(EU) 2025/1901Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1901 ze dne 22. září 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 25. července 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 10. června 2024 společnost WeylChem Lamotte SAS (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou kyseliny glyoxylové, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise dne 24. října 2024 zavedla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2715 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) celní evidenci dovozu kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) (3).

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 24. února 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. V tomto období předložili dva dovozci/uživatelé, společnosti Trade Corporation International SAU (dále jen „Trade Corporation“) a Laboratorios Jaer S.A. (dále jen „Jaer“), připomínky týkající se zájmu Unie. Vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Xinjiang Guolin, uvedl, že Komise u určitých transakcí odečetla náklady na námořní dopravu dvakrát a ve výpočtu zaměnila ziskové rozpětí s rozpětím prodejních, režijních a správních nákladů.

(5)

Jak je uvedeno v 329. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/591 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“), Komise opravila transakce týkající se námořní dopravy, které byly původně do výpočtu zahrnuty dvakrát. Kromě toho Komise ve výpočtech opravila ziskové rozpětí ve výši 10 % a rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů ve výši 23 %. V 330. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise dále uvedla, že na zdroj pro určení běžné hodnoty, pokud jde o náklady práce, elektřiny a vody, byl použit nesprávný směnný kurz. Komise aktualizovala hodnotu nákladů práce, elektřiny a vody v tabulce 1 prozatímního nařízení pro všechny výrobní činitele za použití stejného směnného kurzu sděleného Evropskou centrální bankou pro období šetření.

(6)

Komise tímto prozatímním nařízením uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky.

(7)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podali vyvážející výrobci Guangdong Joy Chemical Co., Ltd., Hubei Hongyuan Pharmaceutical Technology Co., Ltd., Inner Mongolia Tianyuda Biological Technology Co., Ltd., Jinyimeng Group Co., Ltd. a Xinjiang Guolin New Materials Co. Ltd. a dovozci/uživatelé Trade Corporation, Deretil S.A. (dále jen „Deretil“), L. Brüggemann GmbH & Co KG (dále jen „Brüggeman“) a Jaer písemná vyjádření, v nichž uvedli svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(8)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Žadatel, vyvážející výrobci Xinjiang Guolin a Hubei Hongyuan a dovozci/uživatelé Brüggemann, Deretil, Jaer, Trade Corporation, Asociacion Espanola de Fabricantes de Agronutrientes (Španělské sdružení výrobců agroživin, dále jen „AEFA“) a Nouryon Functional Chemicals AB (dále jen „Nouryon“) předložili připomínky ve stanovené lhůtě.

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení s vyvážejícím výrobcem Xinjiang Guolin a dovozci/uživateli Jaer, Brüggemann a Deretil. Připomínky zaslané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení zváženy a případně zohledněny. Tyto záležitosti jsou projednány níže.

(12)

Analýza některých připomínek k poskytnutí konečných informací vedla ke změnám ve výpočtech dumpingu a v osvobození od cla pro konečné užití. Dne 5. srpna 2025 informovala Komise o změnách všechny zúčastněné strany prostřednictvím poskytnutí dodatečných konečných informací omezeného na provedené změny. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí dodatečných konečných informací zaslat připomínky. Připomínky předložily společnosti Weylchem, Jaer, Trade Corporation, Hubei Hongyuan, Jinyimeng Group Co., Ltd. a Inner Mongolia Tianyuda Biological Technology Co., Ltd. Tyto záležitosti jsou projednány níže.

(13)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zahájení šetření, potvrzují se závěry uvedené v 1. až 2. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výběru vzorku, potvrzují se závěry uvedené v 6. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně odpovědí na dotazník a inspekce na místě, potvrzují se závěry uvedené v 12. až 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně období šetření a posuzovaného období, potvrzují se závěry uvedené v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Po poskytnutí informací zopakoval uživatel Brüggemann své tvrzení z prozatímní fáze, že kyselinu glyoxylovou o specifické technické jakosti, kterou dováží z Číny a používá při výrobě bezformaldehydových redukčních činidel na bázi síry (dále jen „FFSRA“), výrobní odvětví Unie v současné době nenabízí Nebyly předloženy žádné další důkazy na podporu tvrzení, že výrobek pocházející z Číny nelze získat od výrobního odvětví Unie, a Komise proto toto tvrzení zamítla.

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, byly závěry uvedené ve 22. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(19)

Postupy pro určení běžné hodnoty jsou uvedeny v 38. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 87. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

K existenci podstatných zkreslení v ČLR nebyly obdrženy žádné připomínky. Zjištění uvedená v 41. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(22)

Společnost Trade Corporation International předložila v návaznosti na uložení prozatímních opatření připomínky týkající se výběru Kolumbie jako nejvhodnější reprezentativní země a kyseliny octové jako výrobku ve stejném odvětví jako kyselina glyoxylová. Společnost Trade Corporation International tvrdila, že výrobek vyráběný v Kolumbii, tj. kyselina octová, není stejný jako výrobek, který je předmětem šetření a který má specifické chemické vlastnosti a použití. Uvedla, že kyselina glyoxylová je asi desetkrát silnější a kyselejší než kyselina octová. Tvrdila, že kyselina octová se sice rovněž používá v zemědělství, ale zejména k jiným účelům než kyselina glyoxylová, například jako přírodní herbicid, jako ochrana proti škodlivým organismům a ke zlepšení úrodnosti půdy a rovnováhy pH, zatímco kyselina glyoxylová se používá především k regulaci růstu rostlin a k hubení plevele.

(23)

Komise ve 34. a 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení informovala, že vzhledem k tomu, že mimo Čínu a Unii se kyselina glyoxylová nevyrábí, musela se uchýlit k určení vhodného zástupného výrobku stejné obecné kategorie a/nebo odvětví jako kyselina glyoxylová s cílem určit nezkreslenou hodnotu v reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako v ČLR. V 91. až 93. bodě odůvodnění oddílu 3.2.2.1.2 prozatímního nařízení vysvětlila, že existují čtyři výrobky z dvouuhlíkatých karboxylových kyselin s podobnými výrobními postupy a za použití podobných surovin, tj. kyselina glyoxylová, kyselina šťavelová, kyselina glykolová a kyselina octová, ale v zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje se vyrábí pouze kyselina octová. Komise poznamenala, že výrobní proces získávání kyseliny octové sice není totožný s výrobním postupem kyseliny glyoxylové, ale je s ním vysoce srovnatelný, protože příslušné výrobní postupy, základní suroviny a příslušný spotřební materiál jsou velmi podobné. Trvala proto na tom, že kyselina octová je vhodným zástupným výrobkem stejné obecné kategorie a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, a toto tvrzení zamítla.

(24)

Společnost Trade Corporation International tvrdila, že specifické ekonomické podmínky a průmyslové možnosti v Kolumbii nemusely nutně přesně odrážet podmínky a možnosti v Číně, protože výrobní procesy, struktura nákladů a dynamika trhu v Kolumbii se mohly oproti Číně výrazně lišit, což vedlo k nepřesnému vyjádření běžné hodnoty kyseliny glyoxylové. Dále uvedla, že snadno dostupné finanční údaje o jediné společnosti v Kolumbii, Sucroal S.A., nejsou dostatečné pro přiměřené srovnání, protože tato společnost mohla stanovit ceny výrazně vyšší než tržní.

(25)

V 89. až 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise stanovila, že Kolumbie spadá do stejné kategorie ekonomik s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína, zařazených do stejné klasifikace příjmových skupin (země s vyššími středními příjmy), kterou zveřejnila Světová banka (5). Komise dále v 107. až 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení jsou finanční informace o kolumbijské společnosti Sucroal S.A. snadno dostupné a bylo nejvhodnější použít právě je. Komise informovala, že v potenciálních reprezentativních zemích neexistuje více výrobců kyseliny octové. Komise identifikovala jednoho výrobce kyseliny octové v Kolumbii a jednoho v Turecku. Komise dále informovala, že turecký výrobce kyseliny octové, společnost Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S., je vyšetřován tureckým antimonopolním úřadem kvůli omezování hospodářské soutěže a cenové manipulaci. Z tohoto důvodu Komise k Turecku při výběru reprezentativní země nepřihlížela. Společnost Sucroal S.A. je navíc v Kolumbii zavedenou společností a skutečnost, že v Kolumbii neexistují žádní další výrobci kyseliny octové, neprokazuje, že finanční údaje pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku jsou nespolehlivé. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(26)

Po poskytnutí konečných informací společnost Trade Corporation International tvrdila, že Komise nesplnila svou povinnost uvést důvody pro zamítnutí tvrzení společnosti Trade Corporation International, a zopakovala argumenty, které již byly uvedeny v prozatímním nařízení. Společnost Trade Corporation International znovu uvedla, že kyselina octová a kyselina glyoxylová mají odlišný fyzikálně-chemický profil a spektrum konečného užití: kyselina glyoxylová je silná molekula aldehydové kyseliny (pKa ≈ 3,3), která se uplatňuje převážně ve vysoce hodnotných, speciálních navazujících využitích (farmaceutické meziprodukty, kosmetické aktivní látky, chelátová hnojiva), kyselina octová je slabá monokarboxylová kyselina (pKa ≈ 4,8) prodávaná jako chemické činidlo a při výrobě různých chemických sloučenin (např. pro čisticí průmysl). Společnost Trade Corporation International vznesla námitku proti tvrzení, že kyselina octová a kyselina glyoxylová jsou podobné výrobky, protože se podle jejího názoru liší cenou, požadavky na čistotu, požadovanými specifikacemi stopových kovů a bezpečnostními normami. Proto nesouhlasila s tím, že by kyselina octová mohla být použita jako zástupný výrobek pro výběr reprezentativní země.

(27)

Komise konstatovala, že společnost Trade Corporation International nepředložila žádné nové důkazy na podporu tohoto tvrzení. Komise objasnila, že skutečnost, že kyselina octová je slabší monokarboxylová kyselina, byla známa od počátku šetření. Komise nebyla povinna určit přesnou alternativu ke kyselině glyoxylové, ale podobný výrobek ve stejné kategorii výrobků využívající stejné nebo podobné klíčové vstupní materiály. Komise proto tvrdila, že kyselina octová je nejlepším zástupným výrobkem dostupným v posuzovaných potenciálních reprezentativních zemích. Komise zopakovala, že kyselina glyoxylová i kyselina octová patří do skupiny karboxylových kyselin C2, používají podobné suroviny a spadají do stejné klasifikace ekonomických činností. Komise dále uvedla, že společnost Trade Corporation International nenavrhla žádný alternativní výrobek v kategorii podobné kyselině glyoxylové, aby prokázala, že kyselina octová není vhodným zástupným výrobkem. Tento argument byl zamítnut.

(28)

Společnost Trade Corporation International dále tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku postačuje pouze jedna společnost (Sucroal), jakým způsobem byla společnost Sucroal efektivním výrobcem a proč ostatní výrobci neměli k dispozici spolehlivé údaje pro srovnání, což zpochybnilo výběr Kolumbie jako vhodné reprezentativní země.

(29)

Komise objasnila, že již v prozatímním nařízení (107. bod odůvodnění) uvedla, že snadno dostupné finanční údaje v databázi Orbis pro rok 2023 existují pouze pro jednoho výrobce kyseliny octové v Kolumbii (Sucroal S.A.) a jednoho výrobce kyseliny octové v Turecku (Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S.). Komise dále v 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení informovala strany, že s ohledem na probíhající šetření tureckého antimonopolního úřadu ve věci společnosti Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S. se Komise rozhodla dále nezohledňovat společnost Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S. pro účely výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Vzhledem k tomu, že žádná ze sedmi potenciálních reprezentativních zemí nevyrábí kyselinu glyoxylovou, glykolovou ani šťavelovou, je argument společnosti Trade Corporation International ohledně nevhodnosti výrobků společnosti Sucroal bezpředmětný. A konečně, jelikož základní nařízení nevyžaduje minimální počet společností pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, Komise neporušila žádná právní ustanovení. Tento argument byl zamítnut.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené ve 87. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Společnost Xinjiang Guolin v návaznosti na uložení prozatímních opatření tvrdila, že referenční hodnota Komise pro dovoz maleinanhydridu do Kolumbie ve výši 12,58 CNY/kg je nadhodnocená. Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že průměrná cena dovozu maleinanhydridu do Unie (bez dovozu z Číny a dalších zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace) činila 8,09 CNY/kg a průměrná dovozní cena maleinanhydridu do sousedních zemí činila 7,7 CNY/kg pro Brazílii a 7,5 CNY/kg pro Mexiko. Společnost Xinjiang Guolin rovněž uvedla, že v probíhajícím prozatímním přezkumu Komise R825 týkajícím se antidumpingových opatření použitelných na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (6) použila Komise pro dovoz maleinanhydridu referenční hodnotu v rozmezí 6,7 CNY/kg až 7,7 CNY/kg, což údajně prokázalo, že referenční hodnota pro dovoz maleinanhydridu do Kolumbie je nepřiměřeně vysoká. Společnost Xinjiang Guolin alternativně navrhla použít průměrnou cenu dovozu maleinanhydridu do Unie, mezinárodní cenu dovozu maleinanhydridu do všech zemí, průměrnou cenu maleinanhydridu ve Spojených státech (dále jen „USA“), Evropě a jihovýchodní Asii, průměrnou vývozní cenu maleinanhydridu ze všech zemí na úrovni CIF nebo použít pouze cenu dovozu z Tchaj-wanu a z Koreje do Kolumbie.

(32)

Komise poznamenala, že prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz výrobků z nekonečných skleněných vláken pocházejících z Číny, na který se společnost Xinjiang Guolin odvolává, se týká zcela jiného výrobku a je samostatným šetřením. V rámci tohoto šetření navíc dosud nebylo rozhodnuto, která země bude nakonec vybrána jako reprezentativní. V každém případě Komise v 107. a 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí pro výpočet běžné hodnoty, a proto by použití referenční hodnoty pro maleinanhydrid z Turecka nebylo vhodné. Dále Komise v 96., 100. a 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že Brazílie a Mexiko nebyly shledány vhodnými reprezentativními zeměmi, protože některé hlavní suroviny byly dováženy převážně z Číny a neexistovali žádní výrobci kyseliny octové, u nichž by bylo možné snadno dohledat finanční informace pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Proto byly referenční hodnoty pro maleinanhydrid v Mexiku, Brazílii a Turecku zamítnuty.

(33)

Komise však konstatovala, že objem dovozu maleinanhydridu do Kolumbie byl omezený, neboť nepřesáhl 4 664 tun. Komise proto analyzovala další možné referenční hodnoty včetně alternativ navržených společností Xinjiang Guolin a konstatovala, že největším vývozcem maleinanhydridu je Čína, po níž následují USA. Komise se proto rozhodla použít jako nejvhodnější referenční hodnotu pro kyselinu maleinovou váženou průměrnou vývozní cenu z USA do všech zemí světa (vývoz do Číny a dalších zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, byl vyloučen) na úrovni nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“). Takto stanovená cena činila 9,32 CNY/kg. Na základě dodatečných připomínek společnosti Xinjiang Guolin k poskytnutí konečných informací Komise opravila chybu v údajích o dovozu a doplnila vážený průměr dovozních cel vybíraných deseti největšími dovozními zeměmi na zboží pocházející z USA, který pokrývá 98 % celosvětového dovozu pocházejícího z USA. Výsledná vážená průměrná celní sazba činila 3,15 %. Na tomto základě byla cena stanovena na 8,25 CNY/kg. To vedlo k revizi dumpingového rozpětí pro společnost Xinjiang Guolin a spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku. Komise informovala všechny zúčastněné strany o změně referenční hodnoty pro maleinanhydrid prostřednictvím poskytnutí dodatečných konečných informací.

(34)

Po uložení prozatímních opatření společnost Xinjiang Guolin dále tvrdila, že referenční hodnota pro kyselinu dusičnou byla uměle nízká a přispěla k nízkému dumpingovému rozpětí společnosti Hubei Hongyuan. Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že Komise se dostatečně nezabývala její předchozí připomínkou, že použití ceny FOB pro výrobní činitel společnosti Hubei (průměrná mezinárodní vývozní cena kyseliny dusičné) a ceny CIF, kterou Komise použila pro výrobní činitel společnosti Guolin (dovozní cena maleinanhydridu do Kolumbie), vedlo k diskriminačnímu stanovení početně zjištěných běžných hodnot u čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Společnost Xinjiang Guolin požádala Komisi, aby aktualizovala cenu FOB kyseliny dusičné společnosti Hubei na cenu CIF připočtením nákladů na dopravu a pojištění, případně aby použila vývozní cenu FOB pro všechny výrobní činitele společnosti Hubei i společnosti Xinjiang s cílem zajistit dodržování zásad zákazu diskriminace, rovného zacházení, řádné správy a souladu s ostatními šetřeními na ochranu obchodu.

(35)

Komise ve 129., 130., 136. a 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že zjistila velká cenová rozpětí a odlišná měření množství jak u dovozu kyseliny dusičné do Kolumbie, tak u mezinárodní průměrné dovozní ceny kyseliny dusičné. Vzhledem k tomu, že dovozní ceny kyseliny dusičné nelze považovat za reprezentativní z důvodu značného kolísání cen a různých měrných jednotek, analyzovala Komise alternativní přístupy ke stanovení vhodné referenční ceny. Komise zjistila, že mezinárodní průměrná vývozní cena do všech zemí získaných z databáze GTA používala stejnou měrnou jednotku a nevykazovala extrémní kolísání cen. Komise proto dospěla k závěru, že nejspolehlivější referenční hodnotou je mezinárodní průměrná vývozní cena do všech zemí (FOB) a že tento přístup je v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tvrzení společnosti Xinjiang Guolin týkající se vývozní referenční hodnoty kyseliny dusičné, které bylo uvedeno v jejích připomínkách k prozatímnímu poskytnutí informací, bylo proto zamítnuto.

(36)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang Guolin uvedla, že referenční ceny kyseliny dusičné i maleinanhydridu byly založeny na vývozních cenách, přičemž vývozní cena maleinanhydridu byla stanovena na úrovni CIF a referenční cena kyseliny dusičné na úrovni FOB. Společnost Xinjiang Guolin opětovně požádala o aktualizaci ceny FOB pro kyselinu dusičnou společnosti Hubei na cenu CIF, a to připočtením nákladů na dopravu a pojištění. Tvrdila rovněž, že Komise měla k vývozní ceně CIF kyseliny dusičné připočíst částku za dovozní clo, aby zajistila, že referenční hodnota pro výpočet běžné hodnoty odráží cenu, kterou by výrobce zaplatil za surovinu dodanou na bránu závodu. Společnost Xinjiang Guolin vypočítala průměrné dovozní clo pro deset největších zemí dovážejících kyselinu dusičnou, které představují 75 % veškerého dovozu, na 5,7 %.

(37)

Komise přijala připomínku společnosti Xinjiang Guolin a pro přepočet ceny FOB na úroveň CIF použila údaje OECD o přepočítacím koeficientu z cen FOB na ceny CIF kyseliny dusičné (7). Komise uvedla, že v posledním sledovaném roce (2022) činilo rozpětí CIF k FOB u kyseliny dusičné podle OECD 10,51 %. Toto rozpětí CIF k FOB bylo považováno za nejvhodnější a bylo přičteno k průměrné mezinárodní vývozní ceně spolu s váženým průměrem dovozních cel vybíraných deseti největšími dovozními zeměmi, které pokrývají 98 % celosvětového dovozu, a bylo stanoveno na 4,99 %. Aktualizovaná referenční hodnota pro kyselinu dusičnou byla stanovena na 4,86 CNY/kg, což vedlo k revizi dumpingového rozpětí pro společnost Hubei Hongyuan a spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku (61. bod odůvodnění). Komise informovala všechny zúčastněné strany o změně referenční hodnoty pro kyselinu dusičnou prostřednictvím poskytnutí dodatečných konečných informací.

(38)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Hubei Hongyuan tvrdila, že mezinárodní průměrná vývozní cena na úrovni FOB je již v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a pravidly WTO a že přechod na referenční hodnotu CIF v této konečné fázi by byl nespravedlivý a diskriminační. Společnost zdůraznila, že její nákupní ceny kyseliny dusičné nezahrnují mezinárodní dopravu, námořní pojištění ani dovozní clo. Společnost Hubei Hongyuan tvrdila, že jakákoli úprava by měla respektovat zásady nediskriminace a rovného zacházení, a uvedla, že Komise by neměla měnit metodu na základě žádosti jiného vyvážejícího výrobce bez oprávněných důvodů. Kromě toho společnost Trade Corporation International ve svém podání tvrdila, že úprava referenční hodnoty pro kyselinu dusičnou nebyla odůvodněná, protože chyběly důkazy nebo odůvodnění, které by úpravu podpořily. Komise tato tvrzení odmítla, protože referenční hodnota by měla odrážet cenu výrobních faktorů na trhu reprezentativní země, která musí standardně zahrnovat náklady vynaložené na uvedení výrobku na trh, včetně plných nákladů na dodání výrobku.

(39)

Po uložení prozatímních opatření společnost Xinjiang Guolin dále tvrdila, že referenční hodnota Komise pro kyselinu šťavelovou (vedlejší produkt vyráběný společností Hubei Hongyuan) byla výrazně vyšší než průměrné mezinárodní ceny dovozu z databáze OSN Comtrade, které činily 10,68 CNY/kg, a umožnila odečíst od početně zjištěné běžné hodnoty společnosti Hubei značnou částku. Společnost Xinjiang Guolin vyzvala Komisi, aby našla spolehlivější a reprezentativnější cenu kyseliny šťavelové, a navrhla použít buď dovozní cenu kyseliny šťavelové do všech zemí z databáze OSN Comtrade ve výši 10,69 CNY/kg, nebo použít průměrnou cenu kyseliny šťavelové na trhu Unie a USA ve výši 12,35 CNY/kg.

(40)

Komise objasnila, že běžná hodnota pro společnost Hubei Hongyuan byla vypočtena na základě účetních záznamů, které se vztahují výhradně na výrobní proces kyseliny glyoxylové. Protože náklady na výrobu kyseliny šťavelové byly v účetnictví zaznamenány odděleně, nemusela Komise odečítat její výrobní náklady při početním zjišťování běžné hodnoty kyseliny glyoxylové. Proto Komise nakonec nepoužila referenční hodnotu pro kyselinu šťavelovou, zveřejněnou v prozatímním nařízení v tabulce 1 – Výrobní činitele kyseliny glyoxylové, a tato hodnota neměla vliv na výpočet běžné hodnoty společnosti Hubei Hongyuan. Toto tvrzení bylo proto považováno za bezpředmětné.

(41)

Společnost Xinjiang Guolin dále vysvětlila, že má dvě továrny, jednu v Sin-ťiangu a druhou v Šan-tungu. Tvrdila, že Komise zvýšila náklady na výrobu maleinanhydridu tím, že k přepočteným nákladům na maleinanhydrid připočetla náklady na dopravu nakoupeného maleinanhydridu do továrny společnosti Xinjiang Guolin v Sin-ťiangu, jakož i náklady na dopravu mezi dvěma továrnami společnosti Xinjiang Guolin. Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že Komise zohlednila náklady na dopravu maleinanhydridu již dříve, když pro maleinanhydrid použila kolumbijskou dovozní cenu CIF, protože tato cena CIF již zahrnovala vnitrostátní přepravu ve vyvážejících zemích, jakož i námořní přepravu a pojištění. Společnost Xinjiang Guolin tvrdila, že Komise zřejmě započítala náklady na dopravu do přepočtených výrobních nákladů maleinanhydridu dvakrát, když nahradila hodnotu maleinanhydridu kolumbijskou dovozní cenou CIF, a požadovala tyto náklady na dopravu odstranit.

(42)

Komise souhlasila s tím, že kolumbijská referenční hodnota pro maleinanhydrid je na úrovni ceny CIF a zahrnuje náklady na dopravu na hranice. Komise však při výpočtu běžné hodnoty v souladu se stálou praxí postupuje tak, že zahrnuje náklady na dopravu od hranic k bráně závodu. Výpočet běžné hodnoty zahrnuje zvýšení mezinárodní referenční hodnoty o poměr nákladů na dopravu k nákladům na materiál, jak je uvedli vyvážející výrobci. Tato hodnota je správně vyjádřena teprve přičtením těchto nákladů k hodnotě vstupních materiálů, jak jsou dodány k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi. Proto Komise v dotazníku pro vyvážející výrobce požadovala podrobné informace o nákladech na mezinárodní a vnitrostátní dopravu, o platných clech a o platných daních, které vznikly při nákupu materiálů v účetní měně. Na základě ověřeného dotazníku společnosti Xinjiang Guolin Komise zjistila, že skutečné náklady na dopravu související s nákupem maleinanhydridu byly uvedeny na faktuře. Tyto náklady na dopravu byly připočteny k výpočtu běžné hodnoty.

(43)

Komise rovněž zjistila, že za přepravu krystalů kyseliny glyoxylové z továrny v Sin-ťiangu do továrny v Šan-tungu nebyly zaplaceny žádné náklady na dopravu. Vzhledem k tomu, že neexistovaly skutečně zaplacené náklady na dopravu, odhadla náklady na dopravu krystalů kyseliny glyoxylové z továrny v Sin-ťiangu do továrny v Šan-tungu společnost Xinjiang Guolin v dokumentu předloženém po inspekci na místě. Na základě připomínek předložených společností Xinjiang Guolin Komise přidělila tyto odhadované náklady na dopravu polotovaru nově do výrobní režie, protože náklady na dopravu mezi oběma továrnami téhož právního subjektu byly důsledkem výroby krystalů kyseliny glyoxylové (výrobní náklady se skládaly z maleinanhydridu, práce, elektřiny, vody atd.) a výrobní režie byla považována za vhodnou kategorii při početním zjišťování běžné hodnoty. Toto tvrzení proto bylo částečně přijato a dumpingové rozpětí pro společnost Xinjiang Guolin bylo přepočteno. Konečné dumpingové rozpětí pro společnost Xinjiang Guolin bylo stanoveno v 61. bodě odůvodnění.

(44)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hubei Hongyuan tvrdila, že objem dovozu ethylenglykolu do Kolumbie byl omezený, neboť činil pouze 4 961 tun. Společnost požádala Komisi, aby po vzoru maleinanhydridu analyzovala další potenciální referenční hodnoty. Společnost tvrdila, že Komise by měla jako nejvhodnější referenční hodnotu pro ethylenglykol použít váženou průměrnou vývozní cenu z USA do všech zemí světa (vývoz do Číny a dalších zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, byl vyloučen) na úrovni nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“).

(45)

Komise měla za to, že společnost Hubei Hongyuan nedoložila tvrzení, že průměrná dovozní cena ethylenglykolu do Kolumbie byla nadhodnocená. Společnost Hubei Hongyuan pouze poukázala na to, že objemy dovozu ethylenglykolu do Kolumbie byly omezené, ale nepředložila žádný důkaz o tom, že by referenční hodnota byla nepřiměřená, nevhodná nebo nespolehlivá. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(46)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hubei Hongyuan prohlásila, že referenční hodnota pro glyoxal byla nadhodnocená. Tvrdila, že jednotková cena glyoxalu používaná Komisí se pohybovala od 3,15 CNY/kg do 2 269,5 CNY/kg a že výkyvy cen ovlivnily a nadhodnotily výpočet referenční hodnoty. Společnost Hubei Hongyuan Komisi požádala, aby jako nejvhodnější referenční hodnotu pro glyoxal použila váženou průměrnou vývozní cenu z USA do všech zemí světa (vývoz do Číny a dalších zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, byl vyloučen) na úrovni nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“).

(47)

Komise poznamenala, že extrémní hodnoty uváděné společností Hubei Hongyuan se týkaly pouze velmi omezeného množství dovozu glyoxalu (dva případy dovozu 0,1 kg glyoxalu). Tento extrém byl tedy v celkovém objemu dovozů zanedbatelný a měl na výpočet hodnoty referenční hodnoty pro glyoxal zanedbatelný dopad. Zbývající údaje o dovozu jsou konzistentní a společnost Hubei Hongyuan je nezpochybnila. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(48)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 120. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 163. až 164. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Společnosti Hubei Hongyuan a Xinjiang Guolin ve svých podáních po uložení prozatímních opatření uvedly, že prodejní, režijní a správní náklady kolumbijské společnosti Sucroal S.A., které Komise použila pro výpočet běžné hodnoty, obsahují „náklady na distribuci“, které odpovídají prvkům nákladů, jež jsou přímými náklady vzniklými mimo úroveň ceny ze závodu. Proto neměly být zahrnuty do výpočtu početně zjištěné běžné hodnoty společnosti, která je předmětem šetření.

(51)

V souvislosti s oběma tvrzeními Komise poznamenává, že „náklady na distribuci“ uváděné společností Sucroal jsou součástí prodejních, režijních a správních nákladů. Svědčí o tom skutečnost, že „jiné náklady“ uvedené v databázi Orbis jsou v údajích poskytnutých kolumbijskými orgány rozděleny na „náklady na distribuci“, „administrativní náklady“ a „jiné náklady“. Dostupné údaje neumožňovaly další rozlišení v rámci nákladů na distribuci, které by umožnilo identifikovat a vyloučit konkrétní kategorie nákladů. Náklady na distribuci jako takové jsou prodejní náklady, které mohou zahrnovat náklady na dopravu, ale také další kategorie nákladů, jako je pronájem skladovacích a distribučních zařízení včetně nezbytných strojů a vozidel, nebo reklama a průzkum trhu, které nebyly odečteny od vývozní ceny. Tyto náklady skutečně patří k úrovni cen ze závodu a při zpětném očištění na tuto úroveň obchodu by nebyly odstraněny. Komise rovněž uvedla, že společnost Hubei Hongyuan ani společnost Xinjiang Guolin nepředložily důkazy o členění těchto nákladů na distribuci, aby podpořily své tvrzení ohledně toho, že nemají být zahrnuty do běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(52)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hubei Hongyuan požádala Komisi, aby od výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal odečetla „náklady na distribuci“, přičemž uvedla, že úroveň „ze závodu“ znamená, že prodávající dodává, když dá zboží k dispozici kupujícímu v prostorách prodávajícího nebo na jiném určeném místě (tj. v závodě, továrně, skladu atd.), a dále upřesnila, že prodávající nemusí nakládat zboží na žádné sběrné vozidlo ani nemusí zboží proclívat pro vývoz, pokud se takové proclení uplatňuje. Společnost Hubei Hongyuan požádala Komisi, aby odečetla veškeré náklady na dopravu zahrnuté do prodejních, režijních a správních nákladů. Dále tvrdila, že Komise by neměla nespravedlivě přehlížet výdaje na přímý prodej zahrnuté do „nákladů na distribuci“ a poškozovat zájmy vývozců zařazených do vzorku, protože Komise nemohla získat podrobné informace o členění, aby mohla provést další rozlišení v rámci nákladů na distribuci, které by umožnilo určit a vyloučit konkrétní kategorie nákladů. Společnost Hubei Hongyuan tvrdila, že pokud by Komise nakonec nemohla získat příslušné údaje pro další rozlišení v rámci nákladů na distribuci, měla by buď odečíst všechny „náklady na distribuci“ bez dalšího rozlišení, nebo provést úpravu vývozní ceny zahrnutím nákladů na dopravu.

(53)

Komise poznamenala, že standardy IFRS (standardy IAS 1) definují distribuční náklady jako jednu z položek nákladů na prodej a tuto kategorii akceptovaly při početním zjišťování prodejních, režijních a správních nákladů. Dále poznamenala, že nebyly snadno dostupné žádné podrobné informace o členění prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal týkajících se „nákladů na distribuci“, ani je neposkytli vyvážející výrobci (Hubei Hongyuan nebo Xinjiang Guolin), aby Komise mohla odečíst případné náklady na dopravu nad úroveň „ze závodu“. Komise toto tvrzení zamítla, protože společnost Hubei Hongyuan neprokázala, že prodejní, režijní a správní náklady, které Komise použila, již nebyly vykázány na úrovni ceny ze závodu nebo že by vedly k částce prodejních, režijních a správních nákladů, která by nebyla „přiměřená“ na této úrovni obchodu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(54)

Po uložení prozatímních opatření společnost Xinjiang Guolin dále požádala Komisi, aby z výpočtu vývozní ceny vyloučila prodejní, režijní a správní náklady a příspěvek na zisk společnosti Qingdao Guolin (mateřská společnost odpovědná za mezinárodní prodej) s tvrzením, že společnost Qingdao Guolin neplní funkci obchodního zástupce. Společnost Xinjiang Guolin tvrdila, že společnosti Xinjiang Guolin a Qingdao Guolin podléhají jediné hospodářské kontrole, fungují společně jako jediný podnik s rozdělenými funkcemi pro účely výroby a obchodování s výrobkem, který je předmětem šetření, a jejich vztahy nejsou založeny na placené provizi podobné vztahům obchodního zastoupení Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že společnost Qingdao Guolin (mateřská společnost) vlastní 100 % společnosti Xinjiang Guolin a že odpovídá za veškerý vývozní prodej kyseliny glyoxylové, zatímco společnost Xinjiang Guolin funguje jako továrna společnosti Qingdao Guolin a řídí výhradně domácí prodej.

(55)

Jak je vysvětleno v 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v případech, kdy byly výrobky prodávány výrobní společností jiným společnostem v téže skupině a poté vyvezeny do Unie, byly podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedeny úpravy vývozní ceny o přirážku inkasovanou obchodníkem ve spojení, kdykoli se mělo za to, že obchodníci vykonávali funkce podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Komise uvedla, že odpovědi na dotazník předložené společností Xinjiang Guolin, a zejména prezentace společnosti Qingdao Guolin a diagram prodeje na vývoz, charakterizují mateřskou společnost jako „obchodníka“ a dokládají existenci jednání o obchodních podmínkách mezi výrobní společností (Xinjiang Guolin) a obchodníkem (Qingdao Guolin).

(56)

Komise dále vzala na vědomí existenci memoranda mezi společnostmi Xinjiang Guolin a Qingdao Guolin, které upravuje výhradně vývozní ceny. Toto memorandum obsahovalo doložky stanovující procento ceny v závislosti na typu kyseliny glyoxylové, které bylo účtováno ve prospěch správcovské společnosti. Ještě důležitější je, že vnitrostátní kupní smlouva mezi společnostmi Xinjiang Guolin a Qingdao Guolin obsahovala ustanovení o řešení sporů před soudem. Existence těchto důkazů brání tomu, aby byly společnosti Guolin se sídlem v Čínské lidové republice označeny za jeden hospodářský subjekt, v němž je společnost Qingdao Guolin interním obchodním oddělením společnosti Xinjiang Guolin. Podle judikatury (8) existence rozhodčí doložky určené k řešení smluvních sporů, které mohou vzniknout mezi dvěma smluvními společnostmi, a nedostatek solidarity mezi těmito společnostmi předpokládá nejen existenci dvou různých právnických osob, ale také dvou hospodářských subjektů s odlišnými zájmy, a nezdá se být slučitelná s existencí jediného hospodářského subjektu a s klasifikací jedné z těchto společností jako interního obchodního oddělení (9). Pro domácí prodej správcovské společnosti neexistovala žádná podobná ustanovení. Proto bylo tvrzení, že společnosti Xinjiang Guolin a Qingdao Guolin tvoří jediný hospodářský subjekt, zamítnuto.

(57)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 165. až 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Jak je popsáno ve 33. bodě odůvodnění výše, Komise na základě tvrzení společnosti Xinjiang Guolin ohledně referenční hodnoty pro maleinanhydrid revidovala dumpingová rozpětí.

(59)

Po předběžném zveřejnění informací předložily společnosti Guangdong Joy Chemical Co., Ltd., Inner Mongolia Tianyuda Biological Technology Co., Ltd. a Jinyimeng Group Co., Ltd. připomínky k metodice výpočtu dumpingových rozpětí. Všichni tři spolupracující čínští vyvážející výrobci nezařazení do vzorku tvrdili, že jejich výrobní proces je totožný s výrobním procesem společnosti Hubei Hongyuan a jejich výrobní náklady jsou blízké výrobním nákladům společnosti Hubei Hongyuan. Tři spolupracující čínští vyvážející výrobci nezařazení do vzorku tvrdili, že použití průměru dumpingových rozpětí vypočtených pro společnosti Hubei Hongyuan a Xinjiang Guolin je nevhodné a nepřesné, protože žádný z těchto spolupracujících výrobců nezařazených do vzorku nepoužívá výrobní postup společnosti Xinjiang Guolin ani stejné suroviny. Tři spolupracující čínští vyvážející výrobci nezařazení do vzorku požádali Komisi o uplatnění stejného antidumpingového cla jako v případě společnosti Hubei Hongyuan.

(60)

Komise připomněla, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku představují 25–35 % celkového vývozu kyseliny glyoxylové do Unie a 40–50 % množství, které uvedli spolupracující vyvážející výrobci. Vzorek byl proto pro čínské vyvážející výrobce reprezentativní. Komise rovněž připomněla, že k vybranému vzorku neobdržela žádné připomínky. Komise použila metodiku předepsanou v základním nařízení pro výpočet dumpingových rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, tj. přiřadila těmto stranám vážené průměrné clo dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(61)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(62)

Společnost Trade Corporation v návaznosti na uložení prozatímních opatření tvrdila, že závěry šetření týkající se újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie jsou chybné, protože je Komise založila na „výkonnosti a okolnostech jediné společnosti, které nemusí být reprezentativní pro širší kontext výrobního odvětví“. Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel zastupuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a proto se připomínky společnosti Trade Corporation zamítají.

(63)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, zjištění uvedená v 184. až 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(64)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k určení příslušného trhu Unie, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 187. až 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Ve 194. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že kyselina glyoxylová se prodává v podobě dvou přípravků – buď jako 50 % roztok kyseliny glyoxylové, nebo jako krystaly monohydrátu kyseliny glyoxylové. Pro srovnání různých typů kyseliny glyoxylové Komise uvedla, že jedna tuna krystalů kyseliny glyoxylové obvykle obsahuje 78,8 % kyseliny glyoxylové, zatímco jedna tuna roztoku kyseliny glyoxylové obvykle obsahuje 50 % kyseliny glyoxylové. Komise proto měla za to, že jedna tuna krystalů kyseliny glyoxylové odpovídá 1,576 tuny roztoku kyseliny glyoxylové. Vzhledem k tomu, že jediným známým výrobcem krystalů kyseliny glyoxylové je společnost Xinjiang Guolin, byl přepočet použit pouze na množství krystalů vyvážených do Unie.

(66)

V návaznosti na uložení prozatímních opatření vznesl vyvážející výrobce Xinjiang Guolin námitku proti použití převodního faktoru 1,576 tuny pro přepočet krystalické kyseliny glyoxylové na 50 % kapalnou kyselinu glyoxylovou. Společnost tuto připomínku zopakovala po poskytnutí konečných informací, ale neposkytla v tomto ohledu žádné další údaje.

(67)

Komise poznamenala, že výpočet převodního faktoru byl založen na porovnání skutečného obsahu tuhé kyseliny glyoxylové ve výrobku, který je předmětem šetření, a v 50 % roztoku. Při výpočtu obsahu kyseliny glyoxylové vzala Komise v úvahu čistotu 98 % pro monohydrát kyseliny glyoxylové ve specifikacích výrobku krystalů, a nikoliv převodní faktor mezi oběma formami, jak je uváděn pro továrnu společnosti Guolin, protože ten je pro skutečný obsah kyseliny glyoxylové irelevantní. Na tomto základě a s ohledem na molekulovou hmotnost monohydrátu kyseliny glyoxylové a kyseliny glyoxylové Komise vypočítala, že 1 576 kg 50 % roztoku obsahuje stejné množství kyseliny glyoxylové jako jeden kilogram krystalů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(68)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně spotřeby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 192. až 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Společnost Jaer jako uživatel uvedla, že Komise měla svou analýzu újmy založit na absolutním objemu dovozu, a nikoli na podílu dovozu na trhu Unie. Tvrdila, že pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie v posuzovaném období nesouvisí s čínským dovozem, protože objem dovozu se ve stejném období snížil o 13 %. Komise konstatovala, že, jak je vysvětleno ve 201. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, došlo k poklesu dovozu v souvislosti s poklesem poptávky. Navzdory poklesu objemu se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil o 18 % (11 procentních bodů). Vývoj podílu na trhu náležitě vyjádřil nahrazení výrobku výrobního odvětví Unie čínským dovozem, což následně způsobilo ztrátu ziskovosti. Tvrzení se proto zamítá.

(70)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, 197. až 201. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(71)

Společnost Jaer tvrdila, že v posuzovaném období nedošlo k poklesu cen, jelikož během období šetření byly ceny výrobního odvětví Unie vyšší než ceny v roce 2021 a vykazovaly pouze mírný pokles vztahující se k roku 2023, což podle společnosti Jaer odpovídalo sníženým nákladům na energii. Komise konstatovala, že změna cenového indexu za posuzované období ve Francii, v níž má výrobní odvětví Unie sídlo, činila 13,6 % (10). Jak je uvedeno ve 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ceny výrobního odvětví Unie se během tohoto období zvýšily o 12 %. S ohledem na inflaci jsou proto ceny výrobního odvětví Unie v období šetření nižší než v roce 2021.

(72)

Společnost Jaer rovněž tvrdila, že nedocházelo ke stlačování cen čínským dovozem, neboť ten se během posuzovaného období snížil pouze o 10 %. Komise připomněla, že jak je uvedeno ve 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie, které čelilo ztrátě podílu na trhu v důsledku konkurence levnějšího čínského dumpingového dovozu, snížilo své ceny na úroveň výrazně nižší, než jsou výrobní náklady, aby si udrželo objem prodeje, který mu umožňuje vyrábět. Výsledkem jeho neschopnosti zvýšit ceny byly značné ztráty, které způsobily výrobnímu odvětví Unie újmu. Tvrzení společnosti Jaer byla zamítnuta.

(73)

Ve 206. až 207. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise informovala o způsobu stanovení cenového podbízení. Komise zejména vysvětlila, že vážený průměr cen jednotlivých typů výrobků byl vypočten na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s přihlédnutím k nákladům na celní odbavení a nákladům po dovozu. V prvním kroku těchto výpočtů byly vývozní transakce zařazeny pod příslušné kontrolní číslo výrobku (PCN). Pokud jde o výpočty cenového podbízení, společnost Xinjiang Guolin vznesla námitku proti přeřazení některých transakcí ze standardní kvality PCN „S“ do vysoké kvality PCN „H“. Společnost předložila analytické certifikáty, z nichž vyplývá, že nečistoty byly takové, že výrobek zařadila pod PCN „S“. Proto bylo tvrzení přijato a všechny transakce byly zařazeny pod PCN „S“.

(74)

Ve svých připomínkách ke konečnému zveřejnění se společnost Xinjiang Guolin rovněž ohradila proti prohlášení v odstavci (59) dokumentu o poskytnutí konečných informací, podle kterého společnost Guolin vznesla námitky proti výpočtu nákladů po dovozu krystalické kyseliny glyoxylové. Společnost Guolin uvedla, že takové tvrzení nikdy nevznesla. Opravu této chyby v prozatímních výpočtech totiž nepožadovala společnost Guolin, ale zjistila ji a opravila Komise. Oprava byla stranám sdělena v dokumentu o poskytnutí konečných informací.

(75)

Komise totiž zjistila, že náklady po dovozu byly vypočteny na základě množství po převedení krystalů na 50% roztok, zatímco měly být vypočteny na základě skutečného množství krystalů kyseliny glyoxylové. Komise proto tuto skutečnost při poskytnutí konečných informací opravila.

(76)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang Guolin rovněž tvrdila, že pokud Komise přepočítá vývoz krystalů na objem roztoku, měla by upravit vývozní cenu tak, aby odrážela tento přepočet, a to připočtením 0,06 EUR na kilogram, což jsou údajně náklady na přepočet krystalů zpět na kapalinu. Tyto dodatečné náklady na přepočet jsou však součástí struktury nákladů těch, kdo krystaly kupují, a nejsou součástí vývozní ceny. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným tvrzením a opravám bylo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z Číny na trh Unie revidováno a pohybuje se mezi 12 % a 30 %.

(78)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 202. až 207. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky k připomínkám, jimiž se zabýval 62. bod odůvodnění tohoto nařízení, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 208. až 211. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Společnost Jaer tvrdila, že Komise ve své analýze objemu výroby výrobního odvětví Unie neprokázala újmu. Společnost konstatovala, že v období šetření (červenec 2023 až červen 2024) došlo k 38% nárůstu výroby, který se týkal roku 2023. Komise uvedla, že analýza újmy zohledňuje trendy v posuzovaném období. V období šetření činil objem výroby 47 % úrovně v roce 202l. Jak je vysvětleno v 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nepatrné zvýšení objemu výroby ze 41 % ve srovnání s rokem 2021 v roce 2023 na 47 % ve srovnání s rokem 2021 v období šetření, což je samo o sobě v každém případě řádově omezené zvýšení, bylo možné pouze snížením cen pod výrobní náklady v důsledku konkurence s dumpingovým čínským dovozem, a proto vedlo k ještě větším ztrátám, jak je uvedeno ve 232. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(81)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky kromě připomínek vznesených v 80. bodě odůvodnění, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 212. až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 215. až 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 219. až 221. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(85)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 222. a 223. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 224. až 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 228. a 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 228. a 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(89)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 232. a 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Komise na základě zjištění uvedených v prozatímním nařízení dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(91)

Společnost Jaer tvrdila, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, které se projevilo snížením výroby a ziskovosti, nesouvisí s čínským dovozem, protože jeho objem se od roku 2021 snížil.

(92)

Jak je uvedeno v oddíle 4.5 prozatímního nařízení, údaje za posuzované období jasně ukázaly, že došlo k vytěsnění objemu prodeje výrobního odvětví Unie levným čínským dovozem na volném trhu, což vedlo k poklesu výroby v Unii. Nejvýrazněji se to projevilo na využití kapacity, které kleslo pod 50 %, což je pro chemický průmysl neudržitelná míra, jak dokládá ztráta ziskovosti. Souvislost mezi ztrátou podílu na trhu a snížením výroby na jedné straně a čínským levným dovozem na straně druhé se jasně ukázala v období šetření, kdy výrobní odvětví Unie dokázalo získat zpět určitý podíl na trhu a zvýšit výrobu snížením cen, i když utrpělo značné ztráty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(93)

Společnost Trade Corporation tvrdila, že Komise neprokázala příčinnou souvislost mezi dovozem a újmou, protože neprokázala, že výrobní odvětví Unie je efektivním výrobcem a že jeho údajné ztráty nejsou způsobeny jeho vlastním chováním. Uživatel však neposkytl žádné důkazy na podporu svého tvrzení. Komise ve 238. až 244. bodě odůvodnění prozatímního nařízení konstatovala, že výrobní odvětví Unie si na začátku posuzovaného období vedlo dobře a ukazatele újmy byly v roce 2021 obecně na zdravé úrovni. Do roku 2022 využívalo výrobní kapacitu a dosahovalo zdravé úrovně ziskovosti. Od roku 2022 však výrobní odvětví Unie v důsledku nárůstu čínského dovozu za nízké ceny zaznamenalo pokles prodeje, podílu na trhu a ziskovosti, jakož i odpovídající pokles produktivity. Kromě toho Komise ve 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zjistila, že podíl dumpingových dovozů kyseliny glyoxylové na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 18 %. Ve stejném období, jak je uvedeno ve 215. až 217. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 48 % a jeho podíl na trhu o 30 %. Komise proto ve 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že výrazný nárůst podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu za ceny, které se stále významně podbízely cenám Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(94)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jaer uvedla, že celková analýza újmy a příčinné souvislosti neposkytla rozumné a odůvodněné vysvětlení, že dovozem výrobku, který je předmětem šetření, byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a že analýza byla zkreslena výběrem roku 2021 jako počátečního roku posuzovaného období.

(95)

Komise uvedla, že ukazatele újmy vykazovaly rostoucí újmu pro výrobní odvětví Unie i po roce 2022: zaměstnanost neustále klesala, ziskovost výrobního odvětví Unie se každoročně lineárně snižovala. Výroba a prodej výrobního odvětví Unie během posuzovaného období rovněž klesaly. Zhoršení situace výrobního odvětví Unie je proto patrné i při srovnání období šetření s roky 2022 a 2023. Zatímco spotřeba v Unii klesla, čínský dovoz si na trhu Unie polepšil, což se projevilo zvýšením podílu Číny na trhu. Kromě Unie je Čína jediným dalším výrobcem kyseliny glyoxylové na světě, a proto má dumpingový čínský dovoz kyseliny glyoxylové přímý dopad na výrobce v Unii. Čínské ceny v roce 2023 a v období šetření výrazně poklesly, což způsobilo pokles cen výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(96)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky k účinkům dumpingového dovozu, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 246. až 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(97)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 249. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(98)

Společnost Jaer uvedla, že vývozní ceny výrobního odvětví Unie byly nižší než ceny na trhu Unie, což znamená, že ceny EU byly nadsazené. Komise při inspekci na místě v prostorách výrobního odvětví Unie získala informace, že k tomu došlo v důsledku způsobu dopravy a množství vyvážených zásilek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(99)

Společnost Trade Corporation uvedla, že pokles vývozu nelze přičítat dumpingovému dovozu z Číny. Ve 252. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise analyzovala pokles vývozu jako činitel poklesu výkonnosti výrobního odvětví Unie, nepřičítala však tento pokles čínskému dovozu do Unie. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(100)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 250. až 254. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(101)

Společnosti Jaer, Trade Corporation a Hubei Hongyuan tvrdily, že pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie byl způsoben zvýšením cen energie.

(102)

Jak je uvedeno ve 226. a 255. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie čelilo v roce 2022 vyšším výrobním nákladům v důsledku zvýšení cen energií. Avšak ani od roku 2023, kdy ceny energie začaly klesat (11), nebylo pro výrobní odvětví Unie možné stanovit ziskovou prodejní cenu vzhledem ke konkurenci dovozu z ČLR za dumpingové ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(103)

Společnosti Jaer, Trade Corporation a Hubei Hongyuan tvrdily, že újma byla způsobena také poklesem trhu Unie s kyselinou glyoxylovou. Tytéž strany tvrdily, že pokles poptávky je obecným jevem způsobeným poklesem chemického odvětví v Unii, a nelze jej tedy přičítat dumpingovému dovozu kyseliny glyoxylové.

(104)

Ve 256. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uznala, že trh EU v posuzovaném období kolísal, přičemž v období šetření došlo ve srovnání s rokem 2021 k poklesu o 28 %. Jak je vysvětleno v témže bodě odůvodnění, podíl čínského dovozu se bez ohledu na toto kolísání na trhu i v obdobích poklesu nadále zvyšoval a výrobní odvětví EU si nedokázalo udržet svůj podíl na trhu. Pokles poptávky proto neoslabil příčinnou souvislost.

(105)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky k účinkům dumpingového dovozu, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 256. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(106)

Společnosti Jaer, Trade Corporation a Hubei Hongyuan tvrdily, že újma byla způsobena také poklesem trhu Unie s kyselinou glyoxylovou na závislém trhu. Společnost Jaer rovněž poznamenala, že pokles na závislém trhu narušuje příčinnou souvislost, neboť čínský dovoz nemohl způsobit pokles závislého trhu.

(107)

Ve 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, že dopad poklesu na závislém trhu – bez ohledu na jeho příčinu – byl méně závažný, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska poklesu cen, než ztráta prodeje na volném trhu v důsledku dumpingového čínského dovozu. Pokles využití pro vlastní potřebu tedy neoslabil příčinnou souvislost.

(108)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, 257. až 259. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(109)

Všechna tvrzení stran v návaznosti na prozatímní nařízení byla zamítnuta. Komise proto na základě zjištění uvedených v prozatímním nařízení dospěla k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Z tohoto důvodu byla zjištění uvedená v 260. až 263. bodě odůvodnění potvrzena.

(110)

Společnost Xinjiang Guolin namítla, že Komise použila pro výpočet cílové ceny kyseliny glyoxylové průměrný zisk z let 2021 a 2022, což byly poslední dva ziskové roky žadatele. Společnost Xinjiang Guolin požádala o vyloučení roku 2021 s tím, že tento rok byl mimořádně ziskový kvůli narušení dodavatelského řetězce. Komise uvedla, že stejně tak lze považovat za výjimečný rok i rok 2022 vzhledem k dopadu cen energií na ziskovost výrobního odvětví Unie. Zahrnutím obou těchto let zajistila Komise spravedlivější hodnocení. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(111)

Kumulativním účinkem změny kategorizace transakcí a přepočtu nákladů po dovozu popsaných v 73. až 76. bodě odůvodnění bylo snížení rozpětí prodeje pod cenou pro společnost Xinjiang Guolin na 57,3 %. V důsledku toho bylo rozpětí prodeje pod cenou pro ostatní spolupracující vývozce, které je váženým průměrem vývozců zařazených do vzorku, upraveno na 93,6 %.

(112)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce (viz 179. až 181. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a v souladu s přístupem popsaným v tomto nařízení pro stanovení dumpingového rozpětí pro všechny ostatní společnosti považovala Komise za vhodné založit rozpětí prodeje pod cenou pro všechny ostatní společnosti na reprezentativním objemu prodeje společnosti Hubei Hongyuan do Unie. Tento prodej byl považován za vhodný ukazatel odrážející škodlivou cenotvorbu společností, které se rozhodly nespolupracovat. Zbytkové rozpětí prodeje pod cenou bylo proto stanoveno na 124,9 %.

(113)

Jak je popsáno v oddíle 3.5 výše, Komise po uložení prozatímních opatření revidovala dumpingová rozpětí.

(114)

S ohledem na tyto změny dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou se tabulka v 272. bodě odůvodnění prozatímního nařízení mění takto:

(115)

Kromě výše uvedených změn a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, byla potvrzena zjištění uvedená v 267. až 272. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(116)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 273. až 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

Poté, co Komise dospěla k závěru, že v Číně dochází ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, zkoumala, zda může učinit jednoznačný závěr, že určení výše konečného cla v souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení je v zájmu Unie.

(118)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v Číně, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii v souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Při provádění tohoto posouzení Komise rovněž zohlednila dodatečné informace o dopadu na dodavatelské řetězce, které po uložení prozatímních opatření předložili vyvážející výrobce Hubei, uživatelé Nurion, Jaer, Trade Corporation, Brüggemann a Deretil, jakož i reakci výrobního odvětví Unie.

(119)

Společnost Deretil nesouhlasila se závěry Komise, že společnost Hubei Hongyuan, spolupracující výrobce s nejnižším antidumpingovým clem, disponuje volnou kapacitou, a odvolávala se na podání této společnosti. Tento uživatel neposkytl žádné další důkazy na podporu svého tvrzení. Komise poskytla příslušné informace týkající se volných kapacit v zemi vývozu, ve 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(120)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry uvedené ve 284. až 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(121)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 287. až 290. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(122)

Společnosti Trade Corporation, Jaer a Hubei Hongyouan tvrdily, že uložením opatření by výrobní odvětví Unie získalo monopolní postavení. Toto tvrzení bylo vyvráceno ve 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další informace, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(123)

V návaznosti na uložení prozatímních opatření se společnosti Deretil, Jaer a Trade Corporation vyjádřily ke schopnosti výrobního odvětví Unie dodávat uživatelům dostatečné množství kyseliny glyoxylové, neboť jediné zdroje dodávek se nacházejí v Unii a v Číně. Společnost Jaer dále vysvětlila, že dováží od čínských vývozců kvůli kvalitativním vlastnostem a profilům nečistot jejich výrobků, které jsou u výrobků nabízených výrobním odvětvím Unie obtížně dosažitelné. Společnost Brüggemann rovněž zopakovala své připomínky vznesené v prozatímní fázi, že jí výrobní odvětví Unie nemůže poskytnout specifickou jakost, kterou pro svůj výrobní proces potřebuje.

(124)

Společnosti Jaer a Deretil ve svých podáních poskytly důkazy o tom, že spotřeba na jejich navazujících trzích poroste, a proto se v následujících letech zvýší poptávka po kyselině glyoxylové. Společnost Jaer uvedla informace o trhu, které poukazují na nárůst trhu s cheláty, a společnost Deretil poskytla informace o rostoucí poptávce na svých navazujících trzích. Obě společnosti konstatovaly, že v takové situaci může dojít k tomu, že výrobní odvětví Unie nebude schopno zásobovat všechny uživatele.

(125)

Společnosti Trade Corporation, Jaer a Deretil se vyjádřily rovněž k významu spolehlivosti a odolnosti dodavatelských řetězců a upozornily na potřebu vyhnout se narušení výrobních plánů v chemickém průmyslu. Společnosti Deretil, Jaer a Brüggemann dále poznamenaly, že změna poskytovatele je v případě chemického průmyslu obtížná, protože vyžaduje testování a akreditaci postupů. Společnost Deretil v této souvislosti poznamenala, že je v zájmu uživatelů, aby se diverzifikovali své zdroje dodávek a zajistili tak pokračování svých výrobních procesů. Společnost Deretil rovněž vyjádřila obavy ohledně dostupnosti kyseliny glyoxylové k výrobě amoxicilinu, což je antibiotikum zařazené na seznam kriticky důležitých léčiv (12), u něhož Komise v návrhu aktu o kriticky důležitých léčivých přípravcích uvedla, že „bezpečnost dodávek v EU musí být zaručena za všech okolností (13)“.

(126)

Po uložení prozatímních opatření odpověděla společnost Weylchem Lamotte na připomínky uživatelů týkající se kapacity. Žadatel poskytl další informace, z nichž vyplývá, že v současné době existuje dostatečná nevyužitá kapacita a že se pravděpodobně ještě zvýší v důsledku dalšího snížení využití pro vlastní potřebu.

(127)

Ve 293. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise analyzovala situaci, pokud jde o kapacitu, a dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie by mohlo nahradit většinu (90–95 %) čínského dovozu. Komise dále analyzovala všechny informace o kapacitě a účincích na dodavatelské řetězce, které obdržela po uložení prozatímních opatření. Z informací poskytnutých uživateli a žadatelem vyplynulo, že výrobní odvětví Unie spolu s vývozcem s nejnižším dumpingovým rozpětím, společností Hubei Hongyouan, mají dostatečnou volnou kapacitu k uspokojení poptávky. Tento závěr platí tím spíše, pokud by se vzaly v úvahu volné kapacity společností, na které se vztahuje dumpingové rozpětí platné pro „ostatní spolupracující společnosti“. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(128)

Pokud jde o tvrzení společností Jaer a Brűggemann týkající se specifických jakostí pro jejich výrobní postupy, původně ani společnost Jaer, ani společnost Brűggemann nesdělily o těchto specifických potřebných jakostech žádné informace, a výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno odpovědět, zda může takové jakosti poskytnout, či nikoli. Komise dospěla k závěru, že společnosti Jaer i Brűggemann skutečně odebírají určité jakosti kyseliny glyoxylové z Číny, avšak nemohla ověřit, zda by stejnou jakost mohlo dodávat i výrobní odvětví Unie, protože informace o konkrétních jakostech nebyly zveřejněny. Tato tvrzení byla proto zamítnuta. Po poskytnutí konečných informací společnost Brűggemann zveřejnila dodatečné informace. Tvrzením se zabývá 158. až 163. bod odůvodnění.

(129)

Jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kyselina glyoxylová je meziproduktem pro výrobu antibiotik, vanilinu, chelátových hnojiv a alantoinu. Tři výrobci hnojiv, společnosti Trade Corporation, Nouryon a Jaer, jeden výrobce antibiotik, společnost Deretil, a jeden výrobce speciálních chemikálií, společnost Brüggemann, kteří představují 75 % dovozu a 72 % spotřeby kyseliny glyoxylové v EU, předložili podání po uložení prozatímních opatření.

(130)

Uživatelé tvrdili, že uložení opatření by výrazně zvýšilo jejich náklady a snížilo jejich zisky, přičemž společnosti Deretil a Brüggemann tvrdily, že by utrpěly ztráty a že by byla ovlivněna jejich konkurenceschopnost v době, kdy na svých trzích čelí rostoucímu tlaku ze strany čínských a indických vývozců, na které by uvedená opatření neměla dopad. Uživatelé dále tvrdili, že vzhledem ke konkurenci ze strany vyvážejících výrobců na jejich příslušných trzích by nebyli schopni tyto zvýšené náklady přenést na trh. Z těchto důvodů společnosti Jaer a Nouryon požádaly Komisi o přehodnocení úrovně opatření. Zejména společnost Jaer požádala o uplatnění opatření v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(131)

Komise zjistila, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení (281. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Za účelem posouzení, zda je v zájmu Unie uložit opatření podle čl. 7 odst. 2 nebo čl. 7 odst. 2a základního nařízení, provedla Komise nejprve simulace ziskovosti uživatelů na základě konečných dumpingových rozpětí a rozpětí újmy za předpokladu, že objemy kyseliny glyoxylové a obrat dosažený u navazujících výrobků zůstanou stejné jako v období šetření.

(132)

Za druhé Komise posoudila dopad cel na ziskovost snížením zisku v poměru k podílu kyseliny glyoxylové na obratu, vynásobeného skutečným zvýšením ceny v důsledku uložení cel. Skutečné zvýšení cen zohledňovalo původ dovozu, cla uložená vyvážejícím výrobcům a rovněž nárůsty cen vykázané v daném výrobním odvětví Unie.

(133)

Dopad opatření se lišil v závislosti na rozdílech týkajících se počáteční ziskovosti uživatelů, podílu kyseliny glyoxylové na obratu navazujících výrobků a zdroje dodávek kyseliny glyoxylové. Konkrétně se podíl kyseliny glyoxylové na obratu navazujících výrobků pohybuje mezi 5 % a 18 %. Zisková rozpětí výrobců chelátů a specializovaných chemikálií byla výrazně vyšší než 10 %, zatímco výrobci antibiotik vykázali zisky v rozmezí 5 % až 7 %. A konečně pak k vyšším skutečným nárůstům cen docházelo i tehdy, když společnosti odebíraly zboží od nespolupracujících výrobců.

(134)

Výsledky simulací ukázaly, že pokud by byla na vývoz z Číny uložena cla podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení, zachovali by si uživatelé s výjimkou společnosti Deretil ziskovost, i kdyby nezvýšili ceny, a to díky svým vysokým ziskovým rozpětím. Stejný výsledek ukázaly simulace i v případě uživatelů odebírajících zboží od nespolupracujících výrobců. Cla by jistě měla na ziskovost uživatelů určitý dopad, ale přesměrování nákupů s cílem zvýšit podíl výrobního odvětví Unie nebo vývozců s nižšími cly, jako je například společnost Hubei, by tento dopad dále zmírnilo.

(135)

V případě společnosti Deretil by vzhledem k jejímu mírnému ziskovému rozpětí uložení cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení znamenalo, že by tato opatření vážně ovlivnila její ziskovost a společnost by se stala ztrátovou. Komise uznala, jak na to poukázala společnost Deretil, že amoxicilin je zařazen na seznam kriticky důležitých léčivých přípravků, u nichž je kontinuita dodávek prioritou (14). Vzhledem k tomu, že společnost Deretil je jediným výrobcem prekurzoru amoxicilinu a jedním ze dvou výrobců amoxicilinu v Unii, je proto důležité, aby nebyla ohrožena její zdravá ziskovost a bezpečnost dodávek.

(136)

Komise poté provedla simulaci ziskovosti společnosti Deretil v případě, že by byla na vývoz z Číny uložena cla v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Ziskovost společnosti Deretil by byla ovlivněna i opatřeními podle čl. 7 odst. 2, avšak podle tohoto scénáře by společnost Deretil zůstala zisková i v případě, že by musela odebírat zboží od nespolupracujících vývozců. Kromě toho Komise analyzovala zdroj dodávek a jakostní stupně kyseliny glyoxylové, které používá společnost Deretil, a dospěla k závěru, že společnost by mohla získávat větší podíl kyseliny glyoxylové od výrobního odvětví Unie a spolupracujících vyvážejících výrobců, čímž by výrazně zmírnila dopad opatření na svou ziskovost.

7.1.5.   Závěr ohledně zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení

(137)

Ve 296. a 297. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení a stanovit výši prozatímních cel na základě úrovně dumpingu.

(138)

Analýza podání uživatelů po uložení prozatímních opatření ukázala, že zatímco pro všechny ostatní uživatele by uložení opatření podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení pravděpodobně nevedlo k významným negativním důsledkům, uvedená úroveň cel by měla vážný dopad konkrétně na ziskovost společnosti Deretil, která by se stala ztrátovou. Analýza rovněž ukázala, že při uplatnění cel v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by společnost Deretil zůstala ziskovou.

(139)

Na tomto základě Komise pečlivě zvážila všechny prvky a nemohla dospět k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši cel v souladu s čl. 7 odst. 2a, respektive není v zájmu Unie stanovit úroveň opatření na úrovni dumpingu s ohledem na neúměrně nepříznivý dopad, který by to pravděpodobně mělo na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(140)

Komise proto potvrdila, že opatření by měla být stanovena v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(141)

Po posouzení zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise poté zkoumala, zda navzdory zjištění dumpingu působícího újmu může v souladu s článkem 21 základního nařízení učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(142)

Jak je vysvětleno ve 299. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jediný výrobce kyseliny glyoxylové v Unii podal podnět, plně spolupracoval při šetření a vyjádřil svůj zájem na uložení opatření.

(143)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 299. až 302. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(144)

Vzhledem k tomu, že dovozci a obchodníci v Unii nevznesli žádné připomínky, potvrzují se 303. a 304. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(145)

Jak je uvedeno v oddíle 7.1.3 tohoto nařízení, uživatelé, společnosti Trade Corporation, Deretil a Jaer zopakovali své obavy ohledně omezené výrobní kapacity žadatele a dostupnosti dostatečného množství kyseliny glyoxylové v Unii.

(146)

Společnosti Trade Corporation a Deretil se postavily proti přijetí uvedených opatření. Společnosti Nouryon, Trade Corporation, Deretil, Jaer a Brüggemann se navíc vyjádřily také ohledně vlivu na jejich ziskovost a konkurenceschopnost (viz také oddíl 7.1.4).

(147)

Pokud jde o tvrzení o kapacitě a ziskovosti, Komise se jimi zabývala v 80. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 7.1.4 tohoto nařízení, při uplatnění konečného antidumpingového cla v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by všichni uživatelé zůstali ziskoví, i kdyby museli odebírat zboží od nespolupracujících výrobců. V případě narušení výroby ve výrobním odvětví Unie nebo u společnosti Hubei, která je vyvážejícím výrobcem s nižšími cly, by proto uživatelé měli i nadále přístup k jiným zdrojům dodávek, což by zajistilo dostupnost alternativ k výrobnímu odvětví Unie. Tvrzení o ziskovosti, konkurenceschopnosti, kapacitě a dostupnosti se proto zamítají.

(148)

Společnost Jaer v návaznosti na uložení prozatímních opatření požádala o vyloučení typu jakosti kyseliny glyoxylové, kterou používá k výrobě hnojiv, z definice výrobku. Tvrdila, že není schopna získávat od výrobního odvětví Unie dostatečné množství této jakosti.

(149)

Komise musí při posuzování všech žádostí o vyloučení výrobku zkoumat i) základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti uvedených typů výrobků, ii) jejich konečné užití a zaměnitelnost, iii) vnímání konečných zákazníků, iv) dopad cel na uživatele, v) alternativní zdroje dodávek a vi) dopad osvobození od cel. Vzhledem k tomu, že společnost Jaer podala svou žádost po uplynutí lhůty pro předložení žádostí o vyloučení výrobku, nemohla Komise tuto žádost posoudit, protože nemohla provést analýzu za účelem udělení nebo zamítnutí vyloučení tohoto výrobku.

(150)

Po uložení předběžných opatření společnost Deretil požádala o osvobození od cla pro konečné užití podle článku 254 celního kodexu Unie (15) pro použití kyseliny glyoxylové pro výrobu prekurzoru antibiotika (D(–) alfa parahydroxyfenylglycin methylesteru (dále jen „methylester“) a antibiotika amoxicilinu.

(151)

Po analýze důkazů a připomínek předložených společností Deretil Komise rozhodla, že pro osvobození od cla pro konečné užití neexistují žádné důvody, jelikož společnost Deretil nevyžaduje zvláštní jakost kyseliny glyoxylové a může ji získávat od výrobního odvětví Unie a všech vyvážejících výrobců v Číně. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 136. a 147. bodě odůvodnění, je uložení opatření v souladu s čl. 7 odst. 2, a proto by společnost Deretil zůstala zisková, i kdyby odebírala zboží od nespolupracujících výrobců v Číně.

(152)

Společnost Brüggemann zopakovala svou žádost o osvobození od cla pro konečné užití podle článku 254 celního kodexu Unie, která byla podána již v prozatímní fázi, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost Brüggemann poskytla více informací o typu kyseliny glyoxylové, kterou získává z Číny, a tvrdila, že v rozporu se zjištěními Komise v prozatímním nařízení nejsou kyselina glyoxylová pocházející z Číny a kyselina glyoxylová pocházející z Unie vzájemně zaměnitelné.

(153)

Komise ve 25. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila důvody, proč nemohla společnosti Brüggemann osvobození od cla pro konečné užití udělit. Komise analyzovala nové informace, které společnost poskytla po uložení prozatímních opatření. Jak je vysvětleno ve 128. bodě odůvodnění, společnost Brüggemann nesdělila konkrétní informace o typu jakosti kyseliny glyoxylové, kterou odebírá z Číny, a výrobní odvětví Unie se proto nemohlo vyjádřit k tomu, zda může tuto jakost odebírat, či nikoli. Komise proto její žádost o osvobození od cla pro konečné užití zamítla.

(154)

Komise proto dospěla k závěru, že by žádosti společností Deretil a Brüggemann, pokud by jim bylo vyhověno, představovaly významnou část celkové spotřeby kyseliny glyoxylové v Unii, 13 % až 18 % v případě společnosti Deretil a 3 % až 5 % v případě společnosti Brüggemann. Jejich schválení by proto zpochybnilo účinnost opatření na ochranu výrobního odvětví Unie.

(155)

Jak je však vysvětleno ve 158. až 163. bodě odůvodnění, žádosti společnosti Brüggeman lze nyní vyhovět.

(156)

Po uložení prozatímních opatření společnost Trade Corporation tvrdila, že uložení antidumpingových cel na kyselinu glyoxylovou by mělo dopad na cenu hnojiv a mohlo by vést ke zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu, a tím i ke zvýšení cen potravin pro spotřebitele. Obdobně i společnost Deretil tvrdila, že zvýšení ceny kyseliny glyoxylové by výrazně zvýšilo cenu prekurzorů antibiotik vyráběných v Unii, což by zvýšilo cenu antibiotik a mělo by to dopad na spotřebitele v EU, zejména na ty s nižšími příjmy. Vzhledem k neexistenci potvrzujících důkazů se tato tvrzení zamítají.

(157)

Jak vyplývá z podání uživatelů, kyselina glyoxylová je klíčovým meziproduktem pro výrobní odvětví Unie obecně a zejména pro výrobu antibiotik. Komise v nedávných legislativních návrzích (16) (17) uvedla, že nedostatek léčivých přípravků může vyplývat z narušení a ze zranitelných míst dodavatelského řetězce, která ovlivňují dodávky zásadních složek, a usilovala o jejich řešení a o zvýšení odolnosti farmaceutického odvětví. Ztráta jediného výrobce kyseliny glyoxylové v Unii v důsledku dumpingového dovozu by zvýšila zranitelnost farmaceutického odvětví, protože by se stalo závislým pouze na dlouhých dodavatelských řetězcích, jejichž fungování bylo v posledních několika letech několikrát narušeno, např. v důsledku nehod v Suezském průplavu nebo konfliktu v Rudém moři. Zánik výroby glyoxylu v Unii by navíc vedl k závislosti Unie na čínském dovozu, protože neexistuje žádný alternativní zdroj, a ohrozil by strategickou autonomii Unie v klíčovém odvětví (18). Naopak uložení opatření na navrhované úrovni ochrání výrobu kyseliny glyoxylové a zabrání rozsáhlým škodám pro navazující výrobní odvětví, a tím zmírní závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích.

(158)

Po poskytnutí konečných informací společnost Brüggemann zopakovala, že zamítnutí její žádosti o osvobození od cla pro konečné užití ze strany Komise bylo neoprávněné. Tvrdila, že takové osvobození je v tomto případě oprávněné a odůvodněné, protože osvobození od cla pro konečné užití pro výrobu FFSRA nesníží účinnost cel. Společnost Brüggeman prohlásila, že její dovoz z Číny a celková poptávka po kyselině glyoxylové představují zanedbatelné procento spotřeby EU. Kromě toho společnost Brüggeman prokázala, že kyselina glyoxylová tvoří významný podíl výrobních nákladů na FFSRA a že nemůže změnit dodavatele.

(159)

V prozatímní fázi společnost Brüggemann nezveřejnila konkrétní informace o typu jakosti kyseliny glyoxylové, kterou získává z Číny, a výrobní odvětví Unie se proto nemohlo vyjádřit k tomu, zda může tuto jakost poskytovat. Po poskytnutí konečných informací však společnost Brüggemann zveřejnila rozmezí (obsah železa (Fe) ≥ 10 a ≤ 20 PPM), do něhož spadá specifický obsah železa v typu kyseliny glyoxylové, kterou získává z Číny, a zopakovala tvrzení, že v rozporu se zjištěními Komise v prozatímním nařízení zaprvé kyselina glyoxylová pocházející z Číny a kyselina glyoxylová pocházející z Unie nejsou zaměnitelné, a zadruhé, že tento výrobek může získávat pouze od konkrétního čínského dodavatele.

(160)

Po tomto podání společnosti Brüggemann společnost Weylchem prohlásila, že může vyrábět typ kyseliny glyoxylové, pro který bylo požadováno osvobození od cla pro konečné užití. Komise však konstatovala, že podklady nepotvrzují, že tomu tak skutečně bylo. V každém případě připomněla, že i kdyby jiní dodavatelé mohli vyrábět tento specifický typ kyseliny glyoxylové, Komise by stále mohla podle svého uvážení dospět k závěru, že osvobození od cla pro konečné užití je stále vhodné, pokud by okolnosti případu podporovaly udělení osvobození od cla pro konečné užití.

(161)

Společnost Weylchem rovněž tvrdila, že žádost společnosti Brüggemann by měla být zamítnuta, protože byla podána po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení pro předložení připomínek k definici výrobku. Komise objasnila, že tato lhůta se vztahuje na připomínky ke skutečné definici výrobku (včetně dotčeného výrobku a obdobného výrobku), které je třeba řešit v rané fázi řízení z důvodu možných dopadů na rozsah samotného šetření. Na druhé straně se žádost společnosti Brüggemann týkala osvobození od cla pro konečné užití, které bylo uděleno s ohledem na možné uplatnění opatření. Taková žádost byla podána včas v řízení před předběžnou fází. V návaznosti na předběžné zamítnutí své žádosti předložila společnost Brüggemann v této pozdější fázi řízení další připomínky a důkazy na podporu své původní žádosti podané v řádném termínu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(162)

Nakonec společnost Weylchem uvedla, že se obává, že ostatní uživatelé a dovozci v Unii by mohli prozkoumat rizika dovozu ve stejném režimu, a tak obcházet opatření prostřednictvím chybného prohlášení. Komise poznamenává, že osvobození od cla pro konečné užití není určena pro konkrétní společnost, ale pro konkrétní konečné užití. Proto může výjimku využít jakákoli společnost, pokud je dovážený výrobek používán k výrobě FFSRA a má obsah železa (Fe) ≥ 10 a ≤ 20 PPM. Osvobození od cla pro konečné užití provádějí a dohlížejí na něj celní orgány členských států, které přísně dbají na to, aby dovoz pro jiné užití nebyl osvobozen od cla a aby se za něj platilo antidumpingové clo. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(163)

Na tomto základě a s ohledem na připomínky společnosti Brüggemann po poskytnutí informací, jak je vysvětleno ve 159. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že žádost společnosti Brüggemann o osvobození od cla pro konečné užití kyseliny glyoxylové používané při výrobě FFSRA a s obsahem železa (Fe) ≥ 10 a ≤ 20 PPM by měla být přijata. Vzhledem k tomu, že okolnosti odůvodňující udělení osvobození od cla pro konečné užití převládaly již dlouho před uložením prozatímních antidumpingových opatření, dospěla Komise k závěru, že by osvobození mělo být použito zpětně až do uložení prozatímních antidumpingových opatření.

(164)

Společnost Deretil nesouhlasila se zjištěním Komise, že by společnost Deretil zůstala zisková i po uložení antidumpingových cel. Společnost Deretil rovněž nesouhlasila se závěrem Komise, že „neexistují důvody pro udělení osvobození od cla pro konečné užití“. Tvrdila, že důvody pro toto odmítnutí, i) že společnost Deretil nevyžaduje zvláštní jakost kyseliny glyoxylové, ii) že by mohla odebírat od výrobního odvětví Unie a všech vyvážejících výrobců v Číně a iii) že by společnost Deretil zůstala zisková, „i kdyby odebírala od nespolupracujících výrobců v Číně“, jsou neopodstatněné a nedostatečné. K prvnímu důvodu společnost Deretil uvedla, že své tvrzení založila na odůvodněných ekonomických argumentech a argumentech týkajících se konečného užití, a že odkaz Komise na „zvláštní jakost“ je proto bezpředmětný. K druhému a třetímu důvodu uvedla, že společnost Deretil by se ocitla ve velmi zranitelné situaci, pokud by nebylo uděleno osvobození od cla pro konečné užití pro výrobu metylesteru.

(165)

Tyto argumenty však nemohly změnit závěry Komise z následujících důvodů. Za prvé, žádost společnosti Deretil se týká osvobození od cla pro konečné užití standardní jakosti kyseliny glyoxylové, kterou výrobní odvětví Unie vyrábí v dostatečném množství. Za druhé, Komise simulovala dopad opatření na společnost Deretil, která by zůstala zisková, i kdyby odebírala výrobky od nespolupracujících výrobců v Číně. Při simulaci dopadu opatření Komise zohlednila zvýšení cen výrobního odvětví Unie, což je v rozporu s tvrzením společnosti Deretil, že tento parametr nebyl zahrnut. Za třetí, společnost Deretil je velkým uživatelem a největším dovozcem kyseliny glyoxylové v Unii a výroba antibiotik je jedním z hlavních způsobů použití kyseliny glyoxylové. Udělení osvobození od cla pro konečné užití pro výrobu antibiotik by tedy mělo dopad na nejméně [13 až 18 %] trhu a výrazně by oslabilo účinnost opatření.

(166)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jaer tvrdila, že Komise smysluplně neposoudila ani její žádost o vyloučení z definice výrobku, ani její žádost o osvobození od cla pro konečné užití.

(167)

Komise setrvala na svém stanovisku, že žádost o vyloučení z definice byla podána po uplynutí lhůty. Pokud jde o žádost společnosti Jaer o udělení osvobození od cla pro konečné užití vysoce kvalitní jakosti kyseliny glyoxylové, která se používá k výrobě chelátových hnojiv, Komise dále uvedla následující. Za prvé, vysoce kvalitní kyselina glyoxylová je k dispozici od výrobního odvětví Unie a společnost Jaer ji od něj nakupuje. Společnost Jaer neodpověděla na dotazník uživatelů a nesdělila přesnou jakost kyseliny glyoxylové, kterou požaduje. Výrobní odvětví Unie tedy nemohlo reagovat a Komise nemohla potvrdit zjištění, že společnost Jaer bude mít problémy s obstaráním dostatečného množství od výrobního odvětví Unie. Za druhé, Komise prověřila ziskovost společnosti po uložení opatření a dospěla k závěru, že by zůstala zisková. Za třetí, výroba chelátových hnojiv představuje přibližně 30 % dovozu a třetinu spotřeby kyseliny glyoxylové v Unii, přičemž největší podíl na této spotřebě má spotřeba společnosti Jaer. Proto i kdyby byla tato výjimka použita pouze pro hnojiva společnosti Jaer, měla by dopad na [20 až 25 %] trhu a významně by oslabila účinnost opatření. Proto byla žádost společnosti Jaer zamítnuta.

(168)

Po poskytnutí konečných informací sdružení AEFA tvrdilo, že navrhované výše antidumpingového cla by znamenaly výrazné zvýšení výrobních nákladů chelátů železa, které by se musely přenést do řetězce výrobce–průmysl–distributor–zemědělec, což by vedlo k tomu, že ceny chelátů by dosáhly úrovně, kterou by si nemohli dovolit různí obchodní zástupci, a ke ztrátě konkurenceschopnosti nejen pro výrobce chelátů, ale i pro četné španělské a evropské uživatele. Ta by pak umožnila a usnadnila vstup mimoevropské konkurence na trh, kde je značka „Španělsko a Evropa“ široce uznávaná a ceněná pro svou technologii. Sdružení AEFA rovněž tvrdilo, že již existují omezení dodávek suroviny pro prekurzor různých výrobků, jako je amoxicilin nebo vanilin, které v současné době nejsou na trhu Unie k dispozici v dostatečném množství. Sdružení AEFA proto požádalo o osvobození od cla pro konečné užití v zemědělství a omezení pro hotové cheláty železa z Číny, aby se zmírnila konkurenční nevýhoda, které čelí.

(169)

Žádost o výjimku pro konečné využití pro zemědělské využití nebyla podložena ověřitelnými skutečnostmi, které by tuto výjimku podporovaly. Uložení omezení na hotové cheláty železa z Číny navíc nespadá do oblasti působnosti tohoto řízení. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(170)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Weylchem kromě svých připomínek k žádosti společnosti Brüggemann o osvobození od cla pro konečné užití uvedla, že od zahájení tohoto šetření se čínská kyselina glyoxylová dostává na trh Unie za ceny, které jsou ještě nižší než úrovně stanovené v období šetření pro výrobní odvětví Unie. Tvrdila, že Komise se rozhodla neuložit cla se zpětnou působností na čínský dovoz spíše z politických než z ekonomických důvodů, protože není pochyb o tom, že čínský dovoz po registraci dovozu prudce vzrostl, zejména ve srovnání se spotřebou Unie.

(171)

Komise připomněla, že analýza uvedená v 191. až 195. bodě odůvodnění níže, která byla společnosti Weylchem sdělena při poskytnutí konečných informací, byla založena na právních požadavcích čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr cla se zpětnou působností, které v tomto konkrétním řízení nebyly splněny. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(172)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Jaer prohlásila, že její žádosti o vyloučení z definice výrobku a o osvobození od cla pro konečné užití nebyly řádně posouzeny, a obě žádosti zopakovala.

(173)

Komise ve 166. a 167. bodě odůvodnění vysvětlila, že žádost o vyloučení výrobku byla podána velmi pozdě v průběhu řízení a také proč byla žádost společnosti Jaer o osvobození od cla pro konečné užití zamítnuta.

(174)

Společnost Trade Corporation zopakovala své tvrzení, že Komise neprokázala příčinnou souvislost mezi údajným dumpingovým dovozem z Číny a ztrátami výrobce v Unii, a zdůraznila, že koncentrace výrobního odvětví Unie do jediného výrobce nemusí být reprezentativní pro širší kontext výrobního odvětví a že nebyly dostatečně zohledněny vnější faktory, jako je energetická krize. Společnost Trade Corporation rovněž tvrdila, že uložení konečných cel by vytvořilo faktický monopol jediného výrobce v Unii, což by ohrozilo bezpečnost a odolnost dodávek.

(175)

Komise nesouhlasila, jak je vysvětleno v 93. bodě odůvodnění. Vzhledem k absenci dalších argumentů nebo důkazů bylo toto tvrzení zamítnuto.

(176)

Společnost Hubei tvrdila, že může vyrábět typ kyseliny glyoxylové, pro který bylo požadováno osvobození od cla pro konečné užití, a domnívala se, že ji mohou vyrábět i jiní výrobci kyseliny glyoxylové, včetně žadatele. Proto vznesla námitku proti udělení osvobození od cla pro konečné užití.

(177)

Jak je vysvětleno výše v 162. bodě odůvodnění, osvobození od cla pro konečné užití není specifické pro jednotlivé společnosti a uplatňuje se, pokud jsou výrobky dováženy za účelem jejich použití při výrobě konkrétního navazujícího výrobku. Skutečnost, že určitý typ výrobku je schopno vyrábět několik vyvážejících výrobců, je pro rozhodnutí Komise irelevantní. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(178)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise potvrzuje svůj závěr uvedený ve 314. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(179)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(180)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(181)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Guangdong Joy Chemical, Inner Mongolia Tianyuda Biological Technology, Jinyimeng Group, Deretil a Jaer tvrdily, že spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku plně spolupracovali s Komisí během celého šetření a že by nezařazení do vzorku ze strany Komise nemělo vést k uložení cla, které by bylo vyšší než sazba použitá pro výrobce/vývozce zařazeného do vzorku s nejvyšším antidumpingovým clem mezi spolupracujícími společnostmi. Zúčastněné strany tvrdily, že Komise použila čl. 9 odst. 6 základního nařízení nedůsledně.

(182)

Komise objasnila, že se řídila ustanovením čl. 9 odst. 6 základního nařízení, které stanoví, že antidumpingové clo uplatňované na dovozy od vývozců, kteří nebyli zahrnuti do šetření, by nemělo překročit vážené průměrné dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na strany zařazené do vzorku. Konečné antidumpingové clo nebylo vypočteno jako vážený průměr jednotlivých sazeb antidumpingového cla, ale byla vypočtena průměrná dumpingová rozpětí a rozpětí újmy a následně bylo uplatněno pravidlo nižšího cla. V tomto případě bylo antidumpingové clo uplatněné na dovoz od spolupracujících vývozců nezařazených do vzorku založeno na váženém průměrném dumpingovém rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a bylo plně v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(183)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z ČLR“.

(184)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (19). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(185)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(186)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(187)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(188)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření dotčený výrobek do Unie nevyváželi.

(189)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie, ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(190)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(191)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(192)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(193)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření, které činily 1 309 tun, s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (srpen 2024 – únor 2025), které činily 1 306 tun.

(194)

Rovněž při srovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícího po zahájení tohoto šetření až do měsíce, ve kterém byla uložena prozatímní opatření, včetně (srpen 2024 – únor 2025), nebyl zaznamenán žádný další podstatný nárůst.

(195)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností nebyly splněny.

(196)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (20), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(197)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,