(EU) 2025/1355Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2025/1355 ze dne 2. července 2025, o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2025/22) (přepracované znění)

Publikováno:	Úř. věst. L 1355, 14.7.2025	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	2. července 2025	Autor předpisu:
Platnost od:	3. srpna 2025	Nabývá účinnosti:	3. srpna 2025
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Řada L

2025/1355

14.7.2025

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2025/1355

ze dne 2. července 2025,

o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2025/22)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1, článek 22 a čl. 34.1 první odrážku tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) (1) bylo několikrát zásadním způsobem změněno (2). Poté, co Rada guvernérů přezkoumala uplatňování nařízení podle jeho článku 24, je třeba v něm provést další změny. Uvedené nařízení by proto mělo být v zájmu srozumitelnosti přepracováno.

(2)	Čl. 127 odst. 2 čtvrtá odrážka Smlouvy a čl. 3.1 čtvrtá odrážka statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) zmocňují Eurosystém k tomu, aby podporoval plynulé fungování platebních systémů.

(3)	Eurosystém podporuje plynulé fungování platebních systémů mimo jiné tím, že vykonává dozor.

(4)

Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI), dříve známý jako Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS), a technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) vydaly zásady pro infrastruktury finančních trhů. CPMI-IOSCO doporučuje, aby tyto zásady byly v nejvyšším možném rozsahu provedeny ve vnitrostátních právních a regulatorních rámcích. V zájmu zajištění účinnosti dozoru nad platebními systémy Evropská centrální banka (ECB) provedla tyto zásady prostřednictvím nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), které se vztahuje na systémově významné platební systémy pro velké i malé platby.

(5)

Toto nařízení se vztahuje na platební systémy provozované centrálními bankami i soukromými provozovateli. Zásady CPMI-IOSCO nicméně uznávají, že existují výjimečné případy, kdy se tyto zásady vzhledem k požadavkům vymezeným v příslušném právním či správním předpisu nebo politice odlišně použijí na platební systémy provozované centrálními bankami. Vzhledem k tomu, že Eurosystém má cíle veřejné politiky, povinnosti a institucionální uspořádání vymezené ve Smlouvě a statutu ESCB, systémově významné platební systémy Eurosystému (SIPS) mohou být vyňaty z určitých požadavků tohoto nařízení. Systémy SIPS Eurosystému by zejména měly být vyňaty z konkrétních požadavků týkajících se správy a řízení, plánů na ukončení činnosti, kapitálu a likvidních aktiv, zajištění a investičních rizik, jež se vztahují na stejné oblasti jako příslušné požadavky formálně přijaté Radou guvernérů. Tyto výjimky jsou vymezeny v několika ustanoveních tohoto nařízení.

(6)

V souladu se zásadou proporcionality Rada guvernérů určí platební systém jako SIPS, pokud splňuje zvláštní kritéria stanovená v tomto nařízení. Kromě toho lze platební systém určit jako SIPS na základě flexibilní metodiky, která zohledňuje kvalitativní aspekty, jako je velikost platebního systému, jeho složitost a nahraditelnost.

(7)

Rada guvernérů určí pro každý systém SIPS provozovatele SIPS. Určený provozovatel SIPS odpovídá příslušnému orgánu za to, že dotčený SIPS splňuje požadavky v oblasti dozoru podle tohoto nařízení. Provozovatel SIPS by měl být právním subjektem usazeným v eurozóně, který odpovídá za provozování systému SIPS. Výjimečně může Rada guvernérů v jednotlivých případech rovněž určit jako provozovatele SIPS pobočku, která je zřízena v eurozóně a která je právně závislou součástí právního subjektu usazeného mimo eurozónu. V této souvislosti by definice „provozovatele SIPS“ měla být odpovídajícím způsobem rozšířena.

(8)

Vzhledem k tomu, že jako provozovatel SIPS může být výjimečně určena pobočka, příslušné požadavky tohoto nařízení týkající se složení, úlohy, dovedností a povinností vedení právního subjektu, který je určen jako provozovatel SIPS, by se měly rovněž vztahovat na vedení pobočky, která je určena jako provozovatel SIPS, a vedoucí, kteří tvoří vedení pobočky, by rovněž měli být členy vedení ve smyslu článku 9 odst. 11 písm. b) tohoto nařízení. Pokud je pobočka určena jako provozovatel SIPS, může relevantní příslušný orgán při posuzování souladu SIPS s požadavky tohoto nařízení v případě potřeby zohlednit veškerá opatření a rámce, které byly zavedeny na úrovni právního subjektu a které souvisejí se systémem SIPS a/nebo provozovatelem SIPS.

(9)

Je-li to nezbytné pro účely účinného dozoru, včetně minimalizace zdvojování úsilí a snížení zátěže pro systém SIPS a dotčené orgány, měl by příslušný orgán spolupracovat s ostatními orgány. Je-li pobočka určena jako provozovatel SIPS, měl by relevantní příslušný orgán rovněž spolupracovat s orgánem odpovědným za dozor či dohled nad právním subjektem, jehož je pobočka právně závislou součástí.

(10)

Obchodní aktivita SIPS může v průběhu času kolísat. S cílem zajistit integritu rámce pro určování platebních systémů jako SIPS a zároveň v co nejvyšší míře zachovat kontinuitu a zabránit časté reklasifikaci platebních systémů přestává být platební systém klasifikován jako SIPS, pokud nesplňuje kritéria pro takovou klasifikaci ve dvou po sobě následujících přezkumech. Zachování statusu SIPS po takové období však nemusí být vhodné, pokud je nepravděpodobné, že by při následujícím přezkoumání systém splnil kritéria pro určení jako SIPS. Proto je možná i dřívější reklasifikace na základě individuálního posouzení.

(11)	Toto nařízení stanoví jasně vymezené postupy k zajištění toho, aby byly dodržovány záruky řádného procesu, a to jak před tím, než Rada guvernérů přijme rozhodnutí o určení platebního systému jako SIPS, tak i po přijetí takového rozhodnutí.

(12)

V míře považované za možnou a přiměřenou se ECB za účelem plnění úkolů ESCB může obracet na národní centrální banky. V případě každého SIPS je jako příslušný orgán pro posuzování souladu daného systému SIPS s požadavky dozoru podle tohoto nařízení určena příslušná centrální banka Eurosystému. V případě SIPS celoevropského významu vykonává dozor jako určený příslušný orgán ECB. Existuje-li však mezi takovým SIPS a určitou národní centrální bankou v předchozích pěti letech prokázaný dlouhodobý vztah na základě prováděného dozoru, jsou jako příslušné orgány určeny dvě centrální banky Eurosystému, tj. národní centrální banka, s níž byl takový dlouhodobý vztah navázán, a ECB.

(13)

Požadavky vymezené v tomto nařízení jsou přiměřené specifickým rizikům a expozicím systémů SIPS. Ustanovení tohoto nařízení rovněž zohledňují zkušenosti a zjištění vyplývající z hodnocení dozoru provedených na základě nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) v posledních letech, jakož i poslední technologický a regulační vývoj v Evropské unii, včetně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 (3).

(14)

K účinnosti a spolehlivosti systému SIPS je třeba souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a existence jednoznačných pravidel, postupů a smluv, na jejichž základě je tento systém provozován. Soulad s právními předpisy se týká právních systémů všech zemí, v nichž je provozovatel SIPS usazen a/nebo působí a v nichž jsou usazeni a/nebo působí účastníci SIPS.

(15)

Účinnost a spolehlivost systému SIPS závisí rovněž na jednoznačnosti a vhodnosti jeho systému správy a řízení, který musí být jasně zdokumentován. Systém správy a řízení systému SIPS by měl zajistit, aby rada měla k dispozici poradenství objektivního a nezávislého výboru pro rizika, pokud jde o její povinnosti související s riziky. Aby byla zajištěna integrita členů rady a vedení a případně vedení pobočky, měl by provozovatel SIPS navíc zohlednit případné záznamy členů, pokud jde o odsouzení či sankce za porušení platných právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva, právních předpisů o finančních službách, právních předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu, nebo za porušení profesních povinností a za podvod.

(16)

Spolehlivý a stále se vyvíjející rámec pro komplexní řízení právního, úvěrového, operačního a investičního rizika, rizika likvidity, obecného podnikatelského rizika, rizika úschovy a dalších rizik, je zcela zásadní pro identifikaci, měření, sledování a řízení celé škály rizik, která vznikají při provozu SIPS nebo která nese provozovatel SIPS. Totéž platí i pro spolehlivost a odolnost rámce pro zajištění, pravidel a postupů pro případ selhání účastníka a plánů zachování provozu provozovatele SIPS.

(17)

Pro účely komplexního řízení operačních rizik a s ohledem na rostoucí zavádění a využívání technologických prostředků při provozu systému SIPS, jakož i na zvýšenou hrozbu kybernetických útoků a škod, které by úspěšný kybernetický útok mohl systému SIPS způsobit, by měl mít provozovatel SIPS zavedenu strategii a rámec kybernetické odolnosti s odpovídajícími postupy, procesy a kontrolami pro účinné řízení kybernetických rizik a zajištění vysoké úrovně kybernetické odolnosti. Požadavky týkající se této strategie a rámce kybernetické odolnosti by měly být založeny na očekáváních dozoru v oblasti kybernetické odolnosti pro infrastruktury finančních trhů (4), aby se některá klíčová očekávání stala pro provozovatele SPIS právně závaznými. Kromě toho je nezbytné, aby provozovatel SIPS pravidelně testoval účinnost kontrol a systémů SIPS tím, že bude provádět penetrační testování na základě hrozeb v souladu s Evropským rámcem pro etické testování metodou červeného týmu založené na zpravodajství o hrozbách (TIBER-EU) (5) (dále jen „rámec TIBER-EU“). Je-li provozovatelem SIPS pobočka, může příslušný orgán akceptovat testy provedené právním subjektem, jehož je pobočka právně závislou součástí, pokud je lze považovat za srovnatelné s testem TIBER-EU a pokud sledují rovněž účinnost příslušných kontrol a systémů pobočky.

(18)

S ohledem na zvýšené využívání outsourcingu (externí zajišťování služeb nebo činností) a na rizika, která by tyto postupy mohly představovat pro účinnost a bezpečnost systému SIPS, by měl provozovatel SIPS vždy nést odpovědnost za externě zajišťované funkce, operace a/nebo služby. Kromě toho by měl mít provozovatel SIPS zavedena smluvní ujednání a rámce, které zajistí, aby provozovatel SIPS náležitě posuzoval a zmírňoval veškerá rizika vyplývající z outsourcingu před uzavřením takového ujednání a po dobu jeho trvání. Jsou-li externě zajišťovány kritické funkce, operace a/nebo služby, měly by dále existovat plány, které zajistí nepřetržité plynulé fungování systému SIPS v případě ukončení ujednání o outsourcingu. Ujednání uvnitř skupiny nejsou ze své podstaty méně riziková než externí zajišťování služeb nebo činností třetími stranami. Z tohoto důvodu, i když je třeba uznat potenciální přínosy vyplývající z ujednání uvnitř skupiny, by se požadavky týkající se outsourcingu měly vztahovat i na ujednání uvnitř skupiny, která představují outsourcing.

(19)

Snížení systémového rizika mimo jiné vyžaduje neodvolatelnost zúčtování, a provozovatel SIPS by proto měl vyvinout nejvyšší úsilí k zajištění toho, aby systém SIPS byl označen ve smyslu směrnice 98/26/ES (6). Vnitrodenní zúčtování nebo zúčtování v reálném čase je rovněž vhodné, je-li v souladu s obecným obchodním modelem systému SIPS a je-li nezbytné k tomu, aby provozovatel a účastníci systému SIPS mohli řídit svá úvěrová rizika a rizika likvidity.

(20)

Objektivní a zveřejněná kritéria pro účast v systému SIPS, která jsou založena na riziku a která umožňují spravedlivý a (s výhradou přijatelných standardů pro kontrolu rizik) volný přístup do systému SIPS, podporují bezpečnost a účinnost systému SIPS a trhů, kterým slouží, aniž by při tom docházelo k nepřiměřenému omezení volného poskytování služeb.

(21)	Ustanoveními tohoto nařízení, jež vyžadují, aby provozovatel SIPS shromažďoval, zpracovával a předával údaje, by neměla být dotčena žádná použitelná pravidla ochrany údajů účastníků či klientů.

(22)	Celkově účinný a efektivní systém SIPS s jednoznačně vymezenými, měřitelnými a dosažitelnými cíli je nejlépe vybaven pro to, aby naplnil potřeby účastníků SIPS a trhů, jimž tento systém slouží.

(23)

Zásadními prvky při provádění zásad CPMI-IOSCO v nejvyšším rozsahu umožněném Smlouvou a statutem ESCB jsou oprávnění příslušných orgánů požadovat přijetí opatření k nápravě nebo zamezení opakování neplnění tohoto nařízení a oprávnění ECB ukládat účinné, přiměřené a odstrašující sankce za jeho porušení. I když nápravná opatření lze ukládat jen v případě porušení tohoto nařízení, mohou se vyskytnout situace, kdy je namístě zahájit řízení o uložení těchto opatření na základě podezření z neplnění požadavků s tím, že se provozovateli SIPS umožní, aby se vyjádřil a poskytl vysvětlení před tím, než se porušení prokáže. V případech, kdy je provozovatelem SIPS pobočka, by nápravná opatření nebo sankce měly být uloženy pobočce.

(24)

Provozovatel SIPS, který je jako takový nově určen rozhodnutím přijatým podle tohoto nařízení, by neměl být povinen plnit požadavky v oblasti dozoru stanovené v tomto nařízení po dobu jednoho roku ode dne, kdy mu bylo toto rozhodnutí oznámeno. Cílem je poskytnout nově určenému provozovateli SIPS čas, aby se s těmito požadavky v oblasti dozoru seznámil a provedl je,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení vymezuje postup a kritéria pro určení platebních systémů jako systémově významných platebních systémů (SIPS) a stanoví požadavky v oblasti dozoru na provozovatele SIPS.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)	„platebním systémem“ se rozumí formální dohoda mezi třemi či více účastníky (bez započtení případných zúčtovacích bank, ústředních protistran, clearingových institucí nebo nepřímých účastníků) se společnými pravidly a standardizovanými postupy pro provádění převodních příkazů mezi účastníky;

(2)	„infrastrukturou finančního trhu“ se rozumí mnohostranný systém zúčastněných institucí včetně provozovatele systému, který je využíván k zúčtování, vypořádání či zaznamenávání plateb, cenných papírů, derivátů či jiných finančních transakcí;

(3)	„systémem SIPS Eurosystému“ se rozumí systém SIPS, jejž vlastní a provozuje centrální banka Eurosystému;

(4)	„zajištěním“ se rozumí aktivum či závazek třetí strany, jež poskytovatel zajištění používá k zajištění závazku vůči příjemci zajištění. Zajištění zahrnuje tuzemské i přeshraniční zajištění;

(5)	„investičním rizikem“ se rozumí riziko ztráty, jemuž je provozovatel SIPS či účastník vystaven, pokud provozovatel SIPS investuje své vlastní zdroje či zdroje svých účastníků, např. zajištění;

(6)

„provozovatelem SIPS“ se rozumí:

a)	právní subjekt usazený v eurozóně, který je odpovědný za provozování systému SIPS, nebo

b)	výjimečně pobočka zřízená v eurozóně, která je odpovědná za provozování systému SIPS a která je právně závislou součástí právního subjektu usazeného mimo eurozónu;

(7)

„příslušným orgánem“ se rozumí:

a)	národní centrální banka Eurosystému s primární odpovědností v oblasti dozoru určená podle čl. 3 odst. 3, nebo

ve vztahu k platebnímu systému, který je systémem SIPS, jenž splňuje kritéria uvedená v čl. 3 odst. 1 bodě iii), se „příslušným orgánem“ rozumí buď:

ECB, nebo

ii)	pokud byla národní centrální bance Eurosystému svěřena primární odpovědnost v oblasti dozoru po dobu pěti nebo více let bezprostředně před přijetím rozhodnutí uvedeného v čl. 3 odst. 3, ECB i dotčená národní centrální banka;

(8)	„pobočkou“ se rozumí podnik bez právní subjektivity, který je právně závislou součástí stávajícího subjektu;

(9)

„radou“ se rozumí: a) v monistickém systému jediná správní rada provozovatele SIPS; b) v dualistickém systému dozorčí rada či obdobný orgán provozovatele SIPS jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a c) je-li jako provozovatel SIPS určena pobočka, rada právního subjektu, jehož je pobočka právně závislou součástí;

(10)

„vedením“ se rozumí výkonní členové ve vedoucím orgánu, tj. v monistickém systému členové rady provozovatele SIPS, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení SIPS, a jiní řídící pracovníci jmenovaní radou, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení SIPS, nebo v dualistickém systému členové představenstva provozovatele SIPS a jiní řídící pracovníci jmenovaní radou nebo představenstvem, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení SIPS;

(11)	„vedením pobočky“ se rozumí – v případech, kdy je pobočka určena jako provozovatel SIPS – vedoucí této pobočky, kteří byli formálně jmenováni jako osoby odpovědné za pobočku, a kteří jsou řádně pověřeni každodenním řízením systému SIPS;

(12)	„příslušnými orgány“ se rozumí orgány, které mají oprávněný zájem na získání přístupu k informacím ze systému SIPS za účelem plnění požadavků vyplývajících z právních předpisů, např. orgány příslušné k řešení krize a orgány dohledu nad významnými účastníky;

(13)	„právním rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z použití právního či správního předpisu a které obvykle vede ke ztrátě;

(14)	„úvěrovým rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude schopna v plném rozsahu plnit své finanční závazky, když nastane jejich splatnost či kdykoli v budoucnu;

(15)	„rizikem likvidity“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude mít dostatečné finanční prostředky pro splnění svých finančních závazků v okamžiku jejich splatnosti, i když může mít dostatečné finanční prostředky pro splnění těchto závazků v budoucnu;

(16)

„operačním rizikem“ se rozumí riziko, že nedostatky v informačních systémech nebo vnitřních procesech, lidská chyba, manažerské selhání či poruchy způsobené vnějšími událostmi, třetími osobami nebo externě zajišťovanými funkcemi, operacemi a/nebo službami povedou k omezení, zhoršení či výpadku služeb, které poskytuje systém SIPS;

(17)	„obecným podnikatelským rizikem“ se rozumí jakékoli možné zhoršení finanční pozice systému SIPS jako podniku v důsledku snížení příjmů nebo zvýšení výdajů, a to tak, že výdaje jsou vyšší než příjmy a vedou ke ztrátě, kterou je třeba účtovat vůči kapitálu;

(18)	„rizikem úschovy“ se rozumí riziko vzniku ztráty u aktiv držených v úschově v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy či nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele či dalšího uschovatele;

(19)	„kybernetickým rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu kybernetických incidentů a jejich dopadu;

(20)

„externím zajišťováním služeb nebo činností“ nebo „outsourcingem“ se rozumí ujednání v jakékoli formě mezi provozovatelem SIPS a třetí osobou nebo subjektem uvnitř skupiny, podle něhož tato třetí osoba nebo subjekt uvnitř skupiny vykonává funkce, operace a/nebo služby, které by jinak vykonával provozovatel SIPS;

(21)

„systémovým rizikem“ se rozumí riziko, že nesplnění povinností, které má účastník nebo provozovatel SIPS v rámci systému SIPS, způsobí, že jiní účastníci a/nebo provozovatel SIPS nejsou schopni plnit své splatné závazky, přičemž tato situace může případně mít dopady ohrožující stabilitu finančního systému či důvěru v něj;

(22)	„nápravným opatřením“ se rozumí konkrétní opatření, bez ohledu na jeho formu, trvání nebo závažnost, které příslušný orgán uloží provozovateli SIPS za účelem nápravy neplnění požadavků uvedených v článcích 8 až 27 a článku 29 nebo za účelem zamezení opakování neplnění těchto požadavků;

(23)	„zúčtovací bankou“ se rozumí banka, která vede účty ve vztahu k platbám, prostřednictvím kterých dochází k plnění závazků vyplývajících z platebního systému;

(24)

„nepřímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který nemá přímý přístup ke službám SIPS, obvykle není přímo smluvně vázán pravidly příslušného SIPS a jehož převodní příkazy systém SIPS zúčtovává, vypořádává a zaznamenává prostřednictvím přímého účastníka. Nepřímý účastník má smluvní vztah s přímým účastníkem. Příslušnými právními subjekty mohou být pouze:

a)	úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7);

b)	investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (8);

c)	jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Unii a jehož funkce odpovídají funkcím úvěrové instituce nebo investičního podniku Unie ve smyslu bodu i) a ii);

d)	veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou, jakož i ústřední protistrany, zúčtovatelé, clearingové instituce a provozovatelé systému ve smyslu čl. 2 písm. c), d), e) a p) směrnice 98/26/ES;

e)	platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (9) a instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (10);

(25)	„převodní příkaz“ se rozumí převodní příkaz ve smyslu definice v čl. 2 písm. i) první odrážce směrnice 98/26/ES (11);

(26)	„přeshraničním zajištěním“ se rozumí zajištění, u něhož je z hlediska země, v níž jsou aktiva přijímána jako zajištění, alespoň jedna z těchto skutečností cizí: a) měna, v níž jsou aktiva denominována, b) země, v níž se aktiva nacházejí, nebo c) země, v níž je usazen emitent;

(27)	„finančními závazky“ se rozumí právní závazky, které v rámci systému SIPS vznikají mezi účastníky nebo mezi účastníky a provozovatelem SIPS v důsledku zadání převodních příkazů do tohoto systému;

(28)

„kybernetickým incidentem“ se rozumí jakákoli pozorovatelná událost v informačním systému, včetně sítí umožňujících přenos informací a komunikaci, která a) ohrožuje nebo nepříznivě ovlivňuje kybernetickou bezpečnost nebo b) porušuje bezpečnostní politiky, bezpečnostní postupy nebo pravidla přijatelného způsobu užívání, ať je výsledkem nepřátelské činnosti, či nikoli;

(29)	„přímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který má přímý přístup ke službám systému SIPS na základě smluvního vztahu, v jehož rámci je vázán pravidly příslušného SIPS, je oprávněn do tohoto systému posílat převodní příkazy a je schopen z něj takové příkazy přijímat;

(30)	„kybernetickou bezpečností“ se rozumí zachování důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a/nebo informačních systémů, včetně sítí umožňujících přenos informací a komunikaci;

(31)	„obchodním dnem“ se rozumí obchodní den ve smyslu definice v čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES;

(32)	„kybernetickou hrozbou“ se rozumí jakákoli okolnost, která může vést k využití jedné nebo více zranitelností a která by mohla mít nepříznivý dopad na kybernetickou bezpečnost;

(33)	„poskytovatelem služeb outsourcingu“ se rozumí třetí osoba nebo subjekt uvnitř skupiny, které vykonávají funkce, operace a/nebo služby v rámci ujednání o outsourcingu;

(34)	„přeshraniční platbou“ se rozumí platba mezi účastníky usazenými v různých zemích;

(35)

„nezávislým členem rady“ se rozumí v monistickém systému nevýkonný člen rady, nebo v dualistickém systému člen dozorčí rady či obdobného orgánu, který nemá se systémem SIPS nebo provozovatelem SIPS, jejich ovládajícími akcionáři, jejich vedením ani jejich účastníky žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období dvou let před svým členstvím v radě;

(36)	„plánem ozdravných postupů“ se rozumí plán vypracovaný provozovatelem SIPS s cílem znovuobnovit plynulé fungování systému SIPS;

(37)	„plánem na řádné ukončení činnosti“ se rozumí plán, který provozovatel SIPS připravil pro řádné uzavření systému SIPS;

(38)	„příslušnými zúčastněnými stranami“ se rozumí účastníci, infrastruktury finančního trhu, jež mají dopad na riziko v systému SIPS, a v jednotlivých případech jiní dotčení účastníci trhu;

(39)	„nouzovou situací“ rozumí událost, případ nebo okolnost, která může mít za následek ztrátu nebo narušení funkcí, operací a/nebo služeb systému SIPS, včetně narušení nebo znemožnění konečného zúčtování;

(40)	„podstatný“ označuje riziko, závislost a/nebo změnu, jež mohou ovlivnit schopnost subjektu vykonávat či poskytovat služby dle očekávání;

(41)	„poskytovatelem likvidity“ se rozumí poskytovatel hotovosti podle čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 5, čl. 13 odst. 1, čl. 13 odst. 9 a čl. 13 odst. 11 nebo aktiv podle čl. 13 odst. 4 včetně účastníka SIPS nebo třetí strany;

(42)	„úvěrovou expozicí“ se rozumí částka či hodnota, u níž je dáno riziko, že ji účastník nevyrovná v plném rozsahu v době splatnosti či kdykoli poté;

(43)	„systémem s odloženým netto vypořádáním“ se rozumí systém, u něhož se vypořádání v penězích centrální banky provádí v čisté výši na konci předem vymezeného cyklu vypořádání, např. na konci nebo v průběhu obchodního dne;

(44)

„přidruženou společností“ se rozumí společnost, která ovládá účastníka nebo je jím ovládána nebo která je spolu s účastníkem ovládána jinou osobou. Ovládání společnosti je definováno jako a) vlastnictví, kontrola nebo držba nejméně 20 % cenných papírů společnosti, s nimiž je spojeno hlasovací právo; nebo b) konsolidace společnosti pro účely finančního výkaznictví;

(45)	„tržním rizikem“ se rozumí riziko ztrát v důsledku pohybů tržních cen, a to jak v případě rozvahových, tak i podrozvahových pozic;

(46)	„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko, které vzniká z expozice vůči účastníkovi či emitentovi, je-li zajištění poskytnuté tímto účastníkem či emitované tímto emitentem vysoce korelované s jeho úvěrovým rizikem;

(47)	„nostro agentem“ se rozumí banka, kterou účastníci SIPS využívají při vypořádání;

(48)	„uschovatelskou bankou“ se rozumí banka, která drží a uchovává finanční aktiva třetích osob;

(49)	„mimořádnými, ale možnými tržními podmínkami“ se rozumí komplexní soubor historických a hypotetických podmínek včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jimž systém SIPS slouží;

(50)	„jednostrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje pouze jeden převod peněžních prostředků v jedné měně;

(51)	„dvoustrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje dva převody peněžních prostředků v různých měnách v systému vypořádání při výměně hodnot;

(52)	„určeným dnem vypořádání“ se rozumí den, který odesílatel převodního příkazu zadal do systému SIPS jako den vypořádání;

(53)	„hlavním rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana ztratí plnou hodnotu, která je předmětem transakce, tj. riziko, že prodávající finančního aktiva neodvolatelně dodá aktivum, avšak neobdrží platbu, nebo riziko, že kupující finančního aktiva za aktivum neodvolatelně zaplatí, avšak aktivum neobdrží;

(54)	„poskytovatelem služeb a infrastruktur“ se rozumí třetí osoba nebo subjekt uvnitř skupiny, který provozovateli SIPS poskytuje určitý proces, službu, infrastrukturu nebo činnost nebo jejich části;

(55)	„operativními informacemi o hrozbách“ se rozumí veškeré informace, které byly shromážděny, zpracovány, analyzovány, interpretovány nebo rozšířeny tak, aby poskytovaly nezbytné souvislosti pro rozhodování s cílem zmírnit dopad kybernetického incidentu nebo kybernetické hrozby;

(56)	„navazujícím externím zadáváním“ (sub-outsourcing)“ se rozumí přenesení povinnosti poskytovat funkce, operace nebo služby ze strany poskytovatele služeb outsourcingu na jinou třetí osobu nebo subjekt uvnitř skupiny;

(57)

„rizikem koncentrace“ se rozumí riziko vyplývající z expozice vůči jednomu či několika poskytovatelům externě zajišťovaných služeb, jež vytváří určitou míru závislosti na těchto poskytovatelích, takže nedostupnost, selhání nebo jiné nedostatky ve službě tohoto poskytovatele mohou nepříznivě ovlivnit systém SIPS a/nebo provozovatele SIPS, mimo jiné ohrožením jeho schopnosti zachovat provoz a poskytovat služby, nebo ohrozit finanční stabilitu Unie jako celku.

ČÁST II

KRITÉRIA A POSTUP PRO URČENÍ

Článek 3

Kritéria pro určení a rozhodnutí o určení

1. Platební systém se určí jako systém SIPS, pokud:

a)	je způsobilý k tomu, aby jej členský stát, jehož měnou je euro, oznámil jako systém podle směrnice 98/26/ES, nebo jeho provozovatel je usazen v eurozóně, a to i formou pobočky, jejímž prostřednictvím je systém provozován, a

během kalendářního roku jsou splněny alespoň dvě z těchto podmínek:

i)	celková denní průměrná hodnota zpracovaných plateb v eurech je vyšší než 10 miliard EUR;

ii)

celkový objem zpracovaných plateb v eurech představuje alespoň jeden z těchto podílů:

—	15 % celkového objemu plateb v eurech v Unii;

—	5 % celkového objemu přeshraničních plateb v eurech v Unii;

—	tržní podíl ve výši 75 % celkového objemu plateb v eurech na úrovni členského státu, jehož měnou je euro;

iii)	jeho přeshraniční činnost (tj. účastníci usazení v zemi jiné než je země provozovatele SIPS a/nebo přeshraniční propojení s jinými platebními systémy) zahrnuje pět či více zemí a představuje minimálně 33 % celkového objemu plateb v eurech zpracovaných tímto systémem SIPS;

iv)	je využíván k zúčtování ostatních infrastruktur finančního trhu.

Proces určování platebních systémů se uskuteční jednou ročně.“

2. Odchylně od odstavce 1 může Rada guvernérů na základě řádného a odůvodněného úsudku rovněž rozhodnout podle odstavce 3 o tom, že se platební systém určí jako SIPS v kterémkoli z těchto případů:

a)	pokud by takové rozhodnutí bylo vhodné s ohledem na povahu, velikost a složitost platebního systému; povahu a význam jeho účastníků; nahraditelnost platebního systému a dostupnost jeho alternativ, jakož i vztah, vzájemnou závislost a další interakce platebního systému se širším finančním systémem;

b)	pokud platební systém nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 1 pouze z toho důvodu, že kritéria stanovená v odst. 1 písm. b) jsou splněna po období kratší než kalendářní rok a je pravděpodobné, že platební systém bude kritéria při následujícím přezkoumání nadále splňovat.

3. Rada guvernérů přijme odůvodněné rozhodnutí, v němž určí platební systémy, na něž se vztahuje toto nařízení, jejich příslušné provozovatele a příslušné orgány. Tento seznam je veden na internetových stránkách ECB a po každé změně je aktualizován.

4. Rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 3 zůstává v platnosti až do svého zrušení. Přezkoumání platebních systémů, které byly určeny jako SIPS, se provádí jednou ročně s cílem ověřit, zda tyto platební systémy i nadále splňují kritéria pro určení jako SIPS. Rozhodnutí přijaté podle odstavce 3 se zruší, pokud:

a)	se v rámci dvou po sobě následujících přezkoumáních zjistí, že SIPS nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 1 a/nebo v odstavci 2, nebo

b)	se v rámci jednoho přezkoumání zjistí, že SIPS nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 1 a/nebo v odstavci 2 a provozovatel SIPS prokáže Radě guvernérů, že SIPS pravděpodobné nesplní tato kritéria před dalším přezkoumáním.

5. Provozovatel platebního systému má právo požádat Radu guvernérů o přezkum rozhodnutí, kterým se dotčený platební systém určuje jako SIPS, a to do 30 dnů od doručení uvedeného rozhodnutí. Žádost musí obsahovat veškeré podpůrné informace a zasílá se písemně Radě guvernérů. Odůvodněné rozhodnutí, které Rada guvernérů přijme v reakci na takovou žádost, se písemně oznámí dotčenému provozovateli platebního systému. V písemném oznámení musí být tento provozovatel informován o právu na soudní přezkum v souladu se Smlouvou. Nerozhodne-li Rada guvernérů do dvou měsíců od podání žádosti, považuje se přezkum za zamítnutý.

Článek 4

Písemné oznámení o zahájení postupu pro určení platebního systému jako SIPS

ECB oznámí provozovateli platebního systému svůj záměr zahájit postup pro určení tohoto platebního systému jako SIPS podle článku 3. Písemné oznámení obsahuje všechny relevantní skutečnosti a právní důvody týkající se možného určení dotčeného platebního systému jako SIPS.

Článek 5

Právo na přístup ke spisům během postupu pro určení platebního systému jako SIPS

Po obdržení písemného oznámení uvedeného v článku 4 má provozovatel platebního systému právo na přístup ke spisům, dokumentům nebo jiným podkladům ECB, které slouží jako základ pro určení tohoto platebního systému jako SIPS. Toto právo se nevztahuje na informace, které se považují za důvěrné ve vztahu k ECB, národní centrální bance nebo jiným třetím osobám, včetně jiných orgánů nebo institucí Unie.

Článek 6

Právo na slyšení během postupu pro určení platebního systému jako SIPS

1. V písemném oznámení, které ECB zasílá podle článku 4, se stanoví lhůta, v níž může provozovatel platebního systému písemně vyjádřit jakékoli námitky, stanoviska a připomínky ke skutečnostem a právním důvodům uvedeným v písemném oznámení. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů od doručení písemného oznámení provozovateli platebního systému.

2. ECB může poskytnout provozovateli platebního systému na jeho žádost příležitost vyjádřit své stanovisko na ústním projednání věci. Z ústního projednání věci se pořizuje písemný zápis, jejž podepíší všechny zúčastněné strany. Kopie zápisu se poskytne všem zúčastněným stranám.

3. Bez ohledu na odstavec 2 může ECB vydat rozhodnutí, kterým určí platební systém jako SIPS, aniž by provozovateli tohoto platebního systému poskytla příležitost vyjádřit své stanovisko, námitky nebo připomínky ke skutečnostem a právním důvodům uvedeným v písemném oznámení ECB, považuje-li se to za nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškození finančního systému.

Článek 7

Odůvodnění rozhodnutí o určení platebního systému jako SIPS

1. Součástí rozhodnutí ECB, kterým se platební systém určuje jako SIPS, je odůvodnění. Odůvodnění obsahuje relevantní skutečnosti a právní důvody, na nichž je rozhodnutí ECB založeno.

2. Aniž je dotčen čl. 6 odst. 3, ECB založí rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku pouze na skutečnostech a právních důvodech, k nimž se mohl provozovatel platebního systému vyjádřit.

ČÁST III

POŽADAVKY NA PROVOZOVATELE SIPS

Článek 8

Právní spolehlivost

1. Provozovatel SIPS posoudí, zda rozhodné právo ve všech příslušných právních systémech zajišťuje vysoký stupeň jistoty a podporuje všechny podstatné aspekty činnosti systému SIPS.

2. Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy pro systém SIPS a uzavře smlouvy, které jsou jednoznačné a v souladu s rozhodným právem ve všech příslušných právních systémech.

3. Provozovatel SIPS musí být schopen jednoznačně a srozumitelně informovat příslušný orgán, účastníky, případně klienty účastníků o rozhodném právu, pravidlech, postupech a smlouvách k provozování systému SIPS.

4. Provozovatel SIPS přijme opatření k zajištění toho, aby jeho pravidla, postupy a smlouvy byly vynutitelné ve všech příslušných právních systémech a aby opatření, jež přijme na základě těchto pravidel, postupů a smluv, nebyla neplatná a aby nebyla zrušena či pozastavena.

5. Provozovatel SIPS, který vyvíjí činnost ve více než jednom právním systému, identifikuje a snižuje rizika vyplývající z možné kolize práv.

6. Provozovatel SIPS vyvine nejvyšší úsilí k zajištění toho, aby systém SIPS byl označen ve smyslu směrnice 98/26/ES.

Článek 9

Správa a řízení

1. Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne cíle, které kladou vysoký důraz na bezpečnost a účinnost systému SIPS. Tyto cíle výslovně podporují finanční stabilitu a jiná relevantní hlediska veřejného zájmu, zejména existenci otevřených a účinných finančních trhů.

2. Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne účinná ujednání v oblasti správy a řízení, která jednoznačně a přímo rozdělují úkoly a odpovědnost. Tato ujednání zpřístupní příslušnému orgánu, vlastníkům a účastníkům. Provozovatel SIPS zpřístupní zkrácenou verzi těchto ujednání veřejnosti.

3. Jednoznačně se vymezí úkoly a odpovědnost rady. Mezi úkoly a odpovědnost rady patří:

a)	stanovení jednoznačných strategických cílů pro systém SIPS;

b)	zavedení postupů pro fungování systému SIPS ve formě dokumentů včetně postupů pro zjišťování, řešení a řízení střetu zájmů členů rady;

c)	zajištění účinného výběru, sledování, případně odvolávání členů vedení s výjimkou systému SIPS Eurosystému;

d)	zavedení vhodných postupů odměňování, které jsou v souladu s osvědčenými postupy a které se zakládají na dlouhodobých výsledcích, s výjimkou systému SIPS Eurosystému.

4. S výjimkou systému SIPS Eurosystému rada nejméně jednou ročně přezkoumá svou celkovou činnost a činnost jednotlivých členů rady.

5. Složení rady je takové, aby byla zajištěna integrita a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností týkajících se systému SIPS a finančního trhu obecně, což radě umožní, aby plnila své úkoly a povinnosti. Složení též zohledňuje rozdělení působnosti na základě vnitrostátních právních předpisů. S výjimkou systému SIPS Eurosystému a umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, zahrnuje rada i nevýkonné členy včetně alespoň jednoho nezávislého člena rady.

6. Rada zavede rámec pro řízení rizik ve formě dokumentace a vykonává nad ním dohled; tento rámec:

a)	zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik a ochoty podstupovat riziko;

b)	přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;

c)	řeší rozhodování v době krize a v nouzových situacích;

d)	řeší funkce vnitřní kontroly.

Rada zřídí výbor pro rizika, který jí bude nápomocen při plnění jejích povinností souvisejících s riziky. Výbor pro rizika poskytuje radě poradenství v oblasti řízení rizik SIPS.

Rada zajistí, aby existovaly tři jasné a účinné linie ochrany (operace, řízení rizik a interní audit), které jsou vzájemně odděleny a mají dostatečnou pravomoc, nezávislost, zdroje a přístup k radě.

7. Rada schvaluje rozhodnutí, která mají významný vliv na rizikový profil systému SIPS, a klíčové dokumenty týkající se rizika, jimiž se řídí operace systému SIPS. Rada minimálně schvaluje a každoročně přezkoumává rámec pro komplexní řízení rizik uvedený v čl. 10 odst. 1, plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti uvedené v čl. 10 odst. 4 a kapitálový plán uvedený v čl. 18 odst. 6, rámce týkající se úvěrového rizika a rizika likvidity uvedené v čl. 11 odst. 1 a čl. 13 odst. 1, rámec pro zajištění, kterým se řídí řízení rizik, uvedený v článku 12, investiční strategii systému SIPS uvedenou v čl. 19 odst. 4, rámec operačního rizika a související plán zachování provozu uvedené v čl. 20 odst. 1 a čl. 20 odst. 6, rámec a strategii kybernetické odolnosti uvedené v čl. 21 odst. 1 a rámec pro outsourcing uvedený v čl. 22 odst. 4.

8. Rada zajistí, aby zásadní rozhodnutí, která mají dopad na technické a funkční uspořádání systému SIPS, jeho pravidla a celkovou strategii, zejména pokud jde o výběr systému zúčtování a vypořádání, provozní strukturu, rozsah zúčtovávaných či vypořádávaných produktů a použití technologie a postupů, náležitě odrážely oprávněné zájmy příslušných zúčastněných stran systému SIPS. Příslušné zúčastněné strany, případně veřejnost budou v přiměřeném předstihu konzultovány k těmto rozhodnutím.

9. Úloha a povinnosti vedení a případně vedení pobočky, jakož i hierarchické vztahy v rámci vedení a případně vedení pobočky a hierarchické vztahy mezi vedením a radou a případně vedením pobočky a radou právního subjektu, jehož je pobočka právně závislou součástí, musí být jasně vymezeny. Složení vedení a případně složení vedení pobočky je takové, aby byla zajištěna osobní integrita a vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností ve vztahu k systému SIPS i finančnímu trhu obecně, což jim umožní plnit své povinnosti v oblasti provozu a řízení rizik provozovatele SIPS.

10. Vedení s usměrněním ze strany rady a případně vedení pobočky s usměrněním ze strany právního subjektu, jehož je pobočka právně závislou součástí, odpovídá za zajištění:

a)	aby činnost provozovatele SIPS byla v souladu s cíli, strategií a tolerancí rizik;

b)	aby vnitřní kontroly a související postupy byly vhodně nastaveny, prováděny a aby byl nad nimi vykonáván vhodný dohled s cílem podporovat cíle provozovatele SIPS;

c)	aby vnitřní kontroly a související postupy podléhaly pravidelnému přezkumu a zkouškám ze strany útvarů pro řízení rizik a interní audit, které disponují dostatečným počtem dobře vyškolených zaměstnanců;

d)	své aktivní účasti v procesu kontroly rizik;

e)	aby rámci pro řízení rizik systému SIPS byly alokovány dostatečné zdroje.

11. Je-li jako provozovatel SIPS určena pobočka:

a)	musí být plněním úkolů nezbytných pro zajištění souladu s tímto nařízením řádně pověřeno vedení pobočky a

b)	všichni vedoucí, kteří tvoří vedení pobočky, musí být rovněž členy vedení právního subjektu, jehož je pobočka právně závislou součástí.

Pro účely písm. b) se „členy vedení“ rozumějí v monistickém systému členové rady, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení právního subjektu, a jiní řídící pracovníci jmenovaní radou, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení právního subjektu, nebo v dualistickém systému členové představenstva a jiní řídící pracovníci jmenovaní radou nebo představenstvem, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení právního subjektu.

12. Provozovatel SIPS při zajišťování souladu s požadavky na integritu podle odstavců 5 a 9 zohlední, zda členové rady a vedení a případně vedení pobočky provozovatele SIPS mají záznam o odsouzení nebo sankcích za porušení platných právních předpisů v oblasti obchodního práva, insolvenčního práva, právních předpisů o finančních službách, právních předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu, nebo za porušení profesních povinností a za podvod.

Článek 10

Rámec pro komplexní řízení rizik

1. Provozovatel SIPS zavede a udržuje spolehlivý rámec pro řízení rizik s cílem komplexně identifikovat, měřit, sledovat a řídit veškerá rizika, která vznikají na straně systému SIPS či která systém SIPS nese. Rámec pro řízení rizik přezkoumává provozovatel SIPS nejméně jednou ročně. Rámec pro řízení rizik:

a)	zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik a vhodné nástroje pro řízení rizik;

b)	přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;

c)	řeší rozhodování v nouzových situacích týkajících se systému SIPS včetně vývoje na finančních trzích, které případně mají nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v členském státě, jehož měnou je euro, v němž je usazen provozovatel SIPS nebo jeden z účastníků.

2. Provozovatel SIPS motivuje účastníky, případně jejich klienty, aby řídili a omezili rizika, jež tyto subjekty představují pro systém SIPS a jež pro tyto subjekty z tohoto systému vyplývají. Pokud se týká účastníků, zahrnují tyto pobídky účinný, přiměřený a odstrašující režim finančních pokut či opatření ke sdílení ztrát či obojí.

3. Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá podstatná rizika, jež pro systém SIPS v důsledku vzájemné závislosti vyplývají od jiných subjektů a jež tento systém představuje pro jiné subjekty, a to včetně infrastruktur finančního trhu, zúčtovacích bank, poskytovatelů likvidity a poskytovatelů služeb. Provozovatel SIPS vyvine nástroje pro řízení rizik, které jsou spolehlivé a přiměřené ve vztahu k zjištěné výši rizika.

4. Provozovatel SIPS vymezí kritické funkce, operace a služby systému SIPS. Provozovatel SIPS identifikuje konkrétní scénáře, které mu mohou znemožnit poskytovat tyto kritické operace a služby jako trvajícímu podniku, a posoudí účinnost všech možností ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádného ukončení činnosti. Provozovatel SIPS kritické operace a služby systému SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá. Na základě tohoto posouzení připraví provozovatel SIPS funkční plán na ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádné ukončení činnosti systému SIPS. Plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti obsahují mimo jiné podstatné shrnutí klíčových strategií ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, opětovné vymezení kritických operací a služeb systému SIPS a popis opatření, která jsou zapotřebí k provedení klíčových strategií. Provozovatel SIPS případně poskytne příslušným orgánům informace nezbytné pro účely plánování řešení krize.

Článek 11

Úvěrové riziko

1. Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec pro měření, sledování a řízení svých úvěrových expozic vůči účastníkům SIPS a úvěrových expozic mezi účastníky, které vznikají z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS.

2. Provozovatel SIPS identifikuje veškeré zdroje úvěrového rizika. Měření a sledování úvěrových expozic se provádí v průběhu dne za použití včasných informací a vhodných nástrojů pro řízení rizik.

3. V případě systému s odloženým netto vypořádáním provozovatel SIPS zajistí, aby:

a)	finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a

b)	nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné zdroje ke krytí výsledných úvěrových expozic v souladu s odstavci 4 a 5.

4. Provozovatel SIPS (včetně provozovatele systému s odloženým netto vypořádáním se zárukou vypořádání), kterému během operací systému SIPS vznikne úvěrová expozice vůči účastníkům SIPS, pokryje úvěrové expozice vůči jednotlivým účastníkům pomocí zajištění, záručních fondů, kapitálu (po odečtení částky určené k pokrytí obecného podnikatelského rizika) nebo jiných srovnatelných finančních zdrojů.

5. Provozovatel SIPS, včetně provozovatele systému s odloženým netto vypořádáním bez záruky vypořádání, jehož účastníci mají úvěrové expozice v důsledku platebních, zúčtovacích nebo vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, zavede pravidla či smluvní ujednání s těmito účastníky. Pravidla či smluvní ujednání zajistí, aby účastníci SIPS poskytli dostatečné zdroje ve smyslu odstavce 4 k pokrytí úvěrových expozic, které vznikly z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, ve vztahu ke dvěma účastníkům, kteří spolu se svými přidruženými společnostmi mají největší celkovou úvěrovou expozici.

6. Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy k řešení ztrát, které přímo vznikly z důvodu selhání jednoho či více účastníků, pokud se týká plnění jejich povinností vůči systému SIPS. Tato pravidla a postupy řeší rozdělení případných nekrytých ztrát včetně splacení peněžních prostředků, které si provozovatel SIPS případně půjčí od poskytovatelů likvidity. Zahrnují pravidla a postupy provozovatele SIPS týkající se doplnění finančních zdrojů, které systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 4 a 5.

Článek 12

Zajištění

1. Provozovatel SIPS přijme jako zajištění pouze tato aktiva:

a)	hotovost a

aktiva s nízkým úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity, tj. aktiva, u kterých může provozovatel SIPS příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázat, že splňují všechny tyto podmínky:

i)	byla vydána emitentem s nízkým úvěrovým rizikem;

ii)	jsou volně převoditelná bez jakéhokoli právního omezení či nároků třetích osob;

iii)	jsou denominována v měně, jejíž rizika jsou řízena provozovatelem SIPS;

iv)	jsou u nich k dispozici spolehlivé údaje o ceně, jež jsou pravidelně zveřejňovány;

v)	nejsou jinak vystavena podstatnému riziku pozitivní korelace;

vi)

nejsou vydána účastníkem, který poskytuje zajištění, ani subjektem, který je součástí stejné skupiny jako takový účastník, s výjimkou krytých dluhopisů a pouze pokud jsou aktiva v souboru zajišťovacích aktiv vhodně oddělena v rámci spolehlivého právního rámce a pokud splňují požadavky vymezené v bodech i) až v).

Při provádění interního posouzení podle bodů i) až vi) provozovatel SIPS vymezí, zdokumentuje a použije objektivní metodiku.

2. Provozovatel SIPS zavede a provede zásady a postupy ke sledování úvěrové kvality, tržní likvidity a cenové volatility všech aktiv přijatých jako zajištění. Provozovatel SIPS pravidelně, a to nejméně jednou ročně, sleduje přiměřenost svých zásad a postupů oceňování. Tento přezkum provede rovněž při každé podstatné změně, která má vliv na expozici systému SIPS vůči rizikům. Provozovatel SIPS provede ocenění zajištění podle tržní hodnoty nejméně jednou denně.

3. Provozovatel SIPS zavede stabilní a konzervativní srážky a nejméně jednou ročně je prověří a zohlední stresové tržní podmínky. Postupy pro uplatňování srážek nejméně jednou ročně ověřují zaměstnanci, kteří nevytvářejí a nepoužívají postupy pro uplatňování srážek.

4. Provozovatel SIPS přijme opatření s cílem předejít koncentrované držbě určitých aktiv, pokud by to podstatně ovlivnilo schopnost rychle tato aktiva likvidovat bez podstatného nepříznivého dopadu na jejich cenu.

5. Provozovatel SIPS, který přijímá přeshraniční zajištění, identifikuje a zmírňuje rizika spojená s jeho přeshraničním používáním a zajistí, aby přeshraniční zajištění mohlo být používáno včas.

6. Provozovatel SIPS používá účinný a provozně flexibilní systém pro řízení zajištění.

7. Odstavec 1 se nevztahuje na SIPS Eurosystému.

Článek 13

Riziko likvidity

1. Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec pro řízení rizik likvidity, jež představují účastníci systému SIPS, zúčtovací banky, nostro agenti, uschovatelské banky, poskytovatelé likvidity a jiné příslušné subjekty. Provozovatel SIPS poskytne účastníkům vhodné nástroje pro účinné řízení jejich likvidity a sleduje a usnadňuje plynulý tok likvidity v rámci systému.

2. Provozovatel SIPS zavede provozní a analytické nástroje, které umožňují průběžně a včas identifikovat, měřit a sledovat zúčtovací a peněžní toky včetně používání vnitrodenní likvidity.

3. Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby:

a)	finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a

b)	nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavci 4 až 7.

4. Provozovatel SIPS od okamžiku vzniku finančních závazků vždy má nebo zajistí, aby účastníci od tohoto okamžiku vždy měli dostatečné likvidní zdroje ve všech měnách, s nimiž pracuje, aby bylo možné provést zúčtování platebních závazků ve stejný den v celé řadě možných stresových scénářů. Je-li to vhodné, zahrnuje takové zúčtování vnitrodenní či vícedenní zúčtování. Stresové scénáře zahrnují:

a)	selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek, za mimořádných, ale možných tržních podmínek, a

b)	jiné scénáře podle odstavce 12.

5. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 4, s cílem umožnit včasné zúčtování finančních závazků v případě selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek ve smyslu odst. 4 písm. a), a to jedním z těchto způsobů:

a)	v hotovosti u Eurosystému, nebo

ve formě způsobilého zajištění ve smyslu rámce Eurosystému pro zajištění, který je vymezen v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (12) a obecných zásadách Evropské centrální banky ECB/2014/31 (13), za předpokladu, že provozovatel SIPS je schopen prokázat, že toto zajištění je ihned k dispozici a převoditelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

6. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dodatečné likvidní zdroje v souladu s odst. 4 písm. b), a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 5, nebo u důvěryhodné obchodní banky ve formě jednoho či více těchto nástrojů:

a)	závazné úvěrové linky;

b)	závazné devizové swapy;

c)	závazné repo obchody;

d)	aktiva v souladu s požadavky čl. 12 odst. 1, která jsou v držení uschovatele;

e)	investice.

7. Všechny tyto nástroje musí umožnit, aby hotovost byla k dispozici v čase, který umožní dokončit zúčtování ve stejný den. Provozovatel SIPS musí být zejména schopen prokázat, že nepeněžní nástroje jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

Provozovatel SIPS bude připraven na to, aby příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázal, že daná obchodní banka je důvěryhodná.

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 4, a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 6.

8. Pokud provozovatel SIPS doplní zdroje uvedené v odstavci 4 jinými aktivy, jsou tato aktiva po selhání pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění (např. pro úvěrové linky, swapy nebo repo operace) v jednotlivém případě, i když to nelze spolehlivě předem sjednat či zaručit za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Pokud účastník doplní zdroje uvedené v odstavci 4 jinými aktivy, provozovatel SIPS zajistí, aby tato jiná aktiva splňovala požadavky uvedené v první větě tohoto odstavce. Předpokládá se, že aktiva jsou pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění, pokud provozovatel SIPS zohlednil pravidla a postupy příslušné centrální banky týkající se způsobilosti zajištění.

9. Provozovatel SIPS nepředpokládá, že bude k dispozici nouzový úvěr od centrální banky.

10. Provozovatel SIPS provede hloubkovou kontrolu s cílem ověřit, že každý poskytovatel likvidních zdrojů systému SIPS ve smyslu odstavce 4:

a)	má dostatečné a aktuální informace k pochopení a řízení svých rizik likvidity spojených s poskytováním hotovosti nebo aktiv a

b)	je schopen poskytnout požadovanou hotovost nebo aktiva.

Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá, jak plní svou povinnost provádět hloubkovou kontrolu. Jako poskytovatele likvidity lze akceptovat pouze subjekty, které mají přístup k úvěru od emisní centrální banky. Provozovatel SIPS pravidelně testuje postupy pro přístup k likvidním zdrojům systému SIPS.

11. Je-li to možné, provozovatel SIPS, který má přístup k účtům, platebním službám nebo službám v oblasti cenných papírů, jež jsou poskytovány centrální bankou, těchto služeb využívá.

12. Provozovatel SIPS pomocí důkladných zátěžových testů určuje objem likvidních zdrojů potřebný ke splnění požadavků podle odstavců 4 a 5 a pravidelně prověřuje, zda jsou tyto zdroje dostatečné. Při provádění zátěžových testů vezme provozovatel SIPS v úvahu různé relevantní scénáře, včetně selhání jednoho či více účastníků v tentýž den a během dvou či více po sobě jdoucích dnů.

U těchto scénářů se zohlední koncepce a provoz systému SIPS a prověří se všechny subjekty, které by mohly představovat podstatné riziko likvidity pro systém SIPS, a to včetně zúčtovacích bank, nostro agentů, uschovatelských bank, poskytovatelů likvidity a propojených infrastruktur finančního trhu. Je-li to vhodné, pokryjí tyto scénáře období více dnů.

13. Provozovatel SIPS ve formě dokumentu uvede důvody pro držbu hotovosti a jiných aktiv držených provozovatelem SIPS nebo účastníky a zavede vhodná opatření pro jejich správu a řízení. Zavede jednoznačné postupy pro ohlašování výsledků svých zátěžových testů radě a tyto výsledky použije k hodnocení vhodnosti svého rámce pro řízení rizika likvidity a k provedení úprav tohoto rámce.

14. Provozovatel SIPS zavede jednoznačná pravidla a postupy, jež umožní, aby systém SIPS po selhání jednoho či více účastníků tohoto systému SIPS prováděl zúčtování finančních závazků ve stejný den, popřípadě jejich včasné vnitrodenní a vícedenní zúčtování. Tato pravidla a postupy:

a)	řeší nepředvídaný a případně nekrytý nedostatek likvidity;

b)	mají za cíl zamezit zrušení, odvolání či zpoždění zúčtování finančních závazků ve stejný den;

c)	uvádějí, jak doplnit hotovost a ostatní aktiva, která systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 4 až 6.

Článek 14

Konečné zúčtování

Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy, které umožní, aby ke konečnému zúčtování docházelo nejpozději na konci určeného dne zúčtování.

Článek 15

Zúčtování v penězích

1. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování plateb pro jiné systémy SIPS, vynakládá úsilí, aby těmto jiným systémům SIPS umožnil zúčtování i v nouzových situacích.

2. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky, je-li to proveditelné a jsou-li k dispozici.

3. Nejsou-li použity peníze centrální banky, provozovatel SIPS zajistí, aby k zúčtování v penězích docházelo za použití zúčtovacích aktiv s malým nebo žádným úvěrovým rizikem či rizikem likvidity.

4. Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, provozovatel SIPS sleduje, řídí a omezuje úvěrové riziko a riziko likvidity, jež vznikají z důvodu zapojení obchodních zúčtovacích bank. Provozovatel SIPS pro své zúčtovací banky zejména zavede přísná kritéria, která mimo jiné zohlední regulaci zúčtovacích bank, dohled nad nimi, jejich důvěryhodnost, kapitalizaci, přístup k likviditě a provozní spolehlivost, a dodržování těchto kritérií sleduje. Provozovatel SIPS rovněž sleduje a řídí koncentraci úvěrové expozice a expozice likvidity vůči obchodním zúčtovacím bankám systému SIPS.

5. Pokud provozovatel SIPS provádí zúčtování v penězích ve svém účetnictví, minimalizuje a přísně kontroluje své úvěrové riziko a riziko likvidity.

6. Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, stanoví právní ujednání mezi provozovatelem SIPS a obchodní zúčtovací bankou jednoznačně:

a)	kdy se očekává, že dojde k převodům v účetnictví jednotlivých zúčtovacích bank;

b)	že jakmile k převodům dojde, jsou konečné;

c)	že obdržené peněžní prostředky budou převoditelné, jakmile to bude možné, nejpozději však do konce dne.

Článek 16

Placení proti placení

Provozovatel SIPS, který používá mechanismus placení proti placení, eliminuje hlavní riziko tím, že zajistí, aby ke konečnému zúčtování jednoho závazku docházelo pouze tehdy, pokud dochází i ke konečnému zúčtování spojeného závazku. Tímto pravidlem je třeba se řídit bez ohledu na to, zda k zúčtování dochází v hrubé či čisté výši a kdy nastává neodvolatelnost.

Článek 17

Pravidla a postupy v případě selhání účastníka

1. Provozovatel SIPS v pravidlech a postupech pro systém SIPS zavede definici selhání účastníka, která obsahuje alespoň situaci, kdy účastník není schopen plnit své splatné finanční závazky mimo jiné z provozních důvodů, v důsledku neplnění smlouvy nebo zahájení úpadkového řízení vůči účastníkovi. Provozovatel SIPS rozlišuje mezi automatickým selháním a selháním na základě uvážení. V případě selhání na základě uvážení provozovatel SIPS upřesní, kterému subjektu je dána možnost uvážení. Tuto definici nejméně jednou ročně přezkoumává.

2. Provozovatel SIPS má pravidla a postupy pro případ selhání, jež mu umožňují pokračovat v plnění svých závazků v případě selhání účastníka a jež řeší doplnění zdrojů po selhání. Pravidla a postupy vymezují minimálně všechny tyto skutečnosti:

a)	opatření, která může provozovatel SIPS přijmout, dojde-li k selhání;

b)	zda se jedná o opatření automatická nebo na základě uvážení a způsob, jak lze uvážení vykonat;

c)	možné změny běžných zúčtovacích postupů provozovatele SIPS s cílem zajistit včasné zúčtování;

d)	správu plateb v různých fázích zpracování;

e)	možné pořadí přijímaných opatření;

f)	úlohu, povinnosti a odpovědnost příslušných stran včetně účastníků, u nichž nedošlo k selhání;

g)	jiné mechanismy, které mají být aktivovány s cílem omezit dopad selhání.

3. Provozovatel SIPS je připraven k provedení pravidel a postupů pro případ selhání včetně všech vhodných postupů na základě uvážení, které jsou zakotveny v těchto pravidlech. Provozovatel SIPS mimo jiné zajistí, že: a) má provozní kapacitu včetně dostatečného počtu dobře školených zaměstnanců k včasnému provedení postupů vymezených v odstavci 2; a b) pravidla a postupy systému SIPS řeší potřebu v oblasti dokumentace, informací a komunikace a je-li zapojena více než jedna infrastruktura finančního trhu nebo orgán, koordinaci.

4. Provozovatel SIPS zveřejní klíčové aspekty pravidel a postupů vymezených v odstavci 2 včetně minimálně všech těchto skutečností:

a)	okolností, za nichž budou přijata opatření;

b)	toho, kdo opatření přijímá;

c)	rozsahu opatření, která jsou přijímána;

d)	mechanismů pro řešení závazků provozovatele SIPS vůči účastníkům, u nichž nedošlo k selhání.

5. Provozovatel SIPS testuje a přezkoumává pravidla a postupy systému SIPS vymezené v odstavci 2 nejméně jednou ročně nebo po jakékoli podstatné změně systému SIPS, která má vliv na tato pravidla a postupy. Provozovatel SIPS do tohoto testování a přezkumu zapojí účastníky SIPS a příslušné zúčastněné strany.

Článek 18

Obecné podnikatelské riziko

1. Provozovatel SIPS zavede spolehlivé systémy řízení a kontroly s cílem identifikovat, sledovat a řídit obecné riziko podnikání včetně ztrát v důsledku špatného provádění obchodní strategie, záporných hotovostních toků nebo nečekaných a nadměrně vysokých provozních výdajů.

2. Provozovatel SIPS udržuje funkční plán ozdravných postupů a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – plán na řádné ukončení činnosti, jak požaduje čl. 10 odst. 4.

3. Provozovatel SIPS určí na základě svého profilu obecného podnikatelského rizika a času, který je třeba k ozdravení nebo řádnému ukončení jeho kritických operací a služeb, objem aktiv potřebný k provedení plánů uvedených v odstavci 2. Hodnota těchto aktiv nesmí být nižší než hodnota, kterou představují běžné provozní výdaje za šest měsíců.

4. Ke krytí objemu uvedeného v odstavci 3 drží provozovatel SIPS likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, např. kmenových akcií, zveřejněných fondů nebo jiného nerozděleného zisku, aby mohl i nadále pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik. Tato aktiva doplňují zdroje držené za účelem pokrytí selhání účastníka nebo jiných rizik uvedených v článcích 11 a 13. Lze zahrnout i kapitál držený podle mezinárodních kapitálových standardů založených na riziku s cílem zamezit zdvojení kapitálových požadavků.

5. Aktiva uvedená v odstavci 4, která jsou držena za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika, musí být dostatečně likvidní a kvalitní, aby byla včas k dispozici, a musí být oddělena od aktiv provozovatele SIPS používaných pro každodenní operace. Provozovatel SIPS musí být schopen aktiva držená za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika realizovat s malým nepříznivým dopadem na cenu (případně bez tohoto dopadu), aby mohl pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik v případě, že u něj dojde k obecným ztrátám z podnikání.

6. Provozovatel SIPS zavede funkční kapitálový plán pro získání dodatečného kapitálu, pokud se jeho kapitál sníží na úroveň blízkou hodnotě uvedené v odstavci 3 nebo pod tuto hodnotu.

7. Odstavce 3 až 6 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.

Článek 19

Riziko úschovy a investiční riziko

1. Provozovatel SIPS drží svá vlastní aktiva a aktiva účastníků u subjektů, které podléhají dohledu a regulaci (dále jen „uschovatelé“), jež mají účetní postupy, postupy při úschově a vnitřní kontroly, které plně chrání tato aktiva vůči riziku ztráty v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy nebo nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele nebo dalšího uschovatele.

2. Provozovatel SIPS musí mít včas přístup ke svým aktivům a k aktivům poskytnutým účastníky.

3. Provozovatel SIPS hodnotí své expozice vůči uschovatelským bankám a těmto expozicím rozumí s ohledem na úplný rozsah svých vztahů s každou z těchto bank.

4. Provozovatel SIPS zavede investiční strategii, která je v souladu s celkovou strategií pro řízení rizik a je plně zpřístupněna účastníkům. Investiční strategii přezkoumá nejméně jednou ročně.

5. Investice provozovatele SIPS v rámci jeho investiční strategie jsou zajištěny vysoce kvalitními dlužníky nebo se jedná o pohledávky za takovými dlužníky. Provozovatel SIPS vymezí kritéria pro vysoce kvalitní dlužníky. Investice jsou investicemi do nástrojů s minimálním úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity.

6. Odstavce 3 až 5 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.

Článek 20

Operační riziko

1. Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec s vhodnými systémy, postupy, přístupy a kontrolami s cílem identifikovat, sledovat a řídit provozní riziko.

2. Provozovatel SIPS pravidelně a po významných změnách přezkoumává, reviduje a testuje systémy, provozní zásady, postupy a kontrolní mechanismy.

3. Provozovatel SIPS zavede cíle týkající se úrovně služeb a provozní spolehlivosti, jakož i postupy k dosažení těchto cílů. Tyto cíle a postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.

4. Provozovatel SIPS zajistí, aby systém SIPS měl vždy rozšiřitelnou kapacitu, aby se dokázal vypořádat se zvýšením objemů plateb, k němuž dojde v důsledku stresových událostí, a aby mohl dosahovat svých cílů týkajících se úrovně služeb.

5. Provozovatel SIPS zavede komplexní politiky v oblasti fyzické bezpečnosti a bezpečnosti informačních technologií (IKT), komplexní postupy a systémové zásady, jakož i odolné informační systémy, které umožní v dostatečné míře identifikovat, hodnotit a řešit veškeré možné zranitelnosti, hrozby, incidenty a rizika v prostředí IKT. Tyto politiky alespoň jednou ročně přezkoumá.

6. Provozovatel SIPS zavede plán zachování provozu, který řeší výskyt událostí, které představují významné riziko spočívající v přerušení provozu systému SIPS. Plán obsahuje využití jiného místa a je koncipován tak, aby bylo zajištěno, že kritické informační technologické systémy jsou schopny obnovit provoz do dvou hodin po výskytu těchto událostí. Plán je koncipován tak, aby systém SIPS byl vždy schopen provést zúčtování všech splatných plateb do konce obchodního dne, kdy došlo k výskytu poruchy. Provozovatel SIPS plán nejméně jednou ročně testuje a přezkoumá.

7. Provozovatel SIPS určí rozhodné účastníky na základě objemů a hodnot plateb a na základě jejich možného vlivu na ostatní účastníky a systém SIPS jako celek v případě významného provozního problému na straně těchto účastníků.

8. Provozovatel SIPS identifikuje, sleduje a řídí rizika, která mohou rozhodní účastníci, jiné infrastruktury finančního trhu a poskytovatelé služeb a infrastruktur představovat pro operace systému SIPS.

9. Pro účely tohoto článku zahrnují odkazy na „riziko“ rizika uvedená v článcích 21 a 22.

Článek 21

Kybernetické riziko

1. Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec kybernetické odolnosti s vhodnými opatřeními v oblasti správy a řízení, která mu umožní účinně a účelně řídit kybernetická rizika, jakož i strategii kybernetické odolnosti, která zohledňuje rizikovou toleranci provozovatele SIPS a jeho ochotu podstupovat riziko.

2. Rámec kybernetické odolnosti uvedený v odstavci 1 zajistí alespoň:

určení a klasifikaci klíčových úloh, včetně odpovědnosti za rozhodování v rámci organizace, procesů, operací, služeb a informačních aktiv, které podporují kritické operace a služby systému SIPS, s cílem zajistit, aby byla zavedena vhodná opatření na jejich ochranu a včasnou obnovu v případě kybernetického útoku;

b)	přiměřenou ochranu systému SIPS před kybernetickými riziky, mimo jiné zavedením účinných bezpečnostních kontrol a prováděním kontrolních činností týkajících se fungování a bezpečnosti hlavních systémů IKT, jakož i zpracování nebo uchovávání citlivých informací;

c)	včasné a náležité odhalování kybernetických incidentů nebo známek těchto incidentů, mimo jiné sledováním neobvyklých aktivit;

d)	včasnou a přiměřenou reakci na kybernetické incidenty nebo nepříznivé události, jakož i včasné a náležité zotavení z nich, což systému SIPS umožní rychle obnovit kritické operace způsobem, který omezí případné škody pro tento systém.

3. Provozovatel SIPS zavede program testování s cílem pravidelně testovat provozní účinnost všech procesů, postupů a kontrol rámce kybernetické odolnosti uvedených v odstavcích 1 a 2. V rámci tohoto programu testování provede provozovatel SIPS penetrační testy na základě hrozeb TIBER-EU, při nichž se použijí techniky k simulaci útoku na kritické funkce a základní systémy SIPS, jak je stanoveno v rámci TIBER-EU.

Je-li jako provozovatel SIPS určena pobočka, může příslušný orgán zohlednit výsledky penetračního testu provedeného právním subjektem, jehož je pobočka právně závislou součástí, pokud lze takový test považovat za srovnatelný s testem TIBER-EU a sleduje rovněž účinnost příslušných kontrol a systémů pobočky.

4. Provozovatel SIPS zajistí, aby jeho rada a vedení, případně vedení pobočky, jakož i zaměstnanci provozovatele SIPS dobře chápali kybernetickou odolnost a měli náležitou úroveň situačního povědomí o prostředí kybernetických hrozeb, v němž působí, a to prostřednictvím účinného procesu získávání informací o hrozbách a sdílení informací v rámci své organizace a s dalšími propojenými subjekty v celém finančním systému.

5. Provozovatel SIPS zavede vhodné systémy, politiky, postupy a kontroly, které mu umožní posoudit a pochopit účinnost provádění jeho strategie a rámce kybernetické odolnosti.

6. Provozovatel SIPS musí mít zavedeny postupy, které zajistí, aby alespoň závažné kybernetické incidenty, které mají negativní dopad na systém SIPS, včetně incidentů, k nimž došlo u účastníků systému SIPS a poskytovatelů služeb z řad třetích stran, byly hlášeny a) radě, vedení a případně vedení pobočky a b) příslušnému orgánu. Provozovatel SIPS zavede procesy průběžného vzdělávání a zdokonalování v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tyto procesy musí například zajistit, aby rámec kybernetické odolnosti zohledňoval vývoj hrozeb, jakož i přezkumy kybernetických incidentů a z nich získané poznatky.

Článek 22

Outsourcing

1. Provozovatel SIPS je vždy odpovědný za dodržování tohoto nařízení, pokud jde o jakékoli externě zajišťované funkce, operace a/nebo služby související s provozem systému SIPS.

2. Provozovatel SIPS zajistí, aby outsourcing neohrožoval schopnost provozovatele SIPS plnit požadavky tohoto nařízení a aby výslovně ani implicitně nevedl k přenesení odpovědnosti provozovatele SIPS za plnění požadavků tohoto nařízení na poskytovatele služeb outsourcingu.

3. Při externím zajišťování služeb nebo činností u třetí strany nebo subjektu uvnitř skupiny musí mít provozovatel SIPS s poskytovatelem služeb outsourcingu písemné smluvní ujednání. Ustanovení takového smluvního ujednání musí přinejmenším:

a)	zajistit, aby provozovatel SIPS mohl plnit své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, jiných platných právních předpisů, regulačních požadavků a smluv;

b)	obsahovat jasný a přesný popis externě zajišťovaných funkcí, operací a/nebo služeb, funkcí poskytovatele služeb outsourcingu, jakož i rozdělení práv a povinností smluvních stran;

zaručit práva relevantního příslušného orgánu vykonávat své pravomoci podle čl. 29 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a, v případě outsourcingu souvisejícího s kritickými funkcemi, operacemi a/nebo službami SIPS uvedenými v čl. 10 odst. 4, rovněž zaručit práva relevantního příslušného orgánu vykonávat své pravomoci podle čl. 29 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení.

d)	stanovit, zda je povoleno navazující externí zadávání kritických funkcí, operací a/nebo služeb SIPS, jakož i podmínky, které by se v takových případech použily a které zajistí, aby provozovatel SIPS splňoval požadavky tohoto nařízení;

e)	zaručit právo provozovatele SIPS ukončit smluvní ujednání v případě závažného porušení právních a správních předpisů nebo smluvních podmínek a v případě, že nelze zajistit soulad s požadavky podle tohoto článku.

4. Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec pro outsourcing, aby mohl účinně identifikovat, sledovat a řídit rizika vyplývající z outsourcingu během celého jeho životního cyklu. Provozovatel SIPS rovněž zavede strategii outsourcingu, která zohledňuje rizikovou toleranci provozovatele SIPS.

5. Rámec pro outsourcing uvedený v odstavci 4 musí provozovateli SIPS umožnit alespoň:

a)	před podpisem jakéhokoli smluvního ujednání posoudit veškerá rizika, která mohou vyplynout z outsourcingu, včetně rizik koncentrace a rizik spojených se subdodávkami;

b)	identifikovat a účinně řídit rizika spojená s externím zajišťováním kritických funkcí, operací a/nebo služeb systému SIPS;

c)	zajistit posouzení jakéhokoli střetu zájmů v souvislosti s externě zajišťovanými funkcemi, operacemi a/nebo službami;

d)	uplatnit práva auditu nezbytná k posouzení příslušných rizik spojených s outsourcingem a ke splnění jeho regulačních povinností. To zahrnuje plán pro audity a kontroly poskytovatele služeb outsourcingu v souvislosti s kritickými funkcemi, operacemi a/nebo službami SIPS.

6. Provozovatel SIPS zajistí, aby outsourcing nenarušoval účinnost a spolehlivost provozu systému SIPS a spolehlivost jeho systémů, strategií, vnitřních kontrol a souvisejících postupů.

7. V případě outsourcingu v souvislosti s kritickými funkcemi, operacemi a/nebo službami SIPS ve smyslu čl. 10 odst. 4 provozovatel SIPS vypracuje a udržuje strategii pro ukončení smluvního vztahu, která zajistí, aby nedošlo k narušení provozu SIPS.

8. Eurosystém vypracuje nezávazné pokyny pro provozovatele SIPS ohledně požadavků týkajících se outsourcingu. Tyto pokyny ECB zpřístupní na svých internetových stránkách.

Článek 23

Kritéria pro přístup a účast

1. Provozovatel SIPS zavede a zveřejní nediskriminační kritéria pro přístup ke službám systému SIPS a účast na těchto službách pro přímé, případně nepřímé účastníky a pro jiné infrastruktury finančního trhu. Tato kritéria alespoň jednou ročně přezkoumá.

2. Kritéria pro přístup a účast uvedená v odstavci 1 musí být odůvodněna z hlediska bezpečnosti a účinnosti systému SIPS a trhů, kterým slouží, a přizpůsobena a nastavena přiměřeně specifickým rizikům systému SIPS. V souladu se zásadou proporcionality stanoví provozovatel SIPS požadavky, které omezují přístup v co nejmenším možném rozsahu. Pokud provozovatel SIPS odepře žádajícímu subjektu přístup, písemně tento postup na základě komplexní analýzy rizik odůvodní.

3. Provozovatel SIPS průběžně monitoruje to, jak účastníci splňují kritéria pro přístup a účast v systému SIPS. Provozovatel SIPS zavede nediskriminační postupy k řešení pozastavení nebo řádného ukončení práva účastníka na účast v případech, kdy účastník tato kritéria nesplňuje, a zveřejní klíčové aspekty těchto postupů. Tyto postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.

Článek 24

Systém zprostředkované účasti

1. Pro účely řízení rizik provozovatel SIPS zajistí, aby mu pravidla, postupy a smluvní ujednání systému SIPS umožňovala shromažďovat informace o nepřímé účasti s cílem identifikovat, sledovat a řídit všechna podstatná rizika, která pro systém SIPS z účasti vyplývají. Tyto informace zahrnují přinejmenším tyto skutečnosti:

a)	činnost, kterou přímí účastníci provádějí svým jménem a jménem nepřímých účastníků v poměru k činnosti na úrovni systému;

b)	počet nepřímých účastníků, kteří provádějí zúčtování prostřednictvím jednotlivých přímých účastníků;

c)	objem a hodnotu plateb v systému SIPS, které pocházejí od jednotlivých nepřímých účastníků;

d)	objem a hodnotu plateb uvedených v písmeni c) v poměru k objemu či hodnotě plateb přímého účastníka, jehož prostřednictvím má nepřímý účastník přístup do systému SIPS.

2. Provozovatel SIPS identifikuje podstatnou závislost mezi přímými a nepřímými účastníky, která může mít vliv na systém SIPS, přičemž zohlední informace uvedené v odstavci 1.

3. S cílem řídit uvedená rizika identifikuje provozovatel SIPS nepřímé účastníky, kteří představují podstatné riziko pro systém SIPS a přímé účastníky, jejichž prostřednictvím mají přístup do systému SIPS.

4. Provozovatel SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá rizika, která vyplývají ze systému zprostředkované účasti. S cílem zajistit řádné řízení rizik přijme v případě potřeby opatření ke zmírnění těchto rizik.

Článek 25

Účinnost a efektivita

1. Provozovatel SIPS zavede postup ke zjišťování a plnění potřeb trhů, jimž systém SIPS slouží, zejména pokud se týká:

a)	výběru systému zúčtování a vypořádání;

b)	provozní struktury;

c)	rozsahu produktů, které jsou předmětem zúčtování nebo vypořádání;

d)	použití technologie a postupů.

2. Provozovatel SIPS má jednoznačně vymezené cíle, které jsou měřitelné a dosažitelné, např. v oblasti minimální úrovně služeb, očekávání v oblasti řízení rizik a obchodních priorit.

3. Provozovatel SIPS zavede mechanismy pro pravidelný (alespoň jednou ročně) přezkum požadavků vymezených v odstavcích 1 a 2.

Článek 26

Postupy a standardy v oblasti komunikace

S cílem umožnit účinné provádění plateb, zúčtování, vypořádání a záznamů používá provozovatel SIPS příslušné mezinárodně uznávané postupy a standardy v oblasti komunikace, případně se těmto postupům a standardům přizpůsobí.

Článek 27

Zveřejnění pravidel, klíčových postupů a tržních údajů

1. Provozovatel SIPS přijme jednoznačná a komplexní pravidla a postupy, která v celém rozsahu zpřístupní účastníkům. Příslušná pravidla a klíčové postupy budou rovněž zveřejněny.

2. Provozovatel SIPS zveřejní jednoznačný popis koncepce a operací systému, jakož i práva a povinnosti provozovatele SIPS a účastníků, aby účastníci mohli posoudit rizika, kterým by byli při účasti v systému SIPS vystaveni.

3. Provozovatel SIPS poskytne veškerou nezbytnou a přiměřenou dokumentaci a školení, aby účastníkům umožnil pochopit pravidla a postupy systému SIPS, jakož i rizika, kterým při účasti v systému SIPS čelí.

4. Provozovatel SIPS zveřejní poplatky systému SIPS na úrovni jednotlivých služeb, které nabízí, jakož i slevovou politiku. Provozovatel SIPS pro účely srovnání poskytne jednoznačný popis zpoplatněných služeb.

5. Provozovatel SIPS dokončí a zveřejní odpovědi na rámec pro zpřístupnění informací pro infrastruktury finančního trhu v rámci CPMI-IOSCO. Své odpovědi aktualizuje v návaznosti na podstatné změny systému nebo jeho prostředí, avšak nejméně jednou za dva roky. Provozovatel SIPS rovněž zpřístupní alespoň základní údaje o objemech a hodnotách transakcí.

Článek 28

Obecná povinnost dodržovat požadavky

1. Provozovatelé SIPS mají ke splnění povinností vymezených tímto nařízením jeden rok ode dne, kdy jim bylo oznámeno rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 3 odst. 3.

2. Provozovatelé SIPS průběžně spolupracují s příslušným orgánem a zajišťují soulad systému SIPS, který provozují, s požadavky vymezenými v článcích 8 až 27 a v článku 29, a to i z hlediska celkové účinnosti jejich pravidel, postupů, procesů a rámců. Provozovatelé SIPS s příslušným orgánem rovněž spolupracují, aby podpořili širší cíl spočívající v podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

3. Pokud je jako provozovatel SIPS určena pobočka a splnění povinnosti podle tohoto nařízení vyžaduje nebo závisí na zapojení právního subjektu, jehož je pobočka právně závislou součástí, spočívá povinnost pobočky v tom, že je povinna prokázat příslušnému orgánu splnění této povinnosti prostřednictvím opatření a postupů na úrovni dotčeného právního subjektu.

ČÁST IV

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 29

Pravomoci příslušného orgánu

1. Příslušný orgán je oprávněn:

a)	kdykoli obdržet od provozovatele SIPS veškeré informace a dokumenty nezbytné k posouzení souladu s požadavky podle tohoto nařízení nebo k podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni. Provozovatel SIPS příslušné informace příslušnému orgánu sdělí bez zbytečného odkladu;

požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS. Příslušný orgán může stanovit požadavky týkající se odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, nakládání se zprávou, včetně zpřístupnění a zveřejnění určitých prvků, a časového rámce pro její vypracování. Provozovatel SIPS informuje příslušný orgán o tom, jak byly stanovené požadavky splněny;

c)	provádět kontroly na místě nebo provedením těchto kontrol pověřit třetí osoby. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ji příslušný orgán provést bez předchozího ohlášení.

2. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1349 (ECB/2019/25) (14) stanoví postup a podmínky pro výkon pravomocí příslušného orgánu stanovených v tomto článku.

Článek 30

Organizace činností dozoru

1. Příslušný orgán může činnosti dozoru vykonávat průběžně a/nebo ad hoc s cílem posoudit, jak provozovatel SIPS plní požadavky vymezené v článcích 8 až 27 a v článku 29, nebo v zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

2. Příslušný orgán podle potřeby usiluje o uzavření ujednání o spolupráci s dalšími relevantními orgány. Ve výjimečných případech, kdy je jako provozovatel SIPS určena pobočka, usiluje příslušný orgán o uzavření ujednání o spolupráci s orgánem odpovědným za dozor nebo dohled nad právním subjektem, jehož je tato pobočka právně závislou součástí.

Článek 31

Důvěrnost

Informace, které provozovatel SIPS důvěrně sdílí s příslušným orgánem, může tento příslušný orgán sdílet s Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Členové ESCB s takovými informacemi nakládají jako s důvěrnými v souladu s povinností zachovávat služební tajemství podle článku 37.1 statutu ESCB.

ČÁST V

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A SANKCE

Článek 32

Nápravná opatření

1. Pokud provozovatel SIPS neplní požadavky tohoto nařízení nebo pokud existuje důvodné podezření, že provozovatel neplní požadavky tohoto nařízení, může příslušný orgán zahájit řízení o uložení nápravného opatření; v takovém případě příslušný orgán:

a)	provozovatele písemně uvědomí o povaze neplnění nebo podezření z neplnění požadavků a

b)	dá provozovateli SIPS možnost se vyjádřit a poskytnout vysvětlení.

2. S přihlédnutím k informacím poskytnutým provozovatelem SIPS může příslušný orgán uložit provozovateli SIPS nápravná opatření s cílem napravit dané neplnění a/nebo zamezit jeho opakování. Je-li provozovatelem SIPS pobočka, uloží se nápravná opatření pobočce.

3. Příslušný orgán může uložit nápravná opatření ihned, pokud zjistí, že neplnění požadavků je natolik závažné, že vyžaduje okamžitý zásah. Své rozhodnutí odůvodní.

4. Příslušný orgán (jiný než ECB) o svém záměru uložit nápravné opatření provozovateli SIPS neprodleně informuje ECB.

5. Nápravná opatření mohou být uložena nezávisle na sankcích uložených podle nařízení Rady (ES) č. 2532/98 (15) nebo souběžně s nimi.

6. Na uložení nápravných opatření podle tohoto článku se použijí pravidla a postupy stanovené v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2098 (ECB/2017/33) (16).

Článek 33

Sankce

1. V případě porušení tohoto nařízení může ECB provozovateli SIPS uložit sankce. Je-li provozovatelem SIPS pobočka, uloží se sankce pobočce.

2. Sankce uložené podle odstavce 1 musí být v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 (ECB/1999/4) (17). Výše sankcí se vypočítá v souladu s rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2017/2097 (ECB/2017/35) (18).

ČÁST VI

PŘEZKUM UPLATŇOVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ

Článek 34

Přezkum

Rada guvernérů přezkoumá obecné uplatňování tohoto nařízení nejpozději do dvou let od jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky, a posoudí, zda je třeba jej změnit.

ČÁST VII

ZRUŠENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 35

Zrušení

1. Nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) se zrušuje.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 36

Závěrečná ustanovení

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. července 2025.

Za Radu guvernérů ECB

prezidentka ECB

Christine LAGARDE

(1) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/795/oj).

(2) Viz příloha I.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2554/oj).

(4) K dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(5) K dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1998/26/oj).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/65/oj).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/2366/oj).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/110/oj).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1998/26/oj).).

(12) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2015/510/oj).

(13) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2014/528/oj).

(14) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1349 ze dne 26. července 2019 o postupu a podmínkách pro výkon některých pravomocí příslušného orgánu v souvislosti s dozorem nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2019/25) (Úř. věst. L 214, 16.8.2019, s. 16, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2019/1349/oj).).

(15) Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1998/2532/oj).

(16) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2098 ze dne 3. listopadu 2017 o procesních aspektech ukládání nápravných opatření v případě neplnění nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2017/33) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 34, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2017/2098/oj).

(17) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1999/2157/oj).

(18) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2017/2097 ze dne 3. listopadu 2017 o metodice pro výpočet sankcí za porušení požadavků v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/35) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 31, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2017/2097/oj).

PŘÍLOHA I

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

(ve smyslu 1. bodu odůvodnění)

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28)

(Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16).

Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2017/2094 ze dne 3. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/32)

(Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 11).

Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/728 ze dne 29. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2021/17)

(Úř. věst. L 157, 5.5.2021, s. 1).

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28)

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 3-a)

Čl. 1 odst. 3a)

Čl. 1 odst. 3b)

Čl. 1 odst. 4

Článek 2

Článek 2a

Článek 2b

Článek 2c

Článek 2d

Článek 1

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 4

Čl. 3 odst. 5

Čl. 28 odst. 2

Článek 2

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 3

Čl. 4 odst. 1 až 5

Čl. 4 odst. 6

Čl. 4 odst. 7

Čl. 4 odst. 7a)

Čl. 4 odst. 8

Článek 5

Článek 8

Čl. 9 odst. 1 až 5

Čl. 9 odst. 11 a 12

Čl. 9 odst. 6 a 8

Čl. 9 odst. 7

Čl. 9 odst. 9

Čl. 9 odst. 10

Čl. 9 odst. 13

Čl. 9 odst. 14

Článek 10

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Článek 25

Článek 26

Článek 27

Článek 21

Článek 21a

Článek 21b

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Čl. 25 odst. 1 a 3

Čl. 25 odst. 2

Čl. 28 odst. 3

Článek 29

Čl. 30 odst. 1

Čl. 30 odst. 2

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 35

Článek 36

Čl. 28 odst. 1

Příloha I

Příloha II

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1355/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

(EU) 2025/1355Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2025/1355 ze dne 2. července 2025, o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2025/22) (přepracované znění)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání