(EU) 2025/2146Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2146 ze dne 22. října 2025, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířené na dovoz jízdních kol odesílaných z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky, z Tuniska, Kambodže, Pákistánu a Filipín, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí

(1)

Nařízením (EHS) č. 2474/93 (2) (dále jen „původní šetření“) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) ve výši 30,6 %.

(2)

Na základě šetření týkajícího se obcházení antidumpingových opatření bylo toto clo nařízením Rady (ES) č. 71/97 (3) rozšířeno na dovoz některých součástí jízdních kol pocházejících z Číny. Nařízením Komise (ES) č. 88/97 byl zaveden „systém osvobození od cla“ pro určité součásti jízdních kol (4). Od roku 1993 byly v letech 2000, 2011 a 2019 zveřejněny přezkumy před pozbytím platnosti (5).

(3)

V současnosti platná antidumpingová cla jsou konečná antidumpingová cla uložená prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1379 (6) ze dne 28. srpna 2019 v rozmezí od 0 % do 48,5 % (dále jen „platná opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení platných opatření, se odkazuje jako na „předchozí přezkumné šetření“ nebo „poslední přezkum před pozbytím platnosti“.

(4)

Platná opatření byla rozšířena na dovoz jízdních kol zasílaných z Indonésie, Malajsie, Šrí Lanky a Tuniska bez ohledu na to, zda u něj byl v roce 2013 deklarován původ z Indonésie, Malajsie, Šrí Lanky a Tuniska (7).

(5)

Platná opatření byla dále rozšířena na dovoz jízdních kol zasílaných z Kambodže, Pákistánu a Filipín, bez ohledu na to, zda u něj byl v roce 2015 deklarován původ z Kambodže, Pákistánu a Filipín (8).

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) opatření obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(7)

Žádost o přezkum podalo dne 24. května 2024 Evropské sdružení výrobců jízdních kol (dále jen „EBMA“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího jízdní kola ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání a/nebo pravděpodobnosti obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 29. srpna 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(9)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé výrobce a orgány v Číně, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení řízení před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala konečný vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska množství výroby a prodeje. Komise rovněž vzala v úvahu skutečnost, že řada výrobců v Unii zajišťovala výrobní postup částečně nebo zcela subdodavatelsky prostřednictvím společností, které působí na základě tollingových smluv (dále jen „tollingoví partneři“). Vzorek tvořili čtyři výrobci v Unii. Komise rovněž požádala o spolupráci při poskytování údajů pro mikroekonomické ukazatele jejich tollingové partnery ve spojení a tollingové partnery, kteří nejsou ve spojení. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 40 % odhadované výroby v Unii.

(14)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k prozatímnímu vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(16)

Žádný dovozce, který není ve spojení, neposkytl požadované informace, a proto nebyl vybrán žádný vzorek.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(18)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva výrobci v Číně. Celkový dovoz těchto dvou vyvážejících výrobců představoval méně než 15 % celkového dovozu jízdních kol z Číny do Unie během období přezkumného šetření. Komise se domnívala, že tento malý objem dovozu není reprezentativní pro celkový dovoz jízdních kol z Číny.

(19)

Komise informovala čínské orgány, že vzhledem k nízké úrovni spolupráce může použít článek 18 základního nařízení týkající se zjištění. Komise neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(20)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla zjištění o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum.

(21)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (11).

(22)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku a jejich tollingoví partneři zaslali vyplněné dotazníky.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Dne 27. srpna 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(25)

Od zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(26)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je stejný výrobek jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek, kromě jednokolek), bez motoru, v současnosti kódů KN 8712 00 30 a ex 8712 00 70 (kódy TARIC 8712 00 70 91, 8712 00 70 92 a 8712 00 70 99) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(27)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky.

(28)

Opatření byla rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, zasílaného z Indonésie, Malajsie, Šrí Lanky a Tuniska, jakož i z Kambodže, Pákistánu a Filipín, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí.

(29)

Jak bylo zjištěno v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, toto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(30)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Dne 10. července 2024 společnost Oyama Technology (Jiangsu) Co. Ltd, s doplňkovým kódem TARIC (12) B773, společnost podléhající individuální sazbě antidumpingového cla ve výši 0 %, informovala Komisi, že místní vláda Tchaj-cchangu rozhodla využít pozemek, na němž se v současné době nachází společnost v Tchaj-cchangu, a požádala o změnu názvu.

(32)

V důsledku toho se společnost musela přestěhovat do jiného města (Nantong) a následně změnit název na Oyama Technology (Nantong) Co., Ltd.

(33)

Jedná se o druhou žádost o změnu názvu společnosti Oyama, které již byla v roce 2022 povolena změna názvu z Oyama Bicycles (Taicang) Co., Ltd na Oyama Technology (Jiangsu) Co. Ltd, která vstoupila v platnost prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/57 (13).

(34)

Společnost předložila výtisk oznámení o odnětí práv na užívání pozemku (14).

(35)

Společnost v návaznosti na změnu svého názvu (15) dne 10. července 2024 požádala Komisi, aby potvrdila, že změna názvu nemá vliv na její právo využívat individuální sazbu antidumpingového cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem.

(36)

Komise prověřila informace ve spisu a dospěla k závěru, že změna názvu byla dne 6. ledna 2022 řádně zaregistrována u příslušných orgánů (the Nantong City Market Supervision & Administration Bureau) a nevyústila v žádný nový vztah ani strukturální změnu s jinými skupinami společností, u kterých Komise neprovedla šetření.

(37)

Tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění uvedená v prováděcím nařízení (EU) 2019/1379, a zejména na sazbu antidumpingového cla, která se na tuto společnost vztahuje.

(38)

Vzhledem k úvahám uvedeným v předchozím bodě odůvodnění považovala Komise za vhodné změnit prováděcí nařízení (EU) 2019/1379 tak, aby odráželo změněný název společnosti, které byl dříve přidělen doplňkový kód TARIC B773, přičemž změna názvu by měla nabýt účinku 10. července 2024.

(39)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz některých jízdních kol z Číny, ačkoli na nižší úrovni než v období původního šetření. Podle Eurostatu představoval dovoz jízdních kol z Číny v období přezkumného šetření přibližně 6 % trhu Unie, v porovnání s 30,2% podílem na trhu během původního šetření a 4,1 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Během 30 let historie opatření se podíl čínského trhu postupně snižoval a v posuzovaném období se ustálil na 4 až 6 %.

(40)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, na výběr vzorku odpověděli pouze dva výrobci z Číny, jejichž souhrnný podíl na celkovém dovozu jízdních kol z Číny do Unie nebyl považován za reprezentativní. Komise proto informovala čínské orgány, že kvůli nedostatečné spolupráci může uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Číny. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(41)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu založena na dostupných údajích.

(42)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(43)

Komise zaslala čínské vládě dotazník, aby získala informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, pokud jde o údajná podstatná zkreslení. Kromě toho v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie.

(44)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(45)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(46)

Dne 16. května 2025 zveřejnila Komise poznámku (dále jen „poznámka“), v níž informovala zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které hodlala ke stanovení běžné hodnoty použít. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě jízdních kol, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Srbsko.

(47)

Komise v poznámce popsala, že v databázi Orbis (16) a v dalších zdrojích vyhledala snadno dostupné finanční údaje o společnostech vyrábějících jízdní kola v Turecku, které žadatel označil za vhodnou reprezentativní zemi. Dostupné informace však neumožňovaly vypočítat prodejní, režijní a správní náklady ani zisk žádné turecké společnosti. Turecko proto nebylo bráno v úvahu jako potenciální reprezentativní země.

(48)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyrábí v několika dalších zemích s vyššími středními příjmy, jako je Brazílie, Mexiko, Malajsie, Indie a Thajsko. Podobně jako v případě Turecka, ani u jedné z těchto zemí Komise nenašla snadno dostupné finanční údaje o společnostech vyrábějících jízdní kola.

(49)

Komise našla snadno dostupné finanční údaje pouze o třech společnostech vyrábějících jízdní kola v Srbsku, další zemi s vyššími středními příjmy.

(50)

Proto bylo Srbsko shledáno nejvhodnější reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě snadno dostupných a aktuálních finančních údajů tří srbských výrobců jízdních kol (tj. společností Venera Bike, Cassini Wheels d.o.o. a Velo Partner d.o.o. Krusevac).

(51)

Komise neobdržela k poznámce žádné připomínky, s výjimkou připomínky týkající se administrativní chyby v celních kódech („KN“) pro některé výrobní činitele.

(52)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(53)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(54)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců, jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(55)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby rozhodla, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, takže použití domácích cen a nákladů v této zemi není vhodné. Uvedená analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(56)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(57)

Čínské hospodářství, včetně odvětví jízdních kol, je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Tyto politiky pozitivně diskriminují domácí výrobce či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Příslušné plány existují na všech úrovních veřejné správy. Čínská vláda podporuje čínské výrobní odvětví jízdních kol zejména prostřednictvím těchto celostátních, regionálních a místních nástrojů:

(58)

Žádost se rovněž zmiňovala o Čínské národní konferenci o technologických inovacích a rozvoji lehkého průmyslu, která se konala 26. září 2021 v Pekingu a během níž se projednávaly 13. a 14. pětiletý plán lehkého průmyslu (26).

(59)

Náklady na základní výrobní činitele jízdních kol jsou v ČLR zkreslené v důsledku vládních politických zásahů. Lze tedy tvrdit, že čínská vláda má významný vliv na stanovování a vývoj cen a že čínské ceny nejsou určovány tržními silami. V žádosti se uvádí, že systémová zkreslení existují v následujících odvětvích: oceli a hliníku (které jsou základními surovinami ve výrobním odvětví jízdních kol) (27), pneumatik (28) a chemikálií (29). V žádosti se dále uvádělo, že ceny energie jsou zkreslené v důsledku toho, že čínská vláda výrazně a systémově zasahuje do čínského trhu s energií (30). Stejně tak i náklady na půdu a mzdy podléhají podstatným zkreslením v důsledku intervencí ze strany čínské vlády (31).

(60)

Přístup k finančním prostředkům a kapitálu je poskytován institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nejednají nezávisle na státu. Čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státních bank, které jsou se státem silně propojeny nejen vlastnickými, ale i osobními vztahy. Banky provádějí veřejnou politiku, a tím vykonávají svou činnost v souladu s potřebami národohospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu (včetně pravidel, která směřují financování do odvětví, která jsou čínskou vládou označena jako podporovaná nebo jinak důležitá). Dluhopisové a úvěrové ratingy jsou často zkreslené a výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se stimuloval růst investic (32).

(61)

V neposlední řadě čínské zákony o úpadku nefungují v Číně správně, což způsobuje zkreslení zejména tím, že udržují při životě nesolventní podniky. Čínský systém v oblasti úpadků se vyznačuje systematickou nedostatečnou vymahatelností práva a nedostatečně plní své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé vyrovnání pohledávek a závazků a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků (33).

(62)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla žádost k závěru, že existuje dostatek důkazů o tom, že čínské odvětví jízdních kol podléhá zásahům čínské vlády, které vedly k podstatným zkreslením v tomto odvětví. Běžná hodnota a dumpingové rozpětí by proto měly být stanoveny spíše s odkazem na čl. 2 odst. 6a než na čl. 2 odst. 1 základního nařízení (34).

(63)

Za druhé, v nedávných šetřeních týkajících se odvětví hliníku (35) a oceli (36) v Číně, které jsou hlavními surovinami pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(64)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (37).

(65)

Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětvích hliníku a oceli nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (38), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (39). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Číně skutečně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (40).

(66)

Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (41). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětvích hliníku a oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (42), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (43).

(67)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu, dospěla Komise k závěru, že došlo k podstatnému zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v Číně obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(68)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (44) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(69)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(70)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(71)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(72)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(73)

Jak je vysvětleno v 46. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“). V poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Srbsko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(74)

Komise v poznámkách určila Srbsko jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu. Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění, nebyly obdrženy žádné připomínky.

(75)

Komise v poznámce uvedla, že v případě Srbska jsou snadno dostupné finanční údaje o výrobku, který je předmětem přezkumu, jakož i údaje o dovozu příslušných surovin, energiích a pracovní síle.

(76)

Komise tedy vyhledávala v databázi Orbis Bureau van Dijk dostupné finanční údaje týkající se výrobních společností v Srbsku (47). Mezi zeměmi s podobnou úrovní rozvoje jako Čína byly nalezeny snadno dostupné a aktuální údaje pouze pro tři výrobce v Srbsku – Venera Bike, Cassini Wheels d.o.o. a Velo Partner d.o.o. Krusevac. Nejnovější účetní závěrky těchto společností se týkají účetního období za rok 2023. Kromě toho má Srbsko k dispozici údaje o výrobních činitelích, nákladech na elektřinu a nákladech práce.

(77)

Komise informovala zúčastněné strany poznámkou, že hodlá použít Srbsko jako vhodnou reprezentativní zemi a údaje od společností Venera Bike, Cassini Wheels d.o.o. a Velo Partner d.o.o. Krusevac, v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení, aby získala nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty.

(78)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Srbska jako reprezentativní země, a společností Venera Bike, Cassini Wheels d.o.o. a Velo Partner d.o.o. Krusevac jako k výrobcům v reprezentativní zemi.

(79)

Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(80)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Srbsko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(81)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Srbsko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(82)

Komise v poznámce uvedla seznam výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě informací předložených žadatelem a s ohledem na výrobní proces používaný v Unii. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (GTA) (48) a MacMap (49). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu, elektřinu a plyn bude používat údaje Eurostatu.

(83)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly snadno dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních činitelů uvedených ve zmíněné poznámce. Komise obdržela od sdružení EBMA připomínku týkající se administrativní chyby v kódech KN přiřazených ke třem výrobním činitelům. Komise odpovídajícím způsobem změnila seznam v tabulce 1.

(84)

Seznam výrobních činitelů uvedený v poznámce vycházel z informací poskytnutých žadatelem a dvěma vyvážejícími výrobci, kteří se přihlásili při zahájení řízení (viz 18. bod odůvodnění), a to prostřednictvím formuláře uvedeného v oddíle 5.3.2 oznámení o zahájení řízení. Vzhledem k nereprezentativní spolupráci a skutečnosti, že na dotazník neodpověděla žádná společnost, nebyla Komise schopna zjistit a ověřit spotřebu řady materiálů. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla použít seznam materiálu předložený žadatelem, který rovněž uvádí spotřebu pro každý výrobní činitel.

(85)

V porovnání se seznamem materiálů uvedeným v poznámce zahrnuje revidovaný seznam uvedený v tabulce 1 „náboje“, ale nezahrnuje „kola“, „visací zámky“ a „kartonové obaly“.

(86)

Navíc vzhledem k velkému počtu výrobních činitel a zanedbatelné váze některých surovin v celkových výrobních nákladech byly tyto položky zařazeny do skupiny spotřebního materiálu. Tento spotřební materiál zahrnoval také „ostatní součásti“, které byly zahrnuty do poznámky. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(87)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a následně předložené informace analyzované Komisí byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele jízdních kol

(88)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Vzhledem k povaze tohoto přezkumu a zjištěné míře dumpingu nebyly k ceně připočteny náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (52).

(89)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 55. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(90)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum představovala řada výrobních činitelů zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny ve výrobě v období přezkumného šetření. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 86. bodě odůvodnění.

(91)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také náklady na vnitrostátní dopravu. Avšak s ohledem na zjištění uvedené ve 107. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a následně vyšší dumpingové rozpětí.

(92)

Eurostat zveřejňuje podrobné informace o platech a mzdách v různých hospodářských odvětvích v Srbsku. Komise použila nejnovější dostupné údaje pro rok 2020 pro průměrné náklady práce v odvětví „Průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení)“ v Srbsku, stanovené v ekvivalentech plného pracovního úvazku na hodinu (53). Komise tyto údaje aktualizovala ke konci období přezkumného šetření na základě čtvrtletního indexu nákladů práce (54), který zveřejnil Eurostat.

(93)

Ceny elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Srbsku zveřejňuje Eurostat (55). Komise použila údaje o spotřebitelských cenách elektřiny v Srbsku, které se nevztahují na domácnosti (včetně průmyslových uživatelů) (56), za období přezkumného šetření.

(94)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Srbsku zveřejňuje Eurostat (57). Komise použila údaje o cenách zemního plynu pro odběratele mimo domácnosti v Srbsku (58), které pokrývají období přezkumného šetření.

(95)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ . Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(96)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení dostupné údaje. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů a nákladů práce pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(97)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(98)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu jízdních kol. Komise poměry spotřeby vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Srbsku, jak je popsáno v oddíle 4.2.3.

(99)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v 95. a 96. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů společností Bike, Velo Partner Doo Krusevac a Casini Wheels Doo za rok 2023, jak jsou uvedeny v auditovaných účetních závěrkách těchto společností (59) (viz bod odůvodnění (50)). Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly vypočteny jako vážený průměr všech tří společností.

(100)

K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(101)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(102)

V tomto případě byla spolupráce vyvážejících výrobců z Číny nedostatečná, a proto byla vývozní cena stanovena na základě CIF s použitím údajů Eurostatu upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF tak byla snížena o částku za námořní dopravu a vnitrozemskou dopravu ve vyvážející zemi (60).

(103)

Obvykle by se od vývozní ceny CIF mělo odečíst také pojištění. Avšak s ohledem na zjištění uvedené v 107. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o námořní pojištění nejsou nezbytné. Takové úpravy by vedly pouze ke snížení vývozních nákladů a následně k vyššímu dumpingovému rozpětí.

(104)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu vypočtenou na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše. Vzhledem k nedostatečné spolupráci, o níž se hovoří v 41. bodě odůvodnění, nebylo srovnání provedeno podle jednotlivých typů výrobků.

(105)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cenu o rozdíly, které ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. V souladu s tím byly provedeny úpravy pro námořní a vnitrozemskou dopravu ve vyvážející zemi (61).

(106)

Komise porovnala běžnou hodnotu s průměrnou vývozní cenou výrobku, který je předmětem přezkumu, v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(107)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo 488 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(108)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně a atraktivita trhu Unie.

(109)

Pokud jde o výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, z důvodu nedostatečné spolupráce čínských výrobců musela zjištění vycházet z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(110)

Žadatel poskytl důkazy, že čínská výrobní kapacita běžných jízdních kol v roce 2023 se odhaduje na přibližně 150 milionů kusů (62), což je výrazně nad výrobní kapacitou odhadovanou v předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti (117 milionů kusů) (63). Žadatel rovněž odhadl, že domácí prodej v Číně činí 11 milionů kusů ročně a že čínský vývoz činí přibližně 38 milionů kusů ročně (64). Výsledná volná kapacita tak přesahuje 100 milionů kusů ročně.

(111)

Výrobní kapacita v Číně (150 milionů kusů ročně) je více než 15krát větší než spotřeba v Unii (8,7 milionu kusů v období přezkumného šetření) a více než 20krát větší než výroba v Unii ve stejném období (7 milionů kusů v období přezkumného šetření). Stejně tak volná kapacita (mírně nad 100 milionů kusů ročně) je o více než desetinásobek vyšší než spotřeba Unie v období přezkumného šetření.

(112)

Jak již bylo zjištěno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (65) a jak bylo potvrzeno během šetření, výroba jízdních kol představuje v podstatě montážní operaci, kterou lze snadno navýšit zvýšením počtu zaměstnanců. V tomto ohledu by čínští výrobci mohli rychle vybudovat nové kapacity najímáním nových pracovníků a výroba jízdních kol by se pak rychle zvýšila.

(113)

Nakonec Komise usoudila, že ani domácí poptávka v Číně, ani celosvětová poptávka nebude schopna absorbovat značnou volnou kapacitu, která je v Číně dostupná.

(114)

Proto Komise došla k závěru, že čínští výrobci mají dostatečnou volnou kapacitu pro zásobování trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(115)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření posuzovala atraktivitu trhu Unie z hlediska cen. Trh Unie je z hlediska velikosti a cen atraktivní.

(116)

Pokud jde o velikost, navzdory klesající spotřebě jízdních kol na trhu Unie zůstala poptávka po jízdních kolech v Unii značná a představovala přibližně 6,5 % světového trhu s přibližně 139 miliony kusů ročně (66).

(117)

Kromě toho významné trhy, jako je Spojené království, Argentina nebo Mexiko, zavedly opatření na dovoz jízdních kol z Číny (67). Trh Unie je proto ještě atraktivnější, pokud opatření pozbudou platnosti.

(118)

Pokud jde o ceny, během období přezkumného šetření byla na základě údajů o vývozu v databázi GTA prodejní cena čínských jízdních kol do EU (89,06 EUR za kus, vyjádřeno cenou FOB) vyšší než do zbytku světa (51,87 EUR za kus, vyjádřeno cenou FOB).

(119)

Proto je trh Unie z hlediska cen pro čínské výrobce i nadále atraktivní.

(120)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem ke značné nevyužité kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie jsme dospěli k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu, přičemž dumpingový vývoz by se na trh Unie dostával ve značném množství.

(121)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období více než 400 výrobců. Jak bylo uvedeno v posledním přezkumu před pozbytím platnosti, někteří z nich částečně nebo zcela zajišťovali výrobní postup subdodavatelsky prostřednictvím třetích společností, které působí na základě subdodavatelských smluv (tzv. „tollingoví partneři“). Tito výrobci a tollingoví partneři představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(122)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 7 milionů kusů. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum a odpověď na dotazník zaslaný sdružení výrobců v Unii EBMA.

(123)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, čtyři výrobci v Unii a jejich tollingoví partneři byli vybráni do vzorku, který představuje více než 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(124)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů předložených sdružením EBMA.

(125)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

(126)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o více než 40 %. Pokles spotřeby je způsoben zejména přechodem poptávky na elektrická jízdní kola, ale také poklesem v důsledku snížení poptávky po skončení pandemického období.

(127)

Množství dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené v tabulce 2.

(128)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(129)

Množství dovozu z Číny se snížilo, protože se snížila i spotřeba na trhu Unie. Podíl na čínském trhu však zůstal v posuzovaném období stabilní. Dva z čínských vyvážejících výrobců podléhají 0% clu a třetí čínský vyvážející výrobce byl z platného antidumpingového cla vyloučen. Vývoz těchto tří výrobců představoval méně než polovinu veškerého dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, během posuzovaného období. V přezkumném šetření představoval tento dovoz 46,5 % množství dovozu v kusech do Unie, tj. 3,0 % podílu na trhu.

(130)

Komise stanovila dovozní ceny na základě údajů Eurostatu, protože spolupráce čínských výrobců byla v tomto případě nedostatečná. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě srovnání těchto cen Eurostatu s prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(131)

Průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR/kus)

(132)

Údaje Eurostatu o dovozu neumožňují podrobnou analýzu typů jízdních kol dovážených z Číny, a proto se v údajích ztrácí skladba výrobků mezi jízdními koly pro dospělé, jízdními koly pro malé děti, horskými koly atd. Zvýšení cen může odrážet změny v sortimentu výrobků i globální inflaci.

(133)

Je však patrné, že dovozní cena u společností, které podléhají nulovému clu nebo byly od antidumpingového cla osvobozeny, byla výrazně vyšší než v případě dovozu od společností, které podléhají clu. Je však třeba poznamenat, že ani u těchto dovozů není známa skladba výrobků.

(134)

Komise stanovila cenové podbízení během období přezkumného šetření porovnáním váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upraveného na úroveň ceny ze závodu a průměrné ceny dovozu z Číny od Eurostatu, stanovené na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), včetně antidumpingového cla.

(135)

Porovnání cen bylo provedeno na stejné obchodní úrovni. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Ukázalo se, že průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z Číny na trhu Unie činí 50 %, přičemž antidumpingové clo bylo zaplaceno.

(136)

Je třeba poznamenat, že dovoz uskutečněný společnostmi s nulovým clem nebo společnostmi, na které se antidumpingové clo nevztahuje, stále představuje podstatné cenové podbízení vůči cenám výrobců v Unii ve výši 36 %. To ukazuje, že veškerý čínský dovoz se během období přezkumného šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie a že výrobní odvětví Unie potřebuje ochranu.

(137)

Dovoz z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Kambodže, Bangladéše a Tchaj-wanu.

(138)

Množství dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(139)

Dovoz z ostatních zemí se v posuzovaném období snížil. Cenová hladina se však v jednotlivých zemích výrazně lišila. Vývoj cen v průběhu let pravděpodobně souvisí se sortimentem dovážených výrobků, protože cena je za kus bez ohledu na typ jízdního kola. Zatímco dovoz z Tchaj-wanu a Kambodže se zřejmě přesunul k vyšší třídě jízdních kol, dovozní cena z Bangladéše a dalších třetích zemí zůstala relativně nízká a více odpovídala čínským cenám.

(140)

Dovozní cena ze všech třetích zemí s výjimkou Tchaj-wanu je nižší než cena výrobního odvětví Unie. Ve všech případech však zůstávají dovozní ceny z těchto zemí vyšší než ceny z Číny.

(141)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(142)

Pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(143)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů sdružení výrobců v Unii EBMA. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii.

(144)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory makroekonomických a mikroekonomických údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(145)

Makroekonomickými ukazateli jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(146)

Mikroekonomickými ukazateli jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(147)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(148)

Produkce Unie v kusech se v tomto období drasticky snížila. V období přezkumného šetření byla výroba téměř o 40 % nižší než v roce 2021. Tento pokles navazoval na vývoj spotřeby, který byl způsoben přechodem na elektrická jízdní kola a následným poklesem poptávky po skončení pandemického období, jak je uvedeno v 126. bodě odůvodnění.

(149)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období relativně stabilní. V porovnání se základním rokem 2021 došlo v letech 2022 a 2023 k malému nárůstu výrobní kapacity, po němž následoval pokles v období přezkumného šetření.

(150)

Využití kapacity výrobního odvětví Unie se v tomto období snížilo o 30 procentních bodů. Jelikož kapacita výrobního odvětví Unie zůstala stabilní, lze pokles využití kapacity vysvětlit klesajícím trendem množství výroby v Unii.

(151)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje (kusy) a podíl na trhu

(152)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období pokles prodeje na trhu Unie o 35 %, ale vzhledem k ještě výraznějšímu poklesu spotřeby ve stejném období se jeho podíl na trhu zvýšil o 13 %, takže v období přezkumného šetření činil 70 %.

(153)

Vzhledem k poklesu spotřeby v Unii a výroby v Unii zjistila Komise v posuzovaném období pouze růst podílu na trhu.

(154)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(155)

Výrobní odvětví Unie nebylo v posuzovaném období schopno udržet stabilní úroveň zaměstnanosti a vykázalo rovněž pokles produktivity. Výrobní sortiment však může mít velký vliv na produktivitu, protože za jeden den lze vyrobit mnohem více dětských jízdních kol než špičkových horských kol.

(156)

Dumpingová rozpětí stanovená během období přezkumného šetření pro dovoz z Číny byla značná. Vzhledem k objemu a cenám čínského dovozu byl dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(157)

Proto přetrvávající nekalé cenové praktiky vývozců z Číny rovněž znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(158)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR/kus)

(159)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku mají široký sortiment výrobků, který se v jednotlivých sezónách mění, a proto bylo obtížné porovnávat ceny mezi jednotlivými roky. Údaje však ukázaly, že prodejní ceny za rok zůstaly vyšší než jednotkové výrobní náklady ve stejném roce. Je třeba poznamenat, že uvedené jednotkové výrobní náklady se týkají všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, včetně tollingových partnerů, zatímco jednotková prodejní cena byla uvedena pouze u výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří mají přímý prodej stranám, které nejsou ve spojení.

(160)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(161)

Náklady na pracovní sílu zůstaly u výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období stabilní, a dokonce se mírně snížily.

(162)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(163)

Zásoby dokončených jízdních kol od výrobců v Unii zařazených do vzorku nebyly považovány za spolehlivý ukazatel, protože některé hospodářské subjekty vyrábějící na základě tollingové smlouvy samy zásoby nedrží. Ukazatel tedy odráží pouze ty společnosti, které prodávají pod svým vlastním jménem. Úroveň konečných zásob jako procento výroby se však během posuzovaného období zdvojnásobila, což ukazuje na nárůst úrovně zásob.

(164)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(165)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(166)

Tento ukazatel však odrážel pouze dva ze čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří uskutečnili prodej stranám, které nejsou ve spojení. Výrobci zařazení do vzorku, kteří vyrábějí na základě tollingové smlouvy, neměli žádný prodej stranám, které nejsou ve spojení, a prvním prodejem straně, která není ve spojení, by byl maloobchodní prodej každého jízdního kola konečnému zákazníkovi.

(167)

Ziskovost se v posuzovaném období snížila na polovinu, ze 4 % na 2 %. To ukázalo, že výrobní odvětví Unie nebylo v posuzovaném období schopno dosáhnout zdravého zisku, což bylo ještě zhoršeno poklesem spotřeby a prodeje v tomto období.

(168)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v průběhu posuzovaného období vyvíjel pozitivně z velmi nízkého bodu v roce 2021.

(169)

Ačkoli zpočátku byli výrobci zařazení do vzorku schopni realizovat investice, včetně zcela nových výrobních zařízení pro montáž všech typů jízdních kol, po roce 2022 úroveň investic prudce poklesla.

(170)

Návratnost investic ukazuje zisk, který výrobci v Unii zařazení do vzorku vytvořili, jako poměr čisté účetní hodnoty jejich investic. Návratnost zůstala po celé posuzované období kladná, ale sledovala negativní trend ziskovosti a množství prodeje.

(171)

Ačkoli dovoz z Číny v kontextu klesající spotřeby na trhu poklesl o 44 %, jeho podíl na trhu zůstal v posuzovaném období stabilní a v období přezkumného šetření činil 6,5 %, zatímco dovoz ze všech ostatních třetích zemí poklesl výrazněji, což vedlo k poklesu jejich podílu na trhu o 7 procentních bodů v posuzovaném období.

(172)

Dovoz z Číny se výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie, což způsobovalo cenový tlak na trhu Unie.

(173)

To způsobilo, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období zápornou tendenci.

(174)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila. Tento pokles byl způsoben snížením spotřeby na trhu Unie o 42 %. Celkově výroba poklesla o 38 %, zatímco prodej se v posuzovaném období snížil o 35 %.

(175)

Vzhledem k tomu, že pokles spotřeby byl větší než ztráta prodeje výrobního odvětví Unie, bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit svůj podíl na trhu v posuzovaném období o 8 procentních bodů na 70 % v období přezkumného šetření.

(176)

Ukazatele však také ukázaly, že zisk zůstal nízký, a to mezi 2 a 4 %, protože zvýšení cen bylo doprovázeno zvýšením nákladů. Výrazně se snížila také návratnost investic a produktivita. Kromě toho se negativní trend projevil i v zaměstnanosti, která poklesla o 14 %.

(177)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(178)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(179)

V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz výrobků z Číny, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Mezi tyto činitele patří pokles poptávky během posuzovaného období a dovoz z jiných zemí.

(180)

Komise zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(181)

Během posuzovaného období zůstal podíl dumpingového dovozu z Číny na trhu stabilní na úrovni přibližně 3 %, a to navzdory platným antidumpingovým opatřením a výrazně snížené spotřebě v Unii (o 42 %).

(182)

Dovozní ceny jízdních kol za dumpingové ceny z Číny se od roku 2021 do roku 2022 zvýšily o 48 %, načež se v průběhu posuzovaného období vrátily zpět na úroveň z roku 2021, zatímco ceny výrobního odvětví Unie se zvýšily o 75 %. To je však třeba porovnat s nárůstem nákladů výrobního odvětví Unie o 76 %. To ukázalo, že čínský dovoz může zůstat ještě konkurenceschopnější než dříve.

(183)

Čínské dumpingové ceny zůstaly extrémně nízké a byly schopny se masivně podbízet cenám výrobního odvětví Unie. Cenové podbízení bylo přítomno jak u čínského dovozu, z něhož bylo zaplaceno dumpingové clo, tak u dovozu, na který se vztahovalo nulové clo nebo který byl z opatření vyloučen, což způsobovalo cenový tlak na trhu Unie.

(184)

Analýza újmy ukázala, že dumpingový čínský dovoz a dovoz podléhající žádnému nebo nulovému clu do Unie si udržel svůj podíl na trhu navzdory stávajícím antidumpingovým opatřením a klesající spotřebě v Unii při silně podbízivých cenách. To se časově shodovalo se zhoršením ukazatelů finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je pokles ziskovosti a snížení návratnosti investic.

(185)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(186)

Množství dovozu ze všech ostatních třetích zemí bylo významné, ale v posuzovaném období vykázalo výrazný pokles o 7 procentních bodů, jak je uvedeno v 138. bodě odůvodnění.

(187)

Tento dovoz byl zčásti realizován za ceny podbízející se výrobnímu odvětví Unie, zejména pokud jde o ceny z Bangladéše, které následovaly cenovou úroveň čínského dovozu.

(188)

Proto i když tento dovoz klesající v posuzovaném období mohl přispět k situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, nezmírnil příčinnou souvislost mezi újmou a čínským vývozem.

(189)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(190)

Zatímco vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie zůstala až do roku 2023 stabilní, od roku 2023 do období přezkumného šetření došlo k výraznému poklesu o 17 procentních bodů. Stejně jako prodej na trhu Unie se průměrná cena vývozu zvýšila v souladu se zvýšením výrobních nákladů.

(191)

Množství prodaná na vývoz výrobci v Unii zařazenými do vzorku jsou však omezená a představují přibližně 2 % jejich prodeje na trhu Unie, a proto nemohla mít významný vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(192)

Poptávka Unie po jízdních kolech, uvedená ve 125. bodě odůvodnění, měla jasný a prudce klesající trend. Tento klesající trend byl způsoben jednak zvýšeným zájmem o elektrická jízdní kola, jednak poklesem poptávky po skončení pandemického období. Trh Unie však zůstal jedním z největších trhů na světě.

(193)

Komise měla za to, že snížení poptávky přispělo k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, přestože výrobní odvětví Unie bylo schopno získat určitý podíl na tomto klesajícím trhu. Snížení poptávky proto nezmírnilo příčinnou souvislost mezi čínským vývozem do Unie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(194)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Vliv na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie však mohly mít i další faktory, zejména snížená spotřeba a dovoz z jiných třetích zemí. Proto se Komise rozhodla dále posoudit, zda je pravděpodobné, že by újma způsobená dumpingovým dovozem z Číny pokračovala, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(195)

V 194. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření proti ní pozbyla platnosti. Komise zkoumala pravděpodobné úrovně cen dovozu z Číny v případě neexistence antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, atraktivitu trhu Unie, výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně a praktiky obcházení.

(196)

Průměrné dovozní ceny do Unie z Číny byly během období přezkumného šetření výrazně nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno ve 135. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření se čínské ceny podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 50 %, a to i při zaplacení antidumpingových cel.

(197)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, úroveň podbízení by se zvýšila na 65 %.

(198)

Ceny by byly pravděpodobně dokonce nižší vzhledem k tomu, že by se zvýšila konkurence mezi čínským dovozem, který v současnosti podléhá antidumpingovému clu, a dovozem, který v současnosti žádné clo neplatí.

(199)

Komise proto dospěla k závěru, že ceny na trhu Unie by bez platných antidumpingových opatření pravděpodobně klesly, což by výrobnímu odvětví Unie způsobilo újmu.

(200)

Jak je uvedeno ve 115. až 119. bodě odůvodnění, trh Unie zůstal pro čínské vývozce atraktivní, což by naznačovalo, že v případě absence cel by se vývoz do Unie zvýšil, což by způsobilo další újmu výrobnímu odvětví Unie.

(201)

Jak je uvedeno ve 109. až 114. bodě odůvodnění, všechny důkazy ve spisu prokázaly, že Číňané mají kapacitu dodávat na trh Unie a volnou kapacitu, kterou mohou využít ke zvýšení svých dodávek do Unie za dumpingové ceny, které by způsobily újmu.

(202)

Od uložení opatření v roce 1993 Komise prováděla šetření proti obcházení u zásilek jízdních kol do Unie a rozšířila opatření na:

(203)

Toto opakované obcházení z různých třetích zemí jasně ukázalo zájem čínských společností dodávat na trh Unie.

(204)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(205)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků a spotřebitelů.

(206)

Opatření jsou v platnosti od roku 1993 a při každém přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že prodloužení opatření není v rozporu se zájmem Unie.

(207)

Sdružení EBMA zastupovalo více než polovinu výrobního odvětví Unie. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie je stále nestabilní. Pokud by opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie by se znovu rychle zhoršila, což by v krátkodobém výhledu znamenalo ztrátovost a v dlouhodobém výhledu postupné omezování celého výrobního odvětví.

(208)

Významná část výroby v Unii je zajišťována subdodavatelsky prostřednictvím tollingových partnerů, kteří v posuzovaném období do výrobku, který je předmětem přezkumu, významně investovali. Vzhledem k tomu, že tollingoví partneři jsou silně závislí na úrovni činnosti svých obchodních partnerů, v případě zrušení opatření by se jejich hospodářská situace rovněž rychle zhoršila.

(209)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že pokračování opatření týkajících se dovozu z Číny je v zájmu výrobního odvětví Unie, jelikož by umožnilo stabilizovat jeho postavení na trhu a zajistit zaměstnanost v tomto odvětví.

(210)

Komise vyzvala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, k účasti na šetření a kontaktovala všechny známé dovozce. Stejně jako při posledním přezkumném šetření se žádný z nich nepřihlásil ani v rámci šetření v žádném ohledu nespolupracoval.

(211)

Účelem antidumpingových opatření není zabránit dovozu, ale obnovit spravedlivý obchod a zajistit, aby se nedováželo za dumpingové a poškozující ceny.

(212)

Šetření zjistilo, že dovoz, který v období přezkumného šetření představoval více než 14% podíl na trhu, pochází ze zemí, na něž se antidumpingová opatření nevztahovala.

(213)

Statistiky Eurostatu a údaje předložené Komisi podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení rovněž ukazují, že dovoz do Unie probíhá prostřednictvím společností, které jsou osvobozeny od rozšíření opatření, což dovozcům umožňuje přístup k dovozu z těchto zemí:

Tabulka 13

dovozy od společností osvobozených od cla

(214)

V důsledku toho se Komise domnívala, že dovozci mohou i nadále získávat jízdní kola ze široké škály zemí.

(215)

Komise požádala všechny uživatele výrobku, který je předmětem přezkumu, aby se přihlásili a vyjádřili své názory. V rámci šetření neprojevil zájem o spolupráci žádný uživatel nebo sdružení spotřebitelů.

(216)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly, že by platná opatření uživatele jakkoli negativně ovlivňovala.

(217)

Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(218)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz jízdních kol pocházejících z Číny nebyla zachována.

(219)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, přetrvání újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se jízdních kol z Číny zachována.

(220)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla a osvobození od rozšíření opatření po provedení šetření zaměřených proti obcházení.

(221)

Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla nebo osvobození je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 6 tohoto nařízení. Dokud není tato faktura přiložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Číny“.

(222)

I když je předložení této faktury nezbytné, aby celní orgány členských států mohly na dovoz uplatňovat individuální sazby antidumpingového cla a osvobození od cel, nejde o jediný prvek, který celní orgány mají zohledňovat. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 6 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby nebo osvobození od cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(223)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(224)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(225)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (69). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(226)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(227)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky.

(228)

Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(229)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (70), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(230)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,