(EU) 2025/1505Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1505 ze dne 25. července 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska a ukončení šetření dovozu epoxidových pryskyřic pocházejících z Korejské republiky

(1)

Dne 1. července 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu epoxidových pryskyřic (dále jen „epoxidové pryskyřice“) pocházejících z Čínské lidové republiky, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska (Čínská lidová republika, Tchaj-wan a Thajsko jsou dále označovány jako „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu (dále jen „podnět“), který dne 6. června 2024 podala ad hoc koalice výrobců epoxidových pryskyřic (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího epoxidové pryskyřice ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2714 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 30. ledna 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Společnost Aditya Birla Chemicals (Thailand) Limited (dále jen „Aditya Birla“) předložila připomínky k dokumentu s předběžnými informacemi. Ačkoli se výzva k podání připomínek týkala pouze správnosti výpočtů (4), společnost Aditya Birla předložila řadu věcných připomínek. Tyto připomínky byly následně zopakovány po poskytnutí prozatímních informací a jsou uvedeny níže.

(5)

Dne 27. února 2025 Komise zveřejnila uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/393 (5) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), thajský vyvážející výrobce – společnost Aditya Birla, tchajwanský vyvážející výrobce – společnost Nan Ya Plastics Corporation, Výbor pro epoxidové pryskyřice a jejich použití v rámci Čínské federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „ERC“), jednající jménem čínských výrobců epoxidových pryskyřic (6), žadatel a dva dovozci, kteří nejsou ve spojení – společnosti QR Polymers a De Monchy, podali písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení se společností Aditya Birla, společností Nan Ya, žadatelem, výborem ERC a společnostmi QR Polymers a De Monchy.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Thajska a ukončit šetření dovozu epoxidových pryskyřic pocházejících z Korejské republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(10)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Dne 23. května 2025 se konalo slyšení se společností Aditya Birla.

(11)

Komise dne 2. června 2025 vydala dokument obsahující dodatečné konečné informace, v němž vysvětlila úpravy provedené na základě připomínek obdržených v reakci na poskytnutí konečných informací ze dne 8. května 2025 a jejich odůvodnění.

(12)

Společnost Aditya Birla předložila připomínky k poskytnutí dodatečných konečných informací a požádala Komisi, aby zajistila rovné zacházení pro všechny zúčastněné strany a zohlednila připomínky předložené v reakci na poskytnutí konečných informací. V dodatečných konečných informacích se Komise zabývala pouze úpravami provedenými v návaznosti na připomínky k poskytnutí konečných informací. Na rozdíl od tvrzení bylo se všemi zúčastněnými stranami zacházeno stejně, neboť všechny připomínky k poskytnutí konečných informací byly náležitě vyřešeny.

(13)

Slyšení se společností Aditya Birla se konalo dne 11. června 2025 a se společností QR Polymery dne 20. června 2025.

(14)

Výbor ERC po poskytnutí prozatímních informací zopakoval své tvrzení uvedené v 6. až 8. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a dovolával se závažného porušení svých procesních práv na obhajobu z důvodu nedostatečných nedůvěrných shrnutí a chybějící analýzy některých činitelů újmy uvedených v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení. Společnost Aditya Birla dále zopakovala své tvrzení o nadměrné důvěrnosti, kterou Komise žadateli poskytla, a dovolávala se porušení práva na obhajobu a účinnou soudní ochranu. Společnost Aditya Birla tvrdila, že vzhledem k nedostatku přístupu ke spolehlivým, neupraveným informacím a důkazům musely společnosti jednat bez úplné jistoty a nemohly se ujistit o spolehlivosti údajů, z nichž Komise vycházela při stanovení zjištění v prozatímním nařízení.

(15)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení (viz 10. až 12. a 14. bod odůvodnění), nedůvěrná verze podnětu a dokladů s ním spojených, včetně dalších údajů, které byly po zahájení řízení vloženy do otevřeného spisu, a nakonec i rozsáhlá prozatímní zjištění Komise v prozatímním nařízení umožnily stranám přiměřeně pochopit podstatu informací obsažených v těchto dokumentech. Strany navíc neprokázaly, jak by podrobnější nedůvěrná shrnutí nebo dodatečná analýza újmy v podnětu ovlivnily probíhající řízení a chránily procesní práva stran.

(16)

Komise před zahájením šetření objektivně a rozsáhle prověřila tvrzení předložená žadatelem a později provedla nezávislé šetření, jehož výsledkem byla předběžná zjištění. Komise se tedy neopírala o podnět a tvrzení v něm uvedená a místo toho učinila v předběžné i konečné fázi vlastní zjištění na základě objektivního posouzení příslušných údajů získaných nezávisle v průběhu tohoto řízení. Argumenty výboru ERC a společnosti Aditya Birla byly proto zamítnuty.

(17)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla dále namítla, že Komise nevysvětlila, proč bylo spojení mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů považováno za přiměřené. Jak již bylo vysvětleno v 10. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem ke struktuře výrobního odvětví Unie přijala Komise rozpětí pro mikroekonomické a makroekonomické ukazatele. Rozpětí uvedená u ukazatelů újmy byla v každém případě dostatečně podrobná, aby umožnila přiměřené pochopení podstaty předložených informací a posouzení trendů u všech ukazatelů újmy, zejména proto, že u každého ukazatele byl navíc uveden index pro posuzované období.

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla tvrdila, že byla porušena její práva na obhajobu z důvodu změny doby šetření, která se liší v podnětu a v samotném řízení. Vyvážející výrobce konkrétně zpochybnil právní základ pro jednostrannou změnu období šetření ze strany Komise. Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení musí období šetření zpravidla odpovídat období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. V rámci tohoto požadavku má Komise při výběru období šetření prostor pro uvážení, pokud tento výběr umožňuje reprezentativní zjištění s využitím co nejnovějších informací, přičemž v základním nařízení není stanoven žádný právní požadavek, že by období zvolené pro šetření muselo být stejné jako období zvolené žadateli. V tomto případě Komise zvolila období šetření končící tři měsíce před zahájením šetření, což je v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení i se zavedenou praxí a zároveň to umožňuje shromažďování údajů z Unie, od vyvážejících výrobců a z dalších statistických zdrojů. Tvrzení společnosti Aditya Birla se proto zamítá.

(19)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku. Závěry uvedené v 21. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(20)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Nan Ya požádala, aby byly z definice výrobku vyloučeny speciální epoxidové pryskyřice, včetně novolakových epoxidových pryskyřic, bromovaných epoxidových pryskyřic a epoxidových pryskyřic BPF. Společnost Nan Ya zopakovala svou žádost i v reakci na poskytnutí konečných informací, aniž by v tomto ohledu předložila nové důkazy. Tchajwanský vyvážející výrobce tvrdil, že tyto výrobky se vyrábějí z různých surovin, mají různé fyzikální, technické a chemické vlastnosti (jsou chemicky a tepelně stabilnější a odolnější nebo mají nízký obsah uhlíku), specializované použití a omezenou zaměnitelnost s běžnými epoxidovými pryskyřicemi a spotřebitelé je vnímají odlišně. Společnost Nan Ya navíc požadovala vyloučení pevných epoxidových pryskyřic, které se podle ní vyrábějí jiným postupem (při němž jsou nutné další výrobní kroky) a mají omezenou zaměnitelnost s běžnými kapalnými epoxidovými pryskyřicemi. Podle společnosti Nan Ya nebude vyloučení těchto výrobků z definice výrobku bránit účinnosti antidumpingových opatření, protože představují malý podíl trhu Unie, domácí výroby Unie a dovozu. Kromě toho společnost De Monchy v reakci na poskytnutí prozatímních informací uvedla, že by Komise měla zvážit rozlišení epoxidových pryskyřic na biologické bázi a speciálních tříd epoxidových pryskyřic od ostatních typů pryskyřic za účelem jejich přesnějšího zařazení a souvisejících celních dopadů.

(21)

Zaprvé, podle bodu 2 oznámení o zahájení byly všechny zúčastněné strany, jež chtěly předložit informace týkající se definice výrobku, vyzvány, aby tak učinily do deseti dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení (tedy do 11. července 2024). Společnost Nan Ya ani společnost De Monchy k této záležitosti v uvedené lhůtě nepředložily žádná podání ani připomínky.

(22)

Za druhé, všechny sporné typy epoxidových pryskyřic navíc spadají pod definici výrobku uvedenou v článku 1 prozatímního nařízení, což strany nezpochybnily. Zdůrazňuje se – a z podnětu, oznámení o zahájení i prozatímního nařízení to jasně vyplývá – že za dotčený výrobek se považují jak běžné základní epoxidové pryskyřice, tak i speciální pryskyřice. V tomto případě definuje epoxidové pryskyřice jejich základní chemické složení a použité suroviny – všechny epoxidové pryskyřice definované v článku 1 prozatímního nařízení, včetně speciálních pryskyřic nebo pevných epoxidových pryskyřic, jsou polymery nebo prepolymery obsahující reaktivní epoxidové skupiny a jako základní prvky používají epichlorhydrin a složku alifatických nebo aromatických alkoholů, což z nich činí dotčený výrobek.

(23)

Není sporu o tom, že typy epoxidových pryskyřic popsané v 17. bodě odůvodnění mohou mít různá použití a mírně odlišné vlastnosti, že mohou mít další výrobní kroky, vyšší výkonnost, lepší stabilitu nebo chemickou odolnost, že jsou šetrnější k životnímu prostředí nebo že poptávka po těchto pryskyřicích a v návaznosti na to jejich domácí výroba a dovoz jsou omezené. Základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti různých typů epoxidových pryskyřic jsou však podobné, všechny mají termosetové vlastnosti a vyrábějí se podobným výrobním postupem. Kromě toho stejní zákazníci nakupují od výrobců jak speciální, tak základní typy pryskyřic. Zákazníci tedy oba tyto typy výrobku vnímají jako podobné a epoxidové pryskyřice by se zákazníkům prodávaly stejnými nebo podobnými prodejními kanály. Rovněž skutečnost, že speciální pryskyřice byly vyráběny v Unii nebo dováženy v menším množství, nepostačuje k tomu, aby byly vyloučeny z oblasti působnosti řízení. Společnosti Nan Ya a De Monchy každopádně neposkytly relevantní a ověřitelné údaje, které by Komisi umožnily řádně posoudit žádost o vyloučení výrobku. Tvrzení společností Nan Ya a De Monchy byla proto zamítnuta jako neopodstatněná.

(24)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací společnost QR Polymers rovněž tvrdila, že Komise ve své analýze pochybila, když nezohlednila vytvrzovací činidla, přestože vytvrzovací činidla používají jako surovinu epoxidovou pryskyřici a jsou nabízena v balení s epoxidovými pryskyřicemi. Komise připomněla, že výrobek, který je předmětem šetření, je jasně definován v oznámení o zahájení a v článku 1 prozatímního nařízení. Výrobky navazující na dotčený výrobek, i když využívají dotčený výrobek jako surovinu, nebo výrobky prodávané společně s dotčeným výrobkem však nejsou předmětem tohoto šetření. Společnost QR Polymers zopakovala své tvrzení po poskytnutí konečných informací a tvrdila, že vytvrzovací činidla nepředstavují následné, ale souběžné použití epoxidových pryskyřic, a že nejsou jen libovolnou součástí libovolného balení, ale jsou nezbytná pro fungování pryskyřice a naopak. Komise znovu zdůraznila, že samotná vytvrzovací činidla nejsou součástí definice výrobku v rámci tohoto šetření, bez ohledu na to, zda se jedná o navazující výrobky nebo výrobky používané souběžně s epoxidovými pryskyřicemi. S ohledem na výše uvedené skutečnosti musela být tvrzení společnosti QR Polymer zamítnuta.

(25)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se definice výrobku a obdobného výrobku, byly závěry uvedené v 44. až 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzeny.

(26)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v oddíle 3.1.1 prozatímního nařízení.

(27)

Po poskytnutí informací obdržela Komise připomínky výboru ERC. Zaprvé výbor ERC namítl, že zpráva nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou průkazní hodnotou. Tvrdil, že skutečnost, že zpráva byla vypracována se záměrným cílem, a to usnadnit výrobním odvětvím Unie podání podnětu v oblasti obchodních opatření, automaticky vylučuje jakoukoli pravděpodobnost nestranné a objektivní analýzy čínského hospodářství. Výbor ERC rovněž uvedl, že důkazní hodnota zprávy je pochybná, neboť zpráva záměrně opomíjí skutkové okolnosti, prvky a závěry, které by byly v rozporu s dílčím účelem, pro který byla zpráva vypracována, nebo by jej oslabovaly.

(28)

Za druhé výbor ERC namítl, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení se zdá být neslučitelné s antidumpingovou dohodou WTO (dále jen „antidumpingová dohoda WTO“). Tvrdil, že článek 2.2 antidumpingové dohody WTO neuznává pojem podstatných zkreslení a neumožňuje použít pro početní zjištění běžné hodnoty údaje z příslušné reprezentativní země nebo mezinárodní ceny. Konkrétně článek 2.2 antidumpingové dohody WTO dovoluje pro početní zjištění běžné hodnoty pouze použití výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(29)

Za třetí, podle výboru ERC se čl. 2 odst. 6a základního nařízení jeví jako neslučitelný s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO a s výkladem Odvolacího orgánu, který byl poskytnut ve věci EU – bionafta (Argentina) (DS473) (dále jen „EU – bionafta“) a který stanovil, že pro výpočet početně zjištěných běžných hodnot musí vyšetřující orgány použít náklady na výrobek skutečně vynaložené výrobci nebo vývozci. Výbor ERC proto požádal Komisi, aby přijala domácí ceny a náklady, které uvedli spolupracující čínští vývozci.

(30)

Pokud jde o tvrzení výboru ERC, že zpráva není objektivní nebo nestranná, Komise uvádí, že zpráva je ucelený dokument zakládající se na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla zveřejněna od prosince 2017, aby měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Komise od té doby zprávu přezkoumala a v dubnu 2024 zveřejnila její aktualizovanou verzi. Komise konstatuje, že výbor ERC nepředložil žádné protiargumenty týkající se podstaty a důkazů obsažených ve zprávě. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(31)

Dále se Komise domnívá, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky, jež má Evropská unie vůči WTO, a s judikaturou, kterou citoval výbor ERC. Komise předně uvádí, že zpráva WTO o sporu EU – bionafta se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Každopádně právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Komise proto toto tvrzení výboru ERC zamítla.

(32)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla napadla rozhodnutí Komise použít Malajsii jako zdroj nezkreslené referenční hodnoty pro epichlorhydrin (dále jen „ECH“) a hydroxid sodný, zatímco Thajsko bylo vybráno jako zdroj pro všechny ostatní výrobní činitele, prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(33)

Komise objasnila, že použila Malajsii pouze v případě dvou výrobních činitelů, tj. ECH a hydroxidu sodného, u nichž dovoz z Číny představoval 75 % a 62 % veškerého dovozu, neboť ceny dovozu těchto dvou výrobních činitelů do Thajska byly považovány za zkreslené. Společnost Aditya Birla ve svých připomínkách nevysvětlila, proč by se mělo jednat o nesprávné posouzení, a proto byla tato připomínka zamítnuta.

(34)

Po poskytnutí konečných informací společnost Aditya Birla zopakovala své obavy ohledně použití Malajsie jako zdroje vhodné referenční hodnoty pro ECH a hydroxid sodný, zatímco Thajsko bylo použito pro ostatní vstupy, prodejní, režijní a správní náklady a zisky. Společnost Aditya Birla prohlásila, že použitím dvou zemí pro stanovení nezkreslených referenčních hodnot se Komise dopustila právní chyby, která zneplatnila výsledky celého šetření. Jinými slovy tvrdila, že pokud se pro určité výrobní faktory musí použít Malajsie, znamená to, že „hlavní reprezentativní země“ (tj. Thajsko) není vhodnou volbou.

(35)

Společnost Aditya Birla odkázala na judikaturu týkající se čl. 2 odst. 5 písm. a) již neplatného nařízení Rady (EHS) č. 2423/88 (7) o ochraně před dumpingovými nebo subvencovanými dovozy, který stanovil metodiku použitelnou pro země bez tržního hospodářství (8) (9). Kromě toho odkázala na věc T-326/21, v níž Soudní dvůr zopakoval, že Komise je povinna zohlednit všechny podstatné a relevantní skutečnosti při určování vhodnosti zvolené země a zdůraznil, že tyto skutečnosti musí být zkoumány s nezbytnou pečlivostí, aby bylo zajištěno, že běžná hodnota výrobku, který je předmětem šetření, bude stanovena vhodným a přiměřeným způsobem (10). Na tomto základě společnost Aditya Birla uvedla, že by Komise měla buď zvolit jinou reprezentativní zemi, nebo ukončit stávající šetření a zahájit nové.

(36)

Komise tvrzení společnosti Aditya Birla zamítla. Společnost Aditya Birla nevysvětlila, proč by čl. 2 odst. 6a základního nařízení neumožňoval použít druhou zemi pro stanovení referenční hodnoty určitých výrobních faktorů, pokud Komise dospěje k závěru, že jsou v konkrétním případě nejvhodnější. Judikatura, na kterou se společnost Aditya Birla odvolává, je buď irelevantní, nebo její tvrzení nepodporuje. Dvojice případů z 90. let, na které se společnost odvolává, se ve skutečnosti týká čl. 2 odst. 5 písm. a) nařízení (EHS) č. 2423/88 o ochraně před dumpingovými nebo subvencovanými dovozy a metodiky, která se tehdy vztahovala na země s netržním hospodářstvím. Kromě toho Komise plně dodržuje standard stanovený Soudním dvorem ve věci T-326/21: důkladně prozkoumala všechny podstatné a relevantní faktory pro výběr reprezentativní země a postupovala s nezbytnou pečlivostí, aby zajistila, že běžná hodnota šetřeného výrobku byla stanovena vhodným a přiměřeným způsobem. Konečně není neobvyklé, že zvolená vhodná reprezentativní země nemusí být vhodná pro každý jednotlivý výrobní faktor. Pokud by byl argument společnosti Aditya Birla akceptován, vedlo by to tudíž k tomu, že by se čl. 2 odst. 6a a celá metodika podstatných zkreslení ve značném počtu případů nepoužily. Argument žadatele navíc opomíjí skutečnost, že seznam zdrojů uvedený v čl. 2 odst. 6a písm. a) druhém pododstavci není vyčerpávající a že první odrážka uvedeného odstavce nevyžaduje výběr pouze jedné vhodné reprezentativní země. Poskytuje spíše pokyny, jak vybírat v případě, kdy je k dispozici několik vhodných reprezentativních zemí. V tomto případě tomu tak není, neboť Thajsko bylo v případě ECH zjevně nevhodné, což nezpochybňovala ani společnost Aditya Birla.

(37)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Jiangsu Sanmu uvedla, že Komise použila jako referenční cenu hydroxidu sodného dovoz „hydroxidu sodného: ve vodném roztoku“ v Malajsii podle údajů z databáze GTA. Společnost Jiangsu Sanmu tvrdila, že tato cena přesně neodráží dva druhy hydroxidu sodného (32 % a 50 % koncentrace) používané v jejím procesu výroby epoxidových pryskyřic. Namísto toho navrhla použít průměr mezinárodních referenčních cen na základů údajů získaných od poskytovatelů informací o předmětném odvětví, konkrétně z analýzy trhu s chemickými látkami společnosti OPIS (11), která je přidruženou společností skupiny Dow Jones, a zpráv o trhu s chemickými látkami společnosti Argus (12), které v obou případech uvádějí cenu nákladů a přepravného (dále jen „CFR“) pro druh se 100 % koncentrací, tj. pevný hydroxid sodný, v jihovýchodní Asii. Cena různých druhů hydroxidu sodného se pak získá tak, že se cena druhu se 100 % koncentrací vynásobí procentem koncentrace. Při použití této metody je cena u 32 % koncentrace 0,98 CNY/kg a u 50 % koncentrace 1,53 CNY/kg.

(38)

Ve 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uznala, že databáze GTA uvádí cenu za směs různých druhů hydroxidu sodného, nikoli přesné referenční hodnoty pro konkrétní druhy používané vyvážejícími výrobci. Protože však v této fázi neexistovaly přesnější alternativy, rozhodla se Komise vycházet z databáze GTA. Výhodou metody navržené společností Jiangsu Sanmu bylo stanovení cen na základě úrovně koncentrace s využitím uznávaných referenčních hodnot chemického odvětví, které nezávisle na sobě poskytují téměř totožné údaje pro hydroxid sodný. V důsledku toho Komise revidovala dumpingová rozpětí všech čínských výrobců zařazených do vzorku na základě referenčních hodnot uvedených v 34. bodě odůvodnění.

(39)

Vzhledem k tomu, že poskytnuté ceny byly na úrovni cen CFR (zahrnujících náklady a přepravné), a nikoli na úrovni cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravné), které se používají při výpočtu běžné hodnoty, provedla Komise úpravu o pojištění. Podle veřejně dostupných zdrojů se pojistné za námořní pojištění nákladu obvykle pohybuje od 0,2 % do 2 % hodnoty zásilky (13), a to v závislosti na povaze zboží. Z ověřených údajů od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyplývá, že náklady na pojištění při přepravě epoxidových pryskyřic se pohybovaly mezi 0,1 % a 0,5 % hodnoty zásilky. Vzhledem k tomu, že přeprava hydroxidu sodného je nebezpečnější než přeprava epoxidových pryskyřic, připočetla Komise k cenám CFR pojistné ve výši 1 %, aby získala konečné referenční hodnoty pro hydroxid sodný na úrovni cen CIF. Tato sazba je v rozmezí, jež bylo v daném období pozorováno, a odráží zvýšené riziko spojené s přepravou žíravé chemické látky, jako je hydroxid sodný, která vyžaduje zvýšená bezpečnostní opatření a přísnější manipulační postupy. Přirážka ve výši 1 % proto představuje konzervativní, ale rozumnou středovou hodnotu, která zajišťuje spravedlivé a riziko zohledňující srovnání a zároveň zabraňuje nadhodnocení.

(40)

Po poskytnutí konečných informací společnost Sinochem tvrdila, že Komise nadhodnotila pojistné za přepravu hydroxidu sodného. Tvrdila, že i když je hydroxid sodný nebezpečnější než epoxidové pryskyřice, tato skutečnost sama o sobě neodůvodňuje vyšší pojistné. Společnost Sinochem tvrdila, že pojistné uplatňované na hydroxid sodný by mělo být stejné jako pojistné uplatňované na epoxidové pryskyřice, protože hydroxid sodný je surovinou spotřebovávanou při výrobě epoxidových pryskyřic.

(41)

Společnost Sinochem však nepředložila žádný důkaz na podporu tvrzení, že i když je hydroxid sodný nebezpečnější než epoxidové pryskyřice, byly by u obou výrobků stejné náklady na pojištění přepravy. Je také dobře známou skutečností, že suroviny mohou mít ve srovnání s konečnými výrobky odlišné fyzikálně-chemické vlastnosti, například žíravost, a že zvýšená žíravost může znamenat vyšší pojistné (14). Tvrzení se proto zamítá.

(42)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Sanmu zpochybnila referenční hodnotu nákladů práce pro Thajsko navrženou Komisí (odpovídající 10,2 % hodinové mzdy), která zahrnovala 5,2 % poplatků za zaměstnavatele a 5 % poplatků za zaměstnance. Společnost Sanmu sice souhlasila s tím, že poplatky na straně zaměstnavatele skutečně činí 5,2 %, ale tvrdila, že dodatečné poplatky na straně zaměstnance nehradí zaměstnavatel, a proto by měly být z výpočtu nezkreslené referenční hodnoty práce vyloučeny.

(43)

Komise souhlasila s tím, že bude brát v úvahu pouze sociální poplatky, které hradí přímo zaměstnavatel (tj. 5,2 %), a odpovídajícím způsobem upravila výpočet nezkreslené referenční hodnoty práce.

(44)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Sanmu zopakovala svou připomínku uvedenou ve 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že předpoklad týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin podhodnocuje skutečnou délku pracovní dobu, která by měla zohledňovat i přesčasy. Pro doplnění tohoto tvrzení odkázala společnost Sanmu na statistickou databázi Mezinárodní organizace práce, konkrétně na soubor dat „Labor Force Survey“ zaměřený na výrobní odvětví v Thajsku (15). Na základě tohoto zdroje by průměrná týdenní pracovní doba ve výrobním odvětví v Thajsku měla činit 47,2 hodiny.

(45)

Komise vzala na vědomí doložené důkazy společnosti Sanmu a změnila výpočet nezkreslené referenční hodnoty nákladů práce tak, že pro Thajsko uvažovala 47,2 hodiny týdně.

(46)

V důsledku změn uvedených v 40. a 42. bodě odůvodnění se revidovaná referenční hodnota nákladů práce rovná 15,01 CNY/hod.

(47)

Společnost Sanmu rovněž tvrdila, že nezkreslená referenční hodnota elektřiny stanovená Komisí zahrnuje 7 % DPH (16). Společnost Sanmu poznamenala, že v Thajsku je průmyslovým odběratelům vracena DPH v plné výši a podniky mohou žádat o vrácení DPH zaplacené na vstupu (17). Z tohoto důvodu společnost Sanmu požádala Komisi o odpočet 7 % DPH z nezkreslené referenční ceny elektřiny.

(48)

Komise toto tvrzení zamítla. Je dobře známo, že ceny elektřiny v Thajsku jsou uváděny bez DPH. Tvrzení společnosti Sanmu je založeno na nesprávných informacích, které pravděpodobně vznikly chybným překladem do angličtiny. Na oficiálních internetových stránkách obou státních poskytovatelů elektřiny – Metropolitního úřadu pro elektřinu (MEA) a Provinčního úřadu pro elektřinu (PEA) – i Energetické regulační komise (ERC) je jasně uvedeno, že uvedené tarify jsou bez DPH. Tyto webové stránky slouží jako směrodatné zdroje informací o cenách elektřiny v Thajsku. Výslovné uvedení vyloučení DPH na těchto platformách je veřejně přístupné.

(49)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Sanmu tvrdila, že Komise při stanovení nezkreslené referenční hodnoty elektřiny v Thajsku neodůvodnila své rozhodnutí zohlednit sazebník č. 4 (tzv. „velké společnosti poskytující všeobecné služby“) podle příslušného thajského právního předpisu, který odpovídá nejvýznamnější spotřebě energie (průměrná spotřeba energie přesahující 250 000 kWh měsíčně) a vyšší základní ceně elektřiny. Společnost Sanmu požádala Komisi, aby jako referenční hodnotu použila nejvhodnější pásmo spotřeby elektřiny na základě ověřených objemů spotřeby thajské společnosti Aditya Birla Chemicals (Thailand) Co., Ltd. zařazené do vzorku.

(50)

Na základě informací dostupných ve spisu dospěla Komise k závěru, že je vhodné zařadit výrobce epoxidových pryskyřic do spotřebitelského pásma „velké společnosti poskytující všeobecné služby“. Objemy spotřeby elektřiny u všech vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku během období šetření ve skutečnosti potvrdily, že volba sazebníku č. 4 – tj. „velké společnosti poskytující všeobecné služby“ byla vhodná.

(51)

Po poskytnutí konečných informací skupina Sinochem zpochybnila použití napěťové hladiny „4.2.3 22 kV“ při výpočtu nákladů na elektřinu s odkazem na důkazy předložené již během ověřování, že její vyvážející výrobci jsou připojeni k síti s napětím 110 kV. Společnost Sinochem požádala o revizi s cílem použít napěťovou hladinu „4.2.1: 69 kV a více“.

(52)

Komise toto tvrzení přijala a odpovídajícím způsobem upravila referenční hodnotu pro elektřinu u dotčených vyvážejících výrobců.

(53)

Po poskytnutí předběžných informací zjistila společnosti Sanmu administrativní chybu ve výpočtu vážené průměrné sazby za elektřinu (THB/CNY za kWh).

(54)

Na základě připomínky společnosti Sanmu a po opravě výpočtu se Komise rozhodla využít podrobné údaje o spotřebě elektřiny, které poskytli všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Namísto použití obecného váženého průměru Komise stanovila referenční sazbu za elektřinu pro konkrétní společnost. Pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku byla tato referenční hodnota vypočtena na základě jeho spotřeby elektřiny ve špičce a mimo špičku, pokud byly tyto údaje k dispozici. Nahlášená spotřeba byla následně odpovídajícím způsobem přiřazena k příslušným sazbám ve špičce a mimo špičku. V případech, kdy výrobce nerozlišoval mezi spotřebou ve špičce a mimo špičku, použila Komise sazbu ve špičce, přičemž předpokládala, že sazba mimo špičku nebyla pro daného vyvážejícího výrobce k dispozici.

(55)

Kromě toho se Komise rozhodla zahrnout do referenční sazby elektřiny jak poplatek za odběr, tak poplatek za služby, aby tato sazba plně odrážela náklady na elektřinu v reprezentativní zemi. Poplatek za služby byl vyjádřen pevnou částkou za měsíc, zatímco poplatek za odběr byl stanoven v kW na základě konzervativního výpočtu spotřeby elektřiny. Ten byl stanoven vydělením celkové energie spotřebované ve špičce počtem hodin výroby.

(56)

Po poskytnutí konečných informací skupina Sinochem Group zpochybnila metodu Komise, podle níž byly spotřebě ve špičce a mimo špičku byly přiřazeny kategorie elektřiny pro konkrétní společnosti, a požádala o změnu klasifikace některých kategorií.

(57)

Komise toto tvrzení přijala a v odůvodněných případech kategorie elektřiny změnila.

(58)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Sanmu a Sinochem namítly, že Komise za spotřebu ve špičce považovala veškerou spotřebu společností, které nerozlišovaly mezi spotřebou ve špičce a mimo špičku. Společnost Sanmu tvrdila, že Thajský úřad pro investice poskytl veřejně dostupné informace (18) o špičkách. Na druhou stranu společnost Sinochem navrhla, aby se průměr spotřeby ve špičce a mimo špičku stanovený na základě společností její skupiny, které tyto informace oznámily, vztahoval na společnost, která je neoznámila.

(59)

Komise toto tvrzení přezkoumala a souhlasila s tím, že vzhledem k nepřetržitému 24hodinovému charakteru výrobního procesu je rozumné rozdělit spotřebu elektřiny podle sazby stanovené v závislosti na době používání. Rozpis špiček v rámci systému doby používání zveřejňuje Metropolitní úřad pro elektrickou energii (Metropolitan Electricity Authority, MEA) (19), který definuje špičku jako dobu od 9:00 do 22:00, od pondělí do pátku. To odpovídá 13 hodinám denně po dobu pěti dnů v týdnu, tedy přibližně 38,7 % celkového počtu hodin v týdnu.

(60)

Proto u společností, které neposkytly rozpis spotřeby elektřiny podle časových období, Komise přidělila 38,7 % celkové spotřeby elektřiny jako hodnotu spotřeby ve špičce. Tento podíl se přesně shoduje s podílem spotřeby ve špičce vykázané společnostmi, které předložily podrobné údaje o spotřebě.

(61)

Po poskytnutí konečných informací společnost Sinochem zpochybnila metodiku použitou Komisí pro výpočet poptávky ve špičce. Podle společnosti Sinochem by měla být poptávka ve špičce vypočtena na základě skutečných údajů respondentů, a nikoli odhadnuta podle metody vysvětlené v 59. bodě odůvodnění.

(62)

Komise stanovila poptávku ve špičce v kW (tj. nejvyšší poptávku po elektřině v daném okamžiku) jako podíl celkové spotřeby ve špičce a průměrného počtu pracovních hodin v době špičky. Při výpočtu spotřeby ve špičce vycházela buď z údajů poskytnutých respondenty, nebo v případě společností, které nerozlišovaly mezi spotřebou ve špičce a mimo ni, z metody rozdělení popsané v 56. bodě odůvodnění. Komise shledala tuto metodiku jako správnou a konzistentní pro všechny společnosti. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(63)

Na základě připomínek uvedených v 46. až 56. bodě odůvodnění Komise přepočítala referenční hodnotu elektřiny pro každého vyvážejícího výrobce zvlášť.

(64)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Sinochem objasnila své tvrzení, které již bylo popsáno v 59. bodě odůvodnění a které se týká použití spotřebované elektřiny (v kWh) ke stanovení poplatku za odběr. Komise toto tvrzení přezkoumala a dospěla k závěru, že jeho akceptování by na dumpingové rozpětí skupiny Sinochem nemělo žádný dopad. Proto byla připomínka zamítnuta.

(65)

Podobně jako ve 45. bodě odůvodnění se společnost Sanmu dotazovala, zda nezkreslená referenční hodnota zemního plynu stanovená Komisí zahrnuje 7 % DPH.

(66)

Komise vypočítala nezkreslenou referenční hodnotu zemního plynu na základě údajů o spotřebě poskytnutých thajským ministerstvem energetiky (20). Celkovou hodnotu zemního plynu spotřebovaného v Thajsku v roce 2023 vydělila odpovídajícím celkovým objemem. Výsledná jednotková hodnota nezahrnovala DPH. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(67)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Sanmu znovu požádala o přístup k úplnému souboru účtů vybrané společnosti za účelem stanovení nezkreslené hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v Thajsku (společnost Aditya Birla). Společnost Sanmu tvrdila, že výkazy zisků a ztrát za roky 2023 a 2024 neobsahovaly žádné doprovodné poznámky ani vysvětlivky, což stranám neumožnilo pochopit, jak byly prodejní, režijní a správní náklady vypočteny. Společnost Sanmu zejména uvedla, že Komise by měla od prodejních, režijních a správních nákladů odečíst všechny přímé prodejní náklady, jako jsou náklady na dopravu, provize atd.

(68)

Komise si od společnosti Aditya Birla vyžádala a obdržela svolení s použitím nákladů na dopravu uvedených v dotazníku vývozců a jejich odečtením od vypočtených prodejních, režijních a správních nákladů. Komise proto změnila nezkreslenou a přiměřenou sazbu pro prodejní, režijní a správní náklady použitou při stanovení běžné hodnoty z 18,0 % na 12,6 %.

(69)

Společnost Jiangsu Ruiheng po poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že Komise nadhodnotila režijní náklady použité při výpočtu dumpingového rozpětí. Společnost konkrétně namítla, že Komise přiřadila epoxidovým pryskyřicím veškeré režijní náklady na předcházející výrobní kroky, místo aby tyto náklady rozdělila na základě skutečné spotřeby potřebné pro výrobu epoxidových pryskyřic.

(70)

Na rozdíl od tvrzení společnosti Jiangsu Ruiheng však Komise rozdělila režijní náklady vzniklé v každé fázi vertikálně integrovaného procesu v poměru k výstupům použitým touto společností pro její výrobu epoxidových pryskyřic, čímž se zajistilo přesné rozdělení nákladů bez nadhodnocení. Toto posouzení bylo provedeno během inspekce na místě ve spolupráci se společností a výsledné náklady byly použity pro výpočet dumpingového rozpětí bez dalších úprav. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(71)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost JKYC uvedla, že jeden z typů výrobku, u kterého chybně vykázala výrobní náklady, nebyl dotčeným výrobkem a nebyl do Unie vyvážen. Společnost JKYC proto požádala Komisi o přepočet dumpingového rozpětí s vyloučením tohoto typu výrobku.

(72)

Po přezkoumání ověřeného spisu týkajícího se výrobních nákladů použitých pro stanovení prozatímního dumpingového rozpětí Komise potvrdila, že jeden typ výrobku nespadá do definice dotčeného výrobku. Komise proto přepočítala dumpingové rozpětí s vyloučením tohoto typu výrobku.

(73)

Komise se výše zabývala všemi připomínkami týkajícími se běžné hodnoty a v případě potřeby revidovala svá zjištění, jak je popsáno výše. Ostatní zjištění v oddíle 3.1.2 prozatímního nařízení se potvrzují.

(74)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se zjištění prozatímního nařízení týkající se vývozní ceny a srovnání.

(75)

Jak je popsáno v oddíle 3.1.2, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala.

(76)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(77)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel uvedl, že oba korejští vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří podle odhadu žadatele představují 85–95 % korejské výroby epoxidových pryskyřic, zřejmě poskytli nepřesné informace o zdroji svých dodávek ECH. Vzhledem k tomu, že 28–32 % látky ECH používané v Koreji pro výrobu epoxidových pryskyřic se dováží z Číny a tito vývozci jsou odpovědní za výrobu téměř všech epoxidových pryskyřic v Koreji, bylo matematicky nepravděpodobné, že by se vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyhnuli používání látky ECH pocházející z Číny.

(78)

Žadatel dále tvrdil, že běžná hodnota v Koreji by neměla být založena na domácích cenách, které byly výrazně sníženy v důsledku zkreslení pocházejícího z Číny, což v Koreji vytvořilo zvláštní situaci na trhu ve smyslu čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota by proto měla být stanovena na základě nákladů a cena ECH v Koreji by měla být nahrazena vhodnou referenční hodnotou. Žadatel navrhl použití severoamerické nebo západoevropské ceny ECH.

(79)

Komise potvrdila, že po ověření nákupních transakcí se surovinami – včetně určení zemí původu zboží – zjistila, že v případě obou vývozců zařazených do vzorku nebyla Čína hlavním zdrojem dodávek ECH. Kromě toho zjistila, že nákupní cena ECH z Číny odpovídala průměrné nákupní ceně vývozců v období šetření, včetně nákupní ceny vývozců z různých zemí původu jiných než Čína, jako je Evropská unie.

(80)

Pokud jde o tvrzení týkající se existence zvláštní situace na trhu, Komise uvedla, že Čína nebyla hlavním celosvětovým vývozcem ECH, ale bylo jím Thajsko, které během období šetření vyvezlo celosvětově více než 108 000 tun, zatímco Čína 58 000 tun. Thajsko bylo také hlavním vývozcem v asijském regionu. Průměrná vývozní cena ECH z Thajska se navíc pohybovala ve stejném rozmezí jako v Číně. Čína i Thajsko proto vzhledem ke svým výrobním kapacitám a vývozním strategiím pravděpodobně hrály klíčovou roli při určování cen ECH v celém asijském regionu. Kromě toho mohly být ceny ECH v Asii ovlivněny mnoha dalšími faktory, včetně poptávky z průmyslových odvětví, jako je stavebnictví a nátěrové hmoty (21). K udržení konkurenčních cen mohla dále přispět intenzivní hospodářská soutěž mezi výrobci v regionu. Přičítání úrovně cen ECH v Koreji pouze čínskému dovozu proto nemusí plně vystihovat složitost dynamiky trhu v asijském regionu.

(81)

Na základě toho a na základě informací poskytnutých žadatelem nemohla Komise dospět k závěru, že nadměrná kapacita Číny v případě látky ECH vedla k uměle nízkým cenám látky ECH na sousedních trzích, včetně Koreje, schopným vytvořit zvláštní situaci na trhu. Z tohoto důvodu shledala, že podmínky pro úpravu nákladů podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení nebyly splněny.

(82)

Po zamítnutí výše uvedeného tvrzení potvrdila Komise závěry prozatímního nařízení týkající se běžné hodnoty pro Koreu.

(83)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se 207. až 208. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se 209. až 214. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(85)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se 215. až 220. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(86)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 221. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se 223. až 224. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Nan Ya uvedla, že běžná hodnota a vývozní cena nejsou srovnatelné z důvodu rozdílů v množstvích týkajících se jednotlivých objednávek na domácím tchajwanském trhu a na vývozním trhu Unie.

(89)

V průběhu šetření společnost Nan Ya neposkytla ani nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že mezi domácím a vývozním trhem existují různé úrovně obchodu nebo že objednané množství týkající se konkrétní objednávky je relevantním faktorem pro stanovení cen. Společnost Nan Ya navíc nepředložila žádné důkazy o množstevních slevách ani jiné podklady na podporu tvrzení, že větší objemy prodeje nutně vedou ke snížení cen.

(90)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(91)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se 231. až 233. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla uvedla, že Komise v prozatímním nařízení nezohlednila připomínky společnosti Aditya Birla k poskytnutí předběžných informací. Společnost Aditya Birla zopakovala své připomínky také ve dvou samostatných podáních k poskytnutí konečných informací. Obě podání převážně opakovala stejné argumenty, které již byly předloženy po poskytnutí předběžných informací, aniž by předložila nové důkazy, které by změnily závěry konečného zveřejnění.

(93)

Jak je vysvětleno ve 4. bodě odůvodnění, přípustné připomínky k poskytnutí předběžných informací jsou omezeny na přesnost výpočtů. To bylo rovněž uvedeno v dokumentech s předběžnými informacemi, které byly poskytnuty zúčastněným stranám. Připomínky předložené společností Aditya Birla k poskytnutí předběžných informací tento rámec překračovaly a zabývaly se otázkami, které by měly být vzneseny a řešeny až po uložení prozatímních opatření. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(94)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla uvedla, že Komise nesprávně použila skutečné procentní podíly zisku na domácím trhu pro typy výrobků (dále jen „PCN“), které byly prodány na domácím trhu v množstvích, která nesplňovala 5 % hranici stanovenou v čl. 2 odst. 2 základního nařízení, což by podle společnosti Birla znamenalo, že tento prodej nebyl uskutečněn v rámci běžného obchodního styku. Podle společnosti Aditya Birla to bylo v rozporu s čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení a Komise měla místo toho použít ziskové rozpětí založené na veškerém domácím prodeji uskutečněném v běžném obchodním styku bez ohledu na dotčená PCN. Společnost Aditya Birla zopakovala své připomínky také ve dvou podáních po poskytnutí konečných informací, přičemž zopakovala své dřívější argumenty, ale nepředložila nové důkazy, které by změnily závěry učiněné při poskytnutí konečných informací.

(95)

Komise poznamenala, že na rozdíl od tvrzení společnosti Aditya Birla se objem domácího prodeje, který nepředstavuje 5 % nebo více vývozu stejného typu výrobku, nepovažuje za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Ustanovení čl. 2 odst. 3 základního nařízení totiž odkazuje na situaci, kdy „jsou obdobné výrobky v běžném obchodním styku prodávány […] v neuspokojivém množství“. (zvýraznění doplněno). Všechny transakce, na jejichž základě byl stanoven skutečný zisk z prodeje příslušných PCN použitý při výpočtu běžných hodnot podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení, byly totiž ziskové, a tudíž uskutečněné v běžném obchodním styku. Předpoklad, že Komise použila zisk založený na transakcích, které nebyly uskutečněny v běžném obchodním styku, je tedy fakticky nesprávný.

(96)

Společnost Aditya Birla ve svých připomínkách předložených po poskytnutí prozatímních informací zjevně zaměnila prodej, které nebyl uskutečněn v běžném obchodního styku (čl. 2 odst. 4 základního nařízení), s prodejem, které neprošel testem reprezentativnosti podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. To, že prodej byl uskutečněn v nedostatečném množství podle čl. 2 odst. 2, neznamená, že nebyl uskutečněn v běžném obchodním styku. Jak je uvedeno v 91. bodě odůvodnění, příslušné prodejní transakce, které byly použity k výpočtu skutečného zisku pro příslušné PCN, byly skutečně provedeny v rámci běžného obchodního styku.

(97)

Pokud jde o stížnost, že zisk použitý při výpočtu běžné hodnoty příslušných PCN vycházel z prodejních transakcí, které celkově nepřekročily 5 % hranici stanovenou v čl. 2 odst. 2 základního nařízení, Komise uvedla následující.

(98)

Pokud v běžném obchodním styku neexistuje dostatečný domácí prodej (tj. jeho objem je menší než 5 % objemu prodeje posuzovaného výrobku do Unie), jako tomu bylo v případě příslušných PCN, lze běžnou hodnotu vypočítat buď na základě výrobních nákladů v zemi původu zvýšených o přiměřenou částku za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, nebo na základě reprezentativních vývozních cen (22). V tomto ohledu čl. 2 odst. 3 základního nařízení navazuje na ustanovení článku 2.2 antidumpingové dohody WTO.

(99)

Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady a zisk, které mají být použity při početním zjišťování podle čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení a článku 2.2.2 antidumpingové dohody WTO mimo jiné stanoví, že částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku musí být založeny na skutečných údajích týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku ze strany vývozce nebo výrobce, který je předmětem šetření. Pokud tyto částky nelze určit, jsou uvedeny tři alternativní způsoby jejich získání.

(100)

Vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení z velké části odrážejí články 2.2 a 2.2.2 antidumpingové dohody WTO, měly by být vykládány pokud možno v souladu s touto dohodou (23).

(101)

Jak uvedl Odvolací orgán ve věci EC – Tube or Pipe Fittings (24), „čl. 2.2.2 stanoví […] kritéria pro určení „přiměřené částky“ pro prodejní, režijní a správní náklady a zisky při výpočtu početně zjištěné běžné hodnoty podle článku 2.2“. Odvolací orgán pokračoval následovně: „[p]rozkoumáme-li znění úvodní části článku 2.2.2, zjistíme, že toto ustanovení ukládá vyšetřujícímu orgánu obecnou povinnost používat při určování částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisků „skutečné údaje týkající se výroby a prodejů při běžném obchodním styku“. Pouze „[p]okud takové částky nemohou být zjištěny takto“, může vyšetřující orgán přistoupit k použití jedné ze tří dalších metod uvedených v bodech i) až iii). Podle našeho názoru ze znění úvodní části vyplývá, že se vyšetřující orgán musí při určování prodejních, režijních a správních nákladů a zisků podle článku 2.2.2 nejprve pokusit o jejich určení na základě „skutečných údajů týkajících se výroby a prodejů při běžném obchodním styku“. Pokud pro vývozce a obdobný výrobek, který je předmětem šetření, existují skutečné údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku z prodeje v běžném obchodním styku, je vyšetřující orgán povinen tyto údaje použít pro účely výpočtu běžné hodnoty; nesmí vypočítat početně zjištěnou běžnou hodnotu pomocí údajů o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku odkazem na jiné údaje nebo pomocí alternativní metody“ (25).

(102)

Z toho vyplývá, že pokud se dotyčný prodej uskutečnil v rámci běžného obchodního styku, jak tomu bylo v tomto případě, je jeho objem nepodstatný. Jak poznamenal Odvolací orgán, „[z]e skutečnosti, že v článku 2.2.2 chybí jakákoli upřesňující formulace týkající se nízkých objemů, vyplývá, že výjimka pro prodej v nízkých objemech by neměla být v článku 2.2.2 obsažena.“ (26). V souladu s touto judikaturou, pokud existují údaje o skutečném zisku týkající se prodeje uskutečněného vyvážejícím výrobcem v běžném obchodním styku, Komise tyto údaje o skutečném zisku nejen může, ale musí použít při stanovení běžné hodnoty. Tato povinnost platí bez ohledu na objem prodeje, kterého se dané transakce týkají.

(103)

Z výše uvedených důvodů byla žádost společnosti Aditya Birla o stanovení běžné hodnoty zamítnuta.

(104)

Společnost Aditya Birla tvrdila, že náklady na technické služby, které pokrývají náklady na služby poskytované zákazníkům používajícím epoxidové pryskyřice pro nové aplikace, konečné použití nebo změněné okolnosti, by měly být přiřazeny výhradně k domácímu prodeji. Společnost Aditya Birla se proto domnívala, že tyto výdaje by neměly být zahrnuty do režijních nákladů společnosti. Společnost Aditya Birla zopakovala své připomínky i v reakci na poskytnutí konečných informací.

(105)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Technická pomoc je služba, která je obvykle nabízena zákazníkům na domácím trhu. Podle čl. 6 odst. 2 základního nařízení se budou částky odpovídající prodejním, režijním a správním nákladům a ziskům opírat o skutečné údaje týkající se výroby a prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku vývozcem nebo výrobcem, účastnícím se šetření. Komise proto považovala tyto náklady za náklady obecné povahy a měla za to, že by měly být zahrnuty do režijních nákladů společnosti, což vedlo k zamítnutí tohoto tvrzení.

(106)

V téže souvislosti společnost Aditya Birla zmínila dohodu o licenčních poplatcích, která vyžaduje, aby společnost Aditya Birla platila provize konkrétně stanovené společnosti. Společnost Aditya Birla tvrdila, že tyto provize se vztahují pouze ke konkrétním výrobkům a konkrétnímu prodeji a neměly by být zahrnuty do prodejních, režijních a správních nákladů.

(107)

Přestože společnost Aditya Birla zmiňuje dohodu o licenčních poplatcích v souvislosti s náklady na technické služby, jedná se o odlišné záležitosti a zdálo se, že je společnost Aditya Birla nedopatřením spojila dohromady. Komise nezařadila úhrady vykázané společností Aditya Birla na základě dohody o licenčních poplatcích do obecných prodejních, režijních a správních nákladů, což vedlo k zamítnutí tvrzení týkajícího se dohody o licenčních poplatcích.

(108)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla uvedla, že Komise neměla upravovat prodejní cenu epoxidových pryskyřic v případech, kdy se vytvrzovací činidlo a epoxidová pryskyřice prodávaly společně za stejnou nominální jednotkovou cenu. Společnost Aditya Birla uvedla, že v těchto případech Komise nesprávně považovala kombinovaný prodej epoxidové pryskyřice a vytvrzovacího činidla za prodej systému nebo sady. Společnost Aditya Birla zopakovala své připomínky i v reakci na poskytnutí konečných informací.

(109)

Komise se domnívá, že pokud společnost Aditya Birla uvádí stejnou nominální prodejní cenu epoxidové pryskyřice a vytvrzovacího činidla, je skutečná cena epoxidové pryskyřice ve skutečnosti nižší než cena uvedená na faktuře a neodráží ekonomickou realitu. Je tomu tak proto, že vytvrzovací činidla a epoxidové pryskyřice mají podstatně odlišné výrobní náklady a při samostatném prodeji se tvrdidla prodávají za podstatně vyšší cenu než epoxidové pryskyřice. Komise proto považovala za nezbytné upravit nominální prodejní cenu u prodeje, kde byla uvedena stejná cena pro epoxidovou pryskyřici i vytvrzovací činidlo, aby se zohlednily rozdíly v příslušných nákladech na vytvrzovací činidlo a epoxidovou pryskyřici. Tím se prodejní ceny srovnaly s transakcemi, při nichž se epoxidové pryskyřice a vytvrzovací činidla prodávaly odděleně.

(110)

Komise tedy s tvrzením společnosti Aditya Birla nesouhlasila. Bez ohledu na to, zda se prodej považuje za prodej sady nebo systému, neodráží kombinovaný prodej vytvrzovacích činidel a epoxidových pryskyřic se stejnou nominální prodejní cenou ekonomickou realitu z důvodů vysvětlených výše. V takových případech je oprávněné provést úpravu, přičemž nejlepším dostupným základem pro tuto úpravu byly příslušné náklady na jednotlivé prvky, a to analogicky situacím, kdy se vytvrzovací činidla a epoxidové pryskyřice prodávají jako sady.

(111)

Společnost Aditya Birla dále netvrdila, že by vysokých prodejních cen uváděných v případech kombinovaného prodeje bylo dosaženo při samostatném prodeji epoxidové pryskyřice nebo že by stejně nízké ceny vytvrzovacích činidel platily při samostatném prodeji těchto činidel, a ani o tom nepředložila důkazy.

(112)

Komise proto trvala na tom, že v případech, kdy se epoxidové pryskyřice a vytvrzovací činidla prodávají společně za stejnou nominální cenu, je úprava nominálních prodejních cen epoxidových pryskyřic oprávněná, a předmětné tvrzení zamítla.

(113)

Společnost Aditya Birla rovněž uvedla, že Komise nesprávně uplatnila úpravu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku její německé dceřiné společnosti CTP Advance Materials GmbH (dále jen „CTP“) na prodejní ceny společnosti Aditya Birla na trhu Unie. Úprava byla založena na celkových prodejních, režijních a správních nákladech a teoretickém zisku společnosti CTP.

(114)

Komise toto tvrzení částečně akceptovala. Komise sice trvala na tom, že společnost CTP působila jako zprostředkovatel veškerého prodeje společnosti Aditya Birla v Unii, nicméně uznala, že úprava zisku uvedená ve 244. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zahrnuje prodejní, režijní a správní a náklady související se zpracovatelskými činnostmi. Komise proto v případě prodeje, kde společnost CTP působila pouze jako zprostředkovatel, provedla úpravu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku směrem dolů. Navzdory úpravě provedené po poskytnutí prozatímních informací společnost Aditya Birla zopakovala své připomínky i v odpovědích na poskytnutí konečných informací, přičemž zopakovala dřívější argumenty, ale nepředložila nové důkazy, které by změnily závěry učiněné při poskytnutí konečných informací.

(115)

Společnost Aditya Birla dále nesouhlasila s metodou rozdělení, kterou Komise použila v případech, kdy je epoxidová pryskyřice společností CTP před dalším prodejem dále zpracovávána. Zaprvé společnost Aditya Birla tvrdila, že Komise neměla rozdělovat náklady na zpracování na různé prvky (epoxidová pryskyřice a jiné látky) na základě objemu. Za druhé společnost Aditya Birla namítla, že Komise nesprávně rozdělila prodejní cenu zpracovaných výrobků na jednotlivé složky na základě jejich příslušné nákupní ceny, jak je popsáno v 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(116)

Komise s oběma tvrzeními nesouhlasila. Zaprvé, z povahy zpracování prováděného společností CTP, které spočívalo v mísení epoxidové pryskyřice s dalšími látkami, vyplývalo, že hlavním faktorem ovlivňujícím náklady je objem zpracovaných výrobků, nikoli jejich hodnota. Náklady na zpracování by proto měly být rozděleny na základě objemu jednotlivých prvků.

(117)

Za druhé, prodejní cena zpracovaného výrobku by měla být rozdělena na jednotlivé složky na základě jejich příslušných výrobních nákladů nebo nákupní ceny. Z této metody rozdělení vyplývá, že jednotlivé složky zpracovaného výrobku mají stejné ziskové rozpětí, což je rozumný předpoklad, který společnost nevyvrací.

(118)

Společnost Aditya Birla ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací rovněž tvrdila, že Komise při výpočtu dumpingu nezohlednila některé prodejní transakce.

(119)

Transakce, na které se společnost Aditya Birla odvolávala, se uskutečnily mimo období šetření, představovaly prodej mimo Unii nebo se netýkaly výrobků společnosti Aditya Birla. Proto byly tyto transakce z výpočtu dumpingu správně vyloučeny.

(120)

Z výše uvedených důvodů proto Komise zamítla tvrzení týkající se metody rozdělení nákladů na zpracování a prodejní ceny.

(121)

Společnost Aditya Birla rovněž uvedla, že při výpočtu ceny CIF dovozu pro stanovení rozpětí újmy Komise nesprávně použila prodejní cenu společnosti Aditya Birla účtovanou společnosti CTP. Podle společnosti Aditya Birla měla Komise místo toho použít cenu vypočtenou zpětně z prodejní ceny zpracovaných výrobků, jak je popsáno v 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost Aditya Birla zopakovala své připomínky i v odpovědi na poskytnutí konečných informací, přičemž znovu uvedla své dřívější argumenty, ale nepředložila nové důkazy, které by změnily závěry učiněné v poskytnutí konečných informací.

(122)

Komise toto tvrzení zamítla. V rozporu s tvrzením společnosti Aditya Birla vypočítala Komise ceny CIF na základě prodejních cen účtovaných nezávislým odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(123)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se 239. až 244. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Po úpravě popsané v 110. bodě odůvodnění výše se dumpingové rozpětí upravuje z 32,8 % na 29,9 %.

(125)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou tato:

(126)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 249. až 254. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(127)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 255. až 258. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(128)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Nan Ya nesouhlasila s rozhodnutím Komise posoudit dovoz z Tchaj-wanu souhrnně s dovozem z ostatních dotčených zemí a tvrdila, že podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Tchaj-wanu a ostatních dotčených zemí, jakož i mezi dovozem z Tchaj-wanu a domácím obdobným výrobkem se zásadně liší. Podle vývozce byly objemy dovozu z Tchaj-wanu a podíl dovozu z Tchaj-wanu do Unie na trhu v porovnání s dovozem z ostatních dotčených zemí nepatrné a vyvíjely se zcela odlišným způsobem než dovoz z ostatních dotčených zemí. Společnost Nan Ya tvrdila, že podíl tchajwanského dovozu do Unie na trhu se od roku 2022 do období šetření snížil, a proto výrobní odvětví Unie ztratilo svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu z jiných dotčených zemí, a nikoli ve prospěch tchajwanských vyvážejících výrobců. Nakonec společnost Nan Ya tvrdila, že dovoz z Tchaj-wanu vstupoval na trh Unie v mnohem nižším objemu a za vyšší ceny než z ostatních dotčených zemí a že i během období šetření zůstaly ceny dovozu z Tchaj-wanu do Unie o 7 % vyšší než v roce 2020.

(129)

Zaprvé, jak je uvedeno v 260. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem dovozu z Tchaj-wanu nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Za druhé, v souladu s vývojem podílu ostatních dotčených zemí na trhu se dovoz z Tchaj-wanu během posuzovaného období zvýšil o 4 795 tun a dosáhl podílu na trhu ve výši 3,3 % (oproti 1,7 % v roce 2020). Kromě toho byl u tchajwanských vyvážejících výrobců zjištěn dumping. A konečně, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1 prozatímního nařízení, podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Číny, Tchaj-wanu a Thajska a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem Unie byly podobné a společnost Nan Ya nepředložila žádné důkazy o opaku. Proto byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení, aby byl dovoz z Tchaj-wanu pro účely stanovení újmy posuzován souhrnně s dovozy z Číny a Thajska. Tvrzení společnosti Nan Ya proto muselo být zamítnuto.

(130)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se souhrnného posouzení účinků dovozu z dotčených zemí, Komise potvrdila své závěry týkající se těchto témat uvedené v 259. až 265. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(131)

Výbor ERC namítal, že Komisí použité statistické údaje o dovozu jsou neúplné a nespolehlivé, protože se opírají výhradně o kód KN 3907 30 00 a nezohledňují další příslušné kódy KN (2910 90 00 , 3824 99 92 a 3824 99 93 ), aniž by byly náležitě ověřeny a vysvětleny důvody pro vyloučení některých kódů KN z posuzování. Výbor ERC dále vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že se Komise spoléhá na komerčně získané údaje z informací od společnosti S&P Global, které nejsou veřejně dostupné a nemusí představovat skutečný důkaz.

(132)

Zaprvé, Komise v 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jasně a jednoznačně popsala svou metodiku identifikace dovozu z dotčených zemí a důvody, proč vyloučila některé „společné“ zbožové kódy, které zahrnují i řadu jiných výrobků než epoxidové pryskyřice. V tomto ohledu výbor ERC ve svém podání nezdůvodnil, proč by měl být tento přístup prohlášen za neplatný a jak by jakýkoli alternativní přístup i) zajistil přesnější výsledky u dovozu z dotčených zemí a/nebo ii) zneplatnil analýzu Komise. Za druhé, údaje o dovozu, na které se Komise odvolává, pocházejí výhradně z veřejně dostupné databáze Eurostatu s ověřitelnými údaji a nejsou doplněny žádnými soukromými informacemi o trhu. Komise pouze uvedla, že údaje Eurostatu jsou v souladu s informacemi od společnosti S&P Global, aniž by na těchto informacích založila svou analýzu nebo závěry. V rozporu s tvrzením výboru ERC je navíc informační servis společnosti S&P Global předplacenou službou, která je v odvětví epoxidových pryskyřic hojně využívána. Lze se důvodně domnívat, že výbor ERC a/nebo jeho členové budou mít maximální zájem o přístup k údajům, které jsou předním a nejobsáhlejším zdrojem dat v odvětví epoxidových pryskyřic Bez ohledu na to je nesporné, že údaje o dovozu, které Komise použila pro svá zjištění, pocházejí z veřejně dostupné databáze Eurostatu. Tvrzení výboru ERC bylo proto zamítnuto.

(133)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací výbor ERC tvrdil, že Komise selektivně využívala informace od společnosti S&P Global. Podle výboru ERC Komise využila údaje nedůsledně, neboť se o ně opírala při stanovení neověřených údajů o makroekonomické újmě, a nikoli při zkoumání dovozu.

(134)

V rozporu s tvrzením výboru ERC nepoužila Komise rozporované údaje selektivně. Ačkoli Komise se uchýlila k informacím společnosti S&P Global jako k primárnímu zdroji údajů, aby získala úplný přehled o makroekonomických ukazatelích výrobního odvětví Unie, pro identifikaci dovozu z dotčených zemí nebylo použití údajů společnosti S&P Global jako primárního zdroje jednoduše nutné, protože úplné údaje byly k dispozici v Eurostatu. V každém případě jsou údaje společnosti S&P v souladu s údaji Eurostatu, pokud jde o statistiku dovozu. Zvolený přístup v žádném případě nečiní metodiku Komise selektivní a chybnou. Argument výboru ERC byl proto zamítnut.

(135)

Společnost QR Polymers je výhradním distributorem společnosti Nan Ya pro Řecko a po poskytnutí prozatímních informací uvedla, že k cenovému podbízení, které Komise údajně zjistila, v Řecku nedochází. Komise s odkazem na oddíl 4.3.3 prozatímního nařízení připomněla, že cenové podbízení bylo vypočteno na základě údajů o prodeji na vývoz do Unie z ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, včetně společnosti Nan Ya, a na základě údajů o prodeji výrobců v Unii zařazených do vzorku pro trh Unie posuzovaného jako celek (na rozdíl od vybrané země nebo zemí), a námitka společnosti QR Polymers je tedy neopodstatněná.

(136)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se objemu, podílu na trhu či ceny dovozu z dotčených zemí, Komise potvrdila své závěry týkající se těchto témat uvedené v 266. až 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(137)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací výbor ERC tvrdil, že posouzení újmy vychází z makroekonomických a mikroekonomických údajů, které nebyly získány pouze z odpovědí výrobců v Unii na dotazník, ale také z údajů odhadovaných na základě informací od společností S&P Global. Podle výboru ERC takový přístup vyvolává značné obavy ohledně přesnosti, spolehlivosti a reprezentativnosti těchto ukazatelů.

(138)

Mikroekonomické ukazatele vycházejí pouze z ověřených odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník. Makroekonomické údaje vycházely z informací předložených žadateli a ověřených Komisí, které se týkaly více než 70 % výroby v Unii, a byly dále doplněny nejlepšími dostupnými údaji od společnosti S&P Global, aby bylo možné získat údaje za celé výrobní odvětví Unie. Tyto údaje jsou proto dostatečně reprezentativní pro mikroekonomické a makroekonomické trendy výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Výbor ERC nezdůvodnil, proč by tomu tak nemělo být, a jeho námitka se tedy zamítá.

(139)

Po poskytnutí konečných informací výbor ERC zopakoval své tvrzení, že použití roku 2020 jako referenčního roku pro posouzení vývoje újmy vede ke zveličení následného zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Uvedl, že pokud by se místo toho jako referenční období pro posouzení trendů použil rok 2019 nebo 2021, poskytlo by to vyváženější analýzu.

(140)

Za prvé, jak je uvedeno ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise v souladu se svou standardní praxí zvolila pro zkoumání makroekonomických a mikroekonomických trendů a ukazatelů období tří celých let, jakož i období šetření. Za druhé, posouzení újmy zahrnuje dynamické posouzení hospodářských faktorů v průběhu posuzovaného období, a nikoli pouze podmínek na začátku a na konci posuzovaného období. Za třetí, v této souvislosti a bez ohledu na první rok posuzovaného období analýza Komise jasně prokázala podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření. Změna posuzovaného období by proto neměla za následek neplatnost nebo jinou změnu zjištění o újmě uvedených v tomto nařízení.

(141)

Jelikož nebyly k makroekonomickým ukazatelům vzneseny připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 282. až 296. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(142)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací společnost Nan Ya uvedla, že Komise nemůže přehlížet skutečnost, že výrobní odvětví Unie bylo ztrátové i v roce 2020, kdy byl objem dovozu z dotčených zemí velmi nízký. Společnost Nan Ya dále tvrdila, že vývoj ziskovosti výrobního odvětví Unie, zejména od roku 2022, souvisí se zvýšenými výrobními náklady výrobců v Unii a s jejich schopností (nebo neschopností) přenést tyto náklady na spotřebitele v důsledku samotné povahy trhu.

(143)

Zaprvé, jak je uvedeno v 306. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ztrátová situace u výrobců v Unii v roce 2020 byla způsobena počáteční reakcí trhu na pandemii COVID-19 a škodlivé účinky zvýšeného objemu dumpingového dovozu se projevily teprve po roce 2022. Jak je dále uvedeno v 321. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tlak zvyšujícího se objemu dovozu za dumpingové ceny, které byly v roce 2023 a během období šetření výrazně nižší než výrobní náklady výrobců v Unii, se stal pro výrobní odvětví Unie neudržitelným. Právě kvůli této nekalé konkurenci ze strany dumpingového dovozu nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny a přenést tak rostoucí náklady na suroviny na zákazníky. Aby zmírnili ztráty z hlediska objemu výroby a podílu na trhu, byli výrobci v Unii následně nuceni snížit ceny na úkor své ziskovosti. Tvrzení společnosti Nan Ya se proto zamítá.

(144)

Jelikož nebyly k mikroekonomickým ukazatelům vzneseny další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 297. až 310. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(145)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem potvrzuje Komise svá zjištění uvedená ve 311. až 317. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(146)

Po poskytnutí konečných informací výbor ERC uvedl, že Komise nestanovila souvislou časovou osu, která by spojovala dumpingový dovoz s údajnou újmou. Podle výboru ERC došlo k nejprudšímu nárůstu dovozu v letech 2020–2022, kdy ziskovost Unie dosáhla vrcholu, zatímco pokles v období od roku 2022 do období šetření se shodoval s mimořádnou inflací nákladů na energii a suroviny.

(147)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení (zejména v 321., 326. a 348. bodě odůvodnění), kumulovaný dovoz z dotčených zemí se v každém roce posuzovaného období (tedy nejen v letech 2020–2022) neustále a výrazně zvyšoval (viz tabulka 3 prozatímního nařízení), zatímco podíl výrobců v Unii na trhu klesal a celkový dovoz z jiných zemí byl stabilní. Ačkoli se výrobcům v Unii v letech 2021–2022 podařilo dosáhnout zdravých zisků navzdory nekalé konkurenci díky nárůstu poptávky po výrobcích obsahujících epoxidové pryskyřice, účinky dumpingového dovozu působící újmu se projevily v roce 2023 a v období šetření, kdy dovoz z dotčených zemí stále zvyšoval svůj podíl na zmenšujícím se trhu Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(148)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se účinků dumpingového dovozu, potvrzují se 319. až 328. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(149)

Po poskytnutí prozatímních informací, jakož i v reakci na poskytnutí konečných informací výbor ERC uvedl, že v rozporu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení nebyly účinky dovozu z Koreje na výrobní odvětví Unie izolovány a řádně posouzeny. Podle výboru ERC Komise neposkytla přesvědčivé vysvětlení, proč by tento dovoz neměl být považován za významný faktor přispívající k újmě.

(150)

Zaprvé, účinky dovozu z jiných třetích zemí, a zejména z Koreje, byly řádně a odděleně posouzeny ve 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho Komise v rozporu s tvrzením výboru ERC dospěla k závěru, že dovoz z Koreje přispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie. Tento příspěvek však nebyl takový, aby oslabil příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí, a to z důvodů, které již byly uvedeny ve 334. a 356. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(151)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací výbor ERC rovněž tvrdil, že Korea měla být zahrnuta do kumulativní analýzy Komise a že selektivní kumulace s vyloučením korejského dovozu zkresluje makroekonomický obraz. Komise s odkazem na čl. 3 odst. 4 základního nařízení a na oddíl 4.3.1 prozatímního nařízení uvedla, že účinky korejského dovozu nemohly být posouzeny kumulativně, protože pro Koreu nebylo zjištěno žádné dumpingové rozpětí. Proto bylo tvrzení ERC zamítnuto. V každém případě byl potenciální poškozující účinek dovozu z Koreje analyzován v oddíle 5.2.1, a zejména v 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(152)

Podobně společnost Nan Ya v reakci na poskytnutí prozatímních informací namítla, že závěr Komise, že dovoz do Unie z Koreje neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Tchaj-wanu a újmou, je nedostatečný, a požádala Komisi, aby své rozhodnutí přehodnotila. Společnost Nan Ya tvrdila, že Korea představovala v posuzovaném období velkou část veškerého dovozu, zatímco dovoz do Unie z Tchaj-wanu měl po celé posuzované období velmi omezený význam (a po většinu období klesal) a Tchaj-wan si ve srovnání s výrobním odvětvím Unie a Koreou udržoval na trhu zanedbatelný podíl.

(153)

Jak je uvedeno v oddíle 4.3.1 prozatímního nařízení, tchajwanský dovoz je pro účely tohoto případu posuzován souhrnně s dovozem z Číny a Thajska. Dotčené země zvýšily svůj podíl na celkovém dovozu do Unie z méně než 11 % na více než 35 %, zatímco podíl korejského dovozu na celkovém dovozu se v posuzovaném období snížil o 2 procentní body. I při individuálním posouzení vývoje tchajwanského dovozu došlo v posuzovaném období k jeho nárůstu o 73 %. Proto, jak je uvedeno v 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu z dotčených zemí a jejich vývoji během posuzovaného období nebylo možné vyvodit závěr, že dovoz z Koreje mohl oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou způsobil výrobnímu odvětví Unie. Proto musí být tvrzení společnosti Nan Ya zamítnuto.

(154)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 329. až 334. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(155)

Výbor ERC v návaznosti na poskytnutí prozatímních informací uvedl, že neschopnost výrobního odvětví Unie udržet objem vývozu a ceny byla klíčovým faktorem, který přispěl k celkovému zhoršování jeho finanční situace. Podle výboru ERC nelze tento pokles vývozní výkonnosti při posuzování příčinných souvislostí ignorovat nebo bagatelizovat.

(156)

Vývozní výkonnost byla Komisí řádně vyhodnocena. Jak je uvedeno v oddíle 5.2.2 a v 357. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise ve svém posouzení vývozní výkonnost neignorovala ani nebagatelizovala. Dospěla k závěru, že vývozní výkonnost skutečně přispěla k nepříznivé situaci výrobců v Unii, ale ne v takové míře, aby oslabila příčinnou souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Tvrzení výboru ERC se tedy zamítá.

(157)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 335. až 340. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(158)

Po poskytnutí prozatímních informací výbor ERC opět konstatoval, že zhoršování výkonnosti začalo v roce 2022 a souviselo spíše s rostoucími cenami energií a surovin než se zvýšeným dovozem. Výbor ERC rovněž uvedl, že rozhodnutí výrobců v Unii snížit objem výroby a využití kapacity neodpovídá běžným konkurenčním reakcím, které se na trhu s komoditami očekávají. Podle výboru ERC měla Komise ověřit, zda toto prudké snížení výroby nebylo důsledkem úmyslných strategických rozhodnutí přijatých v očekávání tohoto antidumpingového řízení.

(159)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací výbor ERC tvrdil, že Komise neprokázala pozitivními důkazy, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl dumpingový dovoz, a nikoli prudký nárůst nákladů na energii a některé suroviny.

(160)

Komise ve skutečnosti analyzovala účinek zvýšených výrobních nákladů a prudkého nárůstu nákladů na energii v 341., 342. a 358. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a dospěla k závěru, že pokud by neexistoval cenový tlak ze strany dumpingového dovozu, výrobní odvětví Unie by bylo schopno přenést zvýšení nákladů a přiměřeně reagovat na měnící se podmínky na trhu.

(161)

Společnost Nan Ya po poskytnutí prozatímních informací rovněž tvrdila, že výrobní náklady zůstaly během posuzovaného období mimořádně vysoké, což vysvětluje, proč výrobní odvětví Unie nemohlo na zmenšujícím se trhu Unie přenést dodatečné náklady na své odběratele.

(162)

Komise s odkazem na analýzu příčinných souvislostí v oddílech 5.2.3 a 5.2.5 prozatímního nařízení uvedla, že činitele, jako jsou obchodní rozhodnutí výrobců v Unii, ceny energií a nárůst cen surovin, byly řádně přezkoumány a posouzeny. Jak je uvedeno v 306. a 314. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl to právě dumpingový dovoz za nízké ceny z dotčených zemí, který způsobil výrazný pokles cen výrobního odvětví Unie po roce 2022. V důsledku tohoto dumpingového dovozu (a bez jiných činitelů, jako jsou obchodní rozhodnutí výrobců v Unii, energetická krize nebo rostoucí ceny surovin) nebylo výrobní odvětví Unie schopno prodávat za ceny pokrývající jeho výrobní náklady a v roce 2023 a v období šetření bylo ztrátové. Nebýt cenového tlaku dumpingového dovozu, bylo by výrobní odvětví Unie schopno absorbovat rostoucí výrobní náklady a adekvátně reagovat na měnící se podmínky na trhu. Pokud jde o vývoj nákladů a prodejních cen, jak vyplývá z tabulky 8 („Prodejní ceny v Unii“) prozatímního nařízení, zatímco výrobní náklady v Unii se v období od roku 2022 do období šetření snížily o 20 procentních bodů, prodejní ceny v Unii ve stejném období klesly o 90 procentních bodů. Tvrzení výboru ERC a společnosti Nan Ya se proto zamítají.

(163)

Společnost Aditya Birla dále ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že Komise řádně nezohlednila zkreslující účinky pandemie COVID-19 na posouzení újmy. Pokud se podle vývozce při výpočtu újmy vychází z údajů mezi lety 2020 a 2021 bez provedení dostatečných úprav, vede to ke směšování hospodářských zkreslení a skutečné újmy a následně pak ke zjevnému pochybení v analýze příčinné souvislosti a nepřičtení újmy. Zaprvé, výpočty újmy (včetně prodeje pod cenou a cenového podbízení) vycházejí z období šetření, a nikoli z období pandemie COVID-19, které tomuto období předcházelo o několik let. V obecnější rovině navíc posouzení újmy provedené Komisí zohledňuje údaje za posuzované období a provádí dynamické posouzení makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie v tomto období, včetně let 2020–2021. Jak vyplývá z 257., 258., 288., 306., 321., 345. a 364. bodu odůvodnění prozatímního nařízení (v rozporu s tvrzením společnosti Aditya Birla), Komise při posuzování újmy řádně zohlednila dopad pandemie COVID-19 na situaci výrobního odvětví Unie. A konečně, společnost Aditya Birla nezdůvodnila, jak by účinky pandemie COVID-19 oslabily příčinnou souvislost nebo jinak zneplatnily posouzení příčinné souvislosti provedené Komisí. Tvrzení společnosti Aditya Birla se proto zamítá.

(164)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzuje Komise svá zjištění uvedená v 341. až 353. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(165)

Potvrzují se závěry ohledně příčinné souvislosti, k nimž se dospělo ve 354. až 360. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(166)

Žadatel po poskytnutí prozatímních informací uvedl, že Komise podhodnotila cílový zisk výrobního odvětví epoxidových pryskyřic v Unii, když vzala za základ minimální ziskové rozpětí ve výši 6 %. Žadatel navrhl, že přiměřené ziskové rozpětí by mělo činit alespoň [10–20] %, což je průměrné ziskové rozpětí v letech 2020–2022. Podle žadatele by úprava cílového zisku nad 6 % hranici byla rovněž v souladu s nedávnou praxí Komise, kdy ziskovost přesahující 6 % byla výrobním odvětvím Unie dosahována před posuzovaným obdobím a Komisí akceptována.

(167)

Zaprvé se odkazuje na 364. bod odůvodnění prozatímního nařízení, který obsahuje vyčerpávající vysvětlení ohledně stanovení cílového zisku v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení. Za druhé, ačkoli žadatel argumentoval ve prospěch použití průměrného ziskového rozpětí v letech 2020 až 2022, sám tuto volbu bagatelizoval tím, že uznal, že „zatímco úroveň zisku v roce 2021 byla výrazně vyšší než očekávaný cílový zisk, 6 % ziskové rozpětí vykázané v letech 2020 a 2022 rovněž neslouží jako reprezentativní referenční hodnota“. Kromě toho, jak je uvedeno v prozatímních zjištěních Komise, ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku za období před posuzovaným obdobím nemohla být smysluplně posouzena vzhledem k nedostatku spolehlivých údajů nebo velkému kolísání zisků v uvedeném období. Tvrzení žadatele je proto třeba zamítnout.

(168)

Žadatel dále v reakci na poskytnutí prozatímních informací tvrdil, že při stanovení cílové ceny by Komise měla použít standardní náklady na dodržování předpisů podle odvětví (s odkazem na zprávu Komise o posouzení nákladů v chemickém průmyslu Unie zveřejněnou v roce 2016), jelikož odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník neobsahují žádné konkrétní kvantitativní údaje.

(169)

Zaprvé, jak žadatel ve svém podání uznal, Komise pro své výpočty budoucích nákladů na dodržování předpisů vyžaduje kvantifikovatelné a ověřitelné údaje, které výrobci v Unii zařazení do vzorku v tomto případě nepředložili, jak je uvedeno v 364. až 365. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výpočet ceny nepůsobící újmu (včetně nákladů na výzkum a vývoj, inovace a budoucí dodržování předpisů) navíc zahrnuje individuální údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku. Proto by v rámci výpočtu nebylo možné nahradit údaje za jednotlivé společnosti údaji za jednotlivá odvětví. Z výše uvedených důvodů musí být tvrzení žadatele zamítnuto.

(170)

Žadatel nakonec uvedl, že čínští výrobci zřejmě přijali synchronizovanou cenovou strategii, neboť rozpětí újmy vypočtená pro čínské vývozce zařazené do vzorku vykazují téměř naprosté cenové sladění, což vyvolává obavy z možného protisoutěžního jednání. Jelikož žadatel neposkytl žádné podložené důkazy na podporu svého tvrzení (které v žádném případě nespadá do oblasti působnosti základního nařízení), Komise je nemohla přezkoumat, a proto musí být zamítnuto. Žadatel toto tvrzení zopakoval po poskytnutí konečných informací, avšak stále bez jakýchkoli podpůrných důkazů.

(171)

Jak je uvedeno výše v 113. a 114. bodě odůvodnění, vývozní cena thajské společnosti byla opravena a Komise následně revidovala rozpětí újmy pro Thajsko. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(172)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(173)

Výbor ERC tvrdil, že vysoká úroveň cel ztíží přístup dovozu z Číny do Unie, a zopakoval, že snížená dostupnost epoxidových pryskyřic za konkurenceschopné ceny by mohla vést k vyšším nákladům pro navazující průmyslová odvětví závislá na těchto vstupech. Jeho tvrzení se zamítá s odkazem na oddíl 7.4 prozatímního nařízení, zejména na 391. až 392. bod odůvodnění. Po poskytnutí konečných informací výbor ERC zopakoval své argumenty, přičemž analýzu zájmů Unie považoval za nevyváženou a požadoval konkrétní posouzení dopadů na navazující odvětví, aniž by předložil jakékoli důkazy nebo nové argumenty.

(174)

Společnost Aditya Birla dále uvedla, že uložení antidumpingových cel by mělo negativní dopad na cíle Unie v oblasti čisté energie a energetické bezpečnosti, neboť by vedlo ke zvýšení nákladů, snížení bezpečnosti dodávek a podkopání klíčových politik EU v oblasti klimatu a energetiky, což by v konečném důsledku bylo v rozporu s cíli Unie v oblasti rozšiřování využití energie z obnovitelných zdrojů a elektrifikace. Vývozce rovněž uvedl, že uložení opatření by rovněž vedlo k uzavření výrobních závodů společnosti CTP, která je přidruženou společností společnosti Aditya Birla v Unii.

(175)

V rozporu s tvrzením společnosti Aditya Birla a v souladu s 388. bodem odůvodnění prozatímního nařízení by existence výrobního odvětví epoxidových pryskyřic v Unii a stabilita dodávek pro uživatelská odvětví byly ohroženy v případě neexistence předmětných opatření (a nikoliv v případě jejich uložení). Závislost na dumpingovém dovozu by ve skutečnosti podkopala úsilí Unie o rozvoj vlastní spolehlivé průmyslové základny, která by umožnila splnit cíle v oblasti využití energie z obnovitelných zdrojů a uhlíkové neutrality. V návaznosti na činnost přidružené společnosti Aditya Birla v Unii se připomíná, že kromě dostatečné kapacity, kterou mají výrobci v Unii k dispozici, existují další velké vyvážející země, jako je Indie, Korea nebo Švýcarsko, a jejich výrobci (včetně společnosti Aditya Birla a indického výrobce, který je ve spojení se společností CTP) představují alternativní zdroje dodávek a zdravou konkurenci pro výrobní odvětví Unie. Za druhé, čínskému, thajskému a tchajwanskému dovozu nebude bráněno ve vstupu do Unie, pouze bude vstupovat za spravedlivé ceny tím, že z něj budou placena cla. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tvrzení společnosti Aditya Birla zamítá.

(176)

V reakci na poskytnutí konečných informací společnost Nan Ya tvrdila (rovněž s odkazem na oznámenou událost vyšší moci v závodě společnosti Westlake v případě jednoho z typů výrobku), že opatření pravděpodobně neochrání výrobu v Unii, ale umožní společnostem, které podaly podnět, nahradit výrobu epoxidové pryskyřice v Unii vlastním dovozem ze Spojených států, kde jsou výrobní náklady výrazně nižší. Společnost Nan Ya dále uvedla, že opatření zvýšila riziko protisoutěžního chování největších výrobců v Unii, přičemž poukázala na předchozí zapojení společnosti Westlake do kartelové činnosti v Unii a ve Spojeném království.

(177)

Tvrzení společnosti Nan Ya nebyla doložena důkazy, a proto byla považována za čistě spekulativní. Vývozce nezdůvodnil, jak by prohlášení o dočasné události vyšší moci týkající se určitého typu výrobku nebo dřívější protisoutěžní chování výrobců v Unii mohlo zpochybnit nebo převážit celkový zájem na uložení opatření na ochranu obchodu, jejichž cílem je obnovit rovné podmínky v odvětví epoxidových pryskyřic. Tvrzení společnosti Nan Ya proto byla zamítnuta.

(178)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací dovozce De Monchy, který není ve spojení a který distribuuje pryskyřice společnosti Nan Ya, znovu vyjádřil svůj nesouhlas s antidumpingovými cly zavedenými na dovoz z Tchaj-wanu. Podle dovozce by omezené dodávky od společnosti Nan Ya v důsledku předmětných opatření mohly negativně ovlivnit konečné uživatele, zvýšit úroveň cen konečných výrobků a mohly by také vést ke ztrátě zakázek a zaměstnanců na straně dovozce.

(179)

Kromě toho se po poskytnutí prozatímních informací přihlásili další dovozci pryskyřic od tchajwanské společnosti Nan Ya, který není ve spojení, a současně také jeden uživatel (společnost QR Polymers), kteří požadovali přehodnocení prozatímních zjištění. Společnost QR Polymers uvedla, že na rozdíl od předběžného závěru Komise uvedeného v 389. bodě odůvodnění prozatímního nařízení společnost nedosáhla úrovně zisku, jakou uvádí Komise, podíl nákladů na epoxidové pryskyřice na celkových nákladech společnosti není omezen a alternativní zdroje dodávek neexistují nebo nejsou připraveny dodávat množství epoxidových pryskyřic, které bude společnost QR Polymers potřebovat. Společnost QR Polymers po poskytnutí konečných informací své tvrzení zopakovala a dodala, že Komisi poskytla podrobné kvantitativní údaje o své finanční výkonnosti, o svých nákupech, o podílu dovozu na svých nákupech a o svých prodejích. Podle společnosti QR Polymers měla Komise k dispozici všechny údaje nezbytné pro posouzení její situace. Společnost QR Polymers dále zdůraznila, že škoda jí způsobená se bude šířit celým řetězcem, a předložila Komisi podpůrné dopisy od zákazníka společnosti QR Polymers, dodavatele, výrobce pracujícího na zakázku a jednoho z distributorů.

(180)

Zaprvé, jelikož společnost De Monchy ani společnost QR Polymers nevyplnily speciální dotazník Komise s ověřitelnými údaji, které by kvantifikovaly případný účinek cel na tyto společnosti, jsou vznesená tvrzení čistě spekulativní a nelze je věcně posoudit. Společnost QR Polymers neprokázala, že by byla ztrátová, a nedoložila tvrzení, že by se nemohla přeorientovat na jiné dodavatele než společnost Nan Ya, ani to, jak by 11 % clo uložené společnosti Nan Ya ovlivnilo její obchodní výsledky. Společnost QR Polymers představuje pouze zlomek výrobního odvětví epoxidových pryskyřic v Unii a její situace by nemohla změnit analýzu zájmu Unie a celkové závěry, které Komise vyvodila v prozatímních zjištěních nebo v tomto nařízení. Kromě toho dopisy poskytnuté na podporu jejích argumentů vyjadřují pouze obecné obavy ohledně důsledků antidumpingových opatření proti společnosti Nan Ya a byly poskytnuty pouze v důvěrné formě. Taková obecná prohlášení nemohou v žádném případě zpochybnit analýzu zájmu Unie provedenou Komisí v tomto případě. Dále se připomíná, že společnost QR Polymers nepředložila žádné podložené důkazy o tom, proč by se jí mělo dostat zvláštního individuálního zacházení (viz 189. a 190. bod odůvodnění níže). Za druhé, jak je uvedeno v 393. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, opatření budou mít na dovozce pravděpodobně pouze nevýznamný dopad (pokud vůbec nějaký), protože ti mohou nadále dovážet epoxidovou pryskyřici za přiměřené ceny z dotčených zemí (a od jejich vývozců, jako je společnost Nan Ya) nebo z jiných třetích zemí. Ačkoli by antidumpingová opatření mohla vést ke zvýšení cen epoxidových pryskyřic a mohla by mít nepříznivý vliv na dovozce a uživatele, jak je uvedeno v 391. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, předpokládá se, že v důsledku cel dojde pouze k mírnému zvýšení cen. Jakákoli cenová korekce by nadto byla pouze projevem obnovení spravedlivého obchodu v situaci, kdy by ceny výrobního odvětví Unie byly stlačeny v důsledku dumpingového dovozu. Tvrzení stran se tedy zamítají.

(181)

Kromě toho společnost De Monchy ve své odpovědi na poskytnutí prozatímních informací uvedla, že mnoho starších výrobních závodů v Unii vyžaduje značnou údržbu, což vede k možným zpožděním nebo nedostatku dodávek pro konečné uživatele. Jak je uvedeno v 387. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kromě dostatečné kapacity výrobců v Unii a dotčených zemí (jejichž dovoz může vstupovat do Unie za spravedlivé ceny) existují další velké země vyvážející epoxidové pryskyřice do Unie, jako je Indie, Korea nebo Švýcarsko. Za třetí, společnost De Monchy navíc nepředložila žádné podložené důkazy o tom, že by výrobci v Unii nebyli schopni uspokojit poptávku uživatelů v Unii. Tvrzení společnosti De Monchy se proto zamítá. V návaznosti na poskytnutí konečných informací společnost QR Polymers tvrdila, že událost vyšší moci, kterou společnost Westlake oznámila v případě výroby bisfenolu F, a zastavení výroby ECH společností Westlake ilustrují skutečnost, že uložení opatření situaci v oblasti výroby epoxidových pryskyřic v Evropě nezlepší, nýbrž zhorší. Tvrzení společnosti QR Polymers bylo zamítnuto s odůvodněním, že dočasná událost vyšší moci u jednoho z typů výrobku nebo zastavení výroby suroviny jedním z výrobců v Unii nemůže podstatně ovlivnit situaci v oblasti dodávek v Unii, zejména za přítomnosti dodávek od jiných výrobců v Unii (např. společnost Olin) nebo z dotčených zemí (např. Tchaj-wan nebo Thajsko) za spravedlivé ceny nebo z jiných třetích zemí. Společnost QR Polymers i De Monchy dále s odkazem na oznámení společnosti Westlake o uzavření závodu na výrobu kapalných epoxidů v Nizozemsku v roce 2025 tvrdily, že situace na trhu s epoxidy v Evropě se radikálně změnila, což vedlo k okamžité nedostatečné dostupnosti epoxidových pryskyřic, které jsou vyráběny v Unii a určeny pro trh Unie. Podle těchto dovozců musí být ztráta kapacity společnosti Westlake v Evropě kompenzována dovozem z Tchaj-wanu a Komise by měla znovu přezkoumat své rozhodnutí týkající se tchajwanského dovozu, aby se minimalizovaly škody na evropském trhu s epoxidy. Je třeba zdůraznit, že cílem opatření je chránit oprávněné zájmy celého výrobního odvětví Unie (zahrnujícího šest skupin výrobců, jak je uvedeno ve 249. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), a nikoli pouze zájmy konkrétní společnosti, jako je Westlake. Uzavření jednoho ze závodů nemůže vyvrátit závěr Komise, že situace v oblasti dodávek pro uživatele a dovozce v Unii není ohrožena vzhledem ke zbývající značné kapacitě v Unii a existenci zdrojů dodávek ve třetích zemích, včetně dotčených zemí, za spravedlivé ceny. Oznámení o uzavření je navíc pouze projevem ničivých účinků, které měl dumpingový dovoz z dotčených zemí (včetně Tchaj-wanu) na jednoho z výrobců epoxidových pryskyřic v Unii, a o to více zvyšuje potřebu uložit opatření, aby byla chráněna zaměstnanost a výroba v Unii. Další argumenty společností QR Polymers a De Monchy je proto třeba odmítnout.

(182)

V reakci na poskytnutí konečných informací se společnost Akzo Nobel obrátila na Komisi s žádostí, aby snížila nebo zrušila výši cla, které má být uloženo společnosti Chang Chun Plastics Co. (CCP). Podle tohoto uživatele by tato výše cla ohrozila stabilitu dodávek, snížila efektivitu výroby a oslabila konkurenceschopnost odvětví nátěrových hmot v Unii.

(183)

Zaprvé, antidumpingové rozpětí společnosti CCP není prohibitivní a nebrání společnosti Akzo Nobel v tom, aby nadále odebírala epoxidové pryskyřice od společnosti CCP za spravedlivé ceny. Kromě toho má společnost Akzo Nobel k dispozici další dostupné zdroje dodávek z Unie nebo ze zemí mimo ni. Za druhé se odkazuje na 380. bod odůvodnění prozatímního nařízení, přičemž se zjistilo, že uživatelé v odvětví nátěrových hmot (včetně společnosti Akzo Nobel) i) měli vysoké ziskové rozpětí, ii) podíl nákladů na epoxidové pryskyřice na jejich výrobních nákladech byl omezený a iii) jejich příjmy z výrobků obsahujících epoxidové pryskyřice jsou omezené, což dále snižuje dopad opatření na odvětví nátěrových hmot. Tvrzení společnosti Akzo Nobel bylo proto zamítnuto jako neoprávněné.

(184)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací výbor ERC tvrdil, že Komise selektivně interpretovala míry využití kapacity výrobního odvětví Unie. Podle výboru ERC Komise předkládá dvě vzájemně neslučitelná tvrzení, která nemohou být současně pravdivá – na jedné straně uvádí výrobní kapacitu výrobců v Unii, jejíž nízké využití je důkazem podstatné újmy, a na druhé straně tutéž kapacitu prezentuje jako záruku spolehlivých dodávek po zavedení cel.

(185)

Ve vlastních zjištěních Komise není žádný rozpor ani neslučitelnost. Využití kapacity je totiž jedním z ukazatelů zkoumaných v rámci analýzy újmy. Nízká míra využití kapacity v důsledku tlaku dumpingového dovozu není v rozporu se zjištěním, že v Unii je k dispozici dostatečná výrobní kapacita a že po uložení opatření je možné zvýšit dodávky navazujícím výrobním odvětvím. Argument výboru ERC byl proto zamítnut.

(186)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, Komise potvrdila svůj závěr uvedený v 394. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz epoxidových pryskyřic pocházejících z Číny, Tchaj-wanu a Thajska není v zájmu Unie.

(187)

Vzhledem k tomu, že u dovozu z Koreje nebyl zjištěn žádný dumping, řízení týkající se dovozu pocházejícího z Koreje se ukončuje.

(188)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(189)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost QR Polymers požádala Komisi o osvobození od antidumpingových opatření pro konečné použití epoxidových pryskyřic dovážených společností QR Polymers od společnosti Nan Ya. Společnost QR po poskytnutí konečných informací zopakovala své tvrzení, aniž by však předložila nové důkazy.

(190)

Společnost QR Polymers ve své žádosti nezdůvodnila, na základě čeho a pro jaké konečné použití by se na typy epoxidové pryskyřice dovážené od společnosti Nan Ya mělo vztahovat osvobození od cla pro konečné použití. Proto musí být žádost společnosti QR Polymers zamítnuta.

(191)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(192)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz“ pocházející z příslušné dotčené země.

(193)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (27). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(194)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz“ pocházející z příslušné dotčené země.

(195)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(196)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(197)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z příslušné dotčené země vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření dotčený výrobek do Unie nevyváželi.

(198)

Vyvážející výrobci z Čínské lidové republiky, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(199)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(200)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(201)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(202)

Komise na základě údajů z databáze Surveillance analyzovala, zda kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. V rámci této analýzy Komise porovnávala:

(203)

Žádné ze čtyř výše uvedených srovnání neprokázalo další výrazný nárůst dovozu vedle výše dovozu, který způsobil újmu během období šetření.

(204)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr se zpětnou platností nejsou splněny.

(205)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (28), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(206)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,