(EU) 2025/2083Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2083 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o zjednodušení a posílení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Text s významem pro EHP)

(1)

Od začátku přechodného období, které začalo dne 1. října 2023, stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 (3), shromažďuje Komise údaje a informace o provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), jak je stanoveno v uvedeném nařízení, mimo jiné prostřednictvím analýzy čtvrtletních zpráv předkládaných oznamujícími deklaranty. Shromážděné informace a výměny se zúčastněnými stranami, včetně výměn v rámci expertní skupiny pro CBAM, nastínily oblasti pro zjednodušení a zlepšení CBAM v souladu se závazkem Unie zajistit hladké provádění CBAM po skončení přechodného období dne 1. ledna 2026.

(2)

Na základě získaných zkušeností a údajů shromážděných během přechodného období o rozložení dovozců zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 do Unie, odpovídá za naprostou většinu emisí obsažených v dováženém zboží pouze malá část těchto dovozců. Výjimka uplatňovaná na dovoz zboží nepatrné hodnoty, tedy zboží, jehož celková hodnota nepřesahuje 150 EUR na zásilku, uvedená v článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 (4), se jeví jako nedostatečná k zajištění toho, aby se CBAM vztahoval na dovozce v poměru k dopadu těchto dovozců na emise, na které se vztahuje nařízení (EU) 2023/956. Pro dovozce malých množství zboží by splnění oznamovacích a finančních povinností stanovených v nařízení (EU) 2023/956 mohlo představovat nepřiměřenou zátěž. Měla by proto být zavedena nová výjimka, která by z povinností podle nařízení (EU) 2023/956 vyňala dovozce malých množství z hlediska hmotnosti zboží uvedeného v příloze I uvedeného nařízení, při zachování environmentálního cíle CBAM a jeho schopnosti dosáhnout předpokládaného cíle v oblasti klimatu.

(3)

V nařízení (EU) 2023/956 by měla být zavedena nová prahová hodnota založená na kumulativní čisté hmotnosti dováženého zboží na dovozce v daném kalendářním roce (dále jen „jednotná hmotnostní prahová hodnota“) a zpočátku by měla být stanovena na úrovni 50 tun. Jednotná hmotnostní prahová hodnota by se měla kumulativně uplatňovat na veškeré zboží v odvětvích vyrábějících železo a ocel, hliník, hnojiva a cement. Pokud čistá hmotnost veškerého zboží dovezeného dovozcem v daném kalendářním roce kumulativně nepřesáhne jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, měl by být tento dovozce, včetně dovozce se statusem schváleného deklaranta pro CBAM, v příslušném kalendářním roce osvobozen od povinností podle nařízení (EU) 2023/956 (dále jen „výjimka de minimis“). Pokud v příslušném kalendářním roce dovozce jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu překročí, měl by podléhat povinnostem podle nařízení (EU) 2023/956, pokud jde o všechny emise obsažené ve veškerém zboží dovezeném v uvedeném příslušném kalendářním roce, zejména povinnosti získat status schváleného deklaranta pro CBAM, povinnosti podat prohlášení CBAM pro všechny emise obsažené ve veškerém zboží dovezeném v uvedeném příslušném kalendářním roce a povinnosti koupit a vyřadit certifikáty CBAM pro všechny tyto emise.

(4)

V odvětvích vyrábějících elektřinu a vodík se klíčové parametry, jako je množství dovozu, obchodní modely, celní informace a intenzita emisí, výrazně liší od parametrů v odvětví železa a oceli, hliníku, hnojiv a cementu. Z těchto rozdílů vyplývá, že podřízení dovozu elektřiny a vodíku jednotné hmotnostní prahové hodnotě by vyžadovalo složité úpravy, které by znemožnily podstatně snížit administrativní náklady dovozců v těchto odvětvích. Dovoz elektřiny nebo vodíku by proto neměl být zahrnut do výjimky de minimis.

(5)

Stanovení jednotné hmotnostní prahové hodnoty, která odráží průměrnou intenzitu emisí množství dováženého zboží, má zajistit, aby nejméně 99 % emisí obsažených v dováženém zboží zůstalo v oblasti působnosti CBAM, a aby se tudíž výjimka de minimis vztahovala nejvýše na 1 % emisí obsažených v dováženém zboží. Výjimka de minimis může představovat spolehlivý a cílený přístup, neboť přesně zohledňuje environmentální povahu a cíl CBAM v oblasti klimatu a zároveň podstatně snižuje administrativní zátěž dovozců související s CBAM, jelikož naprostá většina dovozců bude od povinností podle nařízení (EU) 2023/956 osvobozena. Zároveň se však CBAM bude nadále vztahovat na nejméně 99 % emisí obsažených v dováženém zboží. Tato jednotná hmotnostní prahová hodnota rovněž odstraňuje riziko obcházení předpisů dovozcem prostřednictvím umělého rozdělování zásilek.

(6)

Komise by měla každý rok na základě údajů o dovozu za předchozích dvanáct kalendářních měsíců posoudit, zda došlo k podstatné změně v průměrné intenzitě emisí zboží nebo ve struktuře obchodu se zbožím, včetně praktik obcházení. S cílem zajistit, aby nejméně 99 % emisí obsažených v dováženém zboží zůstalo v oblasti působnosti CBAM, by Komise měla přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem změny jednotné hmotnostní prahové hodnoty za použití metodiky stanovené v bodě 2 přílohy VII nařízení (EU) 2023/956. Za účelem zajištění účinnosti a jistoty by Komise měla tyto akty přijmout pouze tehdy, pokud se výsledná prahová hodnota odchyluje od použitelné prahové hodnoty o více než 15 tun. Pokud se jednotná hmotnostní prahová hodnota změní, měla by se používat od začátku následujícího kalendářního roku.

(7)

S cílem zajistit, aby výjimka byla dostatečně cílená, měla by se jednotná hmotnostní prahová hodnota vztahovat na každého dovozce, včetně dovozců se statusem schváleného deklaranta pro CBAM. Za tímto účelem by měly být zohledněny dovozy každého dovozce bez ohledu na to, zda zboží deklaroval samotný dovozce nebo nepřímý celní zástupce. Nepřímý celní zástupce by měl být vzhledem k povaze své činnosti a souvisejícím povinnostem podle nařízení (EU) 2023/956 vždy povinen získat status schváleného deklaranta pro CBAM dříve, než bude jednat na účet dovozce ve vztahu ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956. Pokud dovozce, který je zastoupen jedním nebo několika nepřímými celními zástupci, překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, měl by každý nepřímý celní zástupce, který jedná jako schválený deklarant pro CBAM, podat prohlášení CBAM pro zboží, které dovezl na celní území Unie, včetně veškerého zboží pod jednotnou hmotnostní prahovou hodnotou, v případě těch zastoupených dovozců, kteří jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu překročili, a měl by vyřadit počet certifikátů CBAM odpovídající emisím obsaženým v tomto zboží.

(8)

Pro účely právní jistoty je vhodné výslovně stanovit, že pokud nepřímý celní zástupce jedná na účet dovozce jako schválený deklarant pro CBAM, měly by se na něj vztahovat povinnosti dotčeného dovozce podle nařízení (EU) 2023/956, zejména povinnost podat prohlášení CBAM pro zboží dovážené nepřímým celním zástupcem na účet tohoto dovozce a vyřadit certifikáty CBAM pro emise obsažené v tomto zboží. V důsledku toho by se v případě nedodržení předpisů měly pokuty podle nařízení (EU) 2023/956 vztahovat na nepřímého celního zástupce. Na nepřímého celního zástupce by se však neměly vztahovat pokuty, pokud nepřímý celní zástupce, který jedná na účet dovozce usazeného v členském státě, neudělil souhlas s tím, že bude jednat jako schválený deklarant pro CBAM.

(9)

Komise by měla na základě celních informací monitorovat množství dováženého zboží, aby posoudila dodržování jednotné hmotnostní prahové hodnoty. Možnost provádět takové monitorování by měly mít rovněž příslušné orgány. Aby příslušné orgány mohly přijímat informovaná rozhodnutí, je nezbytné stanovit vhodná opatření k zajištění toho, aby měly k dispozici nezbytné informace a údaje. Každý příslušný orgán by měl mít možnost vyžádat si od celních orgánů nezbytné informace a důkazy, včetně jména, adresy a kontaktních údajů dovozců, pokud tyto informace nemá jinak k dispozici. Pokud celní orgány zjistí, že dovozce překročil jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, a to i na základě informací od příslušného orgánu, neměly by následně povolit další dovoz zboží tímto dovozcem až do konce příslušného kalendářního roku nebo do doby, než tento dovozce získá status schváleného deklaranta pro CBAM.

(10)

Dovozce, který očekává překročení roční jednotné hmotnostní prahové hodnoty, by měl podat žádost o povolení. Takový dovozce by měl získat status schváleného deklaranta pro CBAM před překročením jednotné hmotnostní prahové hodnoty. Na dovozce, kterým před překročením jednotné hmotnostní prahové hodnoty nebylo uděleno povolení, by se měly vztahovat sankce.

(11)

Povinnost získat status schváleného deklaranta pro CBAM před překročením jednotné hmotnostní prahové hodnoty by mohla vést k tomu, že na začátku roku 2026 bude podán vysoký počet žádostí. S cílem usnadnit uplatňování nařízení (EU) 2023/956 po skončení platnosti přechodných ustanovení a zabránit možným narušením dovozu je vhodné umožnit dovozcům a nepřímým celním zástupcům, kteří do 31. března 2026 řádně podali žádost o povolení, aby v roce 2026 pokračovali v dovozu zboží i poté, co překročí jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, a to až do rozhodnutí o udělení povolení. Pokud bude udělení povolení zamítnuto, měly by se na dovozce a nepřímé celní zástupce vztahovat pokuty v souladu s čl. 26 odst. 2a nařízení (EU) 2023/956 s cílem zabránit obcházení uvedeného nařízení.

(12)

S cílem zajistit, aby definice dovozce zahrnovala všechny příslušné celní režimy, je nutné změnit ji tak, aby zahrnovala případ zjednodušeného celního režimu, kdy se předkládá pouze vyúčtování režimu podle čl. 175 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (5).

(13)

S cílem dosáhnout rovnováhy mezi účinností povolovacího postupu a rizikovým profilem žadatelů by měl být konzultační postup pro příslušný orgán nepovinný. Konzultační postup by měl příslušnému orgánu umožnit konzultace s dalšími příslušnými orgány a Komisí, pokud to na základě informací předložených žadatelem a celních informací zpřístupněných v rejstříku CBAM považuje za nezbytné.

(14)

S cílem zajistit dodatečnou flexibilitu by měl mít schválený deklarant pro CBAM možnost pověřit podáváním prohlášení CBAM třetí stranu. Odpovědnost za podání prohlášení CBAM by měl i nadále nést schválený deklarant pro CBAM. Aby mohl schválený deklarant pro CBAM poskytnout požadované pověření a přístup třetí straně, musí tato třetí strana splnit určité technické požadavky, včetně držení registračního a identifikačního čísla hospodářských subjektů (EORI) a usazení v členském státě.

(15)

Schválení deklaranti pro CBAM by měli podávat své roční prohlášení CBAM a vyřadit odpovídající počet certifikátů do 30. září roku následujícího po roce dovozu zboží. S cílem poskytnout schváleným deklarantům pro CBAM flexibilitu při plnění jejich povinností by jim pozdější datum podání poskytlo více času na shromáždění nezbytných informací k zajištění toho, aby obsažené emise byly ověřeny akreditovaným ověřovatelem a k zakoupení odpovídajícího počtu certifikátů CBAM. Datum zrušení platnosti certifikátů CBAM by mělo být odpovídajícím způsobem upraveno.

(16)

Emise obsažené v některých výrobcích z hliníku a oceli, které jsou v současnosti zahrnuty do oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/956, jsou dány především emisemi obsaženými ve vstupních materiálech (prekurzorech), zatímco emise vznikající během fází výroby tohoto zboží jsou obvykle poměrně nízké. Tyto fáze výroby spočívají v dokončovacích procesech, které jsou prováděny samostatnými zařízeními, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (dále jen „EU ETS“), jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), s výjimkou integrovaných zařízení. S cílem zajistit soulad s pravidly systému EU ETS a zjednodušit uplatňování pravidel CBAM pro provozovatele ve třetích zemích by měly být emise obsažené v těchto výrobních procesech vyjmuty z hranic systému výpočtu emisí tím, že hranice systému výrobních procesů budou sladěny s hranicemi systému, na které se vztahuje systém EU ETS.

(17)

Elektřina vyrobená na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu nebo třetí země se považuje za elektřinu pocházející z tohoto členského státu nebo této třetí země. Vodík pocházející z kontinentálního šelfu nebo z výlučné ekonomické zóny členského státu nebo třetí země se považuje za vodík pocházející z tohoto členského státu nebo této třetí země.

(18)

Pokud se na vstupní materiály (prekurzory) již vztahuje systém EU ETS nebo systém stanovování cen uhlíku, který je plně propojen se systémem EU ETS, neměly by se emise obsažené v těchto prekurzorech započítávat do výpočtu emisí obsažených ve složeném zboží.

(19)

Schválení deklaranti pro CBAM jsou povinni podávat roční prohlášení CBAM obsahující výpočet obsažených emisí buď na základě standardních hodnot, nebo skutečných hodnot ověřených akreditovanými ověřovateli. Standardní hodnoty by měla vypočítat a zpřístupnit Komise. Ověřování obsažených emisí by se proto mělo vztahovat pouze na skutečné hodnoty.

(20)

Z informací shromážděných během přechodného období vyplývá, že oznamující deklaranti mají potíže se získáním požadovaných informací o ceně uhlíku skutečně zaplacené ve třetí zemi. S cílem usnadnit odpočet ceny uhlíku by Komise měla pokud možno stanovit roční průměrnou cenu uhlíku vyjádřenou v EUR/tuna CO2 ekv. skutečné zaplacené ceny uhlíku, a to i na konzervativním základě, na základě nejlepších dostupných údajů ze spolehlivých, veřejně dostupných informací a informací poskytnutých Komisi třetími zeměmi.

(21)

Důkazy požadované pro odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku vycházejí z informací relevantních pro stanovení a ověření skutečných obsažených emisí. Pokud jsou obsažené emise deklarovány na základě standardních hodnot, mělo by být možné uplatnit odpočet ceny uhlíku pouze odkazem na roční standardní ceny uhlíku, jsou-li k dispozici. Navíc vzhledem k tomu, že emise obsažené v prekurzorech by neměly být započítávány, pokud se na ně již vztahuje systém EU ETS nebo systém stanovování cen uhlíku, který je plně propojen se systémem EU ETS, cena uhlíku spojená s těmito obsaženými emisemi není pro odpočet relevantní.

(22)

Schválení deklaranti pro CBAM mohou požadovat, aby byl počet certifikátů CBAM, které jsou povinni vyřadit, snížen tak, aby to odpovídalo ceně uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise skutečně zaplacena v zemi původu. Vzhledem k tomu, že cena uhlíku může být zaplacena v jiné třetí zemi, než je země původu dováženého zboží, měla by být taková cena uhlíku rovněž způsobilá pro odpočet.

(23)

S cílem zlepšit spolehlivost údajů o obsažených emisí uvedených v rejstříku CBAM a usnadnit předkládání údajů by akreditovaní ověřovatelé měli mít na žádost provozovatelů ve třetích zemích umožněn přístup do rejstříku CBAM za účelem ověření obsažených emisí. Kromě toho by mateřské společnosti těchto provozovatelů nebo subjekty ovládající tyto provozovatele měly mít přístup do rejstříku CBAM za účelem registrace a sdílení příslušných údajů na účet těchto provozovatelů. Provozovatelé by měli být povinni uvést registrační číslo společnosti nebo činnosti, aby byla zajištěna jejich identifikace.

(24)

S cílem zajistit soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (7), jakož i s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/2067 (8), by ověřovatelem měla být právnická osoba, která je pro účely nařízení (EU) 2023/956 akreditována na základě rozhodnutí vnitrostátního akreditačního orgánu. Při přijímání takového rozhodnutí by vnitrostátní akreditační orgán měl při posuzování kvalifikací právnické osoby zohlednit relevantní skupiny činností podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2067.

(25)

Za účelem podpory provádění nařízení (EU) 2023/956 na vnitrostátní úrovni by členské státy měly zajistit, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné pro výkon svých úkolů a povinností.

(26)

Náklady vzniklé v souvislosti se zřízením, provozem a správou společné centrální platformy by měly být financovány z poplatků hrazených schválenými deklaranty pro CBAM. Po dobu trvání první společné veřejné zakázky na zřízení, provoz a správu společné centrální platformy by tyto náklady měly být zpočátku hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie a za tímto účelem by příjmy generované uvedenými poplatky měly být převedeny do rozpočtu Unie na pokrytí příslušných nákladů. Vzhledem k povaze těchto příjmů je vhodné s nimi zacházet jako s vnitřními účelově vázanými příjmy. Veškeré příjmy zbývající po pokrytí uvedených nákladů by měly být převedeny do rozpočtu Unie. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci stanovující strukturu a výši poplatků tak, aby uspořádání a využívání společné centrální platformy bylo nákladově efektivní, aby výše poplatků byla stanovena tak, aby důsledně pokrývala související náklady, a aby se zamezilo nepřiměřeným administrativním nákladům. Komise by měla rovněž přijmout akty v přenesené pravomoci, které stanoví, že po dobu následných společných veřejných zakázek by poplatky měly přímo financovat náklady na provoz a správu platformy.

(27)

Aby měli schválení deklaranti pro CBAM dostatek času připravit se na splnění pozměněných povinností podle nařízení (EU) 2023/956, měly by členské státy v roce 2027 zahájit prodej certifikátů CBAM pro emise obsažené ve zboží dovezeném v roce 2026. Cena certifikátů CBAM zakoupených v roce 2027 a odpovídajících emisím obsaženým ve zboží dovezeném do Unie v roce 2026 by měla odrážet ceny povolenek EU ETS v roce 2026.

(28)

Povinnost schválených deklarantů pro CBAM zajistit, aby počet certifikátů CBAM na jejich účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal alespoň 80 % emisí obsažených ve zboží, které dovezli od začátku roku, není dostatečně přizpůsobena očekávanému finančnímu vyrovnání. Je proto nezbytné jednak snížit procentní podíl z 80 % na 50 % a dále začlenit přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS. Kromě toho by měl mít schválený deklarant pro CBAM možnost spolehnout se na informace předložené v prohlášení CBAM v předchozím roce pro stejné zboží a stejné třetí země.

(29)

Obdobně by omezení zpětného odkupu mělo být přesněji sladěno s počtem certifikátů CBAM, které musí schválení deklaranti pro CBAM zakoupit během roku dovozu.

(30)

Vzhledem k tomu, že platnost certifikátů CBAM je zrušena bez náhrady, není na konci pracovního dne nutná výměna informací ze společné centrální platformy do rejstříku CBAM.

(31)

Pokud schválený deklarant pro CBAM nevyřadí správný počet certifikátů CBAM v důsledku nesprávných informací poskytnutých třetí stranou, konkrétně provozovatelem, ověřovatelem nebo nezávislou osobou osvědčující dokumentaci o ceně uhlíku, měly by mít příslušné orgány při ukládání pokut možnost zohlednit příslušné konkrétní okolnosti, jako je doba trvání, závažnost, rozsah, úmyslná nebo nedbalostní povaha nebo opakování tohoto porušení povinností a míra spolupráce schváleného deklaranta pro CBAM. To umožní snížit výši pokuty v případě nevýznamných nebo neúmyslných chyb.

(32)

Na jiné dovozce než schválené deklaranty pro CBAM, kteří překročili jednotnou hmotnostní prahovou hodnotu, by se měla vztahovat pokuta stanovená v čl. 26 odst. 2a. Za tímto účelem by měly být zohledněny všechny emise obsažené ve zboží dovezeném tímto dovozcem bez povolení v příslušném kalendářním roce. Je vhodné stanovit, že zaplacením pokuty je dovozce zproštěn povinnosti podat prohlášení CBAM a vyřadit certifikáty CBAM pro toto dovezené zboží. S cílem zohlednit, že porušení předpisů bylo méně závažné nebo neúmyslné, by příslušné orgány měly mít možnost uložit nižší pokutu, pokud byla jednotná hmotnostní prahová hodnota překročena nejvýše o 10 % této prahové hodnoty nebo pokud dovozce dočasně pokračoval v dovozu zboží a jeho žádost o status schváleného deklaranta pro CBAM byla zamítnuta.

(33)

Nařízení (EU) 2023/956 se vztahuje na určité uhlíkově náročné zboží dovážené do Unie. Zboží uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956 zahrnuje „jiné kaolinitické jíly“ v seznamu cementářského zboží. Zatímco kalcinované kaolinitické jíly jsou uhlíkově náročné výrobky, u nekalcinovaných kaolinitických jílů tomu tak není. Nekalcinované kaolinitické jíly by proto měly být z oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/956 vyjmuty.

(34)

Příloha II nařízení (EU) 2023/956 uvádí seznam zboží, u něhož by se při výpočtu obsažených emisí měly zohledňovat pouze přímé emise. U zboží, které v této příloze není uvedeno, by měly být zohledněny přímé i nepřímé emise. Vzhledem k tomu, že nepřímé emise nejsou v případě výroby elektřiny relevantní, měla by být elektřina doplněna na seznam zboží v dané příloze.

(35)

Je nezbytné zjednodušit způsoby stanovení standardních hodnot v případech, kdy pro určitý druh zboží nejsou k dispozici spolehlivé údaje pro vyvážející zemi. V těchto případech by měla být standardní hodnota za účelem zabránění úniku uhlíku stanovena na úrovni průměrné intenzity emisí deseti vyvážejících zemí s nejvyšší intenzitou emisí, pro které jsou k dispozici spolehlivé údaje, což je vhodný průměr pro zajištění environmentálního cíle CBAM. Tím není dotčena možnost upravit tyto standardní hodnoty na základě charakteristik specifických pro daný region podle bodu 7 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956.

(36)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků nařízení (EU) 2023/956 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případnou změnu jednotné hmotnostní prahové hodnoty uvedené v příloze VII uvedeného nařízení, jak je stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 3a uvedeného nařízení a o doplnění uvedeného nařízení s cílem určit, že poplatky splatné schválenými deklaranty pro CBAM přímo financují náklady na provoz a řízení společné centrální platformy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zjednodušení některých povinností a posílení mechanismu, který Unie přijala s cílem zabránit riziku úniku uhlíku, a tím snížit celosvětové emise uhlíku, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, vzhledem k rozsahu a účinkům této směrnice, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

S cílem umožnit včasné přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle nařízení (EU) 2023/956 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(39)

Nařízení (EU) 2023/956 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

3)

Článek 3 se mění takto:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

Článek 6 se mění takto:

6)

Článek 7 se mění takto:

7)

V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

8)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

9)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

11)

Článek 11 se mění takto:

12)

Článek 14 se mění takto:

13)

Článek 17 se mění takto:

14)

Článek 18 se mění takto:

15)

V čl. 19 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise rovněž usnadní výměnu informací s příslušnými orgány o podvodných činnostech, závěrech učiněných podle článku 25a a sankcích uložených v souladu s článkem 26.“

16)

Článek 20 se mění takto:

17)

Článek 21 se mění takto:

18)

Článek 22 se mění takto:

19)

Článek 23 se mění takto:

20)

Článek 24 se nahrazuje tímto:

21)

V článku 25 se odstavce 1 až 4 nahrazují tímto:

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

23)

Článek 26 se mění takto:

24)

V čl. 27 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

25)

Článek 28 se mění takto:

26)

V čl. 30 odst. 6 druhém pododstavci se písm. b) mění takto:

27)

Ustanovení čl. 36 odst. 2 se mění takto:

28)

V příloze I se znění kódu KN „2507 00 80  – Jiné kaolinitické jíly“ nahrazuje slovy „ex 2507 00 80  – Jiné kaolinitické jíly kromě nekalcinovaných kaolinitických jílů“.

29)

V příloze II se doplňuje nová tabulka, která zní:

„Elektřina

30)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

31)

V příloze V bodě 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

32)

V příloze VI bodě 2 písm. k) se bod iii) nahrazuje tímto:

33)

Doplňuje se nová příloha VII uvedená v příloze II tohoto nařízení.