(EU) 2025/1988Nařízení Komise (EU) 2025/1988 ze dne 2. října 2025, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pokud jde o per- a polyfluorované alkylové sloučeniny v hasicích pěnách

(1)

Jako per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (dále jen „PFAS“) se označuje skupina obsahující několik tisíc syntetických chemických látek, které se v Unii používají v širokém měřítku, mimo jiné v hasicích pěnách. PFAS definuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jako jakoukoli látku, která obsahuje alespoň jeden plně fluorovaný methylovaný (CF3) nebo methylenovaný (CF2) atom uhlíku (bez jakéhokoli přímo vázaného atomu H/Cl/Br/I) (2).

(2)

V příloze XIII bodě 1.2.1 nařízení (ES) č. 1907/2006 je stanoveno kritérium „vysoce perzistentní“. PFAS zdaleka překračují kritérium pro to, aby byly považovány za vysoce perzistentní, a vykazují i řadu dalších nebezpečných vlastností. Většina z nich je mobilní ve vodě, což vede ke kontaminaci podzemních a povrchových vod a bioty. To vzbuzuje obavy zvláště u zdrojů pitné vody. U některých PFAS existuje podezření, že se jedná o karcinogeny, že způsobují poškození vyvíjejícího se dítěte a vyvolávají účinky při nízké koncentraci v orgánech, jako jsou játra, nebo v imunitním systému. Existují určité náznaky, že PFAS jsou potenciální endokrinní disruptory. Nejsou však k dispozici dostatečné údaje pro odpovídající kvantitativní posouzení účinků většiny PFAS na lidské zdraví a životní prostředí.

(3)

V roce 2019 vyzvala Rada Evropské unie Komisi, aby vypracovala akční plán na odstranění všech použití PFAS, která nejsou nezbytná (3). V roce 2020 Evropský parlament naléhavě vyzval Komisi, aby stanovila pevné lhůty, během nichž se zajistí rychlé ukončení všech případů používání PFAS, které není nezbytné (4). Ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (5) Komise uvedla, že PFAS vyžadují zvláštní pozornost, a proto navrhla komplexní soubor opatření k řešení používání PFAS a kontaminace těmito látkami.

(4)

Potenciální dopady znečištění PFAS na životní prostředí a případně i na lidské zdraví vyvolávají obavy v různých částech světa. Austrálie, Kanada, Japonsko, Korea, Čína, Rusko a Spojené státy přijaly v souvislosti s PFAS přístupy ke snižování rizik (6). Dánsko již přijalo zvláštní opatření k zákazu dovozu, prodeje a používání pěnového hasicího koncentrátu obsahujícího PFAS na vrtných stanovištích. Vnitrostátní omezení potenciálně brání řádnému fungování vnitřního trhu, a proto je na úrovni Unie nezbytná harmonizace pravidel pro omezení používání hasicí pěny obsahující PFAS.

(5)

S ohledem na obavy vyjádřené v souvislosti s nahrazením hasicích pěn obsahujících kyselinu perfluoroktanovou (PFOA) jinými pěnami na bázi fluoru, jakož i s ohledem na zlepšující se dostupnost alternativ a s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí v Unii požádala Komise dne 17. července 2020 podle čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“), aby připravila dokumentaci, která je v souladu s požadavky přílohy XV uvedeného nařízení, za účelem možného omezení PFAS v hasicích pěnách (7).

(6)

Dne 23. března 2022 předložila agentura dokumentaci podle přílohy XV, která byla změněna a dokončena dne 13. ledna 2023 (dále jen „dokumentace“) (8). Z dokumentace vyplynulo, že přibližně 25 společností vyrobí v Unii ročně přibližně 30 000 tun hasicích pěn. Navzdory předchozím omezením některých PFAS v hasicích pěnách obsahuje PFAS 18 000 tun (60 %) ze stávající vyráběné tonáže hasicích pěn. V dokumentaci byly odhadnuty celkové roční emise přibližně 470 tun PFAS z jejich výroby a použití při výcviku a při požárech.

(7)

Hasicí pěny obsahující PFAS se používají k hašení požárů zahrnujících hořlavé kapaliny („požáry třídy B“) v různých odvětvích (např. v ropném/(petro-)chemickém odvětví, obecních hasičských sborech, námořní dopravě, na letištích, v obraně a v přenosných hasicích přístrojích). Zdaleka největším odvětvím použití je ropný/(petro-)chemický průmysl, který v Unii spotřebovává 59 % roční tonáže hasicích pěn obsahujících PFAS. Hasicí pěny obsahující PFAS se používají jak pro výcvik, tak při různých „opravdových“ požárech, od malých až po ty rozsáhlé. Nedojde-li k regulaci, povede pokračující používání PFAS v hasicích pěnách ke zvýšené kontaminaci životního prostředí, pokračujícím emisím do životního prostředí a další expozici člověka.

(8)

Agentura dospěla k závěru, že rizika pro lidské zdraví a životní prostředí vyplývající z používání PFAS v hasicích pěnách v Unii nejsou náležitě kontrolována a že omezení podle nařízení (ES) č. 1907/2006 je nejvhodnějším prostředkem k řešení zjištěných rizik. K zajištění harmonizované vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí v celé Unii a k zajištění volného pohybu zboží v rámci Unie je zapotřebí celounijní opatření k řešení rizik spojených s PFAS v hasicích pěnách.

(9)

V dokumentaci se rovněž dospělo k závěru, že přesná identifikace konkrétních PFAS, které se v současné době používají v hasicích pěnách, je kvůli obchodnímu tajemství výrobce z velké části nemožná. Zúčastněné strany z odvětví uvádějí, že PFAS většinou patří do kategorie podle délky řetězce C6, což jsou látky příbuzné undekafluorhexanové kyselině. Látky s kratší délkou řetězce se však rovněž používají v hasicích pěnách a v budoucnu by mohly být teoreticky pro použití v hasicích pěnách vyvinuty nové, neregulované PFAS. V dokumentaci se proto dospělo k závěru, že omezení vztahující se na celou třídu PFAS bez ohledu na tržní status konkrétních PFAS, a nikoli na konkrétní PFAS nebo podskupiny PFAS, je vhodné k řešení rizik vyplývajících z PFAS v hasicích pěnách, včetně rizik vyplývajících z tzv. „politováníhodného nahrazení“ v budoucnu.

(10)

V dokumentaci agentura zvážila pět různých možností omezení a nakonec se rozhodla navrhnout zákaz uvádění PFAS na trh a jejich používání v hasicích pěnách, včetně jejich formulace, a stanovila přechodná období specifická pro konkrétní odvětví. Podle agentury by uvádění přenosných hasicích přístrojů obsahujících PFAS na trh mělo být omezeno po přechodném období šesti měsíců, zatímco používání hasicích pěn obsahujících PFAS pro výcvik, zkoušky a použití obecními hasičskými sbory by mělo být omezeno po uplynutí přechodného období 18 měsíců. Pro používání hasicích pěn obsahujících PFAS na palubě civilních lodí bylo považováno za nezbytné delší přechodné období v délce tří let a pro používání hasicích pěn obsahujících PFAS v civilním letectví, obraně a přenosných hasicích přístrojích v délce pěti let. Agentura považovala přechodné období v délce až deseti let za odůvodněné pro používání hasicích pěn obsahujících PFAS v závodech, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (9), včetně zejména rozsáhlých atmosférických požárů skladovacích nádrží a průmyslových odvětví manipulujících s četnými různými hořlavými kapalinami na stejném místě.

(11)

V dokumentaci agentura rovněž navrhla nastavit koncentrační limit pro PFAS v hasicích pěnách na 1 mg/l (10). Podle agentury by tento limit předcházel jakémukoli záměrnému používání PFAS v pěnových hasicích koncentrátech a zabránil by většině emisí. Agentura se navíc domnívala, že tento koncentrační limit by se měl vztahovat i na přístroje, které se používají s hasicí pěnami obsahujícími PFAS, jelikož tohoto limitu by mohlo být dosaženo poměrně jednoduchým procesem čištění.

(12)

V neposlední řadě agentura navrhla, aby uživatelé hasicí pěny (s výjimkou přenosných hasicích přístrojů) vypracovali „plány řízení pro hasicí pěny obsahující PFAS“ a uplatňovali osvědčená opatření k řízení rizik, která jim umožní nadále používat pěny obsahující PFAS během jakéhokoli použitelného přechodného období.

(13)

Dne 16. března 2023 přijal agenturní Výbor pro posuzování rizik (dále jen „výbor RAC“) stanovisko (11), v němž dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou v podobě změněné výborem RAC, jež se týká PFAS v hasicích pěnách, je nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěného rizika, a to z hlediska své účinnosti při snižování rizika, proveditelnosti a sledovatelnosti.

(14)

Výbor RAC podpořil použití definice PFAS formulované OECD pro účely seskupení látek. Výbor RAC uznal, že může být možné identifikovat PFAS nebo podskupiny, které nejsou vhodné pro použití v hasicích pěnách z důvodu jejich přirozených vlastností, ale měl za to, že vyloučení identifikovaných PFAS nebo podskupin, které pravděpodobně nebudou používány, není odůvodněné. Pokud některé PFAS nejsou vhodné, nejsou tímto omezením ovlivněny a úsilí potřebné k identifikaci těchto skupin a látek by nebylo odůvodněné. Vyloučení podskupin navíc vede k potenciálnímu neúmyslnému vyloučení PFAS, které lze v budoucnu považovat za vhodné, avšak které mají podobné nebezpečné vlastnosti. Výbor RAC usoudil, že vysoká perzistence PFAS v kombinaci s jinými nebezpečími vzbuzuje vážné obavy. Výbor RAC považoval odhady agentury ohledně emisí PFAS do životního prostředí z používání hasicích pěn obsahujících PFAS za spolehlivé a souhlasil s tím, že uvolňování by mělo být použito jako ukazatel rizika a mělo by být minimalizováno.

(15)

Výbor RAC souhlasil s tím, že nejvhodnějším opatřením ke snížení rizik PFAS v hasicích pěnách je celounijní omezení podle nařízení (ES) č. 1907/2006 týkající se PFAS jako skupiny. Výbor RAC rovněž souhlasil s tím, že omezení by mělo řešit rizika vyplývající z uvádění PFAS na trh a jejich používání, včetně jejich formulace, při všech použitích hasicích pěn, jelikož přispívají k emisím do životního prostředí. Toto uvolňování představuje riziko pro člověka a životní prostředí a dané riziko se zvyšuje s pokračujícím používáním v důsledku perzistence PFAS a následného rostoucího ukládání do životního prostředí v průběhu času. Navzdory regulačnímu úsilí, které trvalo více než deset let, je výbor RAC toho názoru, že stávající opatření k řízení rizik a provozní podmínky dané riziko dostatečně neřeší.

(16)

Výbor RAC podpořil návrh požadovat, aby provozovatelé vypracovali plány řízení pro konkrétní stanoviště. Výbor RAC rovněž souhlasil s podmínkami pro odpovídající odstraňování, zpracování a označování sebraného odpadu obsahujícího PFAS. Výbor RAC navíc uvedl, že je třeba zajistit, aby se s odpadem z čištění hasicích přístrojů zacházelo za účelem odpovídajícího zpracování a aby se biologické čištění odpadních vod nepovažovalo za odpovídající čištění. Výbor RAC uvedl, že biologické čištění odpadních vod je nejběžnější metodou odstraňování sebrané odpadní vody obsahující hasicí pěny, ale že toto čištění má omezenou účinnost při odstraňování PFAS a kromě toho může být významným zdrojem PFAS také odstraňování odpadních kalů. V případě spalování nebo spoluspalování odpadu obsahujícího PFAS výbor RAC uvedl, že teplota by měla být vyšší než 1 100 stupňů Celsia. Výbor RAC však rovněž uvedl, že v budoucnu mohou být vyvinuty další techniky odstraňování, a proto nenavrhl další vymezení přiměřeného zpracování nad rámec podmínek navržených v dokumentaci.

(17)

Dne 7. června 2023 přijal stanovisko (12) agenturní Výbor pro socioekonomickou analýzu (dále jen „výbor SEAC“). Výbor SEAC dospěl k závěru, že omezení navržené agenturou týkající se PFAS v hasicích pěnách je nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, s přihlédnutím k socioekonomickým přínosům a nákladům souvisejícím s PFAS, za předpokladu, že bude proveden přezkum dostupnosti alternativ pro závody, na něž se vztahuje směrnice 2012/18/EU, a to před koncem přechodného období navrženého pro uvádění na trh a používání v těchto závodech. Výbor SEAC dále doporučil zahrnout povinnost přezkoumat pokrok v nahrazování při používání hasicích pěn obsahujících PFAS v zařízeních pro těžbu ropy a zemního plynu na moři před koncem přechodného období pro dané použití.

(18)

Výbor SEAC dospěl k závěru, že navzdory určitým nejistotám představují socioekonomické náklady navrhovaného omezení odhadnuté na přibližně 7 miliard EUR za období 30 let řádově správnou výši. Výbor SEAC souhlasil s agenturou, že přínosy navrhovaného omezení spočívají v tom, že se předejde uvolnění přibližně 13 200 tun emisí do životního prostředí za 30 let (podle odhadů agentury), pokud budou provedena opatření k řízení rizik navržená agenturou. Výbor SEAC uvedl, že ústřední hodnota poměru nákladové efektivnosti ve výši přibližně 500 EUR na kilogram emisí, kterým se předejde, se pohybuje řádově ve výši nedávných omezení zavedených pro perzistentní chemické látky. Výbor SEAC rovněž uvedl, že zahrnutí opatření k řízení rizik v případě výcviku a požárů mělo omezený dopad na nákladovou efektivnost navrhovaného omezení, a proto tato opatření považoval za odůvodněná. Výbor SEAC dospěl rovněž k názoru, že dané omezení by mohlo vést k dalším pozitivním dopadům, jako je zamezení nákladům na sanaci životního prostředí a motivace k dřívějším inovacím v oblasti alternativ PFAS, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského chemického průmyslu, jakož i k některým nejistým nebo potenciálně negativním dopadům, například na emise skleníkových plynů a nedostatečné hašení požárů, pokud alternativy nebudou fungovat stejně dobře jako pěny obsahující PFAS.

(19)

Výbor SEAC dospěl k závěru, že technicky a ekonomicky vhodné alternativní hasicí pěny, které nejsou založeny na fluoru, jsou k dispozici a mohou být do konce přechodných období navržených agenturou zavedeny ve většině, i když ne ve všech odvětvích nebo použitích. Výbor SEAC se zejména domníval, že dosud nebyla plně prokázána dostupnost vhodných alternativ pro použití v závodech, na něž se vztahuje směrnice 2012/18/EU, a v zařízeních pro těžbu ropy a zemního plynu na moři. Aby byl zajištěn úplný vývoj, zkoušení a přijetí vhodných alternativ, doporučil výbor SEAC delší přechodná období než ta, která navrhla agentura, pro uvádění na trh přenosných hasicích přístrojů, které rozprašují pěnu odolnou vůči alkoholu, pro použití v námořním odvětví a pro použití v zařízeních pro těžbu ropy a zemního plynu na moři. Pro používání přenosných hasicích přístrojů doporučil výbor SEAC přechodné období do 31. prosince 2030 namísto pětiletého přechodného období, které navrhla agentura.

(20)

Výbor SEAC vzal na vědomí další podmínku doporučenou výborem RAC, a sice požadavek na minimální teplotu spalování 1 100 stupňů Celsia. Výbor SEAC však nebyl schopen dospět k závěru ohledně nákladů spojených s tímto doporučením, což do posouzení vneslo další prvek nejistoty.

(21)

V rámci řízení o omezení bylo konzultováno fórum pro výměnu informací o prosazování, jež je součástí agentury a je uvedeno v čl. 76 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „fórum“), a jeho stanovisko bylo vzato v úvahu.

(22)

Dne 31. srpna 2023 předala agentura stanoviska výborů RAC a SEAC Komisi.

(23)

S ohledem na dokumentaci a na stanoviska výborů RAC a SEAC má Komise za to, že uvádění PFAS v hasicích pěnách na trh a jejich používání představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, které je třeba řešit na úrovni celé Unie.

(24)

Komise se proto domnívá, že omezení uvádění PFAS v hasicích pěnách na trh a jejich používání, jak je stanoveno v tomto nařízení, je nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěného rizika s přihlédnutím k jeho socioekonomickému dopadu a dostupnosti alternativ.

(25)

Komise se domnívá, že široký rozsah omezení vztahující se na všechny PFAS, jak je definuje OECD, je vzhledem k obavám uvedeným v dokumentaci a potvrzeným výbory RAC a SEAC přiměřený. Hlavním problémem, který vede ke zvýšení koncentrací v životním prostředí, je perzistence všech PFAS, včetně jejich produktů rozkladu. Mnohé PFAS jsou vysoce mobilní v životním prostředí a různé studie stanovily u PFAS řadu dalších nebezpečí, často v závislosti na jejich konkrétní struktuře. Komise konstatuje, že přesná identifikace PFAS, které se v současné době používají v hasicích pěnách, je z velké části nemožná kvůli obchodnímu tajemství výrobců a že je zapotřebí široká působnost omezení, aby se zabránilo politováníhodnému nahrazování různých jednotlivých PFAS, které všechny splňují kritérium „vysoce perzistentní“ stanovené v bodě 1.2.1 přílohy XIII nařízení (ES) č. 1907/2006, a vedou proto ke kontaminaci podzemních a povrchových vod a bioty.

(26)

Komise se domnívá, že není jisté, zda lze některé podskupiny PFAS použít v hasicích pěnách, a zda proto představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. S ohledem na závazek Unie k postupnému ukončení používání PFAS, je-li to možné, jak je uvedeno výše, se však Komise domnívá, že široká působnost omezení u mnoha chemických látek je odůvodněná, aby se zajistila identifikace látek, které spadají do oblasti působnosti tohoto omezení, zabránilo se neúmyslnému vyloučení PFAS, které lze v budoucnu považovat za vhodné pro použití v hasicích pěnách, a aby byla zajištěna proveditelnost omezení.

(27)

Komise souhlasí s koncentračním limitem navrženým výbory RAC a SEAC, což je koncentrace 1 mg/l pro sumu všech PFAS. Komise se domnívá, že v zájmu právní jistoty a usnadnění dodržování a prosazování tohoto omezení by hasicí pěna měla být v tomto nařízení definována jako jakákoli směs pro hašení požárů s pěnou, jakož i různé druhy směsí hasicích pěn v různých fázích hodnotového řetězce a použití, včetně pěnového hasicího koncentrátu, který k vytvoření pěnového hasicího roztoku vyžaduje ředění vodou, pěnového hasicího roztoku a hasicí pěny, což je pěnový hasicí roztok, který se během použití smíchá se vzduchem. Ačkoli je pro každou jednotlivou PFAS k dispozici jen omezená dostupnost analytických metod, lze pro účely prokázání souladu s omezením použít metody stanovení celkového obsahu fluoru v souladu s doporučením fóra. Komise se domnívá, že omezení je vymahatelné, což je posíleno zejména kombinací dostupnosti metod stanovení celkového obsahu fluoru a požadavku na označování.

(28)

Komise konstatuje, že provádění omezení u konkrétní skupiny PFAS v hasicích pěnách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (13) prokázalo, že i po vyčištění v souladu s nejlepšími dostupnými technikami mohou rezidua PFAS zůstat v přístrojích, a tedy mohou být přítomna v nově naplněných hasicích pěnách bez fluoru. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise uznává, že stanovení koncentračního limitu pro PFAS ve výši 1 mg/l, jak doporučuje agentura, může vést k nahrazení všech přístrojů využívajících hasicí pěny, které byly dříve používány s hasicími pěnami obsahujícími PFAS. Komise proto považuje za vhodné stanovit limit 50 mg/l pro všechny PFAS v hasicích pěnách pocházejících z těchto přístrojů. Tento koncentrační limit by se měl vztahovat pouze na hasicí pěny bez fluoru, které jsou nově plněny do přístrojů po jejich vyčištění. S ohledem na vývoj v oblasti měření zpětného účinku a metod čištění přístrojů by Komise měla tuto odchylku přezkoumat do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Odchylka by se neměla vztahovat na přenosné hasicí přístroje, jelikož se očekává, že budou postupně nahrazeny v celém rozsahu. V případě opětovného použití hasicích přístrojů by se obecný koncentrační limit 1 mg/l měl vztahovat na všechny hasicí pěny uvolňované z hasicího přístroje.

(29)

Některé podskupiny PFAS nebo některá jejich použití by měly být ze zákazu uvádění na trh a používání vyňaty, jelikož již podléhají omezením nebo zákazům v Unii. Kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS), její soli a sloučeniny příbuzné PFOS, kyselina perfluoroktanová (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA a kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), její soli a sloučeniny příbuzné PFHxS, na něž se vztahují zákazy uvedené v příloze I nařízení (EU) 2019/1021, by měly být ze zákazu uvádění na trh a používání vyňaty. Na kyseliny perfluorkarboxylové s řetězcem o délce 9 až 14 atomů uhlíku (C9–C14 PFCA) se vztahuje stávající omezení podle položky 68 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 a měly by být z omezení uvádění na trh a používání vyňaty. Použití kyseliny undekafluorhexanové (PFHxA), jejích solí a látek příbuzných PFHxA omezená body 4 a 5 stávajícího omezení podle položky 79 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 by rovněž měla být z omezení uvádění na trh a používání vyňata. Množství PFAS z těchto podskupin PFAS, na něž se vztahuje odchylka, by mělo být zahrnuto do stanovení koncentrace sumy všech PFAS pro účely tohoto omezení. Opatření k řízení rizik uvedená v bodech 7 až 10 uložená jako podmínka pro použití tohoto omezení by se měla vztahovat na PFAS z těch podskupin, jejichž použití v hasicích pěnách je stále povoleno.

(30)

Na formulaci, zpracování a skladování hasicích pěn obsahujících PFAS, včetně jakéhokoli z těchto použití pro výrobu hasicích pěn v Unii bez ohledu na místo určení hasicích pěn, ať už pro Unii, nebo pro třetí země, se vztahuje definice „použití“ stanovená v čl. 3 bodě 24 nařízení (ES) č. 1907/2006. Komise se proto domnívá, že kromě omezení pro použití PFAS v těchto hasicích pěnách není nutné stanovit omezení týkající se formulace hasicích pěn obsahujících PFAS, jak bylo navrženo výbory RAC a SEAC.

(31)

Pokud jde o uvádění PFAS v hasicích pěnách na trh i jejich používání, Komise považuje za vhodné obecné přechodné období v délce pěti let. Jedná se o dobu odkladu, kterou podporují výbory RAC a SEAC pro používání PFAS v hasicích pěnách v obecné skupině všech použití a odvětví, na něž se neuplatní konkrétnější časově omezená odchylka, která se vztahuje na řadu různých míst a různých procesů nahrazování. Tuto dobu odkladu podporuje výbor SEAC i pro používání PFAS v hasicích pěnách používaných v civilním letectví (včetně civilních letišť) a rovněž doporučovaných pro lodě, včetně tankerů, trajektů, vlečných člunů a jiných obchodních plavidel, jakož i pro obranu. Vzhledem k tomu, že pro tato použití je rovněž třeba povolit uvádění na trh za účelem dodání, je proto vhodné uplatnit stejné přechodné období jak pro uvádění PFAS v hasicích pěnách na trh, tak pro jejich používání.

(32)

Pokud jde o uvádění na trh v případě hasicích pěn odolných vůči alkoholu a obsahujících PFAS v přenosných hasicích přístrojích, Komise souhlasí s přechodným obdobím v délce 18 měsíců, jež doporučil výbor SEAC. Pokud jde o uvádění jiných přenosných hasicích přístrojů na trh, Komise se domnívá, že přechodné období v délce 12 měsíců (namísto šesti měsíců podle doporučení výborů RAC a SEAC) zajistí dostatek času a kapacity pro zúčastněné strany, aby mohly získat požadovanou certifikaci ve všech členských státech.

(33)

Kromě toho Komise považuje za vhodné povolit uvádění PFAS v hasicích pěnách na trh po uplynutí pětiletého přechodného období pouze za účelem dodání k těm použitím, na něž se po uplynutí této doby stále vztahuje odchylka.

(34)

Komise souhlasí s přechodným obdobím v délce 18 měsíců od vstupu v platnost pro PFAS v hasicích pěnách používaných pro výcvik a zkoušky a veřejnými hasičskými sbory nebo soukromými hasičskými sbory vykonávajícími funkci veřejných hasičských sborů. Komise rovněž souhlasí s tím, že veřejné hasičské sbory by měly mít stále možnost používat pěny obsahující PFAS po dobu deseti let v případě, že musí zasáhnout a uhasit průmyslové požáry v závodech, na něž se vztahuje směrnice 2012/18/EU. Tyto pěny a přístroje by však měly být používány pouze k tomuto účelu.

(35)

Komise rovněž souhlasí s přechodným obdobím do 31. prosince 2030 pro používání PFAS v hasicích pěnách pro přenosné hasicí přístroje, jak navrhuje výbor SEAC, jelikož by se tak poskytl dostatek času pro zajištění toho, aby výrobní kapacita přenosných hasicích přístrojů bez PFAS mohla uspokojit rostoucí poptávku po nahrazení stávajících přenosných hasicích přístrojů obsahujících PFAS.

(36)

Komise souhlasí s desetiletým přechodným obdobím pro používání PFAS v hasicích pěnách, jak navrhuje výbor SEAC, pro závody, na něž se vztahuje směrnice 2012/18/EU, a pro zařízení spadající do odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři, jelikož toto období poskytuje dostatek času na úspěšné zavedení alternativ, jež splňují požadované normy pro zajištění požární bezpečnosti v těchto lokalitách. Zařízení pro vypouštění družic pro kosmický průmysl spadající pod závody, na něž se vztahuje směrnice 2012/18/EU, budou mít proto k dispozici přechodné období v délce 10 let.

(37)

Kromě toho, pokud jde o používání PFAS v hasicích pěnách, výbor SEAC podpořil pětileté přechodné období pro lodě, včetně vojenských lodí. Komise se nicméně domnívá, že u všech hladinových a ponorných vojenských plavidel bez ohledu na jejich délku a hrubou prostornost ve srovnání s civilními loděmi je třeba zohlednit zvláštní požadavky obrany, které ovlivňují technickou proveditelnost zavádění alternativ, a specifika předpisů námořnictva týkajících se hašení, a rovněž je třeba zajistit interoperabilitu se třetími zeměmi při společných vojenských cvičeních, a proto je zapotřebí více času. Kromě toho se Komise domnívá, že u civilních lodí, kde jsou již hasicí pěny obsahující PFAS umístěny na palubě, je přechodné období pěti let příliš krátké vzhledem k požadovaným úpravám pěnového systému, které lze provést pouze během suchého dokování. Komise proto považuje za vhodné stanovit přechodné období deseti let od vstupu tohoto nařízení v platnost pro používání PFAS v hasicích pěnách používaných pro vojenská plavidla a civilní lodě, kde jsou již hasicí pěny obsahující PFAS umístěny na palubě.

(38)

Komise by měla přezkoumat odchylku pro použití PFAS v hasicích pěnách pro závody, na něž se vztahuje směrnice 2012/18/EU, zařízení patřící do odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři, vojenská plavidla a civilní lodě, kde jsou již hasicí pěny obsahující PFAS umístěny na palubě, před koncem desetiletého přechodného období pro uvedená použití, s cílem sledovat pokrok v nahrazování u těchto použití.

(39)

Za účelem minimalizace dopadu emisí na životní prostředí pocházejících z použití PFAS povolených v rámci omezení považuje Komise za vhodné podmínit použití PFAS v hasicích pěnách během pětiletého a desetiletého přechodného období odpovídajícími opatřeními ke snížení jakéhokoli uvolňování PFAS do životního prostředí na úroveň, která je technicky a prakticky možná. Komise se domnívá, že odpovídající lhůtou pro provedení těchto opatření uživateli je 12 měsíců. Komise souhlasí s tím, že tato opatření by měla rovněž zahrnovat sběr za účelem odpovídajícího zpracování zásob nevyužitých hasicích pěn a odpadu obsahujícího PFAS, včetně odpadních vod, jež pocházejí z použití hasicích pěn a z čištění přístrojů, je-li to technicky a prakticky možné. Podle výboru RAC by se pro účely odpovídajícího zpracování mělo vyloučit biologické čištění odpadních vod a, pokud jde o spalování, odpad obsahující PFAS by se měl spalovat při teplotě nejméně 1 100 °C. Komise se domnívá, že odpovídající zpracování zajistí, aby obsažené PFAS byly zničeny nebo nevratně změněny. Komise souhlasí s výborem RAC, že jakákoli nevhodná forma čištění, jako je biologické čištění odpadních vod nebo spalování odpadu obsahujícího PFAS při teplotě nižší než 1 100 °C, by měla být vyloučena. Komise navíc souhlasí s doporučením výboru RAC, že hasicí pěny obsahující PFAS by se měly používat pouze proti požárům zahrnujícím hořlavé kapaliny (požáry třídy B).

(40)

Aby se také zajistilo, že budou přijata a zdokumentována vhodná opatření, a aby se usnadnilo vymáhání, považuje Komise za vhodné, aby uživatelé hasicích pěn obsahujících PFAS vypracovali jako podmínku použití v rámci tohoto omezení plán řízení specifický pro konkrétní místo použití dané pěny. Tento plán řízení by měl mimo jiné obsahovat informace o podmínkách a objemech použití, sběru a odpovídajícím zpracování a čištění, plánech v případě náhodného úniku/rozprášení a strategii nahrazování hasicích pěn obsahujících PFAS hasicí pěnami bez fluoru. Uživatelé by měli mít tento plán řízení k dispozici po dobu nejméně 15 let pro účely kontroly prováděné příslušnými orgány.

(41)

Aby se zajistilo, že s hasicími pěnami obsahujícími PFAS bude nakládáno odpovídajícím způsobem, a aby se usnadnilo vymáhání, souhlasí Komise s doporučením agentury a výborů RAC a SEAC, aby se označovaly ty hasicí pěny uváděné na trh, které obsahují PFAS v koncentracích 1 mg/l nebo vyšších. Tento požadavek na označování by se měl použít rovněž na zásoby nevyužitých hasicích pěn a odpad obsahující PFAS, včetně odpadních vod, jež pocházejí z použití hasicích pěn. Komise se domnívá, že lhůta 12 měsíců je vhodná k tomu, aby uživatelé měli dostatek času na splnění této povinnosti týkající se označování.

(42)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(43)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,