Mírné zvýšení výroby vedlo k míře využití kapacity 60 % během období šetření, která však není životaschopná. Trh si je dobře vědom toho, že míra využití kapacity nižší než 80 % neumožňuje udržitelnou výrobu v chemickém průmyslu a vede k neudržitelnému nárůstu jednotkových nákladů a následným ztrátám.

(179)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Prodej na volném trhu a podíl na trhu

(180)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu vykázal v roce 2022 výrazný pokles o 25 %, po němž v roce 2023 následoval další pokles o 20 procentních bodů. V období šetření zůstal prodej na volném trhu stejný jako v roce 2023. Celkově se tedy v posuzovaném období prodej na volném trhu snížil o neuvěřitelných 45 %, což je výrazně více než míra poklesu velikosti volného trhu Unie ve výši 27 % (tabulka 1). Důvodem poklesu objemu prodeje, který převyšuje pokles trhu, je současný nárůst čínského dovozu. Jak je zřejmé z tabulky 2, objemu čínského dovozu se podařilo v roce 2023 na zmenšujícím se trhu vzrůst o 23 % (ve srovnání s úrovní v roce 2021) a v období šetření pak zaznamenat nárůst o dalších 10 procentních bodů.

(181)

V souladu s výše popsanými trendy se podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie během posuzovaného období drasticky snížil, a to ze 77,2 % v roce 2021 na 58,3 % v období šetření, což odpovídá ztrátě téměř 19 procentních bodů. Zároveň, jak je vidět v tabulce 2, podíl čínského dovozu na trhu vzrostl z 19,4 % v roce 2021 na 35,6 % v období šetření, což představuje 84 % nárůst na úkor výrobního odvětví Unie.

(182)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu

(183)

Objem závislého trhu Unie (tvořený kyselinou adipovou, kterou si výrobní odvětví Unie ponechává pro následné použití) se během posuzovaného období snížil o 28 %, a to v návaznosti na pokles celkové (hrubé) spotřeby kyseliny adipové v Unii (tabulka 1). Tento pokles byl však méně významný než pokles objemu prodeje na volném trhu ve výši 45 %, ke kterému došlo ve stejném období (tabulka 5). Vzhledem k tomu, že objem výroby musel v důsledku snížení celkové spotřeby klesnout, podíl závislého trhu na celkové výrobě v Unii se zvýšil o 13 % a v období šetření dosáhl 60 %.

(184)

Všechny příslušné ukazatele výrobního odvětví Unie, jako je výroba, objem prodeje a podíl na trhu, vykazují v posuzovaném období jasně klesající trend, což znamená, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období nedokázalo dosáhnout růstu, a to ani v absolutních hodnotách, ani ve vztahu ke spotřebě v Unii. Spotřeba klesla, přičemž dumpingový dovoz z Číny výrazně vzrostl, a to jak z hlediska objemu, tak především z hlediska podílu na trhu.

(185)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(186)

Počet zaměstnanců (ekvivalent plného pracovního úvazku – FTE) zůstal během posuzovaného období relativně stabilní a v roce 2023 a v období šetření mírně klesl, což vedlo k celkovému poklesu o 5 %.

(187)

Vzhledem k drastickému poklesu výroby v posuzovaném období se výrazně zhoršila produktivita pracovníků výrobního odvětví Unie měřená v tunách vyrobených za rok na jednoho zaměstnance na plný úvazek v období 2021–2023, a to o 40 %. Vzhledem k mírnému nárůstu výroby o 6 procentních bodů během období šetření se mírně zvýšila i produktivita, která však byla během období šetření stále o 33 % nižší než v roce 2021.

(188)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(189)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(190)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku na volném a závislém trhu Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(191)

Prodejní ceny na volném trhu se v roce 2022 výrazně zvýšily v důsledku nárůstu cen surovin a energií, který zvýšil výrobní náklady o podobnou hodnotu, tj. o 54 %. Nicméně v roce 2023 bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit své prodejní ceny na volném trhu vzhledem k rostoucímu cenovému tlaku ze strany čínského dovozu, a to i přesto, že jednotkové výrobní náklady zůstaly vysoké (o 38 % nad cenovou úrovní roku 2021), zejména z důvodu poklesu objemu výroby. Jak je zřejmé z tabulky 3, od roku 2022 vstupoval čínský dovoz na trh Unie za průměrné ceny, které byly výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Kyselina adipová je komoditní výrobek, což znamená, že odběratelé poměrně snadno a rychle mění dodavatele na základě cen nabízených různými dodavateli. To znamenalo, že výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost než snížit ceny, aby si zajistilo určitý objem prodeje.

(192)

Během období šetření klesly jednotkové výrobní náklady v porovnání s rokem 2023 o 20 procentních bodů, a to z důvodu zvýšení objemu výroby a úspěšných úprav, které výrobní odvětví Unie provedlo při optimalizaci své spotřeby energie. Nicméně vzhledem k celkově nízké úrovni výroby zůstaly stále výrazně nad úrovní roku 2021 (+18 %). Cenový tlak vyvíjený čínským dovozem však pokračoval a objemy dovozu rostly, přičemž tento dovoz vstupoval na trhu za dumpingové ceny, jak je vidět v tabulkách 3 a 4 a jak je vysvětleno ve 162. a 165. bodě odůvodnění. Výrobní odvětví Unie bylo proto nuceno i přes svou nejistou situaci dále snižovat své ceny na volném trhu a stále nebylo schopno pokrýt své výrobní náklady.

(193)

Prodej na závislém trhu se uskutečňoval za převodní ceny a přímo nekonkuroval čínskému (ani jinému) dovozu. V souladu s obecnými požadavky na převodní ceny kopírovaly průměrné ceny závislého prodeje vývoj výrobních nákladů. Během celého posuzovaného období zůstaly průměrné ceny závislého prodeje rovněž vyšší než prodejní ceny na volném trhu, s výjimkou roku 2021, kdy byly na stejné úrovni.

(194)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(195)

Během posuzovaného období se průměrné náklady na pracovní sílu meziročně mírně zvýšily, a to pod průměrnou mírou inflace vykázanou v Německu (100), tedy v zemi, kde sídlí oba výrobci zařazení do vzorku, což svědčí o tom, že se výrobní odvětví Unie snažilo své náklady co nejvíce snížit.

(196)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(197)

Kyselinu adipovou nelze dlouhodobě skladovat, aniž by došlo k jejímu ztvrdnutí. Vzhledem k omezené skladovací kapacitě udržovalo výrobní odvětví Unie po celé posuzované období zásoby na poměrně nízké úrovni. V důsledku náhlého poklesu spotřeby v roce 2022 však v tomto roce zásoby prudce vzrostly, a to o 144 %. Aby se zabránilo dalšímu nárůstu zásob, muselo výrobní odvětví Unie v roce 2022 a v ještě větší míře v roce 2023 snížit výrobu, aby se zásoby dostaly na přijatelnou úroveň.

(198)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(199)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V roce 2021 bylo výrobní odvětví Unie stále schopno dosahovat mírného zisku, přestože čínské výrobky již byly na trhu. Jejich ceny však byly na podobné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie. V roce 2022 se ziskovost výrobního odvětví Unie snížila, zejména v důsledku zvýšení nákladů, ale výrobnímu odvětví Unie se přesto podařilo zůstat přibližně na hranici rentability, protože trh Unie byl do jisté míry chráněn před dopadem čínského dovozu, jehož objem se snížil a cena zvýšila z důvodu velmi výrazného zvýšení nákladů na námořní dopravu, k němuž došlo během energetické krize v roce 2022. V následujících letech se však situace dramaticky změnila. Čínský dovoz se dostával na trh Unie za velmi nízké, dumpingové ceny a jeho objemy rostly. Výrobní odvětví Unie bylo v důsledku agresivního cenového tlaku ze strany čínského dovozu nuceno dále snížit svou výrobu a prodejní ceny. Z tohoto důvodu se výrazně zhoršila jeho ziskovost. Ziskovost výrobního odvětví Unie v roce 2023 klesla na rekordně nízkou úroveň, a přestože se podařilo ji během období šetření mírně zlepšit, výrobní období zůstalo nadále značně ztrátové.

(200)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Podobný trend kopíroval i čistý peněžní tok, který během posuzovaného období neustále a drasticky klesal. Z relativně zdravé startovní pozice v roce 2021 se v roce 2023 dostal do záporných hodnot a od té doby nezaznamenal oživení.

(201)

Vzhledem k výše popsaným tendencím nebylo výrobní odvětví Unie schopno realizovat významné investice na financování podstatných zlepšení nebo modernizace. Namísto toho zachovávalo úroveň investic na minimu potřebném k zajištění nezbytných oprav a údržby. V důsledku toho byly investice udržovány na nízké, ale relativně stabilní úrovni a během posuzovaného období mírně klesly o 9 %.

(202)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V souladu s výše popsaným vývojem se spolu se zisky zhoršila i návratnost investic, která oproti poměrně dobrému začátku v roce 2021 začala v roce 2022 prudce klesat a během období šetření zůstala záporná.

(203)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla vážně ovlivněna zhoršením jejich hospodářské a finanční výkonnosti od druhé poloviny posuzovaného období a nejistým výhledem trhu.

(204)

Jak lze vidět v tabulce 2, objem dovozu z Číny se mezi rokem 2021 a obdobím šetření zvýšil o 33 %, zatímco spotřeba na volném trhu Unie klesla o 27 %. Podíl čínského dovozu na trhu vzrostl o 84 % (z 19,4 % v roce 2021 na 35,6 % během období šetření) na úkor výrobního odvětví Unie. Jak je vidět v tabulce 3, ceny čínského dovozu se během posuzovaného období snížily o 17 %, a to i přes celkově opačný vývoj cen surovin a energií. Od roku 2023 čínští vyvážející výrobci konkrétně přijali mimořádně agresivní cenovou politiku značného cenového podbízení cenám výrobního odvětví Unie.

(205)

Všechny ukazatele újmy výrobního odvětví Unie vykazovaly v posuzovaném období klesající trend nebo stagnaci. Jak je vidět v tabulce 4, objem výroby se výrazně snížil, a to o 36 %, což převýšilo pokles trhu Unie a zvýšilo jednotkové výrobní náklady. Míra využití kapacity v roce 2023 a v období šetření byla na úrovni 60 % nebo nižší, což je pro tento typ výrobního odvětví neudržitelně nízká úroveň. Objem prodeje na volném trhu se snížil o 45 % (tabulka 5), což výrazně převyšuje pokles spotřeby zaznamenaný ve stejném období na volném trhu ve výši 27 % (tabulka 1). To pro výrobní odvětví Unie znamenalo ztrátu jeho podílu na volném trhu vzhledem k poklesu ze 77 % v roce 2021 na 58 % během období šetření (tabulka 5). Z důvodu neustálého a dokonce i rostoucího cenového tlaku ze strany čínského dovozu nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny natolik, aby pokrylo své náklady, a od roku 2023 bylo značně ztrátové (tabulka 11).

(206)

Souhrnně lze říci, že výrobní odvětví Unie zaznamenalo současné zhoršení makroekonomických i mikroekonomických ukazatelů, zatímco čínský dovoz vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný tlak jak z hlediska objemu, tak i z hlediska cen.

(207)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. V důsledku toho bylo tvrzení zúčastněných stran o neexistenci újmy popsané v 10. bodě odůvodnění zamítnuto.

(208)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: pokles poptávky, dovoz z dalších zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, využití pro vlastní spotřebu a zvýšení nákladů na suroviny a energie.

(209)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným a stále rostoucím tržním pronikáním zvýšeného dovozu z Číny, jehož ceny se soustavně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a v každém případě vedly ke stlačování cen. V tomto ohledu vývoj objemů dovozu a cen stlačoval úrovně cen výrobního odvětví Unie, což vytvořilo vzájemnou příčinnou souvislost.

(210)

Jak je popsáno ve 162. bodě odůvodnění a uvedeno v tabulce 2, objem čínského dovozu na trhu a jeho podíl na trhu se během posuzovaného období značně zvýšily, a to o 33 %, resp. 84 %. Ve stejném období, jak je uvedeno v 180. a 181. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie přišlo o 45 % svého objemu prodeje a jeho podíl na trhu poklesl o 19 procentních bodů.

(211)

Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 4.5, čínský dovoz se po celé posuzované období, a zejména od roku 2023, trvale podbízel cenám výrobního odvětví Unie, což vedlo k rychlému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. V roce 2023, po mírném pozastavení v roce 2022 v důsledku vyšších cen námořní dopravy, čínský dovoz znovu dosáhl předešlého objemu prodeje a stlačil cenovou úroveň na trhu Unie, k čemuž došlo současně s výrazným zhoršením ziskovosti výrobního odvětví Unie. Od roku 2023 do konce období šetření nebylo výrobní odvětví Unie z důvodu prudkého nárůstu čínského dovozu za dumpingové ceny schopno udržet své ceny na ziskové úrovni a stalo se značně ztrátovým (tabulka 11).

(212)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst podílu dumpingového dovozu z Číny na trhu za ceny, které se podbízely cenám Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(213)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(214)

Objem dovozu kyseliny adipové ze zbytku světa zůstal během celého posuzovaného období skromný, a to na úrovni nižší než 18 000 tun ročně, což představuje maximálně 6 % podílu na trhu Unie. Zdaleka největší byl dovoz z USA.

(215)

Ze statistických údajů o dovozu v tabulce 12 je rovněž zřejmé, že tyto skromné objemy vstupovaly na trh Unie za ceny, které nejenže byly vyšší než ceny čínských konkurentů, ale také vyšší než ceny výrobního odvětví Unie.

(216)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že vzhledem k nízkému objemu a vysoké cenové úrovni nemohl být tento dovoz ze třetích zemí příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(217)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(218)

Během posuzovaného období představoval objem vývozu méně než 10 % prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu. V roce 2023 a v období šetření, kdy byla újma nejvýraznější, představoval vývoz ve skutečnosti pouze asi 2 % prodeje na volném trhu. Průměrná cenová úroveň tohoto vývozu byla současně trvale vyšší než úroveň cen na volném trhu Unie, od roku 2023 však byla pod úrovní výrobních nákladů. Jinými slovy, i když prodej na vývoz nebyl vždy ziskový, vzhledem k tomu, že vývozní ceny byly stále vyšší než ceny na trhu Unie, tento prodej na vývoz situaci výrobců v Unii spíše zmírňoval, než zhoršoval.

(219)

Komise vzhledem k výše uvedeným úvahám a zejména na základě nízkých objemů prodeje na vývoz dospěla k předběžnému závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(220)

Dva uživatelé, společnosti Purinova a Allnex, uvedli, že potíže, s nimiž se žadatelé střetli, pramenily z rostoucích výrobních nákladů a poklesu ziskovosti na navazujícím trhu, a nikoli ze zvýšeného přílivu kyseliny adipové z Číny.

(221)

Nárůst cen surovin a energií přispěl ke zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, zejména v roce 2022, během energetické krize. V roce 2022, kdy byly ceny energií a surovin (benzenu a amoniaku) nejvyšší, však objem čínského dovozu klesl o 14 % a zároveň se zvýšily jeho prodejní ceny o 22 % (tabulky 2 a 3). Výrobní odvětví Unie proto bylo schopno zvýšit své prodejní ceny, aby absorbovalo své rostoucí jednotkové výrobní náklady, jak to provádějí hospodářské subjekty za běžných tržních podmínek. Od roku 2023, kdy ceny energií začaly klesat, však čínský dovoz opět prudce vzrostl za silně stlačené ceny, a výrobní odvětví Unie tak bylo nuceno snížit své prodejní ceny pod úroveň výrobních nákladů, aby si zajistilo určitý objem prodeje a zůstalo nadále na trhu. V té době se rovněž výrazně zhoršila jeho situace a újma se stala zjevnou.

(222)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobilo zvýšení cen surovin a energií.

(223)

Společnost Purinova uvedla, že pokles příjmů a zisků v posledních několika letech je důsledkem výrazného poklesu poptávky po kyselině adipové.

(224)

Jak je uvedeno ve 157. bodě odůvodnění, volný trh Unie se během posuzovaného období zmenšil o 27 %. Bez ohledu na tento pokles se ve stejném období objem čínského dovozu zvýšil o 33 %, což se projevilo v nárůstu jeho podílu na trhu z 19,4 % v roce 2021 na 35,6 % v období šetření. Stalo se tak na úkor výrobního odvětví Unie, které ve stejném období ztratilo 45 % objemu prodeje na volném trhu, a jeho podíl na trhu tudíž klesl ze 77,2 % na 58,3 %. Pokud jde o absolutní čísla, pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu, který by byl úměrný poklesu spotřeby na stejném trhu, by činil přibližně 110 000 tun (tabulka 1), namísto toho však v důsledku vlivu čínského dovozu dosáhl 140 000 tun.

(225)

Kromě toho, ačkoli spotřeba výrazně poklesla již v roce 2022, výrobní odvětví Unie bylo stále ziskové. Další mírný pokles pozorovaný v období mezi rokem 2022 a obdobím šetření nemůže sám o sobě vysvětlit výrazné zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(226)

Pokles poptávky na trhu proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(227)

Jak je vidět v tabulce 6 a jak je uvedeno ve 183. bodu odůvodnění, závislý trh se zmenšil stejným způsobem jako volný trh, protože byl ovlivňován stejnými tržními silami, pokud jde o navazující výrobky. Proto je důležité podotknout, že ačkoli se objem využití pro vlastní spotřebu snížil, což negativně ovlivnilo objem výroby a jednotkové výrobní náklady, tento pokles nebyl tak prudký jako pokles na volném trhu.

(228)

Kromě toho, jak je vidět v tabulce 8 a jak je vysvětleno ve 193. bodě odůvodnění, prodejní ceny pro využití pro vlastní spotřebu vycházely z převodních cen, a proto kopírovaly vývoj výrobních nákladů a trvale zůstávaly nad úrovní cen na volném trhu.

(229)

I když tedy pokles objemu využití pro vlastní spotřebu mohl mít negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, Komise dospěla k předběžnému závěru, že vývoj využití pro vlastní spotřebu nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou.

(230)

Na základě výše uvedených skutečností Komise odmítla tvrzení, že újma byla způsobena pouze poklesem spotřeby, ať už na závislém, nebo na volném trhu.

(231)

Byla zjištěna silná příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Nárůst objemu a podílu dumpingového dovozu na trhu a zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, patrné zejména od roku 2023, se časově shodovaly. Zvýšený objem dumpingového dovozu, který na trh vstupoval za ceny podbízející se cenám výrobního odvětví Unie, vytvořil na zmenšujícím se trhu prostředí silného cenového tlaku a narušil schopnost výrobního odvětví Unie stanovit ceny, které by pokrývaly jeho výrobní náklady. Od tohoto okamžiku výrobní odvětví Unie přestalo být ziskové a až do konce posuzovaného období zůstávalo ve ztrátě.

(232)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů, které byly schopny ovlivnit situaci výrobního odvětví, od účinků dumpingového dovozu působícího újmu: například dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení nákladů, snížení poptávky a využití pro vlastní spotřebu. Vliv těchto činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o výrobu, objem prodeje na volném trhu, prodejní ceny a ziskovost, byl pouze omezený, pokud vůbec nějaký.

(233)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá ve snížení podílu na trhu, výroby, využití výrobní kapacity, produktivity, ziskovosti, peněžního toku, investic a návratnosti investic. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 205. a 206. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie trpělo stlačením cen způsobeným dovozem z dotčené země.

(234)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(235)

Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(236)

Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(237)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(238)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení Komise pro stanovení cílového zisku zohlednila tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(239)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie silně ztrátové s výjimkou let 2021 a 2022, kdy se mu podařilo dosáhnout velmi nízkého ziskového rozpětí, respektive zůstat na hranici rentability. Navíc pro roky předcházející posuzovanému období nebylo možné určit přesné nebo vhodné úrovně ziskovosti. V podnětu výrobní odvětví Unie navrhlo jako cílový zisk průměrnou míru zisku, které dosáhl jeden z výrobců v Unii na základě prodejní smlouvy s jedním ze svých odběratelů. Vzhledem k tomu, že tento výsledek byl založen pouze na jednom z výrobců v Unii a omezoval se na smluvní ujednání s jedním odběratelem, Komise se domnívala, že nemůže být reprezentativní pro zisk, kterého by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout, kdyby neexistoval dumpingový dovoz. Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení stanovila cílový zisk za účelem stanovení ceny, která nepůsobí újmu, na 6 %.

(240)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila během inspekce na místě kontrolou interních záznamů společnosti týkajících se investičních plánů a rozhodnutí vedení. Tvrzení výrobního odvětví EU byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví EU a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procento obratu, byl u jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku menší než 1 % a u druhého se pohyboval v rozmezí od 1 % do 2 %.

(241)

Toto procento bylo přičteno k základnímu zisku ve výši 6 % uvedenému ve 239. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 6 % až 8 %.

(242)

Na tomto základě se cena nepůsobící újmu pohybuje v rozmezí [1 750 – 1 950 EUR/t], což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí od 6 % do 8 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených během období šetření do vzorku.

(243)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné podněty podle čl. 7 odst. 2d ohledně současných nebo budoucích nákladů, které vyplývají z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, ani z uvedených úmluv MOP, nebyly k této stanovené ceně nepůsobící újmu připočteny žádné další náklady.

(244)

Úroveň rozpětí prodeje pod cenou poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(245)

Rozpětí prodeje pod cenou pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz.

(246)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatelé poskytli Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existuje ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(247)

Protože byla ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat. Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(248)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení:

(249)

Komise posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jasnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(250)

V posuzovaném období byli v Unii známi čtyři výrobci kyseliny adipové (jeden z nich měl dva samostatné výrobní závody). Žadatelé, jimiž byli dva výrobci, pokrývali více než 60 % prodeje na volném trhu Unie. Při šetření spolupracovali všichni výrobci v Unii. Dva výrobci v Unii, kteří nebyli žadateli, neměli proti šetření námitky.

(251)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie kvůli dumpingovému dovozu z Číny ztratilo objem prodeje a podíl na trhu. Tento dovoz se značně cenově podbízel cenám výrobního odvětví Unie a způsoboval velké stlačení cen, což narušilo ziskovost výrobního odvětví Unie od roku 2023 a během období šetření, jak je uvedeno v oddíle 5.

(252)

Uložení opatření by pravděpodobně vedlo k normalizaci cenových úrovní na trhu Unie. To by umožnilo výrobnímu odvětví Unie znovu dosáhnout prodeje a podílu na trhu, a tím vrátit objem výroby do původní výše a dosáhnout zdravé míry využití kapacity, čímž by se snížily jeho jednotkové náklady. Výrobní odvětví Unie by rovněž bylo schopno prodávat za ceny pokrývající jeho náklady, a zotavit se tak z dumpingu působícího újmu.

(253)

Pokud by však opatření nebyla přijata, vzhledem k velmi agresivnímu cenovému chování čínských vyvážejících výrobců a obrovským volným kapacitám, které jsou v Číně k dispozici, by dumpingový dovoz na trhu Unie s největší pravděpodobností dále prudce rostl. Vzhledem k rozsahu již utrpěné újmy by to nejen zbrzdilo zotavení výrobního odvětví Unie, ale rovněž by učinilo jeho situaci zcela neudržitelnou. V důsledku toho by při neexistenci těchto opatření nebylo možné zaručit přežití výrobního odvětví Unie, které by s největší pravděpodobností bylo nuceno v dohledné budoucnosti zastavit výrobu.

(254)

Z těchto důvodů byl učiněn závěr, že zavedení opatření na dovoz kyseliny adipové pocházející z Číny by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(255)

Jeden dovozce, který není ve spojení, společnost LCM, souhlasil se spoluprací a předložil vyplněný dotazník. Nebyly obdrženy žádné připomínky ani podání od jiného dovozce nebo obchodníka.

(256)

Společnost LCM je zavedeným obchodníkem s průmyslovými chemickými výrobky a má stabilní odběratelskou základnu převážně v Itálii. Během období šetření představoval prodej kyseliny adipové 30 až 40 % jejího celkového obratu. Ve stejném období představoval objem kyseliny adipové dovážené společností LCM z Číny 7 % až 9 % celkového dovozu z Číny. Proto se i s ohledem na úroveň spolupráce ze strany uživatelů má za to, že spolupráce ze strany dovozců je na střední úrovni.

(257)

Společnost LCM se proti uložení opatření postavila především z obavy, že to poškodí její odběratele, uživatele kyseliny adipové, kteří vyrábějí především pryskyřice pro povrchové úpravy a polyoly na bázi polyesteru. Společnost LCM vyjádřila obavu, že zvýšením cen kyseliny adipové v důsledku cel se její odběratelé ocitnou v nevýhodném postavení ve srovnání s integrovanými čínskými výrobci, kteří dodávají stejné výrobky, ale získávají kyselinu adipovou od čínských výrobců za nižší ceny. Společnost LCM rovněž popřela, že by čínští vývozci prodávali za dumpingové ceny. V tomto ohledu se společnost LCM domnívala, že na základě jejích poznatků jsou ceny placené uživateli za kyselinu adipovou pocházející z Číny a z EU stejné, pokud se zohlední clo (6,5 %) a náklady na celní odbavení, náklady na dopravu, manipulaci a přebalení nebo dodatečné náklady způsobené „hnětením“ nebo „drcením“, které je nutné provádět u ztvrdlé kyseliny adipové, která strávila řadu měsíců na cestě, a také marže obchodníka. Společnost LMC měla za to, že po všech těchto úpravách se ceny dotčeného výrobku a obdobného výrobku významně neliší. Podobné tvrzení vznesl i jeden z uživatelů, společnost Allnex.

(258)

Pokud jde o otázku dumpingu, jak je vysvětleno v oddíle 3.6, bylo šetřením zjištěno, že veškerý dovoz z Číny byl prodáván za dumpingové ceny. Pokud jde o cenové srovnání, jak je vysvětleno ve 166. bodě odůvodnění, toto cenové srovnání bylo provedeno na základě čínské dovozní ceny franko, tj. včetně všech nezbytných úprav a nákladů vynaložených po dovozu. Takto zjištěná rozpětí cenového podbízení byla značná, což znamená, že ceny čínského dovozu byly výrazně nižší než ceny obdobného výrobku nabízeného výrobním odvětvím Unie. Komise dále dospěla k předběžnému závěru o existenci stlačení cen, jak je vysvětleno ve 199. bodě odůvodnění.

(259)

Pokud jde o vliv cel na ceny a možnou ztrátu odběratelů pro dovozce, cílem opatření není zcela uzavřít trh před čínským dovozem, ale znovu nastolit běžné tržní podmínky a rovné podmínky pro všechny dotčené strany. V tomto ohledu se vzhledem k významným volným kapacitám očekává, že dovoz z Číny bude pokračovat a dovozce by měl být schopen přenést zvýšení nákladů na většinu svých odběratelů. Navíc je tu stále možnost alternativních zdrojů v Unii i mimo ni.

(260)

A konečně, pokud jde o dopad cel na navazující trh, tuto obavu vyjádřila řada uživatelů ve svých odpovědích na dotazník a/nebo ve svých podáních. Tento bod je podrobně popsán v oddíle 7.3 níže.

(261)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k předběžnému závěru, že dopad na dovozce bude omezený a že v žádném případě nemohou negativní důsledky pro dovozce v Unii vyplývající z opatření převážit nad pozitivními důsledky opatření pro výrobní odvětví Unie.

(262)

Během šetření se přihlásili četní uživatelé výrobku, který je předmětem šetření. Pouze dvanáct z nich však poskytlo odpověď na dotazník. Společný objem dovozu těchto dvanácti uživatelů představoval přibližně 28 % objemu dovozu z dotčené země během období šetření a zhruba 32 % spotřeby na volném trhu Unie. Některé odpovědi na dotazník však byly velmi nedostatečné, chyběly v nich podstatné informace a/nebo neexistovala veřejně přístupná verze, která by byla k dispozici pro nahlédnutí zúčastněným stranám, a proto nemohly být zohledněny při podrobném posouzení dopadu opatření.

(263)

Celkem sedm odpovědí na dotazník bylo dostatečně podrobných a úplných, aby bylo možné provést podrobné posouzení dopadu opatření (společnosti Allnex, BorsodChem, COIM, Elachem, Envalior, Kurita a Purinova, které představují přibližně 91 % objemu dovozu dotčeného výrobku od spolupracujících uživatelů a vyrábějí širokou škálu chemických meziproduktů). Komise proto považovala tuto skupinu za reprezentativní, pokud jde o situaci spolupracujících uživatelů. Tři z těchto uživatelů, společnosti Allnex, COIM a Purinova, poskytli písemné vyjádření.

(264)

Hlavní obavou, kterou uživatelé vyjádřili s ohledem na uložení opatření, byl pravděpodobný dopad, který by mělo zvýšení ceny kyseliny adipové na jejich nejistou situaci na trhu s navazujícími produkty. Uživatelé kyseliny adipové vyrábějí většinou různé chemické meziprodukty, zejména polyoly na bázi polyesteru, nebo jiné konečné chemické látky, například polyuretanové pryskyřice a pěny, nylon 6,6, různá lepidla, tmely, změkčovače a maziva, které se dále používají v nejrůznějších odvětvích, včetně textilního, nábytkářského, stavebního, automobilového a obuvnického průmyslu.

(265)

Řada uživatelů buď ve svých odpovědích na dotazník (společnosti Elachem, Reagens, Stepan a Valtris), nebo v konkrétních podáních (společnosti Allnex, COIM a Purinova) tvrdila, že cla na kyselinu adipovou by ohrozila jejich konkurenceschopnost jako výrobců navazujících výrobků vůči jejich konkurentům ze třetích zemí, zejména těm, kteří mají sídlo v Číně a Turecku a kteří budou schopni získat výrobek, který je předmětem šetření, bez podobného zvýšení cen. Někteří uživatelé navíc uvedli, že jsou ve skutečnosti konkurenty výrobního odvětví Unie na navazujících trzích, kteří by tudíž mohli uložením cla získat neoprávněnou výhodu. V této souvislosti společnost Purinova rovněž dodala, že v návaznosti na nedávné antidumpingové šetření (101) se již zvýšila cena další suroviny, a to alkylfosfátových esterů, které používají výrobci polyolů na bázi polyesteru a které vyrábí stejné výrobní odvětví Unie. Společnost Allnex rovněž zmínila předchozí šetření týkající se epoxidových pryskyřic (102) a uvedla, že po uložení cel ceny epoxidových pryskyřic prudce vzrostly navzdory poklesu nákladů na surovinu, což dostalo uživatele do obtížné situace. A konečně společnosti Elachem a Purinova uvedly, že v případě, že budou opatření přesto uložena, je nutné rozšířit působnost řízení tak, aby se vztahovalo i na dovoz navazujících výrobků, které obsahují více než 15 % dotčeného výrobku, s cílem přiměřeně chránit zájmy Unie a zejména výrobců navazujících výrobků.

(266)

Tato tvrzení byla zamítnuta, protože v průběhu šetření není možné rozšířit působnost šetření a z něj vyplývajících cel. Výrobek, který je předmětem šetření, byl jasně specifikován v oznámení o zahájení šetření a všechny zúčastněné strany, tj. výrobní odvětví Unie, vyvážející výrobci, dovozci, kteří nejsou ve spojení, a uživatelé, byly odpovídajícím způsobem určeny. Proto se všechna zjištění týkající se dumpingu, újmy a příčinných souvislostí vztahují výhradně k výrobku, který je předmětem šetření. Podobně nelze v průběhu tohoto řízení analyzovat trendy týkající se jiných výrobků (jako jsou epoxidové pryskyřice nebo alkylfosfátové estery a jejich suroviny), které byly předmětem jiných antidumpingových šetření.

(267)

Pokud jde o situaci na navazujícím trhu, analýza dotazníků uživatelů dospěla k závěru, že uživatelé v průměru dosahují ziskovosti a měli by zůstat ziskovými i při nejvyšší úrovni cel. Komise proto dospěla k závěru, že většina uživatelů by měla být schopna zvýšení cen absorbovat.

(268)

A konečně, pokud jde o tvrzení, že cla by výrobnímu odvětví Unie poskytla neoprávněnou konkurenční výhodu oproti uživatelům navazujících výrobků, je třeba nejprve připomenout, že cla pouze odstraní nespravedlivé a neudržitelné podmínky vytvořené dumpingem ze strany čínských vyvážejících výrobců. Kromě toho, jak je uvedeno ve 178. bodě odůvodnění, jednou z největších obav výrobního odvětví Unie je nízká míra využití kapacity, při níž bylo nuceno od roku 2023 fungovat v důsledku ztráty prodeje a podílu na trhu způsobené dumpingovým dovozem z Číny. Očekává se, že po normalizaci cenové úrovně na trhu Unie bude výrobní odvětví Unie schopno získat zpět část prodeje a objemu výroby, které ztratilo, a dosáhnout tak nižších jednotkových výrobních nákladů. Spolu s alternativními zdroji dodávek, včetně těch, které pocházejí z Číny, budou mít uživatelé stabilní dodávky za hospodářsky únosné ceny pro všechny. Alternativní scénář bez cla a zániku výrobního odvětví Unie je pro uživatele mnohem škodlivější než očekávané zvýšení cen výrobku, který je předmětem šetření.

(269)

Závěrem Komise zjistila, že opatření jsou nezbytná k tomu, aby výrobní odvětví Unie obnovilo svůj podíl na trhu a navrátilo se k ziskovosti. Dovážející uživatelé by při získávání kyseliny adipové z Číny zaznamenali zvýšené náklady, což by jim v závislosti na jejich produktovém portfoliu způsobilo určitý pokles jejich ziskovosti, byli by však nadále do značné míry ziskoví. Obnovení zdravé hospodářské soutěže a rovných podmínek by zajistilo, že uživatelé budou mít k dispozici více zdrojů v Unii i mimo ni. Na druhou stranu neuložení opatření by k plné závislosti na čínském dovozu, což by všechny uživatele a různá navazující odvětví dostalo do zranitelného postavení.

(270)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k předběžnému závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, že by nebylo v zájmu Unie uložit opatření na dovoz adipové kyseliny pocházející z Číny.

(271)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(272)

Na dovoz kyseliny adipové pocházející z Číny by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise v 248. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(273)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(274)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(275)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(276)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(277)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(278)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(279)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(280)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(281)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(282)

Připomínky byly obdrženy od společností Zhonghao a Huafon, které zaznamenaly administrativní chybu, pokud jde o výpočet běžné hodnoty. Kromě toho Komise zaznamenala chybu ve výpočtu referenční hodnoty pro páru. Komise odpovídajícím způsobem přepočítala dumpingová rozpětí.

(283)

Další připomínka od společnosti Zhonghao se týkala metodiky použité pro výpočet referenční hodnoty pro vodu, a proto budou případně řešeny v konečné fázi šetření.

(284)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(285)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,