(EU) 2025/1342Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1342 ze dne 11. července 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 16. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. dubna 2024 podala organizace European Parquet Federation (dále jen „FEP“ nebo „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího vícevrstvé dřevěné podlahoviny ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2733 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 18. prosince 2024 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Obdrženými připomínkami se zabýval 390. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(5)

Dne 15. ledna 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/78 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podalo několik stran písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení. Těmito stranami byli:

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Proběhla slyšení se společnostmi Forest, Fusong, Jinfa, CNFPIA a FEP.

(8)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(9)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k uvedeným konečným informacím předložit svá stanoviska.

(10)

Po poskytnutí konečných informací podalo několik stran písemná podání, v nichž vyjádřily své názory. Těmito stranami byli: Amorim, Aliance dovozců vícevrstvých dřevěných podlahovin („AUMI“), Barth, Corà Domenico & Figli Spa („Cora Domenico“), CNFPIA, FEP, Holz-Richter GmbH („Holz-Richter“), Forest, Fusong, Jinfa, Lovelin of London Ltd („Lovelin“), MEFO Floor, Puderbach a Thede & Witte.

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta možnost slyšení. Proběhla slyšení se stranami Amorim, Barth, CNFPIA, Holz-Richter, Forest, Fusong, Jinfa a Thede & Witte.

(12)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k zahájení šetření po uložení prozatímních opatření, potvrzují se 20. až 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců a vyvážejících výrobců v Číně, potvrdila Komise své závěry uvedené v 6. až 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k období šetření a posuzovanému období, potvrdila Komise své závěry uvedené v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Jelikož k výrobku, který je předmětem šetření, dotčenému výrobku a obdobnému výrobku nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 29. až 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k existenci podstatných zkreslení v dotčené zemi, potvrdila Komise svá zjištění a závěry uvedené ve 43. až 137. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Připomínky k výběru reprezentativní země a k výpočtu správních, prodejních a režijních nákladů a zisku Komisí předložili organizace European Parquet Federation („FEP“) a její členové, kteří v tomto šetření vystupují jako žadatelé, čtyři dovozci, konkrétně Puderbach, Amorim, MEFO Floor a Barth, a tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku, tj. skupina JINFA, skupina Fusong a skupina Forest.

(18)

FEP podpořila výběr reprezentativní země Komisí a výpočet referenčních hodnot pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v prozatímním nařízení.

(19)

Společnosti Puderbach, Amorim, MEFO a Barth tvrdily, že pro stanovení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku nejsou vhodné turecké společnosti použité v prozatímním nařízení, protože tyto společnosti nevyrábějí výrobek, který je předmětem šetření. Puderbach, Amorim, MEFO a Barth rovněž uvedly, že v jihovýchodní Asii a v Evropě (mimo EU) existují společnosti, které Komise nevzala v úvahu.

(20)

Komise uvedla, že ani jedna z těchto stran ve svých podáních neoznačila žádné konkrétní společnosti ani žádné konkrétní země, kde by se mohly nacházet společnosti vyrábějící vícevrstvé dřevěné podlahoviny s dostupnými finančními údaji, a nenavrhla ani žádnou jinou metodu pro stanovení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(21)

Skupina JINFA a skupina Fusong tvrdily, že vhodnou reprezentativní zemí není Turecko, zejména ve srovnání s Malajsií. Proto tyto strany namítly, že reprezentativní zemí by měla být místo Turecka Malajsie.

(22)

Skupina Forest tvrdila, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk vypočtené na základě údajů tureckých společností, které Komise určila, jsou nepřiměřeně vysoké a že by místo nich měly být použity údaje malajsijských výrobců.

(23)

Všichni tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že pokud Komise ponechá výběr Turecka jako reprezentativní země, měla by upravit referenční hodnoty vypočtené pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk směrem dolů.

(24)

Výše uvedená tvrzení a argumenty vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou uvedeny a podrobněji rozebrány níže.

(25)

Skupina JINFA a skupina Fusong tvrdily, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí vzhledem ke své výjimečné hospodářské situaci a zejména hyperinflaci v roce 2023 (tj. v období šetření), která podle jejich názoru nevyhnutelně ovlivnila všechny výrobní náklady a další hospodářské ukazatele, které jsou tak jako zdroj pro stanovení běžné hodnoty nespolehlivé. V souvislosti s tímto tvrzením uvedly následující argumenty:

(26)

Pokud jde o výše uvedené písmeno a), Komise konstatovala, že v rozporu s tím, co uvádějí strany, požadavek, aby reprezentativní země měla podobnou úroveň hospodářského rozvoje, neznamená, že všechny hlavní hospodářské ukazatele musí být na podobné úrovni. Úroveň ekonomického rozvoje země se obecně posuzuje podle úrovně jejího národního důchodu a pro tento účel je kritériem, které je v praxi Komise dobře zavedené a potvrzené soudy Unie, klasifikace Světové banky (5). Podle této klasifikace se Turecko i ČLR v roce 2023 nacházely v příjmové skupině horní střední úrovně, a měly tedy podobnou úroveň ekonomického rozvoje, bez ohledu na rozdílnou míru inflace. S ohledem na to byla příslušná tvrzení odmítnuta.

(27)

Pokud jde o výše uvedené písmeno b), Komise uvedla, že strany zřejmě směšují nárůst nákladů v nominálním vyjádření, který lze skutečně přičíst inflaci, s nárůstem nákladů v reálné hodnotě, který lze přičíst jiným faktorům. V případě pracovní síly i elektřiny došlo v letech 2022 až 2023 k reálnému nárůstu nákladů na tyto faktory. Zvýšení nákladů na pracovní sílu bylo do značné míry důsledkem politických rozhodnutí turecké vlády, včetně rozhodnutí přijatých krátce před prezidentskými volbami v zemi v roce 2023 (6). Podobně se zvyšovaly i náklady na elektřinu v mnoha dalších zemích, což pravděpodobně souviselo s vojenskou agresí Ruska proti Ukrajině. V každém případě neexistuje žádný důkaz, že by tato zvýšení v reálné hodnotě byla způsobena inflací. Pokud by existovala příčinná souvislost, působila by ve skutečnosti opačným směrem, tj. růst reálných nákladů by podporoval inflaci, a nikoli naopak. S ohledem na to byla příslušná tvrzení odmítnuta.

(28)

Pokud jde o výše uvedené písmeno c), Komise v úvodu konstatovala, že požadavek na nezkreslené referenční hodnoty pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení musí být zasazen do příslušného právního kontextu, tj. musí jít o podstatná zkreslení, jak je definováno v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že existence inflace v určité zemi neznamená, že finanční údaje z této země jsou automaticky zkreslené a nepřiměřené.

(29)

Komise rovněž konstatovala, že neexistuje žádný důkaz o jasné souvislosti mezi inflací a vysokou ziskovostí, zejména u společností působících ve výrobních odvětvích, jako je odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin nebo širší dřevařské odvětví.

(30)

V každém případě, jak je vysvětleno níže ve 46. a 47. bodě odůvodnění, Komise souhlasila s použitím alternativního zdroje finančních údajů pro stanovení nezkreslené a spolehlivé referenční hodnoty pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk společností působících v širším dřevařském odvětví v Turecku. Tento zdroj je snadno dostupný a již zahrnuje úpravu o inflaci. Komise se proto domnívá, že písmeno c) je bezpředmětné, a příslušná tvrzení byla odmítnuta.

(31)

Všichni tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku navíc tvrdili, že pro stanovení přiměřených a nezkreslených referenčních hodnot pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk jsou vhodnější údaje z Malajsie. Na podporu svého tvrzení uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku následující argumenty:

(32)

Pokud jde o písmeno a), Komise uvedla, že odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin je v Turecku ve srovnání s Malajsií podstatně rozvinutější, jak je vysvětleno ve 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Příslušné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(33)

Pokud jde o písmeno b), Komise uvedla, že její prohlášení v prozatímním nařízení o povaze činnosti společnosti Unilin (Malaysia) Sdn. Bhd není spekulativní. Vzhledem k tomu, že společnost je součástí nadnárodní skupiny a její činnost je zaměřena na výrobu, bylo potvrzeno (9), že společnost Unilin (Malaysia) Sdn. Bhd prodává své vyrobené zboží pouze v rámci skupiny a v současné době neprovádí prodej nezávislým stranám. Z tohoto důvodu jsou některé správní, prodejní a režijní funkce, jako je prodej, marketing, výzkum a vývoj, do značné míry centralizovány a jejich náklady nejsou zahrnuty do vykazovaných správních, prodejních a režijních nákladů společnosti a neodrážejí se v nich. Proto je pro stanovení referenční hodnoty pro zisk a správní, prodejní a režijní náklady zcela oprávněné nebrat v úvahu finanční údaje této společnosti.

(34)

Kromě toho, pokud jde o společnost Kim Teck Lee Timber Flooring Sdn. Bhd, Komise objasnila, že nepovažuje její úrovně správních, prodejních a režijních nákladů (18,5 %) a zisku (8,8 %), obojí vyjádřeno jako procento z prodaného zboží, za nepřiměřené jako takové. Vzhledem k vysoce specifické a nereprezentativní povaze výrobku vyráběného touto společností však Komise nepovažuje za vhodné používat při stanovení referenčních hodnot pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk výhradně údaje této společnosti.

(35)

Argumenty týkající se písmene b) byly proto zamítnuty.

(36)

Pokud jde o písmeno c), u dvou ze tří společností, tj. Dominant Enterprise Berhad a Hevea Board Berhad, Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že tyto společnosti jsou skutečně výrobci vícevrstvých dřevěných podlahovin, a ani skupina Forest Group žádné takové důkazy nepředložila. Navíc, jak uvedla skupina Forest, jejich finanční výkazy za příslušné období buď nebyly k dispozici, nebo vykazovaly ztráty. U třetí společnosti, tj. KLK Hardwood Flooring Sdn Berhad, Komise konstatovala, že finanční výkaz předložený skupinou Forest se netýká této společnosti, ale skupiny, do níž společnost patří, tj. skupiny Kuala Lumber Kepong Berhad. Tato skupina, která má širokou škálu činností, měla v roce 2023 (do 30. září 2023) obrovské konsolidované výnosy ve výši přibližně 5,1 miliardy USD s kladným ziskem. Pro srovnání, ve stejném období měla její dceřiná společnost vyrábějící podlahoviny KLK Hardwood Flooring Sdn Berhad podle databáze ORBIS výnosy ve výši přibližně 16 milionů USD a záporný zisk. Je tedy zřejmé, že žádná z výše uvedených společností nemůže být použita pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Příslušná tvrzení byla proto zamítnuta.

(37)

Pokud jde o písmeno d), Komise uvedla, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení nepředepisuje kritéria, která by měla být použita pro posouzení správních, prodejních a režijních nákladů nebo ziskového rozpětí jako přiměřených, a ponechává Komisi poměrně široký prostor pro uvážení. Ačkoli příslušná rozpětí v Unii nebo v dotčené zemi by sama o sobě nebyla vhodná jako referenční hodnoty, mohou být doplňujícím prvkem pro posouzení, zda jsou referenční hodnoty v případných reprezentativních zemích přiměřené. Příslušné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(38)

Pokud jde o písmeno e), Komise uvedla, že na rozdíl od toho, co uvedly strany, není její přístup v prozatímním nařízení v rozporu s její praxí v jiných věcech. Na rozdíl od této věci šlo ve věci plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou z Číny o to, zda by se požadavek na podobnou úroveň hospodářského rozvoje měl vykládat úzce a týkat se konkrétního průmyslového odvětví, nebo, jak tvrdila Komise, by se měl týkat celkového hospodářského rozvoje země, jak jej odráží klasifikace Světové banky. Ve věci alkylfosfátových esterů z Číny šlo o to, zda údajně nízká úroveň rozvoje odvětví v možné reprezentativní zemi sama o sobě postačuje k úplnému zamítnutí této země, i když žádné jiné potenciální reprezentativní země neexistují. V tomto případě zpochybnila relevanci dostupných finančních údajů pro stanovení přiměřených a nezkreslených referenčních hodnot pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk skutečnost, že odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Malajsii není dostatečně rozvinuté. Pokud jde o použití údajů z širšího dřevařského odvětví v Turecku, Komise se domnívá, že je pravděpodobné, že širší dřevařské odvětví funguje v podobných podmínkách jako odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin, například pokud jde o náklady na materiál, náklady práce, poptávku na trhu, intenzitu konkurence a technologický vývoj. Čím větší je odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin, tím jsou tyto podobnosti pravděpodobnější. Ve srovnání s mnoha desítkami společností vyrábějících vícevrstvé dřevěné podlahoviny v Turecku zůstává příslušných společností určených pro Malajsii méně než pět. Vývoz vícevrstvých dřevěných podlahovin z Turecka je navíc stále výrazně vyšší než z Malajsie. Vzhledem k tomu Komise dospěla k závěru, že ke stanovení přiměřené a nezkreslené referenční hodnoty pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk lze použít finanční údaje z širšího dřevařského odvětví v Turecku. Předchozí praxe Komise není v žádném případě závazná, protože každý případ se posuzuje individuálně. Příslušná tvrzení stran byla proto zamítnuta.

(39)

Pokud jde o písmeno f), je tato záležitost řešena níže ve 47. bodě odůvodnění.

(40)

Vyvážející výrobci rovněž tvrdili, že pokud Komise trvá na Turecku, měla by provést úpravy vypočtených správních, prodejních a režijních nákladů a zisku směrem dolů. Měla by zejména:

(41)

Pokud jde o výše uvedené písmeno a), jak je vysvětleno níže ve 46. a 47. bodě odůvodnění, Komise souhlasila s použitím alternativního zdroje finančních údajů. Proto bylo tvrzení týkající se nákladů na dopravu ve finančním výkazu společnosti Orma zamítnuto.

(42)

Pokud jde o výše uvedené písmeno b), Komise se domnívá, že ačkoli samostatně vykázaná položka „čistý zisk/ztráta z čisté peněžní pozice“ souvisí s inflací, její vyloučení nelze považovat za vhodný způsob úpravy zisku o inflaci. To znamená, že nelze mít za to, že by vyloučením této položky výsledný zisk představoval zisk společnosti v případě, že by inflace byla nízká nebo žádná. Je tomu tak proto, že inflace by ovlivnila i výnosy a náklady, které nejsou v této položce zahrnuty, jako je (nominální) růst nákladů na vstupy a cen výrobků společnosti.

(43)

Podobně, pokud jde o výše uvedené písmeno c), se Komise domnívá, že odečtení finančních nákladů, a zejména úroků, by nevedlo k provozním nákladům, které by společnost musela vynaložit v případě, že by neexistovala vysoká inflace. Je tomu tak proto, že společnost by musela vynaložit určité finanční náklady bez ohledu na inflaci. Navíc způsob, jakým jsou finanční výdaje ovlivněny inflací, zejména jako procento nákladů na prodané zboží, by závisel na přesných podmínkách finančních dohod, např. na indexaci podle inflace nebo na vazbě na stabilní měnu.

(44)

Komise dále uvedla, že bez ohledu na opodstatněnost argumentů stran pro úpravy by tyto úpravy byly možné pouze u finančních údajů společnosti Orma, pro kterou existují podrobné finanční výkazy. U druhého tureckého výrobce, společnost AGT, není takový podrobný výkaz k dispozici a nelze předpokládat, že by jakékoli úpravy vhodné pro společnost Orma byly vhodné i pro tuto společnost.

(45)

Jako alternativu k úpravě údajů jednotlivých tureckých výrobců navrhla skupina Forest stanovit referenční hodnoty pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk na základě údajů turecké vlády o průměrných provozních nákladech a provozním zisku společností zabývajících se „výrobou dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků“, tj. NACE – C–162 (10). Skupina Forest Group uvedla, že tento přístup by byl v daném kontextu nejrozumnější a že údaje turecké vlády jsou oficiální a spolehlivé. Pokud jde o správní, prodejní a režijní náklady, skupina Forest navrhla odečíst náklady na dopravu a pojištění, manipulaci a nakládku/distribuci, např. na základě poměru vypočteného z finančních výkazů společnosti Orma.

(46)

Komise souhlasila s tím, že údaje zveřejňované Centrální bankou Turecka o finančních výsledcích společností s činností podle klasifikace NACE – C–162 jsou oficiální a spolehlivé. Komise navíc konstatovala, že podle celkových výnosů se zdá, že zahrnují mnohem komplexnější skupinu společností, a proto je podstatně méně pravděpodobné, že jsou ovlivněny specifiky jednotlivých společností. Komise dále uvedla, že tyto údaje zahrnují úpravy o inflaci, což spolehlivost údajů dále posiluje.

(47)

Proto Komise souhlasila s použitím těchto údajů pro stanovení nových referenčních hodnot pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Komise rovněž uvedla, že se jí nepodařilo nalézt žádné finanční údaje srovnatelného rozsahu, podrobnosti a spolehlivosti za společnosti působící v Malajsii.

(48)

Komise se domnívá, že ačkoli finanční náklady nejsou vykazovány ve správních, prodejních a režijních nákladech, jsou vynaloženy na provoz společnosti, a proto by měly být do správních, prodejních a režijních nákladů zahrnuty.

(49)

Pokud jde o náklady na dopravu a v návaznosti na tvrzení popsané výše ve 40. bodě odůvodnění, Komise konstatovala, že v údajích zveřejněných Centrální bankou Turecka chybí podrobné informace o těchto nákladech. Proto byl požadavek společnosti na odečtení nákladů na dopravu od správních, prodejních a režijních nákladů zamítnut.

(50)

Pokud jde o výpočet zisku, Komise nejprve vzala v úvahu provozní zisk (s úpravami o inflaci) a finanční náklady vykázané tureckou centrální bankou.

(51)

Na tomto základě činily nejprve správní, prodejní a režijní náklady vyjádřené jako procento z nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady 22,0 %. Zisk vyjádřený jako procento z nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil nejprve 9,7 %.

(52)

Po poskytnutí konečných informací organizace FEP požádala, aby Komise pro výpočet částek správních, prodejních a režijních nákladů a zisku opět použila finanční údaje tureckých výrobců uvedené v prozatímním nařízení a nevycházela z údajů turecké centrální banky pro činnosti spadající pod NACE-162. FEP tvrdila, že tato kategorie zahrnuje výrobky, které jsou z hlediska výroby, nákladů a cen podstatně vzdálenější a odlišnější od dotčeného výrobku, a proto je tento zdroj údajů méně spolehlivý a méně vhodný.

(53)

Komise uvedla, že ani jedna ze dvou tureckých společností uvedených v prozatímním nařízení není výrobcem výrobku, který je předmětem šetření. FEP nevysvětlila, proč by ve srovnání s těmito dvěma společnostmi (jejichž údaje jsou s největší pravděpodobností rovněž zahrnuty v údajích turecké centrální banky) jiné společnosti zahrnuté v údajích turecké centrální banky měly vyrábět výrobky, které jsou v průměru podstatně vzdálenější a odlišnější od dotčeného výrobku, pokud jde o výrobu, náklady a ceny. Z toho vyplývá, že údaje týkající se činností mnoha společností v příslušném odvětví, pravděpodobně včetně výrobců výrobku, který je předmětem šetření, jsou spolehlivějším zdrojem přiměřených částek než údaje týkající se dvou společností, které nevyrábějí výrobek, který je předmětem šetření. Tvrzení FEP byla proto zamítnuta.

(54)

FEP rovněž uvedla, že pro výpočet referenční hodnoty zisku na základě údajů turecké centrální banky použila Komise pouze provozní zisk. Podle FEP se jedná o odchylku od standardní praxe Komise. FEP proto požadovala, aby se místo toho použil zisk před zdaněním, který zahrnuje i příjmy a náklady z ostatních činností a mimořádné příjmy a náklady.

(55)

Komise uvedla, že v údajích vykázaných tureckou centrální bankou zahrnoval zisk před zdaněním i příjmy z dividend z účastí. Tyto příjmy byly v roce 2023 mimořádně vysoké. Vzhledem k tomu se Komise domnívá, že zisk před zdaněním za tento rok, který zahrnuje tyto příjmy, by nebyl vhodným základem pro výpočet přiměřené částky zisku. Tento problém se netýká finančních údajů za rok 2022, které Komise použila pro své revidované výpočty, jak je vysvětleno níže v 75. až 76. bodě odůvodnění.

(56)

Skupina Fusong zopakovala své tvrzení, že úroveň inflace v Turecku zpochybňuje vhodnost Turecka jako reprezentativní země a že by místo něj měla být vybrána Malajsie. Fusong zejména tvrdila následující:

(57)

Pokud jde o výše uvedené písmeno a), Komise uvedla, že existuje množství ukazatelů, které lze použít pro hodnocení hospodářství země, včetně mnoha ukazatelů úrovně zaměstnanosti, zadlužení, investic, obchodní bilance a přidané hodnoty v různých odvětvích. Fusong se sice domnívá, že je nutné, aby bylo co nejvíce ekonomických ukazatelů blízkých, ale nevysvětluje, které další ukazatele – kromě inflace – jsou relevantní pro splnění kritérií čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení nebo jaká by měla být jejich relativní váha při posuzování. Pokud jde konkrétně o inflaci, přijetí argumentu skupiny Fusong by znamenalo, že v případě, kdy je dotčená země zemí s hyperinflací, by se pro výběr reprezentativní země mohly brát v úvahu pouze země s hyperinflací, což by takový výběr často znemožnilo. Pokud jde o inflaci, která údajně „zkresluje“ příslušné údaje, je tato otázka řešena v 65. bodě odůvodnění.

(58)

Komise dále uvedla, že hrubý národní důchod (HND) na obyvatele, který Světová banka používá pro rozdělení zemí do čtyř skupin, se měří ve stabilní měně (USD), a proto již zohledňuje rozdíly v inflaci mezi zeměmi. Použití tohoto ukazatele proto představuje objektivní a snadno vysledovatelnou metodu pro posouzení, zda dvě země mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a soudy Unie ji pro tyto účely důsledně uznávají jako vhodnou. Pokud jde o požadavek stanovený judikaturou, že Komise musí vybrat zemi, v níž „jsou ceny vytvářeny za okolností co nejvíce srovnatelných s okolnostmi země vývozu“, Soudní dvůr upřesnil, že dodržením kritéria podobné úrovně hospodářského rozvoje je tento požadavek splněn.

(59)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení skupiny Fusong v písmenu a) zamítnuta.

(60)

Pokud jde o náklady práce uvedené v písmenu b), Komise konstatuje, že podle argumentů skupiny Fusong a odkazů, které poskytla na jejich podporu, bylo cílem turecké vlády při zvyšování minimální mzdy v roce 2023 obnovit kupní sílu tureckých občanů. To znamená, že cílem turecké vlády bylo obnovit náklady práce na úroveň, která by odpovídala úrovni celkového hospodářského rozvoje země. Proto není důvod se domnívat, že výše těchto nákladů v období šetření (vyjádřená v CNY) byla zkreslená.

(61)

Pokud jde o náklady na elektřinu uvedené v písmenu b), Komise uvádí, že ačkoli Fusong zřejmě připouští, že jejich nárůst (v reálném vyjádření) nesouvisí s inflací, tvrdí, že by přesto měly být považovány za zkreslené, protože Čína podobným nárůstem netrpěla, a že z tohoto důvodu Turecko nesplňuje podmínku vhodnosti pro výběr reprezentativní země. Komise uvádí, že vzhledem k prokázané existenci podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vývoj cen v Číně relevantní pro posouzení zkreslení v potenciálních reprezentativních zemích.

(62)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení skupiny Fusong v písmenu b) zamítnuta.

(63)

Pokud jde o písm. c) bod i), Komise konstatuje, že skupina Fusong dostatečně nepodložila své tvrzení o údajné souvislosti mezi inflací a vysokou ziskovostí, a to ani pro odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin, ani pro širší dřevařské odvětví. Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, používání účetního standardu IAS 29 nařízeného obecným sdělením k daňovému řádu (pořadové číslo 555) pro rok 2023 neznamená, že v případě neexistence inflace by společnost realizovala výši zisku, která by ve srovnání se skutečně realizovaným ziskem byla nižší o částku vykázanou jako čistý peněžní zisk. Situaci jedné společnosti navíc nelze zobecňovat, a to ani v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin, ani v širším dřevařském odvětví.

(64)

Bez ohledu na výše uvedené Komise na základě finančních údajů zveřejněných tureckou centrální bankou pro společnosti působící v širším dřevařském odvětví (NACE C-162) porovnala míru inflace a ziskovost v letech 2020 až 2023, kdy míra inflace v Turecku zaznamenala značné výkyvy (od 12 % v roce 2020 do maxima 72 % v roce 2022). Pro ziskovost byly použity dva ukazatele, oba vyjádřené jako procento nákladů na prodané zboží: a) provozní zisk a b) zisk před zdaněním a bez mimořádných příjmů/nákladů (11). Je třeba připomenout, že tyto údaje se týkají celého odvětví zahrnujícího více než 2 000 společností, a proto je méně pravděpodobné, že by byly ovlivněny specifiky jednotlivých společností. Z prostého pozorování údajů je zřejmé, že výrazné zvýšení inflace nebylo následováno zvýšením ziskovosti. Je tomu tak proto, že i když rostly zisky (12), rostly i náklady. Nicméně, aby Komise tento vztah v údajích kvantifikovala, vypočítala korelační koeficient (13), který je v tomto případě u obou ukazatelů ziskovosti záporný. Komise sice netvrdí, že by tento výsledek měl být považován za přesvědčivý důkaz negativního vztahu mezi vysokou inflací a ziskovostí (tj. že ziskovost klesá, když inflace roste), nicméně silně popírá tvrzení skupiny Fusong, že hyperinflace vede k nadhodnocené ziskovosti. Je tomu tak proto, že pokud by tvrzení skupiny Fusong bylo správné, zejména pro sledované období a odvětví, měl by být v datech pozorován kladný nebo dokonce silně kladný (blízký +1) korelační koeficient, což se nestalo:

(65)

Pokud jde o písm. c) bod ii), a jak je vysvětleno v 28. bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že pokud jde o stanovení nezkreslené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk, je třeba význam zkreslení zasadit do konkrétního právního kontextu, kterým jsou podstatná zkreslení uvedená v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Bez tohoto kontextu zůstává význam zkreslení zcela nejasný a neurčitý. Vzhledem k velkému počtu faktorů, které ovlivňují ceny v dané zemi, by při odlišném výkladu bylo splnění požadavku na nezkreslené referenční hodnoty a částky téměř nemožné. Navíc, i kdyby měl být použit běžný význam pojmu „zkreslení“, Tribunál ve věci Čínské obchodní komory dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií (CCCME) rozvedl význam pojmu „zkreslené údaje“ v souvislosti s tvrzením, že Komise použila takové údaje při konstrukci běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Soudní dvůr konstatoval, že k tomu, aby bylo možné tyto údaje považovat za „zkreslené“, musí být prokázáno, že „byly zmanipulované nebo neodpovídaly skutečnosti“ (14). Ani žalobci ve věci CCCME, ani skupina Fusong nepředložili důkazy v tomto smyslu.

(66)

Pokud jde o písmeno c) bod iii), Komise uvedla, že na rozdíl od toho, co naznačuje Fusong, údaje zveřejněné tureckou centrální bankou zahrnují úpravy o inflaci, a to jak v příjmech, tak v nákladech. Ačkoli tyto úpravy nespadají do působnosti obecného sdělení k daňovému řádu (pořadové číslo 555) pro rok 2023, považuje turecká centrální banka vykázané finanční údaje za dostatečně spolehlivé, přesné a informativní, aby mohly být zveřejněny a použity.

(67)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byla tvrzení skupiny Fusong týkající se písmene c) zamítnuta.

(68)

Pokud jde o písmeno d), Komise objasnila, že velikost průmyslového odvětví jako taková není kritériem podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Jak je však vysvětleno v 38. bodě odůvodnění, skutečnost, že odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Malajsii není dostatečně rozvinuté, zpochybňuje vhodnost dostupných finančních údajů pro stanovení přiměřených a nezkreslených částek pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Je tomu tak zejména proto, že tyto údaje jsou omezeny na jedinou společnost s velmi specifickými činnostmi, které pravděpodobně nejsou reprezentativní pro odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin. Komise proto nepovažovala za vhodné spoléhat se při stanovení přiměřených a nezkreslených částek správních, prodejních a režijních nákladů a zisku výhradně na údaje této společnosti. Komise se domnívá, že naopak vzhledem k velikosti odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Turecku je pravděpodobné, že širší dřevařské odvětví funguje za podobných podmínek jako odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin, a proto lze údaje za širší dřevařské odvětví v Turecku použít ke stanovení přiměřených a nezkreslených částek správních, prodejních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o naléhání skupiny Fusong na použití údajů za širší dřevařské odvětví v Malajsii, bylo vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění, že Komise nebyla schopna takové údaje nalézt. Fusong navíc ani takové údaje neposkytla, ani nenavrhla žádné možné zdroje.

(69)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení skupiny Fusong v písmenu d) zamítnuta.

(70)

Po poskytnutí konečných informací se Fusong vyjádřila k výpočtu částek zisku a správních, prodejních a režijních nákladů a uvedla, že Komise sice zahrnula finanční náklady do správních, prodejních a režijních nákladů, ale tytéž finanční náklady nebyly odečteny od zisku, který vychází z provozního zisku, nikoli ze zisku před zdaněním. Metodiky použité pro stanovení částek správních, prodejních a režijních nákladů a zisku jsou proto nejednotné a nesouměřitelné.

(71)

Komise uvedla, že ve finančních údajích zveřejňovaných Centrální bankou Turecka za společnosti s činnostmi podle klasifikace NACE – C-162 je v příjmech z ostatních operací zahrnuta položka nazvaná „Dividendy z účastí“. Pro rok 2023, který Komise původně použila pro výpočet, byla tato položka ve srovnání se všemi předchozími roky mimořádně vysoká a měla by významný dopad, pokud by byla zahrnuta do výpočtu částky zisku.

(72)

Z tohoto důvodu Komise při výpočtu částky zisku původně použila v obecném dokumentu s konečnými informacemi provozní zisk, který nezahrnuje výše uvedenou položku, vydělený náklady na prodané zboží. Při výpočtu přiměřené výše správních, prodejních a režijních nákladů použila Komise součet provozních nákladů a finančních nákladů (dlouhodobých a krátkodobých závazků), který rovněž vydělila náklady na prodané zboží.

(73)

Tvrzení skupiny Fusong, že výše uvedená metodika výpočtu referenčních hodnot pro zisk a pro správní, prodejní a režijní náklady je nejednotná a asymetrická, bylo shledáno oprávněným. Ačkoli by provozní zisk měl pokrýt i příslušné finanční náklady, aby byla společnost zisková, byly tyto finanční náklady zahrnuty i do výpočtu správních, prodejních a režijních nákladů. Jinými slovy, metodika použitá v obecném dokumentu s konečnými informacemi zahrnovala finanční výdaje v obou částkách, což vedlo k dvojímu započtení finančních nákladů.

(74)

Aby se dvojí započtení napravilo, bylo by nutné použít zisk před zdaněním, který by však zahrnoval „dividendy z účastí“, jež, jak je vysvětleno výše v 71. bodě odůvodnění, byly shledány mimořádně vysokými. Proto byl učiněn závěr, že použití údajů zveřejněných Centrální bankou Turecka za společnosti s činnostmi podle NACE – C-162 za rok 2023 není vhodné, protože ziskovost odvětví byla touto položkou silně ovlivněna.

(75)

S ohledem na výše uvedené Komise revidovala svůj výpočet částek zisku a správních, prodejních a režijních nákladů, přičemž použila finanční údaje zveřejněné Centrální bankou Turecka za společnosti s činnostmi podle klasifikace NACE – C-162 za rok 2022. V uvedeném roce, stejně jako v předchozích letech, byly dividendy z účastí minimální, a neměly proto žádný vliv na celkovou ziskovost odvětví. Částku správních, prodejních a režijních nákladů a zisku vycházející z údajů za rok 2022 proto Komise považuje za přiměřenou ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(76)

Pro revidovaný výpočet nezkreslené a přiměřené částky zisku Komise použila zisk bez mimořádných položek vydělený celkovými náklady na prodané zboží s tím, že zisk bez mimořádných položek je již očištěn o finanční náklady. Pro revidovaný výpočet částky pro správní, prodejní a režijní náklady použila Komise stejný přístup jako v obecném dokumentu s informacemi, tj. součet provozních a finančních nákladů vydělený náklady na prodané zboží na základě finančních údajů zveřejněných Centrální bankou Turecka za společnosti s činnostmi podle klasifikace NACE – C-162 za rok 2022.

(77)

Po revizi na tomto základě činily správní, prodejní a režijní náklady vyjádřené jako procento z nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady 16,1 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 8,4 %. Dne 12. května 2025 byl v této souvislosti vydán dokument s dodatečnými informacemi.

(78)

V návaznosti na poskytnuté konečné informace a s odkazem na výpočet správních, prodejních a režijních nákladů na základě údajů vykázaných Centrální bankou Turecka za společnosti s činnostmi podle klasifikace NACE – C-162 za rok 2023 skupina Forest znovu požádala o vyloučení toho, co považuje za mimořádně vysoké finanční náklady. Místo nich Forest navrhla vypočítat správní, prodejní a režijní náklady na základě provozních nákladů, nebo alternativně pomocí poměru finančních nákladů k nákladům na prodané zboží v roce 2022.

(79)

Vzhledem k revizi výpočtu správních, prodejních a režijních nákladů na základě příslušných údajů za rok 2022, jak je vysvětleno výše v 76. bodě odůvodnění, považuje Komise tento bod za bezpředmětný.

(80)

Po vydání dodatečného informačního dokumentu obdržela Komise připomínky od organizace FEP, skupiny Fusong a skupiny Forest.

(81)

FEP ve svých připomínkách nesouhlasila se změnami ve výpočtu zisku a správních, prodejních a režijních nákladů a tvrdila následující:

(82)

Pokud jde o písmena a) a b), Komise uvedla, že ve srovnání provedeném organizací FEP by rozdíl ve vypočtené výši zisku mezi rokem 2022 a 2023 při použití zisku před zdaněním činil přibližně 50 %, a proto by měl, na rozdíl od toho, co zřejmě naznačuje FEP, velmi významný dopad na výpočet běžné hodnoty. V každém případě je porovnání výsledků za rok 2022 a 2023 pomocí zisku před zdaněním irelevantní. Problém, kterým se Komise zabývala v dokumentu s dodatečnými informacemi, je především otázkou metodiky, která však má vliv i na výpočet dumpingu. Jak je vysvětleno výše v 71. bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že zahrnutí položky, která se jeví jako mimořádná a zároveň vůbec nesouvisí s činnostmi společností, do jejího výpočtu by bylo pro účely tohoto výpočtu nesprávné.

(83)

Pokud jde o použití finančních údajů z období, které se neshoduje s obdobím šetření, Komise uvádí, že minulá praxe není v žádném případě závazná a každý případ se posuzuje samostatně. Podle judikatury musí být zákonnost nařízení, kterým se ukládá antidumpingové clo, posuzována s ohledem na právní předpisy a zejména na ustanovení základního nařízení, nikoli na základě údajné předchozí rozhodovací praxe orgánů EU (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudky ze dne 10. února 2021, RFA International v. Komise, C-56/19 P, EU:C:2021:102, bod 79; ze dne 4. října 2006, Moser Baer India v. Rada, T-300/03, EU:T:2006:289, bod 45; a ze dne 18. října 2016, Crown Equipment (Suzhou) a Crown Gabelstapler v. Rada, T-351/13, nezveřejněno, EU:T:2016:616, bod 107).

(84)

Kromě toho se Komise domnívá, že výše zisku použitá v jiných případech s Tureckem jako reprezentativní zemí je rovněž irelevantní a nelze ji použít k posouzení, zda je výše zisku stanovená v daném případě přiměřená nebo nadměrná. V této souvislosti Komise uvádí, že případy, na které FEP ve svém podání odkazuje, se týkají jiných odvětví než odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin nebo dokonce širšího dřevařského odvětví.

(85)

Pokud jde o písmeno c), Komise uvádí, že podle základního nařízení je výpočet dumpingového rozpětí zcela nezávislý na výpočtu rozpětí újmy. Proto je úvaha o blízkosti dumpingového rozpětí k rozpětí újmy zcela irelevantní.

(86)

Pokud jde o písmeno d), Komise objasnila, že na rozdíl od toho, co naznačuje FEP, byly důvody pro použití provozního zisku v poskytnutých konečných informacích sděleny současně všem zúčastněným stranám.

(87)

Ve svých připomínkách po sdělení dodatečných informací skupina Fusong uvedla následující:

(88)

Jako odpověď na písmeno a), a jak je vysvětleno výše v 71. bodě odůvodnění, údaje za rok 2023 byly sice spolehlivé, ale neumožňovaly výpočet přiměřené částky zisku a správních, prodejních a režijních nákladů. Použití údajů z období, které se neshoduje s obdobím šetření, bylo v daném případě odůvodněno tím, že v Turecku nebo jiné možné reprezentativní zemi nebyly k dispozici vhodné údaje za období šetření, a to z důvodů vysvětlených v 46. až 48. bodě odůvodnění a v 76. bodě odůvodnění. V tomto případě Komise použila údaje z roku 2022, které považuje za spolehlivé a dostatečně aktuální, a tedy vedoucí k částkám správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, které jsou „nezkreslené“ a „přiměřené“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení. Skupina Fusong neprokázala opak.

(89)

Pokud jde o odpověď na písmeno b), Komise má za to, že příjmy z ostatních činností a náklady na ostatní činnosti jsou obecně součástí běžných činností společnosti ve výrobním odvětví. Za předpokladu, že jejich rozsah není mimořádný, což se projeví například porovnáním s klíčovými provozními položkami, jako je obrat nebo provozní zisk, je lze zahrnout do výpočtu přiměřených částek zisku a správních, prodejních a režijních nákladů. Skupina Fusong neprokázala, že by zahrnutí těchto příjmů vedlo k nepřiměřeným nebo zkresleným částkám správních, prodejních a režijních nákladů a zisku.

(90)

Pokud jde o odpověď na písmeno c), Komise se domnívá, že na rozdíl od tvrzení skupiny Fusong není ve výpočtu žádná asymetrie. Co se týká dvou alternativních výpočtů navržených skupinou Fusong, Komise uvádí, že v obou alternativních výpočtech se příjmy a náklady týkající se jiných operací ve skutečnosti zcela opomíjejí. Z důvodů vysvětlených výše v 89. bodě odůvodnění Komise nepovažuje za vhodné k nim nepřihlížet, a proto alternativní výpočty skupiny Fusong nepřijala.

(91)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení skupiny Fusong zamítnuta.

(92)

Skupina Forest tvrdila, že použití řeziva ke stanovení referenční hodnoty pro dýhy je neodůvodněné, aniž však v otevřené verzi svých připomínek uvedla jakékoli skutečnosti, které by toto tvrzení dokládaly.

(93)

Komise se domnívá, že její přístup ke stanovení referenční hodnoty pro dýhy podle nákladů na řezivo je plně odůvodněný vzhledem ke skutečnosti, že ceny dýh jsou výrazně ovlivněny druhem dřeva, a proto by referenční hodnota založená na obecném kódu HS bez ohledu na druh dřeva neodrážela skutečné tržní ceny dýh, jak je podrobně vysvětleno ve 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že skupina Forest nepředložila žádné důkazy, které by její tvrzení dokládaly a které by byly v rozporu se závěry Komise, byla tato tvrzení zamítnuta.

(94)

Skupina Fusong namítla, že použití nezkreslené referenční hodnoty pro hlavní vstupní materiál, tj. dubovou kulatinu, kterou skupina používá při výrobě dotčeného výrobku, není oprávněné. Společnost tvrdila, že převážná většina kulatiny je nakupována přímo z Evropy, což podle ní potvrzují podklady předložené během šetření. Podle společnosti jsou ceny dubové kulatiny nezkreslené a odrážejí podmínky na mezinárodním trhu. Společnost dále uvedla, že ceny nákupních transakcí byly vyjádřeny v eurech a že v důsledku zákazu kácení v přírodních lesích neexistuje žádná místní produkce dubové kulatiny. Podle názoru skupiny Fusong tedy nemohly být ceny ovlivněny zkreslením v Číně.

(95)

Tvrzení týkající se přímého nákupu kulatiny nebyla podložena odpovídajícími důkazy. Komisi nebyly předloženy žádné důkazy potvrzující, že společnost nakupovala významné množství surovin přímo od evropských dodavatelů. Z dokumentů a informací poskytnutých v rámci šetření vyvážejícím výrobcem je zřejmé, že téměř veškerá kulatina byla zakoupena od čínských společností (obchodníků), i když zboží bylo odesláno ze třetích zemí. Společnost nepředložila žádné důkazy, které by byly v rozporu se zjištěným významným zkreslením v ČLR, jak je popsáno v oddíle 3 prozatímního nařízení. Nebylo dále rozvedeno, jak měna použitá k nákupu ovlivňuje zkreslení trhu, a Komise nepovažuje tento argument za relevantní pro analýzu v této věci. Zákaz těžby dubu pro komerční využití navíc nevylučuje existenci zkreslení. Je třeba připomenout, že zkreslení se týká celého dřevařského odvětví, včetně dodavatelů, jak je uvedeno ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení: „Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.“ Vzhledem k tomu, že převážná většina kulatiny je nakupována od čínských společností, nemohla Komise na základě důkazů ve spisu jednoznačně prokázat, že náklady na nákup dubové kulatiny skupinou Fusong nebyly zkreslené. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(96)

Po poskytnutí konečných informací Fusong dále uvedla, že převážnou většinu dubové kulatiny nakupovala od obchodníků se sídlem mimo pevninskou Čínu, a to ve třetí zemi, kterou nelze z důvodu zachování důvěrnosti údajů zveřejnit. Tito obchodníci jsou založeni podle místního práva a neměli by být považováni za čínské obchodníky. Dva hlavní obchodníci jsou navíc součástí celosvětových skupin a jeden z nich je kótován na burze NASDAQ a podléhá regulacím a pravidlům řízení americké burzy. Skupina Fusong zopakovala, že kulatina je dodávána přímo z Evropy. Podle názoru skupiny Fusong jsou ceny na tržní úrovni, a proto by se referenční hodnota pro dubovou kulatinu neměla použít.

(97)

Komise uvádí, že místo odeslání zboží není pro posouzení zkreslení ceny relevantní. Jak bylo zjištěno v 54. bodě odůvodnění, zkreslení se týká i dodavatelů. Skutečnost, že společnost sídlí mimo pevninskou Čínu, ve třetí zemi, kterou nelze z důvodu zachování důvěrnosti údajů zveřejnit, nic nemění na tom, že obchodník je ve skutečnosti společností vlastněnou Čínou a je ovlivněn významnými zkresleními zjištěnými pro tuto zemi. Je třeba poznamenat, že hlavní dodavatel, jehož holdingová společnost je kótována na burze NASDAQ, má dceřinou společnost v pevninské Číně a že skutečný vlastník a ředitel holdingové společnosti je navíc členem jednoho z výborů Čínského lidového politického poradního shromáždění. Vztahy vedení obchodníka s čínským politickým orgánem a vlastnictví společnosti se sídlem v Číně rovněž potvrzují, že nákupy prostřednictvím tohoto obchodníka je třeba považovat za zkreslené. Pokud jde o druhou skupinu, společnost se nachází ve stejné zemi jako předchozí skupina a její ceny jsou na podobné úrovni jako u hlavního dodavatele, což naznačuje, že jsou rovněž ovlivněny zkreslením. Konečně všichni tito dodavatelé působí na čínském trhu, a proto jsou jejich ceny ovlivněny výrazným narušením působením konkurenčních sil. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(98)

Po poskytnutí dodatečných informací, které se nezabývaly tvrzením o referenčních cenách kulatiny, Fusong požádala Komisi, aby své posouzení v tomto ohledu přehodnotila s odkazem na připomínky k poskytnutým konečným informacím. Hodnocení Komise zůstalo nezměněno.

(99)

V návaznosti na poskytnuté konečné informace Fusong uvedla, že pokud bude Turecko ponecháno jako reprezentativní země, měly by být referenční hodnoty pro práci a elektřinu upraveny směrem dolů, aby se odstranily účinky mimořádných vlivů v zemi, jako je inflace. Skupina Fusong navrhla použít průměrnou míru inflace v Turecku za dostatečně dlouhé období před rokem 2021, tedy v letech, kdy na zemi neměla vliv mimořádně vysoká inflace ani jiné mimořádné okolnosti, aby bylo možné rekonstruovat náklady práce a náklady na elektřinu, které by měli místní výrobci během období šetření nést, pokud by k takovým mimořádným vlivům nedošlo.

(100)

Komise uvádí, že z důvodů vysvětlených v 60. a 61. bodě odůvodnění nelze náklady práce a náklady na elektřinu považovat za zkreslené. Tvrzení skupiny Fusong o nutnosti úpravy byla proto zamítnuta.

(101)

Organizace FEP rovněž požádala o potvrzení, že běžná hodnota zahrnuje odhad nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty výrobní náklady, které nejsou zahrnuty ve výrobních faktorech.

(102)

Komise potvrzuje, že jak je vysvětleno ve 193. až 194. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tyto náklady byly stanoveny a zahrnuty do běžné hodnoty.

(103)

Jelikož ohledně vývozní ceny nebyly vzneseny připomínky, potvrzuje se 201. až 202. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(104)

Po poskytnutí prozatímních informací dva vyvážející výrobci, konkrétně skupiny Fusong a Forest, tvrdili, že by se na ně neměla vztahovat úprava běžné hodnoty z důvodu DPH bez nároku na odpočet při vývozu dotčeného výrobku, protože jim byla DPH ve skutečnosti vrácena. Společnosti uvedly, že jim byla vrácena DPH za jejich prodej na vývoz, protože nevyvážely dotčený výrobek pod kódem celního sazebníku 4418 75 . Uvedly, že dotčený výrobek místo toho vyvážely pod jinými podpoložkami, a to 4412 92 a 4412 52 . Společnosti dále tvrdily, že předložily celní vývozní prohlášení a doklady o vrácení DPH, které potvrzují skutečné přijetí vrácené DPH.

(105)

Komise přezkoumala tvrzení předložená vyvážejícími výrobci ohledně zařazení dotčeného výrobku pod různé kódy HS. Po přezkoumání nezjistila žádné podstatné důkazy, které by podpořily skutečnost, že tito dva vyvážející výrobci zařadili vývoz výrobků do jiného kódu HS, než do kterého by měl být dotčený výrobek zařazen, tj. kódu HS 4418 75 . Komise nezpochybnila skutečné prohlášení o prodeji na vývoz ani formuláře pro vrácení DPH. Posuzovala, zda prodej dotčeného výrobku na vývoz, pokud by byl deklarován pod odpovídajícím kódem HS, podléhá vrácení DPH. Komise poté zjistila, že dotčený výrobek, který spadá pod kód HS 4418 75 , nepodléhá vrácení DPH. Žádná ze zúčastněných stran nenamítala, že definice zboží spadajícího pod kód HS 4418 75 v Číně je v souladu s definicí použitou v tomto šetření, ani nevysvětlila, proč deklarovala svůj prodej na vývoz pod jiným kódem HS, a nikoli pod kódem HS 4418 75 .

(106)

Dva vyvážející výrobci se odvolávali na dokumentaci, kterou předložili během šetření, pokud jde o přiznání k DPH. Nepředložili však žádnou dokumentaci ani vysvětlení, které by odůvodňovalo odchylku od zařazení dotčeného výrobku pod jiný kód než 4418 75 . Samotná skutečnost, že vyvážející výrobci deklarovali výrobek pod jiným kódem, nepotvrzuje jeho správnost. Komise proto dospěla k závěru, že vlastní prohlášení společností o vývozu a jeho sazebním zařazení při absenci jakékoli jiné dokumentace potvrzující správnost tohoto zařazení nepředstavuje dostatečný důkaz pro zařazení výrobku pod kód s vrácením DPH. Společnosti tím, že deklarovaly prodej dotčeného výrobku na vývoz pod kódem, který neodpovídal definici dotčeného výrobku, fakticky snížily vývozní cenu tím, že obdržely vrácenou DPH.

(107)

Komise neshledala žádné důkazy, které by naznačovaly, že by dotčený výrobek měl být zařazen do jiné podpoložky než 4418 75 , a proto byla běžná hodnota správně upravena o DPH bez nároku na odpočet. Vyvážející výrobci nepředložili žádné důkazy o tom, že by měli být z uplatňování tohoto pravidla vyňati, a prodej dotčeného výrobku na vývoz by neměl být zařazen pod kód HS 4418 75 . Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(108)

Skupiny Forest a Fusong ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací zopakovaly své tvrzení, že od výpočtu správních, prodejních a režijních nákladů měly být odečteny náklady na dopravu a distribuci. Strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že tyto náklady byly odečteny od vývozní ceny, měly by být odečteny i od běžné hodnoty, aby bylo zajištěno dodržení zásady spravedlivého srovnání. Pro odhad nákladů na dopravu a distribuci strany zopakovaly svůj návrh použít snadno dostupné podrobné finanční údaje společnosti Orma. Navrhly zejména vypočítat poměr nákladů na dopravu a distribuci společnosti Orma k jejím celkovým provozním nákladům a použít tento poměr na provozní náklady vykázané tureckou centrální bankou pro činnosti podle NACE-162. Dále se Forest domnívá, že pokud Komise nemůže dostatečně přesně odhadnout náklady na dopravu a distribuci, neměla by náklady na dopravu a distribuci od vývozní ceny odečítat.

(109)

Komise uvádí, že při výpočtu běžné hodnoty na úrovni ceny ze závodu obvykle odečítá náklady na dopravu, pokud jsou tyto náklady jasně a odděleně identifikovány. V tomto smyslu Komise připomíná, že Tribunál ve svém rozsudku ve věci CCCME, nejprve uvedl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je třeba provést zvláštní úpravy stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, nesou ty subjekty, které se jich hodlají dovolávat (15). Z toho vyplývá, že v tomto případě stejně jako v tomto šetření měly zúčastněné strany povinnost, aby v souladu s touto judikaturou prokázaly nezbytnost požadované úpravy na podporu důkazů, které předložily v průběhu šetření (16).

(110)

Tribunál dále rozhodl, že je třeba poznamenat, že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která tudíž není skutečná. Tato hodnota není obecně ovlivněna faktory, které by mohly poškodit její srovnatelnost, protože byla určena uměle (17). Kromě toho, stejně jako v případě CCCME, v tomto případě početní zjištění běžné hodnoty podle typu výrobku na úrovni ceny ze závodu zahrnovalo přiměřenou částku správních, prodejních a režijních nákladů a nebyly k dispozici žádné konkrétní důkazy, které by ukazovaly, zda (a v kladném případě, v jakém rozsahu) správní, prodejní a režijní náklady zahrnovaly skutečné náklady na dopravu a distribuci. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení (18) byl proto přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a), které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu, obsahují náklady na dopravu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(111)

Kromě toho, jak je vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění, údaje zveřejněné Centrální bankou Turecka neobsahovaly podrobné informace o těchto nákladech. Komise dále uvádí, že poměr nákladů na dopravu a distribuci k celkovým provozním nákladům, pokud byly vůbec zahrnuty, což zúčastněné strany v tomto řízení neprokázaly, se může značně lišit v závislosti na takových faktorech, jako je umístění závodu, místa určení, kam je výrobek dodáván (19), a dodací podmínky. Vzhledem k tomu, že v údajích zveřejněných Centrální bankou Turecka nebyly o těchto faktorech uvedeny žádné konkrétní informace, má Komise za to, že úprava na základě finančních údajů společnosti Orma není vhodná.

(112)

Komise se navíc domnívá, že zahrnutí nákladů na dopravu do vývozní ceny by neumožnilo spravedlivé srovnání. Je tomu tak proto, že by to znamenalo, že náklady na dopravu a distribuci, které tureckým společnostem v širším dřevařském odvětví vznikají, jsou podobné nákladům čínských vyvážejících výrobců vícevrstvých dřevěných podlahovin. Takový předpoklad však není ničím podložen.

(113)

Po poskytnutí dodatečných informací skupiny Fusong a Forest zopakovaly své požadavky na úpravu správních, prodejních a režijních nákladů směrem dolů podle nákladů na dopravu vynaložených společností Orma, aniž však předložily nové argumenty. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta.

(114)

Závěrem, Komise se domnívá, že vzhledem k informacím, které má k dispozici, není úprava správních, prodejních a režijních nákladů podle nákladů na dopravu oprávněná a tvrzení stran byla zamítnuta.

(115)

Po poskytnutí konečných informací se dvě skupiny, Fusong a Forest, vyjádřily ke zjištěním, na jejichž základě byla běžná hodnota upravena o DPH bez nároku na odpočet.

(116)

Za prvé, obě strany tvrdily, že Komise nemá pravomoc posuzovat čínské sazební zařazení. Kromě toho tvrdily, že posouzení Komise je nesprávné a že dotčený výrobek lze v Číně zařadit pod kód 4412 52 nebo 4412 92 . Forest předložila vysvětlení k čínským clům – Celní sazebník zboží a Vysvětlivky k položkám celního sazebníku, vysvětlivky ke kapitole 44 s poznámkami k podpoložkám. Na tomto základě Forest tvrdila, že dotčený výrobek by měl být zařazen pod položku 4412 . Dále Forest uvedla, že Komise v tomto ohledu nezískala od čínských celních orgánů žádné vysvětlení ani potvrzení.

(117)

Za druhé, Forest tvrdila, že Komise by měla poskytnout přesný právní základ pro úpravu a upřesnit splnění kritérií pro její uplatnění, a sice že vývozní cena a běžná hodnota nejsou srovnatelné a že existuje zvláštní faktor ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(118)

V neposlední řadě obě strany tvrdily, že bez ohledu na posouzení kódů použitelných na dotčený výrobek by Komise měla porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu se skutečně vrácenou daní, protože vývozní cena byla ve skutečnosti bez DPH.

(119)

Pokud jde o první tvrzení, Komise nezaujala žádné stanovisko při hodnocení nebo posuzování čínského sazebního zařazení. Komise uvádí, že dotčený výrobek je zařazen pod kód HS, jehož popis je harmonizovaný, a tudíž stejný jak v EU, tak v Číně. Z tohoto důvodu Komise dospěla k závěru, že dotčený výrobek spadá pod kód HS 4418 75 . Komise nezasahuje do zařazení podle čínské celní nomenklatury, ale zjistila, že kód a popis kódu HS 4418 75 odpovídá výrobku, který je předmětem šetření. Na základě tohoto zjištění bylo stanoveno, že dotčený výrobek spadá v ČLR pod kód HS 4418 75 , u něhož se v případě prodeje na vývoz DPH nevrací. Tvrzení, že Komise v tomto ohledu nekonzultovala s čínskou vládou, je nepodložené. Jak bylo popsáno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínská vláda při tomto šetření nespolupracovala, a přestože jí bylo poskytnuto prozatímní nařízení a dokument s konečnými informacemi, nepředložila v této věci žádné připomínky, natož důkazy o opaku.

(120)

Forest ve svých připomínkách tvrdila, že podle vysvětlivek k čínskému celnímu sazebníku se položka 4418 nevztahuje na výrobek, který je předmětem šetření, ačkoli uvedla citaci, že tento kód zahrnuje „montované podlahové krytiny (včetně parketových podlah) nebo [...]“, což je právě výrobek, který je předmětem šetření. Kromě toho Forest ve svých připomínkách nezmínila, že ve stejných vysvětlivkách je uvedeno vyloučení některých výrobků, a to: Do této položky nepatří: 1) Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo, které mají na povrchu připevněnou tenkou dřevěnou dýhu, která napodobuje montovanou podlahu z položky 44.18 (položka 44.12). Proto pod kód používaný vývozci, tj. 4412 52 a 4412 92 , spadají pouze výrobky s tenkou lícovou dýhou, jež napodobují výrobek, který je předmětem šetření, ale nejsou výrobkem, který je předmětem šetření.

(121)

Kromě toho lze podle výkladu skupiny Forest zařadit pod položku 4418 i některé další výrobky, jako například vícepruhové nášlapné vrstvy. Komise uvádí, že skupina Forest vyvážela také výrobky klasifikované jako vícepruhové, a přesto na tyto prodeje neuplatnila HS 4418 . Tyto prodeje byly vykázány bez daně. Je tedy zřejmé, že ani na základě vysvětlivek neodpovídají kódy používané společností pro výrobky prodávané na vývoz popisu výrobku. Komise proto nezměnila svůj závěr, že dotčený výrobek spadá pod položku HS 4418 .

(122)

Za druhé, Komise tímto potvrzuje, že použitým právním základem je čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, který odkazuje na další faktory, jež by mohly ovlivnit cenové srovnání. Společnosti tvrdily, že DPH bez nároku na odpočet za prodej výrobků pod kódem 4418 75 na vývoz nemá vliv na srovnání cen, protože vývozci skutečně obdrželi vrácenou DPH za tento prodej. Podle vyvážejících výrobců je skutečnost, že společnosti obdržely vratku DPH, protože zboží bylo zařazeno pod kód HS jiných výrobků, než je výrobek, který je předmětem šetření, irelevantní a pro porovnání a úpravy cen podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení by měla být zohledněna pouze skutečně obdržená vratka. Komise opakuje, že na základě zjištění učiněných v rámci šetření se na výrobek, který je předmětem šetření, nevztahuje nárok na vrácení DPH; běžná hodnota byla proto odpovídajícím způsobem upravena. Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. k) byla tedy oprávněná.

(123)

Správné není ani tvrzení skupiny Forest, že čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení vyžaduje vyšší právní a důkazní standard pro úpravy ve srovnání se standardy použitelnými podle písmen a) až j). Cílem standardu požadovaného podle písmene k) je vždy zajistit spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, jak je obecně stanoveno v úvodu čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Právní a důkazní standard pro úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení je proto stejný jako u ostatních písmen uvedeného ustanovení. Komise proto tvrzení zamítla a zůstala u posouzení uvedeného ve 104. až 107. bodě odůvodnění.

(124)

Tvrzení společností, že jejich vývozní cena je bez DPH, nebylo přijato z důvodů uvedených ve 116. až 118. bodě odůvodnění, neboť společnosti použily kód HS, který není v souladu s popisem výrobku v celní nomenklatuře. Žádná ze společností nedoložila svá tvrzení dostatečnými důkazy, že by se na výrobek, který je předmětem šetření, mělo použít zařazení podle jiného kódu.

(125)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobek, který je předmětem šetření, spadá pod kód HS 4418 75 a běžná hodnota by měla být pro účely spravedlivého srovnání odpovídajícím způsobem upravena o DPH bez nároku na odpočet. Tvrzení společností v tomto ohledu byla odmítnuta.

(126)

Po poskytnutí dodatečných informací, které se netýkaly tvrzení o úpravě DPH bez nároku na odpočet, obě strany požádaly Komisi, aby své posouzení v tomto ohledu přehodnotila s odkazem na jejich předchozí připomínky k uvedeným konečným informacím. Hodnocení Komise zůstalo nezměněno.

(127)

V návaznosti na revizi referenčních hodnot pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk, jak je popsáno v 46. až 51. bodě odůvodnění, Komise revidovala dumpingová rozpětí.

(128)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(129)

Většina obdržených tvrzení se neřídila strukturou prozatímního nařízení nebo se jí řídila jen částečně. Komise se snažila zařadit obdržená tvrzení do příslušných oddílů nařízení. Komise dále poznamenává, že mnoho tvrzení předložených sdružením CNFPIA v oddíle „újma“ se ve skutečnosti týkalo argumentů o příčinné souvislosti. Komise se proto těmito tvrzeními zabývala podle oddílu 5 tohoto nařízení.

(130)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k definici výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrzuje se 216. a 217. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(131)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k určení příslušného trhu Unie, potvrzuje se 218. až 221. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(132)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky ke spotřebě v Unii, potvrzuje se 222. až 226. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(133)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že objem dovozu v metrech čtverečních (m2) zveřejněný Eurostatem vykazoval během posuzovaného období výraznější pokles než pokles dovozu podle údajů Eurostatu upravených Komisí v tabulce 3 prozatímního nařízení.

(134)

Komise připomíná, že již ve 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení odůvodnila nutnost upravit objemy dovozu podle Eurostatu v metrech čtverečních s ohledem na nedostatky v neupravených údajích Eurostatu. Komise proto nepovažuje za nutné probírat trendy vyplývající z neupravených údajů.

(135)

Po poskytnutí konečných informací CNFPIA uvedlo, že zpochybňuje potřebu úpravy údajů o dovozu a domnívá se, že metodika použitá Komisí nevychází z objektivních, ověřitelných a věrohodných důkazů.

(136)

Úprava provedená Komisí byla odůvodněna v 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Připomínky sdružení CNFPIA však byly zamítnuty, neboť nebyl uveden žádný důvod, který by podpořil názor, že úprava je sporná nebo že metodika nevychází z objektivních, ověřitelných a věrohodných důkazů.

(137)

CNFPIA rovněž kritizovalo použití údajů o dovozu (v absolutních hodnotách a ve vztahu ke spotřebě) ve zjištěních o újmě. CNFPIA se zaměřilo téměř výhradně na pokles množství dovozu v období šetření a pokles podílu na trhu v uvedeném roce.

(138)

Ve své analýze v prozatímním nařízení (v oddíle 4.4.1, který obsahuje tabulku 3) Komise předložila vyváženější posouzení údajů o dovozu za posuzované období a vysvětlila jeho souvislosti. Pokles spotřeby v období šetření (29 %) ve skutečnosti znamená, že o vývoji objemu dovozu lépe vypovídají údaje o podílu na trhu než absolutní čísla. Jak je uvedeno v 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z Číny se zvýšil z 16,8 % v roce 2020 na 22,5 %, což představuje nárůst o 34 %. Pokles podílu na trhu v roce 2023 byl způsoben vysokou úrovní zásob dovozců na konci roku 2022. Kromě toho CNFPIA při posuzování poškozující povahy dovozu nezohlednilo, že ceny dovozu z Číny v roce 2023 prudce klesly a stlačily ceny výrobního odvětví Unie. Proto bylo tvrzení, že úroveň dovozu z Číny v posuzovaném období a v období šetření nepůsobila újmu, zamítnuto.

(139)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k objemu dovozu z Číny a jeho podílu na trhu, potvrzuje se 227. a 231. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(140)

Sdružení CNFPIA předložilo tvrzení o objemu dovozu, pokud jde o jeho vliv na způsobení újmy. Toto tvrzení je probráno níže v oddíle 5.1.

(141)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Amorim, Barth, CNFPIA, MEFO Floor a Puderbach tvrdily, že úprava obchodní úrovně, kterou Komise použila ve 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, by měla být zvýšena, protože nezahrnuje všechny náklady na skladování, logistiku, prodej a marketing, s nimiž se distributor na trhu Unie potýká. Společnost Amorim navrhla zejména použití správních, prodejních a režijních nákladů společnosti v Turecku (dále jen „referenční země“), jak je uvedeno v 199. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které činily 19,5 % nákladů na prodané zboží.

(142)

Komise shledala toto tvrzení jako nepodložené, neboť tyto strany nepředložily žádné důkazy na jeho podporu. V oddíle 7.2 prozatímního nařízení Komise poukázala na nedostatek ověřených údajů, které má k dispozici z odvětví dovozu a obchodu. Při šetření plně spolupracoval pouze jeden dovozce představující 6 % dovozu z Číny v období šetření. V důsledku toho nejsou k dispozici dostatečné údaje, které by odůvodňovaly zvýšení úpravy obchodní úrovně uvedené ve 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho měla Komise za to, že tvrzení společnosti Amorim týkající se použití správních, prodejních a režijních nákladů společnosti v Turecku ve výši 19,5 % je nesprávné, neboť úprava obchodní úrovně nemůže být založena na údajích o správních, prodejních a režijních nákladech z reprezentativní země a vyjádřena jako procentní podíl nákladů na prodané zboží, nikoli obrat. Argument společnosti Amorim je v každém případě rovněž bezpředmětný, neboť Komise změnila úroveň prodejních, správních a režijních nákladů, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(143)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k cenám dovozu z Číny a k cenovému podbízení, potvrzuje se 232. a 244. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(144)

Amorim po poskytnutí konečných informací připomněla, že analýza Komise týkající se cenového podbízení je chybná, protože dostatečně nezohledňuje rozdíly ve vlastnostech výrobků, jako je třída a značka.

(145)

V předložených připomínkách však nejsou uvedeny žádné podrobnosti, které by vysvětlily případnou asymetrii, k níž mělo dojít v souvislosti s tříděním nebo značkou, ani způsob, jak by se tato vnímaná asymetrie mohla řešit. Pokud jde o třídění, Komise odkazuje na 240. bod odůvodnění prozatímního nařízení, kde je vysvětlena metoda, kterou Komise použila, aby ve svých výpočtech v možném rozsahu zohlednila třídění. Komise dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že ve spisu nemá žádné informace, které by prokazovaly, že otázka třídění nebyla řádně řešena, nemůže z tohoto důvodu upravit výpočty ve prospěch výrobního odvětví Unie ani čínských vyvážejících výrobců. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(146)

Společnosti Holz-Richter a Barth se ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací vyjádřily také k otázkám srovnatelnosti cen. Tyto strany uvedly, že analýza cenového podbízení provedená Komisí je chybná, protože dostatečně nezohledňuje skutečnost, že čínský dovoz se skládá převážně z tříd nízké kvality.

(147)

Komise při porovnávání cen zohlednila třídění a své výpočty sdělila dotčeným vyvážejícím výrobcům. Komise ve skutečnosti nepopírá, že velké množství čínského dovozu sestávalo z jiných než prvotřídních výrobků, ale tento dovoz byl srovnáván pouze s jinými než prvotřídními výrobky výrobního odvětví Unie. Komise odkazuje na 240. bod odůvodnění prozatímního nařízení, kde je vysvětlena metoda, kterou Komise použila, aby ve svých výpočtech v možném rozsahu zohlednila třídění. Všechny ceny použité ve výpočtech (jak pro čínský vývoz, tak pro prodej výrobního odvětví Unie) byly ověřeny na místě. Nebylo prokázáno, že by se na trhu Unie prodávalo velké množství čínských výrobků velmi nízké kvality nebo že by tyto výrobky velmi nízké kvality byly rozšířenější než výrobky prodávané výrobním odvětvím Unie. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(148)

Společnosti Amorim rovněž uvedla, že analýza cenového podbízení provedená Komisí je chybná, protože provedená 5% úprava obchodní úrovně nezohledňuje dostatečně rozdíly v obchodní úrovni. Společnost Holz-Richter rovněž uvedla tvrzení týkající se dopadu obchodních řetězců na výpočty. Amorim uvedla, že nesouhlasí s tím, že Komise vyvrátila její původní připomínky (popsané výše ve 141. a 142. bodě odůvodnění), protože připomínka byla zamítnuta pouze z „technických důvodů“, tj. z důvodu nedostatku důkazů na podporu tvrzení. Komise trvá na svém stanovisku, že nebyly předloženy žádné ověřitelné důkazy na podporu zvýšení úpravy obchodní úrovně.

(149)

Ve 142. bodě odůvodnění Komise dále vysvětlila, že vyšší úprava navrhovaná společností Amorim (19,5 % nákladů na prodané zboží na základě tureckých údajů) byla zamítnuta nejen z důvodu nedostatečné důkazní podpory, ale také z důvodu zdroje, který nepocházel z Unie. Kromě toho by se tento údaj musel snížit, protože se jedná o procento z nákladů na prodané zboží, nikoli z obratu, a protože by se vztahoval pouze na prodej v Unii, který byl uskutečněn prostřednictvím obchodníků ve spojení (přibližně 67 %), musel by se snížit ještě více.

(150)

Výsledná úprava obchodní úrovně navržená společností Amorim by při správném kontextu vedla k úpravě o přibližně 10 %. Amorim ve svém vyjádření tvrdila, že úprava obchodní úrovně není přiměřená a že hrozí riziko zkreslení rozpětí cenového podbízení (směrem nahoru), takže jeho dopad na analýzu příčinné souvislosti bude nadhodnocený. Úprava ve výši 10 % by však nebyla účinná pro snížení rozpětí cenového podbízení zjištěného v 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení na úroveň, která by změnila zjištění o újmě a příčinné souvislosti. Tvrzení týkající se cenového podbízení byla proto zamítnuta.

(151)

Společnost Holz-Richter se vyjádřila k bonusům nebo slevám za včasnou platbu, které nabízejí výrobci v Unii a které čínští vývozci nenabízejí.

(152)

Vzhledem k tomu, že výpočty byly provedeny s použitím cen po odečtení všech slev, je Komise přesvědčena, že tento problém výpočty nezkreslil. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(153)

Holz-Richter se vyjádřila i k dalším otázkám, které mohly zkreslit výpočty cenového podbízení, jako jsou bonusy nebo slevy za včasnou platbu, ceny dopravy a náklady na úvěr.

(154)

Vzhledem k tomu, že výpočty byly provedeny s použitím cen po odečtení všech slev, je Komise přesvědčena, že tento problém výpočty nezkreslil. Pokud jde o ceny dopravy a náklady na úvěr, výpočty byly provedeny na úrovni CIF pro vyvážející výrobce. Kromě toho nebyly od cen CIF vyvážejících výrobců odečteny náklady na úvěr. Uvedená tvrzení byla proto odmítnuta.

(155)

Sdružení CNFPIA předložilo také tvrzení o dovozních cenách, pokud jde o jejich vliv na způsobení újmy. Těmito tvrzeními se zabývá oddíl 5.1 níže.

(156)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k obecným poznámkám o hospodářské situaci výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 245. a 249. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(157)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že pokles výroby, výrobní kapacity a využití kapacity v období šetření byl způsoben poklesem spotřeby. Tvrzeními týkajícími se příčinné souvislosti se zabývá oddíl 5 níže.

(158)

Jelikož ohledně výroby, výrobní kapacity a využití kapacity nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se 250. až 253. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(159)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA nesouhlasilo se zjištěním Komise, že existuje souvislost mezi poklesem objemu prodeje výrobního odvětví Unie a pronikáním čínského dovozu na trh. Sdružení CNFPIA zejména tvrdilo, že i) Komise nepřipustila, že čínský dovoz v roce 2023 klesl o větší procento než výrobní odvětví Unie, což sdružení CNFPIA považuje za ukazatel, že tyto trendy byly způsobeny poklesem spotřeby a zvýšením výrobních nákladů, a ii) že Komise tomuto faktoru přikládala ve svém posouzení menší váhu než poklesu prodeje v Unii.

(160)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Pokud jde o bod i), Komise uvedla transparentní prezentaci údajů a v příslušných případech analýzu vývoje prodeje, objemů a podílů na trhu po jednotlivých letech. Pokud jde o bod ii), Komise provedla komplexní analýzu všech ukazatelů újmy a své závěry o újmě plně vysvětlila. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(161)

Jelikož nebyly předloženy další připomínky k objemu prodeje a podílu na trhu, potvrzuje se 254. a 259. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(162)

Důsledky tvrzení o příčinné souvislosti se zabývá oddíl 5.1 níže.

(163)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k růstu, potvrzuje se 260. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(164)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že vývoj zaměstnanosti a produktivity by měl být přičítán poklesu výroby a objemu prodeje.

(165)

Komise neshledala toto tvrzení jako opodstatněné, neboť toto zjištění je již uvedeno ve 286. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(166)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k zaměstnanosti a produktivitě, potvrzuje se 261. a 263. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(167)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k velikosti dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, potvrzuje se 264. a 265. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(168)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen až v roce 2023.

(169)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je uvedeno v 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ziskovost výrobního odvětví Unie začala klesat v roce 2022, což byl rok, kdy náklady rostly, jak je uvedeno v tabulce 8 prozatímního nařízení. V důsledku toho začala schopnost výrobního odvětví Unie přenášet zvýšení nákladů na své odběratele klesat v roce 2022. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(170)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že srovnání cen výrobního odvětví Unie a nákladů v tabulce 8 prozatímního nařízení nepodporuje zjištění v tabulce 11 uvedeného nařízení, tj. že prodej v Unii byl v roce 2023 ztrátový.

(171)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je uvedeno v 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, prodejní ceny byly ceny výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení (včetně prodeje uskutečněného obchodníky ve spojení), zatímco vykázané jednotkové náklady byly pouze výrobní náklady, které vznikly výhradně výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Výrobní odvětví Unie bylo v roce 2023 ztrátové, protože tento prodej vyvolal další náklady, tj. náklady obchodníků ve spojení uvedených v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(172)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA zpochybnilo zjištění o stlačení cen uvedené v 267. až 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. CNPFIA zejména tvrdilo, že Komise neposoudila, zda by se domácí ceny zvýšily, kdyby neexistoval údajně dumpingový dovoz z Číny.

(173)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Posouzení Komise v prozatímním nařízení se opírá hlavně o dopad čínských dovozních cen na situaci výrobního odvětví Unie, například v oddílech 4.5.4 a 5.1 prozatímního nařízení („závěr ohledně újmy“ a „účinky dumpingového dovozu“). Komise proto nejenže plně analyzovala stlačení cen, ale dospěla k závěru, že pokles ziskovosti v letech 2022 a 2023 byl způsoben zejména čínským dovozem. Pokud by neexistovaly velké objemy levného čínského dovozu, bylo by výrobní odvětví Unie v mnohem lepší pozici, aby mohlo čelit výzvám spojeným s rostoucími náklady a klesající spotřebou v letech 2022 a 2023. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(174)

Společnost Amorim se ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací vrátila k otázce cen a faktorů ovlivňujících ceny (oddíl 4.5.3.1 prozatímního nařízení). Amorim uvedla, že analýza Komise řádně nezohlednila, že na stlačování cen a pokles zisků měly vliv „další faktory“, jako je zvýšení nákladů a pokles spotřeby.

(175)

Komise nesouhlasí s tím, že tyto faktory nebyly zohledněny. Ve skutečnosti jsou obě otázky zahrnuty v analýze v oddíle 4.5.3.1 a podrobnější analýza byla zahrnuta v oddílech 5.2.3 a 5.2.4 uvedeného nařízení. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(176)

Amorim rovněž uvedla, že analýza výrobních nákladů v tabulce 8 je chybná, protože zahrnuje pouze výrobní náklady.

(177)

Tabulka 8 prozatímního nařízení ve skutečnosti zahrnuje všechny náklady výrobního subjektu výrobců v Unii zařazených do vzorku. To zahrnuje jejich správní, prodejní a režijní náklady na přímý prodej. Tímto způsobem prezentace nákladů byla Komise schopna prokázat význam zvýšení nákladů ve vztahu k veškerým nákladům výrobních společností. Hlavní zvýšení nákladů se týkalo surovin, jak je uvedeno v 268. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, což jsou samozřejmě výrobní náklady. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(178)

Kromě toho Amorim tvrdila, že analýza ziskovosti je chybná, protože nezohledňuje náklady na prodej obchodníkům ve spojení.

(179)

Údaje o ziskovosti v tabulce 11 prozatímního nařízení se však týkají obratu a nákladů tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a jejich obchodníků ve spojení. Z tabulky 11 prozatímního nařízení je zřejmé, že obrat se týká odběratelů v Unii, kteří nejsou ve spojení. Komise zveřejnila výpočet ziskovosti každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku, který obsahoval rozpis obratu a nákladů podle jednotlivých subjektů skupiny. Výpočet rovněž prokázal, že trend ziskovosti se týkal pouze výroby v Unii, nikoli výroby jiných subjektů skupiny, které se mohou nacházet mimo Unii. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný nesoulad mezi příjmy a náklady, Komise trvá na tom, že její údaje o ziskovosti jsou správné, a tvrzení společnosti Amorim bylo zamítnuto.

(180)

Společnost Amorim a sdružení CNFPIA rovněž uvedly, že Komise neprovedla srovnávací analýzu faktorů ovlivňujících stlačení cen. Tvrdí, že k prokázání stlačení cen podle právních předpisů WTO a EU je nezbytná srovnávací analýza. Tím mají na mysli, zda by se ceny v Unii zvýšily, kdyby k údajnému dumpingovému dovozu nedocházelo.

(181)

Komise nejprve připomíná, že analýza provedená v oddíle o příčinných souvislostech prozatímního nařízení se zabývala otázkou zvýšených cen a reakcí výrobního odvětví Unie na toto zvýšení. Podobně se v prozatímním nařízení hovořilo také o snížení spotřeby a jeho dopadu na výrobní odvětví Unie. Ve 316. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že výrobci musí být schopni přizpůsobit se zvýšení nákladů na suroviny a energii tím, že toto zvýšení přenesou na odběratele. V opačném případě by podnikání těchto výrobců nebylo životaschopné. Komise uvedla rozsah zvýšení nákladů v tabulce 8 prozatímního nařízení, ale konstatovala, že důvodem, proč toto zvýšení nákladů nemohlo být plně přeneseno na odběratele, byl především dumpingový dovoz. Tento druh analýzy byl proveden po jednotlivých letech, a to jak pro zvýšení nákladů, tak pro snížení spotřeby. Komisi se podařilo prokázat, že dumpingový dovoz hrál významnou roli při stlačování cen a při ztrátách objemu prodeje a podílu na trhu. Komise proto může důvodně vyvodit závěr, že pokud by nedošlo k výraznému stlačení cen, jak vyplývá z rozpětí prodeje pod cenou, došlo by ke zvýšení cen i v případě, že by se vícevrstvé dřevěné podlahoviny z Číny nedovážely. Komise proto odmítá tvrzení, že její analýza nebyla v souladu s pravidly WTO nebo právními předpisy EU.

(182)

Pokud jde o tvrzení společnosti Amorim, že příčinou stlačení cen byla hospodářská soutěž uvnitř Unie, Komise poukazuje na to, že toto tvrzení na základě údajů obsažených ve spisu neobstojí. Druhy výrobků tří výrobců v Unii si často vzájemně konkurovaly, ale jejich ceny byly vyšší než ceny srovnatelných druhů vícevrstvých dřevěných podlahovin prodávaných čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Kromě toho bylo zjištěno, že všichni tři vyvážející výrobci se podbízeli cenám výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(183)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací se sdružení CNFPIA domnívá, že Komise nezaložila své rozhodnutí o újmě na pozitivních důkazech a neprovedla analýzu cenových účinků, jak vyžaduje základní nařízení. V odůvodnění tohoto stanoviska CNFPIA uvedlo: „Komise neprovedla analýzu vlivu dovozu vícevrstvých dřevěných podlahovin z Číny na ceny vícevrstvých dřevěných podlahovin v EU. Neanalyzovala, zda došlo k výraznému cenovému podbízení ve srovnání s cenami v EU nebo zda vliv dovozu vícevrstvých dřevěných podlahovin z Číny stlačil ceny vícevrstvých dřevěných podlahovin v EU nebo zabránil jejich zvýšení.“

(184)

Tato tvrzení zcela ignorují posouzení provedená Komisí v oddílech 4.4.2 a 4.5.3.1 prozatímního nařízení, a proto se zamítají.

(185)

Pokud jde o cenové účinky, sdružení CNFPIA rovněž porovnalo údaje o cenách a nákladech uvedené v tabulce 8 prozatímního nařízení a dospělo k závěru, že čínský dovoz nemohl být příčinou újmy, protože rozdíl mezi cenami a náklady se v období šetření snížil.

(186)

Tuto analýzu nebylo možné přijmout, protože ignoruje podstatné cenové podbízení zjištěné Komisí v období šetření. Kromě toho se uvedené náklady týkaly výhradně nákladů výrobního subjektu výrobce zařazeného do vzorku. Další náklady vznikly obchodníkům ve spojení u každého výrobce. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(187)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k cenám a činitelům ovlivňujícím ceny, potvrzuje se 266. až 270. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(188)

Dopad tvrzení o cenách a nákladech, pokud jde o příčinnou souvislost, je probrán v oddíle 5 níže.

(189)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k nákladům práce, potvrzuje se 271. a 272. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(190)

Po poskytnutí prozatímních zjištění sdružení CNFPIA tvrdilo, že zvýšení stavu zásob nebylo způsobeno čínským dovozem, ale inflací, rostoucími výrobními náklady a poklesem spotřeby v Unii.

(191)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Přestože faktory uvedené sdružením CNFPIA hrály roli při zvyšování stavu zásob, Komise v 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení rovněž dospěla k závěru, že důležitými faktory byly také nárůst čínského podílu na trhu a stlačení cen v posuzovaném období. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(192)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky ke stavu zásob, byl potvrzen 273. až 274. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(193)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA, kromě tvrzení uvedeného výše ve 168. bodě odůvodnění, nezpochybnilo údaje týkající se ziskovosti výrobního odvětví Unie. Tvrzení sdružení CNFPIA o příčině vývoje ziskovosti je rozebráno níže v oddíle 6.

(194)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA rovněž tvrdilo, že schopnost výrobního odvětví Unie významně investovat do svých obchodních činností představuje silný důkaz, že mu vůbec nevznikla podstatná újma.

(195)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Komise ve 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že investice během posuzovaného období byly skromné a byly omezeny klesající schopností opatřit si kapitál. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(196)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k ziskovosti, peněžnímu toku, investicím, návratnosti investic a schopnosti opatřit si kapitál, potvrzuje se 275. až 280. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(197)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že Komise by měla při analýze újmy přikládat „zvláštní význam“ nejnovějším dostupným údajům, tj. údajům z období šetření, a že Komise ve své analýze pochybila, protože tak neučinila. Z tohoto důvodu sdružení CNFPIA tvrdilo, že analýza Komise byla subjektivní a nespravedlivá.

(198)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Ačkoli Komise souhlasí s tím, že analýza údajů v období šetření je pro analýzu újmy zásadní, musí ji Komise posuzovat v odpovídajícím kontextu. Komise proto postupovala podle své obvyklé praxe a u většiny ukazatelů újmy provedla analýzu čtyřletého trendu. Při vyvozování závěrů z této analýzy trendů Komise konstatovala, že většina objemových ukazatelů (objemy výroby a prodeje, podíly na trhu a zaměstnanost) vykazovala v letech 2020–2022 zlepšující se nebo stabilní trend a v roce 2023 zaznamenala pokles, zatímco ukazatele výkonnosti (ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) se začaly již v roce 2022 zhoršovat. Proto Komise provedla důkladnou analýzu, zohlednila vývoj každého ukazatele a k vývoji v období šetření uvedla konkrétní komentáře a v odpovídajícím kontextu. Komise proto trvá na svém stanovisku, že újma začala v roce 2022 a v období šetření se zhoršila. Komise proto tvrzení zamítla.

(199)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že zjištění Komise o újmě nebylo založeno na pozitivních důkazech ani nezahrnovalo objektivní posouzení a) objemu dovozu vícevrstvých dřevěných podlahovin z Číny a jeho účinků na ceny na trhu EU s vícevrstvými dřevěnými podlahovinami a b) jeho dopad na výrobce vícevrstvých dřevěných podlahovin v EU.

(200)

Komise přezkoumala a vyvrátila všechny připomínky sdružení CNFPIA, a proto odmítá obecné tvrzení, že analýza Komise nebyla objektivní nebo že nebyla založená na pozitivních důkazech.

(201)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k závěrům ohledně újmy, potvrzují se závěry uvedené v 281. až 287. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(202)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že analýza Komise týkající se příčinné souvislosti mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie byla chybná. Sdružení CNFPIA zejména namítalo, že i) Komise nepovažovala pokles objemu dovozu za rozhodující faktor pro odmítnutí příčinné souvislosti mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie; ii) Komise při vyvozování svých závěrů vycházela především z údajně nízkých dovozních cen; iii) Komise dospěla k nesprávnému závěru, že došlo k časové shodě mezi zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie a významnou přítomností dovozu z Číny, neboť ke zhoršení došlo v době, kdy se dovoz z Číny snižoval, a iv) že i kdyby se to časově shodovalo, tato shoda by nestačila k prokázání příčinné souvislosti, protože existovaly ostatní faktory působící újmu.

(203)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí.

(204)

Pokud jde o bod i), v tabulce 3 prozatímního nařízení je uveden dovoz z Číny a jeho podíl na trhu. Přestože objem dovozu v období šetření klesl, bylo to způsobeno poklesem spotřeby. Proto je přesnějším ukazatelem vlivu na trh podíl dovozu na trhu. Podíl čínského dovozu na trhu se zvýšil z 16,8 % v roce 2020 na 25,4 % v roce 2022, což představuje nárůst o 51 %. V období šetření však podíl tohoto dovozu na trhu klesl na 22,5 %, což ve srovnání s rokem 2020 stále představuje nárůst o 34 %. Mírný pokles podílu na trhu v období šetření je rovněž třeba zasadit do kontextu vývoje cen a dopadu na výrobní odvětví Unie, jak je vysvětleno v následujícím bodě odůvodnění. Kromě toho, s ohledem na analýzu provedenou v oddíle 8.3 tohoto nařízení, pokles objemu čínského dovozu v období šetření nepokračoval v roce 2024. Navzdory dalšímu poklesu spotřeby v roce 2024 o 5 % se objem dovozu výrazně zvýšil.

(205)

Pokud jde o bod ii), Komise ve své analýze zohlednila nejen objemy dovozů, ale také vývoj prodejních cen, stlačující účinek a podbízení těchto dovozů a jejich podíl na trhu. Názor Komise, že hlavní příčinou újmy byl dumpingový dovoz, tedy nevycházel pouze z cen. Z tabulky 4 prozatímního nařízení vyplývá, že ceny čínského dovozu v EUR/kg se od roku 2020 do roku 2022 zvýšily o 30 %. V období šetření však tyto ceny klesly o 13 %. Ceny v období šetření byly pouze o 13 % vyšší než v roce 2020. Další souvislosti poskytuje tabulka 8 prozatímního nařízení, která ukazuje, že náklady na jednotku výrobního odvětví Unie během analyzovaného období vzrostly o 42 %. Kromě toho je v tabulce 11 zachyceno, že ziskovost výrobního odvětví Unie v roce 2022 klesla a v období šetření se dostala do záporných hodnot. Tyto skutečnosti prokazují, že čínští vývozci vyvíjeli značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie, protože mezi poklesem zisků výrobního odvětví Unie a čínskými cenami v Unii při podílech na trhu, které zůstaly v období šetření vysoké, existuje jasná příčinná a časová souvislost.

(206)

Pokud jde o bod iii), Komise jasně stanovila, že újma začala v roce 2022, tedy v roce, kdy spotřeba rostla. Výrobní odvětví Unie v uvedeném roce trpělo stlačením cen, protože zvýšení nákladů na suroviny nemohlo být plně přeneseno na jeho odběratele v důsledku cenových účinků dumpingového dovozu.

(207)

Pokud jde o bod iv), Komise nezpochybňuje, že v újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v letech 2022 a 2023, hrály roli i jiné faktory. Tyto faktory, včetně zvýšení nákladů a poklesu spotřeby v roce 2023, byly plně vysvětleny v prozatímním nařízení. Komise nicméně trvá na svém závěru, že hlavní příčinou újmy v letech 2022 a 2023 byl dumpingový dovoz a že ostatní faktory tuto příčinnou souvislost neoslabily.

(208)

Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(209)

Po poskytnutí konečných informací společnost Amorim tvrdila, že Komise poskytla zavádějící výklad objemů dovozu a podílu na trhu, nadhodnotila závěry o cenových účincích a stlačení cen a uvedla nesprávný časový rámec újmy ve vztahu k průběhu dovozu.

(210)

Připomínky společnosti Amorim v těchto ohledech nepřinesly žádné nové skutečnosti, ale pouze se v nich opakovaly argumenty, které již byly vyvráceny v poskytnutých konečných informacích.

(211)

Pokud jde o vývoj objemů dovozu a podílů na trhu, společnost Amorim vznáší námitky proti analýze Komise, protože se domnívá, že by Komise měla zohlednit pouze pokles čínského podílu na dovozním trhu v roce 2023, aniž by se zabývala jeho celkovým kontextem, jako je výrazný pokles cen v uvedeném roce, nebo porovnáním podílů na trhu v celém posuzovaném období. Komise nesouhlasí s tím, že by analýza objemů dovozu a podílů na trhu byla zavádějící.

(212)

Pokud jde o cenové účinky a stlačení cen, Komise již ve fázi prozatímního nařízení usoudila, že pokles spotřeby v roce 2023 a zvýšení nákladů mají významný dopad na výrobní odvětví Unie. Komise však trvá na svém názoru, že skutečnou a podstatnou příčinou újmy, která vznikla v letech 2022 a 2023, byla úroveň dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu.

(213)

Pokud jde o použití údajů o čínském dovozu po období šetření, Komise se ve svém prozatímním nařízení o tyto údaje vůbec neopírala. Údaje však byly shromážděny za účelem posouzení výběru cla se zpětnou působností, a proto byly použity v poskytnutých konečných informacích, aby bylo možné reagovat na připomínky stran.

(214)

Pokud jde o „ostatní“ faktory újmy, společnost Amorim nevznesla žádnou novou otázku, kromě tvrzení, že příčinou újmy byla hospodářská soutěž uvnitř Unie. Tato otázka již byla vyvrácena dříve v tomto nařízení ve 182. bodě odůvodnění.

(215)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(216)

Sdružení CNFPIA se rovněž vyjádřilo k dopadům čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. První připomínka se týkala výroby, kapacity a využití kapacity. CNFPIA tvrdilo, že vývoj spotřeby v Unii, množství výroby, množství prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Unie a čínského dovozu vykazují podobné trendy, což znamená, že čínský dovoz nelze považovat za dovoz působící újmu.

(217)

Tato analýza však ignoruje dopad cenových vlivů, a proto byla zamítnuta.

(218)

CNFPIA rovněž uvedlo, že také analýza podílu výrobního odvětví Unie na trhu podle jednotlivých let prokazuje neexistenci újmy, neboť podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období šetření zvýšil.

(219)

Tento vývoj je věcně správný, ale závěry vyvozené pouze z této skutečnosti jsou chybné, protože nezohledňují cenové vlivy. Rovněž analýza Komise v 257. a 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení již zohlednila pokles podílu čínského dovozu na trhu v období šetření. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(220)

CNFPIA rovněž uvedlo, že vývoj zaměstnanosti a produktivity nevykazuje újmu způsobenou čínským dovozem.

(221)

V 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení již bylo vysvětleno, že vývoj těchto ukazatelů působí újmu, pokud je posuzován společně s dalšími ukazateli a vývojem čínského dovozu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(222)

CNFPIA rovněž uvedlo, že vývoj průměrných prodejních cen, nákladů a ziskovosti výrobního odvětví Unie neprokazuje újmu způsobenou čínským dovozem, neboť čínský dovoz v období šetření klesl.

(223)

V 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení již bylo vysvětleno, že vývoj těchto ukazatelů působí újmu z důvodu cenových účinků (stlačení cen) čínského dovozu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(224)

CNFPIA se rovněž vyjádřilo k vývoji zásob, aby prokázalo, že nevykazují újmu způsobenou čínským dovozem.

(225)

V 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení již bylo vysvětleno, že vývoj tohoto ukazatele působí újmu, pokud je posuzován společně s dalšími faktory. Kromě toho bylo ve 274. bodě odůvodnění uvedeného nařízení vysvětleno, proč jsou zásoby v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin důležité. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(226)

CNFPIA rovněž zopakovalo své připomínky, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobila údajně vysoká úroveň investic. Zde však nebyly předloženy žádné nové argumenty. Kromě toho nebyl učiněn žádný pokus vyvrátit připomínky Komise uvedené v 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se skromné velikosti těchto investic. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(227)

Po poskytnutí konečných informací předložila připomínky k příčinné souvislosti společnost Holz-Richter GmbH. Tvrdila, že její dovoz z Číny byl uskutečněn z důvodu údajně špatné dostupnosti výrobků výrobního odvětví Unie. Společnost Holz-Richter poskytla „citlivé“ údaje na podporu svého tvrzení, že opatření pravděpodobně naruší její podnikání, protože nakupovala výrobky ze sortimentu vícevrstvých dřevěných podlahovin z Číny za určitou cenu, které pak prodávala na trhu Unie.

(228)

Komise se již zabývala otázkou údajného nedostatku dodávek v 363. a 364. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V těchto bodech odůvodnění je vysvětleno, že existuje mnoho zdrojů dodávek vícevrstvých dřevěných podlahovin a že lze očekávat, že čínský dovoz bude v důsledku těchto opatření pokračovat (ve sníženém množství). Cílem opatření je však obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie zvýšením čínských dovozních cen.

(229)

Pokud jde o tvrzení společnosti Holz-Richter týkající se konkrétního sortimentu výrobků, z analýzy cenových srovnání provedené Komisí a popsané ve 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vyplynulo, že u druhů výrobků ze sortimentu vícevrstvých dřevěných podlahovin prodávaných na trhu Unie čínskými vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Unie existuje velmi vysoká míra shody mezi obdobnými výrobky (více než 95 %). Komise dále poznamenává, že společnost Holz-Richter spojila své tvrzení o dostupnosti s cenovými úvahami a uvedla, že tyto výrobky nebyly dostupné ze zdrojů Unie za stejnou cenu jako čínský dovoz. Ačkoli nelze vyloučit, že malé množství dovozu nemá přímý ekvivalent ve výrobním odvětví Unie, z podrobných cenových srovnání provedených Komisí v tomto šetření je zřejmé, že množství čínských druhů, které nejsou dostupné ze zdrojů Unie, je velmi nízké. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(230)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k účinkům dumpingového dovozu, potvrzuje se 289. až 296. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(231)

Komise zjistila chybu v tabulce 13 prozatímního nařízení týkající se dovozních cen ze všech třetích zemí. Číselné údaje jsou opraveny v následující tabulce. Tato oprava nemá žádný dopad na celkové závěry Komise o dopadu „dovozu ze třetích zemí“.

Dovoz ze třetích zemí – oprava tabulky 13 prozatímního nařízení

(232)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k dovozu ze třetích zemí, potvrzuje se 297. až 303. bod odůvodnění prozatímního nařízení, ve znění revidovaném 231. bodem odůvodnění tohoto nařízení.

(233)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, potvrzují se závěry uvedené v 304. až 307. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(234)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že újmu výrobnímu odvětví způsobil pokles spotřeby v období šetření, a to i vzhledem k tomu, že zatímco podíl čínského dovozu na trhu klesl, podíl výrobního odvětví Unie vzrostl.

(235)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Analýza Komise v prozatímním nařízení uznala významný dopad poklesu spotřeby. V 310. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla: „Bylo tedy zřejmé, že výrobní odvětví Unie bylo poklesem spotřeby v období šetření významně ovlivněno.“ Analýza Komise zkoumala dopad spotřeby v roce 2022, kdy se poptávka zvýšila o 4 %. Jak je vysvětleno v 311. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise dospěla k závěru, že jelikož spotřeba v roce 2022 vzrostla, nelze tím vysvětlit pokles ziskovosti a dalších ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie v uvedeném roce. Ačkoli tedy pokles spotřeby měl významný dopad, cenový tlak vyvolaný snížením čínských dovozních cen hrál rovněž významnou roli.

(236)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CNFPIA ve svých připomínkách vrátilo k otázce poklesu spotřeby v období šetření. Předložilo další důkazy od organizace FEP, Evropské organizace pilařského průmyslu a údaje o cenách v Evropě v červnu 2023 z tržiště Global Wood Trade Network, aby prokázalo dopad poklesu spotřeby.

(237)

Komise již uznala význam vývoje spotřeby v oddíle 5.2.3 prozatímního nařízení. Komise trvá na svém stanovisku, že tato otázka přispěla k utrpěné újmě, což však neznamená, že dumpingový dovoz nebyl hlavní, skutečnou a podstatnou příčinou újmy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(238)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k vývoji spotřeby, potvrzuje se 308. až 313. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(239)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že zjištění Komise, že zvýšení nákladů bylo pouze přispívajícím činitelem újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a že skutečnou příčinou podstatné újmy byl čínský cenový tlak, není správné. Sdružení CFPIA odkázalo na několik zpravodajských zpráv týkajících se zvýšení nákladů výrobců vícevrstvých dřevěných podlahovin v Unii a na tiskové zprávy organizace FEP týkající se zvýšení nákladů na suroviny, v nichž se čínský dovoz neuvádí jako problém způsobující obavy.

(240)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Komise nezpochybňuje skutečnost, že náklady, zejména náklady na suroviny, se v posuzovaném období z různých důvodů zvýšily. Tato skutečnost byla uznána v oddíle 5.2.4 prozatímního nařízení, kde je v tabulce 8 uveden odkaz na skutečné údaje o nákladech výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku. Dále Komise opakuje své stanovisko, že zvýšení nákladů musí být přeneseno na odběratele, aby průmyslová odvětví zůstala udržitelná. Výrobní odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Unii utrpělo v roce 2022 a v období šetření velký pokles ziskovosti, protože nebylo schopno přenést zvýšení nákladů na své odběratele v důsledku tlaku dumpingového dovozu z Číny, a to jak z hlediska objemu, tak i nízkých cen. Je třeba poznamenat, že čínští vyvážející výrobci často získávali dubové výrobky, které jsou klíčovými surovinami pro vícevrstvé dřevěné podlahoviny, z trhu Unie. Takovým nárůstem nákladů tedy trpělo nejen výrobní odvětví Unie. Nicméně čínské dovozní ceny u vícevrstvých dřevěných podlahovin klesly v období šetření o 13 %, jak je uvedeno v 317. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. To vedlo k cenovému tlaku na výrobní odvětví Unie a následně k poklesu ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku, jak je uvedeno v tabulce 11, v období šetření. Tento pokles dovozních cen je pozoruhodný vzhledem k nárůstu nákladů na suroviny, který čínští vyvážející výrobci pocítili, a vzhledem k tomu, že museli vynaložit náklady na přepravu dubové kulatiny do Číny a na vrácení hotových vícevrstvých dřevěných podlahovin do Unie. Komise proto trvá na svém stanovisku, že zvýšení nákladů nezmírnilo újmu způsobenou dumpingovým dovozem z Číny a tvrzení sdružení CNFPIA bylo zamítnuto.

(241)

Po poskytnutí konečných informací se sdružení CNFPIA ve svých připomínkách vrátilo k otázce zvýšení nákladů. Předložilo další důkazy od organizace FEP, zprávu o cenách v Evropě ze září 2023 z tržiště Global Wood Trade Network a důkazy od Mezinárodní organizace pro tropické dřevo, aby prokázalo nárůst nákladů na suroviny.

(242)

Komise však již uznala význam zvýšení nákladů na suroviny v oddíle 5.2.4 prozatímního nařízení. Komise trvá na svém stanovisku, že zvýšení nákladů na suroviny se musí odrazit v prodejních cenách, aby výrobní odvětví zůstalo životaschopné, a že takovému zvýšení cen bylo zabráněno především v důsledku cen čínského dovozu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(243)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se 314. až 318. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(244)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k využití pro vlastní spotřebu, potvrzuje se 319. až 320. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(245)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že výrobní odvětví Unie přijalo špatná obchodní rozhodnutí, což dokládá zjištění Komise, že výrobní odvětví Unie provádělo investice za účelem zachování efektivity, ale po roce 2021 mělo menší schopnost opatřit si kapitál.

(246)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Skutečnosti uvedené v 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení naznačují, že tyto investice nebyly nadměrné, ale po celé posuzované období spíše skromné. V letech 2022 a 2023 musely být tyto investice omezeny pouze na ty, které byly nezbytné z důvodu klesající schopnosti opatřit si kapitál.

(247)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA dále tvrdilo, že Komise neposoudila jeho připomínky uvedené v bodech 43 až 47 jeho podání ze dne 25. července 2024.

(248)

Komise poznamenává, že se otázkami souvisejícími se spotřebou skutečně zabývala v oddíle 5.2.3 prozatímního nařízení a otázkami souvisejícími s vývozní výkonností výrobního odvětví Unie v oddíle 5.2.2 prozatímního nařízení. V rámci tohoto tvrzení sdružení CNFPIA tvrdilo, že v posuzovaném období společnost Barlinek investovala nadměrně. Komise nemůže z důvodu zachování důvěrnosti údajů uvést podrobnosti o investicích společnosti Barlinek do výrobní kapacity. Z ověřených informací v citlivém souboru však vyplývá, že toto tvrzení je věcně nesprávné, a proto byla odmítnuto.

(249)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k dalším činitelům, potvrzuje se 321. až 326. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(250)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že čínský dovoz nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu a že by mělo být přezkoumáno zjištění Komise, že žádný jiný činitel než čínský dovoz neměl na situaci výrobního odvětví Unie vliv.

(251)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí z důvodů uvedených v posouzení příčinné souvislosti v oddílech 5.1 a 5.2 výše.

(252)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k závěru ohledně příčinné souvislosti, potvrzuje se 327. až 332. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(253)

Po poskytnutí prozatímních informací organizace FEP tvrdila, že cílový zisk, který Komise použila při výpočtu rozpětí újmy, byl příliš nízký, protože zahrnoval ziskové rozpětí výrobce v Unii zařazeného do vzorku, které bylo abnormálně nízké vzhledem ke zvláštním okolnostem, které se na tohoto výrobce vztahovaly. FEP proto tvrdila, že základní zisk by měl být vyšší než 7,15 %, jak je uvedeno v 337. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, protože použitá průměrná míra zisku neposkytuje odpovídající obraz toho, co je zapotřebí k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže za běžných tržních podmínek.

(254)

Komise připomíná, že jak je vysvětleno v 337. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl použit rok 2020, neboť ten předcházel nárůstu dovozu za nízké ceny, který způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Komise znovu přezkoumala informace ze spisu týkající se výrobce v Unii, jehož ziskové rozpětí bylo v roce 2020 skutečně abnormálně nízké. Název společnosti nelze z důvodu zachování důvěrnosti informací zveřejnit. FEP tvrdila, že míra ziskovosti příslušné společnosti byla v roce 2020 ovlivněna určitými dočasnými faktory, jako je restrukturalizace obchodního modelu společnosti a vážné problémy s dodavatelským řetězcem během pandemie Covid-19.

(255)

Komise dospěla k závěru, že tato společnost by měla být vyloučena z výpočtu základního zisku, který se v důsledku toho zvýšil ze 7,15 % na [8,7 % – 11 %] (20).

(256)

Po poskytnutí konečných informací předložilo sdružení CNFPIA ve svém podání připomínky k cílovému zisku použitému při výpočtu rozpětí újmy. CNFPIA zpochybnilo použití roku 2020 jako základního roku pro cílový zisk s odůvodněním, že je příliš vzdálený od období šetření, a navrhlo jako alternativu rok 2022. S rokem 2020 sdružení CNFPIA nesouhlasilo také proto, že tento rok mohl být ovlivněn dopadem pandemie Covid-19 na trh Unie. CNFPIA rovněž tvrdilo, že z údajů neměla být vyloučena jedna společnost s nízkými zisky.

(257)

Komise připomněla, že rok 2020 byl vybrán proto, že se jednalo o nedávný rok, který nebyl ovlivněn dumpingovým dovozem. Z 284. bodu odůvodnění prozatímního nařízení vyplývá, že újma začala v roce 2022. Pokud jde o dopad pandemie Covid-19, dva z výrobců v Unii zařazených do vzorku prokázali, že rok 2020 byl ziskový. Třetí výrobce zařazený do vzorku však měl specifické problémy, částečně spojené s dopady pandemie Covid-19, které vedly k jeho vyloučení z údajů, jak je vysvětleno v oddíle 6.1 poskytnutých konečných informací. Komise proto trvá na svém názoru, že rok 2020 byl nejvhodnějším základním rokem pro cílový zisk a že bylo oprávněné omezit údaje na dvě společnosti s přiměřeným ziskem v daném roce. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(258)

Společnost Puderbach se vyjádřila k metodice použité při výpočtu rozpětí prodeje pod cenou. Společnost Puderbach tvrdila, že náklady výrobního odvětví Unie použité pro výpočet prodeje pod cenou nejsou srovnatelné s čínskými dovozními cenami. Tvrdila, že nebyly plně zohledněny náklady na námořní přepravu, celní poplatky Unie, náklady na dopravu a marketing a na distribuci.

(259)

Výpočet však porovnával dovozní cenu na úrovni CIF (plus náklady na dovoz, jako jsou přístavní poplatky) s cenou výrobního odvětví Unie ze závodu (EXW), což znamená, že námořní přeprava a celní poplatky byly již zahrnuty v dovozní ceně. Kromě toho bylo srovnání ceny CIF a EXW spravedlivé, protože obě ceny vyžadovaly další přepravu v Unii. Dále, náklady výrobního odvětví Unie na marketing a distribuci nebyly zohledněny, protože náklady výrobního odvětví Unie nezahrnovaly náklady obchodníků ve spojení. Podrobné výpočty byly sděleny třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Proto bylo tvrzení, že výpočty prodeje pod cenou byly nevyvážené, zamítnuto.

(260)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Fusong a Jinfa tvrdily, že Komise by měla použít úpravu obchodní úrovně nejen pro výpočet rozpětí cenového podbízení, ale také pro výpočet ceny nepůsobící újmu. Fusong a Jinfa tvrdily, že bez této úpravy nelze cenu nepůsobící újmu a cenu vyvážejících výrobců srovnávat.

(261)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Výpočet výrobních nákladů podle typu výrobku použitelný pro výpočet rozpětí prodeje pod cenou nezahrnoval náklady obchodníků ve spojení ve výrobním odvětví Unie. Rozpětí prodeje pod cenou bylo proto vypočteno na základě nákladů zvýšených o běžný zisk výrobců v Unii, což znamená, že žádná úprava obchodní úrovně není nutná. Jinými slovy, obchodní úroveň výrobního odvětví Unie byla srovnatelná s obchodními úrovněmi vyvážejících výrobců. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(262)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Fusong a Jinfa tvrdily, že cílový zisk použitý pro výpočet prodeje pod cenou byl nadměrný, protože se jednalo o ziskovost skupiny (výrobce a obchodníci ve spojení), a nikoli o zisk výrobců v Unii.

(263)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Zisk výrobních společností i obchodníků ve spojení byl stanoven podle interních dohod o převodních cenách. Jediným spolehlivým ziskem byl proto konsolidovaný zisk na úrovni skupiny. Analýza zisku tří skupin výrobců v Unii zařazených do vzorku navíc ukázala, že většinu rizik nesli výrobci, kteří také dosahovali většiny zisků nebo ztrát, zatímco obchodníci ve spojení spíše fungovali podle standardních zisků. Použitá konsolidovaná rozpětí ziskovosti byla tedy odvozena především od výrobních subjektů, byla podobná mírám zisku skupiny a tvrzení, že tyto míry zisku byly nadměrné, je nepodložené a věcně nesprávné.

(264)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Fusong zopakovala svůj názor, že míry ziskovosti použité pro výpočet cílového zisku jsou nadhodnocené, protože byly vypočteny na základě údajů za celou skupinu.

(265)

Komise potvrdila, že nebyly použity zisky dosažené výhradně výrobními subjekty v Unii, protože zahrnovaly především prodej stranám ve spojení prostřednictvím dohod o převodních cenách. Proto Komise použila údaje o zisku skupiny jako nejvhodnější dostupné údaje. Z důvodů uvedených ve 135. bodě odůvodnění poskytnutých konečných informací byla Komise navíc přesvědčena, že použité údaje jsou reprezentativní pro prodej velkoobchodníkům. Proto bylo tvrzení, že míra cílového zisku byla nadhodnocena, zamítnuto.

(266)

Závěr uvedený ve 342. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(267)

Po poskytnutí prozatímních informací organizace FEP tvrdila, že v Číně dochází ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2 písm. a) základního nařízení a že by se mělo upustit od pravidla nižšího cla. Sdružení CNFPIA uvedlo, že by se mělo pravidlo nižšího cla použít.

(268)

Komise poznamenává, že to, zda by se mělo uplatnit pravidlo nižšího cla, je relevantní pouze tehdy, když jsou dumpingová rozpětí platná pro vyvážející výrobce vyšší než příslušná rozpětí újmy. Vzhledem ke konečným zjištěním o dumpingu a rozpětí újmy, jak je uvedeno ve 128. a 266. bodě odůvodnění tohoto nařízení, není použití či nepoužití pravidla nižšího cla relevantní. Komise proto dospěla k závěru, že není nutné zkoumat, zda došlo ke zkreslení na trhu surovin, protože výsledek by neměl na šetření žádný podstatný vliv.

(269)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(270)

Komise poté posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jednoznačnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(271)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA tvrdilo, že výrobní odvětví Unie se těmito cly snaží získat nespravedlivou výhodu.

(272)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Šetřením bylo zjištěno, jak je uvedeno v oddíle 4 tohoto nařízení, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena újma v důsledku (nekalého) dumpingového dovozu z Číny. Cílem opatření je obnovit rovné podmínky, které byly narušeny dumpingovým dovozem z Číny. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(273)

Po poskytnutí konečných informací společnost Lovelin of London (dovozce vícevrstvých dřevěných podlahovin) ve svých připomínkách uvedla, že opatření nebudou pro výrobní odvětví Unie z dlouhodobého hlediska přínosem, neboť povzbudí čínské vývozce, aby vyráběli vícevrstvé dřevěné podlahoviny ve třetích zemích a inovovali více než výrobci v Unii.

(274)

Tyto připomínky jsou spekulativní a nebyly podloženy údaji. Byly proto zamítnuty.

(275)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 348. až 353. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(276)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Amorim, MEFO Floor, HAI a Puderbach tvrdily, že opatření poškodí podnikání dovozců, protože odběratelé nebudou akceptovat promítnutí plných nákladů do prodejních cen a v důsledku toho klesne poptávka, což si vyžádá snížení počtu zaměstnanců.

(277)

Komise v 359. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uznala, že opatření by mohla mít nepříznivé účinky na dovozní a obchodní odvětví. Komise však také uvedla, že tato odvětví mohou zmírnit dopad na své podniky tím, že budou získávat zdroje z jiných třetích zemí nebo od výrobního odvětví Unie. Komise shledala tato tvrzení jako nepodložená. Vzhledem k tomu, že od předběžného rozhodnutí Komise nebyly k dispozici skutečné a ověřené důkazy, Komise nemohla doložit rozsah tvrzení o škodlivých účincích na dovozní a obchodní odvětví. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(278)

Společnost Amorim se ve svém podání po poskytnutí konečných informací vyjádřila k „zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení“. Připomínky společnosti Amorim se týkaly i) důkazního břemene dovozců a obchodníků v rámci šetření, ii) alternativních možností získávání zdrojů, iii) dlouhodobého dopadu opatření na ochranu obchodu, iv) potřeby posouzení hospodářského dopadu před uložením opatření a v) rizika pro hospodářskou soutěž na trhu a stabilitu dodavatelského řetězce. Také sdružení CNFPIA uvedlo ve svém podání po poskytnutí konečných informací obecné připomínky k „zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení“. Společnost Amorim tvrdila, že dovozci a obchodníci čelí praktickým omezením při hájení svých zájmů z důvodu nedostatku zdrojů v době šetření mezi prozatímním a konečným zjištěním. Tvrdila, že tím se důkazní břemeno přenáší na tyto hospodářské subjekty.

(279)

Politika Komise vůči všem zúčastněným stranám je taková, že první den šetření informuje všechny známé strany a zveřejní oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku, aby podpořila spolupráci a aby bylo možné seznámit se s názory všech stran a v případě potřeby je ověřit. Tento přístup je v souladu se základním nařízením. Vzhledem k tomu, že šetření má zákonné lhůty, je nezbytné, aby všechny strany předložily svá stanoviska co nejdříve. Komise se k nízké úrovni spolupráce dovozců a obchodníků vyjádřila již v oddíle 7.2 prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že Komise musí postupovat při šetření v souladu se základním nařízením, nemůže přijmout tvrzení, že časový plán šetření dovozce a obchodníky poškodil. Kromě toho je podle čl. 21 odst. 5 a 7 základního nařízení na zúčastněných stranách, aby Komisi řádně předložily informace podložené konkrétními důkazy, které jsou reprezentativní a potvrzují jejich správnost. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(280)

Společnost Amorim uvedla, že je příliš zjednodušující tvrdit, že podniky mohou jednoduše zmírnit dopad opatření tím, že budou získávat zdroje z jiných třetích zemí nebo z výrobního odvětví Unie. Amorim poukázala na to, že obchodníci se při změně dodavatele potýkají s několika praktickými problémy, jako jsou dodatečné náklady, dostupnost rovnocenných výrobků a smluvní záležitosti.

(281)

Komise setrvala na svém stanovisku, že dovozci a obchodníci mohou zmírnit dopady opatření na své podnikání tím, že budou nakupovat zdroje z jiných třetích zemí nebo z výrobního odvětví Unie. Komise uznává praktické problémy, na které společnost Amorim upozornila, ale široký sortiment výrobků v oblasti vícevrstvých dřevěných podlahovin, které jsou k dispozici od výrobního odvětví Unie samotného, a jeho volná kapacita znamenají, že změna zdrojů dodávek zůstává pro dovozce a obchodníky životaschopnou možností. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(282)

Amorim uvedla, že poskytnuté konečné informace nezohledňují dlouhodobý dopad škodlivých účinků opatření. Amorim tvrdila, že neexistence bezprostředně vyčíslitelné škody by neměla být vykládána jako důkaz, že žádná škoda neexistuje nebo nevznikne.

(283)

Navrhovaná opatření mají trvat pět let a Amorim neupřesnila negativní dopady, které by mohly postihnout dovozce a obchodníky, ale pouze vyslovila domněnku, že se s některými dopady počítá. Článek 21 základního nařízení jasně stanoví, že argumenty týkající se zájmu Unie musí poskytnout přesvědčivé argumenty, aby bylo možné zvrátit nutnost uložit clo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto, protože nebylo podložené.

(284)

Amorim rovněž uvedla, že by mělo být provedeno úplné ekonomické posouzení zájmů zúčastněných stran a že v tomto šetření se tak nestalo. Komise musí opět odkázat na článek 21 základního nařízení, který vysvětluje povahu analýzy požadované v antidumpingové věci.

(285)

Komise postupovala v souladu s procesními požadavky a je povinností zúčastněných stran, aby se přihlásily a sdělily svá stanoviska v průběhu šetření, včetně hospodářského dopadu na dovozce a obchodníky. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(286)

Amorim dále uvedla, že opatření odrazují od diverzifikace zdrojů a směřují poptávku k užšímu okruhu dodavatelů, mohou neúmyslně snížit konkurenci na trhu, zvýšit náklady na vstupy a podpořit nestabilitu dodavatelského řetězce.

(287)

Cílem opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Dovoz z Číny představuje nekalou hospodářskou soutěž v důsledku dumpingu. Komise se proto nedomnívá a ani nemá žádné důkazy, že by opatření byla v rozporu s hospodářskou soutěží. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(288)

Jelikož k zájmu dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se 354. až 365. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(289)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CNFPIA nesouhlasilo se závěrem Komise, že uživatelé a maloobchodníci budou schopni přenést zvýšení cen na své odběratele vzhledem k poklesu spotřeby v Unii. Sdružení CNFPIA rovněž nesouhlasilo s tvrzením Komise, že nedojde k nedostatku dodávek.

(290)

Komise shledala toto tvrzení jako nepodložené, protože ve spisu nebyly žádné nové konkrétní a ověřené údaje. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(291)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost HAI tvrdila, že opatření poškodí podnikání maloobchodníků a distributorů, protože odběratelé nebudou akceptovat promítnutí plných nákladů do prodejních cen a v důsledku toho klesne poptávka.

(292)

Ačkoli Komise shledala toto tvrzení jako nepodložené, již v 368. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uznala, že opatření by mohla mít nepříznivé účinky na uživatele a maloobchodníky, které však nebudou nepřiměřené, neboť uživatelé a maloobchodníci nebudou trpět nedostatkem dodávek, protože existují jiné zdroje dodávek. Vzhledem k tomu, že Komise od předběžného rozhodnutí nemohla doložit rozsah tvrzení o škodlivých účincích na maloobchodníky a uživatele, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(293)

Společnost Amorim se ve svém vyjádření po poskytnutí konečných informací vyjádřila k „zájmu uživatelů a maloobchodníků“. Připomínky společnosti Amorim se týkaly i) problémů se změnou zdrojů dodávek vícevrstvých dřevěných podlahovin, ii) míry zohlednění dlouhodobých účinků, iii) údajného nedostatečně aktivního přístupu, iv) dopadu na malé a střední podniky a specializované maloobchodníky, v) údajně nejednotného přístupu Komise a vi) širších spotřebitelských otázek. Také sdružení CNFPIA uvedlo ve svém podání po poskytnutí konečných informací obecné připomínky k „zájmu uživatelů a maloobchodníků“.

(294)

Stejně jako u dovozců a obchodníků se i společnost Amorim vyjádřila k problémům, s nimiž se uživatelé a maloobchodníci potýkají při změně dodavatele, jako jsou dodatečné náklady, dostupnost rovnocenných výrobků a smluvní záležitosti.

(295)

Komise setrvala na svém stanovisku, že uživatelé a maloobchodníci mohou zmírnit dopady opatření na své podnikání tím, že budou nakupovat zdroje z jiných třetích zemí nebo z výrobního odvětví Unie. Komise uznává praktické problémy, na které společnost Amorim upozornila, ale široký sortiment výrobků v oblasti vícevrstvých dřevěných podlahovin, které jsou k dispozici od výrobního odvětví Unie samotného, a jeho volná kapacita znamenají, že změna zdrojů dodávek zůstává pro dovozce a obchodníky životaschopnou možností. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(296)

Společnost Amorim rovněž zopakovala svůj názor, že opatření se dotknou uživatelů a maloobchodníků, jako jsou montéři, dodavatelé a developeři. Amorim prohlásila, že maloobchodníci mohou čelit poklesu prodeje, tlaku na marže a snížení rozmanitosti výrobků. Kromě toho Amorim vysvětlila, že v odvětví stavebnictví a renovací, které se již nyní potýká se zvýšenými náklady v důsledku inflace a tlaků v dodavatelském řetězci, může dojít ke zpožďování nebo omezování projektů.

(297)

Ačkoli tyto připomínky společnosti Amorim poskytly podrobnější informace o jejich názorech týkajících se dopadu opatření na uživatele a maloobchodníky, Komise již v 368. bodě odůvodnění uznala, že opatření budou mít na tyto strany určitý negativní dopad. Absence spolupráce ze strany těchto odvětví však znamená, že Komise nedokázala vyhodnotit, jaký význam mají vícevrstvé dřevěné podlahoviny pro různé druhy maloobchodníků a uživatelů z hlediska obratu, jaká jsou jejich současná rozpětí ziskovosti a jaký význam by měly zvýšené náklady. Komise proto opakuje svůj názor, že tvrzení, že tato odvětví utrpí v důsledku opatření závažné škodlivé účinky, nebyla prokázána.

(298)

Amorim rovněž uvedla, že poskytnuté konečné informace nezohledňují dlouhodobý dopad škodlivých účinků opatření na uživatele a maloobchodníky. Amorim tvrdila, že neexistence bezprostředně vyčíslitelné škody by neměla být vykládána jako důkaz, že žádná škoda neexistuje nebo nevznikne.

(299)

Navrhovaná opatření mají trvat pět let a Amorim neupřesnila negativní dopady, které by mohly postihnout uživatele a maloobchodníky, ale pouze vyslovila domněnku, že se s některými dopady počítá. Článek 21 základního nařízení jasně stanoví, že argumenty týkající se zájmu Unie musí poskytnout přesvědčivé argumenty, aby bylo možné zvrátit nutnost uložit clo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto, protože nebylo podložené.

(300)

Amorim dále tvrdila, že Komise provedla analýzu uživatelů a maloobchodníků „pasivně“ a důkazní břemeno přenesla na dotčené strany. Pokud jde o malé a střední podniky, Amorim uvedla, že poskytnuté konečné informace nezohledňují zájmy uživatelů a maloobchodníků, kteří jsou malými a středními podniky, mohou mít méně zdrojů a mohou být méně odolní vůči narušení fungování trhu.

(301)

Komise odmítá tvrzení, že by k šetření zájmu Unie přistupovala pasivně. Názory všech stran (včetně malých a středních podniků) byly zjišťovány jak v oznámení o zahájení přezkumu, tak v dopisech zaslaných zúčastněným stranám v první den šetření. V tomto případě se přihlásilo jen velmi málo stran, aby vyjádřily svůj názor, a žádná z nich nevyplnila dotazník určený pro uživatele a maloobchodníky. Komise musí opět odkázat na článek 21 základního nařízení, který jasně stanoví, že v rámci testu zájmu Unie musí zúčastněné strany prokázat přesvědčivé důvody pro vyvrácení zjištění dumpingu, újmy a příčinných souvislostí. Komise proto musí odmítnout tvrzení, že jednala nespravedlivě nebo nedostatečně důkladně.

(302)

Amorim rovněž tvrdila, že přístup Komise je nejednotný, a poukázala na to, že prozatímní nařízení výslovně uznává možné škodlivé účinky opatření na uživatele a maloobchodníky, avšak v poskytnutých konečných informacích jsou tyto záležitosti odmítnuty pouze z důvodu chybějících formálních důkazů.

(303)

Prozatímní nařízení Komise se zabývá všemi záležitostmi vznesenými v dané fázi šetření, přičemž v konečné fázi se šetření zaměřuje na nové záležitosti a body vznesené po zveřejnění prozatímního nařízení. Aby Komise tuto záležitost vyjasnila, nadále uznává, že opatření mohou mít na uživatele a maloobchodníky určité negativní dopady.

(304)

Připomínky společnosti Amorim v tomto oddíle týkající se důsledků pro spotřebitele jsou probrány v oddíle nazvaném „Zájmy spotřebitelů“.

(305)

Jelikož k zájmu uživatelů a maloobchodníků nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se 366. až 369. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(306)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Amorim a Barth tvrdily, že dřevozpracující průmysl EU, který prodává surovinu čínským vyvážejícím výrobcům, zaznamená pokles svého vývozu.

(307)

Ačkoli Komise shledala toto tvrzení jako nepodložené, v 373. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že neočekává, že by dřevozpracující průmysl EU byl opatřeními nepřiměřeně ovlivněn, protože tato opatření pravděpodobně podpoří výrobce v EU a výrobu v jiných třetích zemích. Vzhledem k tomu, že Komise od předběžného rozhodnutí nemohla doložit rozsah tvrzení o škodlivých účincích na dřevozpracující průmysl EU, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(308)

Společnost Holz-Richter ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací uvedla, že vstup nařízení EU proti odlesňování (dále jen „nařízení EUDR“) v platnost ještě umocní negativní dopady opatření na dřevozpracující průmysl Unie, který ztratí obchodní vztahy s čínskými vyvážejícími výrobci vícevrstvých dřevěných podlahovin.

(309)

Toto tvrzení nebylo doloženo a vzhledem k tomu, že dřevozpracující průmysl nespolupracoval, nebylo možné toto tvrzení vyhodnotit ani posoudit, zda dřevozpracující průmysl zvýší prodej výrobnímu odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Unii. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(310)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k zájmu dřevozpracujícího průmyslu Unie, potvrzuje se 370. až 373. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(311)

Po poskytnutí předběžných informací společnosti Amorim, MEFO Floor, Puderbach a HAI tvrdily, že spotřebitelé budou poškozeni v důsledku zvýšení cen způsobeného opatřeními.

(312)

Komise konstatuje, že tímto tvrzením se již zabýval 375. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Komise nezpochybňuje, že ceny na trhu Unie se v důsledku tohoto šetření pravděpodobně zvýší. Komise však znovu zdůrazňuje, že vícevrstvé dřevěné podlahoviny nejsou pro spotřebitele běžným nákupem a ve skutečnosti nejsou pro většinu spotřebitelů důležitou součástí jejich rozpočtu. Komise tedy toto tvrzení zamítla, protože neexistují žádné důkazy o tom, že by opatření mohla mít nepřiměřený dopad na spotřebitele.

(313)

Společnost Amorim se ve svém vyjádření po poskytnutí konečných informací vyjádřila k „zájmu spotřebitelů“. Připomínky společnosti Amorim se týkaly i) významu vícevrstvých dřevěných podlahovin pro spotřebitele, ii) míry zohlednění dlouhodobých účinků, iii) údajného nedostatečně aktivního přístupu, iv) dopadu na malé a střední podniky a specializované maloobchodníky, v) údajně nejednotného přístupu Komise a vi) širších spotřebitelských otázek.

(314)

Také sdružení CNFPIA a společnost Holz-Richter uvedly ve svém podání po poskytnutí konečných informací obecné připomínky k „zájmu spotřebitelů“.

(315)

Společnosti Amorim a Lovelin z Londýna zpochybnily zjištění Komise týkající se významu vícevrstvých dřevěných podlahovin v rozpočtech spotřebitelů. Amorim rozlišovala mezi spotřebiteli, kteří si nedávno koupili vícevrstvou dřevěnou podlahovinu, a ostatními spotřebiteli. Aby Amorim podpořila svou připomínku, že jednorázové nákupy, jako v případě vícevrstvých dřevěných podlahovin, mohou mít pro spotřebitele stále významné ekonomické důsledky, citovala údaje z Evropského spotřebitelského výzkumu z roku 2023, které zveřejnila organizace FEP. Z průzkumu vyplývá, že 17 % spotřebitelů si v posledních 4 letech nechalo položit nějakou novou podlahu. Ze stejného výzkumu však vyplývá, že pouze 13 % takových podlah bylo vyrobeno ze dřeva. To znamená, že pouze 2 % spotřebitelů, kteří se zúčastnili průzkumu, si v posledních 4 letech nechalo položit dřevěnou podlahu. Komise proto trvá na svém názoru, že vícevrstvé dřevěné podlahoviny nejsou důležitou součástí rozpočtu většiny spotřebitelů.

(316)

Amorim rovněž tvrdila, že by to mělo nepřiměřený dopad na spotřebitele citlivé na cenu, kteří by si normálně koupili vícevrstvou dřevěnou podlahovinu vyrobenou v Číně.

(317)

Především, toto tvrzení podporuje zjištění Komise, že čínský dovoz představuje cenové podbízení vůči prodejní ceně výrobce v Unii. Komise se dále domnívá, že taková hospodářská soutěž má být založena na spravedlivém obchodu, a proto odmítla tvrzení, že opatření vyplývající z tohoto šetření nepřiměřeně postihují spotřebitele citlivé na cenu.

(318)

Amorim rovněž tvrdila, že Komise neprovedla odpovídající posouzení dopadů na spotřebitele u otázek, které by umožnilo učinit nová zjištění pro šetření. Amorim rovněž uvedla, že Komise by měla provést důkladný průzkum, aby zajistila, že opatření neohrozí širší politické cíle EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu, sociální spravedlnost a dostupné bydlení.

(319)

Komise poukázala na to, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by antidumpingová opatření navrhovaná v poskytnutých konečných informacích byla v rozporu s těmito širšími politickými cíli. Komise dále připomněla, že antidumpingová šetření jsou časově omezena přísnými zákonnými lhůtami. Komise je proto odkázána na to, že zúčastněné strany předloží skutečné reprezentativní důkazy a argumenty na podporu svých stanovisek. Komise nemá jinou možnost, než se pohybovat v tomto právním rámci. Komise proto odmítá tvrzení, že nepostupovala v rámci zákona, aby zjistila názory spotřebitelů a zvážila dopad na širší otázky.

(320)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k zájmu spotřebitelů v Unii, potvrzuje se 374. až 376. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(321)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Amorim, MEFO Floor, Puderbach a CNFPIA tvrdily, že opatření povedou k nahrazení vícevrstvých dřevěných podlahovin levnějšími a méně udržitelnými výrobky.

(322)

Komise nemůže vyloučit, že k určité míře nahrazení může dojít. Toto tvrzení však bylo nepodložené, neboť nebyly předloženy žádné důkazy, které by toto tvrzení nebo rozsah případného nahrazení potvrzovaly. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(323)

Po poskytnutí konečných informací společnost Amorim zopakovala své připomínky, že opatření povedou ke snížení poptávky po vícevrstvých dřevěných podlahovinách a ke zvýšení spotřeby levnějších podlahových krytin, jako jsou laminátové, vinylové a luxusní vinylové podlahoviny. Společnosti Holz-Richter, Lovelin of London a Puderbach tyto názory podpořily. Amorim poskytla údaje o některých typech podlahových krytin za roky 2020 a 2024, aby prokázala, že se poptávka po různých typech podlahových krytin změnila, a jako důvod tohoto vývoje uvedla cenu.

(324)

Komise nezpochybnila, že někteří spotřebitelé mohou v reakci na zvýšení cen přejít na cenově dostupnější alternativy podlahových krytin. Spotřebitelský výzkum, který předložila společnost Amorim, však jasně ukazuje, že cena je pouze jedním z faktorů, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů. Kromě toho sdružení CNFPIA uvedlo, že se poptávka v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v nadcházejících letech zvýší v důsledku snížení inflace jeho klíčových nákladů po skončení války na Ukrajině. Komisi však nebyly předloženy přesvědčivé důkazy, že otázka nahraditelnosti prokazuje, že opatření nejsou v zájmu Unie.

(325)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Amorim a MEFO Floor, Puderbach a HAI tvrdily, že vzhledem k poklesu dovozu z Číny bude tento dovoz nahrazen dovozem z jiných třetích zemí. Tyto strany tvrdily, že opatření nepřinesou výrobnímu odvětví Unie žádné výhody.

(326)

Komise pokládá toto tvrzení za nepodložené. Ze stanoviska Komise uvedeného v 359. bodě odůvodnění prozatímního nařízení naopak vyplývá, že opatření budou pro výrobní odvětví Unie přínosem.

(327)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k závěru ohledně zájmu Unie, potvrzuje se 377. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(328)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(329)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(330)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(331)

Komise si od spolupracujících vývozců nezařazených do vzorku vyžádala další dokumenty, jako jsou obchodní povolení a stanovy, aby potvrdila jejich status výrobců dotčeného výrobku. Ze 63 stran, které poskytly dodatečné informace, společnost Huzhou Teya Floor Co., Ltd. neprokázala souvislost se šetřením a Komise nemohla dospět k závěru, že společnost je skutečným výrobcem dotčeného výrobku. Další společnost, JILIN XINYUAN WOODEN INDUSTRY CO., LTD, neposkytla žádné dodatečné informace ani důkazy o tom, že je vyvážejícím výrobcem. Proto byly tyto společnosti považovány za nespolupracující a vyškrtnuty ze seznamu spolupracujících vyvážejících výrobců.

(332)

Po poskytnutí konečných informací společnost JILIN XINYUAN WOODEN INDUSTRY CO., LTD požadované informace předložila. Společnost byla proto zařazena na seznam spolupracujících vyvážejících výrobců.

(333)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (21). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(334)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(335)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(336)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(337)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Číny vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(338)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(339)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(340)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(341)

Po poskytnutí prozatímních informací organizace FEP uvedla, že statistiky Eurostatu ukazují, že dovoz z Číny se masivně zvýšil a že jsou splněny podmínky pro výběr cla se zpětnou působností.

(342)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(343)

Komise má za to, že dovoz dotčeného výrobku byl celně evidován v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení v souladu s kritériem a).

(344)

Komise se domnívá, že dovozcům byla zveřejněním prozatímního nařízení dána příležitost vyjádřit se podle kritéria b).

(345)

Podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení musí platit, že „již dříve po delší období existoval dumping nebo dovozce o dumpingu věděl nebo měl vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu“. V daném případě se Komise domnívá, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a údajnou nebo skutečnou újmu, od data zahájení šetření.

(346)

Oznámení o zahájení a nedůvěrné znění podnětu obsahují řadu podpůrných tvrzení a důkazů uvádějících rozsah dumpingu a údajné újmy. Komise byla proto toho názoru, že dovozci a uživatelé věděli nebo měli vědět o údajných dumpingových praktikách, rozsahu dumpingu a údajné újmě.

(347)

Proto se dospělo k závěru, že toto kritérium vybírání cel se zpětnou působností bylo splněno.

(348)

Po poskytnutí konečných informací aliance AUMI a sdružení CNFPIA napadly rozhodnutí Komise uložit antidumpingové clo se zpětnou působností od data zahájení celní evidence a uvedly, že postup Komise nesplňuje všechny kumulativní podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení, jak je vyložil Soudní dvůr ve věci T-749/16 (22). Sdružení CNFPIA uvedlo, že Komise především řádně neodůvodnila své rozhodnutí o celní evidenci. Podle CNFPIA musí být rozhodnutí o celní evidenci dovozu řádně odůvodněno, zejména pokud Komise (jako v tomto případě) jedná z moci úřední. CNFPIA rovněž uvedlo, že je to v rozporu s praxí Komise v předchozích šetřeních, a tvrdilo, že Komise tím, že své rozhodnutí o celní evidenci řádně neodůvodnila, porušuje právní zásady stanovené Tribunálem a narušuje právní jistotu dovozců.

(349)

Komise uvedla, že v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení podléhá dovoz celní evidenci na základě žádosti výrobního odvětví Unie, která obsahuje dostatečné důkazy odůvodňující takové opatření. Dovoz může být rovněž celně evidován z vlastního podnětu Komise. I když je zřejmé, že celní evidence dovozu na základě žádosti je podmíněna existencí dostatečných důkazů odůvodňujících celní evidenci, pro celní evidenci dovozu z vlastního podnětu Komise není žádný takový požadavek stanoven. Komise rovněž uvedla, že o změně praxe informovala v tiskové zprávě Komise ze dne 24. září 2024 (23). Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(350)

Sdružení CNFPIA a aliance AUMI dále uvedly, že Komise neprokázala, že dovozci věděli (nebo měli vědět) o rozsahu údajného dumpingu a újmy, a že přístup Komise v tomto šetření činí čl. 10 odst. 4 písm. c) v podstatě zbytečným. Automatickou celní evidencí všech dovozů od září 2024 Komise odstranila věcnou hodnotu požadavku na informovanost a učinila z něj spíše procedurální formalitu než právně významnou podmínku. Aliance AUMI a sdružení CNFPIA tvrdily, že předpoklad Komise, že dovozci si měli být vědomi dumpingu po zveřejnění oznámení o zahájení řízení a nedůvěrné verze stížnosti, způsobil, že čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení je bezobsažný.

(351)

Společnost Amorim tvrdila, že pouhé zveřejnění oznámení o zahájení řízení nestačí k tomu, aby Komise mohla tvrdit, že strany si měly být vědomy dumpingu ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení.

(352)

Komise konstatovala, že CNFPIA a AUMI zaměňují dva pojmy: celní evidence a výběr cla se zpětnou působností. Zatímco celní evidence je celním nástrojem usnadňujícím identifikaci dovozů, u nichž lze požadovat výběr cla se zpětnou působností, a může být provedena z vlastního podnětu Komise, výběr cla se zpětnou působností může být proveden pouze v případě, že jsou posouzeny a splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Jak je vysvětleno výše ve 345. až 346. bodě odůvodnění, Komise posoudila a stanovila, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Jak potvrdil Soudní dvůr ve věci T-749/16 (24) zmiňované výše ve 348. bodě odůvodnění, Komise má za to, že dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu a údajné újmě od zveřejnění oznámení o zahájení šetření a nedůvěrného znění stížnosti. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(353)

Sdružení CNFPIA dále tvrdilo, že Komise neprokázala, že po období šetření došlo k podstatnému zvýšení dovozu. Na počátku samotného období šetření (2023) došlo k výraznému snížení dovozu. Ve srovnání s mimořádně nízkým objemem dovozu v roce 2023 byl mírný nárůst dovozu v roce 2024 pouhým návratem k typičtějším úrovním obchodu, jak ukazují údaje z předchozích let. Zatímco v roce 2024 se čínský dovoz zvýšil, zůstal pod úrovní pozorovanou v roce 2022, kdy byly podmínky na trhu typičtější. CNFPIA uvedlo, že na rozdíl od předchozích šetření Komise neprovedla důkladnou analýzu dovozů po období šetření, aby posoudila, jak objemy dovozů po období šetření ovlivnily nebo dokonce mohly ovlivnit podmínky na trhu, zejména pokud jde o ceny a hospodářskou soutěž. Komise navíc neposoudila případné vytváření zásob ze strany dovozců, a tudíž neprokázala, že by jakékoli zvýšení mohlo narušit nápravný účinek antidumpingových cel. Vzhledem k těmto opomenutím CNFPIA tvrdilo, že Komise nesplnila podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Uplatnění cla se zpětnou působností tak bylo neodůvodněné a mělo by být přehodnoceno, neboť výběr cla se zpětnou působností zůstává výjimkou, kterou lze odůvodnit pouze za mimořádných okolností.

(354)

Společnosti Amorim, Barth, Fusong, Lovelin a Thede&Witte tvrdily, že Komise měla při posuzování, zda si dovozci měli být vědomi dumpingu, zohlednit dodací lhůtu mezi datem objednávky a datem dovozu. Amorim a Barth tvrdily, že většina dovozů po zveřejnění oznámení o zahájení šetření byla objednána před zveřejněním oznámení o zahájení šetření. Amorim tvrdila, že dodací lhůta mezi datem objednávky a datem dovozu činila 12 až 16 týdnů, z toho čtyři až šest týdnů na výrobu zboží a přibližně 60 dní na doručení zásilek do Unie. Společnost Thede & Witte tvrdila, že dodací lhůta činila nejméně tři měsíce, společnost Fusong 3,5 až 4,5 měsíce a společnost Lovelin nejméně šest měsíců. Společnost Barth tvrdila, že převážná většina vícevrstvých dřevěných podlahovin dovezených po zveřejnění oznámení o zahájení šetření byla objednána před zveřejněním oznámení o zahájení šetření, a na podporu tohoto tvrzení předložila důvěrné údaje. Společnost AUMI uvedla, že Komise nezkoumala, zda došlo k vytváření zásob, a dodala, že během inspekce u společnosti Lamett Komise tuto záležitost nezjišťovala ani neověřovala. Tyto strany tvrdily, že vzhledem k této dodací lhůtě si v době podání objednávek nemohly být vědomy dumpingu, a proto nebyla splněna podmínka čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení.

(355)

Na úvod Komise připomíná, že jak uvedl Tribunál ve věci Stemcor, „(č)lánek 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení pro účely zpětného uplatnění konečného antidumpingového cla požaduje, aby „vedle výše dovozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu“, které „s ohledem na čas“ a objem, jakož i další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“ (25). Je zřejmé, že toto ustanovení se týká „dovozu“, a nikoli „objednávek“, které by mohly vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla. Soudní dvůr dále konstatoval, že „účinky dovozů uskutečněných v období evidence nelze s jistotou odlišit od účinků dovozů uskutečněných před daným obdobím, neboť dovozy do Unie za nízké ceny v období evidence mohou souviset s dřívějším nárůstem zásob produktů v době, kdy již dovozci věděli o možnosti zpětného uplatnění antidumpingových cel na evidované dovozy, čímž přispěli k závažnému ohrožení nápravného účinku konečného antidumpingového cla, které má být uloženo“ (26).

(356)

A konečně, zatímco pro účely použití čl. 10 odst. 4 písm. c) (27) základního nařízení (28) je rozhodující vědomí dovozce o zahájení šetření, toto prováděcí nařízení „nemá za cíl ‚trestat‘. Ačkoli, […], čl. 10 odst. 1 základního nařízení zakotvuje zásadu zákazu zpětné účinnosti antidumpingových opatření, několik ustanovení základního nařízení se totiž od uvedené zásady odchyluje a za určitých podmínek povoluje uplatnění antidumpingových opatření na produkty uvedené na trh před vstupem v platnost nařízení, které je zavádí, jež byly evidovány v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení, a to s jediným cílem zabránit závažnému ohrožení nápravného účinku konečných opatření, a tedy tomu, aby byla zbavena užitečného účinku“ (29). Z toho vyplývá, že při posuzování podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení je třeba se zaměřit spíše na pravděpodobný účinek příslušného dovozu než na záměr dovozců. „V důsledku toho ‚[další] podstatné zvýšení dovozu‘ ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení musí být posuzováno celkově za účelem určení, zda dovozy jako celek mají takovou povahu, že mohou vážně ohrozit nápravný účinek konečných cel, a tedy způsobit další újmu unijnímu průmyslu, bez zohlednění individuální a subjektivní situace dotčených dovozců“ (30).

(357)

Komise nezpochybňuje, že doba, která uplynula od objednávky do data dovozu, mohla trvat několik týdnů nebo měsíců. Kromě toho, že Komise připomněla zásady uvedené v předchozích dvou bodech odůvodnění, a zejména zaměření čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení na účinek dovozu, nikoli na záměr, který za ním stojí, nebo na načasování jeho objednávek, má za to, že v případě nevyřízených objednávek po zveřejnění oznámení o zahájení šetření mohli dovozci zvážit alternativy k dovozu tak velkých množství, včetně dalšího prodeje na trhy mimo EU nebo nového jednání se svým dodavatelem. Komise posoudila údaje předložené společností Barth a konstatovala, že představují pouze 14 % veškerého dovozu z Číny. Kromě toho, že údaje jsou vzhledem k výše uvedeným zásadám v podstatě irelevantní, nepovažuje je Komise za dostatečně reprezentativní, aby mohla předpokládat, že všichni ostatní dovozci byly v podobné situaci. Navíc společnost Barth neposkytla odpovědi na dotazník a její údaje nebylo možné ověřit. V souvislosti s tvrzením aliance AUMI Komise uznala, že neověřila, zda společnost Lamett, která byla jediným dovozcem spolupracujícím při tomto šetření, v roce 2024 vytvářela zásoby. Komise však poznamenala, že vzhledem k tomu, že dovoz od společnosti Lamett představoval pouze 6 % veškerého dovozu z Číny v období šetření, nemohl být použit k vyvození závěrů. Komise dále uvedla, že podání shrnutá v 354. bodě odůvodnění nepopírají, že dovoz výrazně vzrostl, ačkoli uváděným důvodem byl dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin před vstupem nařízení EU proti odlesňování v platnost (dále jen „nařízení EUDR“). Komise proto tato tvrzení zamítla.

(358)

V čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení se stanoví, že „vedle výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření [musí] dojít k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu“.

(359)

Průměrný měsíční objem dovozu z ČLR vykázaný v Eurostatu (31) během období šetření činil 935 477 m2 (32). Z údajů Eurostatu vyplývá, že průměrný měsíční objem dovozu z ČLR v období počínajícím prvním celým měsícem po zveřejnění oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie a končícím posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření (červen 2024 až prosinec 2024) činil 1 457 082 m2, tj. o 56 % více než průměr během celého období šetření. Toto číslo bylo rovněž o 66 % vyšší než průměrný měsíční objem dovozu ve stejných kalendářních měsících během období šetření (červen 2023 až prosinec 2023).

(360)

Vezmeme-li v úvahu období od prvního celého měsíce následujícího po zahájení šetření a končícího posledním celým měsícem předcházejícím celní evidenci dovozu (červen 2024 až září 2024), dostaneme průměrný měsíční objem dovozu 1 430 396 m2, což je o 53 % více než měsíční průměr během celého období šetření. Toto číslo bylo rovněž o 52 % vyšší než průměrný měsíční objem dovozu ve stejných kalendářních měsících během období šetření (červen 2023 až září 2023).

(361)

Oba výsledky ukazují, že po zahájení šetření došlo k podstatnému zvýšení objemů dovozu.

(362)

K tomuto nárůstu dovozu došlo při poklesu spotřeby o 5 % v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023, jak je popsáno v odvětvových publikacích (33). To jasně ukazuje, že byla výrobnímu odvětví Unie způsobena další újma.

(363)

Vzhledem k tomu, že neexistovalo žádné jiné vysvětlení, dospěla Komise k závěru, že podstatné zvýšení objemů dovozu po zahájení šetření naznačuje hromadění zásob.

(364)

Kromě toho činila průměrná měsíční dovozní cena v období od června 2024 do září 2024 22,22 EUR za m2, což bylo o 4,1 % méně než průměrná měsíční cena během celého období šetření. Navíc činila průměrná měsíční dovozní cena v období od června 2024 do prosince 2024 22,47 za m2, což bylo o 3 % méně než průměrná měsíční cena během celého období šetření. Tyto výsledky naznačují, že podstatný nárůst čínského dovozu byl v průměru za nižší ceny než v období šetření.

(365)

Po poskytnutí konečných informací společnost Fusong tvrdila, že Komise měla zveřejnit upravené měsíční údaje o dovozu a nabídnout tak možnost se k nim vyjádřit.

(366)

Komise uvádí, že metodiku úpravy dovozních množství v m2 podle Eurostatu již popsala v 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a výsledky jsou zahrnuty výše v 359. a 360. bodě odůvodnění. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(367)

Společnost Fusong uvedla, že Komise měla při posuzování zvýšení dovozu zohlednit dodací lhůtu mezi objednávkou a dovozem. Společnosti Amorim a Barth tvrdily, že většina množství dovezených v červnu 2024 odpovídala objednávkám před 17. květnem 2024, a společnost Barth na podporu svého tvrzení předložila důvěrné údaje. Aliance AUMI, společnost Barth, sdružení CNFPIA, společnosti Fusong a Thede&Witte dodaly, že dovoz v roce 2023 byl abnormálně nízký, a proto není vhodný pro srovnání s údaji z roku 2024. Aliance AUMI tvrdila, že nárůst dovozu vyplývající z porovnání s údaji z roku 2023 měl být posouzen s ohledem na jeho načasování a objem a další okolnosti, jak požaduje čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Společnost Fusong navrhla porovnat dovoz v roce 2024 s celkovým posuzovaným obdobím. Barth a Fusong dodaly, že podmínky na trhu vedly dovozce k vytváření zásob v roce 2022 a po poklesu spotřeby v roce 2023 vedly ke snížení dovozu v roce 2023. AUMI uvedla, že v posuzovaném období a v roce 2024 byl dovoz v druhé polovině těchto let obecně vyšší než v první polovině s výjimkou roku 2023, což AUMI stejně jako CNFPIA přičítaly dopadu krize v Rudém moři na obchodní lodní dopravu od listopadu 2023. Společnost Cora Domenica uvedla, že v roce 2024 dovezla menší množství než v roce 2023.

(368)

Pokud jde o tvrzení týkající se úlohy dodací lhůty mezi datem objednávky a datem dovozu, a jak je vysvětleno výše v 355. až 356. bodě odůvodnění, Komise nepovažovala za relevantní vyloučit ze srovnání dovoz objednaný před zveřejněním oznámení o zahájení šetření. Jak uvedl Soudní dvůr ve věci T-749/16, zmiňované výše v 348. bodě odůvodnění, „další podstatné zvýšení dovozu“ ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení je třeba posuzovat od okamžiku, kdy dovozci věděli o možnosti, že na evidovaný dovoz bude později uplatněno clo, což znamená, že je třeba zahrnout dovozy, které se uskutečnily v okamžiku zveřejnění oznámení o zahájení šetření, aby bylo možné určit, zda tyto dovozy spolu s dovozy, které se uskutečnily během období celní evidence, mohly ohrozit nápravný účinek konečného cla, které má být uloženo (34). Proto musí být tento argument zamítnut.

(369)

Pokud jde o tvrzení týkající se reprezentativnosti roku 2023, Komise považuje rok 2023 za vhodný, protože použila údaje z období šetření nejen pro porovnání množství dovozu, ale také pro porovnání spotřeby a cen. Kromě toho, vzhledem k vyjádřením společností Barth a Fusong ohledně vytváření zásoby v roce 2022 neexistuje ve spisu žádný důkaz, který by umožnil učinit závěr, že použití roku 2022 ve výpočtu by poskytlo reprezentativnější výsledek. Pokud jde o tvrzení společnosti Cora Domenica, Komise uznává, že někteří dovozci mohli dovézt nižší množství než v roce 2023. Nicméně „další podstatné zvýšení dovozu“ ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení musí být posuzováno celkově za účelem určení, zda dovozy jako celek mají takovou povahu, že mohou vážně ohrozit nápravný účinek konečných cel, a tedy způsobit další újmu unijnímu průmyslu, bez zohlednění individuální a subjektivní situace dotčených dovozců. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(370)

Společnosti Amorim, Barth, Lovelin, Puderbach, Thede&Witte tvrdily, že ke zvýšení zásob nedošlo v očekávání možných antidumpingových cel, ale v očekávání vstupu nařízení EU proti odlesňování („nařízení EUDR“) v platnost do konce prosince 2024. Tyto strany tvrdily, že toto nové nařízení zavedlo určité požadavky, které ztíží dodržování předpisů. Společnost Barth dále uvedla, že z předložených důvěrných údajů vyplývá, že dovoz od listopadu 2024 prudce poklesl, což slouží jako důkaz, že důvodem zvýšení zásob byl vstup nařízení EUDR v platnost. Společnost Holz-Richter uvedla, že nárůst dováženého množství byl způsoben špatnou dostupností vícevrstvých dřevěných podlahovin ze strany výrobců v EU, zejména v letech 2021 a 2022. Aliance AUMI a společnost Puderbach tvrdily, že zvýšené množství dovozu z Číny bylo způsobeno také poklesem dovozu z Ukrajiny.

(371)

Komise nepovažuje důvody pro vytváření zásob za relevantní, protože bez ohledu na důvody je výsledkem to, že před vstupem prozatímních cel v platnost bylo zboží dováženo ve výrazně vyšším množství a za nižší ceny. Bez ohledu na jejich raison d'être, tyto zásoby mohou „vážně ohrozit nápravný účinek ukládaného konečného antidumpingového cla“ ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(372)

Společnosti Fusong a Thede&Witte zpochybnily pokles spotřeby, který Komise použila v souvislosti s posouzením podmínky podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Fusong uvedla, že použitý údaj je předběžnou prognózou organizace FEP a že Komise si jej měla ověřit. Thede&Witte tvrdila, že tento údaj mohl zahrnovat sortiment takových výrobků, jako je masivní dřevo a mozaika. Dále předložila tiskovou zprávu Německého parketářského sdružení, které oznámilo nárůst prodeje v Německu o 8 %.

(373)

Komise uvedla, že použila jediný dokument, který měla k dispozici ve spisu, pokud jde o spotřebu v Unii v roce 2024, a ostatní strany nepředložily žádné další informace. Komise rovněž uvedla, že zvýšení spotřeby v Německu by stejně mohlo vést ke snížení spotřeby v Unii. Komise simulovala scénář, podle kterého by spotřeba v Unii v roce 2024 vzrostla o 8 % ve srovnání s rokem 2023. Při použití upraveného množství dovozu podle Eurostatu v roce 2024 výsledky ukázaly, že podíl čínského dovozu na trhu by se ještě zvýšil a že podíl výrobního odvětví EU na trhu by se snížil. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(374)

Aliance AUMI a společnost Fusong tvrdily, že porovnávání průměrných měsíčních cen je příliš zjednodušené, protože nezohledňuje například rozdíly v sortimentu, a dodaly, že výsledek nestačí pro vyvození závěrů. Fusong dále uvedla, že Komise nezveřejnila údaje, a proto nemohla posoudit oznámený pokles cen. Společnost Barth uvedla, že pokles cen, který Komise použila, je nevýznamný a lze jej přičíst rozdílům v takových faktorech, jako jsou ceny surovin, směnné kurzy měn nebo ceny námořní dopravy.

(375)

Komise poznamenala, že průměrné měsíční ceny za dovoz jsou k dispozici pouze prostřednictvím statistik Eurostatu, které nerozlišují mezi různými druhy dotčených výrobků. Komise dále uvedla, že při svém hodnocení nepoužila cenový rozdíl izolovaně, ale společně s rozdílem u dovážených množství a u spotřeby. Komise rovněž usoudila, že pokud nedojde k výraznému zvýšení dovozních cen, nemá rozsah poklesu na posouzení žádný vliv. Pokud jde o tvrzení o dostupnosti údajů, Komise se jím již zabývala v 366. bodě odůvodnění. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(376)

Společnost Amorim tvrdila, že Komise neprokázala, že dovoz po oznámení o zahájení šetření poškodil výrobní odvětví Unie. Aliance AUMI, společnost Amorim, sdružení CNFPIA, skupina Fusong a společnost Thede&Witte dále tvrdily, že Komise neprokázala, že dovoz ohrozil nápravný účinek opatření. AUMI a CNFPIA tvrdily, že stejně jako při šetření plochých za studena válcovaných výrobků z oceli (35) měla Komise i) posoudit množství a podíly na trhu po skončení období šetření, ii) analyzovat vývoj cen a cenové podbízení po skončení období šetření a iii) přezkoumat tvrzení týkající se vytváření zásob. Barth tvrdila, že většina množství dovezeného v druhé polovině roku 2024 opustila její sklady, protože byla prodána nebo distribuována, a předložila důkazy na podporu tohoto tvrzení. Thede&Witte tvrdila, že pokles dovážených množství od listopadu 2024 naznačuje, že dříve dovezené výrobky byly prodány. Proto tyto dovozy nemohly ohrozit nápravné účinky opatření.

(377)

Komise se nedomnívá, že ustanovení čl. 10 odst. 4 základního nařízení vyžaduje posouzení, zda dovoz po zveřejnění oznámení o zahájení šetření způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Pro připomenutí, čl. 10 odst. 4 písm. d) vyžaduje, aby „došlo k podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“. Na základě upraveného množství dovozu podle Eurostatu z roku 2024 a úrovně spotřeby Komise odhadla, že podíl čínského dovozu na trhu vzrostl z 21,5 % v roce 2023 na 31,2 % v roce 2024, zejména na úkor podílu výrobního odvětví EU na trhu, který klesl z 67,1 % v roce 2023 na 57,9 % v roce 2024. Komise se domnívá, že zvýšení zásob umožnilo snížit dovoz po zavedení prozatímních opatření, a proto ohrozilo účinek opatření, protože dovážená množství a zásoby nezahrnovaly antidumpingová cla, a proto mohly být dále prodávány za nižší ceny než dovozy s uhrazeným clem. Pokud jde o údaje předložené společností Barth, Komise se domnívá, že nejsou dostatečně reprezentativní pro vyvození závěrů, jak je uvedeno v 357. bodě odůvodnění. Pokud jde o tvrzení společnosti Thede&Witte, Komise se nedomnívá, že nižší množství dovozu v daném měsíci je ukazatelem toho, že dovoz v předchozích měsících byl prodán. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(378)

Aliance AUMI tvrdila, že výběr cla se zpětnou působností není v zájmu Unie. Aliance AUMI a společnosti Amorim a Lovelin uvedly, že výběr cla se zpětnou působností způsobí dovozcům nepřiměřenou újmu.

(379)

Komise uvedla, že podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení neexistuje žádný právní požadavek na posouzení zájmu Unie. Ačkoli Komise uznává, že výběr cla se zpětnou působností poškodí některé dovozce, v daném případě však byly splněny všechny podmínky pro výběr cla se zpětnou působností. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(380)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro uplatnění konečného antidumpingového cla se zpětnou působností jsou splněny. Na dotčený výrobek, který byl předmětem celní evidence podle prováděcího nařízení (EU) 2024/2733, je proto třeba uložit konečné antidumpingové clo. Úroveň cla, jež má být vybráno se zpětnou působností, by měla být stanovena ve výši prozatímních cel uložených podle prováděcího nařízení (EU) 2025/78, pokud je toto clo nižší než konečné clo uložené podle tohoto nařízení. Je-li konečné clo nižší než prozatímní clo, výše cla se nově vypočte, aby byla vybrána nižší částka.

(381)

Dotčený výrobek je v současnosti zařazen do kódu KN 4418 75 00 . Komise má ve spisu důkazy o tom, že dotčený výrobek je při vývozu někdy nesprávně deklarován pod čínskými celními kódy 4412 52 00 a 4412 92 00 . Tyto kódy se vztahují na laťovky, vrstvené desky a podlahové laťovky nejméně s jednou vnější vrstvou z jiného než jehličnatého dřeva jiného než tropického dřeva. Kromě toho Komise zjistila, že ačkoli byl dotčený výrobek vyroben v Číně, byl při vývozu do jiných míst určení než Unie příležitostně označen jako výrobek pocházející z jiné třetí země. Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření považovala Komise za vhodné monitorovat dovoz výrobků z Číny deklarovaných pod kódy KN 4412 52 00 a 4412 92 00  a dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z jiných třetích zemí.

(382)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (36), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(383)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,