(EU) 2025/1890Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1890 ze dne 18. září 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 430/2013 (2) Rada uložila antidumpingová cla na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem, s výjimkou částí kompresních fitinek používajících metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhových rozvodných skříní z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka, v současnosti kódů KN ex 7307 19 10 (kód TARIC 7307 19 10 10) a ex 7307 19 90 (kód TARIC 7307 19 90 10), pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Thajska (dále jen „původní šetření“).

(2)

Clo, vycházející z úrovně odstraňující dumping, se pohybovalo mezi 14,9 % a 57,8 %. Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde odkazuje jako na „původní šetření“.

(3)

Dne 12. června 2013 podal čínský vyvážející výrobce, společnost Jinan Meide Castings Co., Ltd. (dále jen „Jinan Meide“), u Tribunálu Evropské unie žalobu, kterou se domáhal zrušení nařízení (EU) č. 430/2013 v rozsahu, v němž se jej týkalo. Dne 30. června 2016 Tribunál ve svém rozsudku dospěl k závěru, že byla porušena práva společnosti Jinan Meide na obhajobu, a zrušil napadené nařízení v rozsahu, v němž uložilo antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem, které vyrábí společnost Jinan Meide.

(4)

V návaznosti na výše uvedený rozsudek Evropská komise (dále jen „Komise“) oznámením ze dne 28. října 2016 (3) opětovně zahájila antidumpingové šetření týkající se příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem, které vyrábí společnost Jinan Meide.

(5)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1146 ze dne 28. června 2017 (4) Komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo ve výši 39,2 % na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Jinan Meide.

(6)

Dne 25. listopadu 2015 Komise na žádost společnosti Metpro Limited zahájila částečný prozatímní přezkum týkající se některých typů příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a Thajska s cílem určit, zda spadají do oblasti působnosti platných antidumpingových opatření. Komise tento částečný prozatímní přezkum ukončila dne 18. července 2016 prováděcím rozhodnutím (EU) 2016/1176 (5) poté, co žadatel svou žádost stáhl.

(7)

Dne 23. května 2017 Komise na žádost společnosti Hebei Yulong Casting Co., Ltd. zahájila částečný prozatímní přezkum týkající se některých typů příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a Thajska s cílem určit, zda spadají do oblasti působnosti platných antidumpingových opatření. Komise tento částečný prozatímní přezkum ukončila prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/52 ze dne 11. ledna 2018 (6) poté, co žadatel svou žádost stáhl.

(8)

Dne 12. července 2018 Soudní dvůr Evropské unie (7) rozhodl, že příslušenství (fitinky) vyrobené z litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) neodpovídá pojmu „kujné (tvárné) litiny“, jak je definován v podpoložce KN 7307 19 10 . Soud dospěl k závěru, že příslušenství (fitinky) vyrobené z litiny s kuličkovým grafitem musí být zařazeno do zůstatkové podpoložky KN 7307 19 90 (jako ostatní výrobky z ostatního železa).

(9)

Dne 14. února 2019 Komise zveřejnila nařízení (EU) 2019/262 (8), kterým se mění odkazy na kódy TARIC, s cílem uvést je do souladu se závěry soudu. Vzhledem k tomu, že antidumpingová opatření jsou uložena podle definice výrobku bez ohledu na sazební zařazení, tato změna neměla žádný dopad na soubor výrobků, na které se stávající opatření vztahují.

(10)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1259 (9) Evropská komise opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(11)

Společnost Jinan Meide napadla prováděcí nařízení (EU) 2017/1146 u Tribunálu. Dne 20. září 2019 vydal Tribunál rozsudek ve věci T-650/17 (10), který se týkal prováděcího nařízení (EU) 2017/1146.

(12)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1210 (11) Komise opětovně uložila konečné antidumpingové clo ve výši 36,0 % na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Jinan Meide.

(13)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2202 (12) se Komise rozhodla vyloučit z oblasti působnosti antidumpingových opatření tyto výrobky:

(14)

V současné době se platná antidumpingová cla pohybují mezi 24,6 % a 57,8 % na dovoz z ČLR a mezi 14,9 % a 15,5 % na dovoz z Thajska.

(15)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (13) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(16)

Žádost o přezkum podal dne 25. dubna 2024 Výbor ad hoc na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) pro trubky z kujné (tvárné) litiny (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(17)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 24. července 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Číny a Thajska (dále jen „dotčené země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (14) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(18)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2021 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Číně a Thajsku a orgány Čínské lidové republiky a Thajska a známé dovozce, jakož i uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(20)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

(21)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(22)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska velikosti výroby a objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, během období přezkumného šetření.

(23)

Vzorek zahrnoval dva výrobce v Unii, na které připadalo přibližně 70 % odhadované celkové výroby v Unii a objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Vzorek také zajišťoval dobré zeměpisné rozložení.

(24)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Komise tedy dospěla k názoru, že tento vzorek je pro toto výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(26)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl požadované informace ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(28)

Požadované informace neposkytli nebo se zařazením do vzorku nesouhlasili žádní výrobci v Číně. Komise proto dospěla k závěru, že při šetření nespolupracoval žádný výrobce v Číně.

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Thajsku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Thajska při Evropské unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(30)

Požadované informace neposkytli nebo se zařazením do vzorku nesouhlasili žádní výrobci v Thajsku. Komise proto dospěla k závěru, že při šetření nespolupracoval žádný výrobce v Thajsku.

(31)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise neobdržela žádnou odpověď na dotazník. Ze strany ČLR tedy nebyla žádná spolupráce.

(32)

Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku o vyplnění dotazníků, které byly v den zahájení zpřístupněny na jejích internetových stránkách.

(33)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku. Berg Montana Fittings EAD a Georg Fischer Fittings GmbH.

(34)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(35)

Dne 10. července 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(36)

Komise obdržela od žadatele připomínky, v nichž vyjádřil souhlas s jejími zjištěními. Nebyly obdrženy žádné další připomínky ani žádosti o slyšení.

(37)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a litiny s kuličkovým grafitem se závitem, v současnosti kódu KN ex 7307 19 10 (kódy TARIC 7307 19 10 10 a 7307 19 10 20) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny“).

(38)

Nejsou v něm zahrnuty tyto výrobky: části kompresních fitinek používající metrický závit podle normy ISO DIN 13; kruhové rozvodné skříně z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka; svorky tvaru T z tvárné litiny s gumovým těsněním a výstupním otvorem; záslepky z tvárné litiny pro použití na drážkovaných ocelových trubkách se závitem; drážkované redukce z tvárné litiny s koncovým závitem; drážkované redukce tvaru T z tvárné litiny se závitem; uzávěrové pasy z tvárné litiny bez vývodů se závitem, které se používají k utěsnění otvoru v troubě nebo trubce.

(39)

Hlavními vstupními surovinami jsou kovový šrot, koks/elektřina/plyn, písek (pro tvarování) a zinek (pro pozinkování). V první fázi výrobního postupu se kovový šrot taví v tavicích pecích. Poté následuje tvarování a odlévání různých tvarů, které jsou následně oddělovány na jednotlivé kusy. Výrobky musí projít zdlouhavým procesem žíhání, který má zajistit, že jsou dostatečně tvárné k použití pro následné úpravy, kde je např. vyžadována odolnost vůči nárazům, vibracím a náhlým změnám teplot. Příslušenství (fitinky) může být následně pozinkováno. Pak se provádí řezání závitů a další strojní obrábění.

(40)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, má širokou škálu použití, například se používá ke spojení dvou či více trubek nebo trub, připojení trubek k přístroji, změně toku kapaliny či k uzavření trubky. Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z litiny se závitem se používá zejména v plynových, vodních a topných rozvodech obytných a neobytných budov. Rovněž se používá v potrubních systémech ropných rafinérií. Toto příslušenství (fitinky) je dostupné v řadě podob, nejběžnější jsou devadesátistupňová kolena, profily tvaru T, spojky, křížení a napojení. Je vyráběno jak v černé (nepozinkované), tak i v pozinkované podobě.

(41)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny a Thajska.

(42)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(43)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(44)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z Číny na trh Unie.

(45)

Podle Eurostatu a informací od výrobního odvětví Unie představoval dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z Číny v období přezkumného šetření přibližně 19 % trhu Unie, v porovnání s 47% podílem na trhu během původního šetření a 21 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(46)

Jak je uvedeno v 28. a 30. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z Číny při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány Číny, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Číny. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(47)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu v souvislosti s Čínou založena na dostupných skutečnostech, tj. na informacích uvedených v žádosti o přezkum, shromážděných statistikách a v příslušných případech v dalších veřejných zdrojích.

(48)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(49)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily svá stanoviska a poskytly informace a příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie.

(50)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(51)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Žadatel ve své žádosti o přezkum uvedl jako reprezentativní zemi Brazílii.

(52)

Komise dále uvedla, že prozkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(53)

Dne 10. února 2025 zveřejnila Komise poznámku, kterou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty.

(54)

V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní Thajsko.

(55)

Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk na základě dostupných údajů od tří ziskových thajských společností.

(56)

Komise obdržela od žadatele připomínky k poznámce, v nichž uvedl, že Thajsko akceptuje jako vhodnou reprezentativní zemi.

(57)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(58)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(59)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a čínských výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(60)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby mohla rozhodnout, zda v Číně existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Uvedená analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(61)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující níže uvedené prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(62)

Žadatel tvrdil, že na čínském trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, působí podniky, jež jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Žadatel upozornil na existenci státního vlastnictví v odvětví železa a oceli, zejména prostřednictvím úzkých vazeb mezi podniky a Komunistickou stranou Číny. Toto vlastnictví je patrné zejména v odvětví příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny, a to prostřednictvím pokynů uvedených v cílech Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) (15).

(63)

Podle článku 3 stanov sdružení CISA toto sdružení „slouží podnikům, slouží odvětví a slouží vládě (…) a usiluje o plnění úlohy mostu mezi vládou a zúčastněnými podniky“. Kromě toho článek 24 stanoví, že sdružení CISA „plní jakékoli jiné úkoly svěřené mu vládou a příslušnou správou“, přičemž článek 26 stanoví, že se sdružení CISA „náležitě řídí linií strany, pokyny, politikami, politickou správou“.

(64)

Žadatel rovněž tvrdil, že přítomnost čínského státu u výrobců příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny umožňuje státu ovlivňovat ceny a náklady. Žadatel uvedl, že to platí jak pro státní podniky, tak pro soukromé společnosti. Upozornil totiž na ústavní povinnost podle článku 33 Ústavy Čínské lidové republiky, podle níž „[s]tranické organizace na primární úrovni v subjektech neveřejného sektoru uplatňují zásady a politiku strany, řídí a dohlížejí na dodržování státních zákonů a předpisů ve svých podnicích“. Článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech zdůrazňuje, že společnosti mají povinnost „zajistit nezbytné podmínky pro činnosti strany“, a požadavek určit v rámci společnosti „organizaci Komunistické strany Číny [...], která bude vykonávat činnost strany“.

(65)

V žádosti o přezkum se poukazuje na silnou přítomnost státu v ocelářském odvětví na vnitrostátní i komunální úrovni. Žadatel zmínil nedávné antidumpingové šetření týkající se dovozu hlavičkových plochých profilů z Číny (16), v němž Komise citovala akční plán města Tchang-šan v provincii Che-pej pro železo a ocel na rok 2022, podle něhož mají různé obecní subjekty za úkol „vyhledávat finanční instituce a vést je k tomu, aby poskytovaly železářským a ocelářským podnikům úvěry s nízkým úrokem, které jim umožní přejít na nová průmyslová odvětví, a zároveň […] poskytovat dotace ve formě slev na úrokové sazbě“. Žadatel poznamenal, že tato přítomnost státu v ocelářských společnostech, se odráží také ve společnostech působících v odvětví příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny.

(66)

Žadatel uvedl, že čínské orgány zachovávají veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují dodavatele, či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Žadatel uvedl, že na ocelářský průmysl v Číně se vztahuje řada vnitrostátních a komunálních plánů, zejména pokud jde o optimalizaci a rozvoj ocelářského průmyslu a modernizaci na úrovni dodavatelského řetězce.

(67)

Žadatel dále zdůraznil neexistenci nebo diskriminační či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. Podle žadatele je to zřejmé z vlivu čínské vlády (dále jen „čínská vláda“) na insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že soudy jsou podřízeny čínské vládě, má mnoho podniků v platební neschopnosti prospěch z restrukturalizačních plánů, které de facto vyplývají z vládních záruk pro státní podniky. Žadatel dále poukázal na netransparentnost pravidel pro poskytování a nabývání pozemků.

(68)

Pokud jde o odvětví železa a oceli, a konkrétně o výrobce příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny, žadatel zdůraznil závěr předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, v němž bylo zjištěno, že zkreslení existují, jelikož „v odvětví železa a oceli existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.“

(69)

V žádosti bylo zdůrazněno, že mzdové náklady jsou v Číně, konkrétně v odvětví příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny, zkresleny. S ohledem na to žadatel připomněl, co bylo zjištěno v prvním přezkumu před pozbytím platnosti (17): „Odvětví příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR)“. Podle žadatele se situace týkající se zkreslení mzdových nákladů nezměnila, a potvrdilo se, že v odvětví příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z litiny stále existují podstatná přímá i nepřímá zkreslení mzdových nákladů.

(70)

Za druhé, v rámci nedávných šetření týkajících se odvětví železa a oceli v Číně (18) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (19).

(71)

Komise dospěla zejména k závěru, že v odvětví železa a oceli nejenže přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (20), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (21).

(72)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Číně skutečně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (22).

(73)

Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (23).

(74)

Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví železa a oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (24), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (25).

(75)

V posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu (26), dospěla Komise k závěru, že došlo k podstatnému zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v Číně obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(76)

Další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen „zpráva“) (27) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(77)

Čínská vláda ani výrobci nepředložili v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(78)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(79)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(80)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(81)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(82)

Jak je vysvětleno ve výše uvedeném 53. bodě odůvodnění, Komise dne 10. února 2025 zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly zúčastněné strany informovány o záměru Komise považovat Thajsko za vhodnou reprezentativní zemi v tomto případě, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(83)

V poznámce o výrobních činitelích určila Komise Argentinu, Brazílii, Turecko a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země, jejichž úroveň hospodářského rozvoje je obdobná jako úroveň hospodářského rozvoje Číny, tj. všechny tyto země jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(84)

V poznámce Komise analyzovala dostupnost relevantních veřejných údajů ve čtyřech možných reprezentativních zemích následovně.

(85)

V případě Argentiny nebyly o jediném známém výrobci příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje a Argentina nedovážela ocelový šrot, hlavní surovinu.

(86)

V případě Turecka nebyl jediný známý výrobce příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny v roce 2023 ziskový.

(87)

V případě Thajska i Brazílie Komise zjistila údaje o výrobcích v obou zemích, konkrétně o třech společnostech v Thajsku a jedné v Brazílii. Thajské společnosti však byly výrobci příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny, zatímco brazilská společnost byla velkou skupinou s konsolidovanými finančními informacemi.

(88)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít k získání nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Thajsko a tři thajské výrobce.

(89)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků určeno Thajsko jako vhodná reprezentativní země, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(90)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(91)

Komise v poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména na suroviny, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). V poznámce jsou rovněž uvedeny zdroje, které Komise použije pro ostatní výrobní činitele, které jsou uvedeny níže.

(92)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců Komise v zájmu určení výrobních faktorů používaných při výrobě příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny vycházela z údajů předložených žadatelem.

(93)

S ohledem na všechny informace na základě žádosti byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory

(94)

Žadatel uvedl, že suroviny používané k výrobě příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se oproti předchozímu přezkumu před pozbytím platnosti změnily. Ve 134. až 135. bodě odůvodnění předchozího přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že největší čínský výrobce vyrábí příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny v tzv. kupolní peci, která k tavení surovin používá koks. Žadatel však zjistil informace o tom, že během období přezkumného šetření dva největší výrobci v Číně používali k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, elektrické pece, které k ohřevu používají jiné suroviny.

(95)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Thajska vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v Thajsku byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (31).

(96)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do Thajska, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně.

(97)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(98)

Pokud jde o dovozní cla, Komise zaznamenala, že Thajsko dováží příslušné suroviny z řady zemí s různou úrovní sazeb dovozního cla a s významnými rozdíly v množstvích. Ačkoli v přezkumu před pozbytím platnosti není nutné vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale spíše stanovit pravděpodobnost přetrvání dumpingu, Komise vycházela z dovozních cel získaných z databáze GTA pro každou zemi původu.

(99)

Komise použila poslední veřejně dostupné údaje získané od Bank of Thailand (thajské centrální banky) o průměrných mzdách v Thajsku během období přezkumného šetření (32). Ty byly upraveny tak, aby zahrnovaly sociální poplatky (33). Nakonec se celkové roční náklady práce vydělily počtem hodin v roce (tj. osm hodin denně, vynásobeno pěti pracovními dny v týdnu a počtem týdnů v roce).

(100)

Komise použila ceny elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v kWh, které zveřejnil thajský Provinční úřad pro elektřinu (34). Tento poplatek za energie se od roku 2018 nemění a je měsíčně aktualizován pomocí nástroje zvaného „příplatek Ft“. Poplatky za elektřinu účtované za každý měsíc se proto vypočítají takto:

(101)

Při výpočtu referenční hodnoty Komise k základnímu poplatku za elektřinu za období přezkumného šetření připočetla průměrný doplatek na základě úpravy ceny energie.

(102)

Ke stanovení referenční hodnoty pro plyn použila Komise ceny plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejněné Úřadem pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky (36). Ceny se lišily podle objemu spotřeby. Komise použila odpovídající ceny z tabulky 7.2-4: Konečná spotřeba energie na osobu. Jako referenční hodnotu použila Komise nejnovější údaje týkající roku 2023.

(103)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(104)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů předložených žadatelem proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(105)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila průměrnou běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(106)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny.

(107)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla náklady na výrobní režii uvedené výše a poté prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky tří thajských výrobců příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny pro rok 2023, jak jsou uvedeny v účetních závěrkách dotčených společností:

(108)

K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(109)

Komise vycházela z těchto skutečností a početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(110)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobců z Číny byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF uvedená Eurostatem byla snížena o odhad nákladů na námořní dopravu a pojištění a nákladů na vnitrostátní dopravu na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

(111)

Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše.

(112)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců nebyly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny žádné úpravy.

(113)

Dumpingová rozpětí pro dovoz z Číny byla vypočtena ve výši 65 %.

(114)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z Thajska na trh Unie.

(115)

Podle Eurostatu a informací od výrobního odvětví Unie představoval dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z Thajska v období přezkumného šetření přibližně 4 % trhu Unie, v porovnání s 5,2 % podílem na trhu během původního šetření a 5 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(116)

Jak je uvedeno v 28. a 30. bodě odůvodnění, žádný z výrobců z Thajska při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány Thajska, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Thajska. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(117)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu v souvislosti s Thajskem založena na dostupných skutečnostech, tj. na informacích uvedených v žádosti o přezkum, shromážděných statistikách a případně dalších veřejných zdrojích.

(118)

Žádný thajský výrobce příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny při šetření nespolupracoval, a proto byla běžná hodnota založena na informacích o thajských domácích cenách obsažených v žádosti o přezkum a aktualizovaných žadatelem tak, aby pokrývaly období přezkumného šetření.

(119)

Informace poskytnuté žadatelem ukázaly, že tento domácí prodej se uskutečňoval v běžném obchodním styku, a proto byl použit jako zdroj běžné hodnoty.

(120)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci výrobců z Thajska byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF uvedená Eurostatem byla snížena o odhad nákladů na námořní dopravu a pojištění a nákladů na vnitrostátní dopravu na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

(121)

Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše.

(122)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci thajských výrobců nebyly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny žádné úpravy.

(123)

Dumpingová rozpětí pro dovoz z Thajska byla vypočtena ve výši 70 %.

(124)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu ze strany Číny, pokud by byla opatření zrušena.

(125)

Navíc byly analyzovány tyto prvky:

(126)

V důsledku nedostatečné spolupráce výrobců z Číny bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou úřední dovozní statistiky a informace získané v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(127)

Žádost neobsahovala informace o přesné výrobní a volné kapacitě výrobku, který je předmětem přezkumu, v Číně (37). V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že čínský trh je roztříštěný a působí na něm mnoho malých výrobců a několik velkých výrobců. Žádost však obsahovala informace založené na veřejně dostupných informacích. Zejména uváděla, že společnost Jinan Meide Casting Co. Ltd. v roce 2022 zvýšila svou výrobní kapacitu a vyrábí více než 150 000 tun ročně. V žádosti bylo dále uvedeno, že samotná skupina Jianzhi Group, jeden z předních čínských výrobců, má roční výrobní kapacitu přes 400 000 tun příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny (38).

(128)

V žádosti se rovněž odkazovalo na argentinské antidumpingové šetření z roku 2022 týkající se dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z Číny a Brazílie, v němž bylo údajně stanoveno, že Čína má roční výrobní kapacitu 500 000 tun příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny.

(129)

Podle žádosti o přezkum je čínská domácí spotřeba výrazně nižší než čínská výrobní kapacita, což potvrdilo antidumpingové šetření provedené Argentinou.

(130)

Předchozí přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že v Číně existují významné nadbytečné kapacity. Od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti nebylo zaznamenáno, že by se domácí poptávka významně zvyšovala, ani nebyly zaznamenány trhy třetích zemí, které by byly schopny tento přebytek absorbovat. Stejně tak neexistovaly žádné důkazy o tom, že by se výrobní kapacity v Číně snížily.

(131)

Komise proto dospěla k závěru, že na základě dostupných skutečností v Číně existuje volná kapacita, která by mohla být využita k zajištění dodávek na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(132)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě, že by byla opatření zrušena, zvážila atraktivitu trhu Unie, pokud jde o ceny.

(133)

Navzdory platným antidumpingovým clům Čína během období přezkumného šetření stále vyvážela do Unie a její podíl na trhu byl 19 %, což prokazuje, že Unie byla i nadále pro Čínu atraktivním trhem a atraktivní vývozní destinací.

(134)

Vzhledem k tomu, že byl zjištěn dumping z Číny a že dovoz stále vstupuje na trh Unie, měla Komise za to, že trh Unie je pro čínské výrobce nadále atraktivní, a pokud by opatření pozbyla platnosti, dumpingový dovoz do Unie by se zvýšil.

(135)

Jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že dovoz z Číny se nadále podbízel cenám výrobního odvětví Unie, což naznačuje, že cenová úroveň v Unii byla pro čínské vyvážející výrobce atraktivní, a to i po zavedení antidumpingových opatření.

(136)

Šetření ukázalo, že čínský vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Komise rovněž dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je vysoce pravděpodobné, že by čínští výrobci vyváželi do Unie značné množství dotčeného výrobku za dumpingové ceny. Komise tudíž dospěla k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, dumping by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(137)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena.

(138)

Navíc byly analyzovány tyto prvky:

(139)

V důsledku nedostatečné spolupráce výrobců z Thajska bylo toto zkoumání založeno na informacích, které měla Komise k dispozici, tedy na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum a na informacích z dalších dostupných nezávislých zdrojů, jako jsou úřední dovozní statistiky a informace získané v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(140)

Žádost neobsahovala konkrétní informace o výrobní a volné kapacitě výrobku, který je předmětem přezkumu, v Thajsku. Uváděla však, že thajští vývozci jsou i nadále ve velké míře závislí na vývozu na trh Unie a že jejich podíl na trhu v posuzovaném období rostl za podbízející se ceny.

(141)

Předchozí přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že v Thajsku existují významné nadbytečné kapacity. Od předchozího přezkumu před pozbytím platnosti nebylo zaznamenáno, že by se domácí poptávka významně zvyšovala, ani nebyly zaznamenány trhy třetích zemí, které by byly schopny tento přebytek absorbovat. Stejně tak neexistovaly žádné důkazy o tom, že by se výrobní kapacity v Thajsku snížily.

(142)

Komise proto dospěla k závěru, že v Thajsku existuje volná kapacita, která by mohla být využita k zajištění dodávek na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(143)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě, že by byla opatření zrušena, zvážila atraktivitu trhu Unie, pokud jde o ceny.

(144)

Navzdory platným antidumpingovým clům Thajsko během období přezkumného šetření stále vyváželo do Unie a jeho podíl na trhu byl 4 %, což prokazuje, že Unie byla i nadále atraktivním trhem a atraktivní vývozní destinací.

(145)

Vzhledem k tomu, že byl zjištěn dumping z Thajska a že dovoz stále vstupuje na trh Unie, měla Komise za to, že trh Unie je pro thajské výrobce nadále atraktivní, a pokud by opatření pozbyla platnosti, thajský dumpingový dovoz do Unie by se zvýšil.

(146)

Jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že dovoz z Thajska se nadále podbízel cenám výrobního odvětví Unie, což naznačuje, že cenová úroveň v Unii byla pro thajské vyvážející výrobce atraktivní, a to i po zavedení antidumpingových opatření.

(147)

Šetření ukázalo, že thajský vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. Komise rovněž dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je vysoce pravděpodobné, že by thajští výrobci vyváželi do Unie značné množství dotčeného výrobku za dumpingové ceny. Komise tudíž dospěla k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, dumping by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(148)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období pět výrobců. V žádosti o přezkum bylo uvedeno, že jeden z výrobců, společnost Odlewnia Zawiercie S.A., dovážené příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky bez závitu zpracovává výhradně řezáním jejich závitů, a proto by neměl být považován za součást výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(149)

Vzhledem k tomu, že příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky bez závitu nejsou součástí výrobku, který je předmětem přezkumu, a spadají pod jiný kód TARIC, Komise považovala řezání závitů těchto výrobků za výrobní krok představující výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a společnost Odlewnia Zawiercie S.A. proto pro účely tohoto šetření považovala za součást výrobního odvětví Unie.

(150)

Komise proto dospěla k závěru, že těchto pět společností představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(151)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 20 774 tun. Tento údaj určila Komise na základě údajů poskytnutých žadatelem a výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Do vzorku byli zařazeni dva výrobci v Unii, u nichž bylo zjištěno, že představují přibližně 60 % ověřené celkové výroby a objemu prodeje obdobného výrobku v EU.

(152)

Je třeba poznamenat, že Komise kontaktovala společnost Odlewnia Zawiercie S.A., aby Komisi poskytla údaje týkající se makroekonomických ukazatelů uvedených v oddíle 5.5.2 níže, avšak tato společnost se rozhodla při tomto šetření nespolupracovat. Údaje týkající se této společnosti proto vycházely z odhadů, které žadatel uvedl v makroekonomickém dotazníku.

(153)

Komise stanovila spotřebu v Unii sečtením objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu dotčeného výrobku podle údajů Eurostatu. Zdrojem údajů byla odpověď žadatele na makroekonomický dotazník a oficiální údaje Eurostatu.

(154)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(155)

Celková spotřeba dotčeného výrobku v Unii zaznamenala od roku 2021 do konce období přezkumného šetření znatelný pokles. V roce 2022 se spotřeba v Unii snížila o 8 % oproti předchozímu roku. V roce 2023, kdy hospodářství Unie zaznamenalo pomalejší růst než v roce 2022, spotřeba v Unii klesla o 14 procentních bodů, přičemž v období přezkumného šetření nedošlo k žádné podstatné změně.

(156)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(157)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(158)

Pokud jde o dovoz z Číny, v roce 2022 se tento dovoz oproti roku 2021 zvýšil o 14 %, přestože spotřeba v Unii ve stejném období klesla o 8 %. Ve stejném roce vzrostl podíl Číny na trhu na 22 %, což svědčí o dalším významném pronikání na trh Unie. V roce 2023, kdy spotřeba v Unii klesla o 14 procentních bodů, však čínský dovoz klesl o 26 procentních bodů. Nicméně v roce 2023 zůstal podíl Číny na trhu poměrně vysoký, a to 19 %. V období přezkumného šetření se dovoz z Číny mírně zvýšil na 5 420 tun, což sice oproti roku 2023 představuje nepatrný nárůst, nicméně podíl na trhu zůstal konstantní na úrovni 19 %, což naznačuje stabilitu relativní přítomnosti Číny na trhu.

(159)

Pokud jde o dovoz z Thajska, v roce 2022 došlo ve srovnání s předchozím rokem k výraznému nárůstu o 25 %. Podíl thajského dovozu na trhu se ve stejném období rovněž zvýšil ze 3 % na 4 %. Podobně jako v případě čínského dovozu se thajský dovoz v roce 2023 snížil o 26 procentních bodů a vrátil se na úroveň blízkou roku 2021. Podíl na trhu zůstal nezměněn ve výši 4 %, což naznačuje odolnost thajské přítomnosti na trhu navzdory poklesu spotřeby v posuzovaném období. Během období přezkumného šetření se thajský dovoz ve srovnání s rokem 2023 zvýšil o 11 procentních bodů, přičemž podíl na trhu zůstal nezměněn ve výši 4 %.

(160)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(161)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(162)

Dovozní ceny z Číny zaznamenaly od roku 2021 do roku 2022 nárůst o 29 %, po němž následoval pokles o 17 procentních bodů v roce 2023 a nárůst o 5 procentních bodů během období přezkumného šetření. Trend celkově vykazuje volatilitu, přičemž vrcholu ceny dosáhly v roce 2022. Během posuzovaného období se dovozní ceny z Číny zvýšily o 17 %.

(163)

Naopak dovozní ceny z Thajska vykazovaly stabilnější trend, neboť v roce 2022 došlo k mírnému nárůstu, po němž následoval pokles v roce 2023 a v období přezkumného šetření. V posuzovaném období se ceny z Thajska snížily o 1 %.

(164)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(165)

Srovnání cen bylo provedeno pomocí údajů od výrobního odvětví Unie na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev.

(166)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Ukázalo se, že dovoz z Číny (26 %) a Thajska (48 %) na trhu Unie představuje výrazné cenové podbízení.

(167)

Dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z jiných zemí než z Číny a Thajska pocházel především z Indonésie a Brazílie.

(168)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny z jiných zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(169)

Pokud jde o dovoz z Indonésie, vyplývá z údajů celkově kolísavý, ale rostoucí trend. Objem dovozu z Indonésie zaznamenal v roce 2022 výrazný nárůst, a to z 1 391 tun v roce 2021 na 2 233 tun, načež v roce 2023 poklesl na 1 451 tun. Navzdory těmto výkyvům podíl Indonésie na trhu trvale rostl a během období přezkumu dosáhl 7,2 %. Průměrná cena za tunu dovozu z Indonésie vykazovala značnou variabilitu, přičemž nejvyšší hodnoty 4 105 EUR dosáhla v roce 2022, po níž následoval pokles na 2 837 EUR v roce 2023, a poté se během období přezkumného šetření ustálila na 2 783 EUR.

(170)

Pokud jde o dovoz z Brazílie, údaje naznačují postupný pokles množství dovozu z 525 tun v roce 2021 na 405 tun v roce 2023, přičemž během období přezkumného šetření došlo k mírnému oživení na 523 tun. Navzdory snížení objemu zaznamenal podíl Brazílie na trhu malý nárůst, a to z 1,5 % v roce 2021 na 1,9 % v období přezkumného šetření. Pozoruhodným trendem pro Brazílii je výrazný nárůst průměrné ceny za tunu, která se v roce 2023 vyšplhala na 5 720 EUR a poté v období přezkumného šetření mírně klesla na 5 119 EUR.

(171)

Údaje o dovozu z ostatních zemí, s výjimkou Indonésie a Brazílie, jakož i Číny a Thajska, vykazovaly ve sledovaném období trvalý nárůst množství dovozu i podílu na trhu. Objem dovozu se během období přezkumného šetření trvale zvyšoval z 515 tun v roce 2021 na 835 tun, což vedlo ke zvýšení podílu na trhu z 1,4 % na 3 %. Průměrná cena za tunu zaznamenala během období přezkumného šetření pokles z 4 476 EUR v roce 2022 na 3 776 EUR.

(172)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(173)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(174)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě ověřených údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník, která byla předložena žadatelem.

(175)

Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(176)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(177)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(178)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(179)

Podle údajů objem výroby výrobců v Unii od roku 2021 do konce období přezkumného šetření trvale klesal. Z 29 432 tun v roce 2021 klesla výroba na 25 166 tun v roce 2022, tj. o 14 %. Tento klesající trend pokračoval i v roce 2023, kdy se výroba dále snížila na 22 151 tun (tj. pokles o 9 procentních bodů oproti roku 2022) a poté na 20 774 tun v období přezkumného šetření, což představuje celkový 29% pokles oproti úrovni z roku 2021.

(180)

Po celé toto období zůstala výrobní kapacita konstantní a činila 61 500 tun. V důsledku toho se v průběhu let snížilo i využití kapacity. V roce 2021 začínalo na 48 %, v roce 2022 kleslo na 41 %, v roce 2023 se dále snížilo na 36 % a během období přezkumného šetření dosáhlo 34 %. Pokles využití kapacity odrážel snížení objemu výroby ve vztahu k nezměněné výrobní kapacitě.

(181)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(182)

Podle údajů objem prodeje výrobního odvětví Unie od roku 2021 do konce období přezkumného šetření trvale klesal, přičemž celkově se během posuzovaného období snížil o 30 %. Tento pokles je znatelně rychlejší než pokles spotřeby, která se ve stejném období snížila o 22 %. Zároveň se snížil podíl výrobního odvětví Unie na trhu z 72 % v roce 2021 na 64 % v období přezkumného šetření, což představuje pokles o 8 procentních bodů.

(183)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v Unii, nýbrž také o podíl na trhu, na rozdíl od čínského a thajského dovozu, které během posuzovaného období získaly podíl na trhu v Unii.

(184)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(185)

Pokud jde o zaměstnanost, od roku 2021 do konce období přezkumného šetření je zřejmý klesající trend počtu pracovních míst, přičemž od roku 2021 se počet pracovních míst celkově snížil o zhruba o 15 %. Z 1 226 zaměstnanců v roce 2021 se počet zaměstnanců v období přezkumného šetření snížil na 1 039 zaměstnanců.

(186)

Z údajů dále vyplynulo, že produktivita měřená v tunách na zaměstnance v posuzovaném období znatelně poklesla, a to celkově o 17 %. Konkrétně z 24 tun na zaměstnance v roce 2021 klesla produktivita v období přezkumného šetření na 20 tun na zaměstnance.

(187)

Čínské i thajské dumpingové rozpětí bylo výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Číny a Thajska byl účinek rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(188)

Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované vývozci z Číny a Thajska znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(189)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(190)

Vývoj průměrných jednotkových prodejních cen v Unii od roku 2021 do konce období přezkumného šetření vykazoval jasný vzestupný trend. Ceny, které v roce 2021 začínaly na úrovni [4 100 EUR – 4 300 EUR], v roce 2022 výrazně vzrostly na [5 100 EUR – 5 300 EUR] a v roce 2023 pokračovaly v růstu na [5 600 EUR – 5 800 EUR], přičemž v období přezkumného šetření došlo k jejich dalšímu mírnému zvýšení. Celkově se průměrná jednotková prodejní cena během posuzovaného období zvýšila o 36 %.

(191)

V souladu s vývojem prodejních cen v Unii se ve stejném období výrazně zvýšily i jednotkové výrobní náklady. V roce 2022 se náklady zvýšily o 28 %, v roce 2023 o dalších 6 procentních bodů a během období přezkumného šetření se dále mírně zvyšovaly. Výrobní náklady v posuzovaném období celkově vzrostly o 35 %.

(192)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(193)

Náklady práce podle údajů vykázaly konzistentní rostoucí trend průměrných nákladů práce na zaměstnance v období od roku 2021 do konce období přezkumného šetření. Z [36 000 – 37 000 EUR] v roce 2021 se náklady v roce 2022 zvýšily o 6 %, v roce 2023 následoval výrazný nárůst o 13 procentních bodů a nakonec v průběhu období přezkumu dosáhly [47 000 – 48 000 EUR]. Během posuzovaného období se průměrné náklady práce zvýšily o 31 %.

(194)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(195)

Podle údajů měl konečný stav zásob v období od roku 2021 do konce období přezkumného šetření kolísavý trend. V roce 2022 došlo k nárůstu konečného stavu zásob, který se oproti roku 2021 zvýšil o 30 %. V roce 2023 však došlo k poklesu o 11 procentních bodů, přičemž v období přezkumného šetření došlo ke zvýšení o 4 procentní body.

(196)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(197)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(198)

Z údajů vyplývá, že trendy ziskovosti, peněžního toku, investic a návratnosti investic byly od roku 2021 do konce období přezkumného šetření problematické. Ziskovost se v roce 2021 začala pohybovat kolem hranice rentability, ale v roce 2022 se zhoršila na [–4 % až –2 %] a v roce 2023 zůstala na stejné úrovni, načež se během období přezkumného šetření mírně zlepšila, avšak byla pořád na ztrátové úrovni [–3 % až –1 %]. Záporné indexy spojené s rentabilitou naznačují zhoršení výkonnosti ve srovnání s rokem 2021.

(199)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku během posuzovaného období výrazně kolísal: v roce 2022 se propadl do záporných hodnot ve výši [–4 350 000 EUR až –4 050 000 EUR], což odráží výrazný odliv hotovosti ve srovnání s rokem 2021. V roce 2023 se však čistý peněžní tok podstatně zvýšil na [6 600 000 – 6 900 000 EUR] a poté se během období přezkumného šetření stabilizoval na [5 000 000 – 5 300 000 EUR].

(200)

Výše investic zůstávala v průběhu let poměrně stabilní, v roce 2021 činila [3 750 000 EUR – 3 850 000 EUR] a mírně kolísala a v průběhu období přezkumného šetření se nakonec zvýšila na [4 100 000 EUR – 4 200 000 EUR], což naznačuje mírný nárůst investiční činnosti o 9 % během posuzovaného období. Bylo zjištěno, že tyto investice souvisejí především s dodržováním pracovněprávních předpisů a právních předpisů v oblasti životního prostředí.

(201)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2021 začala pozitivně na úrovni [14 % – 18 %]; v roce 2022 se udržela na stejné úrovni; pak v roce 2023 dramaticky poklesla na [–4 % až –2 %] a v období přezkumného šetření se stabilizovala na [–3 % – 1 %], což odráží prudce sníženou návratnost investic navzdory konzistentní úrovni investic. Celkově údaje poukazovaly na finanční nestabilitu s delšími obdobími neziskovosti, kolísajícím peněžním tokem, stálými investicemi a klesající návratností investic, což naznačuje, že výrobci v Unii měli během posuzovaného období značné provozní problémy.

(202)

Většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období zápornou tendenci.

(203)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila. Tento pokles byl způsoben snížením objemu prodeje na trhu Unie. Celkově výroba poklesla o 29 %, zatímco prodej se v posuzovaném období snížil o 30 %. Tento pokles se projevil ztrátou podílu na trhu, který klesl ze 72 % v roce 2021 na 64 % v období přezkumného šetření, což představuje celkový pokles o 8 procentních bodů. Z této ztráty podílu na trhu v posuzovaném období těžil dovoz z Číny a Thajska.

(204)

Výrobní odvětví Unie nebylo schopno kompenzovat ztrátu objemu prodeje na trhu Unie zvýšeným vývozem, neboť vývoz v posuzovaném období klesl o 20 %.

(205)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období stabilní. Využití výrobní kapacity se v posuzovaném období snížilo o 29 % v souladu s odpovídajícím poklesem výroby.

(206)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 15 %. Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti, tj. v posuzovaném období klesla o 17 %.

(207)

Průměrné výrobní náklady se v roce 2022 výrazně zvýšily (o 28 % oproti roku 2021) a v období přezkumného šetření dosáhly vrcholu (o 35 % vyšší oproti roku 2021).

(208)

Průměrná cena výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšila o 36 %, aby reagovala na zvýšení výrobních nákladů.

(209)

Ziskovost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období klesala, přičemž v letech 2022 a 2023 se výrazně snížila a v období přezkumného šetření se mírně zvýšila, přičemž záporné indexy naznačují pokles výkonnosti ve srovnání s rokem 2021.

(210)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, a to navzdory zavedeným antidumpingovým opatřením.

(211)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných zemí než z Číny a Thajska, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pokles spotřeby a zvýšení nákladů.

(212)

Komise zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Během posuzovaného období se zvýšil podíl dovozu dumpingového obdobného výrobku z Číny a Thajska na trhu. Podíl Číny na trhu činil v období přezkumného šetření 19 % ve srovnání s 18 % v roce 2021, zatímco podíl Thajska na trhu činil v období přezkumného šetření 4 % oproti 3 % v roce 2021. K tomuto nárůstu došlo navzdory zavedeným antidumpingovým opatřením a výraznému poklesu spotřeby v Unii o 22 %.

(213)

Absolutní objem čínského dovozu se snížil o 15 %, tj. na nižší úroveň ve srovnání s klesající spotřebou v Unii. Absolutní objem thajského dovozu se zvýšil o 10 %. Současně se navzdory zavedeným antidumpingovým opatřením snížil objem prodeje výrobců v Unii o 30 %.

(214)

Dovozní ceny z Číny se během posuzovaného období zvýšily o 17 %, zatímco dovozní ceny z Thajska ve stejném období poklesly o 1 %. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie se naproti tomu v posuzovaném období zvýšily o 36 %.

(215)

Analýza újmy ukázala, že čínský a thajský dovoz do Unie zvýšil svůj podíl na trhu navzdory stávajícím antidumpingovým opatřením a klesající spotřebě v Unii. Časově se to shodovalo se zhoršením ukazatelů finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, například poklesem ziskovosti, což vedlo k výrazným ztrátám v posuzovaném období. Podíl čínského a thajského dovozu na trhu se zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie, které ztratilo objem prodeje a podíl na trhu.

(216)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(217)

Trh Unie se v posuzovaném období zmenšil o 22 %, což bylo způsobeno pomalejším hospodářským růstem a vysokými cenami energií. Podíl výrobců v Unii na trhu se však v porovnání se ziskem čínského, thajského a jiného dovozu snížil neúměrně.

(218)

Výrobci v Unii navíc čelili výraznému 35% nárůstu výrobních nákladů. Přestože se jim podařilo úměrně zvýšit prodejní ceny, nebyli schopni po většinu posuzovaného období pokrýt náklady.

(219)

Kromě zvýšeného dovozu z Číny a Thajska to bylo způsobeno zejména dovozem z jiných třetích zemí, zejména z Indonésie, který se během posuzovaného období výrazně zvýšil (z 3,9 % na 7,2 % podílu na trhu) na úrovních cenového podbízení.

(220)

Vývozní výkonnost výrobců v Unii navíc v posuzovaném období klesla o 20 %. Vzhledem k tomu, že prodej na vývoz představoval pouze 9 % jejich celkového prodeje, mělo snížení vývozu na újmu výrobního odvětví sice negativní, ale omezený účinek.

(221)

Z toho důvodu dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny a Thajska přispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření; na situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie však mohly mít účinek i jiné činitele, zejména dovoz z Indonésie a zhoršující se vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Proto se Komise rozhodla dále posoudit, zda je pravděpodobné, že by újma způsobená dumpingovým dovozem z Číny a Thajska pokračovala, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(222)

V 210. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Číny a Thajska, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(223)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky:

(224)

Jak je uvedeno v oddílech 4.1.1 a 4.2.1 výše, Komise vycházela z informací obsažených v žádosti a z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a zjistila, že Čína i Thajsko mají významné výrobní kapacity, které by mohly být v případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření nasměrovány na trh Unie v ještě větším objemu za dumpingové ceny.

(225)

Jak je uvedeno v oddílech 4.1.2 a 4.2.2 výše, Komise dospěla k závěru, že vzhledem k pokračujícímu dumpingovému dovozu z Číny a Thajska a jejich zvýšenému podílu na trhu Unie během posuzovaného období je trh Unie pro výrobce z Číny a Thajska i nadále atraktivní.

(226)

Průměrné dovozní ceny do Unie z Číny a Thajska byly během období přezkumného šetření výrazně nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření se čínské ceny podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 26 % a thajské ceny o 48 %, a to i při zaplacení antidumpingových cel.

(227)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, úroveň cenového podbízení by se zvýšila na 47 % u čínského dovozu a 55 % u thajského dovozu.

(228)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny a Thajska za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(229)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(230)

Šetření ukázalo, že pokud by opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo značný negativní účinek na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila, pokud jde o nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo plně využívat svůj potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(231)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(232)

Komise kontaktovala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, a vyzvala je ke spolupráci při tomto šetření. Nespolupracoval žádný dovozce.

(233)

V původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(234)

Stejně jako tomu bylo v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, ani ve stávajícím šetření nemá Komise k dispozici žádné důkazy, které by svědčily o opaku, a lze proto potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozců a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(235)

Komise v tomto šetření kontaktovala všechny známé uživatele a vyzvala je ke spolupráci. Nespolupracoval žádný uživatel.

(236)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spise žádné důkazy, které by naznačovaly, že by platná opatření uživatele jakkoli negativně ovlivňovala. Podíl výrobku, který je předmětem přezkumu, je na celkových nákladech nové výstavby nebo montáže omezený.

(237)

Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(238)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že podle článku 21 základního nařízení neexistují žádné přesvědčivé důvody, pro které by nebylo v zájmu Unie stávající opatření na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Číny a Thajska zachovat.

(239)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla v otázce přetrvání dumpingu, přetrvání újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření pro příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházející z Číny a Thajska měla být zachována.

(240)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla a osvobození od rozšíření opatření po provedení šetření zaměřených proti obcházení.

(241)

Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla nebo osvobození je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz“.

(242)

I když je předložení této faktury nezbytné, aby celní orgány členských států mohly na dovoz uplatňovat individuální sazby antidumpingového cla a osvobození od cel, nejde o jediný prvek, který celní orgány mají zohledňovat.

(243)

Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že se předloží faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné uplatnění nižšího cla nebo osvobození odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(244)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(245)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a Thajska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(246)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (39). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(247)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(248)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(249)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (40), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(250)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,