(EU) 2025/1506Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1506 ze dne 24. července 2025, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Rada prostřednictvím prováděcího nařízení Rady (EU) č. 215/2013 (2) uložila vyrovnávací clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) 214/2013 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Číny. Současná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 0 % do 26,1 %.

(3)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení Komise dne 2. května 2019 nařízením (EU) 2019/688 (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) opětovně uložila konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR (4). Současná vyrovnávací cla se pohybují v rozmezí od 13,7 % do 44,7 %.

(4)

Výše kombinovaných antidumpingových a vyrovnávacích cel se pohybuje v rozmezí od 13,7 % do 58,3 %.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření (5) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření podle článku 18 základního nařízení (dále jen „žádost“).

(6)

Žádost podal dne 2. února 2024 Evropský ocelářský svaz (EUROFER, dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité výrobky z oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení, který představuje více než 70 % celkové výroby určitých výrobků z oceli s organickým povlakem v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že by pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Poněvadž Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, oznámila dne 30. dubna 2024 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření použitelných podle článku 18 základního nařízení.

(8)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela žádost o přezkum s náležitými podklady, a v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení vyzvala čínskou vládu ke konzultacím. Komise neobdržela žádnou žádost o konzultace před zahájením šetření.

(9)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. dubna 2024 (7) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (8), pokud jde o platná konečná antidumpingová opatření pro dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR do Unie.

(10)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, kteří nejsou ve spojení a o nichž je známo, že se jich věc týká, známé výrobce v ČLR a orgány ČLR a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost písemně požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Před zahájením přezkumu poskytlo 14 výrobců v Unii informace potřebné pro výběr vzorku a projevilo ochotu s Komisí spolupracovat. Na tomto základě vybrala Komise předběžně vzorek tří výrobců, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, pokud jde o objem výroby a prodej obdobného výrobku v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 26 % celkové odhadované výroby výrobního odvětví Unie a 28 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření (OPŠ). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala deset dovozců, kteří nejsou ve spojení, uvedených v žádosti o přezkum, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Žádný z nich se nepřihlásil.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku vyvážejících výrobců, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Formulář pro výběr vzorku nezaslal žádný vyvážející výrobce. Následně dne 2. srpna 2024 informovala Komise čínskou vládu (dále jen „čínská vláda“), že vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, a proto bude s ohledem na zjištění o přetrvání subvencování uplatňovat ustanovení článku 28 základního nařízení.

(18)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli a čínské vládě. Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a vyvážející výrobce v ČLR byly v den zahájení šetření rovněž zpřístupněny online (9).

(19)

Odpovědi na dotazníky předložili tři výrobci v Unii zařazení do vzorku a žadatel.

(20)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy a k posouzení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(21)

Dne 6. června 2025 Komise sdělila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná vyrovnávací cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž mohly ke zveřejněným informacím vznést připomínky.

(22)

K poskytnutí konečných informací nevznesla žádná strana připomínky. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(23)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako výrobek v původním šetření, tj. určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované a legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků, jejichž podklad má kovový povlak z chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80 , ex 7212 40 80 , ex 7225 99 00 a ex 7226 99 70 (kódy TARIC 7210 70 80 11, 7210 70 80 91, 7212 40 80 01, 7212 40 80 21, 7212 40 80 82, 7225 99 00 11, 7225 99 00 91, 7226 99 70 11 a 7226 99 70 91) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“, nebo „ocel s organickým povlakem“).

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se získává nanesením organického povlaku na ploché válcované výrobky z oceli. Organický povlak poskytuje výrobkům z oceli ochranu a estetické a funkční vlastnosti.

(25)

Ocel s organickým povlakem se používá hlavně v odvětví stavebnictví a k dalšímu zpracování na výrobky používané ve stavebnictví. Dále se používá v domácích spotřebičích.

(26)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu a který pochází z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(27)

Stejně jako bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti znovu potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(28)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise nejprve zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(29)

Dne 21. května 2024 zaslala Komise čínské vládě dotazník spolu se zvláštními přílohami a požádala čínskou vládu o jejich předání bankám a dalším finančním institucím, o nichž je jí známo, že poskytovaly úvěry dotčenému výrobnímu odvětví, jakož i výrobcům a distributorům oceli válcované za tepla a za studena dodávajícím vstupy pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(30)

Komise neobdržela na výše uvedené dotazníky žádnou odpověď ani od čínské vlády, ani od finančních institucí nebo dodavatelských společností.

(31)

Jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění, Komise verbální nótou ze dne 2. srpna 2024 informovala Komise čínské orgány, že v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, má Komise v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení v úmyslu založit svá zjištění na dostupných údajích. Čínské orgány byly rovněž informovány, že zjištění založená na dostupných údajích mohou být méně příznivá, než kdyby čínská vláda a vyvážející výrobci při šetření spolupracovali.

(32)

V tomto ohledu nebyly předloženy žádné připomínky. Ke zjištění přetrvávání subvenčních praktik Číny v odvětví výroby oceli s organickým povlakem považovala Komise v souladu s článkem 28 základního nařízení za nutné použít dostupné údaje.

(33)

Ohledně použití dostupných údajů odvolací orgán připomněl, že článek 12.7 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních umožňuje používat věcné prvky případu pouze za účelem nahrazení informací, jež mohou chybět, aby bylo možné přesně určit subvencování nebo újmu. Odvolací orgán zejména vysvětlil, že „musí existovat souvislost mezi „nezbytnými informacemi“, které chybějí, a konkrétními „dostupnými údaji“, na nichž je založeno stanovení podle článku 12.7.“ Proto „musí orgán provádějící šetření použít uvedené „dostupné údaje“, které „rozumně nahradí informace, jež zúčastněná strana neposkytla,“ s cílem provést přesné stanovení.“ Odvolací orgán dále vysvětlil, že „dostupné údaje“ odkazují na ty údaje, jež má orgán provádějící šetření k dispozici a má je písemně zaznamenány. Jelikož stanovení podle článku 12.7 musí být provedena na základě „dostupných údajů“, „nelze je provést na základě nepodložených domněnek nebo spekulací.“ Kromě toho při zdůvodňování a hodnocení toho, které dostupné údaje mohou rozumně nahradit chybějící informace, orgán provádějící šetření „musí zohlednit veškeré zaznamenané podložené údaje.“ Odvolací orgán vysvětlil, že určení „přiměřeného nahrazení chybějících „nezbytných informací“ zahrnuje proces zdůvodnění a hodnocení“ ze strany orgánu provádějícího šetření. Pokud má orgán provádějící šetření k dispozici několik dostupných údajů, z nichž si musí vybrat, „z toho přirozeně vyplývá, že proces zdůvodnění a hodnocení vyžaduje určitou míru srovnání“ s cílem provést přesné stanovení. Hodnocení „dostupných údajů“, které je požadováno, a podoba, jakou může toto hodnocení mít, závisí na konkrétních okolnostech daného případu, včetně povahy, kvality a množství důkazů ve spisu a konkrétních stanoveních, jež mají být provedena. Povaha a rozsah požadovaného vysvětlení a analýzy se budou nutně lišit podle jednotlivých rozhodnutí (10).

(34)

Komise proto pro svou analýzu použila všechny dostupné skutečnosti, zejména:

(35)

Před analýzou údajného subvencování v podobě specifických subvencí nebo subvenčních programů (oddíl 3.4 níže a následující) Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo subvenčních programů. Zjistila, že veškeré posuzované subvence nebo subvenční programy jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(36)

Komise ve stávajícím šetření zjistila, že hlavním relevantním dokumentem v období přezkumného šetření byl 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, jako je ocelářství. Ocelářský průmysl je důležitou součástí průmyslu surovin, a tudíž představuje klíčovou oblast, která formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny, a „hlavní bojiště“ pro restrukturalizaci průmyslové základny a zelený rozvoj průmyslu. Plán klade důraz na vybudování skupiny předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností.

(37)

Preambule čínského 14. pětiletého plánu, který byl zveřejněn v březnu 2021 a vztahuje se na období přezkumného šetření, potvrzuje strategickou roli, kterou má ocel hrát v čínském hospodářství:

„Odvětví surovin (15) je základem reálné ekonomiky, základním odvětvím, které podporuje rozvoj národního hospodářství, a klíčovou oblastí pro získání mezinárodních konkurenčních výhod. Je to hlavní síla v reorganizaci průmyslové základny a hlavní bojiště pro ekologický rozvoj průmyslu. Tento plán je formulován s cílem provést ‚čtrnáctý pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky a dlouhodobé cíle do roku 2035‘ a zlepšit kvalitu a efektivitu rozvoje odvětví surovin.“

(38)

Kromě výše uvedeného Komise prověřila 14. pětiletý plán přijatý regiony a městy v celé Číně a dospěla k závěru, že tyto subjekty, které provádějí národní 14. pětiletý plán Číny, nadále přijímají zvláštní politiky podpory pro ocel. Níže jsou uvedeny výňatky z některých z těchto dokumentů s cílem ukázat příklady:

(39)

Plán provincie Che-pej z roku 2023 stanoví: „S cílem urychlit vytváření inovačních kapacit ocelářských podniků, vytvořit důležitý motor pro rozvoj nové industrializace, dále posílit klíčovou konkurenceschopnost, podpořit transformaci oceli na materiály, výroby na služby‘ a podpořit špičkový, inteligentní a ekologický rozvoj na základě skutečné situace naší provincie…“ .

(40)

Plán města Čchung-čching uvádí:

„Pokročilé ocelové materiály. Intenzivně rozvíjet vysoce kvalitní stavební ocel, ocel pro automobily a motocykly, vysoce kvalitní speciální ocel a špičkovou nerezovou ocel, jakož i systém recyklace ocelového šrotu. [V oblasti] vysoce kvalitní stavební oceli se soustředit na vývoj oceli odolné proti povětrnostním vlivům, velkorozměrové profilové oceli, oceli pro inženýrství na moři, jakož i vysokopevnostní konstrukční oceli a urychlit vývoj vysokopevnostních ocelových tyčí odolných proti zemětřesení, vysoce tvárných žebrovaných ocelových tyčí válcovaných za studena a dalších výrobků pro stavební konstrukce. Podpora aplikací, jako jsou žárově pozinkované pasivované plechy bez chromu a barevné plechy bez chromu. V oblasti automobilové a motocyklové oceli urychlit výzkum a vývoj a průmyslovou výrobu ultrapevné oceli a oceli tvářené za tepla, podpořit vývoj tyčí a válcovaného drátu pro použití v automobilech a motocyklech a urychlit vývoj a použití oceli pro energeticky úsporná vozidla a vozidla využívající nové zdroje, moderní železniční dopravní zařízení a další výrobky.

V oblasti vysoce kvalitní speciální oceli se zaměřit na vývoj oceli odolné vůči vysokým teplotám, korozivzdorné oceli, křemíkové oceli s neorientovanou strukturou, ložiskové oceli, vysoce výkonné nástrojové a zápustkové oceli, vysoce výkonné elektrotechnické oceli s orientovanou strukturou, nízkoroztažné oceli, amorfní slitiny, vysokoteplotní slitiny a dalších výrobků. Kultivovat a vyvíjet vysoce kvalitní práškové slitiny na bázi železa a ocel pro použití při výrobě polovodičů. V oblasti špičkové nerezové oceli se soustředit na vývoj nerezových plechů, pásků, drátů, tyčí, jakož i nerezové oceli používané v dekorativních trubkách, svařovaných trubkách na kapaliny a bezešvých trubkách. Podporovat budování systému recyklace ocelového šrotu, intenzivně rozvíjet intravenózní průmysl [průmyslová odvětví se zvláštním důrazem na opětovné využití a recyklaci odpadních materiálů] a podporovat tavení v krátkém procesu za účelem výroby vysoce kvalitní speciální oceli a nerezové oceli.“

(41)

14. pětiletý plán rozvoje města An-šan stanoví dlouhodobé cíle do roku 2035. V preambuli jsou oslavovány úspěchy 13. pětiletého plánu takto: „Optimalizace a modernizace tradičních průmyslových odvětví s výrobou oceli, magnezitu a zařízení jako „jedno křídlo“ dosáhly pozoruhodných výsledků. Úspěšně bylo realizováno několik významných projektů na podporu modernizace průmyslu, například vysokopevnostní plechy pro automobilový průmysl společnosti Kobe Steel a ocelové koleje skupiny Zizhu. […] Strukturální reforma na straně nabídky dosáhla pozoruhodných výsledků. Podniky na výrobu „ti-tchiao-kang“ [nekvalitní oceli] byly rozebrány, byla odstraněna zaostalá výrobní kapacita v objemu 4,6 milionu tun a pozoruhodných výsledků dosáhlo zlepšení ‚mnoha, malých, rozptýlených a chaotických‘ dolů“.

(42)

Od nynějška do roku 2035 má plán pro ocel v regionu An-šan:

„Zvýšit celkovou konkurenceschopnost ocelářského průmyslu. Podpořit optimalizaci a modernizaci výrobků skupiny Angang (16) a komplexně zvyšovat mezinárodní a domácí konkurenceschopnost ‚špičkových‘ výrobků, jako je ocel pro výrobu lodí, těžká kolejová ocel a ultrapevná ocel pro automobilový průmysl. Provádět plán podpory soukromých ocelářských podniků v An-šanu, vytvořit sdružení podniků, aktivně podporovat výstavbu velkých projektů, jako je náhrada kapacity skupiny Houying a ocel odolná proti povětrnostním vlivům pro stožáry a vysílací věže skupiny Zizhu. Řídit zlepšování a zvyšování kvality a realizovat diferencovaný, charakteristický a sofistikovaný rozvoj. Integrovat ocelářské a metalurgické podniky do hospodářství provincie a celého severovýchodního regionu s cílem vybudovat hluboký klastr ocelářského průmyslu s vedoucí úlohou skupiny Angang a podpůrnou úlohou ‚specializovaných a sofistikovaných malých a středních podniků vyrábějících nové a jedinečné výrobky‘. Rozšířit řetězec ocelářského průmyslu a dodavatelský řetězec. Rozvíjet lehký ocelářský průmysl, zaměřit se na ocelářské výrobky potřebné pro místní specializované trhy, jako je trh se zvířaty v zájmovém chovu, rozvíjet výrobky konečné spotřeby vyrobené z ocelových materiálů a realizovat rozšíření ocelářských výrobků z těžkých velkoobjemových výrobků o lehké, malé a ušlechtilé výrobky. Aktivně rozvíjet odvětví ocelového šrotu, důrazně podporovat rozvoj místních podniků na zpracování ocelového šrotu ve městě An-šan, aktivně zavádět podniky na zpracování ocelového šrotu, podporovat lokalizaci trhů se zdroji ocelového šrotu v severovýchodní Číně a na základě zóny hospodářského rozvoje v Li-šan vybudovat základnu pro recyklaci zdrojů ocelového šrotu na celostátní úrovni. Pokračovat v transformaci a modernizaci logistického trhu s ocelí a vybudovat moderní trh pro obchodování s ocelí, který integruje spotové obchodování, skladovou logistiku, elektronický obchod, podpůrné služby a další funkce. Dokončit a zdokonalit rozvojový řetězec ocelářského průmyslu v An-šanu, vytvořit úplný řetězec pro těžbu, výrobu a související služby, nejkomplexnější základnu dodavatelského řetězce ocelářského průmyslu v zemi […] Komplexně prohloubit integraci ‚dvojitý An-šan‘. Plně podpořit reformu a rozvoj skupiny Angang a aktivně řešit její zděděné problémy. Společnost Anshan Metallurgical Industry Chain Group Company, která převzala odpovědnost za 113 převedených podniků, byla založena, aby sloužila skupině Angang při rozšiřování jejích hlavních ocelářských činností. Řídit reformu dvousměrné diverzifikace vlastního kapitálu mezi místními podniky a skupinou Angang, zlepšit přidělování těžebních zdrojů, kapitálu, technologických patentů, tržních platforem a dalších zdrojů s cílem maximalizovat přínosy. Společně rozvíjet neocelářský průmysl, aktivně společně budovat průmyslové parky a soustředit se na podporu výstavby projektů pro vodíkovou energetiku, ocelový šrot, hlubokého zpracování uhelného dehtu a dalších projektů. Na základě platformy skupiny Angang pro hodnotové zadávání zakázek vytvořit platformu pro výměnu a spolupráci pro místní podniky a vybudovat online platformu třetí strany pro spotové obchodování s ocelí, která bude špičkou v odvětví a bude nabízet komplexní služby pro celý řetězec ocelářského průmyslu a dodavatelský řetězec. Spolupracovat se skupinou Angang na posílení úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, zadávání projektů, technického provedení, kontroly a testování a moderní logistiky. Podporovat místní transformaci technologických úspěchů skupiny Angang. Realizovat důkladné činnosti na podporu investic do průmyslového řetězce a dodavatelského řetězce skupiny Angang s cílem zvýšit rozmanitost výrobků dodávaných místními podniky.“

(43)

Regionální plán pro An-šan má být realizován prostřednictvím subvencování, jak je uvedeno níže:

„Rozšířit politickou podporu. Povzbuzovat podniky, aby zvyšovaly investice do výzkumu a vývoje, a aktivně provádět politiky, jako jsou superodpočty pro prostředky na výzkum a vývoj, poinvestiční subvence na výzkum a vývoj, snížení a osvobození od daně z příjmu pro podniky působící v oblasti vyspělých technologií a inkluzivní snížení daní, jakož i osvobození od daně pro malé podniky a mikropodniky. Komplexně provádět reformní opatření týkající se národní podpory inovací. Podporovat výzkum klíčových základních technologií a provést několik velkých projektů, které odrážejí národní strategické záměry a zdůrazňují vědecké a technologické přednosti An-šanu. Usilovat o získání několika klíčových technologií a technologií pro úzká místa a vyvinout několik významných inovativních výrobků. Plně využít vedoucí úlohu podnikových inovací, vést skupinu Angang a místní klíčové podniky ke zdvojnásobení úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a urychlit výzkum a vývoj související s výrobky, modernizaci postupů a další postupy. Aktivně zkoumat nové cesty rozvoje, jako jsou ‚enklávové parky‘ a ‚vzdálené inkubátory‘, řídit vzdálenou kultivaci a místní inkubaci inovačních zdrojů mimo lokalitu a podporovat podniky při zakládání výzkumných a vývojových základen v Pekingu, Šanghaji, Nan-ťingu a dalších regionech. Rozšířit kanály finanční podpory. Poskytovat spolehlivé finanční služby v oblasti vědy a technologií, plně využívat vedoucí úlohu vládních fondů, využívat finanční kapitál a soukromé investice k transformaci vědeckých a technologických výsledků, zvýšit finanční podporu pro vědecké a technologické podniky a usnadnit industrializaci a rozsáhlé uplatňování nových technologií. Integrovat různé speciální fondy pro vědeckou a technologickou podporu a soustředit finanční zdroje na hlavní technologické inovace v klíčových odvětvích a klíčových oblastech. Inovativním způsobem zlepšit model technologických úvěrů, plně využít funkci kompenzace rizik technologických úvěrů a vhodně využívat finanční produkty, jako jsou ‚úvěry na technologické inovace‘, financování zástav duševního vlastnictví a pojištění technologií s cílem posílit úvěry, diverzifikovat rizika a snížit náklady podniků orientovaných na technologie. Podporovat úvěry založené na hodnotě znalostí pro technologické podniky a zkoumat nové modely dluhového financování, u kterých se drží minium aktiv, jsou založeny na úvěrech a jsou výhodné.“

(44)

Dalším politickým dokumentem, kterým se řídí čínský ocelářský průmysl, je vyhláška č. 35 Národní komise pro rozvoj a reformy s názvem „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“ (2005) (dále jen „vyhláška č. 35“). Tato vyhláška, schválená Státní radou, se týká různých aspektů kontroly čínské vlády nad tímto výrobním odvětvím, včetně:

(45)

Rozhodnutí č. 40 je vyhláška Státní rady, která člení průmyslová odvětví pro účely investic do různých kategorií, a to na „podporované, omezované a eliminované projekty“. V tomto rozhodnutí se uvádí, že důležitým základem pro přijímání investičních rozhodnutí je „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který je prováděcím opatřením k rozhodnutí č. 40. Je rovněž vodítkem pro čínskou vládu při řízení investičních projektů a při stanovení a prosazování politik v oblasti veřejných financí, daní, úvěrů, pozemků, dovozu a vývozu (17). Ocelářský průmysl je uveden v kapitole VIII tohoto katalogu pokynů jako podporované odvětví. Pokud jde o právní povahu, Komise konstatovala, že rozhodnutí č. 40 je nařízením Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu v ČLR. V tomto ohledu je toto rozhodnutí pro ostatní veřejnoprávní a hospodářské subjekty právně závazné (18).

(46)

Program přizpůsobení a revitalizace ocelářského průmyslu (2009) je akční plán pro ocelářský průmysl. Plán si klade za cíl vyrovnat se s mezinárodní finanční krizí a reaguje na celkové politické požadavky čínské vlády v zájmu udržení růstu. Usiluje také o „zajištění stabilního fungování tohoto výrobního odvětví“, jelikož „je považováno za důležitý průmyslový pilíř národní ekonomiky“. Tento dokument stanoví:

(47)

Podle kapitoly VIII Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (2019) je odvětví oceli podporovaným odvětvím.

(48)

S ohledem na výše uvedené dokumenty a jejich ustanovení Komise zopakovala svůj závěr z původního šetření, že čínský ocelářský průmysl během období přezkumného šetření byl i nadále klíčovým/strategickým odvětvím, jehož rozvoj je čínskou vládou aktivně prosazován a řízen jako strategický cíl politiky.

(49)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců uvedené v 17. a 31. bodě odůvodnění se Komise rozhodla zkoumat, zda dochází k přetrvávání subvencování, níže uvedeným způsobem. Za prvé Komise zkoumala, zda subvence napadené v prvním přezkumu před pozbytím platnosti i nadále poskytovaly výhodu výrobnímu odvětví oceli s organickým povlakem. Poté Komise analyzovala, zda toto odvětví, jak se uvádí v žádosti, čerpalo výhody ze subvencí, které nebyly napadeny v prvním přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „další subvence“).

(50)

Komise rozhodla, že s ohledem na zjištění o existenci přetrvávajícího subvencování, pokud jde o většinu subvencí napadených v prvním přezkumu před pozbytím platnosti, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují. Podle článku 18 základního nařízení by Komise měla prověřit, zda existují důkazy o přetrvávajícím subvencování bez ohledu na jeho výši.

(51)

V původním šetření (20) Komise na základě testu stanoveného Odvolacím orgánem WTO (21) stanovila, že „státem vlastněné podniky, které výrobcům oceli s organickým povlakem poskytují ocel válcovanou za tepla a za studena, jsou veřejnoprávními subjekty“, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády.

(52)

Komise rovněž zjistila, že soukromí výrobci oceli válcované za tepla a za studena v Číně jsou pověřeni nebo řízeni čínskou vládou tak, aby dodávali zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iii) a čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení a jednali stejným způsobem jako státem vlastněné ocelářské podniky (22).

(53)

V následné analýze (23) Komise dospěla ke kladnému závěru ohledně existence výhody pro vyvážející výrobce oceli s organickým potahem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda vyplynula z dodávání surovin za ceny méně než přiměřené výrobci oceli válcované za tepla a za studena, ať již státem vlastněnými podniky jednajícími jako veřejnoprávní subjekty, nebo soukromými společnostmi pověřenými nebo řízenými čínskou vládou ve smyslu čl. 3.1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(54)

Aby bylo možné tuto výhodu vypočítat, Komise porovnala ceny oceli válcované za tepla a za studena placené státem dotčenými vyvážejícími výrobci oceli s organickým potahem s příslušnou referenční hodnotou. Odvolací orgánu potvrdil, že v případě, kdy trh v zemi dodání výrobků je zkreslený úlohou vlády, je povoleno použít vnější referenční hodnotu.

(55)

Na základě informací obsažených ve spisu z původního šetření bylo zjištěno, že ceny oceli válcované za tepla a za studena prodávané státem vlastněnými subjekty v Číně jsou zkreslené. Bylo tomu tak v důsledku silné převahy státem vlastněných podniků v oblasti výroby oceli válcované za tepla a za studena v Číně a proto, že ceny oceli válcované za tepla a za studena soukromých dodavatelů byly upraveny podle cen státem vlastněných podniků.

(56)

Komise proto došla k závěru, že žádné spolehlivé tržní ceny oceli válcované za tepla a za studena v Číně neexistují, a početně zjistila referenční hodnotu na základě světových tržních cen oceli válcované za tepla a za studena, které jsou pravidelně zveřejňovány v různých odborných časopisech věnovaných oceli, jako jsou Steel Business Briefing, MEPS a CRU.

(57)

Porovnání cen účtovaných výrobci oceli válcované za tepla a za studena s vnější referenční hodnotou ukázalo, že ceny v Číně byly výrazně nižší než referenční ceny, což v důsledku vedlo k poskytnutí výhody čínským vyvážejícím výrobcům oceli s organickým povlakem ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(58)

Dále bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k tomu, že ocel válcovanou za tepla a za studena používá ve svém výrobním procesu pouze omezený počet odvětví a podniků v Číně.

(59)

Míra subvence zjištěná u vyvážejících výrobců oceli s organickým povlakem v původním šetření se pohybovala od 23,02 % do 27,63 %, přičemž u nespolupracujících společnosti tato míra činila 32,44 %.

(60)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti byl učiněn závěr, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem nadále získávali výhody z dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené pro výrobu oceli s organickým povlakem, což se týkalo nákupů od státem vlastněných podniků i od nestátních podniků.

(61)

Jako první krok žadatel poskytl důkazy o tom, že dodavatelé oceli válcované za tepla a za studena jsou nadále veřejnoprávními subjekty podle testu stanoveného Odvolacím orgánem WTO (viz 51. bod odůvodnění). Žadatel uvedl, že čínská vláda kontroluje a řídí podniky vlastněné státem různými způsoby.

(62)

Zaprvé, jejich institucionální rámec umožňuje čínské vládě uplatňovat nad státem vlastněnými podniky přísnou kontrolu prostřednictvím různých subjektů.

(63)

Konečným vlastníkem všech státem vlastněných podniků v Číně je Komise Státní rady pro dohled nad majetkem ve vlastnictví státu a jeho správu (dále jen „SASAC“). Všichni ředitelé a vedoucí pracovníci SASAC jsou jmenování Komunistickou stranou Číny. SASAC má vedoucí úlohu v řízení státem vlastněných podniků, včetně disciplinárního dozoru, a zajišťuje, aby se státem vlastněné podniky řídily cíli stanovenými čínskou vládou. Podílí se také na investičních rozhodnutích a transakcích s podílovými listy a akciemi. SASAC lze proto považovat za státní regulační orgán státem vlastněných podniků.

(64)

Dalším regulačním orgánem, jenž kontroluje státem vlastněné podniky, je Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“). NDRC odpovídá za vypracování makroekonomických strategií a strategií rozvoje průmyslu a zajišťuje, aby místní aktéři řádně prováděli politiku čínské vlády. NDRC přijímá pokyny a směrnice a schvaluje velké investiční projekty. Veškeré investice výrobců oceli v Číně musí být schváleny NDRC.

(65)

NDRC úzce spolupracuje s Čínským sdružením železa a oceli (dále jen „CISA“). CISA zastupuje ocelářský průmysl před čínskou vládou a dalšími účastníky trhu. CISA má však polovládní úlohu v souvislosti s tím, že se podílí na přípravě směrnic pro rozvoj a na schvalování transakcí, které zahrnují zahraniční výrobce. CISA je nástupcem ocelářského oddělení ministerstva hutního průmyslu.

(66)

Za druhé, čínská vláda vykonává přísnou kontrolu nad ocelářským průmyslem ze zákona. Ocelářský průmysl je zařazen mezi „základní a pilířová odvětví“ , ve kterých si stát musí „udržovat poměrně silnou kontrolní pravomoc“  (24). Patří také mezi „podporovaná“ odvětví a díky tomuto postavení získává prospěch z různých zvýhodnění, například pokud jde o úvěry, práva k užívání pozemků a preferenční daňové zacházení. Tuto kontrolu dále posiluje to, že zahraniční většinové vlastnictví, které by mohlo kontrolu ze strany čínské vlády snížit, je v ocelářství zakázáno.

(67)

Je třeba zdůraznit, že všechny výše uvedené důkazy o skutečném směrování, řízení a kontrole státem vlastněných podniků čínskou vládou vycházejí z analýzy stejných hlavních dokumentů a právních a správních předpisů jako v původním šetření, které jsou během období přezkumného šetření dosud v platnosti (25). Jedinou významnou změnou od původního šetření bylo nahrazení 13. pětiletého plánu 14. pětiletým plánem. Toto nahrazení však nezměnilo převládající úlohu čínské vlády v ocelářském průmyslu.

(68)

Jako druhý krok žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávající převaze státem vlastněných podniků v ocelářském průmyslu celkově, a zvláště pak v odvětví výroby oceli s organickým povlakem a oceli válcované za tepla. V žádosti byla shrnuta nedávná zjištění šetření, která v této souvislosti provedly australské (26) a americké orgány (27).

(69)

Jako třetí krok žadatel poskytl důkazy o tom, že soukromé společnosti v odvětví výroby oceli válcované za tepla a za studena jsou nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby dodávaly zboží v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iii) a čl. 3. odst. písm. a) bod iv) základního nařízení, a že stanovení jejich cen je obdobné stanovení cen státem vlastněných podniků. Zjištění Komise v původním šetření, tedy během období přezkumného šetření, zůstávají v platnosti.

(70)

Na podporu své žádosti žadatel uvedl, že výrobci z řad nestátních podniků jsou dosud nuceni se řídit státními a místními pětiletými plány a podléhají silným zásahům ze strany čínské vlády na trhu i ve svých podnikových strukturách. S cílem prokázat silné interakce mezi orgány státní správy, komunistickou stranou a nestátními podniky se žadatel odvolal na zjištění nedávného antisubvenčního šetření v USA (28) a prováděcích dokumentů 14. pětiletého plánu na regionální úrovni.

(71)

Z výše uvedených důkazů vyplývá přetrvávající chování státem vlastněných podniků v odvětví výroby oceli válcované za tepla a za studena jako veřejnoprávních subjektů a pověřování nebo řízení výrobců z řad nestátních podniků. Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené v tomto ohledu žadatelem. Komise proto došla k závěru, že výrobci oceli s organickým povlakem nadále čerpají výhody z dodávek surovin od výrobců oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené, jak bylo zjištěno v původním šetření.

(72)

Zpráva o Číně, pokud jde o ocelářský průmysl, celkově (29) potvrdila kritické problémy při zavádění tohoto programu subvencování a jeho přetrvávání, jako například: chování státem vlastněných podniků jako veřejnoprávních subjektů, jejich převaha v dotčeném odvětví, pověřování a řízení výrobců z řad nestátních podniků a zkreslení cen.

(73)

Poskytování oceli válcované za studena a za tepla výrobcům oceli s organickým povlakem za cenu nižší než přiměřenou je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) základního nařízení. Poskytování stejného materiálu soukromými společnostmi vede k poskytnutí subvence podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv), protože tyto soukromé subjekty jsou čínskou vládou pověřeny nebo řízeny, aby tak činily za hodnotu nižší než tržní.

(74)

Tento program přináší výrobcům oceli s organickým povlakem výhodu, kterou nelze měřit na domácím trhu oceli s organickým povlakem v Číně, protože je zkreslený. Tato výhoda musí být vypočtena s použitím mezinárodního srovnávacího základu složeného ze stejných zemí jako v původním případě. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(75)

Dotčená subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení vzhledem k omezenému počtu výrobních odvětví v Číně, jež ve své výrobě používají ocel válcovanou za tepla a za studena.

(76)

Pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu, subvence se týká výrobců oceli s organickým povlakem, kteří nejsou vertikálně integrovanými výrobci oceli, tj. těmi, kteří mají buď pouze i) linku na válcování za studena a musí nakupovat ocel válcovanou za tepla jako substrát pro válcování za studena, nebo ii) linku na potahování a musí nakupovat ocel válcovanou za studena jako substrát.

(77)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že dodávání oceli válcované za tepla a za studena za ceny nižší než přiměřené přetrvávalo jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(78)

V původním šetření (30) Komise zjistila, že poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou by se mělo považovat za subvenční opatření ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Jelikož fungující trh s pozemky v Číně neexistuje, poskytuje čínská vláda práva k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou, čímž získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Použití vnější referenční hodnoty prokázalo, že částka, kterou výrobci oceli s organickým povlakem zaplatili za práva k užívání pozemků, je výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.

(79)

Komise rovněž zjistila, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. písm. c) základního nařízení, jelikož přístup k průmyslovým pozemkům je zákonem omezen pouze na společnosti, které dodržují průmyslové politiky stanovené státem. Kromě toho pouze některé obchodní operace podléhají nabídkovému řízení, přičemž postupy orgánů nebo vlády při stanovení cen v dané oblasti jsou často nejasné a netransparentní.

(80)

S použitím cen půdy na Tchaj-wanu jako referenční hodnoty byla pro vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem zařazené do vzorku stanovena výše subvence v souvislosti s tímto opatřením v rozmezí 0,34 % až 1,12 % a pro nespolupracující společností míra subvence ve výši 1,36 %.

(81)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti byl učiněn závěr, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem nadále využívají poskytování práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou.

(82)

Žadatel v žádosti poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem i nadále čerpají výhodu práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(83)

Žadatel uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření nezměnily. Soukromé vlastnictví půdy je Číně zakázáno. Zákon o správě pozemků, a zejména jeho článek 2, dosud stanoví, že vlastníkem veškerých pozemků v Číně je v konečném důsledku čínská vláda, jelikož jsou v kolektivním vlastnictví Číny. Zákon o majetku (články 45–48) stanoví, že půda je v Číně buď v „kolektivním vlastnictví“, nebo ve „vlastnictví státu“. Pozemky nelze prodávat, lze však udělovat práva k jejich užívání na základě veřejné výzvy k podávání nabídek, cenových odhadů či dražby.

(84)

Ani čínská vláda, ani vyvážející výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby oceli s organickým povlakem přestalo využívat poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené.

(85)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (31) v tomto ohledu a zjištění šetření plochých za tepla válcovaných výrobků týkajících se některých ocelářských společností vyrábějících ocel s organickým povlakem (32), jakož i nejnovějších šetření bateriových elektrických vozidel a mobilních přístupových plošin (33), dospěla Komise k závěru, že nájemné placené za užívání pozemků bylo i nadále subvencováno, protože systém zavedený čínskou vládou není v souladu s tržními zásadami.

(86)

Vzhledem k neexistenci trhu s pozemky v Číně bylo nutné použít vnější referenční hodnotu, aby bylo možné určit odpovídající tržní cenu a vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení. Výše uvedené ceny pozemků na Tchaj-wanu, běžně používané jako referenční hodnota při takových výpočtech, byly aktualizovány a na základě poznatků nejnovějších šetření o uložení vyrovnávacího cla upraveny směrem nahoru.

(87)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Jelikož však referenční ceny na Tchaj-wanu byly vyšší než referenční ceny použité v původním šetření a prvním přezkumu před pozbytím platnosti, je pravděpodobné, že subvencování přetrvávalo přinejmenším na stejné úrovni.

(88)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení. Práva k užívání pozemků jsou udělována pouze omezené skupině společností. Ocelářský průmysl, který v rámci rozhodnutí Státní rady č. 40 spadá do podporované kategorie, kromě toho patří mezi odvětví, jež využívají práv k užívání pozemků. Poskytování práv k užívání pozemků je navíc v Číně i nadále netransparentní.

(89)

Komise proto dospěla k závěru, že poskytování práv k užívání pozemků za ceny nižší než přiměřené je napadnutelnou subvencí, která během období přezkumného šetření přetrvávala.

(90)

V původním šetření (34) Komise zjistila, že ceny elektrické energie platné v různých provinciích stanoví Národní komise pro rozvoj a reformy. Bylo zjištěno, že místní úřad pro ceny funguje pouze jako výkonná složka rozhodnutí přijatých na ústřední úrovni Národní komisí pro rozvoj a reformy. Toto potvrzovala i skutečnost, že Národní komise pro rozvoj a reformy vydávala oznámení, ve kterých stanoví skutečné ceny pro jednotlivé provincie. Tato oznámení jsou pak formálně přenesena do místních oznámení přijatých místními úřady pro ceny a prováděných na místní úrovni.

(91)

Původní šetření rovněž zjistilo, že rozdílné sazby za elektrickou energii použitelné pro některá odvětví a/nebo na provinční a místní úrovni jsou stanovovány podle určitých faktorů, včetně sledování cílů průmyslové politiky vytyčených ústředními a místními orgány v pětiletých a odvětvových plánech.

(92)

Komise dále zjistila, že jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku využíval nižší sazbu za elektrickou energii, než je sazba obecně platná pro velké průmyslové uživatele. Bylo zjištěno, že ve specifické oblasti, kde se tento vývozce nacházel, měla podkategorie některých průmyslových uživatelů, včetně těch, kteří vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, nárok na tuto nižší sazbu. Tato společnost tak obdržela finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) základního nařízení tím, že jí vláda poskytla elektrickou energii prostřednictvím místního veřejného elektrárenského podniku. To představovalo vládní příspěvek ve formě dodávání zboží, které není součástí obecné infrastruktury ve smyslu základního nařízení.

(93)

Bylo zjištěno, že tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Nižší sazba za elektrickou energii byla stanovena v příslušném oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy a byla součástí oznámení místního úřadu pro ceny. Byla tedy přikázána ústředním orgánem a provedena na místní úrovni. Tato nižší sazba byla omezena na určité podniky v určitých odvětvích. Subvence byla rovněž omezena na určitý region, neboť se vztahuje pouze na vymezenou územní oblast, kde se vyvážející výrobce nacházel.

(94)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti Komise potvrdila, že zákon o cenách elektřiny se nezměnil (35) a výrobci oceli s organickým povlakem nadále využívali výhodu nízkých cen elektřiny.

(95)

Žadatel v žádosti uvedl, že právní předpisy upravující tuto záležitost se od původního šetření a přezkumu před pozbytím platnosti nezměnily.

(96)

Ani čínská vláda, ani čínští vyvážející výrobci neposkytli důkazy nasvědčující tomu, že odvětví výroby oceli s organickým povlakem přestalo využívat zásobování elektrickou energií za ceny nižší než přiměřené.

(97)

Na základě dostupných informací, včetně závěrů zprávy o Číně (36), dospěla Komise k závěru, že sazby placené za elektrickou energii jsou preferenční v závislosti na jednotlivých podnicích, odvětví průmyslu nebo jejich zeměpisné poloze.

(98)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Nicméně se nezdá, že úroveň subvencování se v porovnání s původním šetření snížila.

(99)

Jak bylo vysvětleno v 93. bodě odůvodnění, byl tento režim specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(100)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že dodávání elektrické energie za ceny nižší než přiměřené jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávalo.

(101)

V původním šetření (38) Komise zjistila, že banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty, jelikož vykonávají vládní funkce a přitom jednají z pověření vlády. Byl rovněž vyvozen závěr, že v období původního šetření představovalo pět největších komerčních bank ve vlastnictví státu více než polovinu čínského bankovního sektoru.

(102)

V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které úvěrovaly spolupracující vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem, byla ve státním vlastnictví. Z dostupných údajů bylo zjištěno, že přinejmenším 14 z uváděných 17 bank bylo ve státním vlastnictví; včetně největších komerčních bank v Číně, jako je Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China. Dále bylo rovněž zjištěno, že tyto komerční banky ve vlastnictví státu zaujímaly na trhu dominantní postavení a jakožto veřejnoprávní subjekty se podílely na poskytování úvěrů za úrokové sazby nižší než tržní. Proto byl učiněn závěr, že čínská vláda v rámci své politiky poskytovala výrobcům oceli s organickým povlakem preferenční úvěry.

(103)

Komise rovněž, mimo jiné na základě článků 34 a 38 zákona o komerčním bankovnictví a článků 24 a 25 vyhlášky č. 35 „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“, zjistila, že soukromé komerční banky v Číně byly pověřeny a řízeny čínskou vládou tak, aby poskytovaly výrobcům oceli s organickým povlakem preferenční úvěry v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení.

(104)

Komise proto dospěla k závěru, že: se jednalo o finanční příspěvky výrobcům oceli s organickým povlakem ve formě přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení a že také soukromé banky byly pověřeny nebo jim bylo vládou nařízeno, aby poskytovaly stejným výrobcům finanční příspěvky ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(105)

Bylo zjištěno, že v míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto příjemcům poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní úvěry v Číně nepředstavují odpovídající tržní referenční hodnotu (soukromé banky jsou pověřeny a řízeny čínskou vládou), byla taková referenční hodnota sestavena na základě standardní úvěrové sazby Čínské lidové banky. Tato sazba byla upravena tak, aby odrážela běžné tržní riziko, připočtením adekvátní prémie předpokládané u dluhopisů „neinvestičního stupně“, které vydávají podniky (s ratingem BB).

(106)

V původním šetření (39) bylo zjištěno, že tento subvenční program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože ocelářský průmysl podle rozhodnutí č. 40 spadal do podporované kategorie a poskytování úvěrů bylo omezeno pouze na ocelářské podniky, jež plně dodržovaly politiky rozvoje železářského a ocelářského průmyslu (vyhlášku č. 35).

(107)

Dále bylo zjištěno, že tento program je specifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, jelikož některé vládní plány a dokumenty pobízely a dávaly pokyny k finanční podpoře ocelářského průmyslu i na úrovni zvláštních rozvojových politik pro železářské regiony v Číně.

(108)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce oceli s organickým povlakem se pohybovala od 0,25 % do 0,89 % a míra pro nespolupracující společnosti činila 0,97 %.

(109)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti žadatel předložil důkazy o tom, že banky ve vlastnictví státu jsou i nadále veřejnoprávními subjekty a udržují si významnou přítomnost a dominantní postavení na trhu v čínském bankovním systému, zatímco soukromé banky jsou i nadále pověřovány a řízeny čínskou vládou, aby poskytovaly subvencované úvěry. Žadatel dále předložil důkazy o tom, že bankovní odvětví splňuje národní strategické cíle stanovené v různých závazných pokynech a doporučeních, včetně 13. pětiletého plánu pro ocelářství. Na tomto základě byl učiněn závěr, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem nadále využívají výhod preferenčních úvěrů a úrokových sazeb.

(110)

Zjištění nedávných antisubvenčních šetření týkajících se za tepla válcovaných výrobků, bateriových elektrických vozidel a mobilních přístupových plošin (40) a příslušné závěry ve zprávě o Číně (41) potvrdily, že výše uvedená zjištění týkající se zkreslení v čínském bankovním odvětví uvedená ve 109. bodě odůvodnění stále platí.

(111)

Dále žadatel v žádosti a odpovídající příloze (42) poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci oceli s organickým povlakem i nadále čerpali výhodu z preferenčních úvěrů a úrokových sazeb nižších, než jsou sazby domácích bank v Číně. Soubor důkazů vychází z tiskových zpráv výrobců oceli s organickým povlakem a bank ve vlastnictví státu, jež poskytují úvěry výrobcům oceli s organickým povlakem, oznamujících jejich vzájemná úvěrová ujednání. Z těchto důkazů vyplývá nejen, že banky ve vlastnictví státu nadále poskytují finanční prostředky výrobcům oceli s organickým povlakem, ale že financování probíhá tak, aby bylo v souladu se státní politikou podpory výroby oceli v Číně.

(112)

Dne 20. února 2020 oznámila šanghajská pobočka banky Export-Import Bank of China, že poskytla půjčku ve výši 1,5 miliardy RMB společnosti Baoshan Iron and Steel Co. Ltd. (43)

„Šanghajská pobočka banky Export-Import Bank of China nedávno poskytla společnosti Baoshan Iron and Steel Co., Ltd. úvěr ve výši 1,5 miliardy RMB na zajištění likvidity potřebné pro obnovení výroby a doplňkové výroby během pandemie.“

V tiskové zprávě se dále uvádí:

„Poté, co se šanghajská pobočka banky Export-Import Bank of China dozvěděla o finančních potřebách zákazníka, zřídila zelený kanál, účinně koordinovala činnost s několika odděleními, urychlila průběh vyplácení úvěru a v poměrně krátké době poskytla společnosti Baosteel Co., Ltd. úvěr ve výši 1,5 miliardy RMB, aby uspokojila potřeby společnosti v oblasti výrobního kapitálu během epidemie a zajistila, že podniky mohou řádně obnovit výrobu. V dalším kroku bude šanghajská pobočka banky Export-Import Bank of China pokračovat v posilování odpovědnosti finančních institucí během pandemie, zvýší podporu úvěrového financování a pomůže podnikům bojovat proti pandemii a obnovit výrobu.“

(113)

Dne 20. ledna 2023 zveřejnila banka Export-Import Bank of China (44), že poskytla úvěry ve výši 1,5 bilionu RNB, z nichž 80 % připadá na zpracovatelský průmysl. Dále uvedla, že celková orientace její úvěrové politiky na zpracovatelský průmysl vychází ze státní politiky podpory zpracovatelského průmyslu na domácí i mezinárodní úrovni.

„Je za tím velký význam, který stranický výbor banky Export-Import Bank of China [tj. výbor Komunistické strany Číny, s nímž musí být ze zákona konzultována všechna rozhodnutí v podnicích] přikládá podpoře rozvoje zpracovatelského průmyslu. Fu-lin Wu, předseda banky Export-Import Bank of China, řekl: „Výroba je základem země a nezbytným předpokladem silné země. Banka Export-Import Bank of China vždy staví na přední místo podporu kvalitního rozvoje zpracovatelského průmyslu a intenzivně se na něj zaměřuje. […] Prostřednictvím řady „kombinací“ politik, jako je formulování zvláštních plánů služeb, příprava zvláštních úvěrových plánů, vytváření výhradních úvěrových produktů a zdokonalení odvětvových politik, upřednostnila banka Export-Import Bank of China přidělování úvěrových zdrojů ve zpracovatelském průmyslu a dalších oblastech reálné ekonomiky. Pokračuje v zajišťování stabilní a účinné nabídky úvěrů, pomáhá podnikům posilovat jejich schopnosti mezinárodní expanze v oblasti technologií, značky, trhu a dalších aspektů a zvyšuje jejich mezinárodní konkurenceschopnost.“

Není pochyb o tom, že tyto finanční prostředky byly poskytnuty průmyslovému odvětví oceli s organickým povlakem, které je podporovaným odvětvím čínského zpracovatelského průmyslu, a že je toto odvětví využilo. Banka Export Import Bank of China oznámila seminář v tiskové zprávě dne 23. října 2023  (45):

„Dne 20. října banka Export Import Bank of China úspěšně uspořádala seminář o kvalitním rozvoji ocelářského průmyslu. Cílem této akce je provést rozhodnutí a opatření ústřední hospodářské pracovní konference, podpořit hladké fungování ocelářského průmyslu a prozkoumat, jak podpořit kvalitní rozvoj tohoto odvětví.“

(114)

Poskytnutí úvěrů bankou Export Import Bank of China společnosti HBIS, výrobci oceli s organickým povlakem, bylo potvrzeno v článku v China Metallurgical News ze dne 5. ledna 2022 (46):

„Prvního pracovního dne roku 2022, 4. ledna, se v sídle skupiny HBIS konal slavnostní podpis smlouvy mezi skupinou HBIS, bankou China Development Bank a bankou Export-Import Bank na podporu projektu transformace a modernizace skupiny HBIS. Tento podpis je významným krokem všech tří stran k prohloubení integrace průmyslu a financí a ke koordinaci rozvoje. Tyto tři strany budou aktivně budovat nový typ spolupráce a vytvoří nový srovnávací základ a model pro spolupráci mezi bankami a podniky a bankami navzájem. Slavnostního podpisu se zúčastnili a projevy přednesli pan Jong Ju, tajemník stranického výboru a prezident skupiny HBIS, Chung-jen Kuan, tajemník stranického výboru a prezident pobočky banky China Development Bank v provincii Che-pej, a Siao-jung Sü, tajemník stranického výboru a prezident pobočky banky China Export-Import Bank v provincii Che-pej.“

(115)

A konečně žadatel poskytl důkazy o tom, že systém úvěrového ratingu v Číně stále není spolehlivý (47).

(116)

Podle pracovního dokumentu Mezinárodního měnového fondu z roku 2016 (48) má více než 90 % čínských dluhopisů od místních úvěrových agentur v Číně rating AA až AAA. MMF uvedl, že v USA má toto hodnocení pouze 2 % podniků.

(117)

Z dokumentu Market Insight agentury Bloomberg z roku 2021 vyplývá (49), že 90 % dluhopisů je ohodnoceno ratingem AAA, a to pěti jmenovanými místními ratingovými agenturami. Ratingy agentury Standard and Poor pro stejné nástroje jsou A až BBB. Ratingy se neurčují podle úvěrového rizika, ale podle strategického významu pro čínskou vládu nebo Komunistickou stranu Číny.

(118)

Žadatel poskytl seznam úvěrových ratingů čínských výrobců oceli s organickým povlakem podle místního čínského ratingového systému. Pro rok 2023 byl nejnižší rating těchto společností AA+, zatímco vážený průměrný rating byl AAA. Ratingy byly označeny za „stabilní“. Z těchto důvodů měl žadatel za to, že úrokové sazby účtované za půjčky od veřejnoprávního subjektu nebo pověřených a řízených bank a založené na nespolehlivém úvěrovém ratingu nemohou být základem pro stanovení tržních nákladů samotných úvěrů.

(119)

Problém nespolehlivého ratingového systému v Číně potvrdila zjištění nedávných antisubvenčních šetření společností u bateriových elektrických vozidel a mobilních přístupových plošin (50).

(120)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o současnou situaci čínského bankovního systému a pokračování ustanovení o preferenčních úvěrech pro výrobce oceli s organickým povlakem.

(121)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Nic v záznamech však nenasvědčuje tomu, že se úroveň subvencování v porovnání s původním šetřením snížila.

(122)

Dotčený program subvencí byl dosud specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) základního nařízení vzhledem k tomu, že právní stav popsaný ve 106. bodě odůvodnění se nezměnil, a s ohledem na nový 14. pětiletý plán pro ocelářský průmysl, jenž potvrzuje, že ocelářský průmysl je podporovaným odvětvím.

(123)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že poskytování preferenčních úvěrů jako napadnutelná subvence v období přezkumného šetření přetrvávalo.

(124)

V původním šetření (51) dospěla Komise k závěru, že někteří výrobci oceli včetně výrobců oceli s organickým povlakem obdrželi granty v rámci čtyř režimů: Program „China World Top Brand“, program „Famous Brands“, fond „State Key Technology Project“ a program na snížení antidumpingových právních poplatků. Dále bylo zjištěno, že řada grantů byla výrobcům oceli s organickým povlakem poskytována v rámci regionálních programů (mimo jiné v provinciích Liao-ning, Ťiang-su a Che-pej).

(125)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda neposkytla o tomto programu žádné informace, původní šetření ve svých zjištěních týkajících se těchto programů vycházelo z informací obsažených v žádosti, zjištění orgánů USA v jiných antisubvenčních šetřeních (52) a z vlastních zjištění Komise v šetření týkajícím se bezdřevého natíraného papíru (53).

(126)

Původní šetření rovněž dospělo ke kladnému výsledku, pokud jde o existenci řady subvencí ad hoc poskytnutých určitým výrobcům oceli s organickým povlakem, kteří byli uvedeni v žádosti, na základě analýzy auditem ověřených účetních závěrek dotčených společností. Tyto subvence měly buď podobu grantů nebo jiných daňových úlev či snížení daně za účelem financování konkrétních projektů nebo aktiv. Podle žádosti byly poskytnuty v kontextu celkové strategické politiky s cílem modernizovat ocelářský průmysl.

(127)

Bylo zjištěno, že granty a jiné subvence ad hoc představují subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu peněžních prostředků, pokud jde o granty a obdobné převody zdrojů. Představovaly dále subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení v podobě jinak splatných prominutých příjmů u různých osvobození od daní a/nebo poplatků či úlev na daních a/nebo poplatcích na ústřední, provinční nebo místní úrovni.

(128)

Bylo rovněž zjištěno, že jsou specifické buď podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení vzhledem k omezení přístupu pouze na konkrétní podniky, nebo podle čl. 4 odst. 2 písm. b) vzhledem k zjevné neexistenci objektivních kritérií a podmínek pro uplatňování těchto programů orgánem poskytujícím subvence.

(129)

Bylo zjištěno, že některé z těchto subvencí jsou specifické podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k nim byl omezen na určité podniky ve vymezených územních oblastech určitých provincií, nebo podle čl. 4 odst. 4, neboť bylo zjištěno, že výhody jsou závislé na vývozní výkonnosti (např. v případě výrobků označených jako „známé značky“).

(130)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti žadatel poskytl podrobný výčet subvencí ad hoc pro jednotlivé výrobce oceli s organickým povlakem, včetně odkazů na konkrétní řádky auditem ověřených výročních zpráv dotyčných společností. Dotčené subvence byly v podstatě granty vztahující se k aktivům nebo vztahující se k výnosům. Na tomto základě byl učiněn závěr, že výrobci oceli s organickým povlakem během období přezkumného šetření v rámci prvního přezkumu před pozbytím platnosti nadále dostávali granty jako napadnutelné subvence.

(131)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel poskytl důkazy, že nejméně 23 výrobců oceli s organickým povlakem nadále využívalo grantové programy, ačkoli hlavní používané programy se někdy liší od programů zjištěných v původním šetření a prvním přezkumu před pozbytím platnosti.

(132)

Dotčené subvence byly v podstatě granty vztahující se k aktivům nebo vztahující se k výnosům.

(133)

Subvence vztahující se k aktivům jsou zaúčtovány do výnosů příštích období. Jsou uvolňovány do výsledovky/výkazu zisků a ztrát za běžné období jako neprovozní příjem po celou očekávanou životnost příslušného aktiva v rovnoměrných ročních splátkách nebo jsou odečítány od účetní hodnoty aktiva a uvolňovány do výsledovky prostřednictvím snížených odpisů.

(134)

Subvence vztahující se k výnosům a používané k náhradě příslušných budoucích výdajů nebo ztrát se vykazují jako odložený příjem a zahrnují do běžných zisků a ztrát, zatímco subvence vztahující se k výnosům a používané k náhradě příslušných již vzniklých výdajů nebo ztrát jsou přímo zahrnuty do výkazu zisků a ztrát za příslušné účetní období.

(135)

Subvence poskytnuté k náhradě výdajů nebo ztrát uskutečněných/vzniklých v minulosti se vykazují ve výsledovce za období, během kterého je subvence obdržena. Kladná bilance mezi vyrovnávacími platbami a výší náhrady převedené do odloženého příjmu by se měly považovat za kapitálovou rezervu.

(136)

V závislosti na typu grantu žadatel v žádosti uvedl vyčíslení výhody, kterou získal každý výrobce oceli s organickým povlakem, s cílem prokázat, že subvence ve formě grantů, které výrobci oceli s organickým povlakem obdrželi, se od původního šetření nesnížily.

(137)

Všechny výše analyzované granty a jiné subvence ad hoc představovaly subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého převodu finančních prostředků v souvislosti s granty a podobnými převody prostředků.

(138)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, které by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody vyplývající výrobcům oceli s organickým povlakem z grantů, ať již byly poskytnuty s cílem snížit nadměrnou kapacitu nebo v rámci specifických programů, nebo byly poskytnuty ad hoc.

(139)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak s ohledem na zjištění o přetrvávajícím subvencování, kterého bylo dosaženo ve stávajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat. Na základě výročních zpráv výrobců oceli s organickým povlakem nicméně tyto částky nebyly zanedbatelné.

(140)

Tyto subvence byly považovány právně nebo fakticky za specifické na základě čl. 4 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády se má za to, že byly poskytovány omezenému počtu ocelářských společností v podporovaném ocelářském průmyslu, a/nebo kvůli způsobu, jakým vykonaly orgány poskytující subvenci při rozhodování o poskytnutí subvence správní uvážení.

(141)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že výrobcům oceli s organickým povlakem byly i nadále poskytovány granty jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření.

(142)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům plochých za tepla válcovaných výrobků byly poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(143)

Pokud jde o dva konkrétní programy: Daňová opatření pro odpočet výdajů na výzkum a vývoj a Daňové úlevy pro centrální a západní regiony, Komise, které se dostalo dostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců, založila svá zjištění týkající se právního základu, způsobilosti, povahy subvence a její specifičnosti na ověřených odpovědích na dotazník a byla schopna vypočítat subvenční sazby pro jednotlivé společnosti zařazené do vzorku.

(144)

Pokud jde o ostatních osm programů a politik, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády Komise založila svá zjištění na důkazech poskytnutých v žádosti a na výsledcích antisubvenčních šetření orgánů USA týkajících se kruhově svařovaných trub a trubek z vysoce jakostní uhlíkové oceli (54), některých ocelových kol (55), potahů drátů (56), určitých přívěsných zařízení sekaček na trávu (57) a na vlastním šetření Komise týkajícím se bezdřevého natíraného papíru. Je třeba poznamenat, že bylo zjištěno, že dva z těchto osmi programů nejsou napadnutelné.

(145)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že mnozí čínští výrobci oceli, včetně nejméně tří výrobců oceli s organickým povlakem, nadále využívají nejméně dvou subvenčních programů týkajících se přímých daní napadených v původním šetření, a sice preferenčního daňového režimu pro společnosti, které využívají nejnovější a špičkové technologie, a daňových opatření pro odpočet výdajů na výzkum a vývoj. Rovněž bylo potvrzeno, že tyto režimy jsou dosud založeny na stejném právním základě, a nedošlo tedy k žádným změnám v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimů v praxi, výhody vyplývající z jejich využívání a jejich specifičnost.

(146)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti žadatel rovněž předložil důkazy o tom, že někteří výrobci oceli s organickým povlakem využívali tři další preferenční politiky v oblasti daně z příjmu, které nebyly v původním šetření napadeny, totiž úlevy na dani z příjmů podniků za výrobky ze zdrojů plynoucích z využívání součinnosti, osvobození od daní z užívání pozemků a snížení daní na železnou rudu. Důkazy v tomto ohledu byly založeny na zjištěních šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků a na auditem ověřených účetních závěrkách dotčených společností.

(147)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a ke skutečnosti, že společnosti zařazené do vzorku tyto režimy v původním šetření nevyužívaly, založila Komise svá zjištění, pokud jde o právní základ, způsobilost, povahu subvencí a jejich specifičnost na důkazech poskytnutých v žádosti a na výsledcích antisubvenčních šetření orgánů USA týkajících se bezdřevého natíraného papíru (58) a na vlastním šetření ve věci bezdřevého natíraného papíru (59).

(148)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům oceli s organickým povlakem byly rovněž poskytovány napadnutelné subvence spojené s preferenčním zacházením v rámci dvou programů týkajících se nepřímých daní a dovozního cla:

(149)

Napaden byl mimoto jeden další regionální režim a několik dalších daňových zvýhodnění ad hoc, které se týkaly nepřímých daní.

(150)

V prvním přezkumu před pozbytím platnosti byl na základě původního šetření týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků učiněn závěr, že některé společnosti, které jsou současně výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků a oceli s organických povlakem, nadále využívají přinejmenším první režim uvedený ve 148. bodě odůvodnění. Bylo rovněž potvrzeno, že právní základ režimu se nezměnil, a tedy ani v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimu v praxi, výhody vyplývající z jeho využívání a jeho specifičnost, nedošlo k žádné změně.

(151)

Bylo zjištěno, že výše popsané programy týkající se přímých a nepřímých daní a dovozního cla jsou subvencemi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých vládních příjmů, což poskytuje společnostem z řad příjemců výhodu.

(152)

Tyto subvenční režimy byly rovněž shledány specifickými ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim byl podle právních předpisů, jimiž se řídily orgány poskytující subvence, omezen pouze na některé podniky a odvětví. Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým režimům, která je také učinila specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(153)

Druhý režim, na nějž se odkazuje v 148. bodě odůvodnění, byl navíc shledán specifickým na základě čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť je závislý na přednostním používání domácího, a nikoli dovezeného zboží, a regionální režim a zvýhodnění ad hoc byly navíc shledány specifickými na základě čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení, neboť jejich způsobilost byla omezena na určité vymezené oblasti a obce v oblasti působnosti orgánu poskytujícího subvence.

(154)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti žadatel předložil důkazy o tom, že nejméně 27 (skupin) výrobců oceli s organickým povlakem nadále využívalo několika výsad v oblasti daně z příjmu podniků a DPH.

(155)

Analýza a údaje poskytnuté v žádosti se týkají období od roku 2018 do června 2023 a vycházejí z finančních zpráv, které jsou předmětem přezkumu, a v maximální možné míře uvádějí konkrétní společnosti, druh daňové výhody a rok výhody.

(156)

Nedávné šetření v rámci plochých za tepla válcovaných výrobků navíc potvrdilo, že výrobci plochých za tepla válcovaných výrobků (kteří jsou často také výrobci oceli s organickým povlakem) v období přezkumného šetření v rámci řízení týkajícího se plochých za tepla válcovaných výrobků, které se vztahovalo na rok 2021, nadále využívali režimů přímých a nepřímých daňových subvencí (60).

(157)

Zjištění tohoto šetření, jakož i nejnovější šetření bateriových elektrických vozidel a mobilních přístupových plošin potvrdila, že tyto hlavní daňové režimy jsou dosud založeny na stejném právním základě, a nedošlo tedy k žádným změnám v závěrech, pokud jde o způsobilost, uplatňování režimů v praxi, výhody vyplývající z jejich využívání a jejich specifičnost.

(158)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínské vlády nebyly předloženy žádné argumenty, jež by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o přetrvávající výhody plynoucí výrobcům oceli s organickým povlakem z programů daně z příjmu a jiných daňových programů, jakož i programů a politik v oblasti nepřímých daní.

(159)

Dotčené programy jsou považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých vládních příjmů, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(160)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských vyvážejících výrobců neměla Komise k dispozici žádné údaje o konkrétních společnostech, na jejichž základě by mohla vypočítat výši subvence poskytnuté během období přezkumného šetření. Avšak pro účely zjištění přetrvávajícího subvencování, kterých bylo dosaženo během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, Komise nepovažuje za nutné tuto výši vypočítat.

(161)

Tyto programy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť přístup k nim je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na některé podniky a odvětví.

(162)

Nedostatečná spolupráce ze strany čínské vlády navíc neumožnila Komisi dospět k závěru ohledně toho, zda existovala objektivní kritéria způsobilosti k určitým režimům, která je také učinila specifickými podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(163)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že v případě některých programů přímých a nepřímých daní se v období přezkumného šetření i nadále jednalo o napadnutelné subvence.

(164)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobci oceli s organickým povlakem v Číně v období přezkumného šetření nadále čerpali výhody z napadnutelných subvencí.

(165)

V návaznosti na zjištění o existenci subvencování v období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost pokračování subvencovaného dovozu z dotčené země, pokud by byla tato opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(166)

Kvůli nedostatečné spolupráci byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 28 základního nařízení na základě dostupných údajů.

(167)

Výrobní kapacita oceli s organickým povlakem v Číně se během posuzovaného období postupně zvyšovala, neboť vertikálně integrované ocelárny investovaly do výroby navazujících výrobků, jako jsou výrobky z oceli s barevným povlakem. Celková výrobní kapacita oceli s organickým povlakem vzrostla z 50 milionů tun v roce 2020 na více než 55 milionů tun v roce 2023 (61).

(168)

V roce 2020 bylo přidáno osm nových výrobních linek pro výrobu barevného povlaku o celkové kapacitě 1,59 milionu tun. V roce 2021 bylo uvedeno do provozu pět nových výrobních linek s kapacitou 800 000 tun. V roce 2022 se očekávalo, že v několika provinciích, včetně provincií Tchien-ťin, Liao-ning, Kuang-tung, Che-pej a Fu-ťien, bude vybudována dodatečná kapacita ve výši 2,3 milionu tun rozložená na jedenáct nových výrobních linek (62). Některé projekty však byly zpožděny kvůli stagnující domácí poptávce po barevných svitcích. V roce 2023 bylo spuštěno osm nových výrobních linek s celkovou kapacitou 1,9 milionu tun. Čínské odvětví oceli s organickým povlakem mělo v roce 2024 dále růst, přičemž pro osm nových výrobních linek byla plánována dodatečná kapacita ve výši 2,07 milionu tun (63).

(169)

Výrobní kapacita v Číně navzdory své míře využití nadále výrazně roste. Nová kapacita přidaná během posuzovaného období by byla sama schopna plně uspokojit poptávku na trhu Unie.

(170)

Byly realizovány dodatečné investice do výrobních linek oceli s organickým povlakem navzdory trvale nízkému využití kapacity. Během posuzovaného období se využití kapacity snížilo z 68 % v roce 2020 (64) na přibližně 50 % v letech 2022 a 2023 (65). V období přezkumného šetření tak měli čínští výrobci oceli s organickým povlakem k dispozici volnou kapacitu, která se rovnala téměř sedminásobku poptávky po oceli s organickým povlakem v Unii.

(171)

Komise se proto domnívala, že pokud by byla opatření zrušena, čínští výrobci oceli s organickým povlakem by mohli zaplavit trh Unie svým výrobkem.

(172)

Opatření na ochranu obchodu vůči čínskému vývozu oceli s organickým povlakem jsou zavedena v Austrálii, Indii, Malajsii, Mexiku, Pákistánu a Turecku.

(173)

Kromě toho je dovoz mimo jiné čínské oceli s organickým povlakem předmětem ochranných opatření v Kanadě, Indii, Maroku, Turecku, Spojeném království, Zambii, jakož i v zemích Rady pro spolupráci v Zálivu a v Jihoafrické celní unii.

(174)

Komise se proto domnívala, že kdyby byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští výrobci oceli s organickým povlakem přesměrovali vývoz do Unie.

(175)

Jak je popsáno v oddíle 3.5, čínští výrobci oceli s organickým povlakem disponují rozsáhlou volnou výrobní kapacitou. Trh Unie představuje atraktivní příležitost zásobovat trh značné velikosti za ceny, které výrazně převyšují domácí čínské ceny oceli s organickým povlakem, jakož i vývozní ceny účtované odběratelům na hlavních čínských vývozních trzích, a tím zvýšit celkové využití kapacity. To platí zejména proto, že řada třetích zemí reguluje přístup čínské oceli s povlakem na svůj trh pomocí ochranných opatření a opatření na ochranu obchodu.

(176)

Podle výročních zpráv Mysteel za roky 2022 a 2023 byl celkový roční objem vývozu oceli s barevným povlakem z Číny od roku 2018 stále nad 6 milionů tun a v roce 2023 dosáhl 6,4 milionu tun.

(177)

Unie, která má v období přezkumného šetření spotřebu oceli s organickým povlakem ve výši 3,9 milionu tun, tedy představuje atraktivní příležitost ke zvýšení vývozu o více než 60 %.

(178)

Komise se proto domnívala, že velikost trhu Unie bude pravděpodobně motivovat čínské výrobce k tomu, aby znovu aktivovali své nevyužité výrobní kapacity a zvýšili vývoz zaměřený na trh Unie.

(179)

V období přezkumného šetření byla cena výrobců v Unii o 30 až 60 % vyšší než vývozní cena upravená na cenu CIF s dodáním na hranice Unie, účtovaná čínskými vývozci oceli s organickým povlakem na pěti klíčových vývozních trzích.

(180)

Kromě toho byly dovozní ceny oceli s organickým povlakem pocházející z Indie a Koreje rovněž vyšší než čínské vývozní ceny na hlavních vývozních trzích, a to o 10 až 35 % v případě indického původu a o 30 až 60 % v případě korejského původu.

(181)

Komise se proto domnívala, že cenové úrovně převládající na trhu Unie představují pobídku pro čínské vývozce oceli s organickým povlakem, aby přesměrovali svůj vývoz ze třetích zemí do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(182)

Na základě dostupných údajů dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že subvencování odvětví oceli s organickým povlakem v ČLR přetrvávalo v průběhu posuzovaného období a bude pravděpodobně přetrvávat i v budoucnu.

(183)

Subvencování odvětví oceli s organickým povlakem umožňuje čínským výrobcům zvýšit svou výrobní kapacitu na úroveň výrazně přesahující domácí poptávku. Tato obrovská kapacita zůstává z velké části nevyužita kvůli stagnující domácí poptávce. Stávající volná kapacita je dostatečná k tomu, aby zaplavila trh Unie subvencovanými výrobky. Bylo zjištěno, že trh Unie je pro čínské výrobce oceli s organickým povlakem atraktivní, pokud jde o jeho velikost i ceny. Celková spotřeba oceli s organickým povlakem v Unii nabízí ČLR příležitost výrazně zvýšit svůj vývoz. Kromě toho jsou ceny převládající na trhu Unie podstatně vyšší než domácí čínské ceny a čínské vývozní ceny na hlavní vývozní trhy. Skutečnost, že řada třetích trhů zůstává uzavřena nebo má omezenou dostupnost v důsledku zavedených opatření na ochranu obchodu, přispívá k přitažlivosti trhu Unie. Všechny výše uvedené skutečnosti slouží jako silná pobídka pro čínské výrobce, aby a) znovu aktivovali nevyužitou výrobní kapacitu a/nebo b) přesměrovali do Unie svůj domácí prodej nebo prodej na trzích třetích zemí. Tento vývoz do Unie by byl pravděpodobně za ceny, které jsou vyšší než ceny účtované na domácím trhu nebo při vývozu na třetí trhy, přičemž by stále docházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobců v Unii. Čínská ocel s organickým povlakem by tak mohla snadno vytlačit výrobce v Unii z trhu Unie a získat významný podíl na trhu.

(184)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení vyrovnávacích opatření by pravděpodobně vedlo k přesměrování subvencovaného dovozu významného objemu výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie. Čínská vláda i nadále nabízí odvětví výroby plochých za tepla válcovaných výrobků různé subvenční programy a Komise došla k závěru, že odvětví plochých za tepla válcovaných výrobků během období přezkumného šetření řadu z nich využilo.

(185)

Během období přezkumného šetření vyrábělo ocel s organickým povlakem více než 20 známých výrobců v Unii, někteří z nich byli navzájem ve spojení. Několik z těchto výrobců patřilo k ocelářským skupinám.

(186)

Na základě odpovědí na dotazník předložený výrobcům Unie zařazeným do vzorku a údajů, jež předložil žadatel, byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na 3 981 155 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu Unie, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(187)

Šetření zjistilo, že část výrobního odvětví Unie používá svou výrobu pro vlastní spotřebu, tj. výrobky byly často pouze předány (bez faktury) a/nebo dodány za transferové ceny v rámci jedné společnosti nebo skupiny společností k dalšímu navazujícímu zpracování. Stejně jako v původním šetření (462. a 463. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2019/688 se mělo za to, že ekonomické ukazatele jako výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se odvíjejí od celé činnosti, ať už se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu. Objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny se však zaměřují na situaci převládající na volném trhu (a jsou tedy vyloučeny činnosti pro vlastní spotřebu). Ukazatele újmy tedy byly upraveny o známé použití pro vlastní spotřebu a o prodej v rámci výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že na jedné straně byl objem používaný pro vlastní potřebu sám o sobě omezený (5 až 10 % výroby) a na druhé straně se vyvíjel v souladu s objemy prodávanými na volném trhu, nebyl dále samostatně analyzován.

(188)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě i) dovozních statistik Eurostatu a ii) objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, jak jej předložil žadatel. Tyto údaje o objemu prodeje, pokud jde o výrobce v Unii zařazené do vzorku, byly porovnávány a v případě potřeby aktualizovány v důsledku inspekcí na místě provedených v jejich prostorách.

(189)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(190)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 6 %. Výrobci v Unii zařazení do vzorku vysvětlili pokles spotřeby v Unii v období přezkumného šetření nižší hospodářskou výkonností Německa a související nižší poptávkou po oceli s organickým povlakem.

(191)

Komise stanovila objem dovozu a ceny na základě statistik dovozu na úrovni kódů TARIC s využitím informací shromážděných na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(192)

Dovoz z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(193)

Objem dovozu z Číny byl během celého posuzovaného období zanedbatelný.

(194)

Cena dovozu z Číny do Unie se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(195)

Během posuzovaného období se ceny čínského dovozu zvýšily o 97 %, avšak po celou dobu se vztahovaly k minimálním objemům dovozu. Tyto minimální objemy dovozu nelze považovat za reprezentativní a neumožňují smysluplný výpočet cenového podbízení.

(196)

Dovoz oceli s organickým povlakem z jiných třetích zemí než z Číny pocházel zejména z Indie, Jižní Koreje, Spojeného království, Vietnamu, Turecka, Tchaj-wanu, Severní Makedonie a Ruska.

(197)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu oceli s organickým povlakem z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(198)

Objem dovozu ze třetích zemí za posuzované období vzrostl a jeho podíl na trhu dosáhl 16,5 %. Většina z tohoto dovozu pocházela z Indie a Koreje, po nich následovalo Spojené království, Vietnam, Turecko a Tchaj-wan. Dovoz z Indie a Korejské republiky výrazně vzrostl a jeho společný podíl na trhu se téměř zdvojnásobil a v období přezkumného šetření dosáhl 9,7 %. Průměrné ceny dovozu z Indie a Korejské republiky byly nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a vyvíjely cenový tlak na ceny oceli s organickým povlakem převládající na trhu Unie.

(199)

Podle čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(200)

Jak je uvedeno ve 16. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(201)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v ověřených odpovědích žadatele na dotazník a podrobila je křížové kontrole porovnáním s ověřenými odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku (viz 20. bod odůvodnění). Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(202)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, růst, velikost subvenčních rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení bylo založeno na informacích poskytnutých žadatelem, porovnaných s ověřenými odpověďmi na dotazník výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(203)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, mzdy) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Hodnocení vycházelo z jejich informací, které byly řádně ověřeny během inspekce na místě.

(204)

V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(205)

Objem výroby se v roce 2021 nejprve zvýšil, neboť odvětví stavebnictví si během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021 vedlo dobře. Zvýšila se také výrobní kapacita. Během posuzovaného období však došlo k celkovému poklesu objemu výroby (–16 %) a využití kapacity (–17 %), neboť od roku 2022 se hospodářství Unie potýkalo se sníženou ekonomickou výkonností, rostoucí inflací a zvýšenými výrobními náklady (zvyšující se mzdy a rostoucí ceny stavebních materiálů).

(206)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje (v tunách) a podíl na trhu

(207)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 15 % v důsledku hospodářského vývoje popsaného ve 190. a 205. bodě odůvodnění.

(208)

Jak ukazuje tabulka 6, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil z 89,6 % na 83,5 %.

(209)

Výrobnímu odvětví Unie se v letech 2020 a 2021 podařilo dočasně těžit z růstu na trhu Unie, pokud jde o vyšší výkonnost odvětví stavebnictví a vyšší poptávku po výrobcích z oceli. Výrobní odvětví Unie si po celé posuzované období udržovalo významný podíl na trhu. V návaznosti na hospodářské problémy popsané ve 205. bodě odůvodnění je však budoucí schopnost růstu ohrožena.

(210)

Úroveň zaměstnanosti a produktivita ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(211)

Zaměstnanost i produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, v posuzovaném období klesaly. Tyto trendy snižování jsou odrazem celkového poklesu objemu výroby a prodeje.

(212)

V období přezkumného šetření pokračovalo subvencování na značné úrovni, jak bylo vysvětleno v oddíle 3 výše. Je třeba poznamenat, že čínští výrobci se ve značné míře podbízeli prodejním cenám výrobního odvětví Unie a že výrobnímu odvětví Unie je stále působena újma.

(213)

Jelikož objem subvencovaného dovozu z Číny byl mnohem nižší než v období původního šetření, dospěla Komise k závěru, že dopad rozsahu subvenčního rozpětí na výrobní odvětví Unie byl méně výrazný než v původním šetření.

(214)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(215)

Během posuzovaného období se výrobní náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 52 %. Tento nárůst nákladů byl obzvláště silný v letech 2021 a 2022 v důsledku neodůvodněné a nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině, která způsobila, že ceny energií dosáhly nebývale vysoké úrovně, vzrostly některé další ceny surovin, rostla inflace a zvyšovaly se mzdy. Kromě toho významný pokles poptávky v Unii v roce 2022 a v období přezkumného šetření vedl k výrazně nižšímu objemu výroby, což navíc zvýšilo jednotkové náklady. V roce 2023 se tento trend mírně zvrátil a výrobní náklady se ve srovnání s rokem 2022 snížily o 6 %.

(216)

Ačkoli však výrobní odvětví Unie bylo v letech 2021 a 2022 schopno zvýšit své prodejní ceny ještě více než přenesením těchto dodatečných nákladů, v roce 2023 to již možné nebylo. Pokles poptávky v Unii v období přezkumného šetření ve spojení s nízkými cenami dovozu zejména z Indie a Korejské republiky způsobil, že výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření prodávalo pod svými výrobními náklady.

(217)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(218)

Průměrná úroveň mezd se v posuzovaném období poněkud zvýšila (+12 %), ale méně než jednotkové výrobní náklady.

(219)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(220)

Výrobci v Unii v posuzovaném období snížili své zásoby v souladu s poklesem výroby a prodeje. Tento ukazatel však pro posouzení ekonomické situace výrobců v Unii není považován za příliš relevantní. Ocel s organickým povlakem se většinou vyrábí na objednávku. Zásoby v každém případě představovaly během období přezkumného šetření méně než 2 % celkového prodeje.

(221)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(222)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(223)

Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie v letech 2021 a 2022 ziskové. Celkově si stavebnictví během pandemie COVID-19 v roce 2020 a po ní v letech 2021 a 2022 vedlo dobře. Poptávku po stavebních výrobcích stimulovaly nízké úrokové sazby, krátká omezení volného pohybu osob na úseku stavebnictví, zvýšené investice a práce na renovaci nemovitostí. V důsledku toho se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit objem prodeje a výroby, jakož i prodejní ceny, a dosáhlo významných ziskových rozpětí, a to vše v letech následujících po uložení původních opatření. Avšak poté, co spotřeba začala v roce 2022 klesat a tento pokles pokračoval i v roce 2023, se ziskovost výrobního odvětví Unie dostala do záporných hodnot a výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření významnou ztrátu ve výši 5,7 %.

(224)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku sledoval vývoj celkové ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(225)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vysoce kapitálově náročné výrobní odvětví Unie, v posuzovaném období provádělo pravidelné investice zaměřené na optimalizaci a modernizaci stávajících výrobních strojů. Významné investice rovněž byly činěny s cílem vyhovět právním požadavkům na energetickou účinnost, ochranu životního prostředí a zvýšení bezpečnosti práce. V závislosti na jednotlivých společnostech byly prováděny investice zaměřené na snížení nákladů, optimalizaci spotřeby energie a/nebo také na reorganizaci zařízení, jež byla negativně postižena nižším využitím kapacity zaznamenaném v období původního šetření.

(226)

Návratnost investic během posuzovaného období kopírovala trend ziskovosti. Schopnost opatřit si investice se od uložení opatření zlepšila.

(227)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie jako celek vykázalo v letech 2021 a 2022 překonání účinků dřívějších subvencí. Toto oživení však bylo způsobeno výjimečnými okolnostmi, zejména prudkým růstem ve stavebnictví zapříčiněným pandemií COVID-19. Jakmile se situace na trhu vrátila do normálního stavu, došlo ke zvrácení tohoto oživení.

(228)

To je patrné zejména u ziskovosti výrobního odvětví Unie, neboť vzhledem k neschopnosti zvýšit ceny v souladu s rostoucími náklady utrpělo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření ztráty. Újma je patrná i v dalších důležitých ukazatelích, jako je významná ztráta objemu výroby a prodeje a také podílu na trhu.

(229)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(230)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje na trhu Unie, neboť jeho prodej v Unii klesl o 15 %. Vzhledem k tomu, že spotřeba klesla o 6 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se rovněž výrazně snížil, a to o 6,1 procentního bodu z 89,6 % na 83,5 %.

(231)

V újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie nehrál čínský dovoz roli. Jak je vysvětleno v 195. bodě odůvodnění, úroveň dovozu z Číny byla po celé posuzované období zanedbatelná. Důležitou roli hrál dovoz z jiných zemí: v roce 2020 měl podíl na trhu ve výši 10,3 % a v období přezkumného šetření se jeho podíl na trhu Unie zvýšil na 16,5 %. Kromě toho ceny dvou nejdůležitějších zdrojů dovozu, z nichž každý měl v období přezkumného šetření podíl na trhu přibližně 5 %, a to Indie a Korejské republiky, způsobily pokles cen výrobního odvětví Unie. Jejich nízké ceny znemožnily výrobnímu odvětví Unie zohlednit v období přezkumného šetření své celkové výrobní náklady ve svých prodejních cenách.

(232)

Výrobní odvětví Unie se po začátku ruské útočné války proti Ukrajině potýkalo s výrazným nárůstem cen energie a klíčových vstupních materiálů. Výrobní odvětví Unie se s tím zpočátku bylo schopno vypořádat, přičemž využilo rostoucího stavebního trhu v letech 2021 a 2022 po pandemii COVID-19, a proto tyto náklady zohlednilo ve svých prodejních cenách. V roce 2023 to však již možné nebylo.

(233)

Komise proto dospěla k závěru, že čínský dovoz nepřispěl k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, ale že tuto újmu způsobily jiné činitele, zejména zvýšení výrobních nákladů, pokles spotřeby a nárůst dovozu z jiných zemí, zejména z Indie a Korejské republiky.

(234)

Komise se proto v souladu s článkem 18 základního nařízení rozhodla dále posoudit, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené subvencovaným dovozem z ČLR, kdyby opatření vůči čínskému dovozu pozbyla platnosti.

(235)

Jak je uvedeno v oddíle 4.5 výše, výrobní odvětví Unie se z dřívější újmy způsobené čínským dumpingovým dovozem zotavilo, ale v období přezkumného šetření se ocitlo v situaci podstatné újmy způsobené činiteli popsanými v 215. a 216. bodě odůvodnění. Tento oddíl bude nicméně zkoumat, zda se nejistá situace výrobního odvětví Unie bude dále zhoršovat a povede k obnovení podstatné újmy, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(236)

Pokud by opatření byla zrušena, lze očekávat, že objem dovozu z Číny prudce vzroste. Připomíná se, že dovoz v období původního šetření činil více než 702 000 tun, zatímco v období přezkumného šetření činil 2 554 tun.

(237)

Nadměrná kapacita výroby oceli v Číně je jednoznačně prokázána. Žadatel předložil údaje shromážděné Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), z nichž vyplývá, že nominální kapacita výroby surové oceli v Číně v roce 2022 činila 1 149 milionů tun (66), což v roce 2022 představovalo 47 % celosvětové kapacity výroby oceli. Pro srovnání, kapacita výroby oceli v Unii činila 213 milionů tun. Podle následné zprávy OECD (67) se nominální kapacita výroby surové oceli v Číně v roce 2023 mírně snížila na 1 141 milionů tun, ale udržela si podíl 47 % na celosvětové kapacitě výroby oceli a předpokládalo se, že kapacity dále zvýší.

(238)

Žadatel předložil údaje od společnosti GMK Center (68), které prokazují, že výroba oceli v Číně v posledních deseti letech postupně rostla. V roce 2021 dosáhla nejvyšší hodnoty 1 033 miliard tun, v roce 2022 se snížila, aby v roce 2023 opět vzrostla a dosáhla 1 019 miliard tun oproti 1 013 miliardám tun v roce 2022 (69). Tyto údaje potvrzují údaje Světového sdružení výrobců oceli o výrobě surové oceli (70).

(239)

Podle OECD (71) převyšovala kapacita výroby oceli v Číně v roce 2022 domácí poptávku po oceli o 191 milionů tun. Podle čínského zdroje zabývajícím se výrobou oceli s organickým povlakem činila v roce 2023 výrobní kapacita oceli s organickým povlakem 55,26 milionu tun a výroba dosáhla 27,63 milionu tun, což představuje meziroční nárůst o 7,46 % (72). Od ledna do listopadu 2023 navíc celkový čínský vývoz oceli s organickým povlakem činil 5,98 milionu tun a očekávalo se, že v roce 2023 bude činit přibližně 6,4 milionu tun.

(240)

Jakkoli však jsou vývozní trhy pro čínský průmysl důležité, čelí Čína v přístupu na ně čím dál větším obtížím. V letech 2018–2025 země jako USA, Kanada, Austrálie, Spojené království, Malajsie, Pákistán a Thajsko uložily opatření na ochranu obchodu, jež se dotýkají oceli s organickým povlakem pocházející z Číny. Pokud jde o USA, od dubna 2025 ocel (včetně oceli s organickým povlakem) pocházející z Číny podléhá clu v sazbě 125 %.

(241)

Unie je po asijských trzích a trzích Severní a Střední Ameriky největším trhem oceli s organickým povlakem.

(242)

Z čínské databáze vyplývá, že Čína v nedávné minulosti vyvážela významné objemy do zemí mimo Unii za nízké ceny. V letech 2020–2023 byly čínské ceny FOB do Unie o 27 % až 63 % vyšší než například do Turecka (první údaj) nebo Thajska (druhý údaj), hlavních čínských vývozních trhů pro tento výrobek. Během období přezkumného šetření byl objem vyvážený do zemí mimo Unii vyšší než celková výroba výrobního odvětví Unie a než zjevná spotřeba v Unii. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska cen, otevřenosti (na tento výrobek se nevztahuje žádné clo) a zvýšené zjevné spotřeby se má za to, že pokud by opatření byla ukončena, čínští vývozci by pravděpodobně znovu nasměrovali významné objemy oceli s organickým povlakem na lukrativnější trh Unie. Skutečnost, že Unie nedávno přijala ve vztahu k některým výrobkům z oceli ochranná opatření, na tomto závěru nic nemění. Objem dovozu je v rámci celních kvót stanoven na úrovních, jež mohou Číně umožnit vyvážet významné množství oceli s organickým povlakem.

(243)

Na trhu s výrobky z oceli s organickým povlakem existuje velká cenová konkurence, jelikož se hospodářská soutěž uskutečňuje na základě cen. Potenciální tlak na ceny výrobního odvětví Unie dále prohlubuje to, že čínský prodej se, jak je uvedeno v žádosti, obvykle uskutečňuje v poměrně velkých množstvích. Jestliže se budou levné a subvencované dovážené výrobky prodávat na trhu Unie ve významných množstvích, výrobci v Unii ztratí velké objemy prodeje. Schopnost opatřit si kapitál a investovat by mohla být narušena, pokud se ziskovost výrobců v Unii dále sníží nebo bude záporná.

(244)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje závěr, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k výraznému nárůstu subvencovaného dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(245)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(246)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie by se rychle zhoršila s ohledem na nižší objem prodeje a prodejní ceny, což by vedlo k výraznému snížení ziskovosti. Pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo dále využívat svůj potenciál na trhu Unie, kde existují rovné podmínky.

(247)

Zachování platnosti vyrovnávacích opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(248)

Jak bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění výše, bylo v tomto šetření kontaktováno deset známých dovozců, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z nich se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(249)

Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že případný negativní dopad uložení opatření na dovozce by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(250)

Ve stávajícím šetření neexistují ve spisu žádné důkazy, které by naznačovaly opak, a lze proto potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(251)

V rámci tohoto šetření bylo kontaktováno 59 známých uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Žádný z uživatelů se nepřihlásil a ani v tomto šetření nijak nespolupracoval.

(252)

Připomíná se, že v původním šetření předložilo odpovědi na dotazník deset uživatelů. Tehdy bylo zjištěno, že případný dopad uložení opatření na uživatele by vzhledem k jejich ziskům a zdrojům dodávek nebyl nepřiměřený.

(253)

V rámci stávajícího šetření nejsou ve spise žádné důkazy, které by svědčily o tom, že platná opatření by je jakkoli negativně ovlivňovala. Žadatel ve skutečnosti předložil důkazy o tom, že klíčoví uživatelé v období přezkumu zaznamenali zvýšení ziskovosti. Podle údajů uvedených v žádosti nemají platná opatření citelný dopad na uživatele a spotřebitele, protože ocel s organickým povlakem představuje zanedbatelnou část nákladů na navazující výrobky (např. 0,42 EUR z nákladů na výrobu pračky nebo 0,4 % investic do prázdné tovární budovy).

(254)

Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že stávající platná opatření neměla významný negativní dopad na finanční situaci uživatelů a že zachování opatření nebude mít na ně nepatřičný nepříznivý vliv.

(255)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování konečných vyrovnávacích opatření uložených na dovoz oceli s organickým povlakem pocházející z ČLR.

(256)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení subvencování, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být vyrovnávací opatření týkající se oceli s organickým povlakem z Číny zachována.

(257)

Za účelem minimalizace rizika obcházení opatření kvůli rozdílům v celních sazbách je zapotřebí přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních vyrovnávacích cel. Uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat vyrovnávací clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(258)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižšího cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(259)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 23 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(260)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z Číny a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz oceli s organickým povlakem vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(261)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(262)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (73), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(263)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,