(EU) 2025/1508Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1508 ze dne 24. července 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení (EU) č. 214/2013 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 215/2013 (3) uložila Rada souběžně vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny. Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 13,7 % do 44,7 %.

(3)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise dne 2. května 2019 nařízením (EU) 2019/687, (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) (4) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR. Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 26,1 %.

(4)

Výše kombinovaných antidumpingových a antisubvenčních cel se pohybuje v rozmezí od 13,7 % do 58,3 %.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření (5) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost“).

(6)

Žádost podal dne 2. února 2024 Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité výrobky z oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 30. dubna 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, známé uživatele v Unii, kteří nejsou ve spojení, o nichž je známo, že se jich řízení týká, známé výrobce v ČLR a orgány ČLR o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(13)

Před zahájením přezkumu poskytlo 14 výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu s Komisí spolupracovat. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 28 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a 26 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření.

(14)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl potvrzen. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(15)

V žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti bylo uvedeno deset dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. Žádný z nich se nepřihlásil.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Žádný vyvážející výrobce formulář pro výběr vzorku nevyplnil. Následně dne 2. srpna 2024 informovala Komise čínskou vládu (dále jen „čínská vláda“), že vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, a proto bude s ohledem na zjištění o přetrvání nebo obnovení dumpingu uplatňovat ustanovení článku 18 základního nařízení.

(18)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise však od čínské vlády v této věci neobdržela odpověď na dotazník. Dne 2. srpna 2024 proto Komise informovala čínskou vládu o svém záměru použít ustanovení článku 18 základního nařízení, pokud jde o existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(19)

Komise zaslala třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a sdružení Eurofer dotazníky. Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a vyvážející výrobce v ČLR byly v den zahájení šetření rovněž zpřístupněny on-line (7).

(20)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a sdružení Eurofer.

(21)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(22)

Dne 6. června 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly ke zveřejněným informacím vznést připomínky.

(23)

K poskytnutí konečných informací nevznesla žádná strana připomínky. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně některé výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. plochých válcovaných výrobků z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků, jejichž podklad má kovový povlak z chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80 , ex 7212 40 80 , ex 7225 99 00 a ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210 70 80 11, 7210 70 80 91, 7212 40 80 01, 7212 40 80 21, 7212 40 80 82, 7225 99 00 11, 7225 99 00 91, 7226 99 70 11 a 7226 99 70 91; (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává nanesením organického povlaku na ploché válcované výrobky z oceli. Organický povlak poskytuje výrobkům z oceli ochranu a estetické a funkční vlastnosti.

(26)

Ocel s organickým povlakem se používá hlavně v odvětví stavebnictví a k dalšímu zpracování na výrobky používané ve stavebnictví. Dále se používá v domácích spotřebičích.

(27)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu a který pochází z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(28)

Stejně jako bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti znovu potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Během období přezkumného šetření dovoz oceli s organickým povlakem z ČLR prakticky vymizel. Podle Eurostatu představoval dovoz oceli s organickým povlakem z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 0,06 % trhu Unie, v porovnání s 13,6% podílem na trhu během původního šetření a 0,1 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech se dovoz snížil ze 702 452 tun v původním šetření na 6 338 tun v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a dále na 2 554 tun v období přezkumného šetření během tohoto přezkumu před pozbytím platnosti. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz v období přezkumného šetření nebyl dostatečně reprezentativní, aby bylo možné učinit platné závěry ohledně přetrvávání dumpingu.

(30)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení proto Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vztah mezi cenami v Unii a v ČLR; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a běžnou hodnotou v ČLR; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie.

(31)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(32)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se přetrvání nebo pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na obchodních statistikách shromážděných Eurostatem (8) a databází Global Trade Atlas (9), informacích o nákladech na dopravu z údajů OECD o mezinárodních nákladech na dopravu a pojištění zboží (10) a ze zprávy o projektu Doing Business (11) Světové banky, informacích o výrobních činitelích a jejich spotřebě od reprezentativního výrobce v Unii, informacích o vývoji čínského trhu s výrobky z oceli s organickým povlakem z výroční zprávy MySteel (12).

(33)

S cílem analyzovat pravděpodobnost obnovení dumpingu, zejména pro účely srovnání cen, Komise nejprve určila běžnou hodnotu, jak je podrobně uvedeno v oddíle 3.2 níže.

(34)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 2. srpna 2024 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(36)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy by pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot je vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Mexiko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(37)

Dne 19. března 2025 Komise poznámkou informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty (dále jen „poznámka“). V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě oceli s organickým povlakem, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Mexiko. Komise obdržela připomínky k poznámce od žadatele. Žadatel vyjádřil svou podporu výběru reprezentativní země Komisí.

(38)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(39)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(40)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(41)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby rozhodla, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, takže použití domácích cen a nákladů v této zemi není vhodné. Tato analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(42)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky poukazující na existenci podstatných zkreslení.

(43)

Žadatel tvrdil, že na čínském trhu s výrobkem, který je předmětem přezkumu, působí podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány nebo jsou pod jejich politickým dohledem či vedením. V tomto ohledu žadatel zdůraznil existenci významného státního vlastnictví v čínském ocelářském odvětví, zejména mezi velkými výrobci oceli s organickým povlakem, jako jsou skupiny Baowu, Ansteel a Shandong Steel, což jsou vše státní podniky.

(44)

Žadatel rovněž tvrdil, že přítomnost čínského státu u výrobců oceli s organickým povlakem umožňuje státu ovlivňovat ceny a náklady. Žadatel uvedl, že tomu tak je v případě státních podniků i soukromých společností. Žadatel ve skutečnosti poukázal na ústavní povinnost podle článku 33 Ústavy ČLR, že „[s]tranické organizace základní úrovně v subjektech neveřejného sektoru provádějí zásady a politiku strany, vedou své podniky při dodržování státních zákonů a předpisů a dohlížejí na ně“. Kromě toho článek 19 zákona ČLR o obchodních společnostech zdůrazňuje povinnost společností „zajistit nezbytné podmínky pro činnost strany“ a požadavek určit v rámci společnosti „organizaci Komunistické strany Číny […], aby vykonávala činnost strany“.

(45)

Pokud jde konkrétně o výrobce oceli s organickým povlakem, v žádosti bylo uvedeno povzbuzení prezidenta Si Ťin-pchinga adresované skupině Baowu Steel Group, aby pokračovala ve spolupráci se státním hospodářstvím (13). Kromě toho žádost připomněla prohlášení předsedy Čínské společnosti pro kovy, který „přezkoumal příslušné důležité pokyny 20. národního sjezdu Komunistické strany Číny“, zejména vzhledem k potřebě „provádět komplexní politiku, pokud jde o optimalizaci průmyslové struktury, kontrolu rozšiřování kapacit, podporu koncentrace průmyslu, zlepšování kvality a efektivity“  (14) . A konečně, vzhledem k tomu, že ocel s organickým povlakem se používá hlavně ve stavebnictví, žadatel poukázal na význam, který je v rámci 14. pětiletého plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje Číny přikládán výstavbě na venkově a ve městech.

(46)

Žadatel dále uvedl, že čínské orgány zachovávají veřejné politiky nebo opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. V tomto ohledu žadatel konstatoval, že na ocelářský průmysl v Číně se vztahuje řada národních a obecních plánů, zejména pokud jde o optimalizaci a restrukturalizaci ocelářského průmyslu a modernizaci na úrovni dodavatelského řetězce. Kromě toho Čínské sdružení železa a oceli podle článku 3 svých stanov „podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny“ a  „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ .

(47)

Žadatel rovněž zdůraznil neexistenci, diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. To je podle žadatele zřejmé z vlivu čínské vlády na insolvenční řízení. Vzhledem k podřízenosti soudů čínské vládě má mnoho podniků v platební neschopnosti prospěch z plánů restrukturalizace, které de facto vyplývají z vládních záruk pro státní podniky. Žadatel dále poukázal na netransparentnost pravidel týkajících se poskytování a nabývání půdy.

(48)

Kromě toho žádost zdůraznila zkreslení mzdových nákladů v Číně, a zejména v odvětví oceli s organickým povlakem. Tato zkreslení byla připomenuta již v prvním přezkumu před pozbytím platnosti a žadatel nenalezl žádné důkazy o tom, že je odvětví oceli s organickým povlakem chráněno před zkreslením mzdových nákladů.

(49)

Za druhé, v rámci nedávných šetření týkajících se odvětví oceli v ČLR (15) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (16). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (17), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (18). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (19). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (20). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (21), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (22).

(50)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu (23), dospěla Komise k závěru, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(51)

Za čtvrté, další důkazy dostupné v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (24), který Komise vypracovala podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, poukázaly na existenci podstatných zkresleních i během období přezkumného šetření.

(52)

Za páté, Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(53)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(54)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(55)

Jak je vysvětleno v 37. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. V poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(56)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise potvrdila, že Mexiko, které bylo Komisi při zahájení řízení známo jako možná reprezentativní země, je podle Světové banky zemí s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. bylo Světovou bankou zařazeno do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v ní vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(57)

Ve svých připomínkách k poznámce žadatel vyjádřil podporu záměru Komise považovat Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi.

(58)

V poznámce Komise vysvětlila, že výrobek, který je předmětem přezkumu, se v Mexiku vyrábí ve značném množství a podobným výrobním postupem.

(59)

Komise ohledně výroby oceli s organickým povlakem v Mexiku neobdržela žádné vyjádření.

(60)

V poznámce Komise uvedla, že nalezla snadno dostupné finanční informace o výrobci oceli s organickým povlakem v Mexiku, které se týkají rozpočtového roku končícího v prosinci 2023. Rovněž bylo možné stanovit nezkreslené náklady na hlavní výrobní činitele, elektřinu, plyn a pracovní sílu.

(61)

Komise zjistila, že všechny vstupy byly do Mexika dováženy v reprezentativním množství.

(62)

U většiny vstupů pocházel z ČLR nevýznamný objem dovozu. Pokud jde o polyuretanový nátěr, přibližně 20 % bylo dovezeno z ČLR. Jednotková cena dovozu z jiných zemí než z ČLR však byla výrazně vyšší než čínská dovozní cena. Komise se proto domnívala, že tyto ceny nebyly ovlivněny dovozem pocházejícím z ČLR.

(63)

Žádný ze vstupů použitých při výrobě oceli s organickým povlakem nebyl do Mexika dovezen z Ruska. Komise proto neanalyzovala, zda případná existence sankcí proti dovozu z Ruska mohla zkreslit dovozní ceny v Mexiku.

(64)

Aby Komise zjistila, že vývoz vstupů používaných při výrobě oceli s organickým povlakem nepodléhá žádným vývozním omezením, nahlédla do databáze Global Trade Alert (27) a Mapy přístupu na trh (28). Zjistila, že Mexiko neukládá žádná omezení na vývoz vstupů používaných při výrobě oceli s organickým povlakem. Byl tedy učiněn závěr, že domácí ani dovozní ceny těchto vstupů nebyly zkresleny uměle zvýšenou nabídkou vstupů na mexickém trhu.

(65)

Komise dále zkoumala, zda některé třetí země uplatňují opatření na ochranu obchodu vůči dovozu oceli s organickým povlakem pocházejícímu z Mexika. Existence těchto opatření by mohla naznačovat, že finanční výsledky mexických výrobců oceli s organickým povlakem byly zkresleny dumpingovými praktikami nebo subvencováním. Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nebylo zavedeno žádné opatření na ochranu obchodu proti dovozu oceli s organickým povlakem z Mexika.

(66)

Komise neobdržela žádné připomínky týkající se dostupnosti příslušných veřejných údajů v Mexiku.

(67)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(68)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(69)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců byl seznam založen na výrobních činitelích používaných reprezentativním výrobcem v Unii.

(70)

Komise v poznámce dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména na hlavní suroviny, databázi GTA. Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (29) a energii (30) použije informace zveřejněné mexickými regulačními a statistickými orgány, jakož i hlavními společnostmi poskytujícími veřejné služby.

(71)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace poskytnuté reprezentativním výrobcem v Unii byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele oceli s organickým povlakem

(72)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (31). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňovala stejnou měrou suroviny používané k výrobě výrobků určených na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(73)

Pokud jde o dovozní cla, Komise připočetla dovozní cla k vážené průměrné dovozní ceně každé suroviny na základě jejího zbožového kódu a příslušné země původu. Při určování použitelné sazby dovozního cla vycházela Komise z informací shromážděných v rámci Mapy přístupu na trh (32).

(74)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců použila Komise veřejně dostupné informace k odhadu nákladů, které společnosti v Mexiku obvykle vznikají při přepravě vstupů mezi dodavatelem a jejími provozovnami. Komise při tomto odhadu vycházela z nákladů na vnitrostátní dopravu souvisejících s dovozem do Mexika, které byly zveřejněny v nejnovější zprávě projektu Doing Business (33). Tyto náklady na vnitrostátní dopravu jsou zahrnuty do nezkreslených nákladů uvedených v tabulce 1 výše.

(75)

Národní statistický a geografický institut (INEGI) zveřejňuje podrobné informace o mzdách a odpracovaných hodinách v různých hospodářských odvětvích v Mexiku. Komise použila údaje pro odvětví 331 – odvětví základních kovů odpovídající období přezkumného šetření (34).

(76)

Při stanovení průměrných hodinových nákladů práce vycházela Komise z informací o celkových mzdách vyplacených v odvětví 331 a celkovém počtu odpracovaných hodin v tomto odvětví. Vzhledem k tomu, že účelem přezkumu před pozbytím platnosti není stanovit přesnou úroveň dumpingu, nepřipočítala Komise k referenční hodnotě použité pro nezkreslené náklady práce dodatečné náklady související s pracovní silou, např. sociální příspěvky. Jakékoli dodatečné náklady spojené s pracovní silou by pouze zvýšily běžnou hodnotu, a tím i výsledné dumpingové rozpětí.

(77)

Cena elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Mexiku byla k dispozici na internetových stránkách významné společnosti poskytující elektrickou energii Comisión Federal de Electricidad (CFE). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl ve dvou tarifních kategoriích platných pro průmyslové uživatele v různých oblastech Mexika během období přezkumného šetření (35).

(78)

Cenu zemního plynu v Mexiku zveřejňuje Comisión Reguladora de Energía (CRE). Komise použila informace o cenách zemního plynu za GJ v každém měsíci období přezkumného šetření ke stanovení průměrné nezkreslené ceny zemního plynu (36).

(79)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(80)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise vycházela z informací o nákladech na výrobní režii, které poskytl reprezentativní výrobce oceli s organickým povlakem v Unii.

(81)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise finanční informace společnosti Ternium S.A., výrobce oceli s organickým povlakem v Mexiku (37). Finanční informace byly snadno dostupné, auditované, konsolidované a vztahovaly se na rok 2023.

(82)

Přestože finanční informace byly konsolidované, Komise zjistila, že více než polovina celkového obratu pochází z prodeje v Mexiku. Téměř celý obrat byl dosažen prodejem výrobků z oceli a přibližně 1/3 obratu konkrétně prodejem výrobků s povlakem (38). Komise se proto domnívala, že pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti jsou finanční informace dostatečně relevantní jako zdroj nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(83)

Vybraný referenční rok 2023 plně odpovídal období přezkumného šetření. Ve vybraném roce byla společnost zisková a vykazovala přiměřenou úroveň prodejních, režijních a správních nákladů.

(84)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(85)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl reprezentativní výrobce oceli s organickým povlakem v Unii ohledně použití každého výrobního činitele (materiálů, energie a pracovní síly) pro výrobu oceli s organickým povlakem. Jednotková spotřeba každého výrobního činitele byla vynásobena nezkreslenými náklady na základě údajů z reprezentativní země. Součet nezkreslených nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu představuje nezkreslené výrobní náklady.

(86)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(87)

Náklady na výrobní režii reprezentativního výrobce oceli s organickým povlakem v Unii byly vyjádřeny jako poměr jeho výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii. Náklady na výrobní režii představovaly 1,5–2 % výrobních nákladů. Připočtením nezkreslených nákladů na výrobní režii k nezkresleným výrobním nákladům Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady.

(88)

Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních informací společnosti Ternium S.A. za rok 2023, jak je vysvětleno v 81. až 83. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk tvořily 4,7 % a 15,8 % nákladů na prodané zboží. Příslušné procentní podíly nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku byly použity nad rámec nezkreslených výrobních nákladů.

(89)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Početně zjištěná běžná hodnota činila 14 977,99 CNY/tunu.

(90)

Výrobní kapacita oceli s organickým povlakem v Číně se během posuzovaného období postupně zvyšovala, neboť vertikálně integrované ocelárny investovaly do výroby navazujících výrobků, jako jsou výrobky z oceli s barevným povlakem. Celková výrobní kapacita oceli s organickým povlakem vzrostla z 50 milionů tun v roce 2020 na více než 55 milionů tun v roce 2023 (39).

(91)

V roce 2020 bylo přidáno osm nových výrobních linek pro výrobu barevného povlaku o celkové kapacitě 1,59 milionu tun. V roce 2021 bylo uvedeno do provozu pět nových výrobních linek s kapacitou 800 000 tun. V roce 2022 se očekávalo, že v několika provinciích, včetně provincií Tchien-ťin, Liao-ning, Kuang-tung, Che-pej a Fu-ťien, bude vybudována dodatečná kapacita ve výši 2,3 milionu tun rozložená na jedenáct nových výrobních linek (40). Některé projekty však byly zpožděny kvůli stagnující domácí poptávce po barevných svitcích. V roce 2023 bylo spuštěno osm nových výrobních linek s celkovou kapacitou 1,9 milionu tun. Čínské odvětví oceli s organickým povlakem mělo v roce 2024 dále růst, přičemž pro osm nových výrobních linek byla plánována dodatečná kapacita ve výši 2,07 milionu tun (41).

(92)

Výrobní kapacita v Číně navzdory své míře využití nadále výrazně roste. Nová kapacita přidaná během posuzovaného období by byla sama schopna plně uspokojit poptávku na trhu Unie.

(93)

Byly realizovány dodatečné investice do výrobních linek oceli s organickým povlakem navzdory trvale nízkému využití kapacity. Během posuzovaného období se využití kapacity snížilo z 68 % v roce 2020 (42) na přibližně 50 % v letech 2022 a 2023 (43). V období přezkumného šetření tak měli čínští výrobci oceli s organickým povlakem k dispozici volnou kapacitu, která se rovnala téměř sedminásobku poptávky po oceli s organickým povlakem v Unii.

(94)

Komise se proto domnívala, že pokud by byla opatření zrušena, čínští výrobci oceli s organickým povlakem by mohli zaplavit trh Unie svým výrobkem.

(95)

Komise určila běžnou hodnotu, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.

(96)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci z ČLR nespolupracovali, byla vývozní cena do třetích zemí stanovena na základě obchodních statistik z databáze GTA.

(97)

Komise proto určila Thajsko, Indonésii, Indii, Jižní Koreu a Turecko (v pořadí podle objemu vývozu) jako hlavní vývozní trhy pro čínskou ocel s organickým povlakem v období přezkumného šetření. Dovoz do těchto pěti zemí představoval 38 % světového dovozu oceli s organickým povlakem pocházející z ČLR.

(98)

Vážená průměrná dovozní cena pro jednotlivé země na úrovni CIF byla opravena na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(99)

Při snížení ceny CIF na cenu ze závodu vycházela Komise u námořní dopravy a pojištění z koeficientu převodu CIF na FOB, který OECD zveřejnila v databázi ITIC. Použitelný průměrný koeficient byl stanoven pro každou ze čtyř zemí zvlášť a na základě čtyř kódů HS4, které se vztahují na výrobek, který je předmětem přezkumu.

(100)

Komise odhadla náklady na vnitrostátní dopravu na základě údajů týkajících se vývozu z ČLR, které byly zveřejněny v nejnovější zprávě projektu Doing Business (44).

(101)

Vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu stanovené tak, jak je podrobně uvedeno v 96. až 100. bodě odůvodnění, se pohybovaly od 5 177,18 CNY za tunu pro Thajsko do 6 563,66 CNY za tunu pro Indii.

(102)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu do třetích zemí jako cenu ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(103)

Komise dále vyjádřila cenový rozdíl jako procento ceny CIF převládající na každém z hlavních vývozních trhů.

(104)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že ČLR vyvážela ocel s organickým povlakem na klíčový vývozní trh za cenu, která byla výrazně nižší než běžná hodnota oceli s organickým povlakem. Cenový rozdíl se pohyboval od 118 % v případě Indie do 173 % v případě Thajska.

(105)

Tato zjištění odrážejí cenové chování čínských vývozců oceli s organickým povlakem na všech vývozních trzích. Komise dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz do Unie by se pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny.

(106)

Jak je uvedeno v oddíle 3.3, čínští výrobci oceli s organickým povlakem disponují rozsáhlou volnou výrobní kapacitou. Trh Unie představuje atraktivní příležitost zásobovat trh značné velikosti za ceny, které výrazně převyšují domácí čínské ceny oceli s organickým povlakem, jakož i vývozní ceny účtované odběratelům na hlavních čínských vývozních trzích, a tím zvýšit celkové využití kapacity. To platí zejména proto, že řada třetích zemí reguluje přístup čínské oceli s povlakem na svůj trh pomocí ochranných a antidumpingových opatření (viz oddíl 3.5.3).

(107)

Podle výročních zpráv Mysteel za roky 2022 a 2023 byl celkový roční objem vývozu oceli s barevným povlakem z Číny od roku 2018 stále nad 6 milionů tun a v roce 2023 dosáhl 6,4 milionu tun.

(108)

Unie, která má v období přezkumného šetření spotřebu oceli s organickým povlakem ve výši 3,9 milionu tun, tedy představuje atraktivní příležitost ke zvýšení vývozu o více než 60 %.

(109)

Komise se proto domnívala, že velikost trhu Unie bude pravděpodobně motivovat čínské výrobce k tomu, aby znovu aktivovali své nevyužité výrobní kapacity a zvýšili vývoz zaměřený na trh Unie.

(110)

V období přezkumného šetření byla cena výrobců v Unii o 30 až 60 % vyšší než vývozní cena účtovaná čínskými vývozci oceli s organickým povlakem na pěti klíčových vývozních trzích upravená na cenu CIF s dodáním na hranice Unie.

(111)

Komise se proto domnívala, že cenové úrovně převládající na trhu Unie představují pobídku pro čínské vývozce oceli s organickým povlakem, aby přesměrovali svůj vývoz ze třetích zemí do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(112)

Antidumpingová opatření proti čínskému vývozu oceli s organickým povlakem platí v Austrálii (45), Malajsii (46), Mexiku (47), Pákistánu (48), Jihoafrické celní unii (SACU) (49), Thajsku (50), Spojeném království (51) a Vietnamu (52).

(113)

Kromě toho se na dovoz mimo jiné čínské oceli s organickým povlakem vztahují ochranná opatření (53) v Kanadě, Indii, Maroku, Turecku, Spojeném království, Zambii, jakož i v zemích Rady pro spolupráci v Zálivu a SACU.

(114)

Komise se proto domnívala, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští výrobci oceli s organickým povlakem přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(115)

Ceny na hlavních čínských vývozních trzích naznačují, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz oceli s organickým povlakem by se na trhu Unie pravděpodobně prodával za dumpingové ceny. Stávající volná kapacita v Číně je dostatečná k pokrytí celé spotřeby Unie. Bylo zjištěno, že trh Unie je pro čínské výrobce oceli s organickým povlakem atraktivní, pokud jde o jeho velikost i ceny. Celková spotřeba oceli s organickým povlakem v Unii nabízí ČLR příležitost výrazně zvýšit svůj vývoz.

(116)

Kromě toho jsou ceny převládající na trhu Unie podstatně vyšší než čínské vývozní ceny na hlavní vývozní trhy. Skutečnost, že řada třetích trhů zůstává uzavřena nebo má omezenou dostupnost v důsledku zavedených opatření na ochranu obchodu, přispívá k přitažlivosti trhu Unie.

(117)

Všechny výše uvedené skutečnosti slouží jako silná pobídka pro čínské výrobce, aby a) znovu aktivovali nevyužitou výrobní kapacitu a/nebo b) přesměrovali do Unie svůj domácí prodej nebo prodej na trzích třetích zemí. Tento vývoz do Unie by byl pravděpodobně za dumpingové ceny a zároveň by se podbízel cenám výrobců v Unii.

(118)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

(119)

Během období přezkumného šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem více než 20 známých výrobců v Unii, někteří z nich byli navzájem ve spojení. Několik z těchto výrobců patřilo k ocelářským skupinám.

(120)

Na základě odpovědí na dotazník předložený výrobcům Unie zařazeným do vzorku a údajů, jež předložil žadatel, byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na 3 981 155 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(121)

Šetření zjistilo, že část výrobního odvětví Unie používá svou výrobu pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování. Stejně jako v původním šetření (68. a 69. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/687 ze dne 2. května 2019) se mělo za to, že ekonomické ukazatele jako výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu. Objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny se však zaměřují na situaci převládající na volném trhu (a jsou tedy vyloučeny činnosti pro vlastní spotřebu). Ukazatele újmy tedy byly upraveny o známé použití pro vlastní spotřebu a o prodej v rámci výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že na jedné straně byl objem používaný pro vlastní potřebu sám o sobě omezený (5 až 10 % výroby) a na druhé straně se vyvíjel v souladu s objemy prodávanými na volném trhu, nebyl dále samostatně analyzován.

(122)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozních statistik Eurostatu a ii) objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, jak jej předložil žadatel. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, byly porovnávány a v případě potřeby aktualizovány v důsledku inspekcí na místě provedených v jejich prostorách.

(123)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(124)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 8 %. Výrobci v Unii zařazení do vzorku vysvětlili pokles spotřeby v Unii v období přezkumného šetření nižší hospodářskou výkonností Německa a související nižší poptávkou po oceli s organickým povlakem.

(125)

Komise stanovila objem dovozu a ceny na základě statistik dovozu na úrovni kódů TARIC s využitím informací shromážděných na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(126)

Dovoz z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(127)

Objem dovozu z Číny byl během celého posuzovaného období zanedbatelný.

(128)

Cena dovozu z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(129)

Během posuzovaného období se ceny čínského dovozu zvýšily o 97 %, avšak po celou dobu se vztahovaly k minimálním objemům dovozu. Tyto minimální objemy dovozu nelze považovat za reprezentativní a neumožňují smysluplný výpočet cenového podbízení.

(130)

Dovoz oceli s organickým povlakem z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Indie, Korejské republiky, Spojeného království, Vietnamu, Turecka, Tchaj-wanu, Severní Makedonie a Ruska.

(131)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu oceli s organickým povlakem z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(132)

Objem dovozu ze třetích zemí za posuzované období vzrostl a jeho podíl na trhu dosáhl 16,5 %. Většina z tohoto dovozu pocházela z Indie a Koreje, po nich následovalo Spojené království, Vietnam, Turecko a Tchaj-wan. Dovoz z Indie a Korejské republiky výrazně vzrostl a jeho společný podíl na trhu se téměř zdvojnásobil a v období přezkumného šetření dosáhl 9,7 %. Průměrné ceny dovozu z Indie a Korejské republiky byly nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a vyvíjely cenový tlak na ceny oceli s organickým povlakem převládající na trhu Unie.

(133)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(134)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(135)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v ověřených odpovědích žadatele na dotazník a podrobila je křížové kontrole porovnáním s ověřenými odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku (viz 21. bod odůvodnění). Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(136)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, růst, velikost dumpingového rozpětí a zotavení z dřívějšího dumpingu) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení bylo založeno na informacích poskytnutých žadatelem, porovnaných s ověřenými odpověďmi na dotazník výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(137)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, mzdy) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekce na místě.

(138)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a vytížení kapacit se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(139)

Objem výroby se v roce 2021 nejprve zvýšil, neboť odvětví stavebnictví si během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021 vedlo dobře. Zvýšila se také výrobní kapacita. Během posuzovaného období však došlo k celkovému poklesu objemu výroby (–16 %) a využití kapacity (–17 %), neboť od roku 2022 se hospodářství Unie potýkalo se sníženou hospodářskou výkonností, rostoucí inflací a zvýšenými výrobními náklady (zvyšující se mzdy a rostoucí ceny stavebních materiálů).

(140)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje (v tunách) a podíl na trhu

(141)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 15 % v důsledku hospodářského vývoje popsaného ve 124. a 139. bodě odůvodnění.

(142)

Jak ukazuje tabulka 7, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil z 89,6 % na 83,5 %.

(143)

Výrobnímu odvětví Unie se v letech 2020 a 2021 podařilo dočasně těžit z růstu na trhu Unie, pokud jde o vyšší výkonnost odvětví stavebnictví a vyšší poptávku po výrobcích z oceli. Výrobní odvětví Unie si po celé posuzované období udržovalo významný podíl na trhu. V návaznosti na hospodářské problémy popsané ve 139. bodě odůvodnění je však budoucí schopnost růstu ohrožena.

(144)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(145)

Zaměstnanost i produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období klesaly. Tyto trendy snižování jsou odrazem celkového poklesu objemu výroby a prodeje.

(146)

Vzhledem k tomu, že objem dumpingového dovozu z Číny byl nízký, dospěla Komise k závěru, že čínský dovoz v posuzovaném období nebyl základem pro zjištění dumpingu ani jeho rozsahu. Komise ve 160. bodě odůvodnění níže uvedla, že výrobní odvětví Unie jako celek vykázalo v letech 2021 a 2022 zotavení z dřívějšího dumpingu. Toto oživení však bylo způsobeno výjimečnými okolnostmi, zejména prudkým růstem ve stavebnictví způsobeným pandemií COVID-19. Komise ve 166. bodě odůvodnění níže dospěla k závěru, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie v období přezkumného šetření byla způsobena zvýšením výrobních nákladů, poklesem spotřeby a zvýšením dovozu z jiných zemí, zejména z Indie a Korejské republiky.

(147)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(148)

Během posuzovaného období se výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 52 %. Tento nárůst nákladů byl obzvláště silný v letech 2021 a 2022 v důsledku neodůvodněné a nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině, která způsobila, že ceny energií dosáhly nebývale vysoké úrovně, vzrostly některé další ceny surovin, rostla inflace a zvyšovaly se mzdy. Kromě toho významný pokles poptávky v Unii v roce 2022 a v období přezkumného šetření vedl k výrazně nižšímu objemu výroby, což navíc zvýšilo jednotkové náklady. V roce 2023 se tento trend mírně zvrátil a výrobní náklady se ve srovnání s rokem 2022 snížily o 6 %.

(149)

Ačkoli však výrobní odvětví Unie bylo v letech 2021 a 2022 schopno zvýšit své prodejní ceny ještě více než přenesením těchto dodatečných nákladů, v roce 2023 to již možné nebylo. Pokles poptávky v Unii v období přezkumného šetření ve spojení s nízkými cenami dovozu zejména z Indie a Korejské republiky způsobil, že výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření prodávalo pod svými výrobními náklady.

(150)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(151)

Průměrná úroveň mezd se v posuzovaném období zvýšila o 12 %, částečně v důsledku vysoké míry inflace.

(152)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(153)

Výrobci v Unii v posuzovaném období snížili své zásoby v souladu s poklesem výroby a prodeje. Tento ukazatel však pro posouzení ekonomické situace výrobců v Unii není považován za příliš relevantní. Ocel s organickým povlakem se většinou vyrábí na objednávku. Zásoby v každém případě představovaly během období přezkumného šetření méně než 2 % celkového prodeje.

(154)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(155)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(156)

Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie v letech 2021 a 2022 ziskové. Celkově si stavebnictví během pandemie COVID-19 v roce 2020 a po ní v letech 2021 a 2022 vedlo dobře. Poptávku po stavebních výrobcích stimulovaly nízké úrokové sazby, krátká omezení volného pohybu osob na úseku stavebnictví, zvýšené investice a práce na renovaci nemovitostí. V důsledku toho se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit objem prodeje a výroby, jakož i prodejní ceny, a dosáhlo významných ziskových rozpětí, a to vše v letech následujících po uložení původních opatření. Avšak poté, co spotřeba začala v roce 2022 klesat a tento pokles pokračoval i v roce 2023, se ziskovost výrobního odvětví Unie dostala do záporných hodnot a výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření významnou ztrátu ve výši 5,7 %.

(157)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku sledoval vývoj celkové ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(158)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vysoce kapitálově náročné výrobní odvětví Unie, v posuzovaném období provádělo pravidelné investice zaměřené na optimalizaci a modernizaci stávajících výrobních strojů. Významné investice rovněž byly činěny s cílem vyhovět právním požadavkům na energetickou účinnost, ochranu životního prostředí a zvýšení bezpečnosti práce. V závislosti na jednotlivých společnostech byly prováděny investice zaměřené na snížení nákladů, optimalizaci spotřeby energie a/nebo také na reorganizaci zařízení, jež byla negativně postižena nižším využitím kapacity zaznamenaném v období původního šetření.

(159)

Návratnost investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti. Schopnost opatřit si investice se od uložení opatření zlepšila.

(160)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie jako celek vykázalo v letech 2021 a 2022 překonání účinků dřívějšího dumpingu. Toto oživení však bylo způsobeno výjimečnými okolnostmi, zejména prudkým růstem ve stavebnictví způsobeným pandemií COVID-19. Jakmile se situace na trhu vrátila do normálního stavu, došlo ke zvrácení tohoto oživení.

(161)

To je patrné zejména u ziskovosti výrobního odvětví Unie, neboť vzhledem k neschopnosti zvýšit ceny v souladu s rostoucími náklady utrpělo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření ztráty. Újma je patrná i v dalších důležitých ukazatelích, jako je významná ztráta objemu výroby a prodeje a také podílu na trhu.

(162)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(163)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje na trhu Unie, neboť jeho prodej v Unii klesl o 15 %. Vzhledem k poklesu spotřeby o 8 % se výrazně snížil i podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to o 6,1 procentního bodu z 89,6 % na 83,5 %.

(164)

V újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie nehrál čínský dovoz roli. Jak je vysvětleno v 129. bodě odůvodnění, úroveň dovozu z Číny byla po celé posuzované období zanedbatelná. Důležitou roli hrál dovoz z jiných zemí: v roce 2020 měl podíl na trhu ve výši 10,3 % a v období přezkumného šetření se jeho podíl na trhu Unie zvýšil na 16,5 %. Kromě toho ceny dvou nejdůležitějších zdrojů dovozu, z nichž každý měl v období přezkumného šetření podíl na trhu přibližně 5 %, a to Indie a Korejské republiky, způsobily pokles cen výrobního odvětví Unie. Jejich nízké ceny znemožnily výrobnímu odvětví Unie zohlednit v období přezkumného šetření své celkové výrobní náklady ve svých prodejních cenách.

(165)

Výrobní odvětví Unie se po začátku ruské útočné války proti Ukrajině potýkalo s výrazným nárůstem cen energie a klíčových vstupních materiálů. Výrobní odvětví Unie se s tím zpočátku bylo schopno vypořádat, přičemž využilo rostoucího stavebního trhu v letech 2021 a 2022 po pandemii COVID-19, a proto tyto náklady zohlednilo ve svých prodejních cenách. V roce 2023 to však již možné nebylo.

(166)

Komise proto dospěla k závěru, že čínský dovoz nepřispěl k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, ale že tuto újmu způsobily jiné činitele, zejména zvýšení výrobních nákladů, pokles spotřeby a nárůst dovozu z jiných zemí, zejména z Indie a Korejské republiky.

(167)

Komise se proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení rozhodla dále posoudit, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, kdyby opatření vůči tomuto dovozu pozbyla platnosti.

(168)

Komise posoudila tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR; atraktivitu trhu Unie a ceny vývozu na trhy třetích zemí; možnou absorpční kapacitu trhů třetích zemí; pravděpodobné úrovně cen dovozu z ČLR při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(169)

Jak je uvedeno v 90. až 94. bodě odůvodnění, existuje v Číně značná výrobní kapacita a volná kapacita, což by umožnilo rychlý nárůst vývozu na trh Unie v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Výrobní kapacita v Číně činila v období přezkumného šetření 55 milionů tun. Vzhledem k tomu, že míra využití kapacity byla 50 %, samotná volná kapacita odpovídá 6–7násobku spotřeby Unie.

(170)

Jak je uvedeno v 106. až 114. bodě odůvodnění, trh Unie je atraktivní jak z hlediska velikosti, tak z hlediska cen. V roce 2023 bude trh Unie s volným trhem o objemu 4,2 milionu tun jedním z největších trhů na světě. Ceny na trhu Unie jsou navíc výrazně vyšší než domácí čínské ceny oceli s organickým povlakem a čínské vývozní ceny na současné hlavní čínské vývozní trhy.

(171)

Jak je uvedeno ve 112. bodě odůvodnění, antidumpingová opatření proti čínskému dovozu oceli s organickým povlakem jsou zavedena na šesti důležitých trzích třetích zemí. To snižuje atraktivitu těchto trhů pro čínské vyvážející výrobce a je dalším prvkem, který podporuje zjištění, že v případě zrušení opatření by byla současná výrobní kapacita ČLR s největší pravděpodobností využita pro trh Unie.

(172)

Jak je vysvětleno ve 110. a 111. bodě odůvodnění, čínské ceny na jejich hlavním vývozním trhu jsou výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Je pravděpodobné, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem by při vývozu do Unie uplatnili srovnatelné cenové chování, pokud by původní opatření pozbyla platnosti. Nebudou-li antidumpingová opatření existovat, budou se tyto ceny výrazně podbízet cenám výrobního odvětví Unie a povedou ke stlačení cen způsobenému čínským dovozem.

(173)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje závěr, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(175)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle dále zhoršila, pokud jde o klesající objem prodeje a ceny, což by vedlo k rostoucím ztrátám. Pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále využívat svůj potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(176)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(177)

Jak bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění výše, bylo v tomto šetření kontaktováno deset známých dovozců, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z nich se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(178)

Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(179)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spisu žádné důkazy, které by naznačovaly opak, a lze proto potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(180)

V rámci tohoto šetření bylo kontaktováno 59 známých uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z uživatelů se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(181)

Připomíná se, že v původním šetření předložilo odpovědi na dotazník deset uživatelů. Tehdy bylo zjištěno, že případný dopad uložení opatření na uživatele by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(182)

V rámci stávajícího šetření nejsou ve spise žádné důkazy, které by svědčily o tom, že platná opatření by je jakkoli negativně ovlivňovala. Žadatel ve skutečnosti předložil důkazy o tom, že klíčoví uživatelé v období přezkumu zaznamenali zvýšení ziskovosti. Podle údajů uvedených v žádosti nemají platná opatření citelný dopad na uživatele a spotřebitele, protože ocel s organickým povlakem představuje zanedbatelnou část nákladů na navazující výrobky (např. 0,42 EUR z nákladů na výrobu pračky nebo 0,4 % investic do prázdné tovární budovy).

(183)

Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(184)

Komise proto dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, vyplývající ze zájmu Unie, proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz oceli s organickým povlakem pocházející z Číny.

(185)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se oceli s organickým povlakem z Číny zachována.

(186)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(187)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižšího cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(188)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(189)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz oceli s organickým povlakem vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(190)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (54). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(191)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(192)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(193)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (55), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(194)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,