(EU) 2025/2081Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2081 ze dne 17. října 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz ocelových pásových desek pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 23. srpna 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu ocelových pásových desek pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 12. července 2024 společnost Duferco Travi e Profilati S.p.A. (dále jen „Duferco“ nebo „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou ocelových pásových desek, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise 2024/2721 ze dne 24. října 2024 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu ocelových pásových desek pocházejících z ČLR.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 25. března 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie (dále jen „poskytnutí předběžných informací“). Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. K přesnosti výpočtů nepřišly žádné připomínky. Dvě zúčastněné strany, společnost Liebherr-Werk Ehingen GmbH (dále jen „Liebherr“), dovozce ocelových pásových desek, a společnost Italtractor ITM S.p.A. (dále jen „Italtractor“), výrobce v Unii a dovozce ocelových pásových desek, poskytly připomínky k jiným otázkám než k přesnosti výpočtu. Tyto připomínky se týkaly definice výrobku, který je předmětem šetření, a jsou projednány níže v 26. bodě odůvodnění a následujících bodech odůvodnění.

(5)

Dne 22. dubna 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz ocelových pásových desek pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/780 ze dne 16. dubna 2025 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili dovozci, společnosti Liebherr, Linser Industrie Service GmbH (dále jen „Linser“) a Italtractor, jakož i vývozci, společnosti AsiaTrak (Tianjin) Ltd. a Caterpillar Undercarriage (Xuzhou) Co. Ltd., které jsou součástí skupiny Caterpillar Group, USCO SpA (dále jen „USCO“), dovozce ocelových pásových desek, a skupina Astrak Group sestávající z pěti dovozců v Unii (dále jen „Astrak“), písemná podání, v nichž uvedli svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení. Připomínky poskytl také dovozce ocelových pásových desek uvedený v 7. bodě odůvodnění, společnost Verhoeven Grondverzetmachines B.V. (dále jen „Verhoeven“).

(7)

Po poskytnutí prozatímních informací se společnost Verhoeven ohradila proti tomu, že se společnost Duferco v podnětu označila za jediného zástupce výrobního odvětví Unie, a uvedla, že se již mnoho let podílí na dovozu ocelových pásových desek, žadatel ji však před podáním podnětu nekontaktoval.

(8)

Výrobní odvětví Unie ve smyslu článku 4 základního nařízení je třeba vykládat jako výrobce obdobných výrobků v Unii jako celek nebo jeho převážnou část. Dovozci proto nejsou součástí výrobního odvětví Unie. Žádající výrobní odvětví Unie nemá mimoto povinnost informovat žádnou ze zúčastněných stran o existenci takového podnětu, který je všem zúčastněným stranám zpřístupněn v den zahájení šetření.

(9)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Uskutečnila se slyšení se dvěma dovozci ocelových pásových desek, společnostmi Liebherr a Verhoeven.

(10)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(11)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových pásových desek pocházejících z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(12)

Po poskytnutí konečných informací byly připomínky obdrženy dne 25. července 2025.

(13)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhlo slyšení s dovozcem, skupinou Astrak.

(14)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Verhoeven, dovozce, který není ve spojení, tvrdila, že Komise jejího čínského dodavatele ocelových pásových desek neoslovila, aby se zúčastnil šetření, přestože byl ochoten spolupracovat. Společnost Verhoeven navíc uvedla, že tento výrobce předložil dokumentaci, nebyl však formálně zapojen do fáze aktivního šetření jako zúčastněná strana. Na druhou stranu byly podle společnosti Verhoeven osloveny další tři strany, které však následně nespolupracovaly.

(15)

Komise poznamenala, že společnost Verhoeven neidentifikovala žádnou ze společností, na které odkazovala, a proto Komise nemohla tato tvrzení posoudit. Komise uvedla, že na základě údajů poskytnutých žadatelem informovala všechny známé vyvážející výrobce o zahájení nového šetření. Před zahájením řízení Komise rovněž požádala vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“), aby poskytla podrobné údaje o všech dalších výrobcích ocelových pásových desek v Číně. Čínská vláda však nepředložila informace o žádném dalším výrobci. V oznámení o zahájení řízení byly všechny zúčastněné strany vyzvány ke spolupráci a k tomu, aby Komisi poskytly informace nezbytné pro šetření. Všichni čínští vyvážející výrobci ocelových pásových desek, kteří se po zveřejnění oznámení o zahájení řízení přihlásili, byli přijati jako zúčastněné strany. Informace poskytnuté vyvážejícími výrobci ve fázi výběru vzorku byly řádně zohledněny a tvořily základ pro výběr vzorku vyvážejících výrobců. Žádný z vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku nepožádal o individuální zjišťování. Proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(16)

Skupina Astrak tvrdila, že nebyla v podnětu uvedena jako známý dovozce/uživatel a nebyla informována o zahájení šetření, a neměla proto možnost spolupracovat od počátku šetření.

(17)

Jak je uvedeno v 4. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby ji kontaktovaly a zúčastnily se šetření. V tomto ohledu není důležité, zda byla společnost uvedena v podnětu, či nikoli, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(18)

Jelikož po uložení prozatímních opatření nebyly k výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejících výrobců vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 6. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Caterpillar tvrdila, že čínští vyvážející výrobci měli praktické potíže s odpovědí na dotazník, jelikož ocelové pásové desky dodávali jiným společnostem v Číně, včetně skupiny Caterpillar, jež vyráběly sestavy pásů a kompletní sestavy pásů. Proto tito čínští vyvážející výrobci nebyli schopni poskytnout úplné údaje o vývozních cenách a objemech. Skupina Caterpillar založila tato tvrzení na odpovědích, které podali někteří čínští vyvážející výrobci v reakci na následné otázky Komise týkající se informací uvedených ve formulářích pro výběr vzorku (5). V těchto odpovědích dotčení čínští vyvážející výrobci Komisi informovali, že nemohou určit, zda jsou ocelové pásové desky prodávané na domácím trhu zpětně vyváženy na trh Unie.

(20)

Žádný z čínských vyvážejících výrobců ocelových pásových desek však Komisi jako důvod své neochoty spolupracovat neuvedl praktické potíže při vyplňování dotazníku. Skupina Caterpillar vyvodila závěry z různých informací ve veřejně přístupném spisu, které byly vytrženy z kontextu. Komise se skupinou Caterpillar nesouhlasila a měla za to, že údajné praktické potíže při vyplňování dotazníku nejsou opodstatněné. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(21)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 12. až 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Jelikož k období šetření a posuzovanému období nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Komatsu Machinery Manufacturing (Shandong) Co., Ltd. (dále jen „Komatsu“) uvedla, že nenakupuje všechny ocelové pásové desky z Číny, nýbrž také z Japonska, a požádala o objasnění, zda to má vliv na zamítnutí žádosti o individuální zjišťování.

(24)

Komise se domnívala, že tento dodatečný prvek nemá vliv na závěr, že žádosti o individuální zjišťování nelze vyhovět.

(25)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Po poskytnutí prozatímních informací se několik stran přihlásilo se žádostí, aby Komise vyňala určité typy výrobků z rozsahu současného šetření.

(27)

Společnost Liebherr, dovozce a uživatel specifického typu litých ocelových pásových desek, požádala o vyloučení těchto výrobků z definice výrobku s odůvodněním, že vykazují významné rozdíly ve fyzikálních a technických vlastnostech a mají odlišné konečné použití ve srovnání s výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie a že s těmito výrobky nesoutěží. Jsou také vyráběny zcela odlišnými výrobními postupy.

(28)

Tato strana uvedla, že se jí dovážený výrobek používá v důlních rypadlech a pásových jeřábech, které potřebují specifické podlahové desky (ocelové pásové desky) vyrobené z lité oceli, a nikoli pásové ocelové desky vyráběné žádajícím výrobcem v Unii, které jsou vyrobeny z válcovaných ocelových profilů. Lité ocelové pásové desky dovážené společností Liebherr jsou speciálně navrženy pro vysoké zatížení pásových jeřábů a důlních rypadel, a proto jsou ve srovnání s ocelovými pásovými deskami vyráběnými výrobním odvětvím Unie výrazně větší a těžší. Lité ocelové pásové desky dovážené společností Liebherr a výrobek vyráběný výrobním odvětvím Unie proto nejsou zaměnitelné.

(29)

Žadatel vznesl námitku proti vyloučení litých ocelových pásových desek jednak z toho důvodu, že žádost byla podána po uplynutí lhůty pro vyjádření se k definici výrobku, který je předmětem šetření, jak byla stanovena v oznámení o zahájení řízení, a že společnost před podáním žádosti při šetření nespolupracovala. S odkazem na předchozí praxi se domníval, že by Komise takovou opožděnou žádost neměla přijmout, jelikož by to stranám umožnilo zapojit se do šetření selektivně, což by narušilo spravedlnost a rovné zacházení se zúčastněnými stranami. Žadatel rovněž uvedl, že poskytnuté informace jsou rozporuplné.

(30)

Žadatel dále uvedl, že tvrzení společnosti Liebherr nebylo podloženo žádnými objektivními a ověřitelnými důkazy. Zpochybnil zejména význam technického posudku společnosti TÜV SÜD Autoservice GmbH, který předložila společnost Liebherr, a tvrdil, že neprokazuje, že výrobek dovážený společností Liebherr je z funkčního nebo obchodního hlediska odlišný od ocelových pásových desek vyráběných a prodávaných žádajícím výrobcem v Unii.

(31)

Žadatel v podstatě tvrdil, že typ výrobku dovážený společností Liebherr spadá do definice výrobku uvedené v oznámení o zahájení řízení a že má stejné základní technické a fyzikální vlastnosti a základní konečné použití jako výrobek, který je předmětem šetření, tj. umožňuje pohyb a podporu pásových vozidel (tj. poskytuje konstrukční podporu a usnadňuje pohyb pásových vozidel). Žadatel tvrdil, že se výrobky dovážené společností Liebherr liší pouze drobnými rozdíly v rozměrech a způsobu výroby, v zásadě se však vyrábějí ve stejném průmyslovém rámci (tj. v odvětví strojů pro zemní práce), a jsou tudíž funkčně zaměnitelné s výrobkem vyráběným v Unii. Skutečnost, že ocelové pásové desky dovážené společností Liebherr byly vyrobeny na míru, není podstatná, pokud zmíněné rozdíly nemění podstatnou totožnost výrobků. Mimoto se nevyžaduje dokonalá obousměrná nahraditelnost, aby se mělo za to, že dva výrobky spadají do stejné definice výrobku, pokud mají společné základní technické vlastnosti a jsou vyráběny ve stejném průmyslovém rámci. Na podporu těchto tvrzení žadatel odkázal na judikaturu (6) a na předchozí šetření týkající se dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z ČLR (7).

(32)

Žadatel dále tvrdil, že ocelové pásové desky jsou vždy vyráběny a montovány pro použití na konkrétním stroji pro zemní práce. Společnost Duferco rovněž objasnila, že pro každý typ strojů pro zemní práce důsledně shromažďuje a uchovává všechny příslušné technické specifikace a v zájmu zachování konkurenceschopnosti přizpůsobuje svůj výrobní postup a dokončovací operace tak, aby vyráběné ocelové pásové desky vyhovovaly požadavkům zákazníka. To společnosti umožňuje vyrábět několik tisíc různých konfigurací ocelových pásových desek navržených tak, aby byly kompatibilní prakticky se všemi stroji pro zemní práce, které se v současné době v Unii používají. Společnost rovněž tvrdila, že další dva výrobci v Unii mají technologickou kapacitu, průmyslovou infrastrukturu a odborné znalosti nezbytné k výrobě litých ocelových pásových desek, které by byly funkčně rovnocenné ocelovým pásovým deskám, u nichž se požadovalo vyloučení.

(33)

Žadatel dále tvrdil, že pouhá skutečnost, že lité ocelové pásové desky jsou vyráběny odlišným výrobním postupem, není platným důvodem pro jejich vyloučení z definice výrobku, pokud takový postup nevede k podstatnému rozdílu ve výrobcích, což však není tento případ. V tomto ohledu žadatel odkázal na rozsudek Tribunálu ve věci Brosmann (8). Žadatel sice uznal, že různé výrobní postupy mohou ovlivnit určité možnosti provedení nebo cenové struktury vyráběných ocelových pásových desek, tyto rozdíly by však byly relevantní pouze tehdy, pokud by jejich výsledkem byl výrobek odlišný z funkčního nebo obchodního hlediska. V daném případě jsou však fyzikální a technické rozdíly menšího rázu, aniž by byla významně zpochybněna skutečnost, že se stále jedná o ocelové pásové desky určené k smontování do řetězových pásů, což je určující znak výrobku, který je předmětem šetření.

(34)

Žadatel nakonec s odkazem na předchozí praxi (9) tvrdil, že skutečnost, že výrobní odvětví Unie nevyrábí určité typy výrobků, není platným důvodem pro vyloučení těchto typů výrobků z definice výrobku, neboť neexistence výroby může být sama o sobě důsledkem dumpingu působícího újmu. V každém případě tvrdil, že Italtractor, jeden z výrobců v Unii, bude v Unii vyrábět lité ocelové pásové desky.

(35)

Komise měla za to, že ačkoli žádost o vyloučení určitých litých ocelových pásových desek přišla po lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, byla podána před poskytnutím předběžných informací ve smyslu článku 19a základního nařízení. Jak Komise uznala v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ačkoli nebyla schopna analyzovat tuto žádost včas před uložením prozatímních opatření, bude přesto toto tvrzení dále zkoumat a rozhodne v konečné fázi šetření. Komise se totiž domnívala, že v tomto konkrétním případě je na analýzu žádosti dostatek času, což je v souladu se zavedenou praxí, a proto bylo tvrzení žadatele v tomto ohledu zamítnuto.

(36)

Šetření v podstatě ukázalo, že přestože lité ocelové pásové desky dovážené společností Liebherr spadají do stávajícího popisu výrobku, mají ve srovnání s výrobkem vyráběným žádajícím výrobcem v Unii významné fyzikální a technické rozdíly a mají jiné konkrétní použití. Konkrétně ve srovnání s procesem kování/válcování poskytuje proces lití výrazně vyšší flexibilitu konstrukce, což umožňuje jiné rozložení napětí a optimalizaci. Lité ocelové pásové desky proto poskytují mechanické vlastnosti, jichž nelze vždy dosáhnout kováním, zejména v případech, kdy je rozhodující rozložení hmotnosti, vnitřní dutiny a složité geometrie nesoucí napětí. To platí pro náročný provoz, jako jsou jeřáby zvedající těžká břemena. Naproti tomu výrobky žadatele se vyrábějí řezáním kovaných/válcovaných ocelových profilů na délku, a proto mají mnohem jednodušší a jednotnější strukturu. Klíčovou vlastností výrobků žadatele je navíc existence výstupků, jež výrobky dovážené společností Liebherr nemají, neboť nejsou pro jejich specifické použití podstatné.

(37)

Mělo se za to, že výrobky vyráběné výrobním odvětvím Unie mají odlišné klíčové technické a fyzikální vlastnosti než výrobky dovážené společností Liebherr.

(38)

Šetření navíc ukázalo, že na rozdíl od tvrzení žadatele tento typ ocelových pásových desek v současné době výrobní odvětví Unie nevyrábí a v blízké budoucnosti ani vyrábět nemůže. Pokud jde o žadatele, vyžadovalo by to velké investice, jejichž realizace je v krátkodobém nebo střednědobém horizontu velmi nepravděpodobná. Žadatel rovněž netvrdil, že by byl schopen tento typ ocelových pásových desek vyrábět, ani v tomto ohledu nepředložil žádné důkazy. Ve vyšetřovacím spise proto nebyl žádný důkaz o tom, že by žadatel měl v úmyslu tento typ výrobku v blízké budoucnosti vyrábět. V případě společnosti Italtractor, výrobce v Unii, který podnět nepodpořil, šetření ukázalo, že sice určitý typ litých ocelových pásových desek vyrábí, jím vyráběný typ však nesoutěží s výrobky vyráběnými čínskými vyvážejícími výrobci (jako je výrobek dovážený společností Liebherr). Jak je uvedeno výše, z vyšetřovacího spisu nevyplynuly žádné informace ani důkazy o tom, že by společnost Italtractor byla schopna tento typ výrobku vyrábět a že jej pravděpodobně bude vyrábět v blízké budoucnosti. Totéž platilo pro třetího výrobce v Unii, který poskytl prohlášení, v němž objasnil, že v rozporu s tvrzením žadatele v současné době nedisponuje technologií odlévání pro výrobu litých ocelových pásových desek. Proto není schopen vyrábět typ výrobku dovážený společností Liebherr.

(39)

Pokud jde o tvrzení, že skutečnost, že výrobní odvětví Unie tento typ ocelových pásových desek nevyrábí, může být sama o sobě důsledkem čínského dumpingového dovozu působícího újmu, toto nebylo podloženo žádnými důkazy. Žádající výrobce v Unii nepředložil například žádné důkazy o tom, že by v minulosti tento typ ocelových pásových desek vyráběl a musel jej přestat vyrábět kvůli dumpingovému dovozu z Číny. Neměl ani vhodné strojní vybavení a výrobní postup, aby mohl v blízké budoucnosti lité ocelové pásové desky začít vyrábět. Jeho tvrzení, že vyrábí několik tisíc různých konfigurací ocelových pásových desek, nevyvrací skutečnost, že tyto ocelové pásové desky jsou na rozdíl od litých ocelových pásových desek vyráběny z válcovaných ocelových profilů a že nevyrábí konkrétní výrobek dovážený společností Liebherr. Tento argument byl proto zamítnut.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že by lité ocelové pásové desky dovážené společností Liebherr měly být z rozsahu stávajícího šetření vyloučeny. Vyloučeným typem výrobku je ocelová pásová deska přesahující délku 380 mm, výšku 140 mm a hmotnost 118 kg, bez výstupků jakéhokoli tvaru o rozměru 1 mm nebo větším.

(41)

Po poskytnutí konečných informací společnost Italtractor požádala o vyloučení kovaných ocelových pásových desek z toho důvodu, že je žadatel nemůže vyrábět, a kvůli jejich údajně odlišným technickým vlastnostem vyplývajícím z odlišného výrobního postupu. Společnost Italtractor tvrdila, že kované ocelové pásové desky mají jiný konečný tvar se zakřivenými výstupky na rozdíl od lineárních výstupků vyráběných žadatelem. Společnost Italtractor dále uvedla, že kované ocelové pásové desky mají vyšší flexibilitu konstrukce, která umožňuje změny výšky po celé délce ocelové pásové desky, a tím i optimalizované rozložení odolnosti oceli a odolnosti proti ohybu. Společnost Italtractor rovněž tvrdila, že se vyloučení tohoto typu výrobku řídí stejnou logikou jako vyloučení litých ocelových pásových desek a mohlo být vyvozeno z jejích předchozích připomínek.

(42)

Žádost však byla obdržena ve velmi pozdní fázi šetření. Na základě důkazů obsažených ve vyšetřovacím spisu Komise zjistila, že kované ocelové pásové desky mají stejné nebo podobné použití jako jiné typy dotčeného výrobku, což nepodporuje vyloučení výrobku. Žadatel skutečně vyráběl různé typy ocelových pásových desek, které se používaly v různých strojích pro zemní práce. V této pozdní fázi šetření nemohla Komise zjistit, do jaké míry se kované ocelové pásové desky skutečně technicky lišily od ocelových pásových desek vyráběných žadatelem tak, že výsledkem byl odlišný výrobek, který se používá k jiným účelům. Na trhu Unie mimoto byl také třetí výrobce, který nespolupracoval a u něhož Komise nebyla schopna zjistit, zda vyrábí kované ocelové pásové desky, a zda tedy na trhu Unie existují další dodavatelé kovaných ocelových pásových desek. I kdyby se Unii kované ocelové pásové desky nevyráběly, spadají jednoznačně do definice výrobku, který je předmětem šetření, podle 25. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost Italtractor nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že kované ocelové pásové desky nesoutěží s ocelovými pásovými deskami vyráběnými výrobním odvětvím Unie. Kované ocelové pásové desky jsou proto typem výrobku s určitou mírou zaměnitelnosti s ocelovými pásovými deskami vyráběnými výrobním odvětvím Unie, a proto mezi nimi existuje určitá úroveň hospodářské soutěže a konkurenčního tlaku. Z toho vyplývá, že žádost o vyloučení výrobku předložená společností Italtractor nejenže nemohla být v této fázi šetření ověřena, nýbrž nebyla ani podložená.

(43)

Rovněž je třeba poznamenat, že každá žádost o vyloučení z definice výrobku musí být posouzena samostatně a ve vlastním věcném kontextu a závěry vyvozené ve vztahu k jednomu typu výrobku nelze přenášet na žádost o vyloučení jiných typů výrobků. V této pozdní fázi šetření nemůže Komise odůvodněnost žádosti o vyloučení blíže posoudit. Komise podotýká, že předchozí podání společnosti Italtractor žádnou žádost o vyloučení výrobku neobsahovala. Takové žádosti musí být jednoznačné a musí obsahovat úplné informace a důkazy prokazující, že vyloučení je možné a opodstatněné. Od Komise nelze očekávat, že z obecných prohlášení proti uložení opatření na určité typy výrobků „vyvodí“, že se jedná o žádosti o vyloučení výrobků. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(44)

Společnost Linser, dovozce a uživatel ocelových pásových desek, požádala o vyloučení konkrétního typu ocelových pásových desek dováženého z Číny, tj. ocelových pásových desek s ohnutými konci, a to z toho důvodu, že ocelové pásové desky vyráběné výrobním odvětvím Unie mají ve srovnání s ocelovými pásovými deskami dováženými z Číny určité technické nedostatky. Tato společnost svou žádost nepodložila dostatečnými důkazy. V rámci šetření nebylo zejména možné potvrdit, že takové výrobky nejsou nebo nemohou být vyráběny výrobním odvětvím Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(45)

Po poskytnutí konečných informací společnost Linser zopakovala svou žádost o vyloučení ocelových pásových desek s ohnutými konci, neboť se domnívala, že je výrobní odvětví Unie nemůže vyrábět.

(46)

Nebyly však předloženy žádné další podstatné důkazy a závěry uvedené v 25. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(47)

Společnost USCO, dovozce a uživatel ocelových pásových desek, požádala o vyloučení ocelových pásových desek s gumovými podložkami z toho důvodu, že se na trhu Unie nevyrábějí. Společnost tvrdila, že se výrobek skládá z ocelové konstrukce obalené gumou, přičemž ocel obsažená ve výrobku tvoří méně než 15 % jeho celkové hodnoty.

(48)

Žadatel uvedl (jak je zmíněno v 29. bodě odůvodnění), že tato žádost byla podána po uplynutí lhůty uvedené v oznámení o zahájení řízení a že společnost během šetření před podáním žádosti nespolupracovala. Žadatel rovněž uvedl, že výrobek dovážený společností USCO spadá do definice výrobku a navzdory drobným technickým nebo fyzikálním rozdílům je z obchodního hlediska zaměnitelný s výrobky vyráběnými v Unii. Jak bylo uvedeno v 31. bodě odůvodnění, žadatel tvrdil, že dokonalá obousměrná nahraditelnost jako taková není vyžadována a že výrobky mohou přesto spadat do stejné definice výrobku. Tvrdil rovněž, že ocelové pásové desky s gumovými podložkami mají stejné základní konečné použití a uplatnění, a to na základě stejných argumentů, jaké byly uvedeny v 31. až 34. bodě odůvodnění.

(49)

Komise měla za to, že společnost USCO nepředložila na podporu svého tvrzení žádné důkazy. Popis výrobku výslovně zahrnuje ocelové pásové desky s gumovými podložkami do definice výrobku, který je předmětem šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a nebylo třeba se podrobně zabývat argumenty předloženými žadatelem.

(50)

Dvě čínské dceřiné společnosti ze skupiny Caterpillar, které jsou vývozci sestav pásů a ocelových pásových desek (samy však ocelové pásové desky nevyrábějí), rovněž požádaly o vyloučení ocelových pásových desek, které vyvážejí do Unie (buď samostatně, nebo jako součást sestav pásů). Společnosti ze skupiny Caterpillar tvrdily, že předmětné ocelové pásové desky jsou vyrobeny na míru podle přísných technických specifikací. Kromě toho tvrdily, že výroba těchto ocelových pásových desek vyžaduje specifické vybavení, které představuje značné investice (0,5 až 1,5 milionu EUR u každého výrobku) a které výrobní odvětví Unie v současné době nevlastní.

(51)

Žadatel vznesl proti této žádosti námitku a uvedl (podobně jako v 29. až 34. bodě odůvodnění), že výrobky vyvážené skupinou Caterpillar mají stejné základní technické a fyzikální vlastnosti a stejné základní konečné použití jako výrobek vyráběný v Unii. Pouhá skutečnost, že se vyrábí jiným výrobním postupem nebo že není dokonale nahraditelný výrobkem vyráběným v Unii, není platným důvodem pro vyloučení takových typů výrobků z definice výrobku, pokud nespadají do zásadně odlišných kategorií výrobků. Dodal, že výroba na zakázku představuje v průmyslových dodavatelských řetězcích běžnou praxi a automaticky neznamená, že se daný výrobek z funkčního nebo obchodního hlediska liší od ostatních výrobků stejné řady.

(52)

Komise měla za to, že skupina Caterpillar nepodložila své tvrzení dostatečnými důkazy a neprokázala, že jí vyvážený výrobek není zaměnitelný s výrobkem vyráběným v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a nebylo třeba se podrobně zabývat argumenty předloženými žádajícím výrobcem v Unii.

(53)

Skupina Astrak tvrdila, že jí dovážené ocelové pásové desky jsou určeny především pro následný trh, zatímco ocelové pásové desky vyráběné a prodávané žadatelem jsou určeny pro trh OEM. Mají tudíž odlišné konečné použití a neměly by být považovány za obdobné výrobky. Tato společnost nepředložila důkazy o tom, že jí dovážené výrobky mají výrazně odlišné technické, fyzikální nebo chemické vlastnosti než výrobek, který je předmětem šetření. Stejně tak společnost nevysvětlila, nakolik se výrobky používají k různým účelům. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(54)

Skupina Astrak po poskytnutí konečných informací uvedla, že jediný výrobce v EU, společnost Duferco, není schopen vyrábět všechny typy výrobků, které budou podléhat clu, včetně ohnutých nebo křídlových pásových desek nebo pásových desek s gumovými spoji.

(55)

Dovozce však toto tvrzení blíže neodůvodnil, a proto bylo zamítnuto.

(56)

Jelikož k výrobku, který je předmětem šetření, dotčenému výrobku, obdobnému výrobku a definici výrobku nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 25. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

K postupu určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nebyly obdrženy žádné připomínky, a proto se potvrzují zjištění uvedená v 36. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

K zjištěním uvedeným v 41. až 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyly obdrženy žádné připomínky, a tyto body odůvodnění se proto potvrzují.

(59)

Ohledně existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení nebyly obdrženy žádné připomínky, a proto se potvrzují zjištění uvedená v 44. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

K zjištěním uvedeným v 87. až 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyly obdrženy žádné připomínky, a tyto body odůvodnění se proto potvrzují.

(61)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Caterpillar tvrdila, že referenční hodnota pro plyn v Turecku použitá při výpočtu běžné hodnoty byla příliš vysoká ve srovnání s cenami plynu v jejím výrobním závodě ve Francii.

(62)

Komise na úvod poznamenala, že toto tvrzení bylo předloženo dlouho po uplynutí lhůty pro vyjádření k záznamu do dokumentace ohledně zdrojů pro stanovení běžné hodnoty, která uplynula dne 25. listopadu 2024. Komise dále uvedla, že referenční hodnota pro plyn každopádně vycházela z údajů Tureckého statistického úřadu a odrážela cenu plynu pro průmyslové uživatele, jak je uvedeno v 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Použitá cena plynu tedy představovala přiměřené a spolehlivé měřítko pro ceny placené výrobcem v Turecku. Skupina Caterpillar nevysvětlila, proč nebo nakolik není referenční hodnota plynu správná, kromě předpokladu, že ceny jsou příliš vysoké ve srovnání s cenami plynu ve Francii. Proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(63)

Skupina Caterpillar navíc tvrdila, že použité ceny plynu byly nespolehlivé a vedly k nadhodnocené běžné hodnotě, jelikož index cen domácích výrobců použitý k aktualizaci cen pro období šetření neodrážel skutečný vývoj cen plynu v Turecku. K doložení vývoje cen plynu v Turecku poskytla skupina Caterpillar zprávu společnosti PriceWaterhouseCoopers (dále jen „PwC“) (10).

(64)

Žadatel s tímto tvrzením nesouhlasil a zdůraznil dlouhodobou praxi Komise, která výslovně potvrzuje spolehlivost a objektivitu údajů Tureckého statistického úřadu. Tvrdil, že se údaje poskytnuté skupinou Caterpillar, tj. zpráva společnosti PwC, neopírají o primární údaje, nýbrž vycházejí z blíže neurčených zdrojů třetích stran. Společnost PwC jako soukromá poradenská firma nemá stejnou úroveň přístupu k ověřeným vnitrostátním souborům údajů ani nemá stejnou institucionální autoritu. Není proto důvod považovat zjištění uvedená ve zprávě společnosti PwC za přiměřenější než oficiální vnitrostátní statistické údaje předložené vládním zdrojem.

(65)

Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, tvrzení skupiny Caterpillar bylo předloženo dlouho po uplynutí lhůty pro vyjádření k záznamu do dokumentace ohledně zdrojů pro stanovení běžné hodnoty, která uplynula dne 25. listopadu 2024. Komise každopádně přistoupila k indexaci, neboť Turecký statistický úřad přestal v roce 2022 zveřejňovat ceny plynu, a za nejvhodnější pro tuto indexaci byl považován index cen domácích výrobců. Údaje o cenách plynu předložené skupinou Caterpillar nepokrývaly období šetření, a nemohly být proto považovány za přesnější než údaje uvedené v indexu cen výrobců. Navíc u jednoho ze zdrojů zprávy společnosti PwC (Energetická burza Istanbul – EPİAŞ nebo EXIST) je domácí referenční cena obecnou cenou, která je výsledkem váženého průměru cen. Nejedná se tudíž o specifickou cenu pro průmyslový subjekt, na rozdíl od referenční hodnoty uváděné Tureckým statistickým úřadem. Proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(66)

Skupina Caterpillar Komisi požádala, aby uvedla výši nákladů na výrobní režii použitých pro výrobu ocelových pásových desek.

(67)

Komise shledala žádost oprávněnou a ve veřejně přístupném spisu zpřístupnila výši nákladů na výrobní režii, z nichž vycházela.

(68)

V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné další připomínky, a proto Komise potvrdila zjištění uvedená v 102. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Caterpillar zpochybnila stanovení vývozních cen na základě souboru faktur za dodávky deseti typů ocelových pásových desek pěti vyvážejícími výrobci uživatelům v Unii během období šetření, jak je uvedeno v podnětu. Tvrdila, že podrobné údaje o těchto nabídkách a fakturách nebyly zpřístupněny zúčastněným stranám, které se proto nemohly vyjádřit k reprezentativnosti těchto nabídek a/nebo faktur nebo k jiným skutečnostem. Skupina Caterpillar uvedla, že tyto důkazy neměly být v žádném případě použity, nýbrž místo toho měly být vývozní ceny založeny na informacích o objemech dovozu ocelových pásových desek poskytnutých celními orgány ze dvou členských států. V této souvislosti skupina Caterpillar požádala, aby bylo zúčastněným stranám zpřístupněno shrnutí údajů poskytnutých celními orgány, které nemá důvěrnou povahu.

(70)

Na rozdíl od tvrzení skupiny Caterpillar byly podrobné údaje o nabídkách a/nebo fakturách čínských vyvážejících výrobců zpřístupněny ve spisu, který nemá důvěrnou povahu, a tvrzení, že tyto informace nebyly zveřejněny, bylo proto zamítnuto. Pokud jde o informace poskytnuté celními orgány, Komise skupinu Caterpillar informovala, že odpovědi celních orgánů jsou ze své podstaty důvěrné a nelze je shrnout. Odpovědi neumožnily Komisi určit objem dovozu nebo ceny pro účely šetření. Tvrzení, že vývozní ceny měly být založeny na informacích poskytnutých vnitrostátními celními orgány, bylo proto zamítnuto.

(71)

V souvislosti se stanovením vývozní ceny nebyly obdrženy žádné další připomínky, a proto Komise potvrdila zjištění uvedená v 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Ke srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny nebyly obdrženy žádné připomínky, a Komise proto potvrdila zjištění uvedená v 121. až 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Jelikož k výpočtu dumpingového rozpětí vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise zjištění uvedená v 125. až 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(75)

Jelikož k definici výrobního odvětví Unie a výroby v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svůj závěr uvedený v 128. a 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(76)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Caterpillar kritizovala skutečnost, že stanovení spotřeby v Unii vycházelo výhradně z metodiky a údajů poskytnutých žadatelem. Tvrdila, že metodika použitá pro výpočet spotřeby v Unii nebyla dostatečně ověřena a že si Komise nevyžádala názory ostatních stran na předpoklady žadatele. Skupina Caterpillar zpochybnila některé předpoklady týkající se podílu rýpadel na pásových strojích a intervalu výměny ocelových pásových desek a poskytla předpoklady, jež se lišily od předpokladů žadatele.

(77)

Informace, na jejichž základě Komise určila celkovou spotřebu ocelových pásových desek v Unii, byly obsaženy ve verzi podnětu, která neobsahovala důvěrné údaje, a ode dne zahájení šetření byly zpřístupněny ve spisu, který nemá důvěrnou povahu. Všechny strany, které se zaregistrovaly jako zúčastněné strany, měly přístup k tomuto spisu a měly možnost se k němu vyjádřit. Komise mimoto v prozatímním nařízení zveřejnila metodiku pro stanovení spotřeby ocelových pásových desek v Unii a vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek. Tvrzení, že si Komise nevyžádala stanovisko zúčastněných stran, se proto zamítá.

(78)

Skupina Caterpillar nepředložila žádné další důkazy týkající se jejích předpokladů a neprokázala, že by byly vhodnější než předpoklady, jež použil žadatel. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Jelikož ke spotřebě v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 130. až 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Po poskytnutí prozatímních informací požádala skupina Caterpillar (jak již bylo uvedeno v 69. bodě odůvodnění) Komisi o poskytnutí nedůvěrného shrnutí informací o objemu dovozu ocelových pásových desek, které obdržely celní orgány ze dvou členských států. Jak je uvedeno v 70. bodě odůvodnění, obsažené odpovědi celních orgánů byly ze své podstaty důvěrné a nebylo možné je shrnout. Odpovědi neumožnily Komisi stanovit objemy dovozu nebo dovozní ceny pro účely šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(81)

Jelikož k objemu dovozu z dotčené země a jeho podílu na trhu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 134. až 137. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, skupina Caterpillar po poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že Komise nezveřejnila informace obsažené v podnětu, na jejichž základě stanovila dovozní ceny ocelových pásových desek. Tyto informace sestávaly ze souboru faktur a nabídek pěti čínských vyvážejících výrobců ocelových pásových desek. Jak je uvedeno v 70. bodě odůvodnění, tyto informace byly obsaženy ve vyšetřovacím spisu, který nemá důvěrnou povahu, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(83)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Caterpillar dále tvrdila, že by dovozní ceny měly vycházet z informací obdržených od celních orgánů, jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, což by byl vhodnější základ než soubor faktur obsažených v podnětu. Rovněž uvedla, že by tyto informace měly být zúčastněným stranám sděleny v souhrnné podobě.

(84)

Jak je uvedeno v 70. a 80. bodě odůvodnění, informace poskytnuté dotyčnými celními orgány byly ze své podstaty důvěrné a nebylo možné je shrnout. Na základě těchto informací nebylo každopádně možné stanovit objem dovozu a dovozní ceny ocelových pásových desek, a tyto informace proto nebyly při stanovení dovozní ceny použity.

(85)

Tvrzení skupiny Caterpillar v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(86)

Jelikož k cenám dovozu z dotčené země a cenovému podbízení nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 138. až 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Jelikož k hospodářské situaci výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 144. až 177. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise v prozatímní fázi zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(89)

Jelikož k účinkům dumpingového dovozu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 179. až 181. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Italtractor uvedla, že snížení prodeje, objemu výroby a zaměstnanosti bylo způsobeno celosvětovým poklesem stavebnictví a zemědělství a pouze částečně dovozem z Číny (a Korejské republiky (dále jen „Korea“)).

(91)

Tato společnost však nepodložila své tvrzení žádnými důkazy. Na rozdíl od tvrzení společnosti se spotřeba ocelových pásových desek v Unii během posuzovaného období zvýšila o 3 %, což nenaznačuje pokles poptávky na trhu Unie. Během této doby podíl čínského dovozu na trhu vzrostl o 23 %, tj. ze 49 % v roce 2021 na 59 % v období šetření (tj. o 10 procentních bodů). K tomuto nárůstu došlo na úkor výrobního odvětví Unie, které přišlo o 42% podíl na trhu, tj. během období šetření se jeho podíl na trhu snížil z 31 % v roce 2021 na 18 % (tj. o 13 procentních bodů). Tvrzení, že újma byla způsobena poklesem poptávky ve výrobním odvětví Unie, bylo proto zamítnuto.

(92)

Jak je uvedeno v tabulce 12 prozatímního nařízení, v posuzovaném období byl dovoz z Koreje ve srovnání s čínským dovozem na velmi nízké úrovni a podíly na trhu byly relativně stálé (mezi 3 % a 5 %). Průměrná cena dovozu z Koreje vykazovala rostoucí tendenci (+ 20 % během posuzovaného období) a po celé posuzované období byla vyšší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Korejský dovoz ocelových pásových desek proto nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie žádnou újmu. Tvrzení, že újma byla částečně způsobena dovozem ocelových pásových desek z Koreje, bylo proto zamítnuto.

(93)

Skupina Astrak tvrdila, že újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna spíše poklesem trhu OEM v Unii než dumpingovým dovozem z Číny. Toto tvrzení však nedokládají skutečnosti, jež byly zjištěny během šetření. Jak je uvedeno v tabulkách 3 a 6 prozatímního nařízení, čínský dovoz získal významný podíl na trhu (+ 10 procentních bodů) na úkor výrobního odvětví Unie, které během posuzovaného období ztratilo významný podíl na trhu (– 13 procentních bodů), zatímco spotřeba Unie (tabulka 2 prozatímního nařízení) se během stejného období zvýšila (+ 3 %). Je třeba připomenout, že dovozní ceny se v posuzovaném období snížily (tabulka 4 prozatímního nařízení) a byly podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, a to o 28,8 % (143. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(94)

Skupina Astrak rovněž tvrdila, že ztráta pracovních míst je způsobena spíše investicemi do strojů, které nahradily pracovní sílu, než čínským dovozem. Toto tvrzení nebylo doloženo žádnými důkazy. Jak je uvedeno v 172. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, investice během posuzovaného období byly celkově nízké a byly prováděny zejména za účelem dosažení vyšší efektivity a údržby stávajících zařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(95)

Skupina Astrak dále uvedla, že čínské ceny odpovídají vývoji světových cen oceli a nákladů na energii v Číně. Stav zásob byl důsledkem poklesu poptávky na trhu OEM. Stejně jako výše uvedená tvrzení nebyla ani tato tvrzení podložena důkazy. Pokud jde o náklady, Komise zjistila, že v důsledku cenového tlaku ze strany čínského dovozu nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny v souladu s růstem nákladů. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(96)

Jelikož ohledně příčinné souvislosti nebyla předložena žádná další tvrzení, potvrdila Komise své závěry uvedené v 182. až 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(97)

Jelikož ohledně úrovně opatření nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 192. až 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(98)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(99)

Po poskytnutí předběžných informací, poskytnutí prozatímních informací a vyhlášení prozatímního nařízení se přihlásilo několik zúčastněných stran, aby podaly připomínky týkající se zájmu Unie. Komise vzala tato tvrzení v úvahu a podrobně je posoudila níže.

(100)

Po poskytnutí předběžných informací a po poskytnutí prozatímních informací společnost Italtractor tvrdila, že by uložení opatření bylo ve prospěch korejského dovozu, nikoli výrobního odvětví Unie. Společnost Italtractor tvrdila, že vzhledem k tomu, že se na dovoz z Koreje nebude vztahovat žádné antidumpingové clo, bude se tento dovoz moci zaměřit na odběratele v Unii na úkor vlastního prodeje ocelových pásových desek společnosti Italtractor na trhu Unie. Společnost Italtractor poskytla některé informace týkající se její výroby, jakož i nákupů od žadatele a dovozu z Číny. Předložila rovněž informace o svém dalším prodeji ocelových pásových desek.

(101)

Nejprve se připomíná, že společnost Italtractor nespolupracovala jako výrobce v Unii ani jako dovozce ocelových pásových desek a nevyplnila dotazník určený těmto stranám. Údaje předložené po poskytnutí prozatímních informací byly velmi omezené a nebylo možné je již ověřit. Poskytnuté informace navíc nedokládaly předložená tvrzení. Pokud jde o korejský dovoz ocelových pásových desek, jak je uvedeno v 92. bodě odůvodnění, tento dovoz byl po celé posuzované období na nízké úrovni a jeho ceny byly vyšší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Korejský dovoz proto nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie v posuzovaném období žádnou újmu.

(102)

Jak je uvedeno v 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise se domnívala, že clo by mělo za následek zvýšení cenové úrovně čínského dovozu, a tudíž by výrobní odvětví Unie zbavilo stlačování cen, které tento dovoz způsobuje. Tvrzení, že by výrobní odvětví Unie nemělo z uložení opatření prospěch, bylo proto zamítnuto.

(103)

Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 205. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(104)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden dovozce, společnost Verhoeven, uvedl, že by uložení cel vedlo k cenové inflaci, tj. k zvýšení nákupní ceny ocelových pásových desek pro dovozce s přímými důsledky pro jejich rozpětí a konečnou cenu pro jejich odběratele v EU. Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Společnost Verhoeven při šetření nespolupracovala, neodpověděla na dotazník a přihlásila se až ve velmi pozdní fázi šetření. Nepředložila žádné údaje k doložení svých tvrzení, která byla proto zamítnuta.

(105)

Jelikož k zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 209. až 212. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(106)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina Caterpillar uvedla, že v prozatímním nařízení nebyly zohledněny zájmy výrobců sestav pásů a kompletních sestav pásů. Tvrdila, že zjištění nezohlednila negativní dopady uložení cel na tyto uživatele a na odvětví vyrábějící zařízení pro zemní práce. Rovněž tvrdila, že by cla vedla k vyšším cenám sestav pásů a kompletních sestav pásů, což by mělo negativní dopad na poptávku po těchto výrobcích v Unii i na trhy třetích zemí (vývoz). Uložení cla by proto nebylo v širším zájmu Unie.

(107)

Skupina Caterpillar nepředložila žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení. Žádný z výrobců sestav pásů nebo kompletních sestav pásů při šetření nespolupracoval a neposkytl odpověď na dotazník. Komise proto nebyla schopna určit případný dopad cla na objemy nebo ceny dalšího prodeje sestav pásů a kompletních sestav pásů v Unii nebo ve třetích zemích, ani případný dopad na ziskovost společností. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(108)

Skupina Astrak tvrdila, že opatření povedou k prudkému zvýšení cen na trhu Unie, které nepřiměřeně postihne uživatele. Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy, a proto bylo zamítnuto.

(109)

Jelikož k zájmu uživatelů nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 213. až 216. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden z dovozců, společnost Verhoeven, tvrdil, že žadatel nebude ochoten a/nebo schopen dodávat všechny typy výrobků, zejména ty, které je třeba vyrábět podle zvláštních požadavků. Rovněž tvrdil, že mu žadatel v minulosti odmítl dodat ocelové pásové desky. Tato strana dále uvedla, že výrobní kapacita žadatele nemůže uspokojit veškerou poptávku v Unii a že v případě uložení antidumpingových cel by byla nabídka ocelových pásových desek v Unii omezena a došlo by k prodloužení dodacích lhůt na úkor odběratelů v Unii. Tato strana tvrdila, že vzhledem k omezené výrobní kapacitě žadatele bude tento upřednostňovat dodávky „standardních objemů“ na úkor odběratelů v Unii, kteří jsou závislí na specializovaných a uzpůsobených výrobcích. Stejně tak skupina Astrak tvrdila, že jí žadatel v minulosti odmítal dodávat nebo že měl dlouhé dodací lhůty a vysoké ceny a že na trhu Unie nebude dostatek dodávek.

(111)

Žádné z těchto tvrzení nebylo podloženo dostatečnými důkazy, a Komise proto tato tvrzení zamítla. Cílem antidumpingových cel v žádném případě není uzavřít trh Unie pro dovoz ze třetích zemí, nýbrž obnovit rovné podmínky. V tomto konkrétním případě vyvážela ocelové pásové desky do Unie řada dalších třetích zemí a tento vývoz bude moci nadále vstupovat do Unie, aniž by podléhal antidumpingovým clům. Všechna tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(112)

Jelikož s ohledem na dodávky na trh Unie nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 217. až 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(113)

Po vyhlášení prozatímního nařízení společnost Italtractor tvrdila, že žadatel je jediným výrobcem ocelových profilů používaných při výrobě ocelových pásových desek v Unii a že uložení opatření vytvoří na trhu Unie monopol. To by žadateli umožnilo zvýšit prodejní ceny na úkor jeho odběratelů v Unii. Podobně společnost Verhoeven a skupina Astrak tvrdily, že žadatel má v Unii (faktický) monopol a že opatření pravděpodobně vytvoří nekalou situaci na trhu, neboť vyloučí hospodářskou soutěž ze strany trhů jiných třetích zemí. Skupina Astrak uvedla, že žadatel zneužil svého postavení na trhu Unie a vytvořil nebezpečné hospodářské prostředí pro konečného odběratele, a s odkazem na předchozí judikaturu tvrdila, že Komise měla povinnost posoudit tento aspekt podle článku 21 základního nařízení.

(114)

Žádná z těchto tvrzení nebyla podložena důkazy. Šetření ukázalo, že na trhu Unie působí dva další výrobci v Unii a že se do Unie dovážely ocelové pásové desky z řady dalších třetích zemí, například z Turecka, Koreje a Indie, které v období šetření dohromady představovaly 23% podíl na trhu. Tvrzení, že by uložení opatření vedlo k monopolu žadatele v Unii, který by vedl k nekalé situaci na trhu, bylo proto zamítnuto.

(115)

Po poskytnutí konečných informací skupina Astrak a společnost Italtractor zopakovaly své tvrzení o možném vzniku monopolu v důsledku opatření a o případném vytvoření nekalé situace na trhu.

(116)

Skupina Astrak nepředložila žádné další podstatné důkazy na podporu svého tvrzení, a proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(117)

Společnost Italtractor nesouhlasila s tím, že její tvrzení nebylo podloženo dostatečnými důkazy, přičemž zdůraznila kvantitativní důkazy, které poskytla v souvislosti s ocelovými pásovými deskami pocházejícími od žadatele, a tvrdila, že ostatní zúčastněné strany předložily podobná tvrzení.

(118)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Italtractor uvedla informace o své výrobě, dovozu a prodeji ocelových pásových desek a o nákupu ocelových profilů. Společnost Italtractor tvrdila, že žadatel je vertikálně integrovaný, tj. vyrábí ocelové profily, které jsou základním vstupem pro ocelové pásové desky. Společnost Italtractor uvedla, že žadatel používá ocelové profily ve svém vlastním výrobním procesu, prodává je však také třetím stranám, jako je společnost Italtractor, a zároveň soutěží při prodeji ocelových pásových desek na trhu Unie. K doložení svého tvrzení předložila společnost Italtractor po poskytnutí konečných informací informace o nákupních cenách ocelových profilů a údaje o nákladech na ocelové pásové desky.

(119)

Údaje předložené společností Italtractor po poskytnutí prozatímních a konečných informací nepodpořily její tvrzení a nemohly zpochybnit zjištění Komise uvedená v 114. bodě odůvodnění. Skutečnost, že vstupní materiál od různých dodavatelů má různé ceny a že se tyto ceny mohou zvyšovat (nebo snižovat) v závislosti na dodavateli, sama o sobě nepodporuje tvrzení o možném monopolním postavení žadatele. Pokud jde o údajné monopolní postavení společnosti Duferco s ohledem na ocelové pásové desky, na základě poskytnutých informací o nákupu a dovozu ocelových pásových desek nebylo možné učinit žádné konkrétní závěry. Společnost Italtractor navíc při šetření plně nespolupracovala v rozsahu, který by Komisi umožnil ověřit poskytnuté údaje. Tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(120)

Po poskytnutí prozatímních informací rovněž společnost Verhoeven tvrdila, že by opatření byla v rozporu s širším zájmem Unie, jelikož by byla v rozporu se zásadami otevřeného, spravedlivého a konkurenčního trhu. Cílem antidumpingových opatření je však odstranit nekalé obchodní praktiky a obnovit v Unii rovné podmínky. Nejsou proto v rozporu s otevřeným, spravedlivým a konkurenčním trhem. Současné šetření prokázalo významný dumping ze strany čínského dovozu, který způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Neexistovaly žádné důvody týkající se zájmu Unie, které by bránily uložení opatření. Uložení opatření je proto podle základního nařízení oprávněné. Šetření rovněž odhalilo, že trh Unie je otevřený trh, na který se dováží z několika dalších trhů třetích zemí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(121)

Po poskytnutí prozatímních informací navíc tatáž strana tvrdila, že žadatel zneužívá antidumpingový nástroj k odstranění hospodářské soutěže a k ochraně trhu Unie před konkurencí. Z důvodů uvedených v 120. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto. Žadatel navíc předložil Komisi řádně zdokumentovaný podnět, který obsahoval dostatečné důkazy prima facie ve smyslu článku 5 základního nařízení a na jehož základě Komise rozhodla, že je opodstatněné zahájit současné šetření.

(122)

Společnost Verhoeven také tvrdila, že žadatel sám vyváží výrobky z oceli na trhy třetích zemí, a uplatňuje tak dvojí standardy. Skutečnost, že výrobce v Unii vyváží do jiných třetích zemí, však není podstatná a není v rozporu se snahou o ochranu před nekalými obchodními praktikami v Unii. Vývoz do jiných třetích zemí nemá žádný vliv na právo žadatele podat podnět se žádostí o zahájení antidumpingového šetření v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(123)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Liebherr uvedla, že by jí Komise měla udělit osvobození od cla pro konečné použití s ohledem na dovoz litých ocelových pásových desek z Číny. Jelikož Komise dospěla k závěru (jak je uvedeno v 27. až 40. bodě odůvodnění), že by tyto výrobky neměly být do definice výrobku zahrnuty, je toto tvrzení nadbytečné.

(124)

Jelikož ohledně zájmu Unie nebyly podány žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 220. až 222. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(125)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(126)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(127)

Sazba antidumpingového cla uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země.

(128)

Jak je vysvětleno v 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jelikož ocelové pásové desky prodávané jako součást smontovaných výrobků, jako jsou sestavy pásů nebo kompletní sestavy pásů, spadají do definice výrobku, clo uložené na tyto smontované výrobky při dovozu do Unie z dotčené země by mělo odrážet pouze hodnotu ocelových pásových desek. Komise prozatímně stanovila průměrný procentní podíl hodnoty odpovídající ocelovým pásovým deskám zabudovaným do smontovaných výrobků, který činí 55 % hodnoty sestavy pásů a 50 % hodnoty kompletní sestavy pásů.

(129)

Několik stran tvrdilo, že tyto procentní podíly jsou nadhodnocené, a požadovalo jejich přezkoumání. Jedna ze stran, skupina Caterpillar, uvedla, že na ocelové pásové desky zabudované ve smontovaném výrobku by clo nemělo být uloženo vůbec. Skupina Caterpillar konkrétně tvrdila, že Komise nemůže uložit antidumpingové clo na sestavy pásů a kompletní sestavy pásů, nýbrž pouze na samostatné ocelové pásové desky, jelikož Komise nezkoumala dopad dovozu na výrobce sestav pásů a kompletních sestav pásů v Unii a nepovažovala čínské výrobce sestav pásů a kompletních sestav pásů pro účely šetření za vyvážející výrobce. Skupina Caterpillar se na podporu svých tvrzení odvolávala na zprávu panelu WTO ve věci ES – losos (Norsko) (11) a na rozsudek Tribunálu ve věci JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat v. Rada (12).

(130)

Žadatel nesouhlasil s názorem skupiny Caterpillar, že na sestavy pásů a kompletní sestavy pásů nelze antidumpingové clo uložit, a zdůraznil, že do definice výrobku byly zahrnuty ocelové pásové desky smontované do řetězových pásů, včetně sestav pásů a kompletních sestav pásů. Žadatel rovněž nesouhlasil s výkladem rozsudku Tribunálu ve věci JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat v. Rada ze strany skupiny Caterpillar, neboť tento rozsudek se týkal rozšíření definice výrobku v návaznosti na prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, a proto není v tomto případě relevantní. Žadatel rovněž poznamenal, že se cla nevztahují na smontovaný výrobek jako celek, nýbrž na ocelové pásové desky tvořící součást sestav.

(131)

V reakci na tvrzení týkající se hodnoty ocelových pásových desek ve smontovaných výrobcích žadatel podotkl, že tato tvrzení nejsou podložena žádnými důkazy, a proto by měla být zamítnuta. Žadatel rovněž odmítl, že by výše prozatímních cel byla „nepřiměřená“, neboť byla výsledkem objektivních výpočtů založených na důkazech shromážděných během šetření. Žadatel navrhl, aby dovozci při dovozu smontovaných výrobků alternativně k prozatímně stanoveným procentním podílům deklarovali hodnotu ocelových pásových desek a předkládali celním orgánům fakturu s uvedením hodnoty ocelových pásových desek, k níž by bylo přiloženo prohlášení potvrzující správnost této hodnoty. V případě nesouladu by se antidumpingové clo mělo uplatnit na základě prahových hodnot uvedených v prozatímním nařízení.

(132)

Komise měla za to, že smontované výrobky jako takové skutečně nejsou součástí definice výrobku, který je předmětem šetření, a antidumpingová cla se nevztahují na tyto smontované výrobky, nýbrž pouze na ocelové pásové desky zabudované do smontovaného výrobku a dovážené do Unie. To je v souladu s praxí Komise v předchozích případech, kdy byl dotčený výrobek dovážen do Unie jako smontovaný výrobek (13).

(133)

Komise se dále domnívala, že odkazy na zprávu panelu WTO ve věci ES – losos (Norsko) a na rozsudek Tribunálu ve věci JSC Kirovo-Chepetsky Khimichesky Kombinat v. Rada nejsou pro tento případ relevantní. Zpráva panelu ve věci ES – losos (Norsko) se týkala definice domácího výrobního odvětví (14). Rozsudek ve věci Kirovo se týkal otázky rozšíření definice výrobku kvůli obcházení. Oba případy se proto zabývají odlišnými právními otázkami a nebyly relevantní pro otázku, jak uplatnit antidumpingové clo v současném šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(134)

Pokud jde o podíl hodnoty ocelových pásových desek ve smontovaných výrobcích, Komise přezkoumala informace dostupné po poskytnutí prozatímních informací a s cílem zajistit, aby byla antidumpingová cla uplatňována pouze na ocelové pásové desky, považovala za vhodnější uvádět v případě dovozu smontovaných výrobků hodnotu ocelových pásových desek v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu.

(135)

K zajištění účinnosti opatření však Komise zvážila stanovení prahové hodnoty, pod kterou by se podíl ocelových pásových desek na celkové hodnotě smontovaného výrobku neměl pro účely uplatnění cla zohledňovat. Prahová hodnota je stanovena jako nejnižší procentní podíl, který zúčastněné strany uvedly v rámci tohoto šetření, tj. 31 % celkové hodnoty smontovaného řetězového pásu.

(136)

Toto ustanovení by se mělo vztahovat pouze na dovoz sestav pásů a kompletních sestav pásů, jelikož ocelové pásové desky prodávané jako součást větší než kompletní sestavy pásů, jako jsou podvozky nebo kompletní pásové stroje, nespadají do definice výrobku, neboť ocelové pásové desky představují pouze relativně malý zlomek celkové hodnoty těchto větších součástí.

(137)

Komise zamítla žádost žadatele o uplatnění antidumpingového cla na základě prahových hodnot stanovených v prozatímním nařízení v případě, že dovozci nedodrží předpisy. Komise měla za to, že v daném případě poskytují dovozní prohlášení přesnější základ pro stanovení cla, které má být zaplaceno, přičemž minimální prahová hodnota založená na informacích poskytnutých zúčastněnými stranami rovněž řeší obavy z možného nedodržení předpisů ze strany dovozců.

(138)

Po poskytnutí konečných informací zopakovaly dvě společnosti ze skupiny Caterpillar své připomínky týkající se uplatňování cla na sestavy pásů a kompletní sestavy pásů. Vyvážející výrobce tvrdil, že předchozí praxe Komise týkající se „smontovaných výrobků“ nepodporuje přístup v tomto případě. Skupina Caterpillar se odvolávala na případ ocelových stožárů pro větrné elektrárny (15), kde Komise posoudila dumping a újmu u „smontovaného výrobku“ po podrobném přezkoumání výrobních nákladů všech komponentů a kde byla cla uplatněna na výrobek bez ohledu na to, zda byl smontován, či nikoli. Skupina Caterpillar opakovaně kritizovala přístup, podle něhož se ukládá clo na „smontované výrobky“, aniž by se zohlednily náklady na výrobu všech ostatních součástí kromě jediné součásti podléhající clu a aniž by se posoudila újma způsobená výrobcům těchto smontovaných výrobků v Unii. Vyvážející výrobce považoval tento přístup za neslučitelný se základním antidumpingovým nařízením.

(139)

Pokud jde o rozsudek ve věci Kirovo, skupina Caterpillar souhlasila s tím, že se týkal rozšíření stávajícího antidumpingového cla v rámci přezkumu, opakovaně však tvrdila, že se tato zásada přesto na šetření vztahuje. Skupina Caterpillar uvedla, že s ohledem na rozsudek ve věci Kirovo je zásada, na níž Soudní dvůr založil své rozhodnutí, zcela relevantní a platí stejně pro tento případ i pro přezkumy týkající se rozšíření definice výrobku. Skupina Caterpillar se rovněž domnívala, že v daném případě došlo ke stejné chybě, jaká byla popsána ve zprávě panelu WTO ve věci ES – losos (Norsko), jelikož nebyla zkoumána újma či její neexistence u části výrobního odvětví Unie vyrábějící sestavy pásů a kompletní sestavy pásů.

(140)

Skupina Caterpillar zopakovala svou žádost o osvobození sestav pásů a kompletních sestav pásů od cla. Pokud by Komise přesto trvala na uplatňování cla na sestavy pásů a kompletní sestavy pásů, požádal vývozce o upřesnění týkající se uplatňování. Vývozce se za prvé domníval, že minimální 31% podíl není odůvodněný vzhledem k tomu, že existuje mnoho výrobků souvisejících se sestavami pásů, které obsahují nižší podíl ocelových pásových desek. Vývozce tvrdil, že by hospodářské subjekty měly mít možnost využívat nižší procentní podíl než 31 %, pokud představuje skutečnou hodnotu ocelových pásových desek. Skupina Caterpillar dále tvrdila, že by vyloučení této výhody bylo v rozporu s obecnou zásadou rovného zacházení v právu EU, která vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno rozdílně. (16) Za druhé, pokud má být stanoven pevný procentní podíl, například 31 %, skupina Caterpillar uvedla, že by měl být použit jako standardní množství, tj. procentní podíl, který se použije v případě, není-li deklarována skutečná hodnota, a nikoli jako minimální úroveň. Vyvážející výrobce vyjádřil obavy ohledně uplatňování v praxi, které by se vyřešily použitím vhodného pevného procentního podílu.

(141)

Komise zdůraznila, že se stávající antidumpingová cla nevztahují na smontované výrobky, nýbrž pouze na ocelové pásové desky zabudované do smontovaných výrobků. Komise nesouhlasí s tvrzením skupiny Caterpillar, že v šetření týkajícím se ocelových stožárů pro větrné elektrárny posoudila Komise dumping a újmu u smontovaného výrobku poté, co podrobně prozkoumala náklady na výrobu všech komponentů, zatímco v tomto případě se naopak navrhuje uložit clo na smontované výrobky, aniž by se zohlednily náklady na výrobu všech ostatních součástí kromě jediné součásti podléhající clu (tj. ocelových pásových desek). Definice výrobku v rámci šetření týkajícím se ocelových stožárů pro větrné elektrárny byla omezena na ocelové stožáry pro větrné elektrárny, ať už smontované, či nikoli, ale především také na ty, které byly dovezeny jako součást větrné turbíny. Jinými slovy, větrná turbína je dále smontovaný výrobek obsahující ocelový stožár pro větrné elektrárny. Při dovozu smontované větrné turbíny do Unie se antidumpingové clo týkající se ocelových stožárů pro větrné elektrárny uplatní na větrnou turbínu pouze s ohledem na hodnotu ocelového stožáru pro větrné elektrárny zabudovaného do větrné turbíny, a to na základě hodnoty uvedené na obchodní faktuře, která je předložena celním orgánům členských států (17). Mimoto není správné tvrzení, že v šetření týkajícím se ocelových stožárů pro větrné elektrárny Komise posuzovala dumping a újmu u smontovaného výrobku obsahujícího ocelový stožár pro větrné elektrárny (tj. větrné turbíny) a že zkoumala výrobní náklady všech komponentů takové větrné turbíny. Z nařízení o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny z ČLR je zřejmé, že posouzení bylo omezeno na samotné ocelové stožáry pro větrné elektrárny, a nikoli na větrné turbíny jako celek (18).

(142)

Podobně i v tomto šetření Komise zkoumala ocelové pásové desky, které lze dále smontovat do větších celků, jako jsou sestavy pásů a kompletní sestavy pásů. V návaznosti na zjištění svého šetření proto navrhuje uložit antidumpingové clo na ocelové pásové desky. V rozsahu, v jakém jsou tyto ocelové pásové desky zabudovány do dalšího smontovaného výrobku, jako jsou sestavy pásů a kompletní sestavy pásů, se antidumpingové clo týkající se ocelových pásových desek vztahuje na hodnotu těchto zabudovaných ocelových pásových desek (a nikoli na (kompletní) sestavy pásů). Komise se dále domnívala, že by se výše uvedené mělo týkat také tvrzení skupiny Caterpillar ohledně rozdílu mezi (kompletními) sestavami pásů a samostatnými ocelovými pásovými deskami. Tyto rozdíly nejsou v tomto případě relevantní zejména vzhledem k tomu, že se antidumpingové clo neuplatňuje na sestavy pásů a kompletní sestavy pásů jako celek, nýbrž pouze v rozsahu hodnoty ocelových pásových desek zabudovaných v těchto výrobcích, jak je vysvětleno výše. Vzhledem k uvedeným skutečnostem byla tato tvrzení zamítnuta.

(143)

Pokud jde o rozsudek ve věci Kirovo a zprávu panelu WTO ve věci ES – losos, Komise poznamenala, že skupina Caterpillar nevysvětlila, proč by příslušná zjištění byla použitelná ve zcela odlišné právní a skutkové situaci. Komise potvrdila svůj závěr z prozatímního nařízení, že oba odkazy nejsou pro dané šetření relevantní, a tvrzení byla zamítnuta.

(144)

Komise stanovila prahovou hodnotu na základě nejnižšího procentního podílu, který zúčastněné strany, včetně skupiny Caterpillar, uvedly jako průměrný výpočet. Skupina Caterpillar navíc plně nespolupracovala v rozsahu, který by Komisi umožnil ověřit údaje, o něž se opírá ve svých připomínkách. Tento procentní podíl byl považován za reprezentativní a byl použit k zajištění účinnosti opatření. Vzhledem k tomu, že společnosti nepředložily žádné další podstatné důkazy, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(145)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(146)

Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(147)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(148)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření (tj. září 2024) a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (tj. březen 2025). Srovnání ukazuje výrazný pokles (přibližně 80 %) průměrného měsíčního dovozu mezi oběma obdobími.

(149)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr cla se zpětnou působností nejsou splněny.

(150)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Verhoeven požádala, aby cla nebyla vybírána se zpětnou působností, jelikož by to pro její společnost znamenalo mimořádnou a nenapravitelnou finanční zátěž. Vzhledem k závěrům vyvozeným ve výše uvedeném bodě odůvodnění, tj. že nebyly splněny podmínky pro výběr cla se zpětnou působností, bylo toto tvrzení nadbytečné.

(151)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (19), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(152)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,