(EU) 2025/2075Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2075 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o kratší cyklus vypořádání v Unii (Text s významem pro EHP)

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (4) upravuje vypořádací lhůtu většiny obchodů s převoditelnými cennými papíry prováděných v obchodních systémech. Až na určité výjimky je určeným dnem vypořádání takových obchodů nejpozději druhý obchodní den po uzavření obchodu. Toto období se označuje jako „cyklus vypořádání“. Požadavek, aby vypořádání proběhlo nejpozději druhý obchodní den po uzavření obchodu, se označuje jako požadavek na „cyklus vypořádání T+2“ nebo jednoduše jako „T+2“.

(2)

Delší vypořádací lhůty obchodů s převoditelnými cennými papíry zvyšují rizika pro strany obchodu a omezují možnosti kupujících a prodávajících uzavírat další obchody. Z těchto důvodů mnoho jurisdikcí třetích zemí přešlo, přechází nebo plánuje přejít na vypořádací lhůtu jednoho obchodního dne po uzavření obchodu (dále jen „T+1“). Globální přechod na kratší vypořádací lhůty však způsobuje nesoulad mezi Unií a světovými finančními trhy. Tento nesoulad se bude dále prohlubovat, jak bude na vypořádání T+1 přecházet více zemí, čímž se budou zvyšovat náklady, které účastníkům trhu v Unii kvůli tomuto nesouladu vznikají. Kromě toho některé kapitálové trhy již u některých druhů obchodů zkrátily cyklus vypořádání na T+0. Centrální depozitáři cenných papírů v Unii již vypořádávají nezanedbatelný počet obchodů na základě T+0.

(3)

Ve své zprávě ze dne 18. listopadu 2024 o posouzení vhodnosti zkrácení cyklu vypořádání v Evropské unii, dospěl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), k závěru, že zkrácení cyklu vypořádání v Unii na T+1 by výrazně snížilo rizika na trhu, zejména pokud jde o rizika protistrany a volatility, a uvolnilo by kapitál, který již nebude nutný ke krytí výzev k dodatkové úhradě marže. Cyklus vypořádání T+1 by rovněž umožnil kapitálovým trhům Unie držet krok s vývojem ostatních světových trhů a odstranil by náklady spojené s nynějším nesouladem vypořádacích lhůt. Přispěl by rovněž k další harmonizaci standardů pro události v podniku a tržních postupů v Unii a v obecné rovině ke konkurenceschopnosti kapitálových trhů Unie. Komise tyto závěry sdílí.

(4)

Je proto vhodné zavést cílenou změnu nařízení (EU) č. 909/2014, kterou se zkrátí stávající povinný cyklus vypořádání na nejpozději jeden obchodní den po uzavření obchodu. Uvedené zkrácení cyklu vypořádání by nebránilo centrálním depozitářům cenných papírů dobrovolně vypořádat obchody v den uzavření obchodu, pokud je to technologicky proveditelné.

(5)

Obchody zajišťující financování umožňují účastníkům trhu flexibilně řídit své potřeby likvidity a financování. Tržní trendy naznačují, že využívání těchto obchodů v obchodních systémech roste. Některé obchody zajišťující financování, které jsou prováděny v obchodních systémech, by spadaly do oblasti působnosti požadavku na cyklus vypořádání T+1. Avšak vzhledem k nestandardizované povaze těchto obchodů, a zejména k nestandardizovaným vypořádacím lhůtám, na nichž by se strany těchto obchodů potřebovaly dohodnout, aby dosáhly svých cílů a aby nebylo odrazováno od provádění těchto obchodů v obchodních systémech, by tyto obchody měly být z požadavku na cyklus vypořádání T+1 vyňaty. S cílem zabránit zároveň jakémukoli riziku obcházení požadavku na cyklus vypořádání T+1 by se toto vynětí mělo uplatnit pouze tehdy, jsou-li dotčené obchody zajišťující financování zdokumentovány jako jediné obchody složené ze dvou vzájemně souvisejících operací. V důsledku toho a pro účely požadavku na cyklus vypořádání T+1 by se na nezdokumentované obchody zajišťující financování měl tento požadavek vztahovat. Maržové obchody není potřeba z tohoto režimu výslovně vyjímat, jelikož se nejedná o obchody s převoditelnými cennými papíry, a proto do oblasti působnosti požadavku na cyklus vypořádání T+1 nespadají.

(6)

Nařízení (EU) č. 909/2014 stanoví různá opatření k řešení selhání vypořádání, včetně peněžitých sankcí uložených účastníkům, kteří selhání vypořádání způsobili. Výpočet těchto peněžitých sankcí se řídí parametry uvedenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/389 (6). Očekává se, že Komise bude sledovat vývoj na trhu, objem selhání vypořádání a připravenost odvětví splnit požadavek na cyklus vypořádání T+1 a odpovídajícím způsobem zváží, zda existuje značné riziko, že by přechod z požadavku na cyklus vypořádání T+2 na cyklus vypořádání T+1 vedl k podstatnému nárůstu selhání vypořádání. Pokud bude takové riziko zjištěno, může Komise v případě potřeby zvážit odpovídající úpravu nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/389 nebo přijmout jakékoli jiné vhodné opatření v rámci zmocnění stanovených v nařízení (EU) č. 909/2014 s cílem zmírnit nepříznivé finanční i nefinanční důsledky. Veškeré úpravy by měly být dočasné, přiměřené cíli a navrženy tak, aby odvětví nezpůsobovaly nadměrné náklady.

(7)

Orgán ESMA by měl monitorovat efektivitu vypořádání během přechodu na cyklus vypořádání T+1 a měl by o ní během měsíců bezprostředně předcházejících tomuto přechodu a bezprostředně po něm podávat zprávy se zvýšenou četností. S ohledem na vynětí určitých druhů obchodů zajišťujících financování z požadavku na cyklus vypořádání T+1 podle tohoto nařízení by měl orgán ESMA věnovat zvláštní pozornost efektivitě vypořádání obchodů zajišťujících financování obchodovaných v obchodních systémech nebo mimo ně.

(8)

Nařízení (EU) č. 909/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení kratšího cyklu vypořádání v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě jednotlivými členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(10)

S cílem zajistit, aby všechny zúčastněné strany byly dostatečně připraveny a schopny koordinovaně a včas přejít na cyklus vypořádání T+1, by mělo být datum použitelnosti tohoto nařízení odloženo,

1)

V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/2365/oj).“ "

2)

Článek 74 se mění takto:

3)

V čl. 75 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní: