(EU) 2025/1748Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1748 ze dne 18. srpna 2025 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz polyethylentereftalátů (dále též „PET“) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „původní šetření“).

(2)

Nařízením (ES) č. 1645/2005 (3) změnila Rada míru platných vyrovnávacích opatření uložených na dovoz PET z Indie. Změny byly důsledkem zrychleného přezkumu zahájeného podle článku 20 základního nařízení.

(3)

Nařízením (ES) č. 193/2007 (4) uložila Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let.

(4)

Vyrovnávací opatření byla následně na základě částečných prozatímních přezkumů změněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 (5) a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 906/2011 (6).

(5)

Pozdější částečný prozatímní přezkum byl ukončen beze změny platných opatření prováděcím nařízením Rady (EU) č. 559/2012 (7).

(6)

Prováděcím nařízením (EU) č. 461/2013 (8) uložila Rada na základě dalšího přezkumu před pozbytím platnosti konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let.

(7)

Rozhodnutím 2000/745/ES (9) přijala Komise minimální dovozní cenu nabídnutou třemi vyvážejícími výrobci v Indii. Prováděcím rozhodnutím 2014/109/EU (10) zrušila Komise přijetí závazků, a to v důsledku změny okolností, za kterých byly tyto závazky přijaty.

(8)

Prováděcím nařízením (EU) č. 2015/1350 (11) Rada na základě dvou částečných prozatímních přezkumů změnila míru platných vyrovnávacích opatření proti dovozu PET z Indie.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/1468 (12) Komise na základě dvou částečných prozatímních přezkumů změnila míru platných vyrovnávacích opatření.

(10)

Prováděcím nařízením (ES) č. 2019/1286 uložila Rada na základě třetího přezkumu před pozbytím platnosti konečné vyrovnávací clo na období dalších pěti let (13) (dále jen „poslední přezkum před pozbytím platnosti“).

(11)

Dne 2. června 2020 bylo prováděcí nařízení (EU) 2019/1286 změněno prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/738 (14), kterým se vyrovnávací cla mění ze specifických na valorická. Stávající platná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 2,3 % do 13,8 % pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku nebo spolupracující vyvážející výrobce a pro všechny ostatní vyvážející výrobce činí 13,8 %.

(12)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (15) vyrovnávacích opatření uložených na dovoz PET pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) Komise obdržela žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení.

(13)

Žádost o přezkum podalo dne 26. dubna 2024 sdružení PET Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího polyethylentereftalát („PET“) ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení.

(14)

Žádost o přezkum je odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(15)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise indické vládě, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace, pokud jde o obsah žádosti o přezkum a dosažení vzájemně přijatelného řešení.

(16)

Konzultace s indickou vládou proběhly dne 22. července 2024 a indická vláda sdělila Komisi své názory na zahájení šetření. Indická vláda rovněž písemně předložila své stanovisko dne 25. července 2024. Přezkum před pozbytím platnosti byl zahájen dne 26. července 2024.

(17)

Poněvadž Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, informovala dne 26. července 2024 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (16) o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) podle článku 18 základního nařízení. Komise s ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení vypracovala zprávu o dostatečnosti důkazů, v níž mimo jiné hodnotí všechny důkazy, které měla k dispozici, a na jejichž základě zahájila toto šetření.

(18)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že žádost o přezkum se týká pouze domněnek a tvrzení, které nejsou podloženy žádnými písemnými doklady, a žadatel nebyl schopen prokázat, že existuje pravděpodobnost újmy. Podle indické vlády by proto Komise neměla šetření zahájit na základě nedostačující žádosti o přezkum.

(19)

Právní standard důkazů požadovaných pro žádost o přezkum podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení jasně vyplývá, že žadatel není povinen prokazovat, že pozbytí platnosti opatření povede k přetrvání nebo obnovení újmy. Množství a kvalita informací obsažených v žádosti o přezkum vedle toho nemůže být stejná jako u informací, z nichž vychází zjištění Komise po uzavření jejího šetření. V tomto případě analýza, které Komise podrobila důkazy poskytnuté žadatelem, vedla každopádně k závěru, že žádost o přezkum obsahuje dostatečné důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání subvencování a obnovení újmy. Proto bylo tvrzení indické vlády zamítnuto.

(20)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se bude týkat období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a orgány v Indii a vyzvala je k účasti.

(22)

Všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise, které provádějí šetření, a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(23)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(24)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s článkem 27 základního nařízení Komise vzorek vybrala na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby v Unii, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 30 % odhadované celkové výroby v Unii v období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale žádné připomínky neobdržela. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(25)

Po poskytnutí konečných informací vyjádřila indická vláda obavy, že zjištění Komise na základě extrémně malého vzorku by nemusela být reprezentativní. Uvedla, že do vzorku byli vybráni pouze dva výrobci v Unii, kteří představují více než 30 % výroby, což znamená, že 70 % výrobního odvětví nebylo ověřeno, a zpochybnila tak úplnost a regulérnost analýzy újmy provedené Komisí.

(26)

Zaprvé, Komise může v souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení omezit vzorek výrobců v Unii, aby zahrnoval největší reprezentativní objem prodeje a výroby v Unii, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Zadruhé, Komise využila údaje výrobců v Unii vybraných do vzorku pouze při analýze mikroekonomických ukazatelů, zatímco makroekonomické ukazatele uvedené v tomto nařízení se týkají situace výrobního odvětví Unie jako celku, a nikoli výhradně údajů poskytnutých výrobci v Unii vybranými do vzorku, což ještě silněji vyvrací tvrzení indické vlády o neúplnosti a neregulérnosti analýzy Komise.

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, a uživatelé vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily a poskytly Komisi o svých společnostech informace požadované v příloze II oznámení o zahájení přezkumu. Při výběru vzorku se nepřihlásil žádný uživatel ani dovozce.

(28)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily tím, že Komisi poskytnou o svých společnostech informace požadované v bodě 5.3.1 oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení Indie při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření. Žádný z vyvážejících výrobců neposkytl požadované informace.

(29)

Aby získala informace, které považovala za nezbytné pro své šetření, zveřejnila Komise on-line dotazníky pro vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii a zaslala dotazník indické vládě.

(30)

Jeden vyvážející výrobce, který v období přezkumného šetření do Unie nevyvážel, poskytl odpověď na dotazník. Odpověď na dotazník poskytla rovněž indická vláda.

(31)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě proběhla rovněž v prostorách indické vlády v Novém Dillí.

(32)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se dále uskutečnily v prostorách těchto společností:

(33)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření, tedy polyethylentereftalát (PET) s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, v současnosti kódu KN 3907 61 00 , pocházející z Indie (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(34)

Bylo konstatováno, že výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(35)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum, jakož i informací předložených indickou vládou a spolupracujícím vyvážejícím výrobcem byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

režimy, které byly původně šetřeny a potvrzeny během posledního přezkumu před pozbytím platnosti,

prominuté nebo nevybrané státní příjmy, které jsou jinak splatné (17)

další režimy uvedené v žádosti o přezkum,

prominuté nebo nevybrané státní příjmy, které jsou jinak splatné (18)

přímý převod peněžních prostředků (19)

(36)

V souladu s článkem 18 základního nařízení by Komise ve skutečnosti měla zkoumat, zda existují důkazy o přetrvání subvencování, bez ohledu na jeho výši. S ohledem na zjištění existence přetrvávajícího subvencování, pokud jde o většinu hlavních subvencí napadených v původním šetření, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují.

(37)

Subvence uvedené v 35. bodě odůvodnění, které byly napadeny v minulosti, jsou založeny na následujících politických dokumentech a právních předpisech.

(38)

Režimy AAS a EPCGS vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány (20).

(39)

Dokumentem o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření, je dokument „Foreign Trade Policy 2023“ (dále též „dokument FTP 2023“). Vstoupil v platnost dne 1. dubna 2023. Indická vláda rovněž stanoví postupy pro politiku zahraničního obchodu v příručce postupů na rok 2023 (21) (dále též „příručka HOP 2023“). Tento dokument vstoupil v platnost dne 1. dubna 2023.

(40)

Režimy AAS a EPCGS vycházejí z dokumentu FTP 2023 a rovněž z příručky HOP 2023.

(41)

Režim DDS vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(42)

Režim GEDES vychází ze zákona Gujarat Electricity Duty Act z roku 1958 (dále jen „zákon o elektřině“) podle paragrafu 3 odst. 2 bodů vii) a viii) ve znění pozdějších předpisů zveřejňovaných čas od času ve věstníku vlády státu Gudžarát.

(43)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce potvrdil, že během období přezkumného šetření získal v rámci režimů AAS a DDS úlevy. Jelikož však během období přezkumného šetření do Unie nevyvážel, nebyly výhody vyčísleny.

(44)

Spolupracující vyvážející výrobce potvrdil, že během období přezkumného šetření získal v rámci režimu AAS úlevy.

(45)

Tento režim byl napaden v řadě řízení o vyrovnávacím clu týkajících se Indie, včetně 28. až 55. bodu odůvodnění nařízení o sadách uhlíkových elektrod (22), 126. až 153. bodu odůvodnění nařízení o plochých za studena válcovaných výrobcích z korozivzdorné oceli (23), 39. až 61. bodu odůvodnění nařízení o posledním přezkumu před pozbytím platnosti (24) a 40. až 60. bodu odůvodnění nařízení o tyčích a prutech z nerezavějící oceli (25).

(46)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v kapitolách 4.03 až 4.23 dokumentu FTP 2023 a v kapitolách 4.04 až 4.51 příručky HOP 2023.

(47)

Podle bodu 4.05 dokumentu FTP 2023 mohou být licence pro předběžné povolení vydávány buď vyvážejícím výrobcům, nebo vyvážejícím obchodníkům spojeným s podpůrnými výrobci.

(48)

Licence pro předběžné povolení mohou být vydávány pro fyzický vývoz, pro dodávky meziproduktů, pro dodávky určitého zboží a pro domnělý vývoz.

(49)

Žadatelé musí požádat o licenci, která by umožnila bezcelní dovoz vstupů, přičemž objem těchto dovozů by neměl překročit objem vstupů pro výrobu vyvážených výrobků.

(50)

Režim AAS může být vydán pro:

(51)

Fyzický vývoz: ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost, včetně typu vyváženého výrobku, jsou uvedeny v licenci;

(52)

Roční potřebu: toto povolení se nevztahuje na konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž na širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla.

(53)

Dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a rozdělí si proces výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiály a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt.

(54)

Domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupy potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“. Podle indické vlády zahrnuje domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz se pokládá řada kategorií dodávek za podmínky, že zboží bude vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží některé jednotky orientované na vývoz nebo společnosti s místem působení ve zvláštní ekonomické zóně.

(55)

Předběžný příkaz k uvolnění (Advance Release Order, ARO): držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít příkaz ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako příkazy ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Schválení příkazu ARO opravňuje domácího dodavatele k výhodám domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 7.03 dokumentu FTP 2023 (tj. AAS pro dodávky meziproduktů / domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V mechanismu příkazu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupních materiálů.

(56)

Tuzemský akreditiv back-to-back: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a objem položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 7.03 dokumentu FTP 2023 (tj. režim AAS na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(57)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží / zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.51 a dodatek 4H HOP 2023), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní / kontrolor nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 4H jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(58)

Fyzický vývoz, povolený dovoz a vývozní povinnost jsou pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. V okamžiku dovozu a vývozu mají státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (Standard Input Output Norms, dále jen „normy SION“), které existují pro většinu výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Norma SION, která se vztahuje na výrobek, který je předmětem přezkumu, byla stanovena indickou vládou v roce 1998, přičemž k poslední revizi došlo v roce 2011, a to veřejným oznámením č. 28/(RE2010)/2009–2014 ze dne 11. února 2011.

(59)

V licencích AAS je uveden povolený dovoz a vývozní povinnost. Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Držitelé licence mají dvanáct měsíců na dovoz vstupů a osmnáct měsíců na vývoz vyrobených produktů. Indická vláda může na žádost držitele licence tyto lhůty prodloužit.

(60)

V rámci stávajícího přezkumu Komise zkoumala, zda indická vláda zavedla a uplatňuje účinný ověřovací systém nebo postup, který potvrzuje, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství.

(61)

Pokud jde o „evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží / zboží nakupovaného z domácích zdrojů“, kterou je držitel licence AAS ze zákona povinen vést jako dodatek 4H (viz 57. bod odůvodnění výše), Komise zjistila, že předepsaný formát pro vykazování spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží nebo zboží nakupovaného z domácích zdrojů není určen k ověření hmotného začlenění těchto vstupů ve vyvážených výrobcích.

(62)

Indická vláda stanovila, že celní orgány mohou provádět audit vývozců za účelem ověření informací uvedených v dodatku 4H, jak je stanoveno v nařízeních o celním auditu (26). Nařízení však pouze uváděla, že výběr auditovaného subjektu „je založen především na hodnocení rizik provedeného na základě vhodných kritérií výběru“, a nespecifikovala, které dokumenty by měly být během auditu vyžádány, ani jak by měly být informace vyhodnoceny, aby byl audit úspěšně dokončen. Indická vláda neposkytla další informace o kritériích hodnocení rizik.

(63)

Indická vláda dále poskytla zprávu o ověření vzorku pro jiný výrobek než PET, pokud jde o fyzické ověření spotřeby vstupů v rámci AAS. Podle této zprávy však vyvážející výrobce systematicky nesledoval fyzické zapracování skutečného dovozu do vyváženého zboží. Zpráva o ověření vzorku neuvádí žádné systémy systematického sledování, jako jsou systémy odkazující na čísla šarží nebo kódy šarží přidělené dováženým surovinám, které zajišťují, že tyto kódy jsou zaznamenány v každé fázi výroby až do vývozu hotového výrobku. Nezahrnovala zavedení systému plánování podnikových zdrojů nebo jiného digitálního nástroje pro sledování, který by zaznamenával příjem dovážených vstupů a přiřazoval je ke konkrétním výrobním cyklům, jejichž výsledkem je vyvážené zboží. Kromě toho v ní chyběla jakákoli zmínka o přidělování sériových čísel nebo čárových kódů dováženým dílům a jejich skenování v průběhu výrobního procesu za účelem sledování jejich použití v konečných výrobcích, které jsou později vyváženy. Kromě toho, jak již bylo uvedeno, se zpráva o ověření vzorku týkala jiného výrobku než PET, a proto Komise neobdržela žádné ujištění ani důkazy o tom, že vyvážející výrobci PET systematicky sledují fyzické zapracování skutečného dovozu do vyváženého zboží.

(64)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že indická vláda nezavedla spolehlivý ověřovací systém, který by potvrdil, zda a v jakém rozsahu byly dovážené vstupy použity při výrobě vyváženého PET.

(65)

Jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Při přezkumu před pozbytím platnosti však není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí. Na základě dostupných důkazů mohla Komise dospět k závěru, že indická vláda během období přezkumného šetření nadále poskytovala subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Osvobození od dovozního cla v rámci tohoto režimu představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť promíjí příjmy ze cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřované vývozce, protože zlepšuje jejich likviditu. Výše subvence je částka cla, kterou by měla společnost, jež je příjemcem subvence, zaplatit při standardní použitelné celní sazbě během období přezkumného šetření.

(66)

Režim AAS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto režimu.

(67)

V souladu s předchozími šetřeními uvedenými ve 45. bodě odůvodnění a s ohledem na zjištění uvedená v předchozích oddílech nelze režim AAS v daném případě považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy II a III základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda nezavedla spolehlivý ověřovací systém k potvrzení toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení).

(68)

Ačkoli nebylo možné kvůli nedostatečnému vývozu spolupracujícího výrobce do Unie stanovit výši subvencování během období přezkumného šetření, na základě zjištění podle 49. až 66. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že indičtí výrobci PET jsou nadále subvencováni. Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že režim předběžných povolení jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvával.

(69)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda zpochybnila závěr Komise, podle kterého režim AAS postrádá účinný ověřovací systém. V průběhu procesu ověřování předložila četné příklady formulářů 4H určených v rámci režimu AAS výrobcům PET a rovněž jednu zprávu o auditu týkající se jiného výrobku než PET. Tyto dokumenty podle indické vlády dokládají, že se Komise při hodnocení dopustila chyby a měla dospět k závěru, že režim AAS není napadnutelný.

(70)

Kromě toho indická vláda uvedla, že zjištění Komise, vzhledem k tomu, že u vývozu PET do EU nebyla vyčíslena žádná hmotná výhoda, nebyla podložena důkazy. Indická vláda se domnívá, že Komise nemůže bez takového vyčíslení vycházet z tohoto základu, aby odůvodnila pokračování antisubvenčních opatření.

(71)

Komise v 61. bodě odůvodnění uvedla, že předepsaný formát pro vykazování spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží nebo zboží nakupovaného z domácích zdrojů není určen k ověření hmotného začlenění těchto vstupů ve vyvážených výrobcích. Komise v 63. bodě odůvodnění dospěla na základě zprávy o auditu předložené indickou vládou jako příklad týkající se jiného výrobku než PET k závěru, že nejsou zmíněny žádné systémy systematického sledování, které by vývozce používal, ani PET, přestože indická vláda byla konkrétně požádána, aby pro PET poskytla příslušné důkazy.

(72)

Pokud jde o vyčíslitelnou výhodu, Komise již v 65. bodě odůvodnění uvedla, že při přezkumu před pozbytím platnosti není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí, pouze jejich přetrvávání. Vzhledem k tomu, že není zaveden ověřovací systém k potvrzení toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku během období přezkumného šetření, lze podobně jako při předchozím šetření důvodně dospět k závěru, že subvencování přetrvává. Připomínky indické vlády týkající se režimu AAS neposkytly žádné nové důkazy pro podporu uvedených tvrzení, a proto byly odmítnuty.

(73)

Spolupracující vyvážející výrobce potvrdil, že během období přezkumného šetření získal v rámci DDS úlevy.

(74)

Tento režim byl již napaden v řadě řízení o vyrovnávacím clu týkajících se Indie, včetně 92. až 116. bodu odůvodnění nařízení o sadách uhlíkových elektrod (27), 154. až 173. bodu odůvodnění nařízení o plochých za studena válcovaných výrobcích z korozivzdorné oceli (28), 103. až 132. bodu odůvodnění nařízení o litině s kuličkovým grafitem (29), 39. až 61. bodu nařízení o posledním přezkumu před pozbytím platnosti (30) a 61. až 76. bodu odůvodnění nařízení o tyčích a prutech z nerezavějící oceli (31).

(75)

Režim DDS vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(76)

Právním základem platným během původního šetření byla Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 (32) (dále též „pravidla pro DDS z roku 1995“) ve znění z roku 2006. Pravidla pro DDS z roku 1995 byla nahrazena Pravidly pro vracení cla a spotřebních daní z roku 2017 (dále též „pravidla pro DDS z roku 2017“), která vstoupila v platnost 1. října 2017 (33) a byla použitelná během období přezkumného šetření. Pravidlo 3 odst. 2 pravidel pro DDS z roku 1995 upravovalo způsob výpočtu tohoto režimu navracení cla. Pravidlo 12 odst. 1 písm. a) bod ii) uvedených pravidel pro DDS upravovalo prohlášení, které musí vyvážející výrobci předložit, aby mohli tohoto režimu využít. Tato ustanovení zůstala obsahově stejná i v pravidlech pro režim DDS z roku 2017 platných v současnosti a odpovídají pravidlu 3 odst. 2 a pravidlu 13 odst. 1 písm. a) bodu ii). Kromě toho oběžník č. 24/2001 obsahuje konkrétní pokyny, jak uplatňovat pravidlo 3 odst. 2 a prohlášení, že vývozci musí vyrábět podle pravidla 12 odst. 1 písm. a) bodu ii) (34).

(77)

Pravidlo 4 pravidel pro režim DDS z roku 1995 stanoví, že ústřední vláda může upravit částky nebo sazby určené podle pravidla 3 odst. 2. Vláda provedla řadu takových úprav. Oznámení č. 07/2020-CUSTOMS (N.T.) ze dne 28. ledna 2020 (35) upravilo sazbu pro výrobek, který je předmětem přezkumu, platnou během období přezkumného šetření na 1,3 % hodnoty FOB (vyplaceno loď) vyvážených výrobků, která byla platná do 29. října 2023. Oznámení č. 77/2023 ze dne 30. října 2023 (36) upravilo sazbu na 1,2 %.

(78)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(79)

V rámci tohoto režimu má jakákoli společnost vyvážející způsobilé výrobky nárok obdržet částku odpovídající procentnímu podílu deklarované hodnoty FOB vyvezeného výrobku. Podle pravidla 3 odst. 2 Pravidel pro vracení cel a spotřebních daní indická vláda zakládá částku určenou k navrácení na průměrných hodnotách příslušných cel placených celým výrobním odvětvím z dovážených surovin a na průměrném podílu spotřeby výrobního odvětví, přičemž tyto údaje indická vláda shromažďuje od výrobců, které považuje za reprezentativní výrobce způsobilých výrobků na vývoz. Indická vláda dále vyjadřuje částku, která má být vrácena, jako procentní podíl průměrné vývozní hodnoty způsobilých vyvážených výrobků.

(80)

Aby mohla společnost využívat tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté, co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(81)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (Bank Realisation Certificate, dále jen „potvrzení BRC“). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.

(82)

Částka navráceného cla může být použita pro jakýkoli účel a v souladu s indickými účetními standardy může být tato částka při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem.

(83)

Příslušné právní předpisy a správní pokyny stanoví, že indická celní správa by neměla požadovat žádný důkaz, že na vývozce žádajícího o vrácení cla se vztahuje nebo bude vztahovat povinnost zaplatit clo z dovozu surovin nezbytných k výrobě vyváženého výrobku. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství. Kromě toho indická vláda neprovedla další šetření na základě skutečných vstupů.

(84)

Jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Při přezkumu před pozbytím platnosti však není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí. Na základě dostupných důkazů mohla Komise dospět k závěru, že indická vláda během období přezkumného šetření nadále poskytovala subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu. Výše subvence je částka navrácení cla, kterou by měla společnost, jež je příjemcem subvence, zaplatit při standardní použitelné celní sazbě během období přezkumného šetření.

(85)

V důsledku toho platba, která má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci, závisí na vývozní výkonnosti, a proto je tento režim považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(86)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není nutně spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství. Indická vláda kromě toho zřejmě neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení). Nebyly předloženy žádné důkazy o existenci souvislosti mezi sazbami navracení a cly zaplacenými za suroviny.

(87)

V souladu s předchozími šetřeními uvedenými v 74. bodě odůvodnění a na základě zjištění uvedených v 78. až 85. bodě odůvodnění a vzhledem k neexistenci jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že indičtí výrobci PET jsou nadále subvencováni.

(88)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda zpochybnila závěr Komise, pokud jde o ověřovací systém, a prohlásila, že režim DDS není napadnutelnou subvencí. Indická vláda zdůraznila, že je k dispozici spolehlivý rámec ověřování podle Pravidel pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 (změněna v roce 2006) a celní příručky z roku 2015, včetně povinných auditů, inspekcí v terénu a křížového ověřování vstupních dat. Uvedla, že tyto mechanismy v souladu s pokyny WTO zajišťují, aby vracená cla nepřesahovala cla/daně placené ze vstupů, které se používají ve vyvážených výrobcích. Indická vláda konkrétně zmínila zprávu panelu WTO týkající se sporu DS 486 o antisubvenčních opatřeních v případě některých polyethylentereftalátů pocházejících z Pákistánu (37), v níž se uvádí, že režimy navracení cel nejsou podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních napadnutelné, pokud obsahují záruky zabraňující nepřiměřeným úlevám. Z hlediska indické vlády tedy režim DDS nesplňuje kritéria napadnutelnosti.

(89)

Kromě toho indická vláda uvedla, že zjištění Komise, vzhledem k tomu, že u vývozu PET do EU nebyla vyčíslena žádná hmotná výhoda, nebyla podložena důkazy. Indická vláda se domnívá, že Komise nemůže bez takového vyčíslení vycházet z tohoto základu, aby odůvodnila pokračování antisubvenčních opatření.

(90)

Komise uvedla, že indická vláda za účelem zpochybnění závěrů Komise nepředložila nové důkazy týkající se ověřovacího systému. Tato zjištění (že režim DDS je napadnutelnou subvencí a že jeho ověřovací systém je neúčinný) jsou v souladu s faktickými závěry, k nimž se dospělo i v předchozích šetřeních uvedených v 74. bodě odůvodnění. Pokud jde o vyčíslitelnou výhodu, Komise v 84. bodě odůvodnění uvedla, že při přezkumu před pozbytím platnosti není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí. Vzhledem k tomu, že není zaveden ověřovací systém k potvrzení toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku během období přezkumného šetření, lze podobně jako při předchozím šetření důvodně dospět k závěru, že subvencování přetrvává. Tvrzení indické vlády týkající se režimu DDS byla proto odmítnuta.

(91)

Tento režim byl již napaden v řadě řízení o vyrovnávacím clu týkajících se Indie, včetně 79. až 90. bodu odůvodnění nařízení o sadách uhlíkových elektrod (38), 174. až 189. bodu odůvodnění nařízení o plochých za studena válcovaných výrobcích z korozivzdorné oceli (39), 82. až 93. bodu odůvodnění nařízení o posledním přezkumu před pozbytím platnosti a 86. až 102. bodu odůvodnění nařízení o litině s kuličkovým grafitem (40).

(92)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 2023 a v kapitole 5 příručky HOP 2023.

(93)

Pro toto opatření jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(94)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti umožněno dovážet kapitálové statky (nové i použité kapitálové statky až deset let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové statky během určitého období využity k výrobě určitého množství zboží určeného na vývoz. Podle dokumentu FTP 2023 mohou být kapitálové statky dováženy v rámci režimu EPCGS při celní sazbě 0 %. Vývozní povinnost, která představuje šestinásobek ušetřeného cla, musí být splněna během období maximálně šesti let.

(95)

Držitel licence EPCGS může kapitálové statky pořizovat také na domácím trhu. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto kapitálových statků. Alternativně může domácí výrobce požádat o výhodu domnělého vývozu s ohledem na dodávku kapitálových statků držiteli licence EPCGS.

(96)

Komise neměla k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Při přezkumu před pozbytím platnosti však není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí. Na základě dostupných důkazů mohla Komise dospět k závěru, že indická vláda během období přezkumného šetření nadále poskytovala subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho poskytuje vývozci výhodu, která se rovná částce snížení cla. Výše subvence je rozdíl mezi částkou cla skutečně zaplacenou společností, která je příjemcem subvence, během období přezkumného šetření a částkou, která by byla zaplacena při běžné celní sazbě.

(97)

Režim EPCGS právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(98)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě výrobků určených na vývoz.

(99)

Komise neměla k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Ačkoli nebylo možné přesně stanovit výši subvencování, na základě žádosti a při neexistenci jakýchkoli jiných informací k této věci lze konstatovat, že režim EPCGS poskytl výhodu ve smyslu čl. 6 písm. a) základního nařízení. Z toho důvodu a v souladu s předchozími šetřeními uvedenými v 91. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že tato subvence je nadále považována za napadnutelnou.

(100)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že režim EPCGS umožňuje bezcelní dovoz kapitálových statků za účelem posílení konkurenceschopnosti výroby. Prohlásila, že uvedené výhody nejsou podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních napadnutelné, a odvolala se na přílohu I písm. h) bod i) a na přílohu II týkající se povolení osvobození/úlev od cel ze vstupů používaných ve vyvážených výrobcích. Subvence by představovalo pouze nepřiměřené osvobození (přesahující cla zaplacená ze spotřebovaných vstupů). Indická vláda závěr Komise odmítla jako neodpovídající právu WTO a nepodložený důkazy.

(101)

Komise uvedla, že indická vláda za účelem zpochybnění závěrů Komise nepředložila nové důkazy týkající se tohoto režimu. Zjištění Komise jsou v souladu s faktickými závěry, k nimž se dospělo rovněž v rámci předchozích šetření uvedených v 91. bodě odůvodnění. Tvrzení indické vlády týkající se režimu EPCGS byla proto odmítnuta.

(102)

Režim GEDES vychází ze zákona Gujarat Electricity Duty Act z roku 1958 (41) (dále jen „zákon o elektřině“) podle paragrafu 3 odst. 2 bodů vii) a viii) ve znění pozdějších předpisů zveřejněných ve věstníku vlády státu Gudžarát v březnu 2020 (42).

(103)

Vláda státu Gudžarát zavedla systém osvobození od daně z elektřiny, který je spravován na základě zákona Gujarat Electricity Duty Act z roku 1958. Program osvobozuje některé způsobilé podniky, které ve státě Gudžarát zřídí další výrobní zařízení, od placení daně z elektřiny po stanovenou dobu.

(104)

V nařízení o posledním přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že během období přezkumného šetření využila tohoto režimu jedna společnost. Žadatel navíc připomněl, že jeden z indických výrobců PET, společnost Senpet Polymers LLP, je usazen v Gudžarátu, takže je pravděpodobné, že tohoto subvenčního programu využil.

(105)

Vzhledem k tomu, že žádný z výrobců usazených v Gudžarátu dostatečně nespolupracoval, a k tomu, že indická vláda neposkytla žádné další důkazy, dospěla Komise k závěru, že tato subvence je nadále napadnutelná na základě nezpochybněných zjištění z původního šetření a při absenci jakýchkoli důkazů prokazujících změnu situace.

(106)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že režim GEDES je nespecifický program pro rozvoj průmyslu zaměřený na širší hospodářský růst, nikoli vývozní subvence. Jeho cílem je podporovat všeobecný rozvoj průmyslu, nikoli motivovat vývoz. Indická vláda prohlásila, že Komise již dříve uznala, že výhoda v rámci režimu GEDES je zanedbatelná, čímž dále oslabila její význam. Podle jejího názoru je odůvodňování zachování antisubvenčních cel dotčeným režimem z právního a faktického hlediska neopodstatněné.

(107)

Komise uvedla, že indická vláda za účelem zpochybnění závěrů Komise nepředložila nové důkazy týkající se tohoto režimu. Vzhledem k absenci veškerých důkazů prokazujících jakoukoli změnu okolností byly převzaty faktické závěry týkající se režimu GEDES, k nimž se dospělo v rámci původního šetření. Tvrzení indické vlády týkající se režimu GEDES byla proto odmítnuta.

(108)

Režim RoDTEP nahradil režim vývozu zboží z Indie (MEIS), jehož platnost skončila 1. ledna 2021, ale který byl původně prošetřen a potvrzen v posledním přezkumu před pozbytím platnosti (43).

(109)

Režim RoDTEP vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány (44).

(110)

Dokumentem o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření, je dokument „Foreign Trade Policy 2023“ (dále jen „dokument FTP 2023“). Vstoupil v platnost dne 1. dubna 2023. Indická vláda rovněž stanoví postupy pro politiku zahraničního obchodu v příručce postupů na rok 2023 (45) (dále též „příručka HOP 2023“). Tento dokument vstoupil v platnost dne 1. dubna 2023. Režim RoDTEP vychází z FTP 2023 a rovněž příručky HOP 2023.

(111)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce potvrdil, že během období přezkumného šetření získal v rámci režimu RoDTEP úlevy. Jelikož však během období přezkumného šetření do Unie nevyvážel, nebyla výhoda vyčíslena.

(112)

Tento režim byl již napaden ve 118. až 132. bodě odůvodnění nařízení o sadách uhlíkových elektrod (46).

(113)

Detailní popis režimu RoDTEP je uveden v kapitole 4 dokumentu FTP 2023 a rovněž v příručce HOP 2023. Lze jej nalézt také v oznámení č. 19/2015-20 ze dne 17. srpna 2021 (47), kterým se režim RoDTEP začleňuje do FTP 2015–2020, jež byl platný do vstupu dokumentu FTP 2023 v platnost (48).

(114)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(115)

Způsobilé společnosti mohou využívat výhod režimu RoDTEP tím, že vyvážejí výrobky, které nejsou vyloučeny podle seznamu v oddíle 4.55 dokumentu FTP 2023 jako v rámci režimu nezpůsobilé dodávky/položky/kategorie. Podle tohoto seznamu nebyly PET vyloučeny.

(116)

Jak je uvedeno v oddíle 4.54 FTP 2023, cílem režimu je vrátit veškerá dosud nevrácená cla, daně nebo dávky, včetně kumulativních nepřímých daní z předchozí fáze, za zboží a služby použité při výrobě vyváženého výrobku.

(117)

V rámci režimu se poskytuje sleva ve výši oznámeného procentního podílu hodnoty FOB s maximální hodnotou na jednotku vyváženého výrobku. Sazba RoDTEP pro PET byla stanovena na 1,4 % hodnoty vývozu (49) a od 1. října 2023 byla snížena na 1,3 %.

(118)

Režim se provádí vydáním částky slevy ve formě převoditelného celního/elektronického dobropisu, který vede v elektronické knize Ústřední rada nepřímých daní a cel (CBIC).

(119)

Elektronické dobropisy lze použít k zaplacení cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží včetně kapitálových statků podle prvního dodatku zákona o celním sazebníku z roku 1975, jako je základní clo.

(120)

Veřejné oznámení (50), které se vztahuje na záznamy za období 2023–2024, definuje postup a formát, podle kterého mají vývozci vést záznamy, aby odůvodnili svá tvrzení, například záznamy týkající se vyvezených PET a použitých vstupů (dodatek 4RR – formát pro předkládání údajů v rámci ročního daňového přiznání v souvislosti s RoDTEP). Podle oznámení budou požadavky platit po březnu 2025. Pokud jde o dodatek 4RR, Komise zjistila, že předepsaný formát pro vykazování spotřeby a využití nevrácených cel, daní nebo dávek není určen k ověření fyzického zapracování těchto vstupů do vyvážených výrobků. Na základě poskytnutých důkazů tedy indická vláda v období přezkumného šetření účinně neuplatňovala ověřovací systém nebo postup k potvrzení toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku během období přezkumného šetření, a tudíž k zajištění toho, že částka prominutých cel nebo daní nepřekročí částku, na kterou vznikl nárok.

(121)

Jak je uvedeno v 111. bodě odůvodnění, neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Při přezkumu před pozbytím platnosti však není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí. Na základě dostupných důkazů mohla Komise dospět k závěru, že indická vláda během období přezkumného šetření nadále poskytovala subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu RoDTEP je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla zaplaceného za kapitálové statky, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho celní dobropis v rámci režimu RODTEP poskytuje výhodu vývozci, který nemusí uvedená dovozní cla zaplatit. Výše subvence je částka cla, kterou by měla společnost, jež je příjemcem subvence, zaplatit při standardní použitelné celní sazbě během období přezkumného šetření.

(122)

Kromě toho režim RoDTEP právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(123)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v písmeni h) a i) přílohy II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat jakékoli bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a výše úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, neexistoval během období přezkumného šetření zavedený režim nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu písmene i) a h) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho se zdá, že indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nadměrné platbě.

(124)

Ačkoli nebylo možné kvůli nedostatečnému vývozu do Unie stanovit výši subvencování během období přezkumného šetření, na základě zjištění podle 115. až 123. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že indičtí výrobci PET jsou nadále subvencováni. V souladu s předchozím šetřením uvedeným v 112. bodě odůvodnění proto Komise dospěla k závěru, že režim prominutí cel a daní z vyváženého zboží (RoDTEP) je napadnutelnou subvencí, která pokračovala i během období přezkumného šetření.

(125)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda zopakovala, že režim RoDTEP je nespecifický transparentní režim daňové neutrality, nikoli vývozní subvence, který slouží k vracení nepřímých daní placených všemi vývozci prostřednictvím systému elektronického dobropisu. Indická vláda uvedla, že je v souladu s právem WTO (čl. 1 odst. 1 písm. a) bod ii) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních), neboť takové režimy vracení daně nejsou subvence. Indická vláda zdůraznila, že režim RoDTEP neposkytuje čistou finanční výhodu, ale pouze vrací zaplacené daně, čímž zajišťuje konkurenceschopnost. Indická vláda předložila v průběhu procesu ověřování příklad auditu, který potvrzuje, že požadované vrácení daně v rámci režimu RoDTEP nepřekročilo skutečně vzniklé daně. Indická vláda se proto domnívá, že závěr Komise je z právního hlediska chybný, neboť nezohledňuje skutečnost, že režim RoDTEP je v souladu s přípustnou praxí podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(126)

Komise uvedla, že indická vláda za účelem zpochybnění závěrů Komise nepředložila nové důkazy týkající se tohoto režimu. Zjištění Komise jsou v souladu s faktickými závěry, k nimž se dospělo rovněž v rámci předchozích šetření uvedených v 112. bodě odůvodnění. Komise již ve 120. bodě odůvodnění uvedla, že indická vláda podle poskytnutých důkazů účinně neuplatňovala ověřovací systém nebo postup umožňující potvrdit, zda a v jakém množství byly vstupy při výrobě vyváženého výrobku během období přezkumného šetření spotřebovány, a tak zajistit, že částka prominutých cel nebo daní nepřekračuje částku, na kterou vznikl nárok. Tvrzení indické vlády týkající se režimu RoDTEP byla proto odmítnuta.

(127)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 4.24 až 4.29 dokumentu FTP 2023 a v kapitolách 4.52 až 4.56 příručky HOP 2023.

(128)

Mezi kritéria způsobilosti pro tento režim patří:

(129)

Pokud jde o vývoz, na který se vztahuje režim AAS, nemůže společnost současně žádat o výhody v rámci režimu DFIA.

(130)

V rámci stávajícího přezkumu Komise zkoumala, zda indická vláda zavedla a uplatňuje účinný ověřovací systém nebo postup, který potvrzuje, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství.

(131)

Jak vysvětlila indická vláda, proces ověřování je podobný jako v případě režimu předběžného povolení; nemohla však poskytnout žádnou zprávu o ověření týkající se fyzického ověření spotřeby vstupů v rámci režimu DFIA. Na základě nedostatku důkazů dospěla Komise k závěru, že indická vláda nemá spolehlivý ověřovací systém, který by potvrdil, zda a v jakém rozsahu byly dovážené vstupy použity při výrobě vyváženého PET.

(132)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany indických výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Při přezkumu před pozbytím platnosti však není nutné vyčíslit přesnou výši obdržených subvencí. Na základě dostupných důkazů představuje osvobození od dovozního cla v rámci tohoto režimu subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení pro vyvážející výrobce, která se rovná výši ušlého příjmu vlády tedy výši nevybraných cel: 100 % základního cla ze vstupů, které nezaplatil vývozce. Představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť promíjí příjmy z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřované vývozce, protože zlepšuje jejich likviditu. Výše subvence je částka cla, kterou by měla společnost, jež je příjemcem subvence, zaplatit při standardní použitelné celní sazbě během období přezkumného šetření.

(133)

Podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení je subvence považována za specifickou, protože závisí na vývozní výkonnosti (příloha I písm. i) základního nařízení).

(134)

Režim DFIA je finančním příspěvkem vlády, konkrétně státním příjmem, který by jinak měl být prominut nebo nevybrán (čl. 3 odst. 1 písm. a) bod ii) základního nařízení). Tato subvence poskytuje vyvážejícím výrobcům výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, která se rovná výši ušlého příjmu vlády tedy výši nevybraných cel: 100 % základního cla ze vstupů, které nezaplatil vývozce. Podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení je subvence považována za specifickou, protože závisí na vývozní výkonnosti.

(135)

Ačkoli nebylo možné kvůli nedostatečnému vývozu do Unie stanovit výši subvencování během období přezkumného šetření, na základě zjištění podle 128. až 133. bodu odůvodnění a neexistence jakéhokoli náznaku opaku bylo možné konstatovat, že indičtí výrobci PET jsou nadále subvencováni. Komise proto dospěla k závěru, že režim povolení bezcelního dovozu je napadnutelná subvence, která během období přezkumného šetření přetrvávala.

(136)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že režim DFIA slouží pouze k vracení zaplacených daní, což neposkytuje žádnou čistou výhodu, a tvrzení Komise o specifičnosti je vzhledem k nedostatku důkazů (např. žádný indický vývoz v rámci tohoto režimu) neopodstatněné. Indická vláda uvedla, že závěr Komise je z právního hlediska chybný, neboť nezohledňuje skutečnost, že podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních jsou tyto mechanismy vracení daně přípustné.

(137)

Komise uvedla, že indická vláda za účelem zpochybnění závěrů Komise nepředložila nové důkazy týkající se tohoto režimu. Tvrzení indické vlády týkající se režimu DFIA byla proto odmítnuta.

(138)

Indická centrální banka oznámila v rámcovém oběžníku DBR.Dir.BC.No.62/04.02.001/2015–16 ze dne 4. prosince 2015„režim vyrovnání úroků u vývozního úvěru pro vývoz před odesláním a po odeslání zboží“ (51). Platnost režimu IES měla původně vypršet v září 2021. Jeho platnost byla několikrát prodloužena, přičemž poslední prodloužení bylo provedeno obchodním oznámením č. 18/2024-2025 (52) do konce roku 2024, poté jeho platnost skončila. Ačkoli Komise nezaujímá stanovisko k napadnutelnosti uvedeného režimu, nebyl pro účely tohoto přezkumu dále zkoumán.

(139)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že výrobci PET v Indii v období přezkumného šetření nadále čerpali výhody z napadnutelných subvencí v rámci nejméně pěti režimů. Šetření neodhalilo žádné známky toho, že by se úroveň subvencování ve srovnání s posledním přezkumným šetřením před pozbytím platnosti podstatně snížila. Důkazy uvedené v žádosti o přezkum a poskytnuté spolupracujícím indickým výrobcem spíše potvrdily, že výhody plynoucí z těchto subvencí přetrvávají.

(140)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvencování bude přetrvávat, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(141)

Jak je uvedeno ve 46. až 135. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, pokračovali v získávání výhod z napadnutelného subvencování od indických úřadů a že neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti odstraněny. Vývozci navíc mohou využívat více než jednu subvenci.

(142)

Analýza objemu výroby a volné kapacity v Indii, objemu vývozu a cen z Indie na trhy ostatních třetích zemí, stávajících opatření v ostatních třetích zemích a atraktivity trhu Unie (viz 191. až 200. bod odůvodnění) rovněž ukazuje, že je pravděpodobné, že přítomnost subvencovaného vývozu by se na trhu Unie podstatně zvýšila, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(143)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení dospěla Komise k závěru, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, subvencování by pravděpodobně pokračovalo.

(144)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 41 výrobců v Unii. Tito výrobci v Unii představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Z těchto výrobců zastupuje žadatel deset společností. Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni dva výrobci v Unii, kteří společně představují více než 30 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(145)

Komise stanovila spotřebu v Unii součtem:

(146)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(147)

Podle těchto informací se spotřeba v Unii snížila během posuzovaného období o 11 %.

(148)

Komise rovněž zjistila, že přibližně 2–3 % celkové výroby výrobců v Unii (která není zohledněna ve spotřebě Unie a dalších hospodářských ukazatelích uvedených v tomto nařízení) byla v posuzovaném období určena pro vlastní spotřebu.

(149)

Objemy dovozu z Indie byly založeny na statistikách Eurostatu a údajích zaznamenaných v databázi 14.6 (53). Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 145. bodě odůvodnění.

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu  (*1)

(150)

Pozastavení všeobecného systému preferencí (systém GSP) pro PET v Indii od roku 2023 spolu s obnovením vyrovnávacích cel v podstatě zastavilo tok dovozu z Indie. Konkrétně se dovoz z Indie během posuzovaného období snížil z více než [122 000–126 000] tun na začátku posuzovaného období na pouhých [1 500–2 500] tun v období přezkumného šetření, což představuje méně než 0,1 % podílu na trhu Unie. Posouzení objemu dovozu z Indie nezahrnuje dovoz společnosti Futura Polyesters Ltd. (vyňaté z opatření), jejíž dovoz byl zejména v roce 2023 a v období přezkumného šetření v každém případě zanedbatelný.

(151)

Vzhledem k velmi malému množství prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, z Indie do Unie během období přezkumného šetření nelze dospět k vyvození spolehlivého závěru.

(152)

Objem dovozu a průměrná dovozní cena pro všechny ostatní třetí země vycházely ze statistik Eurostatu. Komise stanovila podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění.

Tabulka 3

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(153)

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 11 %, z 807 660 tun v roce 2020 na 1 156 366 tun v období přezkumného šetření. Tržní podíl dovozu ze všech ostatních třetích zemí byl v posuzovaném období v rozmezí od 16 %–32 %. Průměrná cena dovozu ze všech ostatních třetích zemí se během posuzovaného období zvýšila o 32 %.

(154)

Většina dovozu pocházela z Vietnamu (9,3% podíl na trhu v období přezkumného šetření), Turecka (6,7% podíl na trhu v období přezkumného šetření) a z Egypta (5,3% podíl na trhu v období přezkumného šetření). Objem dovozu od každého ze tří dovozců se v posuzovaném období výrazně zvýšil. Jejich ceny v posuzovaném období oscilovaly kolem cen výrobního odvětví Unie.

(155)

Objem dovozu zbývajících třetích zemí (zemí kromě Indie, Vietnamu, Turecka a Egypta) se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření výrazně snížil, a to o 34 %. Jejich podíl na trhu se v posuzovaném období snížil o 3 procentní body, a to z 11,7 % v roce 2020 na 8,7 % v období přezkumného šetření. Dovozní ceny z těchto zemí byly v průměru vyšší než dovozní ceny z Indie v období 2020–2022, kdy byla indická množství dovozu ještě reprezentativní.

(156)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení posoudila Komise všechny relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(157)

Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, ke stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(158)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě údajů získaných od žadatele, které byly porovnány s informacemi, jež poskytla řada výrobců v Unii ve fázi před zahájením přezkumu, a ověřenými odpověďmi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník. Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník, které byly ověřeny. Bylo zjištěno, že oba soubory údajů jsou pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie reprezentativní.

(159)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost subvenčních sazeb a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(160)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, konečný stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(161)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(162)

Objem výroby se mezi lety 2020–2021 mírně zvýšil, aby pak v roce 2022 klesl pod úroveň roku 2020 a v období přezkumného šetření klesl ještě výrazněji (o 20 % ve srovnání s rokem 2020).

(163)

Výrobní kapacita byla v posuzovaném období poměrně stabilní a celkově se zvýšila o 4 %.

(164)

Jelikož objem výroby během posuzovaného období klesl, zatímco kapacita mírně vzrostla, využití kapacity během posuzovaného období kleslo o 20 procentních bodů.

(165)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(166)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období trvale klesal a mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se snížil o 21 %. Celkově byl pokles prodeje v Unii v souladu s klesající spotřebou v Unii, i když prodej v Unii klesal ve stejném období rychlejším tempem než spotřeba (-11 %). Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období odpovídajícím způsobem snížil o 8,6 procentního bodu.

(167)

Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii snížila o 11 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 21 %, což se promítlo ve ztrátě podílu na trhu ve výši 8,6 procentního bodu.

(168)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(169)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla o 10 %.

(170)

V důsledku snížení výroby (pokles o 20 %) a nárůstu zaměstnanosti se produktivita za totéž období snížila o 27 %.

(171)

V souladu se 151. bodem odůvodnění nebyl indický prodej na vývoz do Unie považován za reprezentativní z hlediska ceny ani množství.

(172)

Výrobní odvětví Unie, které se zbavilo tlaku subvencovaného dovozu z Indie, dokázalo reagovat na problémy způsobené poklesem poptávky a vysokými výrobními náklady. Výrobní odvětví je však stále zranitelné, o čemž svědčí velmi nízké úrovně zisku a nízká úroveň poptávky v období přezkumného šetření.

(173)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(174)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny ze závodu na trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. Vývoj výrobních nákladů obecně sledoval stejný trend jako prodejní ceny.

(175)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2020 do roku 2022 zvýšila o 100 %, aby poté ke konci období přezkumného šetření klesla a celkově se v posuzovaném období zvýšila o 47 %. Výrazný nárůst cen v roce 2022 byl způsoben zejména omezenou nabídkou PET a úspěšným přenesením nárůstu cen surovin v průběhu tohoto roku.

(176)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily ve stejné míře jako prodejní ceny (o 51 %). Hlavním činitelem, který ovlivnil zvýšení jednotkových výrobních nákladů, bylo zvýšení ceny surovin (55) v posuzovaném období.

(177)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(178)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 35 %.

(179)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Konečný stav zásob

(180)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období snížil o 32 %. V období přezkumného šetření představovala výše zásob přibližně 3 % jeho výroby.

(181)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(182)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období kladná, ačkoli po nárůstu zisků v letech 2021 a 2022 klesla v roce 2023 (poté, co byla negativně ovlivněna dumpingovým dovozem z Čínské lidové republiky) na téměř nulovou hodnotu. V každém případě zůstala ziskovost v období přezkumného šetření hluboko pod cílovým ziskem 7 % stanoveným během původního přezkumného šetření (56).

(183)

Čistý peněžní tok znamená schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se od počátku posuzovaného období do roku 2023 zvyšoval, aby se poté v období přezkumného šetření snížil. Celkově vykázal v posuzovaném období nárůst o 16 %.

(184)

Během posuzovaného období se roční tok investic do výrobku, který je předmětem přezkumu, ze strany výrobního odvětví Unie začal zvyšovat především až v roce 2022 poté, co v roce 2021 vzrostly úrovně ziskovosti. Investice dosáhly v druhé části posuzovaného období přibližně 10–12 milionů EUR a patřily k nim investice v oblasti údržby, zvýšení kapacity, účinnosti a souladu výrobních závodů s předpisy v oblasti životního prostředí.

(185)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se v období 2020–2022 zlepšila, v roce 2023 významně klesla a během období přezkumného šetření nakonec dosáhla [5 %–20 %].

(186)

Z šetření vyplynulo, že situace výrobního odvětví se v posuzovaném období na makroúrovni mírně zhoršila, přičemž pokles výroby a prodeje (-20 % a -21 %) předstihl pokles spotřeby (-11 %). Dále se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 9 procentních bodů, přesto si v období přezkumného šetření udržel 70 % trhu Unie.

(187)

Na mikroúrovni je stav výrobního odvětví spíše pozitivní, i když stále zranitelný. Peněžní tok a ziskovost byly v posuzovaném období kladné (i když zdaleka nedosahovaly cílového zisku), zatímco konečný stav zásob se v témže období snížil (v absolutních hodnotách i v procentech výroby). Výkyvy poptávky v žádném případě nemohou zaručit zvýšení výroby a prodeje na trhu Unie.

(188)

S ohledem na výše uvedený vývoj lze vyvodit závěr, že ačkoli výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 8 základního nařízení, nachází se ve velmi nestabilní situaci. Komise připomněla, že PET se považují za komoditu a že daný trh je velmi citlivý na ceny. Z tohoto důvodu nemůže výrobní odvětví Unie zvýšit své ceny, aniž by riskovalo ztrátu objemu prodeje nutného k udržení fixních nákladů na tunu na nízké a konkurenceschopnější úrovni.

(189)

Komise v této souvislosti blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně způsobena subvencovaným dovozem z Indie, pokud by byla opatření zrušena.

(190)

Komise ve 188. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s článkem 18 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené subvencovaným dovozem z Indie, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu Komise zkoumala: a) atraktivitu trhu Unie, b) výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, c) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Indie při neexistenci vyrovnávacích opatření a d) existenci opatření omezujících obchod, která byla uvalena na vývoz PET z Indie v jiných třetích zemích.

(191)

V souladu se zjištěními z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (viz 177. až 178. bod odůvodnění posledního přezkumu před pozbytím platnosti) zůstává trh Unie atraktivní, pokud jde o jeho velikost a ceny (viz 195. bod odůvodnění). Atraktivitu trhu Unie potvrzuje také trvale vysoký dovoz PET z Indie v posuzovaném období (do roku 2023, kdy bylo pozastaveno zacházení podle systému GSP), a to navzdory platným vyrovnávacím opatřením.

(192)

Šetřením bylo zjištěno, že Indie v posuzovaném období zaznamenala výrazné 17% navýšení výrobní kapacity, která na konci roku 2023 dosáhla přibližně [2 000–2 700] tisíc tun, zatímco poptávka po PET v Indii v témže roce činila pouze zhruba [1 200–1 500] tisíc tun (57). Očekává se, že indické výrobní odvětví bude dále zvyšovat svou kapacitu, přičemž pro období 2024–2027 se předpokládá 41% nárůst (58). Při rozdílu mezi domácí spotřebou a výrobní kapacitou dostupnou pro vývoz o velikosti přibližně [800–1 200] tisíc tun v roce 2023 je nutno považovat takovou nadměrnou kapacitu k dispozici na vývoz za významnou, jelikož odpovídá přibližně 25 % současné spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(193)

Vzhledem k zanedbatelnému dovozu z Indie během období přezkumného šetření byla pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě vývozu PET z Indie na tři největší vývozní trhy v období přezkumného šetření (Spojené arabské emiráty, Izrael a Japonsko) (59).

(194)

Následně bylo provedeno srovnání cen obdobného výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie s váženým průměrem cen PET vyráběného v Indii a prodávaného do Spojených arabských emirátů, Izraele a Japonska v období přezkumného šetření, upravených na hypotetické ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) na úrovni hranice Unie (bez cla).

(195)

Ze srovnání cen vyplynulo, že indické ceny byly o [8–12] % nižší než prodejní ceny v Unii.

(196)

To ukazuje, jaká by mohla být pravděpodobná cenová úroveň dovozu z Indie, pokud by opatření byla v Unii zrušena.

(197)

Zdá se, že uložení opatření spolu s pozastavením systému GSP v Indii pro dovoz PET odradilo indické vývozce od dovozu indického PET na trh Unie ve velkých objemech a za nízké ceny. V důsledku toho existují pouze nevýznamné objemy dovozu z Indie do Unie. Pokud však budou současná opatření zrušena, je velmi pravděpodobné, že indický dovoz dosáhne úrovní před rokem 2023, kdy byla míra proniknutí na trh poměrně vysoká (přibližně 3% podíl na trhu), a to i přes zavedená opatření.

(198)

Na základě toho bude výrobní odvětví Unie pravděpodobně vystaveno významnému objemu dovozu z Indie za subvencované ceny, které jsou nižší než jeho průměrné ceny, což by poškodilo jeho hospodářskou situaci. V důsledku toho by se pravděpodobně obnovila podstatná újma, pokud by byla opatření proti Indii zrušena.

(199)

Existence opatření na ochranu obchodu ve třetích zemích je také ukazatelem toho, že počínání při tvorbě cen indického vývozu se na trhu Unie bude pravděpodobně opakovat.

(200)

Opatření na ochranu obchodu proti indickému dovozu jsou v současnosti zavedena například ve Spojeném království, Jižní Africe a ve Spojených státech amerických. Omezení pro Indii na těchto vývozních trzích je dalším ukazatelem toho, že pokud by opatření pozbyla platnosti, cílem by se pravděpodobně stal trh Unie.

(201)

Šetřením se ukázalo, že dovoz z Indie je nadále subvencován a že neexistují žádné náznaky toho, že by se subvencování v budoucnu zrušilo.

(202)

Lze důvodně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, bude v důsledku atraktivity trhu Unie s nejvyšší pravděpodobností alespoň část této volné kapacity v Indii (pře)směrována na trh Unie.

(203)

Ve 198. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že vyvážející výrobci z Indie budou vyvážet značná množství výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie a že se tento vývoz uskuteční za subvencované ceny.

(204)

Pokud jde o objem, je velmi pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci získají další podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které by utrpělo okamžitý pokles objemu prodeje a zvýšení fixních nákladů na jednotku. Výrobní odvětví PET je kapitálově náročné výrobní odvětví, které musí zachovávat určitý objem výroby v zájmu udržení fixních nákladů v přiměřené výši. Zvýšení fixních nákladů po snížení výroby a prodeje by mělo negativní dopad na ziskovost. V důsledku toho by ziskovost výrobního odvětví Unie a jeho celková hospodářská situace byly nepříznivě ovlivněny a pravděpodobně by se obnovila podstatná újma. Zároveň by výrobní odvětví Unie nemohlo realizovat investice nezbytné k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelnosti.

(205)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy plynoucí z indického dovozu.

(206)

V reakci na poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je nevelká, neboť indický dovoz PET se během období přezkumného šetření propadl téměř na nulu. Podle indické vlády je pravděpodobnější, že jakákoli újma utrpěná výrobním odvětvím Unie je spojena s dovozem ze třetích zemí, které mají mnohem větší podíl na trhu. V této souvislosti indická vláda poukázala na řadu hospodářských trendů, jako je pokles objemu prodeje v Unii, zvýšení výrobních nákladů a pokles ziskovosti v roce 2023, a uvedla, že tento vývoj trendů byl způsoben jinými faktory než indickým dovozem.

(207)

Zaprvé, jak je uvedeno v 188. bodě odůvodnění, nedospělo se k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, což činí analýzu příčinných souvislostí a přičítání újmy dovozu z Indie / jiných třetích zemí nebo jiným činitelům je nadbytečnými. Zadruhé, navzdory zanedbatelné úrovni dovozu z Indie, jak je uvedeno ve 203. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v Indii by do Unie vyváželi značná množství výrobku a že by se tento vývoz uskutečňoval za subvencované ceny.

(208)

Indická vláda rovněž poukázala na to, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se během období přezkumného šetření zvýšila, jeho podíl na trhu byl stabilní, jeho prodejní ceny vzrostly a že ziskovost výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období kladná, zatímco indický dovoz byl na nízké úrovni.

(209)

Je nesporné, že některé hospodářské ukazatele výrobního odvětví Unie byly v posuzovaném období nebo v období přezkumného šetření kladné, zatímco indický dovoz byl v období přezkumného šetření zanedbatelný. To však nevyvrací závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení újmy. Argumenty indické vlády byly proto odmítnuty.

(210)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření vůči Indii nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(211)

Připomíná se, že se v původních šetřeních mělo za to, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie.

(212)

Všem zúčastněným stranám byla dána příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 31 odst. 2 základního nařízení.

(213)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání subvencování a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(214)

Pokračování vyrovnávacích opatření na dovoz PET z Indie by výrobnímu odvětví Unie pomohlo pokračovat v probíhajících investicích, zejména v investicích souvisejících se zvýšením kapacity recyklovaného PET a zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti výrobního odvětví Unie. Pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie také umožnilo lépe reagovat na fluktuaci poptávky a stabilizovat svou hospodářskou výkonnost, neboť by pomohlo předejít situaci, kdy by výrobní odvětví Unie bylo vystaveno značným objemům indického subvencovaného dovozu, které podbízí prodejní cenu výrobního odvětví Unie.

(215)

Proto Komise dospěla k závěru, že zachování vyrovnávacích opatření vůči Indii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(216)

Po zveřejnění oznámení o zahájení řízení a v průběhu šetření se přihlásil jeden dovozce, který však nevyplnil vyhrazený dotazník. Ačkoli nelze vyloučit, že uložení vyrovnávacích opatření mělo negativní dopad na jejich činnost, nejsou dovozci závislí na Indii a mohou odebírat výrobek, který je předmětem přezkumu, z mnoha jiných dodavatelských zemí, jako např. z Vietnamu, Turecka a Egypta. Navzdory vyrovnávacím opatřením platným pro Indii tudíž není dodávka PET v Unii omezená a panují konkurenční tržní ceny. Komise tudíž podobně jako v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti dospěla k závěru, že z hlediska dovozců neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neprodloužení stávajících opatření.

(217)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření se nepřihlásil žádný uživatel. Nic tedy nehovoří proti platnosti závěru, ke kterému se dospělo v předchozích šetřeních, a nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele převažující nad pozitivním dopadem opatření.

(218)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících vyrovnávacích opatření uložených na dovoz z Indie.

(219)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že závěr tvrdící, že zachování opatření podporuje investice ve výrobním odvětví Unie, je spekulativní, neboť výrobní odvětví Unie bylo vystaveno dovozu z Indie během období přezkumného šetření a nezaznamenalo žádnou aktuální újmu, která by vyžadovala trvalou ochranu.

(220)

Jak vyplývá z tabulky 10, nárůst investic výrobců v Unii byl ke konci posuzovaného období přibližně dvojnásobný. Právě uložení opatření a následné snížení objemu dovozu z Indie motivovaly výrobní odvětví Unie k navýšení investic a lze důvodně očekávat, že tento trend bude pokračovat, budou-li příslušná opatření zachována beze změny. Závěr Komise proto, a v rozporu s tvrzením indické vlády, naprosto není spekulativní a nikterak nevyvrací celkový závěr týkající se zájmu Unie.

(221)

Indická vláda rovněž zpochybnila analýzu dovozců provedenou Komisí, která odmítla obavy založené na nepodložených předpokladech ohledně alternativních zdrojů dodávek, aniž by prokázala, že dovoz ze třetích zemí může plně nahradit PET pocházející z Indie, pokud jde o kvalitu, náklady a dostupnost.

(222)

Bylo konstatováno, že zjištění Komise týkající se alternativních zdrojů dodávek vycházejí ze skutečných důkazů o dovozu (viz zejména oddíl 4.3.3), a nejsou proto v žádném případě nepodložená. Indická vláda navíc nedoložila, jak by se PET pocházející z Indie, které jsou považovány za komoditní výrobek, lišily z hlediska kvality a dostupnosti ve srovnání s PET z jiných zdrojů a proč by nemohly být nadále dováženy do Unie PET za spravedlivé ceny. V důsledku toho byl argument indické vlády zamítnut.

(223)

Indická vláda dále uvedla, že neexistenci účasti uživatelů nelze vykládat jako schválení opatření a že nebyla předložena žádná aktualizovaná analýza, která by posoudila současný dopad na uživatele. Celkově indická vláda uvedla, že neexistuje žádný přesvědčivý zájem Unie, který by ospravedlňoval rozšíření cel při neexistenci prokázané újmy nebo narušení trhu.

(224)

Bylo konstatováno, že se tohoto řízení o přezkumu před pozbytím platnosti nezúčastnili žádní uživatelé, Komisi nebyly poskytnuty žádné další relevantní údaje, které by měly dopad na uživatele nebo celkový zájem Unie, a že Komise nemá podle základního nařízení za těchto okolností pravomoc, aby aktualizovala svou analýzu zájmu uživatelů. Kromě toho indická vláda ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací nepředložila žádné podstatné důkazy prokazující, že zachování opatření by bylo v rozporu se zájmem uživatelů a zájmem Unie jako celku. Komise proto správně dospěla k závěru, že zjištění z předchozích šetřeních jsou i nadále platná, a tvrzení indické vlády byla odpovídajícím způsobem odmítnuta.

(225)

Na základě závěrů ohledně přetrvání subvencí, obnovení újmy a zájmu Unie, ke kterým Komise dospěla, by měla být vyrovnávací opatření týkající se dovozu PET z Indie zachována.

(226)

Za účelem minimalizace rizika obcházení opatření kvůli rozdílům v sazbách vyrovnávacího cla je zapotřebí přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních cel a osvobození. Uplatnění individuálních cel nebo osvobození je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat vyrovnávacímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“ v Indii.

(227)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla a osvobození na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby nebo osvobození odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(228)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální sazby vyrovnávacího cla, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu článku 23 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(229)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z Indie a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb cla.

(230)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (60). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(231)

Společnost Futura Polyesters Ltd. by měla být z těchto opatření vyloučena, protože v předchozím šetření nebyla pro tohoto vývozce stanovena žádná subvence.

(232)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(233)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (61), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(234)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,