(EU) 2025/1339Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1339 ze dne 10. července 2025, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859, pokud jde o některé úkoly orgánů shromažďujících informace

(1)

Je důležité zajistit, aby orgány shromažďující informace zpřístupňovaly informace harmonizovaným způsobem v jednotném evropském přístupovém místě a aby v co největší míře vycházely ze stávajících postupů a infrastruktur pro shromažďování informací zavedených na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni.

(2)

Vzhledem k tomu, že cílem technických automatizovaných validací požadovaných podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2023/2859 je zajistit jednotnou kvalitu informací v jednotném evropském přístupovém místě, měly by orgány shromažďující informace provádět tyto technické automatizované validace konzistentním způsobem s ohledem na čl. 5 odst. 10 písm. a) nařízení (EU) 2023/2859. Zejména je důležité, aby subjekty, které předkládají informace, obdržely včas oznámení o odmítnutí. Proto by měla být stanovena maximální lhůta, ve které by měly orgány shromažďující informace vynaložit nejvyšší úsilí, aby subjektům oznámily odmítnutí informací. Za výjimečných okolností, včetně závažných nehod a chyb, úmyslných útoků a přírodních událostí, by měly být orgány shromažďující informace oprávněny oznámit subjektům odmítnutí i po uplynutí této maximální lhůty.

(3)

V souladu s čl. 5 odst. 9 nařízení (EU) 2023/2859 mohou členské státy povolit, aby orgány shromažďující informace požadovaly kvalifikovanou elektronickou pečeť, která zajistí odpovídající úroveň pravosti, integrity a nepopiratelnosti informací předkládaných do jednotného evropského přístupového místa. Aby se usnadnila přeshraniční interoperabilita kvalifikovaných elektronických pečetí přiložených k informacím předkládaným do jednotného evropského přístupového místa, měly by tyto pečetě požadované orgánem shromažďujícím informace splňovat specifikace stanovené v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/1506 (2). Aby byla zajištěna dlouhodobá platnost kvalifikované elektronické pečeti, měla by být na úrovni shody Long-Term (LT) nebo vyšší. Aby se dále posílilo ověřování informací předkládaných do jednotného evropského přístupového místa, měl by digitální certifikát přiložený k této pečeti obsahovat identifikační kód právnické osoby, pokud je k dispozici, identifikující subjekt, který tuto pečeť používá, pokud je tento kód v souladu s normou ISO 17442. Tyto informace by mohly být k dispozici v evropských peněženkách digitální identity, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (3).

(4)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (4) je podpořit používání standardizovaných veřejných licencí dostupných online pro opakované použití informací veřejného sektoru. V Pokynech Komise týkajících se doporučených standardních licencí, datových souborů a vybírání poplatků za opakované použití dokumentů (5) jsou jako příklad doporučených standardních veřejných licencí uvedeny licence Creative Commons („CC“), zejména jejich nejnovější verze (4.0). Licence CC jsou vytvářeny neziskovou organizací a staly se předním řešením pro udělování licencí na informace veřejného sektoru, výsledky výzkumu a materiály z kulturní oblasti na celém světě. Proto je v zájmu usnadnění použití a opakovaného použití dostupných informací vhodné odkazovat na licenci CC Public Domain Dedication (CC0) u všech informací, které orgán shromažďující informace zpřístupnil jednotnému evropskému přístupovému místu, s výjimkou případů, kdy jsou s nimi spojena autorská a jiná související práva. Pokud jde o typ informací, na které se vztahují autorská nebo jiná související práva, měla by se u nich použít licence CC BY-NC-ND, aby se omezilo komerční využití těchto informací. Orgány shromažďující informace mohou používat licenci rovnocennou licenci CC suite.

(5)

Aby mohly být informace shromažďované orgány shromažďujícími informace zpřístupňovány jednotnému evropskému přístupovému místu prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API), měly by být specifikovány určité prvky rozhraní API. K těmto prvkům patří metoda výměny dat, jejímž prostřednictvím by měly být informace jednotnému evropskému přístupovému místu poskytovány, podporované formáty dat, typ protokolů, na nichž rozhraní API spočívá, kontrola přístupu použitá k tomu, aby jednotné evropské přístupové místo mohlo shromažďovat údaje od určených orgánů shromažďujících údaje, a vlastnictví procesu aktualizace nebo úpravy rozhraní API. Z tohoto důvodu by veškeré změny API měly být včas sděleny spolu s jasným harmonogramem provádění.

(6)

V případě jakéhokoli zpracování osobních údajů v souvislosti se shromažďováním informací za účelem jejich zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě, by ESMA, jakožto správce údajů jednotného evropského přístupového místa, a orgány shromažďující informace měly zajistit dodržování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) a nařízení (EU) 2018/1725 (7).

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2864 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 (9) specifikují prvky metadat, které by subjekty měly při předkládání informací zpřístupnit orgánům shromažďujícím informace. Všechny orgány shromažďující informace by měly tato metadata zpřístupnit jednotnému evropskému přístupovému místu, aby byla příslušná metadata k dispozici pro vyhledávací funkci přístupového místa. Aby bylo zajištěno fungování jednotného evropského přístupového místa, může být nutné, aby orgány shromažďující údaje přístupovému místu poskytly také další metadata, která jsou technické povahy. Pro zajištění konvergence a usnadnění provádění by měly být specifikovány vlastnosti všech metadat poskytovaných do jednotného evropského přístupového místa.

(8)

Databáze Global Legal Entity Identifier Foundation (GLEIF) je globální online zdroj otevřených, standardizovaných a vysoce kvalitních referenčních údajů o právnických osobách, který spravuje organizace GLEIF. Aby bylo zajištěno, aby jednotné evropské přístupové místo mohlo poskytovat vyhledávací funkci na základě kritérií stanovených v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2859, aniž by vznikla další zátěž pro subjekty, měly by mít Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a orgány shromažďující informace možnost v co největší míře odvozovat určitá metadata z databáze GLEIF na základě identifikačního kódu právnické osoby uvedeného v článku 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/1338 (10), který jim je poskytován. Tím by se omezila zátěž spojená s podáváním zpráv, protože subjekty by zpřístupnily metadata do globálního indexu LEI a aktualizovaly je pouze v relevantních případech, místo aby tato metadata poskytovaly orgánům shromažďujícím údaje spolu s každým podáním. Tato metadata zahrnují názvy subjektů, které informace poskytly, jména právnických osob, jichž se informace týkají, a zemi sídla právnické osoby, jíž se informace týkají.

(9)

Podle ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2859 subjekty odpovídají za identifikaci zahrnutí osobních údajů do informací, které předkládají orgánu shromažďujícímu informace. Informace o tom, že informace obsahují osobní údaje, mají být jednotnému evropskému přístupovému místu poskytnuty prostřednictvím metadat připojených k předloženým informacím; Orgán ESMA by měl zajistit, aby tyto informace nebyly uchovávány nebo zpřístupňovány v jednotném evropském přístupovém místě po dobu delší než pět let, není-li v příslušných právních předpisech Unie stanoveno jinak.

(10)

Aby byly informace pro uživatele cenné, měly by být v jednotném evropském přístupovém místě k dispozici co nejdříve. Proto by lhůta, v níž mají orgány shromažďující informace zpřístupnit informace v jednotném evropském přístupovém místě, měla být co nejkratší a měla by se snažit omezit prodlevu mezi zpřístupněním informací veřejnosti a jejich zpřístupněním v jednotném evropském přístupovém místě. Za tímto účelem by měl být referenčním okamžikem pro počátek lhůty vždy okamžik, kdy subjekt předložil informace orgánu shromažďujícímu informace za účelem zpřístupnění těchto informací v jednotném evropském přístupovém místě a předložení informací prošlo technickými automatizovanými validacemi. Tato lhůta by měla začít běžet pouze v případě, že účelem předložení informací je zpřístupnění těchto informací v jednotném evropském přístupovém místě. Pokud jsou tedy informace předkládány příslušnému orgánu pro jiné účely, včetně schválení těchto informací, nebo pokud dokument nemůže být zpřístupněn veřejnosti před určitým časovým okamžikem v budoucnosti, neměly by být tyto informace považovány za předložené orgánu shromažďujícímu informace za účelem jejich zpřístupnění v jednotném evropském přístupovém místě. Těmito lhůtami by neměly být dotčeny jiné povinnosti, které se mohou vztahovat na orgány shromažďující informace, vyplývající z jiných právních aktů Unie, včetně povinnosti provádět dodatečné validace údajů nebo povinnosti zpřístupnit informace orgánu ESMA v jiných lhůtách, než jsou lhůty stanovené v tomto nařízení. Za řádně odůvodněných výjimečných okolností, včetně závažných nehod, chyb, úmyslných útoků a přírodních událostí, by měly být orgány shromažďující informace oprávněny poskytovat informace i po uplynutí stanovených lhůt, pokud je o tom ESMA řádně informován. Vzhledem k tomu, že tento proces nelze provádět zcela automaticky, nemělo by se od orgánů shromažďujících informace vyžadovat, aby o těchto okolnostech informovaly ESMA mimo svou pracovní dobu.

(11)

Vzhledem k současným technologickým možnostem a formátům používaným pro přípravu informací v oblasti působnosti jednotného evropského přístupového místa by měly orgány shromažďující informace přijímat informace ve formátech HTML, PDF a txt jakožto formátech, z nichž lze získat údaje, pokud lze získat text v nich obsažený. Orgány shromažďující informace by měly přijímat informace ve formátech XBRL, XBRL-xml, XBRL-csv a XML a Inline XBRL jakožto strojově čitelných formátech, protože softwarové aplikace mohou snadno identifikovat, rozpoznat a získat konkrétní údaje v nich obsažené. Tyto formáty by měly být zahrnuty do orientačního seznamu přijatelných formátů, protože se jedná o formáty, které jsou v současné době vyžadovány pro rámce pro zveřejňování informací v oblasti působnosti jednotného evropského přístupového místa. Tento seznam však není restriktivní, a proto by měly být pro informace v oblasti působnosti jednotného evropského přístupového místa přijímány i další formáty, z nichž lze získat údaje a jež jsou strojově čitelné. Vzhledem k tomu, že strojově čitelné formáty rovněž splňují požadavky, pokud jde o možnost získání údajů, měly by být všechny strojově čitelné formáty rovněž přijímány jako formáty, z nichž lze získat údaje.

(12)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, který Komisi předložily ESMA, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.

(13)

ESMA, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění uspořádaly otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, provedly analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádaly si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (11), skupiny subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (12) a skupiny subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (13).

(14)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a ten sdělil formální připomínky dne 29. dubna 2025.

(15)

S ohledem na článek 23a směrnice 2004/109/ES, článek 11a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 (14) a článek 21a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (15) by se toto nařízení mělo použít nejpozději od 10. července 2026,

a)

umožní orgánům shromažďujícím informace zpřístupnit informace, doprovodná metadata k těmto informacím a případně kvalifikovanou elektronickou pečeť v jednotném evropském přístupovém místě a získat zpětnou vazbu k vyměněným údajům;

b)

podporují formáty informací uvedené v článku 7;

c)

podporují formáty metadat uvedené v článku 5;

d)

při výměně údajů prostřednictvím přenosu souborů se spoléhají na zabezpečené internetové protokoly, včetně SFTP nebo HTTPS;

e)

umožňují Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) zavést postupy kontroly přístupu a

f)

zapracují veškeré změny nebo aktualizace požadované orgánem ESMA s cílem zajistit soulad s písmeny a) až e).