(EU) 2025/1456Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1456 ze dne 17. července 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz taveného oxidu hlinitého pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 21. listopadu 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu taveného oxidu hlinitého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 9. října 2024 společnost Imerys S.A. (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího tavený oxid hlinitý ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/260 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, známé vyvážející výrobce, orgány v ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby jej zúčastnili.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Dovozce ve spojení, společnost Reckel GmbH (dále jen „Reckel“), zpochybnil vhodnost Mexika, které bylo v podnětu použito jako reprezentativní země, jako reprezentativní země a tvrdil, že nemá dostatečně konkurenceschopnou výrobu výrobků, které jsou předmětem šetření, a vhodné výrobní podmínky podobné těm v Číně. Jako vhodnější alternativu navrhuje Brazílii vzhledem k tomu, že její podmínky v oblasti surovin jsou srovnatelnější s čínskými podmínkami.

(7)

Uživatel v Unii, společnost RHI Magnesita GmbH, se vyjádřil k zahájení antidumpingového šetření a kritizoval výběr Mexika jako referenční země pro určení běžné hodnoty taveného oxidu hlinitého. Tvrdil, že Mexiko – s pouhými dvěma výrobci – nemá dostatečně konkurenceschopnou výrobu, což naznačuje, že trh není konkurenční. Kromě toho poukázal na to, že Mexiko nemá podobné podmínky v oblasti surovin jako Čína, která má značné zásoby nerostných surovin, a navrhl, že Brazílie by byla vhodnější alternativou vzhledem ke srovnatelným výrobním podmínkám.

(8)

Sdružení uživatelů v Unii, Verband Deutscher Schleifmittelwerke e.V. (dále jen „VDS“), se vyjádřilo k zahájení antidumpingového šetření a vzneslo námitku proti výběru Mexika jako reprezentativní třetí země pro určení běžné hodnoty taveného oxidu hlinitého. Sdružení VDS tvrdilo, že Mexiko je pro tuto úlohu nevhodné, protože v něm neexistuje významná výroba výrobku, který je předmětem šetření, a je zde pouze malé zastoupení výrobců, kteří používají různé stupně a dražší suroviny. Vyjádřilo obavy, že tato volba by vedla ke zkresleným výsledkům, a zdůraznilo, že je důležité zajistit, aby výpočty dumpingu a újmy vycházely z objektivního a spravedlivého základu. Sdružení VDS navrhlo použít místo toho jako reprezentativní třetí zemi Indii a poukázalo na to, že Indie má relevantnější výrobní prostředí a vhodnější nákladové struktury srovnatelné s těmi v Číně, což zajišťuje přesnější a spolehlivější výpočty.

(9)

Uživatel v Unii, společnost Wester Mineralien GmbH (dále jen „Wester“), tvrdil, že podnět přesvědčivě neprokazuje, že dochází k dumpingu, protože volba Mexika jako reprezentativní země pro výpočet běžné hodnoty je nevhodná. Společnost Wester zdůraznila, že použitá metodika založená na početně zjištěné běžné hodnotě z mexických údajů neodráží přesně situaci, protože Mexiko nemá významnou a konkurenceschopnou výrobní základnu pro tavený oxid hlinitý. Proto se zasazovala o ukončení antidumpingového řízení.

(10)

Ve fázi zahájení šetření bylo Mexiko považováno za potenciální reprezentativní zemi, neboť se mělo za to, že vyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Je však důležité si uvědomit, že počáteční úvaha byla pouze začátkem důkladného vyšetřovacího řízení. V průběhu šetření byla volba reprezentativní země Komisí upřesněna a vyhodnocena na základě zvláštních kritérií podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tato kritéria, mezi něž patří dostupnost a kvalita údajů a srovnatelnost hospodářského prostředí s čínským, byla pečlivě uplatňována, aby bylo zajištěno spravedlivé a přesné určení běžné hodnoty. Tento postup a důvody konečného výběru jsou podrobně vysvětleny v oddíle 3.2.2 se zdůrazněním závazku Komise zachovat transparentnost a metodickou přísnost v průběhu celého šetření.

(11)

Některé strany předložily připomínky k určení kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) týkající se určitých technických potíží a chybějících vlastností. Někteří uživatelé tvrdili, že rozlišení mezi hnědým taveným oxidem hlinitým prvního a druhého stupně, které se odráží v PCN, není nezbytné, protože souvisí s obsahem taveného oxidu hlinitého (Al2O3) a oxidu železa (III) (Fe2O3), které jsou již zohledněny samostatně. Komise vzala na vědomí všechny předložené technické připomínky. Šetřením bylo zjištěno, že rozlišení mezi hnědým taveným oxidem hlinitým první a druhé jakosti v PCN je umělé, neodráží normy uznávané odvětvím a lze jej vykládat různým způsobem. Proto byla nutná úprava PCN, pokud jde o hnědý tavený oxid hlinitý. Komise se domnívala, že při porovnávání výrobků jsou rozhodujícími prvky obsahy Al2O3 a Fe2O3, které se odrážejí v hodnotách A1/A2 a F1/F2 v rámci PCN. Kontrolní čísla výrobku B2GA2F1 a B1GA2F1 byla proto porovnána za účelem stanovení rozpětí újmy, jak je podrobně popsáno v oddíle 6.1. Pokud jde o další technické vlastnosti, které byly navrženy k zahrnutí, Komise konstatovala, že stávající struktura PCN dostatečně zachycuje všechny relevantní vlastnosti pro účely šetření.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska velikosti výroby a množství prodeje výrobku, který je předmětem šetření, od 1. října 2023 do 30. září 2024, a zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii nacházejících se ve dvou různých členských státech. Na základě informací dostupných v této fázi představovali výrobci v Unii zařazení do vzorku téměř 50 % odhadované celkové výroby a více než 40 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(14)

Vzhledem k tomu, že jedna ze společností zařazených do vzorku, MOTIM Electrocorundum Ltd. (Maďarsko), neodpověděla na dotazník, navrhla Komise nahradit tuto společnost jiným výrobcem v Unii, a to společností Alteo Fused Alumina (Francie), která rovněž projevila zájem o účast ve vzorku. Na základě informací dostupných v této fázi představoval vzorek více než 44 % odhadované celkové výroby v Unii a více než 38 % odhadovaného celkového množství prodaného obdobného výrobku v Unii a zajistil rovněž dobré zeměpisné rozložení.

(15)

Vzorek byl potvrzen a je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(17)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo deset dovozců, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu dovozu a prodeje dotčeného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci.

(18)

Jeden uživatel v Unii, společnost Tyrolit, jedno sdružení uživatelů v Unii, VDS, a jeden dovozce ve spojení, společnost Reckel, se vyjádřili ke vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, a uvedli, že do vzorku byli zařazeni pouze obchodníci se surovinami, a nikoli výrobci, kteří suroviny zpracovávají. Obě strany dále tvrdily, že dovozci zařazení do vzorku se zaměřují především na dovoz komodit, jako je hnědý a bílý tavený oxid hlinitý, a jen omezeně se podílejí na dovozu zvláštních jakostních tříd. Tvrdily proto, že vzorek není reprezentativní. Komise uvedla, že několik stran, které se účastnily výběru vzorku, bylo přesněji klasifikováno jako uživatelé a nikoli jako dovozci, kteří nejsou ve spojení. Komise objasnila, že každá společnost, bez ohledu na to, zda nakupuje přímo z dotčené země nebo prostřednictvím dodavatele či obchodníka, se považuje za „uživatele v Unii“, pokud výrobek, který je předmětem šetření, následně začlení do svého vlastního výrobního procesu. Zahrnutí přímých uživatelů do výběru vzorku dovozců neslouží účelu šetření dovozců. Místo toho se zájmy uživatelů posuzují samostatně. Pokud jde o tvrzení o zvláštních jakostních třídách, Komise uvedla, že všechny typy taveného oxidu hlinitého mají podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Vzhledem k tomu, že dva dovozci zařazení do vzorku představovali na základě vyjádření stran účastnících se výběru vzorku více než 63 % objemu dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z Číny a 71 % dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech zemí původu, potvrdila Komise dne 17. prosince 2024 výběr vzorku.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(20)

Celkem 22 vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří představují 16,7 % celkového objemu vývozu taveného oxidu hlinitého z Číny do Unie, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala předběžný vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozic, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Obdržené připomínky jsou shrnuty a řešeny níže.

(21)

Společnost Dengfeng Wudu Abrasives Co. Ltd. (dále také „Wudu“), která byla vybrána do předběžného vzorku, znovu předložila údaje týkající se jejího vývozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie a vykázala nižší objem vývozu. Komise si vyžádala od společnosti Dengfeng Wudu Abrasives Co. Ltd. doplňující informace, aby byla v tomto řízení považována za spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Společnost Dengfeng Wudu Abrasives Co. Ltd. však požadované informace ve stanovené lhůtě neposkytla.

(22)

Vzhledem k aktualizovanému nižšímu objemu vývozu oznámenému společností Wudu a vzhledem k tomu, že neodpověděla na žádost Komise o dodatečné informace, měla Komise za to, že tato společnost při šetření nadále nespolupracuje, a proto již není součástí vzorku nebo spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(23)

Společnost Shanxi Lvliangshan Minerals Co. Ltd. (dále jen „Lvliangshan“) tvrdila, že předběžný vzorek tří vyvážejících výrobců není reprezentativní, neboť představuje pouze 6,2 % celkového objemu vývozu taveného oxidu hlinitého z Číny do Unie. Dále uvedla, že vývozci zařazení do vzorku musí být skutečnými vyvážejícími výrobci, kteří jsou schopni poskytnout spolehlivé údaje o výrobních nákladech a prodeji na vývoz. Společnost Shanxi Lvliangshan Minerals Co., Ltd. navrhla, aby byl výběr vzorku založen na největším objemu výroby.

(24)

Společnost Art Abrasives (Guizhou) Co., Ltd. požádala o zařazení do konečného vzorku, protože je jediným výrobcem v ČLR, který používá jako suroviny pro výrobu polodrolivého taveného oxidu hlinitého jak oxid hlinitý, tak bauxit, přičemž se opírá o komplexní řadu pokročilých úprav tohoto typu výrobku.

(25)

Společnost Tyrolit tvrdila, že při výběru vzorku by měly být zohledněny i další faktory, jako je úroveň kvality dotčeného výrobku a specifikace úpravy. Společnost Tyrolit a sdružení VDS rovněž požádaly o zařazení alespoň jednoho dalšího vyvážejícího výrobce, aby se zvýšila reprezentativnost vzorku. Společnost Tyrolit se alternativně domnívala, že by se šetření mělo omezit na komodity (zejména hnědý a bílý tavený oxid hlinitý), které údajně představují 75–80 % celkového objemu taveného oxidu hlinitého.

(26)

Pokud jde o reprezentativnost vzorku a žádost o přidání vyvážejícího výrobce (výrobců), Komise měla za to, že celková nízká úroveň spolupráce čínských vyvážejících výrobců, roztříštěnost čínského domácího výrobního odvětví a relativní velikost společností, které se přihlásily, neodůvodňují zařazení dalšího vyvážejícího výrobce do vzorku a že vybraný vzorek je dostatečně reprezentativní, neboť představuje 6,1 % celkového dovozu. Pokud jde o tvrzení týkající se kvalitativních aspektů a používání různých výrobních postupů nebo surovin, Komise připomněla, že se nejedná o zákonná kritéria pro výběr vzorku podle článku 17 základního nařízení. Komise se rovněž domnívala, že vzorek založený na objemu vývozu do EU je reprezentativnější než vzorek založený na objemu výroby, jelikož se šetření zaměřuje na vývozní praktiky čínských hospodářských subjektů. Společnost Lvliangshan navíc nepředložila důkazy o tom, že společnosti předběžně zařazené do vzorku nejsou skutečnými vyvážejícími výrobci. Současně Komise vzala v úvahu, že současné šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který není omezen na komodity z taveného oxidu hlinitého. Z tohoto důvodu byla tvrzení týkající se těchto otázek zamítnuta.

(27)

Dále se ukázalo, že použití oxidu hlinitého a bauxitu společností Art Abrasives (Guizhou) Co. se týkalo pouze jednoho typu výrobku (polodrolivého oxidu hlinitého), zatímco společnost vyrábí mnohem širší sortiment typů výrobků spadajících do působnosti tohoto šetření. Toto tvrzení navíc nebylo potvrzeno „informacemi o vstupech“ předloženými touto stranou, které obsahovaly protichůdné informace. Navíc přidáním společnosti, která má „jedinečné“ výrobní techniky, by se vzorek nestal reprezentativnějším pro čínské hospodářské subjekty jako celek, právě naopak. Na tomto základě byla výše uvedená tvrzení zamítnuta.

(28)

Na základě výše uvedených skutečností a po obdržení připomínek k výběru vzorku a vzhledem k neexistující spolupráci ze strany společnosti Wudu, jak je vysvětleno v 21. bodě odůvodnění, se Komise rozhodla omezit konečný vzorek na dva vyvážející výrobce. Na tomto novém základě představuje konečný vzorek 4,5 % celkového dovozu dotčeného výrobku a 26,6 % dovozu dotčeného výrobku do Unie, jak uvedli spolupracující vyvážející výrobci.

(29)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(30)

Kromě toho podnět obsahoval dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2 a 2a základního nařízení. Proto Komise zaslala vládě ČLR dodatečné dotazníky zaměřené na tento aspekt.

(31)

Komise zveřejnila on-line (4) dotazníky pro vyvážející výrobce, uživatele, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii.

(32)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě nebo dálkové křížové kontroly podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily u těchto společností:

(33)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(34)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je umělý korund, chemicky definovaný i nedefinovaný, známý také jako tavený oxid hlinitý (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(35)

Druhy umělého korundu jsou také známy jako bílý tavený oxid hlinitý, růžový tavený oxid hlinitý, rubínový tavený oxid hlinitý, hnědý tavený oxid hlinitý, sol-gel atd. Všechny jsou zahrnuty, bez ohledu na jejich obchodní název, pokud splňují vlastnosti nebo specifikace uvedené v příslušných popisech kódů TARIC.

(36)

Tavený oxid hlinitý se vyrábí tavením bauxitu nebo oxidu hlinitého při velmi vysokých teplotách (přibližně 2 000 °C) v elektrické obloukové peci a následným ochlazením a drcením vzniklého materiálu.

(37)

Vzhledem ke své tvrdosti a tepelné odolnosti se tavený oxid hlinitý používá především ve dvou průmyslových odvětvích, a to v odvětví brusiv a žáruvzdorných materiálů. V odvětví brusiv se používá v široké škále aplikací, včetně broušení, leštění, řezání a otryskávání. V odvětví žáruvzdorných materiálů slouží jako žáruvzdorný materiál v prostředí vysokých teplot, jako jsou vyzdívky pecí, kelímky a žáruvzdorné cihly. Kromě těchto hlavních použití se tavený oxid hlinitý používá také při výrobě technické keramiky a jako přísada odolná vůči opotřebení v povrstvení povrchu v odvětví laminovaných výrobků.

(38)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 2818 10 11 , 2818 10 19 , ex 2818 10 91 a 2818 10 99 (kódy TARIC 2818 10 91 20, 2818 10 91 90) (dále jen „dotčený výrobek“).

(39)

Avšak umělý korund, v současnosti kódu TARIC 2818 10 91 30, (tj. slinutý korund s mikrokrystalickou strukturou sestávající z oxidu hlinitého (CAS RN 1344-28-1) a hlinitanu hořečnatého (CAS RN 12068-51-8) o obsahu (počítáno jako oxidy) 92 % hmotnostních nebo vyšším, avšak nejvýše 94 % hmotnostních oxidu hlinitého a 7 % (±1 %) oxidu hořečnatého) není součástí výrobku, který je předmětem šetření. Součástí výrobku, který je předmětem šetření, nejsou ani mechanické směsi umělého korundu a jiných látek, v současnosti zařazené do čísla 3824 .

(40)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(41)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(42)

Několik stran, zejména uživatelé z Unie z odvětví žáruvzdorných materiálů, tvrdilo, že neexistuje vzájemná zaměnitelnost mezi taveným oxidem hlinitým pro brusný stupeň a taveným oxidem hlinitým pro žáruvzdorný stupeň, a to na základě jejich rozdílných fyzikálních charakteristik, vlastností, použití a vnímání spotřebiteli. Mnozí uživatelé poukazovali na rozdíl ve velikosti částic mezi taveným oxidem hlinitým pro brusný stupeň a pro žáruvzdorný stupeň a tvrdili, že tavený oxid hlinitý pro brusný stupeň musí splňovat určité normy vydané Evropskou federací výrobců brusiv (FEPA), které jsou založeny na velikosti zrna. Naopak, u žáruvzdorného stupně oxidu hlinitého se používá širší rozmezí velikosti částic a méně přísné požadavky na rovnoměrnost velikosti částic. Několik uživatelů navíc tvrdilo, že oba stupně nejsou z hlediska nákladů a konečného použití vzájemně zaměnitelné, protože použití taveného oxidu hlinitého brusného stupně v odvětví žáruvzdorných materiálů by bylo příliš nákladné, zatímco tavený oxid hlinitý žáruvzdorného stupně je pro použití v brusných výrobcích technicky nevhodný.

(43)

Uživatelé z odvětví žáruvzdorných materiálů rovněž tvrdili, že výrobní odvětví Unie se zaměřuje především na výrobu taveného oxidu hlinitého brusného stupně, pouze 20 až 30 % výroby v Unii je pak určeno pro tavený oxid hlinitý žáruvzdorného stupně. Proto tvrdili, že v Unii neexistuje dostatečná kapacita k uspokojení poptávky po taveném oxidu hlinitém žáruvzdorného stupně. Kromě toho tvrdili, že vzhledem k tomu, že tavený oxid hlinitý žáruvzdorného stupně představuje tak malou část výroby výrobního odvětví Unie, vyloučení tohoto stupně z definice výrobku by neohrozilo účinky zamýšlených cel.

(44)

Komise uvedla, že brusné a žáruvzdorné stupně taveného oxidu hlinitého mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Oba stupně se skládají z 90–99 % oxidu hlinitého, mají vysokou tvrdost, vysokou hustotu a vysoký bod tání, vyznačují se nízkým obsahem nečistot, silnou odolností vůči tepelným šokům a značnou odolností vůči opotřebení. Pokud jde o rozdělení velikosti částic, Komise uvedla, že rozdíly ve velikosti částic jsou výsledkem klasifikačních procesů po tavení, jako je prosévání, a neodrážejí žádný přirozený rozdíl v povaze výrobku. Komise dále uvedla, že ve velikosti částic dochází k významnému překrývání, což by umožnilo zaměnitelné využití obou stupňů pro určitá použití. Šetřením bylo zjištěno, že uživatelé z odvětví žáruvzdorných materiálů, ačkoli převážně nakupují širší rozsah velikostí částic, rovněž nakupovali užší rozsahy zrnitosti, které se dostatečně překrývají s rozdělením velikosti částic obvykle spojovaným s taveným oxidem hlinitým pro brusný stupeň. Uživatelé v odvětví brusiv by také mohli z technického hlediska, jak potvrdilo německé sdružení pro brusiva (VDS), používat velikosti zrn, jež se obvykle používají v odvětví žáruvzdorných materiálů, i když toto použití neodpovídá normám FEPA, zejména v souvislosti s méně náročným použitím pro brusné účely. Šetřením bylo zjištěno, že dodržování norem FEPA není zákonnou povinností a není vždy uplatňováno při všech způsobech použití. Pokud jde o rozdíl v nákladech, Komise uvedla, že rozdíly v cenách nejsou považovány za dostatečný důvod pro vyloučení výrobku, pokud neexistují jasné důkazy o podstatných rozdílech ve fyzikálních, chemických nebo technických vlastnostech. Komise měla za to, že neexistence úplné zaměnitelnosti všech stupňů taveného oxidu hlinitého, kterou lze často přičíst nákladovým hlediskům na straně uživatelů žáruvzdorných materiálů nebo požadavkům na kvalitu v určitých špičkových použitích na straně uživatelů brusných materiálů, nepopírá závěr, že různé stupně taveného oxidu hlinitého spadají do oblasti působnosti téhož výrobku. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(45)

Komise se zabývá argumenty týkajícími se výroby taveného oxidu hlinitého žáruvzdorného stupně v Unii v oddíle 7 níže.

(46)

Některé strany tvrdily, že sol-gel korund a tavený oxid hlinitý mají velmi omezenou zaměnitelnost a že zatímco tavený oxid hlinitý se vyrábí z bauxitu a oxidu hlinitého, sol-gel korund se vyrábí z vysoce čistého boehmitu. Společnost Tyrolit konstatovala, že sol-gel korund se nevyrábí tavením jako tavený oxid hlinitý, ale odlišným výrobním postupem, který zahrnuje tvorbu sol-gelu rozptýlením boehmitu a přísad v okyselené vodě. Kromě toho společnost Tyrolit tvrdila, že vzhledem k vysoké ceně své suroviny, boehmitu, je sol-gel korund přibližně desetkrát dražší než tavený oxid hlinitý a že jeho nahrazení jiným typem taveného oxidu hlinitého v jeho složení by sice bylo teoreticky možné, ale mělo by významný dopad na kvalitu výsledných pojených nebo povlakovaných brusiv. Některé strany proto požadovaly, aby byl sol-gel korund vyloučen z rozsahu šetření.

(47)

Komise uvedla, že sol-gel korund má podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako jiné typy taveného oxidu hlinitého. Jak sol-gel, tak jiné typy výrobků z taveného oxidu hlinitého, včetně bílého a hnědého taveného oxidu hlinitého, se skládají převážně z oxidu hlinitého (Al2O3) a vykazují srovnatelnou úroveň tvrdosti, tepelné odolnosti a chemické stability, díky čemuž jsou vhodné pro podobná průmyslová použití. Ačkoli se sol-gel oxid hlinitý vyrábí odlišným procesem chemické syntézy, nikoli konvenčním tavením, a pochází z jiné suroviny, rozdíly ve výrobním postupu a vstupech nejsou samy o sobě relevantní pro určení, zda je typ výrobku odlišným výrobkem, pokud tento rozdíl ve výrobní metodice podstatně neovlivňuje funkční vlastnosti konečného výrobku. Ze stejného důvodu rozdíly v nákladech a cenách samy o sobě neodůvodňují závěr, že sol-gel by měl být považován za jiný výrobek. Skutečnost, že společnost Tyrolit uznává, že bílý tavený oxid hlinitý by teoreticky mohl nahradit sol-gel, i když se sníženým výkonem v náročnějších použitích, ukazuje, že různé typy taveného oxidu hlinitého mají v dostatečné míře společné základní funkční vlastnosti. Komise měla za to, že pro většinu použití jako brusiva existuje významná míra zaměnitelnosti mezi sol-gel oxidem hlinitým a jinými typy taveného oxidu hlinitého.

(48)

Komise proto dospěla k závěru, že připomínky týkající se definice výrobku neposkytly dostatečné odůvodnění pro vyloučení výrobku. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(49)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(50)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě taveného oxidu hlinitého. Příslušné informace poskytlo deset vyvážejících výrobců.

(51)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(52)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(53)

Dne 21. ledna 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření v ČLR, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodné reprezentativní země určila Mexiko a Brazílii. Všechny připomínky byly řešeny níže v oddíle 3.2.2.1.

(54)

Dne 5. března 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Mexikem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoví na základě společnosti ELMET, S.A. DE C.V.

(55)

Připomínky k těmto dvěma poznámkám byly shrnuty a řešeny v oddíle 3.2.2.

(56)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(57)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(58)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(59)

V nedávných šetřeních týkajících se metalurgického a chemického odvětví v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) (5) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(60)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (6). Komise zejména dospěla k závěru, že v metalurgickém a chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (7), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (8). Komise dále zjistila, že narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (9). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (10). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v metalurgickém a chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (11), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (12).

(61)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se metalurgického a chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (13) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(62)

V podnětu se uvádělo, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v Číně nelze v tomto případě použít domácí ceny a náklady čínského metalurgického a chemického odvětví. Na podporu svého stanoviska žadatel odkázal na zprávu, zejména na oddíly týkající se chemického odvětví (14), na předchozí šetření Komise týkající se chemických a navazujících metalurgických výrobků (15), jakož i na čínské právní předpisy.

(63)

Podnět konkrétně poukázal na to, že čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“, přičemž státní hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ (16). Čínská ústava a majetkové právo posilují nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR, která jde značně nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády vykonávají obecnou makroekonomickou kontrolu. Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky, při níž využívá různé nástroje, jako je průmyslové plánování, finanční systémy a regulační prostředí za účelem kontroly hospodářství (17). Zásadní je, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority v nich stanovené (18).

(64)

Chemický trh, konkrétně odvětví oxidu hlinitého, je předmětem významných zásahů ze strany čínské vlády, jak je ve zprávě podrobně popsáno. Státní kontrola je dále vykonávána prostřednictvím různých plánovacích a regulačních dokumentů spolu s politickými zásahy ad hoc, které se zaměřují na chemické odvětví a umožňují státu prosazovat jeho vize a provádět nezbytné úpravy (19). Pokud jde o oxid hlinitý, surovinu pro výrobu taveného oxidu hlinitého, ten je uveden v plánech, například ve 14. pětiletém plánu rozvoje zpracovatelského průmyslu municipality Čchung-čching (dále jen „plán Čchung-čching“), jehož cílem je posílit projekty v oblasti oxidu hlinitého a vybudovat místní systém dodávek (20).

(65)

S opětovným odkazem na zprávu podnět poukázal na to, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Státní strana nejen aktivně stanoví obecné ekonomické strategie jednotlivých státem vlastněných podniků a dohlíží na jejich provádění, ale osobuje si také právo podílet se na operativním rozhodování státem vlastněných podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech, jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků. Výměnou za to mají státní podniky řadu ekonomických výhod, zejména ochranu před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování. Vzhledem k vysoké míře zásahů státu do chemického průmyslu a vysokému podílu státních podniků v tomto odvětví v poměru k celkové výrobě nemohou za tržních podmínek fungovat ani soukromí výrobci výrobku, který je předmětem šetření. Veřejné i soukromé podniky v chemickém odvětví pravděpodobně spíše podléhají politickému dohledu a pokynům čínské vlády.

(66)

Přítomnost státu v podnicích státu umožňuje zasahovat do cen nebo nákladů. V tomto ohledu podnět odkazoval na zprávu a zdůraznil, že ačkoli lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí osoby ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Nejpozději od roku 2016 Komunistická strana Číny posílila svůj nárok, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí ve státních podnicích za účelem sledování vládních cílů. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a řídily se stranickou disciplínou. Kromě toho přítomnost státu a státní zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu.

(67)

Kromě toho veřejné politiky či opatření v Číně pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Příslušné plány existují na všech úrovních správy a týkají se prakticky všech hospodářských odvětví, zejména těch, která jsou považována za „strategická“. Provádění těchto plánů sledují orgány na každé správní úrovni. Systém hospodářského plánování v Číně proto vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví, která vláda označí za strategická nebo politicky významná, včetně chemického odvětví, což ovlivňuje navazující průmyslová odvětví, mezi něž patří výroba taveného oxidu hlinitého.

(68)

Neexistuje diskriminační uplatňování či existuje nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. Ačkoli je čínské úpadkové právo formálně založeno na obdobných zásadách jako odpovídající zákony v jiných zemích, vyznačuje se čínský systém soustavně nedostatečným prosazováním. Stát hraje v insolvenčním řízení významnou a aktivní úlohu a často má přímý vliv na jeho výsledek (21). Kromě toho je v Číně veškerá půda ve vlastnictví čínského státu a její přidělování závisí pouze na něm. Čínské právní předpisy týkající se úpadku a vlastnictví proto vedou ke zkreslení tím, že udržují v chodu podniky v platební neschopnosti a neposkytují půdu za tržních podmínek.

(69)

Mzdové náklady v Číně jsou také zkreslené, protože Čína neratifikovala několik základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy o svobodě sdružování a kolektivním vyjednávání. Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro obyvatele dané správní oblasti.

(70)

Přístup k finančním prostředkům je poskytován institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky a jednají v závislosti na státu. Čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státních bank, které zůstávají se státem spojeny nejen vlastnicky, ale i personálně, a stejně jako nefinanční státní podniky i banky pravidelně provádějí veřejné politiky určené vládou. Kromě toho výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. Přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, které vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(71)

Zkreslení čínského trhu jsou navíc systematické povahy. Pokud jde o výrobu taveného oxidu hlinitého, je zapojení vlády do odvětví energetiky obzvláště důležité. Vzhledem k vysokým teplotám, které jsou nutné pro výrobu taveného oxidu hlinitého (více než 2 000 °C), je výroba vysoce energeticky náročná. Kromě toho se trh s elektřinou v Číně vyznačuje silným zapojením státních podniků v různých fázích dodavatelského řetězce. Čínská vláda je rovněž silně zapojena zejména do stanovování cen energií, včetně poskytování preferenčních cen elektřiny pro určitá průmyslová odvětví na úrovni provincií.

(72)

Nakonec bylo v podnětu vyjádřeno stanovisko, že ceny nebo náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(73)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(74)

Při zkoumání, zda je v tomto šetření z důvodu existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, proto Komise vycházela z důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu, jakož i ve zprávě. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(75)

V odvětví výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává značná míra vlastnictví, kontroly, strategického dohledu nebo pokynů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství. Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky (22). Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (23), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země.

(76)

Šetřením bylo zjištěno, že v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, působí jak státní podniky, tak soukromé společnosti (24). Například společnost Chinalco, státní podnik spadající pod komisi SASAC (25), a China Henan International Cooperation Group Co., Ltd. (26), státní podnik vlastněný vládou Che-nanu, patří k největším dodavatelům bauxitu (27), přičemž bauxit je základním vstupem pro výrobu taveného oxidu hlinitého. Kromě toho, i když několik výrobců je soukromých, například společnost Zhengzhou Yufa Abrasives Co. Ltd. (dceřiná společnost skupiny Zhengzhou Yufa Group) (28) a společnost Saite (29), dceřiná společnost skupiny Bosai Group, působí také pod dohledem a vedením čínských orgánů (viz 85. a 86. bod odůvodnění).

(77)

Čínská vláda uplatňuje vůči podnikům svůj vliv také tím, že stanoví konkrétní cíle a politiky pro metalurgické a chemické odvětví, které jsou všichni účastníci povinni dodržovat bez ohledu na jejich soukromou nebo veřejnou povahu.

(78)

Například standardní podmínky vztahující se na odvětví hliníku (30) (dále jen „standardní podmínky“), vydané Ministerstvem průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“) v roce 2020, stanoví celkový rámec pro fungování odvětví hliníku na centrální úrovni. Cíle standardních podmínek jsou vyjádřeny takto: „[p]odporovat strukturální reformu odvětví hliníku na straně nabídky a vysoce kvalitní technologický rozvoj tohoto odvětví“ a zajistit, aby: „[t]ěžba bauxitu a výroba oxidu hlinitého, elektrolytického hliníku a sekundárního hliníku byly v souladu s celostátními a místními průmyslovými politikami, plány v oblasti nerostných surovin, právními předpisy a politikami v oblasti ochrany životního prostředí, úspor energie, těžby a bezpečnosti výroby, plány průmyslového rozvoje a dalšími požadavky.“ (31)

(79)

Kromě toho je oxid hlinitý zařazen do Katalogu podporovaných odvětví v západních regionech pro rok 2025 (32).

(80)

V nedávné době čínská vláda zveřejnila prováděcí plán pro kvalitní rozvoj odvětví hliníku (33) (dále jen „plán pro hliník“), v němž se uvádí, že: „Abychom podnítili kvalitní rozvoj odvětví hliníku, lépe podpořili klíčové řetězce zpracovatelského průmyslu, […] vypracovali jsme tento plán na období 2025–2027 […]. Vedeni úvahou Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru musíme plně uplatňovat hlavní zásady 20. celostátního sjezdu [Komunistické strany Číny] a druhého a třetího plenárního zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny a jednat v souladu s rozhodnutími celostátního zasedání o podpoře nové industrializace. […] Budeme usilovat o výrazné zvýšení odolnosti a úrovně bezpečnosti průmyslových a dodavatelských řetězců do roku 2027, přičemž celková situace průmyslového řetězce bude na světové špičce. Bezpečnostní kapacita zdrojů hliníku bude podstatně zvýšena, přičemž se bude usilovat o 3–5 % nárůst domácích zdrojů bauxitu a roční produkci recyklovaného hliníku přesahující 15 milionů tun. Průmyslová struktura bude optimalizována a klastry zpracovávající hliník se zlepší.“

(81)

Ve 14. pětiletém plánu provincie Šan-tung týkajícím se rozvoje odvětví hliníku (34) (dále jen „Šantungský plán“) jsou uvedeny tyto cíle: „[d]o roku 2025 bude výrobní kapacita elektrolytického hliníku a oxidu hlinitého pod kontrolou […]. Provincie se změní v hlavní průmyslový klastr v odvětví hliníku s významným domácím a zahraničním vlivem“ (35).

(82)

V září 2022 vydal Stálý výbor lidového kongresu autonomní oblasti Kuang-si Čuang rozhodnutí o podpoře vysoce kvalitního rozvoje odvětví hliníku (36) (dále jen „rozhodnutí z Kuang-si“) a stanovil cíle týkající se rozvíjení předních podniků a řízení rozvoje státem vlastněných podniků v této provincii: „Rozvíjet skupinu předních podniků s klíčovou konkurenceschopností. Zavést systém „lídrů průmyslového řetězce“ v odvětví hliníku pro podniky s předním postavením v průmyslových řetězcích oxidu hlinitého a elektrolytického hliníku s cílem zavést komplexní hodnotící a pobídkový mechanismus v oblasti energetické účinnosti zahrnující celé odvětví […]. Zlepšit kvalitu a účinnost rozvoje státních podniků v oblasti hliníku, podpořit skupinu Guangxi Investment Group a další státní podniky, aby optimalizovaly a integrovaly své vnitřní obchodní postupy v oblasti hliníku; přijímat a využívat kapitál k zavádění průmyslového řetězce v odvětví hliníku napříč provinciemi a zeměmi prostřednictvím fúzí a akvizic, účasti nebo kontroly podílu na vlastním kapitálu nebo jiných metod, aby bylo možné koordinovaně rozvíjet celý průmyslový řetězec a budovat přední podniky v odvětví hliníku s celostátním vlivem a mezinárodní konkurenceschopností“ (37).

(83)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení. Čínská průmyslová sdružení mají zaručit, že výrobní odvětví bude provádět politiky čínské vlády. Tuto úlohu potvrzuje skutečnost, že při své činnosti úzce spolupracují se státními orgány, což se odráží v jejich stanovách.

(84)

Například Čínské sdružení výrobců v odvětví neželezných kovů (38) (dále jen „CNFA“) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „[p]odléhá celkovému vedení [Komunistické strany Číny], zřizuje organizaci [Komunistické strany Číny], vykonává stranickou činnost a vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a „přijímá profesní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů odpovědných za řízení výrobního odvětví.“ (39) Podle článku 6 stanov sdružení zahrnuje jeho činnost mimo jiné následující: „[v] souladu s obecnou politikou a obecným úkolem vytvořit socialistický tržní ekonomický systém, který prosazuje Strana a stát, a s ohledem na aktuální situaci v daném odvětví aktivně předkládat návrhy a stanoviska týkající se rozvoje odvětví a souvisejících politik a právních předpisů.“ (40) Kromě toho je podmínkou způsobilosti pro funkci zástupce sdružení, aby byl daný člen podřízen vedení Komunistické strany Číny, podporoval socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňoval linii, zásady a politiku Strany a vyznačoval se dobrými politickými vlastnostmi (41).

(85)

Někteří dodavatelé bauxitu, například společnost Chinalco, jsou členy CNFA.

(86)

Podobně Sdružení čínského odvětví žáruvzdorných materiálů (42) (dále jen „ACRI“) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „[p]odléhá celkovému vedení [Komunistické strany Číny], zřizuje organizaci [Komunistické strany Číny], vykonává stranickou činnost a vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a „přijímá profesní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení ze strany ministerstva pro občanské záležitosti“. Kromě toho stranická práce sdružení „přijímá jednotné pokyny odboru pro práci společnosti ústředního výboru Komunistické strany Číny“ (43).

(87)

Členy ACRI jsou skupina Bosai, jakož i skupina Zhengzhou Yufa (44).

(88)

Rovněž stanovy navazujícího Čínského sdružení průmyslu obráběcích strojů (45) (dále jen „CMTBA“), které má nicméně pobočku zabývající se konkrétně brusivy, obsahují totožný článek 3 (46), v němž se prohlašuje, že sdružení se podřizuje vedení Komunistické strany Číny a přijímá dohled a řízení ze strany ministerstva pro občanské záležitosti a stranického výboru Komise pro dohled nad státním majetkem a jeho správu při Státní radě, pokud jde o činnosti CMTBA v oblasti budování strany (47).

(89)

Pokud jde o to, že čínská vláda může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, představují buňky Komunistické strany Číny v podnicích, ať už ve vlastnictví státu či v soukromém sektoru, důležitý kanál, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí. Během šetření Komise zjistila existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem šetření, a Komunistickou stranou Číny, jelikož členové Komunistické strany Číny figurují ve vrcholném vedení nebo představenstvu řady společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření.

(90)

Například předseda představenstva společnosti Chinalco a její generální ředitel současně zastávají funkce tajemníka a zástupce tajemníka ve stranické organizaci této společnosti. Nadto v roce 2024 všechny složky skupiny Chinalco zahájily iniciativu zaměřenou na studium stranické disciplíny a výchovu k ní: „[z]asedání věnované zavedení studia stranické disciplíny ve skupině Chinalco zdůraznilo, že stranické organizace na všech úrovních by měly posílit kombinaci učení a uplatňování v praxi, sloučit studium stranické disciplíny s každoročním prováděním systému strategického plánování klíčových ročních projektů skupiny Chinalco „4 + 4 + N +“ a usilovat o splnění ročních cílů a úkolů, výsledky učení účinně přeměnit v nevyčerpatelnou hnací sílu pro urychlení výstavby hliníkářské společnosti světové úrovně s výraznými a komplexními konkurenčními výhodami a poskytnout silné politické záruky pro další etapu modernizace společnosti Chinalco“ (48).

(91)

Rovněž soukromé podniky v odvětví oxidu hlinitého podléhají zásahům Strany. Například předseda skupiny Bosai rovněž zastává funkci „předsedy Čínské lidové politické poradní konference okresu Na-čchuan v Čchung-čchingu“ a získal čestný titul „vynikajícího charakteristického socialistického budovatele Číny“ (49). Náměstek generálního ředitele skupiny navíc působí také jako tajemník stranického výboru skupiny a zúčastnil se setkání s Čchungčchingskou „skupinou městského stranického výboru pro propagandu za účelem studia a provádění ducha třetího plenárního zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny“ (50).

(92)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(93)

Metalurgický průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (51). To potvrzuje řada plánů, směrnic a dalších dokumentů týkajících se oxidu hlinitého vydaných na úrovni celého státu, provincií a obcí, které Komise podrobně zdokumentovala v rámci předchozích šetření v tomto odvětví (52), jakož i ve zprávě (53).

(94)

Například na celostátní úrovni obsahuje 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin (54) (dále jen „plán pro suroviny“) ustanovení „podporující pobřežní oblasti, aby řádně organizovaly projekty v oblasti oxidu hlinitého a další projekty využívající zámořské zdroje“. Plán dále vyzývá ke kontrole kapacity v odvětví hliníku obecně, včetně odvětví oxidu hlinitého: „Přísně kontrolovat nově navýšenou výrobní kapacitu. […] Předcházet neřízenému vývoji […] a oxidu hlinitého.“

(95)

Kromě toho se v plánu pro hliník uvádí, že čínská vláda „bude usilovat o výrazné zvýšení odolnosti a úrovně bezpečnosti průmyslového a dodavatelského řetězce do roku 2027 a zajistí, aby rozvoj průmyslového řetězce dosáhl přední světové úrovně. Podstatně se zvýší bezpečnostní kapacita zdrojů hliníku, přičemž se bude usilovat o 3–5 % nárůst domácích zdrojů bauxitu“. Kromě tohoto zaměření na vstupy bauxitu hodlá čínská vláda také „soustavně a obezřetně budovat projekty na výrobu oxidu hlinitého. Posílíme vědecké plánování projektů na výrobu oxidu hlinitého […] s bauxitem jako surovinou […] Nové projekty budou pokračovat obezřetně. Nově upravené nebo rozšířené projekty v oblasti oxidu hlinitého musí být v přísném souladu s příslušnými politikami v oblasti průmyslu […]“ (55).

(96)

Jak je z výše uvedených dokumentů patrné, odvětví oxidu hlinitého je pečlivě sledováno a řízeno ústřední vládou a odvětví, včetně celého řetězce taveného oxidu hlinitého, je do značné míry formováno spíše zásahy státu než volným působením tržníc sil.

(97)

Na místní úrovni je rozsah zásahů Číny do odvětví oxidu hlinitého patrnější. Jedním z takových příkladů je Šantungský plán, který spolu s cíli popsanými v 81. bodě odůvodnění stanoví podpůrná opatření pro místní podniky vyrábějící hliník: „Zvýšit politickou a regulační podporu. Aktivně provádět různé politiky podpory na celostátní úrovni a na úrovni provincií, poskytovat podporu způsobilým průmyslovým klastrům, klíčovým produktům a klíčovým technologiím. Podporovat podniky, které realizují významné projekty na úrovni celého státu a provincií.“ (56)

(98)

V provincii Jün-nan se Akční plán provincie Jün-nan na přetvoření celého řetězce odvětví neželezných kovů a nových materiálů s novými výhodami na období 2021–2023 (dále jen „Jünnanský plán“) (57) snaží o „[r]ozvoj inteligentního zpracovatelského průmyslu: […] podporovat transformaci výrobních metod na inteligentní, flexibilní a zdokonalené a provádět pilotní demonstrace inteligentní výroby v odvětví neželezných kovů. Na těžebních polích […] bauxitu […] budeme podporovat úplný soubor inteligentních systémů těžebních technologií založených na spolupráci […] a budovat digitální doly založené na předních páteřních podnicích v tomto odvětví a provádět průmyslové demonstrace. […] podporovat podniky, aby zlepšily svou úroveň inteligence v oblasti optimalizace procesů […] a bezpečné výroby a zlepšily svou schopnost rychle a s nízkými náklady uspokojovat potřeby uživatelů“ (58).

(99)

Jünnanský plán rovněž obsahuje opatření na snížení provozních nákladů odvětví oxidu hlinitého prostřednictvím preferenčních daňových politik: „Uplatňovat preferenční daňové politiky pro rozvoj západního regionu a provádět řádné prošetřování a registraci příslušných podniků pro […] odvětví zeleného hliníku a odvětví hloubkového zpracování neželezných kovů, která jsou uvedena v katalogu podporovaných odvětví v západních regionech; poskytovat nevyžádané poradenství a služby s cílem pomoci podnikům snížit jejich daňovou zátěž.“ (59)

(100)

Jak již bylo uvedeno v 82. bodě odůvodnění, rozhodnutí z Kuang-si stanoví několik cílů pro rozvoj odvětví hliníku v této provincii. Dále stanoví, že: „[P]říslušné útvary autonomní oblasti, jako jsou rozvoj a reformy, průmysl a informační technologie a ekologie a životní prostředí, budou řídit a podporovat podniky vyrábějící oxid hlinitý a elektrolytický hliník při využívání nových postupů, nových technologií a ekologických a nízkouhlíkových technologií k provedení energeticky úsporné transformace […].“ (60)

(101)

V provincii Che-nan byla podepsána dohoda o mezinárodní obchodní spolupráci v oblasti bauxitu mezi společností China Henan International Cooperation Group Co., Ltd. a společností Sanmenxia Municipality State-owned Assets Operation and Management Co., Ltd. Podle této dohody „[v] budoucnu městský stranický výbor a městská vláda města San-men-sia zařadí nové materiály na bázi hliníku mezi dvanáct klíčových průmyslových řetězců, na jejichž kultivaci se město zaměří. Jako důležitý podnik platformy pro otevírání se provincie a spolupráci, společnost China Henan International Cooperation Group Co., Ltd. slouží klíčovým strategiím provincie a zaručuje je […]. Jako obecní státní podnik společnost Sanmenxia State-owned Assets Operation and Management Co., Ltd. […] usiluje o kultivaci nové kvality produktivity, již mnoho let se hluboce kultivuje v odvětví hliníku, usiluje o dosažení nových průlomových objevů v oblasti rozšiřování průmyslového řetězce na bázi hliníku a aktivně zkoumá nové cesty pro inovace a rozvoj. Spolupráce mezi oběma stranami na mezinárodním obchodu s bauxitem je nejen důležitým opatřením k provádění národní strategie, rozšíření oblasti zahraniční hospodářské spolupráce a podpoře kvalitního rozvoje místního hospodářství, ale také živým postupem při prohlubování reforem a inovačního rozvoje obecních státních podniků, což má velký význam a dalekosáhlý dopad na řešení problému omezených místních dodávek bauxitu, s nímž se město potýká, a na rozvoj odvětví hliníku v současném i budoucím období“. (61)

(102)

Na místní úrovni v roce 2021 prohlásila zóna vyspělých technologií Fu-ling (okres Fu-ling se nachází v oblasti města Čchung-čching), že „vynaložila 185 milionů RMB na vědecké a technologické inovace, což bylo o 10,9 procentního bodu více než míra růstu výdajů z veřejných rozpočtů celého regionu“, a dodala, že „prostřednictvím výstavby platformy a politické podpory zóna účinně podpořila aglomeraci inovativních prvků do řetězce průmyslu nových materiálů a mnoho inovačních úspěchů zaplnilo domácí mezeru. Například […] roční produkce hnědého taveného oxidu hlinitého společnosti Fuling Saite [Čchung-čching] přesáhla 200 000 tun, což z ní činí největší světový podnik vyrábějící monomery hnědého taveného oxidu hlinitého. Do konce roku 2021 bude v okrese Fu-ling působit 98 soukromých podniků v oblasti vyspělých technologií“ (62).

(103)

Kromě toho některé výrobce taveného oxidu hlinitého podporují také státní banky, jako například pobočka Čínské vývozní a dovozní banky v Čchung-čchingu, která „zavedla řadu opatření, aby pomohla Čchung-čchingu učinit vše pro stabilizaci základního trhu zahraničního obchodu a zahraničních investic a podpořit nový rozvoj otevřené ekonomiky Čchung-čchingu […], přičemž posílila finanční podporu obchodu, […] poskytla zúčtovací služby […] akreditivy a obchodní financování pro řadu podniků zaměřených na výrobu a obchod, jako jsou Saite Corundum a Chongqing International Trade [Čchung-čching]“ (63). Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních vstupů používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(104)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví oxidu hlinitého neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(105)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 60. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR).

(106)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 60. bodě odůvodnění. I na politické úrovni vláda finanční opatření výrazně reguluje. Plán pro suroviny například nařizuje, že „na podporu hlavních projektů zahrnutých do plánu budou plně využity stávající způsoby financování. [Čínská vláda] prohloubí spolupráci mezi průmyslem a financemi a využije úlohu vnitrostátních platforem pro spolupráci mezi průmyslem a financemi s cílem poskytovat silnou podporu projektům v souladu s plánem prostřednictvím finančních služeb a kapitálových investic“ (64).

(107)

Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(108)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, která byla zmíněna výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(109)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(110)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(111)

Dne 31. ledna 2025 předložily společnosti Runbao a Saite v reakci na první poznámku soubor připomínek, včetně připomínek týkajících se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(112)

Za prvé, společnosti Runbao a Saite zastávaly názor, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není použitelný, protože čínské odvětví taveného oxidu hlinitého funguje v tržně orientovaných podmínkách. Společnosti Runbao a Saite v této souvislosti rovněž tvrdily, že by Komise měla akceptovat domácí ceny a náklady vykázané oběma společnostmi, neboť jsou v soukromém vlastnictví.

(113)

Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Jak je podrobně popsáno v 74. až 110. bodě odůvodnění výše, v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, dochází k četným podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Ačkoli tato zkreslení mají různou podobu a o existenci podstatných zkreslení svědčí přítomnost státních podniků v odvětví, zásahy státu ovlivňující tržní síly se neomezují pouze na hospodářské subjekty vlastněné státem, ale vztahují se i na soukromé společnosti (viz zejména 91. bod odůvodnění výše).

(114)

Za druhé, společnosti Runbao a Saite uvedly, že i kdyby Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení, musí být příslušné posouzení provedeno zvlášť pro společnost Runbao a společnost Saite, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a třetím pododstavci základního nařízení.

(115)

Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je zjištěna na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení v konečném odvětví, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a nařízení vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce dotčeného odvětví v ČLR a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními činiteli. Ačkoli totéž ustanovení základního nařízení stanoví použití domácích nákladů, u nichž bylo jednoznačně zjištěno, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními, nebyly na základě přesných a vhodných důkazů zjištěny žádné domácí náklady, které by byly nezkreslené. Vyvážející výrobci zejména nepředložili přesné a vhodné důkazy o nezkreslených cenách a nákladech, ale omezili se na výše uvedené obecné tvrzení, že odvětví taveného oxidu hlinitého funguje za tržně orientovaných podmínek.

(116)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(117)

Jak je vysvětleno v 53. a 54. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 21. ledna 2025 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 5. března 2025 (dále jen „druhá poznámka“). Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Na základě připomínek a podpůrných důkazů obdržených od zúčastněných stran ohledně neexistence skutečné výroby výrobku, který je předmětem šetření, v Mexiku se Komise domnívala, že nejvhodnější reprezentativní zemí v tomto případě je Brazílie, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(118)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Mexiko a Brazílii jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“– a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(119)

Společnost Tyrolit ve svých připomínkách navrhla jako vhodné reprezentativní země pro toto šetření tři možné země – Brazílii, Kazachstán a Indii Sdružení VDS tvrdilo, že nejvhodnější volbou by byla Indie, přičemž se odvolávalo na přítomnost mnoha výrobců výrobku, který je předmětem šetření. Kromě toho sdružení VDS uvedlo, že Indie nabízí realistický odraz cen surovin a že její ceny energií jsou srovnatelnější s cenami v Číně.

(120)

Komise konstatovala, že na rozdíl od dotčené země nespadají Kazachstán a Indie do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ podle klasifikace Světové banky, a proto se vzhledem ke své úrovni hospodářského rozvoje neřadí mezi možné reprezentativní země, jak stanoví čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Kazachstán a Indii proto nelze použít jako reprezentativní země. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(121)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. Brazílie a Mexiko, je třeba dále ověřit dostupnost potřebných údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(122)

Pokud jde o Brazílii, Komise v této fázi nemohla najít snadno dostupné finanční výkazy (ať už konsolidované či nikoli) společnosti Elfusa Geral de Eletro Fusão, jediné známé společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, v Brazílii. Komise proto dospěla k závěru, že v řízení nemůže použít údaje této společnosti. Komise proto dospěla k závěru, že Brazílii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(123)

Pokud jde o Mexiko, Komise zjistila snadno dostupné finanční výkazy společnosti Elmet, které ukazují přiměřenou úroveň ziskovosti v roce 2022, ale nezahrnují období šetření.

(124)

Komise analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Mexika a Brazílie. Žadatel poskytl přímé důkazy o existenci podstatných zkreslení týkajících se taveného oxidu hlinitého v Číně. Pokud by se tedy existence těchto zkreslení potvrdila, dovoz z Číny by byl z výpočtu referenčních cen surovin v reprezentativních zemích vyloučen. Komise rovněž zkoumala dovoz ze zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (66). Ve všech případech tento dovoz během období šetření buď neexistoval, nebo byl minimální (méně než 1 %). Mexiko i Brazílie by proto mohly být považovány za vhodné reprezentativní země (67).

(125)

Společnost Tyrolit a sdružení VDS tvrdily, že existují silné náznaky, že společnost Elmet, zjištěný výrobce v Mexiku, působí především jako dovozce a distributor surovin pro odvětví žáruvzdorných materiálů a metalurgické odvětví, nikoli jako výrobce některého typu taveného oxidu hlinitého. Dále uvedly, že Brazílie má domácí výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přičemž společnost Elfusa Geral de Eletro Fusão (dále jen „Elfusa“) je mezi členy sdružení VDS známým výrobcem.

(126)

Komise uvedla, že společnost Tyrolit a sdružení VDS nepředložily důkazy o tom, že společnost Elmet nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Naopak, na internetových stránkách společnosti Elmet je výslovně uvedeno, že společnost vyrábí hnědý tavený oxidem hlinitý a provozuje vlastní pec. Tento prvek nebyl vyvrácen ani jinými zúčastněnými stranami, které se domnívají, že tento výrobce v Mexiku existuje. Kromě toho jsou finanční výkazy společnosti Elmet snadno dostupné prostřednictvím databáze Orbis, zatímco finanční výkazy brazilského výrobce Elfusa nejsou snadno dostupné a nebyly společností Tyrolit a/nebo sdružením VDS předloženy. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(127)

Uživatelé z Unie, Vesuvius Poland Sp. z o.o. (dále jen „Vesuvius“) a Calderys, a sdružení uživatelů v Unii pod názvem Evropské sdružení výrobců žáruvzdorných materiálů (dále jen „PRE“) podpořily v této fázi výběr Mexika jako reprezentativní země. Podle společnosti Vesuvius je Brazílie nevhodnou reprezentativní zemí, protože údaje o klíčových výrobních činiteích jsou nedostatečné a „nevhodné“, neboť dovoz těchto materiálů do Brazílie je omezený, zejména pokud vyloučíme materiály čínského původu. Kromě toho na základě informací společnosti Vesuvius dovážené materiály neodpovídají materiálům, které se obvykle používají při výrobě taveného oxidu hlinitého. Místo toho se tento dovoz skládá především ze specializovaných stupňů bauxitu určených pro zvláštní použití, u nichž je nepravděpodobné, že se používají k výrobě taveného oxidu hlinitého. Kromě toho nejsou k dispozici žádné finanční údaje o výrobcích taveného oxidu hlinitého v Brazílii. Společnost Vesuvius proto doporučila, aby v případě, že Komise vybere Brazílii jako reprezentativní zemi, vycházela spíše z údajů o vývozu než z údajů o dovozu, jak tomu bylo v předchozích šetřeních, aby bylo zajištěno spravedlivé a přesné určení běžné hodnoty. Společnost Calderys podpořila výběr Mexika jako reprezentativní země vzhledem k dostupnosti finančních údajů o zjištěném výrobci taveného oxidu hlinitého v Mexiku. Kromě toho vzorce dovozu do Mexika naznačují nižší expozici vůči potenciálně zkresleným dováženým vstupům a dodržování přísnějších sociálních a environmentálních norem. Sdružení PRE konstatovalo, že Brazílie je jedním z největších světových výrobců bauxitu, a proto je jeho čistým vývozcem. V důsledku toho sdružení PRE tvrdilo, že jednotková dovozní cena bauxitu v Brazílii nemusí přesně odrážet domácí trh, a to buď z důvodu nízkého objemu dovozu, nebo proto, že dovážené výrobky jsou specializované a zaměřují se na zvláštní jakostní třídy s vyšší hodnotou. Kromě toho stejně jako Komise nebylo sdružení PRE schopno nalézt dostupné finanční výkazy společnosti Elfusa.

(128)

Společnosti Tyrolit a Reckel uvedly, že výrobní činitele pro výrobu taveného oxidu hlinitého a sol-gel korundu nebyly v první poznámce uvedeny. Společnost Reckel mezitím tvrdila, že výrobní činitele zjištěné Komisí by měly být znovu zváženy, protože přesně neodrážejí primární suroviny používané k výrobě sol-gel korundu. Obě společnosti vyzvaly Komisi, aby buď upravila zjištěné výrobní faktory, nebo aby vyloučila sol-gel korund z rozsahu šetření.

(129)

V reakci na připomínky společností Tyrolit a Reckel byl rovněž zvážen jeden další vstup používaný při výrobě sol-gelu – typu výrobku zahrnutého do výrobku, který je předmětem šetření –, jak uvedl jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Komise vypočítala dumpingová rozpětí na základě údajů shromážděných a ověřených během šetření, přičemž zajistila, aby byly zohledněny všechny nezbytné vstupy pro výrobu různých typů taveného oxidu hlinitého dvěma výrobci zařazenými do vzorku.

(130)

Společnosti Saite a Runbao tvrdily, že statistiky dovozu z databáze GTA nejsou vhodným základem pro stanovení nákladů na suroviny běžné hodnoty, pokud nejsou provedeny úpravy požadované podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení s cílem zajistit, aby referenční ceny byly srovnatelné se skutečnými cenami placenými čínskými vyvážejícími výrobci. Konstatovaly, že čínské společnosti získávají značnou část svých surovin a dalších vstupů na domácím trhu, což znamená, že dotčené ceny výrobního činitele nezahrnují náklady, jako je námořní doprava, pojištění a dovozní cla. Proto tvrdily, že při používání údajů o dovozu z databáze GTA by Komise měla upravit referenční ceny tak, aby odrážely skutečné podmínky nákupu čínských výrobců, včetně způsobu dopravy, přepravní vzdálenosti a použitelnosti nákladů, jako je pojištění, dovozní clo a DPH.

(131)

Komise podotýká, že ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“. V tomto případě jsou dovozní ceny v potenciálních reprezentativních zemích snadno dostupné a Komise používá jako zdroj těchto cen údaje z databáze GTA. Pokud důkazy potvrdí základ pro použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, Komise tyto dovozní ceny dále upraví (např. přičtením příslušných cel) s cílem získat přiměřenou zástupnou hodnotu představující nezkreslenou cenu na domácím trhu v těchto zemích. Pro účely stanovení příslušných referenčních hodnot Komise dále vyloučila údaje o dovozu z Číny do reprezentativní země. Pokud Komise považuje množstevní údaje o dovozu výrobních činitelů za nezkreslené ceny za dostatečně reprezentativní a pokud neexistují žádné jiné zvláštní okolnosti, kvůli kterým by se tyto údaje staly nevhodnými, není žádný objektivní důvod pro jejich vyloučení. Proto vzhledem k tomu, že nebyl předložen důkaz o opaku, Komise toto tvrzení zamítla.

(132)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím druhé poznámky informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty. Při stanovení přiměřených hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk Komise původně navrhla použít finanční údaje společnosti Elmet, které byly k dispozici v databázi ORBIS za období předcházející období šetření.

(133)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Mexika jako reprezentativní země a společnosti Elmet jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(134)

Společnosti Saite a Runbao zdůraznily, že je důležité upravit údaje o dovozu z databáze GTA tak, aby byly vyloučeny náklady, jako je námořní doprava, pojištění a dovozní cla, protože tyto náklady nevznikají při získávání surovin na domácím trhu v Číně. Tvrdily, že zahrnutí těchto nákladů by zkreslilo srovnání mezi vývozními cenami a běžnou hodnotou, a vyzvaly Komisi, aby zajistila, že zdroje běžné hodnoty budou odrážet skutečné podmínky nákupu čínských výrobců, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Kromě toho společnost Runbao vznesla námitku proti použití statistik dovozu karbidu křemíku z Brazílie podle databáze GTA, jak bylo navrženo ve druhé poznámce, a doporučila místo toho Turecko z důvodu vyššího objemu dovozu a spolehlivějších údajů odrážejících srovnatelnou úroveň hospodářského rozvoje.

(135)

Jak je uvedeno ve 110. bodě odůvodnění, vzhledem k existenci podstatných zkreslení na čínském domácím trhu je Komise oprávněna v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjistit běžnou hodnotu výhradně na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi. V tomto ohledu Komise nemohla určit převládající domácí ceny na domácím trhu a musela se uchýlit ke statistikám dovozu, v příslušných případech včetně nákladů na dopravu a dovozních cel, aby zohlednila domácí ceny v reprezentativní zemi, které by platil místní výrobce. Toto tvrzení se tedy odmítá. Konkrétní tvrzení týkající se karbidu křemíku bylo zváženo a řešeno ve 154. bodě odůvodnění.

(136)

Společnost Wester tvrdila, že společnost Elmet je příliš malá s kolísavými finančními údaji, než aby mohla být pro tento účel reprezentativní pro mexické průmyslové odvětví. Kromě toho není potvrzeno, že společnost Elmet vyrábí hnědý tavený oxid hlinitý v Mexiku, neboť internetové stránky společnosti toto tvrzení Komise nepodporují. I když společnost Elmet vyrábí hnědý tavený oxid hlinitý, společnost Wester poukázala na to, že se jedná o menší část sortimentu výrobků společnosti Elmet a že finanční údaje společnosti Elmet odrážejí především její ostatní obchody, což způsobuje její nevhodnost pro určení běžné hodnoty hnědého taveného oxidu hlinitého. Společnost Wester vyzvala Komisi, aby znovu zvážila použití finančních údajů společnosti Elmet, a pokud nebudou k dispozici jiné vhodné údaje, aby celkově znovu zvážila použití reprezentativní země.

(137)

Společnost Traxys zpochybnila výběr společnosti Elmet v Mexiku jako reprezentativního výrobce a předložila důkazy o tom, že společnost Elmet nevyrábí hnědý tavený oxid hlinitý pro odvětví žáruvzdorných materiálů, ale působí spíše jako dovozce a obchodník, který odebírá výrobky z ČLR. Tvrdila, že použití údajů společnosti Elmet by zkreslilo výpočty běžné hodnoty, protože řádně neodráží výrobní postupy, strukturu nákladů ani cenové strategie týkající se výrobku, který je předmětem šetření. Společnost Traxys rovněž poukázala na to, že náklady významně ovlivňuje námořní doprava, takže mexické prodejní ceny nejsou vhodné pro řádné srovnání s trhem EU. Navrhla, že brazilská společnost Elfusa by mohla být reprezentativnějším výrobcem vzhledem k místní výrobě hnědého taveného oxidu hlinitého a podobným nákladům na dopravu ve srovnání s ČLR. Společnost Traxys zdůraznila, že stávající výběr postrádá dostatečné důkazy a může vést k nepřesnému určení běžné hodnoty, což má dopad na procesní spravedlnost a evropské zájmy.

(138)

Sdružení Verband Deutscher Schleifmittelwerke e.V. (VDS) zpochybnilo volbu Mexika jako reprezentativní země a tvrdilo, že společnost Elmet nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Tvrdilo, že společnost Elmet dováží hnědý tavený oxid hlinitý z ČLR, což může vést ke zkresleným výpočtům, pokud by došlo k použití jako referenční hodnoty. Sdružení VDS tvrdilo, že Komise dostatečně nepřezkoumala předpoklady předložené žadateli a opomenula důležité argumenty zúčastněných stran.

(139)

V návaznosti na výše uvedená tvrzení a předložené důkazy Komise dále zkoumala, zda je společnost Elmet v Mexiku skutečným výrobcem výrobku, který je předmětem šetření, jehož finanční výkazy by mohly být použity pro stanovení přiměřených hodnot prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v reprezentativní zemi. Komise na základě svého výzkumu potvrdila, že společnost Elmet není skutečným výrobcem. Komise dále obdržela dopis od společnosti Elmet, který objasňuje, že tato společnost nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Vzhledem k neexistenci skutečné výroby výrobku, který je předmětem šetření, musela Komise znovu zvážit svůj výběr vhodné reprezentativní země.

(140)

Společnost Imerys a sdružení VDS rovněž předložily určitá tvrzení týkající se ceny elektřiny v Mexiku a statistik dovozu oxidu hlinitého a bauxitu do Mexika podle databáze GTA. Sdružení VDS zopakovalo, že jako reprezentativní země by měla být použita Indie. Vzhledem k neexistenci skutečné výroby v Mexiku byla tato tvrzení považována za nerelevantní. Kromě toho, jak již bylo vysvětleno ve 120. bodě odůvodnění, Indie nepatří do stejné příjmové skupiny jako ČLR a nelze ji zvažovat při výběru vhodné reprezentativní země.

(141)

Při opětovném zvažování výběru vhodné reprezentativní země vycházela Komise z informací obsažených v první a druhé poznámce ke spisu a z připomínek, které v této souvislosti obdržela. V první a druhé poznámce Komise určila jako potenciální reprezentativní země Mexiko a Brazílii. Ačkoli neexistovaly žádné rozhodující faktory podporující volbu Brazílie nebo Mexika, pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem šetření, statistiky dovozu, práci nebo energii, Komise vybrala Mexiko na základě dostupnosti finančních výkazů. Vzhledem k obdrženým připomínkám poukazujícím na neexistenci skutečné výroby v Mexiku – na rozdíl od Brazílie – a na neexistenci finančních výkazů výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v Brazílii, prověřila Komise dostupnost finančních výkazů společností působících ve stejném odvětví NACE jako tavený oxid hlinitý v Brazílii. V této souvislosti Komise určila tři společnosti působící v odvětví NACE C 23.9 – Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků v Brazílii, které měly k dispozici finanční výkazy za roky 2023 a 2024, tj. částečně pokrývající období šetření. Toto odvětví bylo považováno za reprezentativní, protože zahrnuje společnosti, jejichž průmyslové procesy jsou blízké procesům výrobců výrobku, který je předmětem šetření, neboť výrobní kroky, jako je zpracování při vysokých teplotách, mechanické broušení a systémy klasifikace, jsou v těchto společnostech a ve výrobě taveného oxidu hlinitého v zásadě shodné. Na základě toho Komise usoudila, že Brazílie je pro účely tohoto šetření vhodnou reprezentativní zemí.

(142)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(143)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(144)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(145)

V téže poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Ve druhé poznámce Komise uvedla některé zdroje pro náklady na pracovní sílu a energii. Vzhledem k zamýšlené změně vhodné reprezentativní země se tyto zdroje pro pracovní sílu a energii již nebudou využívat, pokud se jako vhodná reprezentativní země použije Brazílie. Komise bude pro stanovení nezkreslených nákladů práce (68) a nákladů na energii (69) používat spíše brazilské zdroje.

(146)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(147)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele taveného oxidu hlinitého

(148)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Za účelem stanovení této částky Komise vyjádřila náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jako procento skutečných nákladů na použité suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na výrobní režii. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými režijními náklady opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na výrobní režii při dodání do závodu dané společnosti.

(149)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 110. a 115. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(150)

Společnosti Imerys a Tyrolit uvedly, že kód HS pro kalcinovaný bauxit se zdá být nesprávný, protože by měl spadat pod stejný kód KN jako bauxit – konkrétně všechny hliníkové rudy a koncentráty jsou zařazeny pod kód HS 2606 . Kromě toho společnost Tyrolit uvedla, že kalcinovaný bauxit není homogenní komoditou a její jednotkové ceny se výrazně liší. Společnost Tyrolit proto doporučila použít údaje o cenách z renomovaných zdrojů, jako jsou CM Group nebo Fastmarkets, případně připočítat náklady na dopravu nebo provést křížové kontroly porovnáním dovozních cen v databázi GTA se snadno dostupnými tržními cenami, aby se předešlo výrazným odchylkám od očekávaných cen. A konečně společnost Tyrolit tvrdila, že práškový oxid hlinitý, běžně označovaný jako oxid hlinitý, je primární surovinou pro výrobu různých druhů taveného oxidu hlinitého a neměl by být považován za vedlejší odpadní produkt tavicího procesu zahrnujícího kalcinovaný bauxit.

(151)

Pokud jde o tvrzení týkající se zařazení kalcinovaného bauxitu, Komise potvrdila, že v souladu s kombinovanou nomenklaturou (KN) a harmonizovaným systémem (HS) spadají všechny hliníkové rudy a koncentráty, včetně kalcinovaného bauxitu, pod kód KN 2606 . Nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokázaly, že tato klasifikace je nesprávná nebo že její použití vede k nespolehlivým údajům. Pokud jde o návrh použít údaje o cenách ze zdrojů, jako jsou CM Group nebo Fastmarkets, zúčastněné strany nepředložily žádné konkrétní údaje z těchto zdrojů ani nedoložily, proč by tyto údaje měly být spolehlivější než statistiky dovozu z databáze GTA. Ačkoli má Komise přístup k databázi Fastmarkets, informace v ní obsažené nebyly považovány za vhodný základ pro stanovení referenční hodnoty pro tento výrobní činitel, protože buď neodpovídaly danému výrobnímu činiteli, nebo se vztahovaly k nabídce čínských přístavních cen. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(152)

Pokud jde o práškový oxid hlinitý, vzhledem k absolutní i relativní zanedbatelné hodnotě tohoto výrobního činitele v celkových výrobních nákladech byl pro účely početního zjištění běžné hodnoty přesunut pod spotřební materiál. Toto tvrzení se proto stalo bezpředmětným.

(153)

Jak je vysvětleno ve 127. bodě odůvodnění, několik zúčastněných stran tvrdilo, že pokud by byla Brazílie vybrána jako vhodná reprezentativní země, měla by být nezkreslená cena bauxitu a kalcinovaného bauxitu založena spíše na statistikách vývozu než na statistikách dovozu, neboť by odpovídala specializovaným formám bauxitu určeným pro konkrétní použití. Komise uvedla, že referenční hodnota se ve skutečnosti pohybovala v rozmezí ceny zaplacené výrobci v Unii za stejný výrobní činitel. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(154)

Společnost Runbao vznesla námitku proti použití statistik dovozu karbidu křemíku z Brazílie z databáze GTA pro stanovení hodnoty tohoto výrobního činitele s odůvodněním, že objem dovozu z Brazílie během období šetření byl příliš nízký na to, aby mohl být považován za reprezentativní, a že mezi brazilskými zdroji dovozu existuje značný cenový rozptyl. Společnost Runbao navrhla jako alternativu použít jako zdroj referenční ceny Turecko s odkazem na výrazně vyšší objem dovozu karbidu křemíku z Turecka, nižší počet menších dodavatelů a zařazení mezi země s vyššími středními příjmy srovnatelnými s Čínou. Společnost Runbao dále tvrdila, že údaje Turecka o dovozu jsou veřejně dostupné a spolehlivější, a na podporu svého tvrzení předložila údaje z Obchodní mapy.

(155)

Po přezkoumání brazilských statistik dovozu Komise zjistila, že nepatrný podíl na množství dovozu ze zemí vykazoval abnormálně vysoké jednotkové dovozní ceny, které byly několiksetkrát vyšší než zjištěná vážená průměrná cena. Vzhledem k tomu, že tyto objemy musely odpovídat jinému výrobku, než je příslušný výrobní činitel zařazený pod stejný kód HS, rozhodla se Komise dotyčná množství vyloučit. V důsledku toho byla referenční cena založena na více než 91 % objemu dovozu do Brazílie během období šetření. Pokud jde o návrh použít Turecko jako alternativní zdroj, Komise uvedla, že Turecko nebylo v tomto šetření ponecháno jako vhodná reprezentativní země z důvodu neexistence výroby výrobku, který je předmětem šetření. Proto nemohly být údaje o dovozu z Turecka použity pro účely stanovení referenčních cen a žádost byla zamítnuta.

(156)

Vzhledem k tomu, že v Brazílii nebyly k dispozici statistické údaje o dovozu „strusky, popela a zbytků“, které by odrážely specifický vedlejší produkt vznikající ve výrobním procesu výrobku, který je předmětem šetření, u jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, Komise musela při stanovení nezkreslené ceny „strusky, popela a zbytků“ vycházet z alternativní metody. V tomto ohledu Komise vypočítala poměr mezi domácí prodejní cenou tohoto vedlejšího produktu v ČLR a celkovými náklady na materiál. Tento poměr byl poté použit na nezkreslené celkové vypočtené náklady na materiál, přičemž výsledná částka byla následně vydělena skutečným prodaným množstvím, aby se získala nezkreslená jednotková cena. Z důvodu zachování důvěrnosti je vypočtená referenční hodnota v tabulce 1 uvedena v rozmezích. Dotčenému vyvážejícímu výrobci však byla sdělena v rámci konkrétního poskytnutí informací.

(157)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, připočetla Komise příslušná dovozní cla k hodnotě CIF zaznamenané v dovozních statistikách reprezentativní země, jak je k dispozici v databázi GTA.

(158)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(159)

Brazilský ústav Insitituto Brasileiro de Geografia e Estatística (IBGE) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za rok 2022 pro průměrné náklady práce v souvislosti s hospodářskou činností 23.91 „Fabricação de produtos cerâmicos refratários“ podle brazilské klasifikace CNAE 2.0. Statistiky IBGE poskytují informace o celkových ročních mzdách a souvisejících nákladech a o počtu zaměstnanců podle odvětví hospodářské činnosti za rok 2022. V úvahu byly brány pouze informace týkající se zaměstnanců spojených s výrobou. Hodnoty byly indexovány ve vztahu k období šetření pomocí národního indexu spotřebitelských cen (71).

(160)

Cenu elektřiny a plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Brazílii, pokud jde o období šetření, zveřejnilo brazilské ministerstvo dolů a energetiky (72). Sazby zveřejněné v měsíčním bulletinu zahrnovaly daň z oběhu zboží a poskytování mezistátních a meziměstských dopravních a komunikačních služeb, kterou pod názvem „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ (dále jen „ICMS“) vybírají brazilské státy. Průmysloví uživatelé mohli požadovat vrácení této daně a tato daň byla odečtena od stanovené referenční hodnoty. Vzhledem k tomu, že brazilské státy vybíraly během období šetření ICMS se sazbou v rozsahu od 17–18 % v závislosti na státu, Komise referenční hodnoty pro elektřinu a plyn přepočítala tak, že odečetla částku v průměrné výši 17,5 % ICMS. Přepočítaná referenční hodnota pro elektřinu je průměrnou průmyslovou sazbou za období šetření a činí 0,98 CNY/kWh, zatímco referenční hodnota pro plyn činí 4,32 CNY/m3.

(161)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(162)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(163)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2023 nebo 2024, v závislosti na dostupnosti údajů o společnostech pro tři brazilské společnosti působící pod kódem NACE 23.9. Těmito společnostmi jsou Bozel Brasil S.A., Trevo Industrial de Acartonados S/A a Technosulfur Sistema de tratamento de metais liquidos Ltda, jak byly získány z databáze Orbis. Společnost Greca Distribuidora de Asflatos Ltda, která byla rovněž zařazena do kódu NACE 23.9, nebyla zohledněna, jelikož poslední zjištěné snadno dostupné finanční výkazy jsou z roku 2022, tedy mimo období šetření.

(164)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(165)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci, byly potvrzeny během ověřování. Faktory použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v 144. až 146. bodě odůvodnění.

(166)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, jak je vysvětleno v 162. bodě odůvodnění.

(167)

Prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanovené na základě finančních výkazů tří společností, jak je vysvětleno v 163. bodě odůvodnění, byly použity na součet nezkreslených výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii, tj. výrobní náklady.

(168)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 13,25 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 19,68 %.

(169)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(170)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení vystupující jako dovozce.

(171)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(172)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která vystupovala jako dovozce se sídlem v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, které dovozci ve spojení skutečně vznikly, a zisk (ve výši [4–6] (73) %), který byl získán od dvou dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku.

(173)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(174)

Jak je vysvětleno v 169. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní a náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(175)

Pokud jde o úpravy, Komise zjistila, že kód HS, do něhož je výrobek, který je předmětem šetření, zařazen v ČLR pro vývoz, podléhá nevratné DPH ve výši 13 %, zatímco běžná hodnota byla početně zjištěna bez DPH. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání byla proto u vyvážejících výrobců podléhajících této DPH provedena úprava běžné hodnoty směrem nahoru v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Komise nezjistila žádné důvody pro další úpravy běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(176)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalších dovozních poplatků, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(177)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, balné, náklady na úvěry a bankovní poplatky. Byla rovněž provedena úprava o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro obchodníka ve spojení, společnost Runbao, a to odečtením početně zjištěné provize (na základě prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka ve spojení a teoretického zisku ve výši [4–6 %], který byl použit obdobně jako u dovozců ve spojení, jak je vysvětleno ve 172. bodě odůvodnění výše).

(178)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(179)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(180)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě váženého průměru.

(181)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 118,88 %.

(182)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě Eurostatu. Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, úroveň spolupráce je v tomto případě velmi nízká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření méně než 20 % celkového dovozu do Unie.

(183)

Komise připomněla, že v oddíle 10 oznámení o zahájení (74) byly zúčastněné strany informovány, že nebudou-li spolupracovat nebo budou-li spolupracovat jen částečně, zjištění by se mohla zakládat na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, což by pro tyto strany mohlo vést k méně příznivým výsledkům. Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany byly jasně upozorněny na důsledky nedostatečné spolupráce a že úroveň spolupráce byla v tomto případě obzvláště nízká, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové dumpingové clo na základě dumpingového chování zjištěného v souvislosti s podmnožinou prodeje uskutečněného společností Saite – vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku s nejvyšším zjištěným dumpingovým rozpětím – představující 7 % celkového objemu vývozu všech společností zařazených do vzorku do Unie během období šetření. Tento prodej byl považován za přiměřený a reprezentativní ukazatel dumpingového chování nespolupracujících vývozců.

(184)

Zbytkové dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno na 136,36 %.

(185)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(186)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii devět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(187)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 131 810 tun na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou údaje obsažené v odpovědi žadatele na dotazník týkající se všech výrobců v Unii a odpovědích na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 44 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(188)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) údajů předložených žadatelem, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a které byly porovnány s objemem prodeje nahlášeným výrobci v Unii zařazenými do vzorku; b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(189)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii v tunách

(190)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 20 %. V letech 2021 až 2022 spotřeba v Unii klesla o 3 %, přičemž v roce 2023 následoval výrazný pokles o 19 procentních bodů. Od roku 2023 do období šetření se spotřeba zvýšila o 2 procentní body, ale zůstala o 20 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(191)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(192)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(193)

Dovoz z dotčené země se během posuzovaného období zvýšil z 140 372 tun na 160 549 tun, což je nárůst o 14 %. Po výrazném nárůstu o 25 % v roce 2022, kdy dovoz dosáhl nejvyšší hodnoty 175 343 tun, se objem v roce 2023 snížil na 151 650 tun a poté se během období šetření dovoz částečně zotavil. Celkový nárůst během období šetření činil 14 %.

(194)

Podíl tohoto dovozu na trhu se během posuzovaného období zvýšil z 37 % na 53 %, což představuje nárůst o 42 % v období stálého poklesu spotřeby Unie.

(195)

Komise stanovila dovozní ceny na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří představovali téměř 4 % čínského dovozu do Unie v období šetření.

(196)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(197)

Průměrná cena dovozu z Číny se za posuzované období zvýšila o 8 %. Ceny se nejprve zvýšily přibližně o 44 % a v roce 2022 dosáhly 1 169 EUR/t. Poté následoval pokles o 37 procentních bodů v roce 2023, přičemž ceny klesly na 865 EUR/t, načež během období šetření mírně vzrostly na 878 EUR/t. Kolísání cen bylo ovlivněno především kolísáním nákladů na suroviny.

(198)

Komise určila cenové podbízení během období šetření porovnáním váženého průměru prodejních cen podle typu výrobku účtovaných výrobci v Unii zařazených do vzorku odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, a odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku při dovozu od čínských výrobců zařazených do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), s příslušnými úpravami o cla a náklady po dovozu.

(199)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Úprava PCN byla nutná vzhledem ke zjištěné nesrovnalosti v popisu PCN týkající se hnědého taveného oxidu hlinitého, jak je podrobně uvedeno v 11. bodě odůvodnění. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 42,94 % až 61,37 %. Bylo zjištěno, že přibližně 99,9 % objemu dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se podbízí cenám výrobního odvětví Unie.

(200)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a za účelem dosažení přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Výrazné stlačování cen potvrzují údaje v tabulkách 4 a 8, jakož i cenové podbízení zjištěné na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(201)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(202)

Jak je uvedeno v oddíle 1.5, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(203)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi žadatele na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, přičemž tyto údaje byly v případě potřeby podrobeny křížovému kontrolnímu srovnání s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(204)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(205)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(206)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(207)

Během posuzovaného období zaznamenal objem výroby výrobního odvětví Unie trvalý a významný pokles o 37 %. Od roku 2021 do roku 2022 se výroba snížila o 11 %. Tento sestupný trend se v roce 2023 zrychlil a výroba se oproti roku 2021 snížila o 34 %. Pokles pokračoval i během období šetření a dosáhl nejnižší hodnoty 131 810 tun, což představuje pokles o 37 % oproti původnímu objemu.

(208)

Během posuzovaného období zůstala výrobní kapacita výrobního odvětví Unie stabilní na úrovni 305 500 tun. Vzhledem k poklesu objemu výroby v posuzovaném období se využití kapacity prudce snížilo z 69 % v roce 2021 na 43 % v období šetření.

(209)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(210)

V posuzovaném období se objem prodeje výrobního odvětví Unie výrazně snížil o 37 % a jeho podíl na trhu klesl o 22 %, tím se jeho podíl na trhu snížil ze 41 % v roce 2021 na 32 % v období šetření.

(211)

V souvislosti s klesající spotřebou v Unii utrpělo výrobní odvětví Unie výrazný pokles výroby, objemu prodeje a podílu na trhu, který překročil celkový pokles trhu Unie. Výkonnost výrobního odvětví Unie se zhoršila výrazněji než výkonnost trhu, čímž se zdůraznilo obzvláště zranitelné postavení výrobního odvětví během posuzovaného období a záporný růst.

(212)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(213)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období pokles zaměstnanosti o 16 %, přičemž celkový počet zaměstnanců klesl z 1 145 v roce 2021 na 962 v období šetření.

(214)

Vzhledem k poklesu výroby a zaměstnanosti se produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená v tunách na jednoho zaměstnance ročně, snížila během posuzovaného období o 25 %. Produktivita se od roku 2023 do období šetření zvýšila o 3 %, přičemž toto nepatrné zlepšení nebylo způsobeno oživením výroby, ale spíše dalším snížením množství pracovní síly.

(215)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(216)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(217)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(218)

Prodejní ceny na trhu Unie pro strany, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšily o 9 %. V roce 2022 se cena zvýšila o 39 %, což odráželo rostoucí vstupní náklady. Tati situace se však neudržela. V roce 2023 se průměrná cena snížila a během období šetření dále klesala, přičemž dosáhla [1 446–1 692] EUR za tunu.

(219)

Ve stejném období se jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 29 %. Od roku 2021 do roku 2022 došlo k výraznému nárůstu o 49 %. Tento trend pokračoval v roce 2023 dalším nárůstem o 5 procentních bodů a poté se v období šetření snížil. Celkový nárůst cen v Unii byl způsoben především vývojem cen surovin a neschopností společností plně využít úspor z rozsahu v důsledku snížení prodeje a výroby.

(220)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(221)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 15 %.

(222)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(223)

V absolutních číslech se zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období snížily o 10 %. Toto celkové snížení však v rámci daného období zahrnuje značné výkyvy. Konkrétně se stav zásob mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o 6 %, po čemž následoval výrazný pokles o 20 procentních bodů v roce 2023. Následně od roku 2023 do období šetření se zásoby opět zvýšily o 4 procentní body.

(224)

Při zohlednění úrovně výroby se procentní podíl konečného stavu zásob vyjádřený jako procento výroby během posuzovaného období zvýšil o 12 %, Tento poměr se mezi lety 2021 a 2023 zvýšil o 38 %, což svědčí o podstatném rozdílu mezi výrobou a likvidací skladových zásob. Ačkoli se výrobnímu odvětví Unie podařilo od roku 2023 do období šetření částečně přizpůsobit stav zásob výrobě, konečný poměr zásob zůstal o 12 % vyšší než v roce 2021.

(225)

Tento trend naznačuje, že navzdory snahám o přizpůsobení výroby odráží hromadění neprodaných zásob, zejména v obdobích klesající výroby, potíže s přístupem na trh Unie.

(226)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(227)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku se v posuzovaném období výrazně snížila, a to z téměř [2–6] % v roce 2021 na přibližně [(– 14) – (– 10)] % během období šetření. Ziskovost se dočasně zvýšila v roce 2022 na [3–7] %, po čemž následoval prudký pokles do ztráty [(– 17) – (– 13)] % v roce 2023. I přes následné částečné oživení zůstala ziskovost během období šetření záporná.

(228)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok byl po celé posuzované období záporný a dále se zhoršoval v důsledku investičních výdajů a nárůstu provozních ztrát. Tento přetrvávající záporný peněžní tok byl udržován finanční podporou ze strany konečných akcionářů výrobců v Unii, kteří i přes náročné finanční prostředí nadále podporovali investiční programy společností.

(229)

Úroveň ročních investic se v posuzovaném období zvýšila o 30 %, zejména mezi lety 2021 a 2022, a to o 171 %, aby se později v následujícím období do období šetření snížila. Nárůst investic byl zaměřen především na udržení stávajících kapacit a nahrazení nezbytných výrobních prostředků. Investice pokračovaly navzdory silné konkurenci, ztrátě podílu na trhu a finančně obtížné situaci.

(230)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období klesla o 287 %, a to z [(– 10) – (– 8)] % v roce 2021 na [(– 41) – (– 35)] % v období šetření. Negativní vývoj ukazoval, že ačkoli investice v zájmu zachování konkurenceschopnosti pokračovaly, jejich návratnost během posuzovaného období podstatně klesla.

(231)

Jak je vysvětleno v 227. bodě odůvodnění, schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získat kapitál byla založena na finanční podpoře ze strany konečných akcionářů výrobců v Unii, kteří nadále podporovali investice společností.

(232)

V souvislosti s podstatným poklesem spotřeby v Unii (– 20 %) se dovoz z Číny během posuzovaného období výrazně zvýšil (+14 %), a to za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. To umožnilo čínským vyvážejícím výrobcům dosáhnout v období šetření podílu na trhu 53 % (zvýšení ze 37 % v roce 2021).

(233)

Za těchto okolností se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila, jak ukazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele, které vykazují negativní trend: výroba (– 37 %), prodej v Unii (– 37 %) a významné snížení jeho podílu na trhu (ze 41 % na 32 %) v posuzovaném období.

(234)

V reakci na tlak nízkých čínských dovozních cen se výrobní odvětví Unie pokusilo snížit náklady a byly provedeny úpravy zaměstnanosti (– 16 %). Během posuzovaného období pokračovaly investice ve snaze udržet si konkurenceschopnost. V důsledku tlaku dumpingového čínského dovozu, který spočíval ve zvýšeném objemu a nízkých cenách, však prodej, produktivita a návratnost investic v Unii v posuzovaném období rychle poklesly.

(235)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období značně vzrostly (29 %), a to zejména v důsledku výrazného zvýšení cen surovin.

(236)

Náklady výrobního odvětví Unie se zvýšily více než prodejní ceny. V důsledku toho ziskovost v posuzovaném období poklesla, a to z mírné situace (+ [2–6] %) v roce 2021 na neudržitelný ztrátový scénář ([(– 14) – (– 10)] %) v období šetření.

(237)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(238)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pokles spotřeby EU, růst cen energií v Unii, konkurenční nevýhoda při využívání hlavní suroviny, nedostatečná úroveň investic, vlastní dovoz čínského taveného oxidu hlinitého.

(239)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným a stále rostoucím tržním pronikáním dumpingového dovozu z Číny, jehož ceny se soustavně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a vedly ke stlačování cen. V tomto ohledu vývoj objemu čínského dovozu a cen, zohledněný v tabulkách 3 a 4, stlačoval úrovně cen výrobního odvětví Unie, což vytvořilo vzájemnou příčinnou souvislost.

(240)

Dovoz z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 14 %, z přibližně 140 372 tun v roce 2021, což představuje podíl na trhu ve výši 37 %, na 160 549 tun v období šetření, což představuje 53 % podíl na trhu. Tento rostoucí levný dovoz bránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit své ceny v souladu s růstem výrobních nákladů. Podobně pokles podílu na trhu a objemu prodeje, který následně vedl k poklesu objemu výroby, měl nepříznivý vliv na jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví v důsledku snížení úspor z rozsahu.

(241)

To mělo silný negativní dopad na výrobní odvětví Unie. V situaci rostoucích nákladů a cenového tlaku vyvíjeného čínským dumpingovým dovozem bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objem výroby na udržitelné úrovni, což vedlo k velmi silnému poklesu ziskovosti z 4 % až do ztráty (– 13 %) a následnému zhoršení finančních ukazatelů odvětví.

(242)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, pokud jde o ceny a objem.

(243)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(244)

Ve srovnání s Čínou byly jiné třetí země v posuzovaném období na trhu Unie přítomny jen v omezené míře. V posuzovaném období zůstaly podíly největších jiných třetích zemí na trhu v období šetření, a to Ukrajiny, Spojených států, Brazílie a Bahrajnu, stabilní, s minimálními nebo žádnými výkyvy, na úrovni 5 %, 2 %, 2 % a 2 %. Společný podíl dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny na trhu se snížil z 22 % v roce 2021 na 15 % v období šetření.

(245)

Během posuzovaného období prodávala Ukrajina za nižší ceny než Čína. Bahrajn prodával za ceny mírně nižší než Čína pouze v roce 2022 a v období šetření, zatímco všechny ostatní země si udržovaly po celé posuzované období vyšší cenové úrovně. Navzdory nižším cenám představovala Ukrajina pouze 5 % trhu, což je výrazně méně než dominantních 53 % Číny v období šetření. Podíl Bahrajnu na trhu byl ještě menší, pouze 2 %. Tato omezená přítomnost jiných třetích zemí na trhu naznačuje, že ačkoli Ukrajina a Bahrajn v určitém okamžiku nabízely nižší ceny, jejich celkový dopad nebyl dostatečný k oslabení příčinné souvislosti mezi dumpingovým čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(246)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad dovozu z jiných zemí neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(247)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(248)

Objem vývozu od výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období snížil o 40 %, a to z 26 049 tun v roce 2021 na 15 649 tun během období šetření. Průměrné ceny vývozu se během posuzovaného období zvýšily o 22 %.

(249)

Podle vysvětlení výrobního odvětví Unie je pokles vývozní výkonnosti výrobců v Unii vysvětlován tlakem vyvíjeným čínskými výrobci na trzích jiných třetích zemí, což následně způsobilo pokles vývozu ze strany výrobců v Unii. Ztráta objemu prodeje na vývoz je v absolutním vyjádření výrazně nižší než ztráta prodeje v Unii. Průměrná vývozní cena za prodej do třetích zemí byla navíc v celém posuzovaném období výrazně vyšší než u prodeje v Unii, a to o 21 %.

(250)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad vývozní výkonnosti neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(251)

Některé strany tvrdily, že příčinou újmy bylo snížení spotřeby v Unii.

(252)

Zatímco spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla, dopad čínského dumpingového dovozu se tím jen zesílil. Prodej výrobce v Unii klesal strměji než spotřeba v Unii. Spotřeba se snížila o 20 %, zatímco prodej výrobců v Unii se v posuzovaném období snížil o 37 %. Podobně výrazně poklesl i dovoz ze všech jiných třetích zemí. Naproti tomu podíl Číny na trhu se ve stejném období zvýšil z 37 % na 53 % v důsledku levného dovozu.

(253)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad poklesu spotřeby v Unii neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(254)

Některé strany tvrdily, že příčinou újmy bylo zvýšení cen energie v Unii.

(255)

Energie je jednou z hlavních nákladových složek výroby taveného oxidu hlinitého. Šetření však ukázalo, že v roce 2022, kdy byly ceny energie výrazně vyšší než ve zbývající části posuzovaného období, byli výrobci v Unii stále schopni vytvářet zisky a dokonce svou ziskovost oproti předchozímu roku zlepšili. Bylo to možné proto, že část zvýšených nákladů na energii mohla být přenesena na uživatele.

(256)

Zejména v roce 2023 a v období šetření, kdy ceny energií klesly na výrazně nižší úroveň ve srovnání s rokem 2022, již výrobní odvětví Unie nebylo schopno své ceny odpovídajícím způsobem upravit a ziskovost se propadla. To naznačuje, že ačkoli ceny energií ovlivňují výrobní náklady, hlavní problém nastal době, kdy výrobci v Unii nemohli přizpůsobit své ceny vývoji nákladů v důsledku nekalé soutěže ze strany dumpingového dovozu pocházejícího z Číny.

(257)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad cen energie v Unii neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(258)

Některé strany tvrdily, že příčinou újmy byly rozdíly v původu surovin a nákladech na suroviny používané evropskými a čínskými výrobci, přičemž se konkrétně rozlišovalo mezi bauxitem a oxidem hlinitým.

(259)

Pokud jde o údajné znevýhodnění týkající se surovin, šetřením bylo zjištěno, že mezi výrobními postupy a surovinami, které používají čínští výrobci a výrobci v Unii, neexistují žádné významné rozdíly. Pokud jde o náklady na suroviny, jak je podrobně uvedeno v oddíle 3.2.1 výše, bylo zjištěno, že čínský trh se surovinami je zkreslený.

(260)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie trpělo nedostatkem investic a zastaralými výrobními zařízeními, což se stalo zdrojem újmy.

(261)

Šetření však ukázalo, že výrobci v Unii v posledních letech investovali do zcela nových zařízení. Kromě toho, jak ukazuje tabulka 11, roční úroveň investic se během posuzovaného období zvýšila o 30 %, což naznačuje, že investiční činnost pokračovala navzdory náročnému finančnímu prostředí.

(262)

Na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že údajný nedostatek investic neodpovídá skutečnosti a neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii

(263)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie samo dováželo čínský tavený oxid hlinitý, což se stalo zdrojem újmy.

(264)

Šetření dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie dováželo určité množství dotčeného výrobku z Číny. Objem tohoto dovozu byl však omezený, konkrétně [2 800–3 800] tun, což představovalo přibližně 1 % spotřeby Unie během období šetření. Šetření rovněž dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie dovážené výrobky jen neprodávalo dále, ale před dalším prodejem je zpracovávalo. To přineslo přidanou hodnotu. Prodej tohoto dovozu nepředstavoval cenové podbízení vůči vlastní výrobě výrobce v Unii a jeho objem byl nevýznamný.

(265)

Kromě toho skutečnost, že čínský dovoz vzrostl bez ohledu na vývoj vlastního dovozu výrobce v Unii, ukazuje, že čínský dovoz by vzrostl a převzal podíl na trhu EU i bez vlastního dovozu výrobce v Unii z Číny.

(266)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad vlastního dovozu výrobců v Unii z Číny neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(267)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z Číny, který stlačoval cenu na trhu Unie. V důsledku významného nárůstu dumpingového dovozu z Číny bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objem výroby na udržitelné úrovni, což vedlo k výraznému zhoršení jeho hospodářské situace.

(268)

Hospodářský pokles výrobního odvětví Unie se časově shodoval s prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu z Číny. Tento dovoz se trvale podbízel cenám v Unii a vyvíjel silný tlak na snižování tržních cen, což vedlo ke stlačování cen. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady. To vedlo k poklesu prodeje, snížení výroby a výraznému poklesu ziskovosti. Načasování a rozsah tohoto vývoje prokazují jasnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(269)

Komise zkoumala alternativní činitele, které mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Patřil k nim dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pokles spotřeby v Unii, rostoucí náklady na energii, získávání surovin a náklady na ně, údajný nedostatek investic a vlastní dovoz čínského taveného oxidu hlinitého. U žádné z těchto skutečností však nebylo zjištěno, že oslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(270)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(271)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin u bauxitu a oxidu hlinitého ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy, viz 280. až 282. bod odůvodnění níže.

(272)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(273)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(274)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající celkové náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Základní zisk byl stanoven na základě historické ziskovosti výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku v letech 2014 až 2020, tedy před narušením způsobeným pandemií COVID-19. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 7 %.

(275)

Jeden ze dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku poskytl důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise ověřila interní záznamy společnosti týkající se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek a tvrzení shledala opodstatněnými. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v období šetření a úrovní, jíž by mohlo být dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže, jak je poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procentní podíl obratu, byl ve výši 1 % až 3,06 % pro každou ze společností zařazených do vzorku.

(276)

Tento procentní podíl byl přičten k základnímu zisku ve výši 7 % uvedenému v 273. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 7 % a 10,06 % v závislosti na situaci výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(277)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia základního nařízení, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady ve výši 89,34 EUR na tunu, od nichž odečetla skutečné náklady na dodržování těchto úmluv během období šetření, a to 72,26 EUR na tunu, což vedlo k výsledku 17,08 EUR na tunu. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu.

(278)

Na tomto základě Komise vypočítala průměrnou cenu obdobných výrobků, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši 1 880 EUR za tunu použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 275. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(279)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(280)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti.

(281)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(282)

Protože byla ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat. Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(283)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(284)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(285)

Výrobní odvětví Unie zahrnuje devět společností zeměpisně rozmístěných po celé Evropě, které přímo zaměstnávají přibližně 962 pracovníků. Většina těchto výrobců v Unii vyjádřila podnětu podporu a žádný z nich nebyl proti zahájení šetření

(286)

Současné úrovně ziskovosti jsou neudržitelné. Očekává se, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět část ztraceného podílu na trhu a stanovit ceny na takové úrovni, která alespoň pokryje náklady.

(287)

Nezavedení opatření by pravděpodobně mělo významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a další snížení prodeje, což by se promítlo do větších ztrát a pravděpodobně by způsobilo uzavření výrobních zařízení, propouštění a v konečném důsledku ukončení činnosti celých podniků. Tento vývoj by mohl vést k přerušení evropské výroby s dlouhodobými důsledky pro průmyslovou odolnost a autonomii průmyslu Unie, zejména vzhledem k tomu, že tavený oxid hlinitý, který je nezbytný pro výrobu oceli, jiných kovů, skla a souvisejících materiálů, se historicky považuje za citlivý produkt.

(288)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(289)

Přihlásilo se dvanáct dovozců, kteří nejsou ve spojení, z nichž dvě odpovědi byly předloženy po uplynutí lhůty. Byla rovněž obdržena řada podání a připomínek. Jak je uvedeno v oddíle 1.5, Komise vybrala vzorek dvou dovozců, kteří poskytli odpovědi na dotazníky.

(290)

Několik dovozců argumentovalo, že uložení antidumpingových cel by zvýšilo materiálové náklady pro ně i pro jejich zákazníky. Tyto dodatečné náklady by bylo obtížné pokrýt, a ohrozily by tak jejich ziskovost a konkurenceschopnost. Byla předložena další tvrzení, která se týkala toho, že kapacita výrobního odvětví Unie je nedostatečná k tomu, aby uspokojila poptávku v Unii, a proto bylo uvedeno, že opatření by způsobila nedostatek na trhu. Kromě toho byla předložena tvrzení týkající se nedostatečného zájmu výrobců v Unii o dodávky některých materiálů.

(291)

Komise konstatovala, že uložení cel by nemělo vést k odstranění dovozu z ČLR. Cílem uložení opatření je vyrovnat podmínky, po jejichž splnění mohou čínští vyvážející výrobci pokračovat ve vývozu do Unie za spravedlivé ceny. Za druhé, ačkoli uložení opatření může mít negativní dopad na dovozce dovážející pouze z ČLR, vzhledem k pravděpodobnému zvýšení dovozu z jiných třetích zemí, jak je uvedeno v oddíle 7.4 níže, by dovozci měli být schopni změnit své zdroje dodávek.

(292)

Pokud jde o údajný nedostatek zájmu výrobců v Unii o dodávky některých materiálů, Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie vyrábí široký sortiment výrobků z taveného oxidu hlinitého. Během období šetření, jakož i v předchozích letech, výrobní odvětví Unie trvale dodávalo tavený oxid hlinitý v široké škále stupňů a kvality, které byly přizpůsobeny specifickým požadavkům různých uživatelských odvětví.

(293)

Pokud jde o nedostatečnou kapacitu výrobního odvětví Unie, Komise se tímto tvrzením zabývá v oddíle 7.4 níže.

(294)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně konstatovala, že jakýkoli negativní dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, jako na celek by měl být omezený a neměl by převážit nad pozitivním dopadem opatření na výrobce v Unii.

(295)

Přihlásilo se přibližně 50 uživatelů a sdružení uživatelů. Odpovědi na dotazník poskytlo osmnáct uživatelů a několik dalších uživatelů předložilo připomínky.

(296)

Byla předložena tvrzení s argumentem, že uložení antidumpingových cel by zvýšilo náklady pro uživatele, které by bylo obtížné přenést na odběratele, a ohrozilo by tak jejich ziskovost a konkurenceschopnost. Někteří uživatelé tvrdili, že zvýšení nákladů spojené s uložením cel by mohlo ohrozit jejich provozní udržitelnost. Někteří uživatelé tvrdili, že v důsledku toho by mohla být ohrožena další životaschopnost některých výrobních činností v Unii, což by mohlo vést ke snížení velikosti podniků, jejich přemístění mimo Unii a/nebo uzavření.

(297)

Komise uvedla, že uživatelé působí především v oblasti výroby brusiv a žáruvzdorných materiálů, pro něž je tavený oxid hlinitý klíčovým vstupním materiálem. Pokud jde o spotřebu, podle informací poskytnutých sdruženími nakupuje odvětví žáruvzdorných materiálů přibližně 80 000 tun ročně. Spotřeba v odvětví brusiv se odhaduje na 200 000 až 250 000 tun ročně. Na toto odvětví připadá přibližně 60 % až 70 % celkové poptávky po taveném oxidu hlinitém v Unii. Pokud jde o zaměstnanost, odvětví žáruvzdorných materiálů zaměstnává v Evropě přibližně 20 000 lidí, zatímco odvětví brusiv představuje jen v Německu a Itálii přibližně 8 400 pracovních míst. Co se týče obratu, odhaduje se, že odvětví žáruvzdorných materiálů v Evropě generuje roční příjmy ve výši 4 miliard EUR. Jen v Německu a Itálii generuje odvětví brusiv roční příjmy ve výši přibližně 2,3 miliardy EUR.

(298)

Na základě informací poskytnutých v dotaznících uživatelů bylo zjištěno, že během období šetření se činnost související s výrobkem, který je předmětem šetření, lišila v poměru k celkové činnosti uživatelů a pohybovala se v rozmezí od 5 % do 30 % celkového obratu v odvětví žáruvzdorných materiálů a od 25 % do 85 % celkového obratu v odvětví brusiv. V průměru představovala v období šetření činnost související s dotčeným výrobkem přibližně 15 % celkové činnosti spolupracujících uživatelů v odvětví žáruvzdorných materiálů a přibližně 53 % spolupracujících uživatelů v odvětví brusiv.

(299)

Uživatelé, kteří odpověděli na dotazník, představují přibližně 20 % celkové spotřeby taveného oxidu hlinitého v Unii a přibližně 25 % dovozu z Číny do Unie. Z těchto odpovědí přibližně 50 % taveného oxidu hlinitého používaného v odvětví brusiv pocházelo z Číny, zatímco v odvětví žáruvzdorných materiálů byl podíl čínského původu přibližně 65 % – 69 %.

(300)

Komise odhadla, že pokud budou uložena cla v navrhované výši a všechny ostatní činitele zůstanou stejné, mohly by se výrobní náklady uživatelů zvýšit o 10 až 30 % v závislosti na konkrétní společnosti. Konkrétně u odvětví žáruvzdorných materiálů by se odhadovaný nárůst výrobních nákladů pohyboval v rozmezí od 10 % do 30 %, zatímco u odvětví brusiv se očekává nárůst v rozmezí od 10 % do 23 %. Je však důležité poznamenat, že tyto odhady vycházejí z předpokladu, že veškerý tavený oxid hlinitý je čínského původu. Ve skutečnosti jsou dodávky do navazujících průmyslových odvětví rozmanitější. Podle respondentů na dotazník pochází přibližně 50 % taveného oxidu hlinitého používaného v odvětví brusiv a přibližně 65 % v odvětví žáruvzdorných materiálů z Číny. To naznačuje, že značná část dodávek pochází z jiných zdrojů než z Číny, což by zmírnilo celkový dopad cel na náklady. Skutečný vliv na výrobní náklady se navíc bude lišit v závislosti na konkrétním složení zdrojů dodávek každé společnosti. Subjekty s nižší závislostí na čínských zdrojích pravděpodobně pocítí omezenější nárůst nákladů, zatímco subjekty s vyšší závislostí mohou být postiženy více. Dopad navrhovaných cel by proto měl být posuzován s ohledem na tyto různé strategie získávání zdrojů.

(301)

Pokud jde o možný vliv opatření na ziskovost, situace je vzhledem k rozmanitosti zúčastněných společností komplexní. Ziskovost uživatelů se lišila jak v odvětvích, tak mezi jednotlivými společnostmi, přičemž některé vykazovaly kladné marže, zatímco jiné byly ztrátové.

(302)

Komise se domnívala, že dopad na ziskovost uživatelů bude do značné míry záviset na dvou klíčových faktorech: schopnosti uživatelů přenést zvýšení nákladů na své odběratele a schopnosti nahradit vstupy, které jsou v současné době dodávány z Číny, alternativními dodavateli za předpokladu, že ceny těchto dodávek po zavedení cel na čínský dovoz by mohly potenciálně zmírnit dopad na ceny.

(303)

Pokud jde o schopnost přenést zvýšení nákladů, je třeba provést další posouzení. Komise nicméně uznává, že společnosti působící v odvětvích s vyšší marží a vyrábějící specializovanější výrobky budou pravděpodobněji schopny přenést dodatečné náklady na své odběratele. Naopak se očekává, že společnosti, které vyrábějí méně specializované výrobky a podléhají širší konkurenci, budou při této snaze čelit větším obtížím. To se týká zejména podniků, které již hospodaří se ztrátou, což naznačuje, že již před zavedením opatření nebyly schopny zvýšit ceny.

(304)

Pokud jde o dostupnost dalších zdrojů dodávek, šetřením, jak je dále vysvětleno v oddíle 7.4, bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie zůstává spolehlivým zdrojem dodávek taveného oxidu hlinitého s dostatečnou kapacitou k uspokojení poptávky uživatelů v Unii. Rovněž se zjistilo, že uživatelé v Unii nejsou závislí pouze na dovozu z Číny. Na trhu Unie jsou již přítomny jiné třetí země, jako je Bahrajn, Brazílie, Spojené státy a Ukrajina, jak je uvedeno v oddíle 5.2.1, které pravděpodobně zvýší svůj vývoz do Unie, čímž se dále sníží závislost na čínském dovozu.

(305)

Kromě toho, jak je uvedeno v 244. bodě odůvodnění, dovoz z Bahrajnu a Ukrajiny byl v období šetření za nižší cenu než čínský dovoz, což uživatelům v Unii nabízelo konkurenční alternativy. Dostupnost levnějšího dovozu z těchto zemí zvyšuje rozmanitost nabídky a rovněž přispívá ke zmírnění možného dopadu opatření na čínský dovoz a zajišťuje, že uživatelé v Unii mají i nadále přístup k ekonomicky životaschopným zdrojům taveného oxidu hlinitého.

(306)

Tato zjištění naznačují, že uložení opatření by nevedlo k nedostatku dodávek a že dostupnost dodávek ze třetích zemí a Unie za přiměřené ceny by do určité míry zmírnila potenciální negativní dopad na uživatele. Ekonomické důsledky pro uživatelská odvětví se však mohou výrazně lišit v závislosti na jejich specifickém postavení na trhu, struktuře nákladů a schopnosti absorbovat nebo přenést zvýšení nákladů. Tento dopad bude Komise dále zkoumat.

(307)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie není schopno zásobovat trh Unie v požadovaném množství, a budou-li uložena antidumpingová cla, existuje vážné riziko nedostatku v Unii, a to i u konkrétních typů dotčeného výrobku.

(308)

Šetření shledalo, že toto tvrzení není opodstatněné. Výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období nedostatečně využívalo svou výrobní kapacitu. V období šetření činila míra využití výrobní kapacity Unie 43 %, s dodatečnou volnou kapacitou ve výši přibližně 180 000 tun. Šetřením bylo zjištěno, že většina volné kapacity je buď okamžitě k dispozici, nebo ji lze zprovoznit ve velmi krátké době s minimálními investicemi. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že volná kapacita výrobního odvětví Unie umožňuje výrobu všech hlavních typů dotčeného výrobku. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zhruba odpovídá spotřebě v Unii ve výši 305 360 tun během období šetření.

(309)

Šetření navíc ukázalo, že zatímco výroba taveného oxidu hlinitého je soustředěna v několika klíčových regionech světa, stávající kapacita nečínské výroby mimo Unii může doplnit již značnou výrobní kapacitu v Unii. Jak je podrobně uvedeno v tabulce 12, dovoz ze třetích zemí je již na trhu Unie přítomen. Komise se domnívala, že tento dovoz se pravděpodobně zvýší, pokud by se dumpingový dovoz z Číny snížil. Proto se vyvozuje závěr, že celková volná kapacita výrobců v Unii a ve třetích zemích mimo Unii je dostatečná k uspokojení spotřeby v Unii.

(310)

Některé strany rovněž tvrdily, že uložení antidumpingových cel na dotčený výrobek vytvoří koncentraci tržních rizik, což může vést k dalšímu zvýšení cen dotčeného výrobku.

(311)

Komise konstatovala, že i když je pravda, že pravidla hospodářské soutěže Unie obsahují přísnější normy chování pro společnost, která má významný podíl na trhu, v konečném důsledku je záležitostí orgánů pro hospodářskou soutěž rozhodnout, zda existuje dominantní postavení a zda je zneužíváno. V případě antidumpingových řízení zkoumá Komise obavy z narušení hospodářské soutěže, aby zjistila, zda by bylo zjevně v rozporu se zájmem Unie uložit antidumpingová opatření. Taková analýza nemůže zahrnovat posouzení hospodářské soutěže ve striktně právním smyslu, protože je smí provádět pouze příslušný orgán pro hospodářskou soutěž. V každém případě nebyly předloženy žádné pádné důkazy, které by naznačovaly, že pokud by byla uložena antidumpingová opatření, žadatel by jednal v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, kromě svého již silného postavení na trhu a svého zapojení do obchodních praktik obecně považovaných za standardní, jako je diferencovaná tvorba cen v závislosti na objemu nákupu a povaha stávajících obchodních vztahů. Připomíná se, že účelem uložení antidumpingových opatření je obnovit rovné podmínky, které byly narušeny nekalými obchodními praktikami čínských vyvážejících výrobců. Cílem antidumpingových opatření není vytlačit čínské vyvážející výrobce z trhu Unie, ale spíše vytvořit podmínky, v nichž budou výrobci v Unii a výrobci ze třetích zemí soutěžit za spravedlivých podmínek.

(312)

Některé strany tvrdily, že proces certifikace materiálů používaných při výrobě, a to jak interně, tak ze strany jejich zákazníků, je zdlouhavý a složitý. Zahrnuje přísné zkušební a schvalovací postupy k zajištění souladu s požadavky zákazníků. V případě uložení opatření by to mohlo znamenat nutnost změny dodavatele nebo materiálu, což by mohlo vyžadovat proces opětovné certifikace a zpoždění výroby a mohlo mít dopad na smluvní závazky.

(313)

Komise konstatovala několik zmírňujících činitelů, které toto riziko výrazně snižují. Výrobní odvětví Unie i několik dodavatelů ze třetích zemí jsou zavedenými výrobci taveného oxidu hlinitého. Tito dodavatelé mají dlouholeté zkušenosti na trhu a dodávají materiály, které splňují průmyslové normy. Stejně tak je výrobní odvětví Unie uznáváno jako kvalitní výrobce, který je schopen splnit přísné požadavky na certifikaci. Jeho výrobky jsou často prvními, které se mají v Unii certifikovat, a poté jsou zvažovány alternativní zdroje. Šetření bylo navíc zahájeno před několika měsíci, což uživatelům poskytlo čas připravit se na možné změny, posoudit alternativní dodavatele a případně zahájit procesy certifikace.

(314)

Komise uznává oprávněné obavy uživatelských odvětví, zejména pokud jde o jejich schopnost absorbovat nebo přenést zvýšení nákladů a udržet ziskovost. Komise se proto domnívá, že je vhodné tyto otázky hlouběji prozkoumat. Za tímto účelem Komise v konečné fázi šetření dále posoudí rozsah a dopad těchto obav a zajistí, aby veškerá přijatá konečná opatření vycházela z komplexního pochopení širších hospodářských důsledků.

(315)

Na základě výše uvedených skutečností, a to i navzdory oprávněným obavám uživatelských odvětví, dospěla Komise prozatímně k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz taveného oxidu hlinitého pocházejícího z Čínské lidové republiky v této fázi šetření není v zájmu Unie. Opatření se považují za právně odůvodněná a přiměřená, neboť jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo další újmě výrobního odvětví Unie, zachovala životaschopnost výroby v Unii a zajistila spravedlivá hospodářská soutěž v Unii. Komise proto považovala za vhodné uložit v této fázi šetření prozatímní opatření, přičemž se zavázala dále posoudit dopad na uživatelská odvětví.

(316)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(317)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz výrobku pocházejícího z dotčené země uložena podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise v 280. a 281. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(318)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(319)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(320)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“.

(321)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(322)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(323)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(324)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(325)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(326)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(327)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(328)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(329)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,