(EU) 2025/1914Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1914 ze dne 18. září 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období

(1)

Geopolitická dynamika se v posledních letech vyznačuje hlubokou nejistotou, která vyžaduje zásadní přehodnocení strategické autonomie a odolnosti Unie a ochrany demokratických zásad a právního státu, jakož i výzvami vyplývajícími z ekologické, sociální a technologické transformace. Tyto souběžné transformace prokazují, že je naléhavě nutné odstranit rozdíl v oblasti inovací, urychlit dekarbonizaci s cílem posílit konkurenceschopnost hospodářství a snížit vnější závislost diverzifikací dodavatelských řetězců, rozšířením domácí výroby zelené energie a investicemi do kritických odvětví.

(2)

Politika soudržnosti jako hlavní investiční nástroj Unie v rámci víceletého finančního rámce podporuje cílené investice, které přispívají k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zároveň řeší nové výzvy. Přezkum v polovině období se také hlásí k zásadě partnerství a zásadě víceúrovňové správy, aby bylo zajištěno efektivní provádění politiky soudržnosti na regionální úrovni a se zaměřením na občany. Proto by každé přerozdělování finančních prostředků v rámci přezkumu v polovině období mělo být prováděno v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci (4).

(3)

Právní rámec pro programy politiky soudržnosti stanoví přezkum v polovině období v roce 2025, který nabízí včasnou a jedinečnou příležitost přeorientovat programy na řešení nových výzev a příležitostí, urychlit jejich provádění a zvýšit jejich účinnost při reakci na staré i nové priority Unie, aniž by byly dotčeny jiné právní akty Unie nebo příští víceletý finanční rámec.

(4)

Vzhledem k významu horizontálních základních podmínek použitelných na všechny specifické cíle a kritéria nezbytných pro posouzení jejich splnění, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci a v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5), pro efektivní a účinné využívání celkové podpory Unie poskytované z těchto fondů Unie a k potřebě zajistit praktický účinek těchto fondů Unie by se na částky přesahující částku flexibility uvedenou v čl. 86 odst. 1 druhém pododstavci zmíněného nařízení odpovídající specifickým cílům, ke kterým Komise poskytla negativní posouzení z hlediska splnění horizontálních základních podmínek, neměly vztahovat změny programu ani převodu na základě nových priorit a flexibility, jež jsou stanoveny v pozměňujících ustanoveních tohoto nařízení. Takové přiměřené opatření představuje nezbytnou pobídku, jejímž cílem je zajistit, aby právo a postupy členských států byly i nadále v souladu s horizontálními základními podmínkami a aby výdaje kryté z fondů Unie splňovaly její cíle.

Vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (6) je uplatňováno horizontálně, měl by se tentýž požadavek uplatnit i na částky odpovídající závazkům pozastaveným opatřeními přijatými na základě uvedeného nařízení. Na částky v rámci částky flexibility uvedené v čl. 86 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/1060 a odpovídající specifickým cílům, ke kterým Komise poskytla negativní posouzení z hlediska splnění horizontálních základních podmínek, se změny programu nebo převody na základě nových priorit mohou vztahovat, pokud jsou tyto nové priority v souladu s cíli sledovanými těmito horizontálními základními podmínkami.

(5)

Ve svém sdělení ze dne 29. ledna 2025 nazvaném „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ a ve svém sdělení ze dne 26. února 2025 nazvaném „Dohoda o čistém průmyslu: Společný plán konkurenceschopnosti a dekarbonizace“ a doprovodném Akčním plánu pro cenově dostupnou energii představila Komise konkrétní způsob, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost a zajistit udržitelnou prosperitu. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), již podporují investice do cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1060. Členské státy by však měly zvýšit své úsilí a zajistit, aby dekarbonizace byla hnací silou růstu evropského průmyslu a prosperity evropských občanů, a to mimo jiné zvýšením podpory čistých technologií a přechodu na čistou energii, investicemi do projektů energetické infrastruktury, které mohou zajistit skutečnou energetickou unii, a podporou dekarbonizace výrobních procesů a výrobků.

(6)

Vzhledem k bezprecedentní geopolitické nestabilitě a potřebě Unie zajistit si vlastní obranu a civilní připravenost by měly být rychle mobilizovány finanční prostředky politiky soudržnosti na přímou podporu investic do obranných schopností a civilní bezpečnosti. Je proto nezbytné vytvořit nové specifické cíle pro podporu z EFRR a Fondu soudržnosti s cílem financovat průmyslové kapacity v odvětví obrany a umožnit investice do odolné obranné infrastruktury nebo infrastruktury dvojího užití, mimo jiné za účelem podpory vojenské mobility a zlepšení civilní připravenosti, včetně kybernetické a civilní bezpečnosti, které nemusí nutně souviset s mobilitou, v souladu s oblastí působnosti těchto fondů a zásadou „významně nepoškozovat“ a ve spolupráci s regionálními a místními orgány. Navíc by mělo být možné podporovat civilní připravenost v rámci strategií územního a místního rozvoje. Průmyslové kapacity na podporu obranných schopností by se měly týkat technologického vývoje a výroby obranných produktů a jiných produktů pro obranné účely ve smyslu nařízení Rady (EU) 2025/1106 (8), zejména těch, které jsou zmíněny v článku 1 uvedeného nařízení. Členské státy se vyzývají, aby využily možnosti, kterou jim poskytuje stávající právní rámec, dobrovolně převést zdroje, jež jim byly přiděleny ve sdíleném řízení, do přímo řízených programů s obrannými a bezpečnostními cíli. V této souvislosti by převody finančních prostředků do kategorie vojenské mobility v rámci Nástroje pro propojení Evropy zajistily koordinované zásahy podél koridorů vojenské mobility, které jsou uvedeny ve společné bílé knize vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 19. března 2025 o evropské obraně – připravenost 2030. Při podpoře těchto investic mají členské státy v příslušných případech zohlednit kritéria způsobilosti stanovená v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (9), pravidla způsobilosti stanovená v článku 16 nařízení (EU) 2025/1106 nebo příslušná ustanovení programů pro evropský obranný průmysl. Prioritou by měly být investice do infrastruktury a schopností dvojího užití.

(7)

Zvláštní pozornost a mimořádná podpora by měly být věnovány východním příhraničním regionům Unie sousedícím s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou vzhledem k jejich specifickým bezpečnostním výzvám a geopolitickému významu. Tyto regiony jsou obzvláště vystaveny vnějším hrozbám, včetně hybridních útoků. Posilování místních obranných schopností a odolnosti komunit v těchto regionech je zásadní nejen k odvrácení potenciální agrese a zajištění evropské bezpečnosti, ale také k podpoře regionálního rozvoje a sociální soudržnosti, tvorbě pracovních míst a zlepšování životních podmínek.

(8)

Při přidělování a využívání zdrojů politiky soudržnosti, které jsou zaměřeny na cíle související s obranou, by členské státy měly upřednostňovat projekty, jež podporují zaměstnanost, rozvoj dovedností a průmyslovou diverzifikaci na regionální úrovni. Zvláštní důraz by měl být kladen na podporu malých a středních podniků a regionálních klastrů působících v oblasti technologií dvojího užití, kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence a na zajišťování toho, aby tyto investice sloužily strategickým zájmům Unie a cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(9)

Investice do modernizace dopravních sítí splňujících vojenské požadavky mají rovněž významný přínos pro civilní mobilitu, hospodářské propojení a kapacity pro reakci na krize v rámci Unie. Tyto investice zlepšují přeshraniční infrastrukturu, snižují počet „úzkých míst“, zvyšují připravenost a přispívají k odolnosti regionů a kritických dodavatelských řetězců. Dopravní uzly umožňující rychlé nasazení tísňových služeb a distribuci základních potřeb navíc významně přispívají ke kontinuitě životně důležitých funkcí a národní bezpečnosti.

(10)

Vedle toho by měly být nabídnuty další možnosti financování, aby bylo možné rychle dodat likviditu k pokrytí nejnaléhavějších potřeb, totiž investic do zlepšení obranných schopností a infrastruktury, zejména upřednostněním schopností a infrastruktury dvojího užití, a civilní připravenosti. Zejména je nutné stanovit dodatečné jednorázové předběžné financování ve výši 20 % částek naplánovaných v rámci těchto vyhrazených priorit v rámci příslušných cílů politiky EFRR a Fondu soudržnosti a možnost použít vyšší míru spolufinancování ze strany Unie.

(11)

EFRR a Fond soudržnosti již mohou v rámci své oblasti působnosti podpory podporovat investice přispívající k cílům Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 (10), jejímž cílem je posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií. V zájmu větší motivace k investicím z EFRR a Fondu soudržnosti do těchto kritických oblastí by mělo být zrušeno omezení celkového příspěvku z EFRR a Fondu soudržnosti na tyto priority a měla by být prodloužena možnost členských států získat vyšší předběžné financování na související změny programů. Priority, které podporují investice přispívající k cílům platformy STEP v rámci žádosti o změnu programu, která byla Komisi předložena do 31. března 2025, mají obdržet mimořádné jednorázové předběžné financování platné v době předložení uvedené žádosti. Kromě toho by se možnosti financování produktivních investic přispívajících k cílům platformy STEP v jiných podnicích než malých a středních podnicích měly vztahovat na všechny členské státy a regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27, přičemž se zachová důraz na malé a střední podniky.

Tyto investice by měly být umožněny i v regionech, kde usnadňují přizpůsobení průmyslu spojené s digitální transformací, včetně digitálních kapacit v oblasti cloud computingu, umělé inteligence a superpočítačů, a dekarbonizaci a oběhovost výrobních procesů a produktů, například v automobilovém průmyslu nebo energeticky náročných průmyslových odvětvích. Kromě toho by možnost, aby investice přispívající k cílům platformy STEP financovaly produktivní investice do jiných podniků než malých a středních podniků z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (11), měla být rozšířena na všechny investice, přičemž se zachová důraz na malé a střední podniky, pokud jsou tyto investice nezbytné mimo jiné pro provádění plánu spravedlivé transformace a pro tvorbu pracovních míst.

(12)

V zájmu posílení energetické bezpečnosti, urychlení energetické transformace a podpory čisté mobility by měly být investice v rámci platformy STEP a Nástroje pro infrastrukturu pro alternativní paliva, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 (12), doplněny vytvořením nového specifického cíle pro EFRR a Fond soudržnosti v rámci cíle politiky 2 na podporu propojení energetických soustav a související přenosové, distribuční, skladovací a podpůrné infrastruktury, jakož i na ochranu a zabezpečení této infrastruktury a na posílení zavádění dobíjecí infrastruktury. Podpůrnou energetickou infrastrukturou se rozumí veškeré zařízení, vybavení a systémy, které podporují propojení přenosových soustav členských států tím, že umožňují výrobu, přenos, distribuci a skladování energie. V zájmu urychlení investic do těchto oblastí by se na priority vyhrazené pro tento specifický cíl mělo vztahovat jednorázové předběžné financování ve výši 20 % částek naplánovaných v rámci těchto priorit a možnost využít vyšší míru spolufinancování ze strany Unie. Očekává se, že řídící orgány budou v relevantních případech usilovat o získání maximálního objemu soukromých finančních prostředků. Toto zvýšené investiční úsilí umožní energeticky náročným odvětvím přístup ke stabilnějším a rozmanitějším zdrojům energie na méně roztříštěném vnitřním trhu s energií, což podpoří jejich udržitelnost a konkurenceschopnost. Rozšíření podpory z EFRR na projekty dekarbonizace navíc energeticky náročným odvětvím umožňuje upřednostňovat inovace s vysokým dopadem, které jsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu.

(13)

Významné projekty společného evropského zájmu, totiž projekty, které podporují a prosazují rozsáhlé přeshraniční projekty, jež jsou považovány za zásadní pro hospodářský růst, inovace a konkurenceschopnost Unie, jsou považovány za slučitelné s vnitřním trhem, pokud umožňují celoevropskou spolupráci v oblasti inovativních technologií nebo celoevropských infrastruktur. Aby se urychlilo navrhování nových a provádění stávajících významných projektů společného evropského zájmu, měla by být ve všech kategoriích regionů umožněna podpora z EFRR na investice do projektů zapojených do významného projektu společného evropského zájmu, které Komise shledala slučitelnými s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, s přihlédnutím ke sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2021 nazvaným „Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“. Na operace přispívající k významnému projektu společného evropského zájmu schválenému Komisí by se navíc měly vztahovat zjednodušené postupy výběru.

(14)

Další výzvou, která se dostala do popředí kvůli výraznému nárůstu cen a nájemného v posledních letech, je cenově dostupné a udržitelné bydlení. Obtížemi v přístupu k bydlení a rostoucím rizikem bezdomovectví jsou postiženy a musí jim čelit zejména znevýhodněné skupiny a rodiny s nízkými a středně vysokými příjmy. S cílem motivovat členské státy a regiony ke zdvojnásobení investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich příslušných oblastí působnosti podpory do výstavby a renovace cenově dostupného a udržitelného bytového fondu, včetně sociálního bydlení, by měly být vytvořeny nové specifické cíle v rámci různých cílů politiky, aby byla zajištěna flexibilita pro programování intervencí v oblasti bydlení v rámci vyhrazených priorit, přičemž je třeba uznat, že definice dostupnosti se může lišit v závislosti na situaci v jednotlivých členských státech. Tyto priority by měly být slučitelné se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 (13) a měly by zahrnovat možnost použít vyšší míru spolufinancování ze strany Unie a dodatečné jednorázové předběžné financování ve výši 20 % plánovaných částek s cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů ve všech kategoriích regionů. Těchto nových možností by například měly plně využít investice v rámci zásad a hodnot iniciativy „Nový evropský Bauhaus“. Pro podporu v rámci těchto priorit mohou být způsobilé také na náklady na dočasný pronájem náhradního ubytování pro obyvatele po dobu rekonstrukce. V této souvislosti je rovněž vhodné objasnit podporu z FST.

(15)

Voda hraje zásadní roli jako zdroj z hlediska bezpečnosti potravinových, energetických a hospodářských systémů. Její role zdroje představuje také klíčový aspekt, pokud jde o zajištění odolnosti vůči změně klimatu. Vzhledem k výzvám, které vyplývají z dopadu změny klimatu na vodní zdroje, je třeba podporovat další investice do vodohospodářské odolnosti. Je třeba posílit provádění právních předpisů v oblasti ochrany vod a moří, zvýšit efektivitu využívání vody, řešit její nedostatek a urychleně pokročit směrem k vodohospodářské odolnosti Evropy. Toto provádění vyžaduje významné investice, včetně investic do opětovného využívání vody pro nezemědělské účely, modré biotechnologie, infrastruktury pro předcházení vodnímu stresu a suchu, zavádění řešení inspirovaných přírodou, ekologické obnovy sladkovodních ekosystémů a zlepšení čištění odpadních vod. Pro obyvatele žijící v regionech, které jsou obzvláště postiženy nedostatkem vody, může odsolování, bude-li prováděno udržitelným způsobem, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 4. června 2025 nazvaném „Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost“, rovněž hrát klíčovou úlohu při zajišťování bezpečného přístupu k vodě, a mělo by proto být způsobilé pro podporu. Je proto vhodné zahrnout odkaz na bezpečný přístup k vodě, udržitelné hospodaření s vodou, včetně integrovaného hospodaření s vodou, a vodohospodářskou odolnost do specifického cíle v rámci cíle politiky 2, čímž se umožní proaktivní řízení založené na rizicích a zvýšená připravenost. Na nové vyhrazené priority stanovené pro tento specifický cíl by se měly rovněž vztahovat dodatečné jednorázové předběžné financování ve výši 20 % naplánovaných částek a možnosti vyšší míry spolufinancování, aby se podpořily klíčové investice v této oblasti. Mělo by být rovněž možné poskytnout podporu z FST na investice související s vodou, jsou-li tyto investice zaměřeny na akutní vodní stres, zvyšování odolnosti vůči změně klimatu a podporu přechodu na udržitelné a diverzifikované místní hospodářství, i když přímo nesouvisí s projekty rekultivace půdy.

(16)

Aby členské státy mohly v rámci přezkumu v polovině období provést smysluplnou úpravu programování a zaměřit zdroje na tyto nové strategické priority Unie, měla by být zrušena další omezení. Pokud jde o požadavky na tematické zaměření, je vhodné umožnit členským státům započítat částky naplánované na nové strategické priority, bez ohledu na to, zda členské státy dodržují tematické zaměření na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni kategorie regionu, včetně těch, které přispívají k cílům platformy STEP, do částek potřebných k zajištění souladu s požadavky na tematické zaměření. Flexibilita ohledně požadavků na tematické zaměření by měla být doprovázena určitou flexibilitou, pokud jde o výpočet příspěvku v oblasti klimatu pro EFRR a Fond soudržnosti podle článku 6 nařízení (EU) 2021/1060, při současném dodržení obecných požadavků uvedeného článku. Členské státy by rovněž měly získat možnost přispívat zdroji z EFRR a Fondu soudržnosti do složky členských států ve Fondu InvestEU, zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (14), za účelem jejich využití prostřednictvím finančního nástroje, jenž bude stanoven v rámci programu InvestEU.

Aby bylo možné v rámci přezkumu v polovině období provést komplexní úpravu programování ve prospěch nových strategických priorit, mělo by být členským státům poskytnuto více času na to, aby mohly doplnit své posouzení výsledků přezkumu v polovině období a předložit související změny programů. Tento dodatečný čas na úpravu programování by se měl vztahovat i na zdroje FST, pokud jsou zahrnuty do programu společně se zdroji EFRR a Fondu soudržnosti nebo zdroji Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (15). Změny programů v rámci cíle Evropské územní spolupráce (Interreg) se předkládají v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (16).

(17)

V zájmu obecnějšího urychlení provádění programů politiky soudržnosti a zajištění nezbytné likvidity k realizaci klíčových investic by mělo být v případě programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Interreg vypláceno dodatečné jednorázové předběžné financování pro EFRR a Fond soudržnosti, pokud se úprava programování týká podstatné části celého programu. Procentní podíl předběžného financování by se měl ještě zvýšit u některých programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů úrovně NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, a to vzhledem k nepříznivému dopadu ruské útočné války proti Ukrajině na tyto regiony. S cílem motivovat v rámci přezkumu v polovině období k úpravě programování směrem ke klíčovým prioritám by dodatečné jednorázové předběžné financování mělo být k dispozici pouze v případě, že je v této souvislosti dosaženo určité prahové hodnoty pro přerozdělení finančních zdrojů na konkrétní klíčové priority.

(18)

S cílem zohlednit čas potřebný k přeorientování investic v souvislosti s přezkumem v polovině období a umožnit co nejlepší využití dostupných zdrojů u programů, v jejichž rámci jsou v souvislosti s přezkumem v polovině období přerozdělovány zdroje na strategické priority, by se měly dále upravit konečné datum způsobilosti výdajů a pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazky. Rovněž by mělo být možné použít vyšší míru spolufinancování na priority v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které pokrývají jeden nebo více regionů úrovně NUTS 2 sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou, s ohledem na nepříznivý dopad ruské útočné války proti Ukrajině na tyto regiony a na to, že je třeba programy včas ukončit, zahájit nové a plně vyčerpat finanční prostředky, jež jsou v programech k dispozici.

(19)

Přezkum v polovině období by měl být rovněž využit k posílení klíčové úlohy měst a funkčních městských oblastí při plnění řady cílů Unie tím, že se členským státům poskytne možnost v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány a s ohledem na regionální specifika a oblast působnosti politiky soudržnosti přerozdělit finanční prostředky z EFRR na posílení Evropské městské iniciativy uvedené v článku 12 nařízení (EU) 2021/1058. Kromě toho by se v zájmu usnadnění zavádění klíčových inovačních opatření určených v rámci Evropské městské iniciativy měl na tato opatření vztahovat zjednodušený postup výběru, pokud jde o podporu v rámci programů politiky soudržnosti. Aby se zvýšila flexibilita při využívání zdrojů, měly by mít členské státy rovněž možnost přerozdělit zdroje EFRR ze svých programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst do nástroje pro meziregionální inovační investice uvedeného v článku 13 nařízení (EU) 2021/1058.

(20)

V zájmu zjednodušení provádění a urychlení investic je vhodné provést další cílené změny regulačního rámce upravujícího využívání FST. Zejména by měla být na FST rozšířena možnost zjednodušeného postupu výběru v případě operací, kterým byla udělena pečeť excelence. Dále by měla být zrušena omezení pro revizi cílů, aby byla zajištěna potřebná flexibilita v souvislosti s měnícími se okolnostmi provádění.

(21)

Za účelem podpory členských států při jejich rychlé a správné změně programů by měla Komise řídícím orgánům poskytovat včasná a jasná technická vysvětlení a podporu, mimo jiné prostřednictvím strukturovaného systému, zodpovídáním technických, právních a procesních otázek, zejména pokud jde o opatření zavedená tímto nařízením.

(22)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přeorientovat investice na kritické priority v souvislosti s přezkumem v polovině období a zjednodušit a zrychlit provádění politik změnou nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23)

Nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(24)

Vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí umožnit klíčové investice zejména do obranných schopností v kontextu naléhavých geopolitických výzev, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

V článku 4 se odstavec 10 nahrazuje tímto:

3)

Článek 5 se mění takto:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1056/oj).“ "

5)

V článku 12 se doplňuje nový odstavec, který zní:

6)

V příloze I se tabulka 1 mění takto:

1)

V článku 8 se odstavec 2 mění takto:

2)

V článku 10 se doplňují nové odstavce, které znějí:

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1914 ze dne 18. září 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období (Úř. věst. L, 2025/1914, 19.9.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1914/oj).“;"

3)

V čl. 11 odst. 2 se písmena h) a i) nahrazují tímto:

4)

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

5)

V příloze II se text v bodě 2.4 odkazující na čl. 11 odst. 2 písm. h) nahrazuje tímto:

„Vyplnit pouze v případě, pokud jsou podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků:

Aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.“

6)

V příloze III se doplňuje nový řádek, který zní: