(EU) 2025/1952Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1952 ze dne 29. září 2025 o opatřeních proti usídlení a šíření organismu Anoplophora glabripennis (Motschulsky) na území Unie a pro eradikaci a izolaci uvedeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/893
| Publikováno: | Úř. věst. L 1952, 3.12.2025 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
| Přijato: | 29. září 2025 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 23. prosince 2025 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2027 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
 Obsah  Tisk  Export  Skrýt přehled Celkový přehled  Skrýt názvy Zobrazit názvy
|
|||
Provádí předpisy
Předpisem se ruší
Oblasti
Věcný rejstřík
Třídění
- Deskriptor EUROVOC:
choroba rostliny; dovoz EU; kontrola dovozu; obalový materiál; obchod v rámci EU; ochrana rostlin; škodlivý organismus; strom; výrobky ze dřeva; vzorkování - Oblast:
; Právní předpisy týkající se zdraví rostlin - Kód oblastí:
03 ZEMĚDĚLSTVÍ; 03.50 Sbližování práva a opatření na ochranu zdraví; 03.50.20 Rostlinolékařství
Předpisy EU
|
Úřední věstník |
CS Řada L |
|
2025/1952 |
3.12.2025 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/1952
ze dne 29. září 2025
o opatřeních proti usídlení a šíření organismu Anoplophora glabripennis (Motschulsky) na území Unie a pro eradikaci a izolaci uvedeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/893
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/893 (2) stanoví opatření proti zavlékání organismu Anoplophora glabripennis (Motschulsky) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie. |
|
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (3) stanoví v části B své přílohy II seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám. |
|
(3) |
Dotčený škodlivý organismus je zařazen na seznamu uvedeném v části B přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, neboť je známo, že se vyskytuje v určitých částech území Unie. Jedná se o polyfágní škodlivý organismus, který údajně způsobuje škody na mnoha různých druzích rostlin na území Unie. |
|
(4) |
Dotčený škodlivý organismus je rovněž uveden na seznamu v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (4) jako prioritní škodlivý organismus. |
|
(5) |
Rostliny, které jsou hostiteli dotčeného škodlivého organismu (dále jen „hostitelské rostliny“), by měly být podrobeny průzkumům, aby se zajistila co nejvčasnější detekce dotčeného škodlivého organismu. |
|
(6) |
K přilákání dotčeného škodlivého organismu, a tím vymezení jeho výskytu v případě zjištění, by mohla být využita řada hostitelských rostlin. V tomto ohledu by se na ně mělo odkazovat jako na „sentinelové rostliny“. |
|
(7) |
Hostitelské rostliny, u nichž bylo v minulosti zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem na území Unie, s největší pravděpodobností přispívají k jeho šíření. Mělo by se na ně odkazovat jako na „dotčené rostliny“. Kromě toho by se na ně měla vztahovat určitá opatření pro eradikaci nebo v příslušných případech pro izolaci ve vymezených územích. |
|
(8) |
Aby se zajistila včasná detekce a eradikace dotčeného škodlivého organismu na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, měly by členské státy provádět každoroční průzkumy. Tyto průzkumy by se v zájmu co nejvyšší účinnosti měly vztahovat na všechny hostitelské rostliny. Dotčené průzkumy by měly být založeny na vědeckém doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) uvedeném v Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů (5). |
|
(9) |
Kromě toho má každý členský stát v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 vypracovat a průběžně aktualizovat pohotovostní plán pro každý prioritní škodlivý organismus, který může proniknout a usídlit se na jeho území. Na základě zkušeností z předchozích ohnisek výskytu je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 pro vypracování komplexního pohotovostního plánu v případě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v Unii. |
|
(10) |
Aby se zabránilo šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a s ohledem na jeho schopnost šíření, by šířka nárazníkové zóny měla být nejméně 2 km za hranicemi zamořené zóny. |
|
(11) |
S cílem zajistit okamžité uplatňování eradikačních opatření a zabránit dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie je nezbytné stanovit pravidla týkající se každoročních průzkumů ve vymezených územích. V zájmu přizpůsobení se nejaktuálnějším vědeckým a technickým poznatkům by tato pravidla měla být založena na obecných pokynech úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů. |
|
(12) |
Aby byla zajištěna přiměřená reakce na příslušné fytosanitární riziko, které dotčený škodlivý organismus představuje, je nezbytné stanovit pravidla pro zmenšení velikosti vymezených území, pro výjimky ze stanovení vymezených území a pro jejich zrušení. Pro uplatňování uvedených pravidel by měly být stanoveny zvláštní podmínky, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nerozšíří do zbývající části území Unie. |
|
(13) |
V případech izolovaných nálezů dotčeného škodlivého organismu na území Unie by stanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z příslušných rostlin eliminovat a lze prokázat, že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, nebo že se v případě tohoto konkrétního nálezu neočekává, že povede k usídlení dotčeného škodlivého organismu. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené v dané oblasti potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu. Ve velmi specifických případech, kdy lze nový výskyt a šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie jednoznačně vyloučit a příslušné riziko je považováno za zanedbatelné, však tento dohled není odůvodněný, a proto by neměl být vyžadován. |
|
(14) |
V některých oblastech území Unie již není eradikace dotčeného škodlivého organismu možná. Dotčené členské státy by proto měly mít možnost v uvedených oblastech namísto eradikace uplatnit opatření pro izolaci tohoto škodlivého organismu. |
|
(15) |
Opatření ve vymezených územích pro izolaci výskytu by měla být méně přísná než opatření pro eradikaci, avšak měla by zajistit důsledné provádění průzkumů a preventivních kroků, zejména v příslušných nárazníkových zónách, s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie. |
|
(16) |
Vzhledem k tomu, že jsou opatření týkající se vymezených území pro izolaci výskytu méně přísná, měla by být šířka nárazníkové zóny zvětšena na nejméně 4 km, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nerozšíří mimo uvedená vymezená území. |
|
(17) |
Členské státy by měly Komisi a ostatní členské státy informovat o veškerých vymezených územích pro izolaci výskytu, jež hodlají určit nebo pozměnit, aby Komise získala přehled o šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a mohla zahrnout danou oblast na seznam vymezených území pro izolaci výskytu uvedený v příloze I tohoto nařízení. |
|
(18) |
Aby se zajistilo okamžité odstranění napadených rostlin a zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie, měly by se v nárazníkových zónách v nejvhodnějším termínu v roce a s dostatečnou intenzitou provádět každoroční průzkumy, a to s přihlédnutím k možnosti příslušných orgánů dále monitorovat hostitelské rostliny v zamořených zónách pro účely izolace výskytu. |
|
(19) |
Aby se zabránilo možnému šíření dotčeného škodlivého organismu mimo vymezená území, měla by být intenzita každoročních průzkumů kolem míst produkce ve vymezených územích intenzivnější než ve zbývajících částech těchto území. |
|
(20) |
Opatření obsažená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2015/893 týkající se dovozu dotčených rostlin na území Unie a jejich přemísťování v rámci území Unie jsou uvedena v přílohách VII a VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, zatímco opatření týkající se průzkumů, eradikace a izolace dotčeného škodlivého organismu jsou aktualizována a nahrazena opatřeními stanovenými v tomto nařízení. |
|
(21) |
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/893 by proto mělo být zrušeno a mělo by být nahrazeno tímto nařízením. |
|
(22) |
Ustanovení tohoto nařízení týkající se průzkumů na základě karty průzkumu výskytu škodlivého organismu Anoplophora glabripennis (6) vypracované úřadem (dále jen „karta průzkumu výskytu škodlivého organismu“) a obecných pokynů úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin by se měla použít ode dne 1. ledna 2027 s cílem poskytnout příslušným orgánům dostatek času pro naplánování a přípravu koncepce těchto průzkumů a vyčlenění dostatečných zdrojů. |
|
(23) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví opatření proti usídlení a šíření organismu Anoplophora glabripennis (Motschulsky) na území Unie, opatření pro jeho eradikaci, pokud je na tomto území zjištěn jeho výskyt, a opatření pro jeho izolaci, pokud eradikace již není možná.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
(1) |
„dotčeným škodlivým organismem“Anoplophora glabripennis (Motschulsky); |
|
(2) |
„dotčenými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Acer spp., Aesculus spp., Betula spp., Fraxinus spp., Populus spp., Salix spp. a Ulmus spp.; |
|
(3) |
„hostitelskými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Acer spp., Aesculus spp., Albizia spp., Alnus spp., Betula spp., Carpinus spp., Celtis spp., Cercidiphyllum spp., Corylus spp., Elaeagnus spp., Fagus spp., Fraxinus spp., Gleditsia spp., Hibiscus spp., Koelreuteria spp., Malus spp., Melia spp., Morus spp., Platanus spp., Populus spp., Prunus spp., Pyrus spp., Ostrya spp., Quercus rubra, Robinia spp., Salix spp., Sophora spp., Sorbus spp., Tilia spp. a Ulmus spp.; |
|
(4) |
„dotčeným dřevem a dřevěným obalovým materiálem“ dřevo a obalový materiál ze dřeva druhů Acer spp., Aesculus spp., Betula spp., Fraxinus spp., Populus spp., Salix spp. a Ulmus spp.; |
|
(5) |
„sentinelovými rostlinami“ dotčené rostliny specificky pěstované na podporu včasné detekce dotčeného škodlivého organismu a využívané pro účely průzkumů; |
|
(6) |
„vymezeným územím pro izolaci výskytu“ oblast, v níž nelze dotčený škodlivý organismus eradikovat, uvedená v příloze I. |
KAPITOLA II
KAŽDOROČNÍ PRŮZKUMY ZAMĚŘENÉ NA DOTČENÝ ŠKODLIVÝ ORGANISMUS MIMO VYMEZENÁ ÚZEMÍ NA ÚZEMÍ UNIE A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY
Článek 3
Průzkumy na území Unie mimo vymezená území
1. Příslušné orgány provádějí na hostitelských rostlinách v oblastech svého území, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, každoroční průzkumy založené na posouzení rizik, zaměřené na zjištění přítomnosti zmíněného škodlivého organismu.
2. Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečnou spolehlivostí i nízká míra výskytu napadených rostlin.
Průzkumy musí vycházet z obecných pokynů úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin.
3. Průzkumy se provádějí:
|
a) |
s využitím technik schopných zjistit napadení ve výšce koruny; |
|
b) |
ve venkovním prostředí, přírodních a městských oblastech, na zastávkách podél hlavních silnic a železničních tratí a rovněž ve školkách, zahradních centrech, obchodních centrech, na pilách zpracovávajících tvrdé dřevo a na dalších relevantních místech, kde podle příslušných orgánů existuje větší pravděpodobnost detekce dotčeného škodlivého organismu; |
|
c) |
s přihlédnutím k výskytu a biologii hostitelských rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu. |
4. Průzkumy sestávají z:
|
a) |
vizuální prohlídky hostitelských rostlin a |
|
b) |
případně odběru vzorků a testování rostlin k pěstování, dřeva nebo dřevěného obalového materiálu. |
V příslušných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám v rámci průzkumů využít speciálně vycvičené čichací psy nebo lapače.
Článek 4
Pohotovostní plány
Každý členský stát ve svém pohotovostním plánu požadovaném podle článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 stanoví:
|
a) |
eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 9; |
|
b) |
nezbytné zdroje, jež mají být vyčleněny, a postupy pro vyčlenění těchto zdrojů v případě potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt; |
|
c) |
ustanovení o uplatňování zvláštních požadavků týkajících se dovozu hostitelských rostlin na území Unie a jejich přemísťování v rámci území Unie, jak je stanoveno v přílohách VII a VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072; |
|
d) |
postupy pro identifikaci vlastníků soukromých pozemků, kde budou muset být v případě detekce dotčeného škodlivého organismu uplatněna opatření. |
Členské státy své pohotovostní plány podle potřeby každoročně aktualizují.
KAPITOLA III
VYMEZENÁ ÚZEMÍ
Článek 5
Stanovení vymezených území
1. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území pro účely eradikace dotčeného škodlivého organismu.
2. Po úředním potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu a stanovení vymezeného území uvedeného v odstavci 1 příslušné orgány prostřednictvím vymezovacího průzkumu neprodleně určí stupeň zamoření.
3. Pokud se na základě výsledků průzkumů uvedených v článku 8 během nejméně čtyř po sobě následujících let dospěje k závěru, že stupeň zamoření dotčeným škodlivým organismem je takový, že znemožňuje jeho eradikaci, příslušné orgány neprodleně oznámí Komisi podrobnosti o novém vymezeném území pro izolaci výskytu, které hodlají určit nebo změnit, aby mohlo být toto území zařazeno na seznam vymezených území pro izolaci výskytu v příloze I.
4. Vymezené území sestává ze:
|
a) |
zóny zahrnující všechny napadené rostliny a veškeré dotčené rostliny, u nichž je pravděpodobné, že budou napadeny, nacházející se v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin (dále jen „zamořená zóna“); |
|
b) |
nárazníkové zóny:
|
5. Stanovení vymezeného území musí zohledňovat vědecké zásady, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupeň zamoření, konkrétní rozšíření hostitelských rostlin na daném území a důkazy o usídlení dotčeného škodlivého organismu.
Vychází z vymezovacího průzkumu s koncepcí a systémem vzorkování, které umožní s 95 % mírou spolehlivosti zjistit i 1 % míru výskytu napadených rostlin. Průzkum musí být založen na pokynech úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy.
6. Pro účely přijetí eradikačních opatření podle článku 9 lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 1 km, jestliže příslušný orgán dospěje k závěru, že eradikace dotčeného škodlivého organismu je možná, a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření hostitelských rostlin.
V případě vymezeného území pro izolaci výskytu lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 2 km, jestliže příslušný orgán považuje takovou vzdálenost za vhodnou pro izolaci dotčeného škodlivého organismu a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření hostitelských rostlin.
V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti a profesionálních provozovatelů o stanovení vymezených území.
Článek 6
Výjimky ze stanovení vymezených území
1. Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, nebo je stanovit dočasně, je-li prokázáno že:
|
a) |
dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen s rostlinami, dřevem nebo dřevěným obalovým materiálem, na nichž byl nalezen, a že tyto rostliny, dřevo nebo dřevěný obalový materiál byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu, nebo že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení, a |
|
b) |
nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že šíření nebo úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření. |
2. Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:
|
a) |
přijmout okamžitá opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření; |
|
b) |
v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dalšího roku, a to nejméně po dobu čtyř po sobě následujících let, provádět během období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu v souladu s článkem 3 pravidelný a intenzivní průzkum na území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn; |
|
c) |
zpětně vysledovat původ napadení a provést prohlídku dotčených rostlin, dotčeného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu kolem nálezu za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování, aby se vyloučila přítomnost larev; |
|
d) |
zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a |
|
e) |
přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, s přihlédnutím k ISPM č. 9 (7) a při uplatnění integrovaného přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (8). |
Průzkum uvedený v odst. 2 písm. b) se nevyžaduje v případech, kdy lze jednoznačně vyloučit stávající nebo nový výskyt dospělých jedinců dotčeného škodlivého organismu v hostitelské rostlině, dotčeném dřevu nebo dotčeném dřevěném obalovém materiálu a kdy důvody pro takové rozhodnutí byly písemně sděleny Komisi.
Článek 7
Zrušení vymezeného území
1. Vymezené území může být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 8 není výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn ve vymezeném území po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.
2. Vymezení může být rovněž zrušeno v případech, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 1.
Článek 8
Každoroční průzkumy ve vymezených územích
1. Příslušné orgány provádějí ve vymezených územích intenzivní každoroční průzkumy hostitelských rostlin podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, a to s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu a v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku.
2. V případě potřeby provede příslušný orgán cílené destruktivní vzorkování.
3. V případech využití sentinelových rostlin jsou tyto dotčené rostliny nejméně jednou měsíčně podrobeny kontrolám. Musí být zničeny a prohlédnuty nejpozději předtím, než je dotčený škodlivý organismus v oblasti určené dotčeným příslušným orgánem schopen dokončit jeden celý životní cyklus.
4. Koncepce průzkumu musí zohlednit obecné pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy. Koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny určit alespoň s 95 % mírou spolehlivosti i 1 % míru výskytu dotčeného škodlivého organismu.
5. Příslušný orgán provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím kontrol hostitelských rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem zařízení pro ošetření nebo zpracování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu a kůry.
KAPITOLA IV
ERADIKAČNÍ A IZOLAČNÍ OPATŘENÍ
Článek 9
Eradikační opatření
1. Za účelem eradikace dotčeného škodlivého organismu přijmou příslušné orgány ve vymezených územích tato opatření:
|
a) |
okamžité pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev; v případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity; |
|
b) |
pokácení všech dotčených rostlin v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin a prohlídka uvedených dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoliv známek napadení; |
|
c) |
odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin pokácených v souladu s písmeny a) a b), přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté; |
|
d) |
odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace dřeva, kůry a dřevěného obalového materiálu souvisejících s napadením, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu; |
|
e) |
zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území; |
|
f) |
prošetření původu napadení dohledáním rostlin, dřeva, kůry a jiných předmětů souvisejících s napadením a jejich prohlídka za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního odběru vzorků; |
|
g) |
v příslušném případě nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy; |
|
h) |
zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v oblasti uvedené v písmeni b), s výjimkou míst produkce uvedených v bodě 17.2 přílohy VIII nařízení (EU) 2019/2072 a sentinelových rostlin; |
|
i) |
zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních stanovených v tomto článku, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezeného území; |
|
j) |
v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli okolnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit eradikaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný; |
|
k) |
jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9 (9) a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (10). |
Pokud v případech stanovených v prvním pododstavci písm. a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu.
2. Každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.2 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z obecných pokynů úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99 % mírou spolehlivosti i 1 % míru výskytu napadených rostlin.
3. Odpovědný úřední subjekt provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol hostitelských rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování.
4. V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu a kůry mimo vymezené území a pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo a dřevěný obalový materiál a kůra přemístěny do nejbližšího vhodného zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 30 až 32 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Uvedené přemísťování se provádí pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit.
4. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že pokácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich obzvláštní společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, musí být tyto jednotlivé rostliny každý měsíc podrobeny individuální prohlídce za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení a přijmou se opatření představující alternativu ke kácení, která zajistí vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo jakémukoli případnému šíření dotčeného škodlivého organismu z uvedených rostlin.
Článek 10
Izolační opatření
1. V zamořených zónách vymezených území pro izolaci výskytu uvedených v příloze I přijmou příslušné orgány všechna tato opatření:
|
a) |
pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev; |
|
b) |
odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin pokácených v souladu s písmenem a), přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté; |
|
c) |
zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území; |
|
d) |
v případě potřeby nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinami; |
|
e) |
zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v zamořené zóně, s výjimkou míst produkce uvedených v bodě 17.2 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a výsadby sentinelových rostlin; |
|
f) |
zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o izolačních opatřeních stanovených v tomto článku, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezeného území stanoveného podle článku 5; |
|
g) |
v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli záležitosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat izolaci, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležitého vykácení a zničení všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení bez ohledu na jejich lokalitu, vlastnictví nebo osobu, která je za ně odpovědná; |
|
h) |
jakékoli jiné opatření, které může napomoci k izolaci dotčeného škodlivého organismu. |
V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) musí kácení začít okamžitě, avšak v případě, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity. Pokud hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny není možné odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu.
2. Každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.2 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z obecných pokynů úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99 % mírou spolehlivosti i 1 % míru výskytu napadených rostlin.
3. V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu a kůry mimo vymezené území a ze zamořené zóny do nárazníkové zóny, pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo a dřevěný obalový materiál a kůra přemístěny do nejbližšího vhodného zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 30 až 32 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Uvedené přemísťování se provádí pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit.
3. Odpovědný úřední subjekt provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol hostitelských rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování.
4. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, odpovídajícím způsobem se použijí články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 11
Oznamovací povinnosti
1. Členské státy do 30. dubna každého roku předloží Komisi a ostatním členským státům zprávu o opatřeních přijatých v předcházejícím kalendářním roce podle tohoto nařízení a o výsledcích opatření stanovených v článcích 3 až 10.
Tato zpráva zahrnuje:
|
a) |
počet vzorků odebraných v souladu s čl. 8 odst. 2; |
|
b) |
důvody pro využití odchylky stanovené v čl. 9 odst. 4 a opatření přijatá v důsledku jejího využití. |
2. Výsledky průzkumů provedených podle článku 8 se předloží Komisi za použití některého ze vzorů stanovených v příloze II.
Článek 12
Zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2015/893
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/893 se zrušuje.
Článek 13
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ode dne 1. ledna 2027 se použijí tato ustanovení:
|
a) |
čl. 3 odst. 2; |
|
b) |
čl. 5 odst. 5 druhý pododstavec; |
|
c) |
čl. 8 odst. 4; |
|
d) |
čl. 9 odst. 2; |
|
e) |
čl. 10 odst. 2. |
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. září 2025.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/893 ze dne 9. června 2015 o opatřeních proti zavlékání organismu Anoplophora glabripennis (Motschulsky) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 146, 11.6.2015, s. 16, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2015/893/oj).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj).
(5) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, 8. září 2020; doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919.
(6) EFSA, 2019. Story map for survey of Anoplophora glabripennis. EFSA Journal 2019;16(12):EN-1750. K dispozici na internetové adrese: https://efsa.maps.arcgis.com/. Poslední aktualizace: 29. května 2021.
(7) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.
(8) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.
(9) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011.
(10) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014.
PŘÍLOHA I
Vymezená území pro izolaci výskytu
ITÁLIE
|
Číslo vymezeného území (VÚ) v systému Europhyt |
Zóna VÚ |
Region |
Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení |
|
206 |
Zamořená zóna |
Marche |
Části těchto obcí: Ostra, Senigallia, Trecastelli, Corinaldo, Ostra Vetere, Belvedere Ostrense |
|
Nárazníková zóna |
Části těchto obcí: Ostra, Senigallia, Trecastelli, Corinaldo, Ostra Vetere, Belvedere Ostrense, Morro d’Alba, Montecarotto |
||
|
358 |
Zamořená zóna |
Marche |
Celé území těchto obcí: Monte Urano, Rapagnano, Magliano di Tenna, Belmonte Piceno, Grottazzolina, Monte Vidon Corrado Části těchto obcí: Sant’Elpidio a Mare, Torre San Patrizio, Monte San Pietrangeli, Francavilla d’Ete, Montegiorgio, Falerone, Servigliano, Montottone, Monte Gilberto, Ponzano di Fermo, Fermo |
|
Nárazníková zóna |
Celé území Porto San Giorgio Části těchto obcí: Porto Sant’Elpidio, Sant’Elpidio a Mare, Montegranaro, Torre San Patrizio, Monte San Pietrangeli, Monte San Giusto, Corridonia, Francavilla d’Ete, Mogliano, Montegiorgio, Massa Fermana, Montappone, Monsampietro Morico, Loro Piceno, Sant’Angelo in Pontano, Falerone, Penna San Giovanni, Servigliano, Monteleone di Fermo, Monsampietro Morico, Montottone, Monte Vidon Combatte, Monte Giberto, Petritoli, Ponzano di Fermo, Fermo, Monterubbiano, Lapedona, Santa Vittoria in Matenano |
||
|
866 |
Zamořená zóna |
Marche |
Celé území těchto obcí: Civitanova Marche, Montecosaro. Části těchto obcí: Morrovalle, Montegranaro, Sant’Elpidio a Mare, Porto Sant’Elpidio |
|
Nárazníková zóna |
Části těchto obcí: Porto Sant’Elpidio, Sant’Elpidio a Mare, Potenza Picena, Montelupone, Morrovalle, Monte San Giusto, Montegranaro |
PŘÍLOHA II
Šablony pro podávání zpráv o výsledcích průzkumů prováděných podle článku 8
ČÁST A
1. Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Název |
Datum usídlení |
Popis |
Počet |
|
Počet |
Datum |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
i |
ii |
iii |
iv |
i |
ii |
iii |
iv |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2. Pokyny k vyplnění šablony
Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.
Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska výskytu nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.
Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.
Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po průzkumu.
Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.
Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.
Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
1. |
Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les. |
|
2. |
Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť). |
|
3. |
Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl). |
Ve sloupci 7: Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.
Ve sloupci 8: Z oblastí uvedených ve sloupci 7 uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu.
Ve sloupci 9: Uveďte rostliny, plody, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.
Ve sloupci 10: Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.
Ve sloupci 11: Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.
Ve sloupci 12: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní.
Ve sloupcích 13 a 14: V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).
Ve sloupci 15: Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum pro zjištění v NZ. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).
ČÁST B
1. Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených každoročních průzkumů
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Název |
Datum usídlení |
Popis |
Počet |
Hostitelské druhy |
Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka) |
Jednotky prohlídky |
Popis |
Jednotky |
Vizuální prohlídky |
Odchyt |
Testování |
Jiné metody |
Rizikový faktor |
Úrovně rizika |
Počet lokalit |
Relativní rizika |
Podíl hostitelské populace |
Pozitivní |
Negativní |
Neurčené |
Číslo |
Datum |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
2. Pokyny k vyplnění šablony
Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:
|
— |
cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky, |
|
— |
metodu detekce a citlivost metody, |
|
— |
rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin. |
Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska výskytu nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.
Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.
Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po průzkumu.
Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.
Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.
Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
1. |
Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les. |
|
2. |
Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť). |
|
3. |
Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl). |
Ve sloupci 7: Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.
Ve sloupci 8: Uveďte zvolenou cílovou populaci a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a zahrnutého území. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte tuto volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů.
Ve sloupci 9: Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými činiteli a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.
Ve sloupci 10: Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.
Ve sloupci 11: Uveďte odhad vzorkovací efektivity. Vzorkovací efektivitou se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody zachytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru půdního vzorku obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.
Ve sloupci 12: „Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).
Ve sloupci 13: Uveďte rizikové faktory na samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik je potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.
Ve sloupci B: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.
Ve sloupci 18: Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).
Ve sloupci 21: Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).
Ve sloupci 22: Uveďte hlášení o ohniscích výskytu za rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska výskytu není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).
Ve sloupci 23: Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.
Ve sloupci 24: Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.
(1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1715 ze dne 30. září 2019, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek (nařízení o IMSOC) (Úř. věst. L 261, 14.10.2019, s. 37, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/1715/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/1952/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)