(EU) 2025/2043Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2043 ze dne 10. října 2025 o struktuře, technických podrobnostech a postupu pro předkládání důkazů o dopadu změny klimatu a minulých účincích na organickou půdu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841

(1)

Nařízení (EU) 2018/841 poskytuje členským státům přístup ke kompenzacím za určité nadměrné emise a klesající pohlcení. V souladu s uvedeným nařízením musí být tyto emise a pohlcení způsobeny buď dlouhodobým dopadem změny klimatu, který vede k nadměrným emisím nebo snižujícím se propadům, které jsou mimo kontrolu členských států a jež nelze považovat za přírodní škodlivé činitele, nebo minulé účinky předchozích postupů obhospodařování v členských státech s mimořádně vysokým podílem organické půdy na jejich obhospodařované ploše.

(2)

V souladu s čl. 13b odst. 8 nařízení (EU) 2018/841 se sucho považuje za enviromentální vlastnost pro určení oblastí postižených dlouhodobými dopady změny klimatu. Při analýze změn v poměru mezi potřebou vody a dostupností vody během dlouhých časových období je proto vhodné vycházet z indexu suchosti. Se suchem je neoddělitelně spjato zeměpisné rozložení biomů a produktivita obhospodařované půdy. Vzhledem k tomu, že index suchosti zahrnuje základní proměnné srážek a potenciální evapotranspirace a nezohledňuje místní dopady lidské činnosti, je spolehlivým prostředkem pro analýzu změn v poměru mezi potřebou vody a její dostupností během dlouhých časových období.

(3)

Oblasti, jejichž třída suchosti se změnila z vlhké nebo suché subhumidní na polosuchou, suchou nebo vysoce suchou, jak je popsáno v Úmluvě OSN o boji proti desertifikaci, nebo oblasti klasifikované jako polosuché, suché nebo vysoce suché, jejichž příslušný index suchosti se snížil, čelí omezením způsobeným nedostatkem vody. Rostoucí nedostatek vody může vést ke změnám, které se vyznačují menším vegetačním pokryvem, nízkým obsahem organického uhlíku v půdě, špatnou strukturou půdy, sníženou biologickou rozmanitostí půdy a vysokou mírou eroze půdy. Tento vývoj snižuje jak potenciál půdy ukládat uhlík, tak její odolnost vůči změně klimatu. Oblast, která prošla takovou změnou, by proto měla být považována za oblast postiženou dlouhodobým dopadem změny klimatu.

(4)

Aby bylo možné využívat potenciálně kvalitnější údaje podložené vědeckou obcí, mělo by být členským státům umožněno používat pro určení oblastí postižených dlouhodobým dopadem změny klimatu jiné indexy, než je index suchosti, za předpokladu, že prokáží souvislost mezi dlouhodobými dopady změny klimatu a sníženou kapacitou pro ukládání uhlíku.

(5)

Ve vědecké obci je běžnou praxí označovat výskyt přírodních jevů, které odpovídají 85. percentilu rozložení nebo jej přesahují, jako mimořádný. Je proto vhodné považovat podíl organických půd na ploše obhospodařované půdy členského státu za mimořádně vysoký ve srovnání s průměrem Unie, pokud odpovídá 85. percentilu rozložení četnosti těchto podílů nebo jej přesahuje ve všech členských státech.

(6)

Minulé účinky předchozích postupů obhospodařování na organické půdy, jako je odvodňování nebo zalesňování na rašeliništích, mohou urychlit degradaci organických půd, a tudíž v dlouhodobém horizontu vytvářet emise z půdy, což vede k méně odolným ekosystémům. Oblasti vykazující negativní dopady těchto předchozích postupů obhospodařování by proto měly být rovněž považovány za oblasti postižené minulými účinky.

(7)

Aby nebyla narušena integrita nařízení (EU) 2018/841 a úsilí členských států o dosažení cílů do roku 2030 stanovených v uvedeném nařízení, měly by členské státy, které chtějí využít dodatečné kompenzace stanovené v uvedeném nařízení, předložit důkazy o opatřeních, která přijaly ke zlepšení výkonu v oblasti klimatu v postižených oblastech, a to jak z hlediska zmírňování změny klimatu, tak z hlediska odolnosti vůči ní. Tato politická opatření jsou předpokladem pro využití mechanismu flexibility. V případě dlouhodobých účinků změny klimatu by proto úsilí dotčeného členského státu mělo zahrnovat udržitelné postupy a technologie pro obhospodařování půdy a v případě minulých účinků předchozích postupů obhospodařování na organické půdy by úsilí mělo zahrnovat řízení úrovně hladiny podzemní vody nebo rovnocenné postupy obhospodařování, které minimalizují negativní dopady minulých účinků, a to s přihlédnutím k odolnosti postižených oblastí.

(8)

K poskytnutí důkazů o nadměrných emisích a snižujících se pohlceních je vhodné použít srovnání. Aby bylo možné pochopit rozsah dlouhodobých účinků změny klimatu nebo minulých účinků předchozích postupů obhospodařování na organické půdy, vyjádřený v tunách ekvivalentu CO2, měla by být postižená oblast porovnána s nepostiženou oblastí se stejnými základními vlastnostmi, jako je velikost, využívání půdy, klima, konfigurace terénu a typ půdy.

(9)

Vzhledem k tomu, že jak dlouhodobé dopady změny klimatu, tak minulé účinky předchozích postupů obhospodařování na organické půdy vyžadují změnu negativních trendů v oblasti pohlcování v odvětví půdy, je vhodné předložit důkazy o tomto úsilí na začátku období souladu 2026–2030.

(10)

Aby byl zajištěn soulad s předloženými inventurami skleníkových plynů požadovanými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (2), měly by být údaje použité k poskytnutí důkazů o výši kompenzace za nadměrné emise a snižující se pohlcení v souladu s normami transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti uplatňovanými na přezkumy inventur skleníkových plynů prováděné v souladu s článkem 38 uvedeného nařízení.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

1)

„indexem suchosti“ poměr mezi srážkami a potenciální evapotranspirací;

2)

„třídou suchosti“ kterákoli z následujících kategorií, do nichž jsou oblasti klasifikovány podle indexu suchosti:

3)

„organickou půdou“ půda splňující buď definici založenou na schválených vnitrostátních normách, které se používájí pro podávání zpráv podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), nebo pokud takové normy neexistují, za použití kritérií uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 (příloha 3 A.5. Standardní klasifikace klimatu a půdy, kapitola 3 svazku 4).