(EU) 2025/1330Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1330 ze dne 10. července 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 23. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 8. dubna 2024 společnost Metex Noovistago (3) (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou lysinu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2732 (4) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 17. prosince 2024 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(5)

K přesnosti výpočtů nepřišly žádné připomínky.

(6)

Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/74 (5) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz lysinu pocházejícího z ČLR.

(7)

Po poskytnutí podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), uvedl spolupracující vyvážející výrobce, který je v prozatímním nařízení uveden jako společnost Qiqihar Longjiang Fufeng Biotechnology Co., Ltd, že by jeho název měl být změněn na Qiqihar Longjiang Fufeng Biotechnologies. S ohledem na informace, které společnost během šetření předložila, Komise tuto žádost přijala.

(8)

Po poskytnutí prozatímních informací dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku: Meihua Holdings Group, Ltd (dále jen „Meihua“) a Heilongjiang Eppen Biotech Co., Ltd (dále jen „Eppen“); žadatel, uživatel: Vall Companys, dovozci: Andres Pintaluba, Dutch Protein & Services B.V., Barentz Iberia a Kyowa Hakko Europe, sdružení uživatelů Evropská federace výrobců krmných směsí, Španělská konfederace výrobců krmiv (dále jen „CESFAC“) a sdružení dovozců Dánské sdružení pro obilí a krmiva předložili písemná stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(9)

Rovněž Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemických látek (dále jen „CCCMC“), která byla čtyřmi vyvážejícími výrobci zmocněna k jejich zastupování (6), předložila připomínky ve stanovené lhůtě.

(10)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(11)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo na dovoz lysinu pocházejícího z ČLR (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(12)

Po poskytnutí konečných informací předložili připomínky žadatel, společnosti Eppen, Meihua, CCCMC, Evropská federace výrobců krmiv (FEFAC), CESFAC a Dánská asociace pro obilí a krmiva. Připomínky byly projednány v příslušných oddílech níže.

(13)

Komora CCCMC zopakovala své obavy ohledně nedostatečného shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, a tvrdila, že je povinností vyšetřujících orgánů zajistit, aby strany šetření poskytly dostatečně podrobné shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a které by umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

(14)

Komise zopakovala, že jak je vysvětleno ve 12. a 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podnět obsahoval dostatečné informace, které byly žadateli přiměřeně dostupné, a že shrnutí podnětu, které nemá důvěrnou povahu, obsahuje příslušné činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie, jak požaduje čl. 5 odst. 2 základního nařízení. Komise proto nesouhlasí s tím, že právo společností zastupovaných komorou CCCMC na obhajobu bylo ve fázi zahájení řízení porušeno.

(15)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výběru vzorku, byly potvrzeny závěry uvedené v 18. až 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 24. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 24. až 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 29. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Po poskytnutí informací komora CCCMC zopakovala své tvrzení, že lysin-sulfát by měl být z šetření vyloučen, a definice výrobku by proto měla být omezena na lysin-hydrochlorid (HCl) a kapalný lysin. Uvedla, že lysin-sulfát, lysin-hydrochlorid a kapalný lysin se liší svými vlastnostmi, jejich vnímáním spotřebitelem a kvalitou. Komora CCCMC zejména citovala z výzkumné práce, že lysin-sulfát je méně kvalitní než lysin-hydrochlorid a že obsahuje vyšší podíl nečistot. Komora CCCMC proto tvrdila, že v rozporu se závěry Komise uvedenými v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nejsou lysin-hydrochlorid a lysin-sulfát vzájemně zaměnitelné, a lysin-sulfát tedy přímo nekonkuruje lysin-hydrochloridu a kapalnému lysinu vyráběným výrobním odvětvím Unie.

(20)

Komise poznamenala, že článek citovaný komorou CCCMC ve skutečnosti podporuje stanovisko Komise k zaměnitelnosti. V článku byl porovnán účinek obou kategorií jako krmiva pro krevety (7), což dokazuje podobnost v použití. V úvodu článku je uvedeno: „L-lysin-monohydrochlorid (L-lysin-hydrochlorid), který obsahuje minimálně 78 % lysinu […], je běžným zdrojem volného lysinu pro přidávání do krmiv pro drůbež a akvakulturu. Jednou z alternativ je L-lysin-sulfát.“ A dále v téže části „L-lysin-sulfát prokázal ve studiích s kuřaty a prasaty stejnou účinnost jako L-lysin-hydrochlorid“. Skutečnost, že několik výzkumných prací podrobně hodnotilo příslušné výhody různých forem pro použití v krmivech pro zvířata – a často dospělo k závěru, že jsou rovnocenné – jasně naznačuje, že spotřebitelé je považují za zaměnitelné a vzájemně si konkurují na stejném trhu, tj. v oblasti krmiv pro zvířata. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(21)

Společnost Dutch Protein Services B.V., dovozce potravinářského lysinu, tvrdila, že je třeba rozlišovat mezi lysinem určeným pro použití v krmivářském odvětví a lysinem používaným při přípravě výrobků určených k lidské spotřebě, a požadovala, že lysin používaný v potravinářském odvětví a v současnosti zařazený do podpoložky TARIC 2922 41 00 90 by neměl nepodléhat antidumpingovým clům. Tvrdila, že potravinářský lysin nekonkuruje krmnému lysinu, protože existují rozdíly v rozsahu použití potravinářského a krmného lysinu, který je rovněž právně definován. Okruh výrobců obou produktů se liší a rozdíl je také v průměrné úrovni cen mezi potravinářským a krmným lysinem. Dovozce tvrdil, že žádný z čínských výrobců krmného lysinu nemá příslušnou licenci také k výrobě potravinářského lysinu. Objem prodeje v potravinářském odvětví je výrazně nižší a úroveň cen mnohem vyšší.

(22)

Dovozce dále poznamenal, že Komise neoslovila žádného z čínských výrobců vyrábějících potravinářský lysin, a zdůraznil, že v Unii se žádný potravinářský lysin nevyrábí a že tato výroba probíhá výhradně mimo Unii. Dovozce tvrdil, že dovoz potravinářského lysinu proto nemůže způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, nemůže vést k prodeji v Unii pod výrobními náklady nebo k významným ztrátám a nemůže vést k významné ztrátě objemu prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Dovozce rovněž tvrdil, že kód KN 2922 41 00 90 se ve skutečnosti používá v potravinářském odvětví, a nikoli v odvětví krmiv.

(23)

Společnost Kyowa Hakko Europe GmbH, dovozce lysinu používaného ve farmaceutických, nutričních a průmyslových aplikacích, uvedla, že lysin se vyrábí převážně pro krmiva, zatímco trh pro použití ve farmaceutických výrobcích představuje segmentovaný specializovaný trh, který se od prodejního trhu s krmivy pro zvířata značně liší, pokud jde o účastníky trhu, objemy a ceny. Objem prodeje ve farmaceutickém průmyslu je výrazně nižší a úroveň cen mnohem vyšší. Dále uvedla, že trh s lysin-hydrochloridem používaným pro farmaceutické účely, na rozdíl od trhu s lysinem používaným v krmivech, roste. Společnost Kyowa Hakko Europe GmbH uvedla, že segmentace trhu a rozdílné ceny nebyly při šetření dostatečně zohledněny.

(24)

Dovozce rovněž tvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by dovoz lysinu pro použití jako aktivní farmaceutické složky vedl k uvedení výrobku na trh Unie pod jeho běžnou hodnotou, a proto výrobnímu odvětví Unie nevznikla újma. Společnost Kyowa Hakko Europe GmbH požádala Komisi, aby vyloučila lysin používaný ve farmaceutickém odvětví z definice výrobku, nebo aby případně uplatnila režim konečného užití podle článku 254 celního kodexu Unie v rámci zvláštních postupů.

(25)

Tvrzeními společností Dutch Protein & Services B.V. a Kyowa Hakko Europe GmbH se společně zabývají následující body odůvodnění.

(26)

Komise v oznámení o zahájení (8) oznámila, že výrobkem, který je předmětem šetření, je lysin a jeho estery a soli, bez ohledu na použití. Jak je shrnuto v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise v průběhu šetření analyzovala použití lysinu pro nejrůznější účely, jako je trh s krmivy, farmaceutický průmysl a potravinářství, a dospěla k závěru, že forma lysinu a obsah lysinu ve výrobku nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak jej různé strany vnímají. Různé formy lysinu mají stejnou funkci, tj. poskytovat vysoce stravitelný lysin zvířatům a lidem, a to buď ve farmaceutických přípravcích, v potravinách (jako doplněk stravy), nebo v krmivech. Forma lysinu proto není podstatná a všechny tři formy jsou vzájemně zaměnitelné, neboť se jedná o tutéž živinu.

(27)

S ohledem na výše uvedená tvrzení Komise analyzovala použití lysinu v široké škále aplikací, například na trhu s krmivy, ve farmacii a potravinářství (doplněk stravy), a dospěla k závěru, že forma lysinu a obsah lysinu ve výrobku nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak jej různé strany vnímají. I když požadavky na čistotu farmaceutického a potravinářského lysinu jsou vyšší, různé formy lysinu mají stejnou funkci, tj. poskytovat vysoce stravitelný lysin zvířatům a lidem, a to buď ve farmaceutických přípravcích, v potravinách (jako doplněk stravy), nebo v krmivech. V tom se lysin neliší od jakéhokoli jiného produktu vyráběného a uváděného na trh v různých typech výrobků. Komise dále objasnila, že výrobní odvětví Unie v období šetření vyrábělo a prodávalo lysin farmaceutickému a potravinářskému odvětví. Ačkoli výrobní odvětví Unie zásobovalo především trh s krmivy, ukázalo se, že je schopno dodávat i na farmaceutický a potravinářský trh s vyššími nároky na čistotu lysinu.

(28)

Pokud jde o tvrzení týkající se kódu KN, Komise objasnila, že kód KN 2922 41 00 byl zveřejněn v oznámení o zahájení a byl od počátku součástí rozsahu šetření. Kód KN patří do kategorie organických chemikálií a dělí se na

(29)

Komise uvedla, že pod těmito kódy TARIC se dováží jak lysin-hydrochlorid, tak kapalný lysin pro jakýkoli typ použití. Soli lysinu, lysin-acetát a lysin-aspartát, určené k použití ve farmacii, proto spadají pod kód KN 2922 41 00 a jsou předmětem tohoto šetření.

(30)

Komise odmítla tvrzení, že neoslovila čínské výrobce potravinářského lysinu. Připomněla, že, jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kontaktovala všechny známé výrobce lysinu v ČLR bez ohledu na jeho jakost nebo použití a že požádala o pomoc zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby zkontrolovala a případně doplnila seznam, který používá. Následně Komise zařadila do vzorku největší vyvážející výrobce, kteří se přihlásili, jak je uvedeno v 21. až 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zúčastněné strany vyjádřily pouze výhrady ke vzorku vyvážejících výrobců, které se týkaly počtu společností zařazených do vzorku, nikoli typu lysinu, který společnosti zařazené do vzorku prodávají na trhu Unie.

(31)

Pokud jde o tvrzení o osvobození od daně pro konečné použití, Komise uvedla, že kromě prvků uvedených v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se společnost Meihua Holdings Group Co., Ltd, jeden z čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, dohodla na převzetí podniku Kyowa Hakko Bio Co., Ltd, zabývajícího se výrobou aminokyselin (9). Komise rovněž uvedla, že tato transakce podléhá schválení regulačními orgány a její dokončení se očekává ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025. Vzhledem k tomu, že společnost Kyowa Hakko Bio Co., Ltd se v současné době stává společností ve spojení se společností Meihua Holdings Group Co., Ltd, Komise má za to, že podmínky pro splnění osvobození od cla pro konečné užití stanovené v článku 254 celního kodexu Unie (10) nejsou splněny.

(32)

Na základě výše uvedených skutečností byl potvrzen 30. až 38. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Po poskytnutí prozatímních informací se k prozatímním zjištěním o dumpingu vyjádřili vyvážející výrobci Meihua a Eppen zařazení do vzorku, komora CCCMC a žadatel.

(34)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 39. až 228. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

K existenci podstatných zkreslení v ČLR nebyly obdrženy žádné připomínky. Závěry uvedené v 52. až 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(36)

Ke zjištění, že Kolumbie splnila kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi, nebyly obdrženy žádné připomínky. Závěry uvedené ve 152. až 174. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(37)

Po poskytnutí informací předložili dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku individuální odpovědi ohledně zdrojů použitých ke stanovení nákladů a referenčních hodnot.

(38)

Společnost Eppen se vyjádřila k výpočtu, který Komise používá pro výpočet referenčních hodnot pro vedlejší produkty. Vznesla námitku proti použití výpočtu na základě poměrné části, který použila Komise, a požadovala, aby Komise místo toho použila ceny z databáze GTA. V příloze II druhé poznámky k výrobním faktorům Komise oznámila, že pro vedlejší produkty hodlá používat buď databázi GTA, nebo jiné alternativní zdroje. V 187. a 188. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že vedlejší produkty uváděné výrobci vykazují velkou rozdílnost v kvalitě, která se pak odráží v rozdílnosti jejich cen, ale ve všech případech zůstává hlavním cenovým faktorem kukuřice. Při analýze podání výrobců Komise rovněž poznamenala, že všechny kódy HS uvedené u vedlejších produktů se vyznačují velkou rozmanitostí, neboť se jedná o tzv. košové kódy, které zahrnují velké množství velmi různorodých produktů, jež neodpovídají deklarovaným vedlejším produktům. Vzhledem k různorodosti cen samotných vedlejších produktů a různorodosti výrobků, na které se kódy vztahují, dospěla Komise k závěru, že údaje z databáze GTA pro tyto kódy nejsou pro stanovení referenčních hodnot spolehlivé. Vzhledem k tomu, že v databázi GTA ani z jiných zdrojů nejsou k dispozici jiné údaje, dospěla Komise k závěru, že nejlepším způsobem, jak stanovit přibližnou cenu těchto vedlejších výrobků, je dodržet postup, který již byl použit v antidumpingovém řízení týkajícím se výrobku stejné kategorie jako lysin (11), a použít výpočet na základě poměrné části. Jelikož výrobce neposkytl žádné další informace, které by vedly ke spolehlivějšímu odhadu referenční hodnoty, byly jeho připomínky zamítnuty.

(39)

Ve 176., 178. a 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že referenční hodnota pro páru používanou při výrobě lysinu byla vypočtena na základě nákladů na zemní plyn. Společnost Eppen tvrdila, že nakupuje páru od společnosti ve spojení, která používá jako palivo uhlí, a požadovala, aby byl výpočet ceny upraven na základě energetického uhlí.

(40)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že společnost ve spojení nebyla součástí informací, které skupina Eppen předložila ve svých odpovědích na dotazník, aby je bylo možné ověřit během kontroly na místě. Nebyly předloženy žádné další informace o postupu výroby páry ani důkazy, které by toto tvrzení dokládaly. Kromě toho v jiných případech ve stejné obecné kategorii výrobků (např. u erythritolu) Komise použila přeměnu zemního plynu na páru. Jelikož nebyly předloženy žádné důkazy, Komise toto tvrzení zamítla.

(41)

Společnost Meihua předložila důkazy a odkázala na ověřovací písemnosti, z nichž vyplývá, že uhlí používané společnostmi Meihua Jilin a Meihua Xingjiang je lignit (kód HS 2702 10 ) a subbituminózní uhlí (kód HS 2701 19 ). Společnost Meihua požádala, aby Komise upravila referenční hodnotu pro uhlí tak, aby odrážela používané uhlí. Navrhla buď použít ceny z databáze GTA pro lignit a subbituminózní uhlí, nebo případně použít kolumbijské ceny pro energetické uhlí.

(42)

Pro stanovení referenční hodnoty pro uhlí použila Komise vážený průměr jednotkových cen dovozu do všech zemí podle databáze GTA pocházejícího ze všech zemí s výjimkou ČLR a zemí uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (12) (178. a 185. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Referenční hodnota byla stanovena na základě ceny antracitu (kód HS 2701 11 ), neboť tento kód uvedl vyvážející výrobce ve své odpovědi na dotazník. Přesto Komise na základě předložených důkazů toto tvrzení přijala, protože použití cen GTA pro lignit a subbituminózní uhlí přesněji zohledňuje druhy uhlí používané skupinou Meihua. Komise aktualizovala referenční hodnotu uhlí pro společnost Jilin Meihua s použitím údajů GTA pro lignit na 0,502 CNY za kg a pro společnost Xingjiang Meihua s použitím údajů GTA pro subbituminózní uhlí na 0,969 CNY za kg.

(43)

Při stanovení referenční hodnoty uhlí v prozatímním nařízení nebyly zohledněny náklady na dopravu, protože společnost Meihua ve své odpovědi na dotazník žádné náklady na dopravu neuvedla. Při analýze dodatečných údajů předložených společností Meihua o nákupech uhlí uvedených ve 41. bodě odůvodnění výše Komise zjistila, že transakce zahrnovaly náklady na dopravu, které nebyly uvedeny v dotaznících výrobců, jak Komise požadovala.

(44)

Na základě nových podání Komise určila, že náklady na dopravu představují 11,4 % nákladů na nákup lignitu pro společnost Jilin Meihua a 44,6 % nákladů na nákup subbituminózního uhlí pro společnost Xingjiang Meihua. Pro výpočet celkových nákladů Komise použila tato procenta jako přirážku k referenčním cenám uhlí odvozeným z databáze GTA, jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění. Výsledkem byla konečná cena 0,560 CNY za kg lignitu používaného společností Jilin a 1,402 CNY za kg subbituminózního uhlí používaného společností Xingjiang Meihua, včetně nákladů na nákup.

(45)

Společnost Meihua ve svém podání požádala o přezkum výpočtů týkajících se referenční hodnoty pro náklady práce. Upozornila, že referenční hodnota vychází z údajů MOP o měsíčních výdělcích v „širokém sektoru: průmysl“ v Kolumbii v roce 2023, zatímco týdenní pracovní doba odrážela činnosti „ostatní zpracovatelský průmysl“ v Kolumbii v roce 2023. Komise uznala, že se jedná o administrativní chybu, a dále analyzovala údaje dostupné v databázi MOP. Komise ze stejného zdroje (LFS – Integrated Household Survey) zjistila referenční hodnotu pro průměrné hodinové výdělky zaměstnanců v chemickém průmyslu v Kolumbii v období šetření. Tato referenční hodnota odráží odvětví výroby lysinu lépe než obecnější výdělky v odvětví. Komise se proto rozhodla použít tuto referenční hodnotu, která činí 19,8 CNY/hod. po zahrnutí příspěvků, jako je sociální pojištění uvedené ve 189. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Po poskytnutí konečných informací společnost Meihua uvedla, že praxe Komise spočívá ve stanovení referenčních hodnot surovin odkazem na dovozní statistiky. Referenčními hodnotami jsou ceny na úrovni CIF, které již zahrnují náklady na dopravu. Komise tedy při stanovení referenčních hodnot pro lignit a subbituminózní uhlí chybně připočetla přirážku za náklady na dopravu – 44. bod odůvodnění.

(47)

Komise souhlasila, že mezinárodní referenční hodnoty ve výši 0,502 CNY za kg lignitu uhlí a 0,969 CNY za kg subbituminózního uhlí jsou na úrovni ceny CIF a zahrnují náklady na dopravu na hranice. Komise však při výpočtu běžné hodnoty v souladu se stálou praxí postupuje tak, že zahrnuje náklady na dopravu od hranic k bráně závodu. Výpočet běžné hodnoty zahrnuje zvýšení hodnoty mezinárodní referenční hodnoty o poměr nákladů na dopravu k nákladům na materiál, jak je uvedli vyvážející výrobci. Teprve sečtením těchto nákladů je správně vyjádřena hodnota vstupních materiálů, jak jsou dodány k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi. Za tímto účelem Komise použila poměry odvozené z odpovědí na dotazník společnosti Meihua. Jelikož Komise postupovala podle stanovené metodiky, žádost společnosti Meihua o odstranění přirážky za dopravu se zamítá a výpočty sdělené společnosti Meihua a výsledná dumpingová rozpětí zůstávají nezměněny.

(48)

Společnost Eurolysine se rovněž vyjádřila k výpočtu referenčních hodnot pro uhlí. Vznesla námitku proti změně referenční hodnoty na lignit a subbituminózní uhlí a uvedla, že Komise neměla měnit původní referenční hodnotu, která byla založena na antracitu, protože společnost Meihua požádala o změnu referenčních hodnot pro uhlí až po poskytnutí prozatímních informací. Komise poznamenala, že se vždy snaží vyvozovat své závěry na základě správných faktů a nejlepších dostupných údajů. Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, Komise mohla své závěry založit na údajích, které již byly předloženy a ověřeny během inspekce na místě v továrně Meihua (viz 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení), a mohla tedy přijmout tvrzení společnosti Meihua ohledně druhů uhlí používaných společnostmi skupiny. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(49)

Společnost Eurolysine dále vznesla námitku proti použití mezinárodních referenčních hodnot pro uhlí s tím, že tento přístup se odchyluje od přístupu použitého v prozatímním nařízení. Rovněž uvedla, že Komise do výpočtu referenčních hodnot nezahrnula dovoz do Číny. Obě připomínky jsou věcně nesprávné. Komise použila mezinárodní referenční hodnotu pro antracit, jak je uvedeno ve 185. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise zahrnula dovoz do Číny, jak je patrné z veřejně přístupné verze výpočtů referenční hodnoty pro uhlí poskytnuté v rámci poskytnutí konečných informací (13). Připomínky byly proto zamítnuty.

(50)

Společnost Eurolysine rovněž uvedla, že při započítávání nákladů na dopravu došlo k administrativní chybě, která je popsána ve 44. bodě odůvodnění, kde se navrhuje alternativní metoda výpočtu přirážky za dopravu. Jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění, výpočet přirážky se striktně řídil metodikou Komise. Proto byla připomínka zamítnuta.

(51)

Po poskytnutí konečných informací společnost Eppen zopakovala svůj požadavek, aby se referenční hodnota pro páru vypočítávala na základě lignitu, a nikoli plynu, jak je uvedeno v 195. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tvrdila, že pára byla zakoupena od společnosti ve spojení „Eppen Energy“, která byla nahlášena Komisi a která měla být součástí inspekce na místě. Předkládá Komisi snímky obrazovky účetního systému společnosti ve spojení, na nichž je jako materiál pro výrobu páry uveden lignit. Komise konstatuje, že během inspekce na místě nebyly předloženy žádné údaje o používání uhlí. V návaznosti na druhou poznámku k výrobním faktorům měla společnost Eppen několik příležitostí prezentovat informace o využívání uhlí – a o jeho konkrétní kvalitě – k výrobě páry. Před konečnou fází nebyly předloženy žádné údaje a údaje předložené při poskytnutí konečných informací nelze ověřit. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(52)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, byla v návaznosti na aktualizovanou referenční hodnotu pro náklady práce uvedenou v 38. bodě odůvodnění výše a změny referenční hodnoty pro uhlí shrnuté ve 42. bodě odůvodnění výše potvrzena zjištění týkající se běžné hodnoty uvedená v 39. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Následující řádky nahrazují pro přehlednost řádky „Práce“ a „Uhlí“ v tabulce 1 prozatímního nařízení:

„Tabulka 1

Výrobní činitele lysinu

(53)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ke stanovení vývozní ceny, byl potvrzen 209. až 212. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jak je vysvětleno v 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v případech, kdy byly výrobky prodávány výrobní společností jiným společnostem v téže skupině a poté vyvezeny do Unie, byly podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedeny úpravy vývozní ceny o přirážku inkasovanou obchodníkem ve spojení, kdykoli se mělo za to, že obchodníci vykonávali funkce podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Společnost Meihua požádala Komisi, aby z výpočtu vývozu vyloučila prodejní, správní a režijní náklady a přínos k zisku obchodních společností ve spojení, s tvrzením, že tyto společnosti neplní funkci obchodního zástupce. Tvrdila, že všechny společnosti skupiny Meihua (jak výrobní, tak obchodní subjekty) podléhají jediné hospodářské kontrole, fungují společně jako jediný podnik s rozdělenými funkcemi pro účely výroby a obchodování s výrobkem, který je předmětem šetření, a jejich vztahy nejsou organizovány na základě obchodních vztahů podobných vztahům obchodního zastoupení nebo jinak podléhajících úplatě formou provize.

(55)

Komise poznamenala, že odpovědi na dotazník předložené společností Meihua, a zejména „Fyzický a finanční diagram prodeje na vývoz“, charakterizují obchodní společnosti jako „obchodníky“ a dokládají existenci jednání mezi výrobními společnostmi a obchodníky.

(56)

Skutečnost, že obchodní společnosti jednají jako zprostředkovatelé, kteří vykonávají svou činnost za úplatu formou provize, potvrzuje i existence prodejních smluv mezi oběma obchodníky a továrnami. Ještě důležitější je skutečnost, že kupní smlouva mezi ústředím skupiny Meihua a společností Jilin Meihua obsahuje ustanovení, která jsou doložkou o odpovědnosti a doložkou o smírném řešení sporů, a pokud se to nepodaří, jejich řešení soudní cestou. Existence těchto důkazů brání tomu, aby byly společnosti Meihua se sídlem v Čínské lidové republice označeny za jediný hospodářský subjekt. Jak uvádí judikatura, existence rozhodčí doložky určené k řešení smluvních sporů, které mohou vzniknout mezi dvěma smluvními společnostmi, a nedostatek solidarity mezi těmito společnostmi předpokládá nejen existenci dvou různých právnických osob, ale také dvou hospodářských subjektů s odlišnými zájmy, a nezdá se být slučitelná s existencí jediného hospodářského subjektu a s klasifikací jedné z těchto společností jako interního obchodního oddělení (14). To platí tím spíše v případě společnosti Meihua HK, dceřiné společnosti se sídlem v Hongkongu, celním území odděleném od Číny, jejíž jedinou činností je „obchodování“, jak uvedla společnost Meihua, a která vyjednává podmínky s továrnami a podepisuje příslušné smlouvy. Komise proto tvrzení společnosti Meihua zamítla a potvrdila závěry uvedené v 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Po poskytnutí konečných informací společnost Meihua zopakovala svá tvrzení ohledně statusu jediného hospodářského subjektu společností Meihua, ale nepředložila v tomto ohledu žádné nové informace. Jejich tvrzení bylo proto zamítnuto.

(58)

Společnost Eppen se také vyjádřila po poskytnutí konečných informací ke statusu společnosti Eppen Asia. Společnost Eppen požadovala, aby společnost Eppen Asia nebyla považována za samostatný subjekt a aby nebyly prováděny žádné odpočty zisku a prodejních, správních a režijních nákladů, aby se dospělo k vývozní ceně ze závodu. Společnost Eppen tvrdila, že Eppen Asia je fiktivní společnost, která neprovádí žádnou podstatnou činnost a nejedná jako obchodní zástupce vykonávající svou činnost za úplatu formou provize.

(59)

Komise však poznamenala, že společnost Eppen ve svém podání po poskytnutí konečných informací uvedla, že prodejní cena společnosti Heilongjiang Eppen pro společnost Eppen Asia byla stanovena odečtením malé marže z konečné ceny od nezávislých spotřebitelů, což je samotná podstata provize. Kromě toho jedna ze smluv předložených společností Eppen a citovaných v jejích připomínkách k poskytnutí konečných informací obsahuje doložky o odpovědnosti a rozhodčí doložky týkající se řešení sporů smírnou cestou nebo, pokud se to nepodaří, před Čínskou mezinárodní hospodářskou a obchodní rozhodčí komisí v souladu s ustanoveními uvedené komise. Existence těchto důkazů brání tomu, aby byla společnost Eppen Asia označena za součást jediného hospodářského subjektu. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, podle judikatury existence rozhodčí doložky určené k řešení smluvních sporů, které mohou vzniknout mezi dvěma smluvními společnostmi, a nedostatek solidarity mezi těmito společnostmi předpokládají nejen existenci dvou různých právnických osob, ale také dvou hospodářských subjektů s odlišnými zájmy. Nezdá se tedy být slučitelná s existencí jediného hospodářského subjektu a s klasifikací jedné z těchto společností jako interního obchodního oddělení. Ještě více to platí v případě Eppen Asia, dceřiné společnosti se sídlem v Singapuru, což je samostatná země. Komise proto tvrzení společnosti Eppen zamítla a potvrdila závěry uvedené v 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Nakonec společnost Eppen tvrdila, že seznam zaměstnanců dokazuje, že společnost Eppen Asia nemá pozice v oblasti prodeje, protože mezi personálem není nikdo, jehož název pozice by zahrnoval prodejní činnost. V tomto ohledu Komise poznamenává, že pracovní smlouvy předložené společností Eppen jasně uvádějí, že „společnost má právo pověřit zaměstnance výkonem jakýchkoli souvisejících služeb, které nejsou uvedeny v popisu této pracovní pozice“. Na základě výše uvedených skutečností se tvrzení týkající se jediného hospodářského subjektu zamítá.

(61)

Společnosti Meihua a Eppen se vyjádřily k metodice Komise při výpočtu příspěvku na prodejní, správní a režijní náklady při zjištění běžné hodnoty a následně ke srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou na úrovni ceny ze závodu. Tyto připomínky navazují na připomínky uvedené ve 219. až 222. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Společnost Eppen ve svém podání po přijetí prozatímních opatření uvedla, že prodejní, správní a režijní náklady kolumbijské společnosti Sucroal, které Komise použila pro výpočet běžné hodnoty, obsahují tři prvky: náklady na distribuci, administrativní náklady a „jiné náklady“. Společnost Eppen tvrdí, že „náklady na distribuci“ odpovídají nákladovým prvkům, které jsou přímými výdaji vzniklými mimo úroveň ceny ze závodu. Proto by neměly být zahrnuty do výpočtu početně zjištěné běžné hodnoty společnosti, která je předmětem šetření. Komise poznamenává, že společnost Eppen nepředložila žádné důkazy o rozdělení nákladů na distribuci, které by toto tvrzení podpořily. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(63)

Podobně společnost Meihua tvrdila, že Komise nesprávně zahrnula náklady na distribuci do vypočteného podílu prodejních, správních a režijních nákladů, zatímco současně tyto náklady odečetla od výpočtu vývozní ceny skupiny Meihua. Tvrzení společnosti Meihua se opírá pouze o předpoklad, že rozdělení prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Sucroal týkající se „nákladů na distribuci“ odráží výdaje, jako je manipulace a nakládka, doprava a další vedlejší výdaje, které byly odečteny od vývozní ceny, aby se dostaly na úroveň ceny ze závodu. Tento předpoklad však není podložen žádnými důkazy ve spisu.

(64)

V souvislosti s oběma tvrzeními Komise poznamenává, že „náklady na distribuci“ uváděné společností Sucroal jsou součástí prodejních, správních a režijních nákladů. Svědčí o tom skutečnost, že „jiné náklady“ uvedené v databázi Orbis jsou v údajích poskytnutých kolumbijskými orgány rozděleny na „náklady na distribuci“, „administrativní náklady“ a „jiné náklady“. Dostupné údaje neumožňují další rozlišení v rámci nákladů na distribuci, které by umožnilo identifikovat a vyloučit konkrétní kategorie nákladů. Náklady na distribuci jako takové jsou prodejní náklady, které mohou zahrnovat náklady na dopravu, ale také další kategorie nákladů, jako je pronájem skladovacích a distribučních zařízení, včetně nezbytných strojů a vozidel, nebo reklama a průzkum trhu, které nebyly odečteny od vývozní ceny.

(65)

Společnost Meihua dále tvrdila, že důkazní břemeno nese Komise, neboť musí prokázat, že použila „nezkreslenou a přiměřenou“ výši správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, jak vyžaduje čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Těmito tvrzeními se Komise již zabývala v 220. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V posledním podání společnost Meihua dále uvedla, že by Komise měla uznat, že nese důkazní břemeno, s odkazem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/58 (15), kterým se ukládá antidumpingové clo na dovoz určitých pneumatik pocházejících z ČLR.

(66)

Komise poznamenala, že v 267. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2025/58 se zabývala otázkou vhodnosti prodejních, správních a režijních nákladů pouze v obecné rovině, a uvedla, že „prodejní, režijní a správní náklady a zisk se nezdají být nepřiměřeně vysoké, a proto byly považovány za vhodné“. Pokud jde o podrobné informace o prodejních, správních a režijních nákladech, Komise poznamenává, že v případě pneumatik, jak je uvedeno v 270. a 271. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2025/58, Komise skutečně odečetla náklady na dopravu od výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů, aby je uvedla na úroveň nákladů ze závodu, a to na základě informací dostupných v účetních výkazech společnosti. V případě společnosti Sucroal však nebyly žádné takové podrobné informace snadno dostupné a neposkytli je ani vyvážející výrobci (Eppen a Meihua), aby Komise mohla odečíst náklady na dopravu.

(67)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Meihua i Eppen zopakovaly svá tvrzení ohledně metodiky Komise při výpočtu příspěvku na prodejní, správní a režijní náklady při stanovení běžné hodnoty, ale nepředložily žádné nové informace. Proto byla jejich tvrzení zamítnuta.

(68)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace, které by umožnily vyloučit určité náklady z výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů, Komise usoudila, že úroveň prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Sucroal je nezkreslená a přiměřená pro úroveň obchodu ze závodu, a obdržená tvrzení zamítla. Jelikož ohledně srovnání nebyly vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 213. až 222. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Jak je popsáno v 52. bodě odůvodnění výše, Komise na základě tvrzení zúčastněných stran a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, přepočítala dumpingová rozpětí.

(70)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(71)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené v 229. až 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Revize údajů o čínském dovozu lysinu v období šetření, jak je vysvětleno v 79. až 82. bodě odůvodnění a uvedeno v revidované tabulce 3, měla dopad na tabulku 2 prozatímního nařízení. Konečné znění tabulky 2 je následující:

„Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách ekvivalentu hydrochloridu)

(73)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 14 procentních bodů.

(74)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené v 234. až 236. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

V 237. a 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že aby nebyly neoprávněně zahrnuty jiné výrobky, použila údaje o dovozu lysin-sulfátu od specializovaných poskytovatelů informací o trhu, pokud jde o čínskou a indonéskou obchodní statistiku. Přesný zdroj nebylo možné na žádost poskytovatele údajů sdělit, ale Komise byla schopna tyto údaje křížově ověřit.

(76)

Po poskytnutí informací konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tvrdily, že rozhodnutí Komise nesdělit zdroj údajů o dovozu lysin-sulfátu znamená, že je zúčastněné strany musí brát za bernou minci. Kromě toho tvrdily, že Komise a společnost Eurolysine nepopsaly metodiku použitou poskytovateli ani úpravy, které byly následně provedeny v údajích o vývozu nebo dovozu, aby bylo možné identifikovat dovozy lysin-sulfátu s ohledem na jejich zařazení do „košových“ kódů KN.

(77)

Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys předložily revidované údaje o dovozu lysinu z Číny na základě údajů Eurostatu o dovozu lysin-hydrochloridu a lysin-sulfátu, které získaly od společnosti Kemiex, poskytovatele průzkumu trhu, který sleduje dodavatelské řetězce základních surovin. Kombinované údaje Eurostatu a společnosti Kemiex ukázaly, že objem čínského dovozu v období šetření činil 296 869 tun, což je o 11 % méně než 329 052 tun zveřejněných Komisí v tabulce 3 prozatímního nařízení. Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys uvedly, že podle jejich revidovaného výpočtu zůstal čínský dovoz lysinu v průběhu dotčeného období relativně stabilní, přičemž v letech 2020 až 2022 klesal a v letech 2022 až 2023 se zotavil. Celkově se čínský dovoz od roku 2020 do období šetření zvýšil pouze o 6 % ve srovnání s 8 %, které uvedla Komise, a od roku 2022 do roku 2023 se zvýšil o 9 %, a nikoli o 15 %.

(78)

Komora CCCMC rovněž tvrdila, že Komise neprokázala, že došlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny, a to ani v absolutních číslech, ani ve vztahu ke spotřebě nebo výrobě, a uvedla, že zvýšení objemu dovozu o 8 % není významné. Předložila oficiální čínské statistiky o vývozu lysin-hydrochloridu, které ukazují celkový pokles objemu vývozu v posuzovaném období o 14 % v letech 2021 až 2022 a další pokles o 16 % v letech 2022 až 2023 (období šetření). Komora CCCMC předložila údaje Eurostatu o dovozu lysin-sulfátu (KN 2309 90 31 a 2309 90 96 ) za posuzované období, aby prokázala pokles objemů dovozu do Unie, a tvrdila, že Komise řádně neposoudila objemy dovozu lysinu a celý vývoj zaznamenaný během období šetření.

(79)

V prozatímním nařízení Komise použila údaje o dovozu lysin-sulfátu ze specializovaných informací o trhu za celé posuzované období, aby zajistila konzistentnost u lysin-sulfátu, i když v roce 2023 byl pro lysin-sulfát vytvořen samostatný kód KN. S ohledem na tvrzení konfederace CESFAC ohledně objemu dovozu lysin-sulfátu z Číny za období šetření Komise znovu posoudila situaci. Vzhledem k tomu, že od roku 2023 je k dispozici samostatný kód KN pro lysin-sulfát, dospěla Komise k závěru, že za uvedený rok je vhodnější použít údaje Eurostatu o dovozu tohoto typu výrobku, neboť tyto údaje jsou nejspolehlivější. Vzhledem k tomu, že v předchozích letech byl lysin-sulfát dovážen pod „košovými“ kódy a údaje Eurostatu, které by se týkaly výhradně lysin-sulfátu, nebyly k dispozici a údaje společnosti Kemiex předložené konfederací CESFAC byly ve srovnání se statistikami Eurostatu o dovozu lysin-sulfátu v období šetření podhodnocené, měla Komise za to, že údaje o dovozu ze specializovaných informací o trhu, které použila v prozatímní fázi, jsou nadále nejspolehlivějším zdrojem.

(80)

Komise dále uvedla, že existují jasné náznaky, že údaje společnosti Kemiex, které konfederace CESFAC použila, obsahují závažné nedostatky, protože, jak rovněž uvedl žadatel, konfederace CESFAC připustila, že za období šetření (2023) byl odhadovaný objem vývozu lysin-sulfátu z Číny, tj. 31 205 tun, nižší než platná kvóta, jejíž vyčerpání Komise potvrdila dne 6. října 2023. Komise připomněla, že konfederace CESFAC používala specializované informace o trhu pro dodavatelské řetězce základních surovin, nikoli databázi dovozu a vývozu.

(81)

Údaje poskytnuté konfederací CESFAC byly o 5 % nižší než údaje Eurostatu o dovozu za období šetření, což potvrdilo, že objemy dovozu podle společnosti Kemiex jsou podhodnocené.

(82)

S ohledem na aktualizované dovozní statistiky, jak je popsáno v 79. bodě odůvodnění výše, se tabulka 3 prozatímního nařízení reviduje takto:

„Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(83)

Komise zjistila, že během posuzovaného období se dovoz z Číny zvýšil o 3 %, zatímco podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl z [60 % – 69 %] v roce 2020 na [70 % – 79 %] v období šetření. Čínský dovoz si udržel dominantní podíl na trhu Unie po celé posuzované období a k celkovému nárůstu dovážených objemů došlo v době, kdy spotřeba lysinu v Unii klesla o 14 %, což vedlo k nárůstu podílu na trhu o 20 %. Na tomto základě Komise odmítá tvrzení, že nedošlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny.

(84)

Pokud jde o tvrzení o netransparentním zacházení se zdrojem údajů o dovozu lysin-sulfátu v letech 2020–2022, Komise v 98. až 101. bodě odůvodnění níže vysvětlila, proč považuje nesdělení specializovaných tržních informací za oprávněné.

(85)

Žadatel uvedl, že cílem podání odvětví lysinu v EU ze dne 7. listopadu 2024 týkajícího se lysin-sulfátu bylo poskytnout přesnější údaje. Toto podání bylo učiněno zcela transparentním způsobem, přičemž všechny zúčastněné strany měly možnost přístupu k údajům a jejich kontroly, včetně rozdělení na jednotlivé typy lysinu. Vzhledem k tomu, že počet specializovaných poskytovatelů informací o trhu je omezený, žadatel zdroj nesdělil.

(86)

Komora CCCMC tvrdila, že Komise pečlivě neposoudila přepočítací koeficienty mezi lysin-hydrochloridem, kapalným lysinem a lysin-sulfátem, a tvrdila, že Komise nepředložila důkazy na podporu správnosti přepočtů. Komora CCCMC upozornila, že lysin-sulfát je rovněž k dispozici v kapalné formě. Kapalné formy obsahují 25 % lysinu a pevné formy přibližně 50 %. V důsledku toho komora CCCMC tvrdila, že údaje o dovozu předložené Komisí jsou nesprávné a nadsazené a že nevysvětlují, jak Komise použila přepočítací koeficienty na dovoz pod kódem KN 2922 41 00 , který zahrnuje jak lysin-hydrochlorid, tak kapalný lysin.

(87)

Komora CCCMC rovněž tvrdila, že Komise neposkytla odůvodněná a přiměřená vysvětlení týkající se důkazů, že lysin-sulfát se vyrábí pouze v Číně a Indonésii, a neprovedla segmentovanou analýzu újmy s rozlišením mezi lysin-hydrochloridem, kapalným lysinem a lysin-sulfátem.

(88)

Komise shromáždila důkazy na úrovni čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o tom, že čínské společnosti vyvážejí pouze lysin-hydrochlorid (se 78 % obsahem lysinu ve výrobku) a lysin-sulfát (s 55 % obsahem lysinu ve výrobku), tj. s obsahem lysinu použitým v přepočítacích koeficientech pro přepočet lysin-sulfátu na ekvivalent lysin-hydrochloridu. Komise zopakovala, že tyto koeficienty jsou vysvětleny v 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise uvedla, že jsou založeny na veřejně dostupných a dobře známých údajích o chemickém složení a molekulových hmotnostech výrobků a byly ověřeny během inspekcí u čínských vyvážejících výrobců. Kromě toho jsou sdělené obsahy lysinu používány uživateli a dovozci ani uživatelé je nezpochybnili. Jedinými známými vývozci lysin-sulfátu v posuzovaném období byli čínští a indonéští vyvážející výrobci. Žádná ze zúčastněných stran proti tomuto tvrzení nepředložila žádný důkaz. Pokud jde o segmentovanou analýzu újmy, dospěla Komise v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení k závěru, že forma lysinu není podstatná, jelikož všechny tři formy (lysin-hydrochlorid, kapalný lysin a lysin-sulfát) jsou vzájemně zaměnitelné, neboť se jedná o tutéž živinu se stejnou funkcí. Komise také ve 27. bodě odůvodnění výše dospěla k závěru, že zamýšlené použití lysinu, formy lysinu a obsah lysinu ve výrobku nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak jej různé strany vnímají. Proto nebylo nutné provádět segmentovanou analýzu újmy. Komise toto tvrzení zamítla.

(89)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC uvedla, že Komise poskytla příliš důvěrné údaje o dovozu lysin-sulfátu a o zdroji těchto údajů. Zaprvé, komora CCCMC tvrdila, že Komise neposkytla samostatné údaje o dovozu lysin-sulfátu z Číny, ale pouze konsolidovaný dovoz již přepočtený na lysin-hydrochlorid.

(90)

Komise v prozatímním nařízení (37. bod odůvodnění) vysvětlila, že všechny formy lysinu jsou zaměnitelné, protože se jedná o stejnou živinu a mají podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Zatímco Komise zveřejnila konsolidované dovozy přepočtené na lysin-hydrochlorid, v prozatímním nařízení rovněž vysvětlila, že z Číny se dováží pouze lysin-hydrochlorid a lysin-sulfát. Údaje o dovozu lysin-hydrochloridu byly získány z Eurostatu. Proto je možné vypočítat objemy dovozu lysin-sulfátu přepočtené na hydrochlorid použitím přepočítacího koeficientu 0,705 tuny lysin-sulfátu na ekvivalent hydrochloridu popsaného v 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Uvedené tvrzení se zamítá.

(91)

Zadruhé, komora CCCMC tvrdila, že Komise neprokázala, že by sdělení zdroje údajů o dovozu lysin-sulfátu a samotných údajů o dovozu údajně znamenalo „významnou soutěžní výhodu pro konkurenta“ nebo by „významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací informace získal“, a tvrdila, že čínští vývozci by měli mít přístup k těmto informacím, neboť se týkají jejich dovozu.

(92)

Komise ve 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že zdroj údajů o čínském dovozu nelze na žádost poskytovatele údajů sdělit. Komise dále v 99. bodě odůvodnění vysvětlila, proč považuje za dostatečné sdělit údaje o dovozu lysin-sulfátu z Číny, aniž by byl sdělen původ těchto údajů. Komise tvrdila, že údaje o dovozu lysin-sulfátu byly poskytnuty (82. bod odůvodnění výše) a že sdělení zdroje těchto údajů by bylo v rozporu s podmínkami poskytovatele zdrojových údajů.

(93)

Zatřetí, po poskytnutí konečných informací komora CCCMC zopakovala, že Komise neprovedla segmentovanou analýzu újmy rozlišující mezi lysin-hydrochloridem, kapalným lysinem a lysin-sulfátem, a tvrdila, že tyto formy lysinu nejsou zaměnitelné a že Komise měla k dispozici údaje potřebné k provedení takové analýzy.

(94)

Komise setrvala na svém stanovisku uvedeném v 88. bodě odůvodnění výše a dále vysvětlila, že převážná většina lysinu se používá v krmivech, u nichž uživatelé lysinu potvrdili zaměnitelnost forem lysinu. Vědecký článek citovaný komorou CCCMC ve 20. bodě odůvodnění výše prokázal, že formy lysinu si přímo konkurují. Komise trvala na svém stanovisku, že prozatímní nařízení obsahovalo všechny zásadní důkazy a shrnutí, která nemají důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, a zúčastněné strany tak mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu.

(95)

Komora CCCMC dále tvrdila, že se Komise nezabývala připomínkami k hodnocení dopadu čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, pokud jde o snížení spotřeby v Unii a trendy v objemu výroby výrobního odvětví Unie ve spojení s čínským dovozem do Unie. Komora CCCMC zejména tvrdila, že výroba výrobního odvětví Unie utrpěla největší pokles mezi lety 2021 a 2022, tj. v době, kdy se snížil i čínský dovoz lysinu, a nebyla tedy vysvětlující silou klesajícího trendu.

(96)

Komise tvrdila, že připomínky předložené komorou CCCMC byly dostatečně podrobně řešeny v 79., 83. a 88. bodě odůvodnění výše a 103., 105., 106. a 107. bodě odůvodnění níže. Souhrnně lze říci, že v rozporu s tvrzeními komory CCCMC je z tabulky 2 zřejmé, že spotřeba v Unii se v období šetření snížila o 14 procentních bodů, zatímco výroba v Unii se snížila o 83 procentních bodů (tabulka 5). V témže období si čínský dovoz udržel dominantní podíl na trhu Unie (tabulka 3), a přestože se objem dovozu v roce 2022 snížil o 3 procentní body, pokles byl nižší než pokles spotřeby v Unii (–5 procentních bodů). Kromě toho se Komise zabývala připomínkou týkající se spirálového efektu v období šetření v 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tento argument byl zamítnut.

(97)

Komora CCCMC uvedla, že podle údajů Eurostatu pro kód KN 2922 41 00 , 2309 90 96 („košový“ kód) a 2309 90 31 („košový“ kód) je pokles čínských dovozních cen v letech 2022 až 2023 mnohem vyšší ve srovnání s cenami, které uvedla Komise v prozatímním nařízení (údaje Eurostatu pro kód KN 2922 41 00 a údaje společnosti Eurolysine pro lysin-sulfát), a že přiznání důvěrného zacházení s údaji o dovozu silně zasahuje do jejího práva na obhajobu.

(98)

Pokud jde o dovozní statistiky, Komise objasnila, že Eurostat sice disponuje veřejně dostupnou databází dovozních statistik pro osmimístné kódy KN, ale pokud jde o lysin-sulfát, Komise nemohla použít dovozní statistiky stávajících kódů TARIC 2309 90 31 51, 2309 90 31 59, 2309 90 96 51 a 2309 90 96 59, protože tyto kódy TARIC byly v letech 2020 až 2022 „košovými“ kódy zahrnujícími i jiné výrobky než dotčený výrobek. Kromě toho Komise v 237. a 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že údaje o dovozu lysin-hydrochloridu (z Číny) byly získány z Eurostatu a u údajů o dovozu lysin-sulfátu provedla Komise křížovou kontrolu údajů pocházejících ze specializovaných informací o trhu, aby se získal přesnější přehled o dovozu lysin-sulfátu. Konkrétně Komise získala statistické údaje o dovozu lysin-sulfátu („košové“ kódy) od Eurostatu a Surveillance za posuzované období a zjistila, že objem dovozu se pohyboval mezi 662 896 tunami v roce 2020 a 537 126 tunami v roce 2023, tj. byl výrazně vyšší než kvóta s nulovou celní sazbou. Vzhledem k tomu, že bezcelní kvóta na lysin-sulfát byla vyčerpána každý rok posuzovaného období v podzimních měsících, Komise považovala statistické údaje Eurostatu za nepřesné. Komise analyzovala údaje o vývozu lysin-sulfátu z Číny získané ze specializovaných informací o trhu a konstatovala, že tyto údaje ukazují přesnější pohled na dovoz lysin-sulfátu do Unie.

(99)

Komise dále uvedla, že ve věci T-326/21 (16) dospěl Tribunál v bodech 52 a 53 k závěru, že „některá tvrzení v podání zřejmě vytýkají Komisi, že žalobcům nesdělila původ použitých údajů. Žalobci však nevysvětlují, jakým způsobem bylo zveřejnění původu údajů nezbytné k obraně jejich zájmů, jelikož jim byly sděleny samotné údaje a Komise odpověděla na jejich námitky. S ohledem na výše uvedené není v žádném případě zřejmé, že by Komise žalobcům nesdělila informace nezbytné k tomu, aby jim umožnila účinně se vyjádřit k pravdivosti a relevanci tvrzených skutečností a okolností a k důkazům, na něž se odvolává“. S ohledem na tuto judikaturu proto Komise považovala za dostatečné poskytnout údaje o dovozu lysin-sulfátu z Číny, aniž by sdělila původ těchto údajů. Z tohoto důvodu bylo tvrzení komory CCCMC zamítnuto.

(100)

Komise dále připomněla, že kódy KN 2309 90 96 a 2309 90 31 , které komora CCCMC použila k prokázání průměrného poklesu ceny lysin-sulfátu v období od roku 2022 do roku 2023, byly „košové“ kódy obsahující až do roku 2023 i jiné dovážené výrobky. Jakékoli prokazování vývoje cen týkajících se těchto kódů KN ze strany komory CCCMC je proto nepodložené a nesprávné, neboť použité ceny představovaly průměr cen lysinu a jiných výrobků. Komise dále vysvětlila objemy dováženého lysinu z Číny v oddílech 4.3.1 a 5.1 tohoto nařízení.

(101)

Komise proto měla za to, že podnět a prozatímní nařízení obsahovaly všechny zásadní důkazy a shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, v případě údajů, které byly poskytnuty jako důvěrné, a zúčastněné strany tak mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu. Připomíná se, že článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu umožňují ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich zpřístupnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž tyto informace získal. Informace poskytnuté jako důvěrné do těchto kategorií spadají. V každém případě žadatel poskytl shrnutí obsahu důvěrných částí podnětu. V 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise také vysvětlila, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří jediný výrobce, je pochopitelné, že faktory újmy byly v podnětu uvedeny v určitých rozmezích a v indexované podobě. Komise proto odmítla, že by právo společností zastupovaných komorou CCCMC na obhajobu bylo během šetření porušeno.

(102)

Komora CCCMC dále tvrdila, že Komise nepředložila údaje, které by prokázaly trend cenového podbízení, což je cenové chování, které trvá po celé posuzované období. Dále komora CCCMC tvrdila, že Komise nepředložila důkazy o tom, jak se čínský dovoz a dovoz z Unie v posuzovaném období vzájemně ovlivňovaly, a uvedla, že zjištění Komise o existenci cenového podbízení je v rozporu s povinností provést objektivní posouzení. S ohledem na toto tvrzení žadatel uvedl, že výrobní odvětví Unie v podnětu prokázalo, že cenové podbízení nebylo statické, neboť začalo dlouho před obdobím šetření a neustále se zvyšovalo.

(103)

Komise poznamenala, že objektivní analýza cenového podbízení by měla být založena na srovnání cen mezi typy obdobného výrobku. Komise proto tuto analýzu důsledně provádí na základě podrobných údajů o prodeji vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a výrobního odvětví Unie v období šetření, neboť tyto údaje umožňují srovnání jednotlivých typů. Za předchozí roky nelze žádnou takovou analýzu provést, protože tak podrobné údaje nejsou k dispozici. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(104)

Komora CCCMC dále tvrdila, že údaje Eurostatu vykazují podstatně vyšší ceny čínského dovozu než údaje poskytnuté Komisí v tabulce 4 prozatímního nařízení a že Komise neposkytla dostatečné důkazy o cenovém podbízení, poklesu cen a stlačování cen čínského dovozu pro výrobní odvětví Unie. Zdůraznila, že objem čínského dovozu a podíl na trhu se v roce 2021 snížily a čínské ceny výrazně vzrostly, zatímco výrobní odvětví Unie bylo značně ztrátové. Komora CCCMC tvrdila, že pokud by čínský dovoz stlačil prodejní ceny výrobního odvětví Unie, měla by se ziskovost výrobního odvětví Unie v roce 2021 zlepšit.

(105)

Pokud jde o čínské dovozní ceny, jak již bylo vysvětleno v prozatímním nařízení, průměrná cena čínského dovozu lysin-hydrochloridu byla získána z Eurostatu pro kód KN 2922 41 00 . Průměrná cena čínského dovozu lysin-sulfátu byla získána ze specializovaných informací o trhu, které poskytl žadatel. Údaje zveřejněné v tabulce 4 jsou výsledkem váženého průměru dovozní ceny lysin-hydrochloridu a lysin-sulfátu na základě objemů dovozu každé z těchto forem v daném roce.

(106)

Komise opakuje, že není správné uvažovat o průměrných dovozních cenách podle kódů KN 2309 90 31 a 2309 90 96 , protože tyto kódy KN zahrnovaly v letech 2020 až 2022 řadu jiných výrobků. Pokud jde o období šetření, Komise v 79. až 82. bodě odůvodnění výše vysvětlila, že aktualizovala údaje o dovozu lysin-sulfátu v období šetření u kódů KN 2309 90 31 a 2309 90 96 , jelikož tyto kódy byly v roce 2023 vyhrazeny pouze pro lysin-sulfát. Aktualizované údaje vedly ke změně průměrné dovozní ceny v období šetření, a proto se tabulka 4 prozatímního nařízení reviduje takto:

„Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(107)

Pokud jde o tvrzení zpochybňující pokles cen a stlačování cen způsobené čínským dovozem výrobnímu odvětví Unie, Komise uvedla, že ceny čínského dumpingového dovozu byly v posuzovaném období mnohem nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie (a dovozní ceny lysinu z Brazílie, Indonésie a Jižní Koreje). Je zřejmé, že tyto nízké ceny ve spojení s velmi vysokým podílem na trhu, který v období šetření činil [70 % – 79 %], stlačily ceny výrobního odvětví Unie dolů, jak dokazují údaje o jeho ziskovosti.

(108)

Komora CCCMC požádala Komisi, aby poskytla podrobnou verzi výpočtu rozpětí újmy, která by neměla důvěrnou povahu a z které by vyplývalo, že újma byla zjištěna u 100 % objemu dovozu od společností zařazených do vzorku, včetně úprav provedených Komisí. Komise žádost zamítla a připomněla komoře CCCMC, že výpočty cenového podbízení byly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku zpřístupněny pouze proto, že výpočty jsou specifické pro danou společnost a obsahují citlivé údaje o cenách, a jsou proto ze své podstaty důvěrné. Všichni poskytovatelé údajů měli možnost podrobně ověřit příslušný výpočet provedený Komisí a vyjádřit se k němu.

(109)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC tvrdila, že Komise neposkytla věcný základ pro zjištění existence cenového podbízení „u 100 % objemů dovozu společností zařazených do vzorku“ vzhledem k tomu, že existuje nesoulad mezi formami lysinu.

(110)

Komise informovala, že podrobnosti o výpočtech cenového podbízení jsou důvěrné a že byly sděleny dotčeným čínským vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Komise tvrdila, že použitý přístup je v souladu se základním nařízením.

(111)

Komora CCCMC dále tvrdila, že Komise neposkytla věcný základ pro zjištění, že údajně nízké ceny čínského dovozu způsobily stlačení cen výrobního odvětví Unie, a že prozatímní nařízení se o stlačení cen ani nezmiňuje.

(112)

Komise objasnila, že 250. a 289. bod odůvodnění prozatímního nařízení popisují stlačování cen prováděné čínským dovozem. Komise vysvětlila, že čínský dovoz se v období šetření výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a čínské ceny byly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což vedlo ke snížení prodejních cen výrobního odvětví Unie a k dalšímu prohloubení finančních ztrát. Prokázaly to objemy čínského dovozu, podíl na trhu a průměrná dovozní cena. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(113)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 244. až 250. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(114)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 251. až 254. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(115)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 255. až 258. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(116)

Revize údajů o čínském dovozu lysinu v období šetření, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění a uvedeno v revidované tabulce 3, měla dopad na tabulku 6 prozatímního nařízení. Konečné znění tabulky 6 je následující:

„Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(117)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 259. až 261. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 262. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(119)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 263. až 265. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(120)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 266. až 267. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(121)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 268. až 271. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(122)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 272. až 273. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(123)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 274. až 275. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC tvrdila, že se Komise nezabývala připomínkami ohledně zvýšení peněžního toku výrobního odvětví Unie a návratnosti investic.

(125)

Komise tvrdila, že vývoj peněžních toků byl vysvětlen v 278. bodě odůvodnění a návratnost investic v 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Přestože se peněžní tok v období šetření zlepšil díky prodeji ze zásob, zůstal po celé posuzované období záporný. Zdánlivě zlepšující se trend návratnosti investic v období šetření byl způsoben nižší ztrátou ziskovosti než v předchozích letech, která byla způsobena nízkou výrobou v období šetření. Vliv čínského dovozu na pokles objemu výroby byl popsán v oddílech 4.3 a 4.4 prozatímního nařízení. Tvrzení byla zamítnuta.

(126)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 276. až 281. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(127)

Všechna tvrzení, která strany učinily po přijetí prozatímního nařízení, byla zamítnuta. Komise proto na základě zjištění uvedených v prozatímním nařízení dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, a 282. až 286. bod odůvodnění prozatímního nařízení byl tudíž potvrzen.

(128)

Komora CCCMC, konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tvrdily, že prozatímní nařízení se dostatečně nezabývá příčinnou souvislostí mezi čínským dovozem a prodejem výrobního odvětví Unie a tím, zda dovoz lysinu z Číny skutečně způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Částečně se proto opíralo o vlastní (alternativní) údaje konfederace CESFAC o dovozu, které Komise odmítla, jak je řádně vysvětleno v oddíle 4.3 výše.

(129)

Komora CCCMC, konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tvrdily, že vývoj objemu prodeje výrobního odvětví Unie nemá žádnou souvislost s vývojem čínského dovozu, zejména proto, že objem čínského dovozu v období od roku 2021 do roku 2022 klesl a výrobní odvětví Unie tohoto poklesu nevyužilo, neboť jeho prodej se v roce 2022 rovněž snížil. Jak však vyplývá z tabulek 2 a 3 prozatímního nařízení, spotřeba mezi lety 2021 a 2022 výrazně poklesla, a to mnohem silněji než objem čínského dovozu, a proto výrobní odvětví Unie nemělo možnost získat zpět část objemu ztraceného na čínských trzích, i kdyby to bylo možné z hlediska nákladů a cen. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(130)

Komora CCCMC rovněž tvrdila, že Komise neprokázala cenové podbízení a to, že čínský dovoz způsobil pokles cen výrobního odvětví Unie a stlačení cen. V tomto ohledu Komise uvedla, že ceny dumpingového čínského dovozu byly mnohem nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a dovozní ceny lysinu z Brazílie, Indonésie a Jižní Koreje (tabulka 12 prozatímního nařízení). Je tedy zřejmé, že cena čínského lysinu, který měl po celé posuzované období dominantní postavení na trhu Unie, působila na výrobní odvětví Unie a také na dovoz z jiných než čínských zdrojů stlačením cen a poklesem cen. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(131)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC tvrdila, že není splněn test pozitivního přiřazení dopadu čínského dovozu prostřednictvím jeho objemu, cenových účinků a dopadu na výrobní odvětví Unie a že čínský dovoz nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Komora CCCMC tvrdila, že Komise dostatečně podrobně nezkoumala, jak se objemy a ceny předmětného dovozu vzájemně ovlivňovaly s cenami domácích obdobných výrobků v posuzovaném období, aby způsobily cenové podbízení a stlačování cen a újmu výrobnímu odvětví Unie.

(132)

Komise s tímto názorem nesouhlasila a měla za to, že v oddíle 4 prozatímního nařízení a v dokumentu poskytujícím konečné informace (který je uveden v oddíle 4 tohoto nařízení) byla v tomto ohledu poskytnuta dostatečná úroveň analýzy. Tvrzení bylo zamítnuto.

(133)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 288. až 291. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(134)

Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys uvedly, že k újmě, kterou žadatel uvedl, v posuzovaném období, zejména v roce 2022 významně přispěl dovoz ze třetích zemí a že Komise neposoudila dopad dovozu z jiných třetích zemí na újmu v posuzovaném období.

(135)

Komise připomněla, že vliv, který mohl mít dovoz z jiných třetích zemí na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, analyzovala v 292. až 298. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V této analýze dospěla k závěru, že i) podíl jiných třetích zemí než Číny na trhu se od roku 2020 do období šetření snížil o 4 % a v období šetření činil [20 % – 25 %] a ii) dovozní ceny dumpingového čínského dovozu byly mnohem nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a dovozní ceny lysinu z Brazílie, Indonésie a Jižní Koreje, tří ze čtyř dalších zdrojů dovozu; zatímco ceny dovozu z USA byly na podobné úrovni – avšak objem dovozu z USA se od roku 2020 do období šetření snížil na polovinu. Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tato zjištění nezpochybnily, a tvrzení bylo tudíž zamítnuto. Revize údajů o čínském dovozu lysinu v období šetření, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění a uvedeno v revidované tabulce 3, měla v období šetření dopad na podíl vyvážejících výrobců lysinu, kteří nejsou čínskými vyvážejícími výrobci, na trhu. Komise sdělila rozmezí v tabulce 12 prozatímního nařízení. Nové podíly na trhu zůstávají v rozmezích sdělených v prozatímním nařízení.

(136)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 292. až 298. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(137)

Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tvrdily, že prodej na vývoz, který představuje 20 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie, představuje významný podíl, který nelze v analýze Komise brát na lehkou váhu.

(138)

Komise z důvodů vysvětlených v 300. a 301. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (zejména objem, trend vývoje objemu a ceny) měla za to, že tyto prodeje neoslabily příčinnou souvislost.

(139)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC tvrdila, že špatná vývozní výkonnost, vlastní dovozy a přesun zaměření z lysinu na speciální výrobky a špatná předchozí finanční situace narušily údajnou příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a zjištěnou podstatnou újmou.

(140)

Komise tvrdila, jak je vysvětleno v 300. a 301. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že vývoz výrobního odvětví Unie klesal lineárně s poklesem výroby v posuzovaném období. Komise již v oddíle 4.3 prozatímního nařízení a v dokumentu poskytujícím konečné informace (uvedeném v oddíle 4.3 výše) prokázala, že pokles výroby byl způsoben čínským dovozem. Pokud jde o tvrzení týkající se vlastního dovozu, Komise v 303. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila, že tento dovoz byl považován za dovoz s omezeným významem a jeho cílem bylo zlepšit stav peněžního toku výrobního odvětví Unie. Podobně v 310. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že výroba jiných aminokyselin je oddělena od výrobního procesu lysinu a nemá vliv na využití kapacity závodu na výrobu lysinu. Komise rovněž tvrdila, že tvrzení o špatné předchozí hospodářské situaci výrobního odvětví Unie bylo dostatečně řešeno v 312. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(141)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 299. až 301. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(142)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 302. až 313. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(143)

Všechna tvrzení, která strany učinily po přijetí prozatímního nařízení, byla zamítnuta. Komise proto na základě zjištění uvedených v prozatímním nařízení dospěla k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(144)

Komora CCCMC, konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tvrdily, že ve spisu, který není důvěrný, nebyly uvedeny žádné informace týkající se investičních plánů a odložených projektů a že tato částka by neměla být použita při výpočtu cílového zisku, přičemž upřesnily, že „běžné podmínky hospodářské soutěže“ nelze ztotožňovat s „ideálními podmínkami hospodářské soutěže“ a že posouzení cílového zisku musí být provedeno s ohledem na skutečné (běžné) podmínky hospodářské soutěže na dotčeném trhu.

(145)

Žadatel uvedl, že hlavními aspekty jeho strategie byla industrializace výroby kyseliny glykolové a vytvoření dodatečné výrobní kapacity pro valin a že tyto dva projekty vyžadovaly značné investice. Vzhledem ke špatným hospodářským výsledkům způsobeným dumpingovým lysinem z Číny nebyl žadatel nikdy schopen tyto investice realizovat.

(146)

Komise připomněla, že v prozatímním nařízení a poznámce ke spisu (17) vysvětlila, že ověřila informace poskytnuté v tomto ohledu žadatelem a shledala, že tvrzení je oprávněné. Rovněž vysvětlila, jakým způsobem stanovila příslušnou úpravu. Z důvodu zachování důvěrnosti nebylo možné poskytnout žádné podrobnosti o investičních plánech a odložených projektech žadatele. Komise se domnívala, že za běžných podmínek hospodářské soutěže by trh nebyl narušen dumpingovým dovozem, který by způsobil újmu. Ověřené tvrzení o ušlých investicích lze jednoznačně spojit s narušenou situací na trhu, a Komise proto potvrdila, že úprava cílové ceny podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení je oprávněná.

(147)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC tvrdila, že podstatné skutečnosti neprokazují oprávněnost úprav podle čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení. Komora CCCMC tvrdila, že ušlé investice nelze jednoznačně spojit s narušenou situací na trhu.

(148)

Komise tvrdila, že z důvodu důvěrnosti byly informace obsažené v poznámce ke spisu uvedené ve 146. bodě odůvodnění považovány za dostatečné k doložení toho, že odložené investiční plány souvisely s dumpingovým dovozem z Číny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(149)

Zadruhé, komora CCCMC a konfederace CESFAC nesouhlasily s výpočtem současných a budoucích environmentálních nákladů výrobního odvětví Unie, který Komise provedla podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení, a to i s ohledem na úpravu cílové ceny. Komora CCCMC tvrdila, že environmentální normy uplatňované Komisí uměle navyšují cílovou cenu a že pravidla WTO nepovolují používat antidumpingové politiky k extrateritoriálnímu prosazování environmentálních nebo pracovních norem. Komora CCCMC rovněž nesouhlasila s výpočtem budoucích nákladů na emisní povolenky, tvrdila, že částka vypočtená Komisí je nadhodnocená, a uvedla, že žadatel trvale dostával více bezplatných emisních povolenek, než kolik potřeboval k pokrytí svých skutečných emisí. Žadatel zpochybnil tvrzení komory CCCMC, že odvětví lysinu v EU obdrželo více povolenek, než kolik potřebovalo k pokrytí svých skutečných emisí, a uvedl, že komora CCCMC zohlednila pouze údaje o jednom zařízení ve francouzském rejstříku a že výroba aminokyselin není způsobilá pro náhradu nepřímých nákladů na emise CO2 spojené s elektřinou.

(150)

Komise tvrzení komory CCCMC a konfederace CESFAC zamítla. Poznamenala, že množství obdržených emisních povolenek vychází z objemu výroby v předchozích letech. Žadatel proto obdrží na několik příštích let méně povolenek, protože objem jeho výroby byl v posledních letech nižší v důsledku tlaku dumpingových dovozů. Použité údaje jsou tedy reálné, ověřené částky a nejsou nadhodnocené, jak tvrdí strany. Pokud jde o údajnou neslučitelnost zahrnutí současných a budoucích environmentálních nákladů do cílové ceny s pravidly WTO, toto tvrzení bylo nepodložené a vycházelo z nesprávného předpokladu, že výpočet cílové ceny má extrateritoriální účinky nebo že jeho účelem bylo prosazovat environmentální nebo pracovní normy ve třetích zemích.

(151)

Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys rovněž uvedly, že metodika Komise pro výpočet nákladů na emisní povolenky zřejmě vychází z celkového objemu emisí znečišťujících látek, které jsou v současné době připisovány žadateli, a nikoli pouze z emisí spojených s výrobou lysinu. Komise upřesnila, že odhadované budoucí dodatečné náklady stanovila pouze ve vztahu k výrobě dotčeného výrobku a k výrobkům na předcházejícím trhu, které produkují emise CO2. Metodika byla vysvětlena ve zmíněné poznámce ke spisu.

(152)

Komora CCCMC dále zpochybnila cílový zisk ve výši 10,69 % jako nerealistický a nepřiměřený scénář. Komise připomněla, že metodika výpočtu cílové ceny je uvedena v 318. až 326. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a striktně se řídí ustanoveními čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení. Komise uplatnila přiměřené ziskové rozpětí stanovené v základním nařízení ve výši 6 %. Následně Komise na základě ověřených údajů výrobního odvětví Unie vypočítala ušlé investice, výdaje na výzkum a vývoj, na inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) a emisní povolenky ve výši 4,69 %. Komora CCCMC nevysvětlila, proč považuje výslednou úpravu za nereálnou a nepřiměřenou, a toto tvrzení se tudíž zamítá.

(153)

Po poskytnutí konečných informací komora CCCMC zopakovala, že přístup Komise ke stanovení cílového zisku ve výši 10,69 %, který se skládá ze základního zisku, výdajů na IVVI a nákladů emisní povolenky, byl nesprávný. Komora CCCMC tvrdila, že výrobní odvětví Unie bylo po celé posuzované období ztrátové a že použití ziskového rozpětí ve výši 6 % bylo věcně a právně neoprávněné. Komora CCCMC tvrdila, že vzhledem k neexistenci zisku výrobního odvětví Unie měl být cílový zisk stanoven na 6 %.

(154)

V 320. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie utrpělo během celého posuzovaného období ztráty a údaje o výrobním odvětví Unie nebylo možné použít, stanovila Komise ziskové rozpětí ve výši 6 % jako základní zisk. Dále byla na základě ověřených investičních plánů výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 146. bodě odůvodnění výše, vypočtena úroveň investic, výzkumu a vývoje a inovací ve výši 4,69 % za běžných podmínek hospodářské soutěže a přičtena k základnímu zisku, aby se získal cílový zisk.

(155)

Komise se domnívala, že komora CCCMC má pravdu v tom, že vzhledem k neexistenci zisku výrobního odvětví Unie z důvodu významného dovozu z Číny v průběhu celého posuzovaného období by měl být základní zisk skutečně stanoven na 6 % v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení (18). Komise však poznamenala, že tento základní zisk je podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení stanoven jako minimální, nikoli maximální úroveň. Kromě toho je třeba tento základní zisk upravit v případě, že výrobní odvětví Unie oprávněně požaduje, aby cílový zisk zahrnoval částku ušlých výdajů na výzkum, vývoj a inovace. 4,69 % představuje pouze tu částku, která má být připočtena k základnímu zisku. Výklad komory CCCMC by vedl k nelogickému závěru, že výrobní odvětví v situaci odvětví lysinu mělo nárok na zisk ve výši 6 % bez ohledu na to, zda úspěšně tvrdí, že mělo ušlé investice.

(156)

Komise proto konstatovala, že stanovený celkový cílový zisk ve výši 10,69 %, tj. včetně základního zisku a investic do výzkumu a vývoje za běžných podmínek hospodářské soutěže, je v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(157)

V každém případě, i kdyby bylo tvrzení přijato a celkový cílový zisk by byl stanoven na 6 %, výsledná rozpětí újmy by byla pro všechny strany stále výrazně vyšší než dumpingová rozpětí, která stanovila výši cel. Komise proto považovala toto tvrzení za sporné, protože by nemělo dopad na výši cla pro žádného z vyvážejících výrobců.

(158)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 328. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(159)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Výše konečného cla je uvedena níže v 204. bodě odůvodnění.

(160)

Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys tvrdily, že společnost Eurolysine a její předchůdci mnohokrát slíbili zvýšit výrobu lysinu a tento slib trvale neplnili, přestože se jim dostávalo dlouhodobé ochrany a značné finanční podpory ze strany francouzského státu.

(161)

Komise zopakovala, že vzhledem k převažující přítomnosti dumpingového čínského dovozu na trhu Unie za ceny nižší, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Unie, bylo výrobní odvětví Unie nakonec nuceno upravit objem výroby na velmi nízkou úroveň.

(162)

Žadatel uvedl, že od zahájení šetření se zvýšila poptávka po lysinu vyráběném v Evropě, což následně zvýšilo výrobu společnosti Eurolysine, a tvrdil, že výrobní odvětví Unie plánuje masivně rozšířit výrobu lysinu a zvýšit produkci aminokyselin (jako je lysin, tryptofan, valin, izoleucin, leucin a arginin) v Unii prostřednictvím investičního plánu ve výši 130 milionů EUR v období do roku 2030 s cílem rozvíjet výrobní kapacitu společnosti Eurolysine, zlepšit jeho energetickou účinnost a modernizovat stávající zařízení. Žadatel zdůraznil, že nepřijetí antidumpingových opatření by mělo za následek uzavření zařízení společnosti Eurolysine.

(163)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zájmu výrobního odvětví Unie, byl potvrzen 331. až 335. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(164)

Evropská federace výrobců krmných směsí (FEFAC) tvrdila, že antidumpingová opatření mohou narušit dovoz lysinu, neboť výroba v Unii a v jiných třetích zemích nemůže nahradit dovoz z Číny a uspokojit poptávku v Unii. Dánské sdružení pro obilí a krmiva (DAKOFO) uvedlo, že omezením dovozu z Číny hrozí, že navrhovaná cla vytvoří monopolizovaný trh, omezí možnosti dodávek pro výrobce krmiv v EU a zvýší volatilitu cen.

(165)

Společnost Barentz dále tvrdila, že kombinovaná kapacita výrobního odvětví Unie a třetích zemí (kromě Číny) nepostačuje k pokrytí spotřeby lysinu v Unii, která během období šetření činila přibližně 435 000 tun. Společnost Barentz zdůraznila, že výrobní odvětví Unie a další třetí země mohou dodávat přibližně 41 % celkové poptávky EU po lysinu, zatímco samotné výrobní odvětví EU by mohlo dodávat pouze 18 % poptávky v EU, což vede k nedostatku ve výši 59 % pro uspokojení poptávky uživatelů. Společnost Barentz dospěla k závěru, že uživatelé a dovozci lysinu v EU budou nuceni nadále získávat většinu své poptávky po lysinu z Číny a platit antidumpingové clo, což by vedlo ke zvýšení nákladů na lysin pro výrobce krmiv a zemědělce.

(166)

Žadatel uvedl, že stanovisko federace FEFAC vychází z řady nesprávných předpokladů, konkrétně z toho, že výroba lysinu v Unii zůstane na stejné úrovni a v případě uložení opatření se nezvýší, že čínští dodavatelé se v případě uložení opatření stáhnou z evropského trhu a že dodavatelé z jiných třetích zemí než z Číny nesplňují regulační požadavky pro prodej lysinu uživatelům krmiv v EU. Žadatel dále poznamenal, že v Číně existují rozsáhlé nadbytečné kapacity, které se s ohledem na nejnovější obchodní opatření v Brazílii a USA zaměří na trh Unie.

(167)

Pokud jde o nevyužité výrobní kapacity lysinu v Brazílii, Indonésii, Korejské republice a USA, žadatel uvedl, že tito vyvážející výrobci v minulosti, před výrazným zvýšením dodávek lysinu z Číny, tj. před posuzovaným obdobím, dodávali zákazníkům v Unii větší objem tohoto výrobku. Žadatel tvrdil, že volné kapacity v jiných třetích zemích než v Číně se v roce 2023 pohybovaly mezi 500 000 a 600 000 tunami. Žadatel dospěl k závěru, že antidumpingová opatření zvýší atraktivitu trhu Unie pro výrobce lysinu v Unii a ve třetích zemích prostřednictvím spravedlivé hospodářské soutěže.

(168)

Pokud jde o výrobu a další volnou výrobní kapacitu v jiných třetích zemích než v Číně, Komise uvedla, že v posuzovaném období byla v Číně obrovská nadvýroba lysinu (přibližně 2 500 000 tun výroby, zatímco na domácím trhu se spotřebovalo pouze 300 000 tun). Na základě analýzy údajů o výrobní kapacitě a výrobě v Brazílii, Indonésii, Jižní Koreji a USA, jak je uvádí Feedinfo, Komise zjistila, že v jiných třetích zemích než v Číně existovaly v roce 2023 další nevyužité výrobní kapacity v celkové výši 500 000 tun (19). Tyto další volné kapacity, které jsou vyšší než celková velikost trhu EU, doplňují 100 000 tun lysinu, které již byly v období šetření dovezeny z jiných třetích zemí než z Číny. Na základě toho Komise očekávala, že vzhledem k tomu, že uložení konečných opatření obnoví konkurenční situaci na trhu v Unii s vyššími cenami, budou tato opatření pobídkou pro výrobce ze třetích zemí, aby zvýšili svůj prodej v EU. V posledních letech mohly jiné třetí země než Čína vyvážet do Unie pouze kapalný lysin, neboť tento segment trhu nebyl cílem čínského dovozu, který se zaměřoval na největší skupinu výrobků, tj. lysin-hydrochlorid a lysin-sulfát. Zavedením opatření se tato situace změnila. Výše uvedená analýza proto potvrdila, že bezpečnost dodávek není ohrožena; výrobní odvětví EU výrazně zvýší objem výroby a prodeje, čínský dovoz nebude zastaven a na trhu se zvýší nabídka nečínského dovozu, který by v případě potřeby mohl uspokojit celou poptávku po dováženém lysinu. Jak je vysvětleno ve 162. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie obnovilo výrobu lysinu. Žadatel předložil údaje o výrobě, které prokazují podstatné zvýšení výroby od července 2024 s cílem dosáhnout plné výrobní kapacity v roce 2026 (20).

(169)

Komise dále usoudila, že konečná antidumpingová cla, která jsou stanovena na úrovni dumpingu, nejsou prohibitivní. Důvody jsou tyto: zaprvé, rozpětí prodeje pod cenou bylo výrazně nad úrovní cel (viz tabulka ve 204. bodě odůvodnění); zadruhé, na základě cen zjištěných v posuzovaném období by se cena dovozu z Číny (tabulka 4 v prozatímním nařízení) s konečným antidumpingovým clem pohybovala v podobném cenovém rozpětí jako ceny dovozu z jiných třetích zemí než z Číny (tabulka 12); zatřetí, dopad cla na uživatele je omezený, jak je vysvětleno níže v oddíle 7.3.2. Proto se očekávalo, že čínský dovoz do Unie bude, byť v nižších objemech, pokračovat, neboť i po zavedení antidumpingových opatření zůstane konkurenceschopný. Očekávalo se, že opatření zaručí pokračující a rostoucí dodávky od výrobce z Unie a obnoví rovné podmínky, aniž by blokovala čínský dovoz. Komise proto měla za to, že po obnovení rovných podmínek budou ostatní výrobci lysinu ze třetích zemí, kteří nejsou čínskými výrobci, schopni přizpůsobit se tržním podmínkám a v případě potřeby zvýšit objem dovozu lysinu do Unie. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(170)

Jelikož nebyly ohledně zájmu dovozců vzneseny žádné další připomínky, byly připomínky týkající se zájmu dovozců zamítnuty. Z tohoto důvodu byl 336. až 340. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(171)

Dánské sdružení pro obilí a krmiva (DAKOFO) uvedlo, že navrhovaná antidumpingová cla způsobí dánským výrobcům krmiv dodatečné roční náklady ve výši přibližně 230 milionů dánských korun (30,8 milionu EUR) a že tyto náklady budou v konečném důsledku přeneseny na chovatele hospodářských zvířat, což sníží jejich konkurenceschopnost na světovém trhu a zvýší náklady na výrobu potravin v Dánsku a v Unii.

(172)

Sdružení DAKOFO vyzvalo Komisi, aby zvážila alternativní opatření, která by řešila obavy, aniž by poškodila konkurenceschopnost výrobců krmiv a chovatelů hospodářských zvířat v EU, jako je usnadnění investic do dalších kapacit na výrobu lysinu v Evropě, snížení závislosti na dovozu prostřednictvím tržních, nikoli protekcionistických opatření, a zefektivnění schvalovacích procesů pro alternativní krmné složky a zajištění přístupu evropských výrobců krmiv k surovinám za konkurenceschopné světové ceny.

(173)

Společnost Barentz a konfederace CESFAC tvrdily, že přijetí antidumpingových opatření bude mít negativní dopad na zájmy Unie, neboť negativní dopad na celý hodnotový řetězec lysinu v Unii by převážil nad zájmy žadatele a uložení antidumpingových opatření by vedlo k výraznému zvýšení nákladů na krmiva a oslabení hospodářské soutěže na trhu Unie. Konfederace CESFAC dále uvedla, že navazující uživatelské odvětví vytváří malá zisková rozpětí a že krmivo představuje přibližně 65 % nákladů na výrobu výrobků z vepřového a drůbežího masa.

(174)

Společnost Barentz uvedla, že zemědělci budou čelit vyšším nákladům, které budou muset kvůli velmi nízkým ziskovým maržím přenést na své zákazníky. Společnost Barentz se obávala, že se zavedením opatření se zemědělci stanou méně konkurenceschopnými ve srovnání s producenty hospodářských zvířat ze třetích zemí, kteří nejsou vystaveni zvýšeným nákladům na lysin a mohou dokonce těžit z nižší ceny lysinu, protože čínští vývozci by mohli přesměrovat své objemy lysinu do třetích zemí.

(175)

Pokud jde o připomínky sdružení DAKOFO a společnosti Barentz k dopadu cla na finanční situaci zemědělců, Komise konstatovala, že tato tvrzení nejsou podložená. V každém případě měla Komise za to, že dodatečné náklady na výrobu krmiv ve výši méně než 1 % pro výrobce krmiv (viz 179. bod odůvodnění níže) nemusí nutně znamenat dodatečné náklady pro zemědělce, a to v závislosti na tom, jakou část svých nákladů mohou výrobci krmiv na zemědělce přenést. Dodatečné zvýšení nákladů vedlo v každém případě k mnohem menšímu růstu nákladů na výrobu vepřového a drůbežího masa, protože krmivo je důležitou, ale nikoliv jedinou složkou nákladů na chov. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(176)

Ostatními připomínkami sdružení DAKOFO, konfederace CESFAC a společnosti Barentz se Komise zabývala v oddíle 7.3.2.

(177)

Evropská federace výrobců krmných směsí (FEFAC) předložila posouzení dopadů prozatímního antidumpingového cla na dovoz lysinu z Číny. Studie vycházela ze simulací provedených v sedmi regionech Unie (zahrnujících 25 členských států) a zkoumala různé scénáře zvýšení cen lysinu v důsledku zavedení antidumpingových opatření oproti výchozímu stavu odpovídajícímu průměrné ceně lysin-sulfátu a lysin-hydrochloridu v období od ledna 2023 do března 2024. Federace FEFAC dospěla k závěru, že by mohlo dojít ke zvýšení výrobních nákladů na průmyslová krmiva pro prasata a drůbež v rozmezí 1,11 % – 1,51 % na kombinované úrovni EU, což by znamenalo zvýšení nákladů na výrobu průmyslových krmiv pro prasata a drůbež o 300 až 400 milionů EUR v závislosti na scénáři a odhadované dodatečné náklady na domácí míchání ve výši 100 až 140 milionů EUR. Pokud jde o spotřebu sójového šrotu, federace FEFAC odhaduje, že může dojít ke zvýšení poptávky o 450 000 až 600 000 tun.

(178)

Pokud jde o posouzení dopadů provedené federací FEFAC, Komise zjistila několik podstatných nedostatků, zejména pokud jde o výpočet cen CIF, který nadhodnotil dopad prozatímně stanovených cel. Komise rovněž uvedla, že scénáře federace FEFAC vycházely z úrovní cla v prozatímním nařízení, které byly výrazně vyšší než nakonec stanovené úrovně.

(179)

S ohledem na revidovanou výši cel Komise posoudila jejich dopad na základě ověřených odpovědí na dotazník jediného spolupracujícího uživatele, skupiny Vall Companys, významného výrobce krmiv a masných výrobků. Komise uplatnila na jejich nákupy lysinu v období šetření konečná antidumpingová cla a zjistila, že podíl lysinu na jejich nákladech na výrobu krmiv se zvýší o méně než 1 %. To platí za předpokladu nejhoršího scénáře, že všechny ostatní okolnosti (nákupní zdroje, nákupní ceny bez cla, složení krmiv) zůstanou stejné, což je nepravděpodobné, neboť lze očekávat, že se hospodářské subjekty přizpůsobí změněným okolnostem a v důsledku toho sníží své náklady nákupem z levnějších zdrojů (např. z jiných třetích zemí mimo Čínu), nákupem ze zdrojů, na něž se antidumpingová cla nevztahují, nebo změnou složení krmiv na nižší obsah lysinu. Komise se mimo jiné domnívala, že uživatelé mohou přejít k levnějším dodavatelům lysinu (bez ohledu na to, zda podléhají antidumpingovým clům, či nikoli) nebo upravit receptury svých krmných směsí tak, aby obsahovaly méně lysinu.

(180)

Na tomto základě Komise tvrdila, že dopad opatření na výrobce krmiv je velmi omezený.

(181)

Po poskytnutí konečných informací federace FEFAC tvrdila, že od zahájení šetření se cenová nabídka lysinu zvýšila o 47 %, což by mělo další dopad na uživatele lysinu (odhadem 220–240 milionů EUR pro krmivářské odvětví a 300 milionů EUR pro domácí míchání), než bylo vypočteno v původním posouzení dopadů provedeném federací FEFAC.

(182)

Komise v 214. bodě odůvodnění níže uvedla, že na základě statistik Eurostatu o dovozu se ceny čínského dovozu po období šetření zvýšily a byly o 9–15 % vyšší než průměrné ceny v období šetření, nikoli o 47 %. Komise ve 179. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že podíl lysinu na nákladech na výrobu krmných produktů by se zvýšil o méně než 1 %. I při zvýšení ceny lysinu o 9–15 % zůstává dopad na náklady na krmiva nižší než 1 %. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(183)

Konfederace CESFAC a společnost Vall Companys uvedly, že zvýšení nákladů na krmiva o méně než 1 % znamená pro všechny výrobce krmiv v Unii přibližně 220 milionů EUR, a považovaly tyto dodatečné náklady za důležité vzhledem k nízkým ziskům výrobců krmiv a výrobců masa.

(184)

Komise vzala na vědomí argumenty předložené konfederací CESFAC a tvrdila, že Komise pečlivě analyzovala dopad dodatečných nákladů a možnost uživatelů lysinu tyto dodatečné náklady absorbovat nebo přenést na jiné uživatele. Komise dospěla ve 179. bodě odůvodnění výše k závěru, že zvýšení nákladů na krmiva o méně než 1 % mohou absorbovat nebo přenést navazující odvětví.

(185)

Společnost Barentz a federace FEFAC tvrdily, že hlavní možností, jak nahradit lysin jako krmnou přísadu, je použití zdrojů surových bílkovin, jako je sója, a že po zavedení antidumpingových cel se zvýší spotřeba sóji v krmivech. Sója je pro výrobu krmiv méně nákladově efektivním řešením a má negativní dopad na životní prostředí, protože produkce sóji je spojena s odlesňováním ve třetích zemích a používání sóji v krmivech by přispělo ke zvýšení emisí metanu, oxidu dusného a oxidu uhličitého v Unii. Federace FEFAC ve svém posouzení dopadů odhadla nárůst spotřeby sójového šrotu o 3 %, což znamená zvýšení poptávky po sójovém šrotu o 500 000 tun, který by bylo nutné dovážet ze třetích zemí. Sdružení DAKOFO opětovně zdůraznilo negativní environmentální a hospodářské důsledky a uvedlo, že dánští výrobci krmiv mohou za účelem kompenzace vyšších cen lysinu upravit složení krmiv, což povede ke zvýšení roční poptávky po dovozu sóji přibližně o 20 000 až 40 000 tun ročně, což pro dánské výrobce krmiv znamená ztrátu ve výši 1 až 2 milionů EUR.

(186)

Pokud jde o obavy týkající se životního prostředí, žadatel zdůraznil, že uhlíková stopa lysinu vyráběného v Unii je pětkrát nižší než uhlíková stopa lysinu vyráběného v Číně a třikrát nižší než u lysinu vyráběného v jiných třetích zemích než v Číně. Tvrdil, že pokračující dovoz čínského lysinu proto přispívá k problému úniku uhlíku a podkopává Zelenou dohodu pro Evropu a další ambice Unie v oblasti životního prostředí.

(187)

Komise analyzovala tvrzení o negativním dopadu na životní prostředí a konstatovala, že v posouzení dopadu chybí řádná korelace mezi zvýšenou cenou lysinu a procentem objemu krmiva, které by přešlo na sóju jako zdroj surového lysinu. Posouzení dopadů sice správně určilo, že sóju lze použít v krmivech jako náhradu lysinu, ale neposkytlo přesvědčivé výsledky ohledně zvýšeného objemu dovozu vzhledem k řadě nesprávných předpokladů, jež posouzení dopadů obsahuje. Navíc i v případě, že by se dovoz sójového šrotu do Unie měl zvýšit, podléhal by tento dovoz nařízení EU o produktech, které nezpůsobují odlesňování (21), které by řešilo případné obavy environmentální povahy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(188)

Po poskytnutí konečných informací konfederace CESFAC a společnost Vall Companys tvrdily, že Komise neposoudila bezpečnost dodávek sójového šrotu s ohledem na cla USA a následná protiopatření třetích zemí. Konfederace CESFAC a společnost Vall Companys uvedly, že americká cla na čínský dovoz a následná odvetná opatření přijatá Čínou narušila globální obchodní toky se sójou. Konfederace CESFAC a společnost Vall Companys tvrdily, že dovoz brazilské sóji do Číny se v budoucnu zvýší na úkor dovozu americké sóji do Číny, což způsobí přímou konkurenci dovozu brazilské sóji do Unie. Konfederace CESFAC a společnost Vall Companys dále očekávaly zvýšení ceny sóji v důsledku možného nedostatku na trhu Unie způsobeného zvýšeným dovozem sóji do Číny a nařízením EU proti odlesňování.

(189)

Komise uvedla, že od počátku roku 2025 se cla USA a následná odvetná opatření neustále vyvíjela, a proto bylo obtížné stanovit dopad na dovoz sóji do Unie. Pokud jde o dovoz sóji z Brazílie, Komise uvedla, že obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem sníží vývozní cla, která Mercosur uvalil na vývoz sójových produktů do EU, jež jsou jednou z klíčových surovin pro krmení hospodářských zvířat v EU. Komise rovněž uvedla, že konfederace CESFAC a společnost Vall Companys uznaly, že kolísání cen má dopad i na dovoz sóji. Toto tvrzení nebylo v rozporu s „principem nejnižších nákladů na recepturu“. Naopak při zvýšení ceny sóji se výrobci krmiv pravděpodobně rozhodnou pro lysin.

(190)

Federace FEFAC tvrdila, že ne všichni výrobci krmných směsí v EU jsou vybaveni zařízením na zpracování kapalného lysinu, a proto je nadále nutné dovážet lysin-hydrochlorid a lysin-sulfát z Číny. Také konfederace CESFAC tvrdila, že pevné formy lysinu v prášku a kapalné formy lysinu nejsou pro uživatele z praktického nebo technologického hlediska vzájemně zaměnitelné a že uložení antidumpingových opatření by nepřiměřeně postihlo malé a střední výrobce krmiv, výrobce premixů a výrobce krmiv v zemědělských podnicích, kteří jsou závislí na pevných formách lysinu vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci a nemohou přejít na kapalné formy lysinu.

(191)

Žadatel tvrdil, že spotřeba kapalného lysinu ve Španělsku byla v minulých letech podstatně vyšší, což naznačuje, že zákazníci se neomezují pouze na lysin-hydrochlorid a lysin-sulfát. Žadatel tvrdil, že španělské krmivářské společnosti jsou schopny spotřebovat mnohem větší množství kapalného lysinu, aniž by musely investovat do nového vybavení, a že nárůst spotřeby kapalného lysinu v letech 2023 až 2024 potvrzuje, že s pozitivním účinkem antidumpingového šetření se již od zahájení šetření na trh EU vracejí dodavatelé lysinu z jiných zemí než z Číny a budou v tom pokračovat, pokud budou opatření s konečnou platností uložena.

(192)

Pokud jde o možnost uživatelů přejít v případě potřeby z lysinu v prášku na kapalný lysin nebo naopak, Komise zjistila, že z údajů Feedinfo vyplývá, že spotřeba kapalného lysinu byla v roce 2021 mnohem vyšší než v letech následujících (22). Vzhledem k tomu, že Čína kapalný lysin do EU nevyváží, lze tento vývoj přičíst ztrátě množství a podílu na trhu jiných třetích zemí než Číny a výrobního odvětví Unie. Feedinfo také ukazuje nárůst spotřeby kapalného lysinu mezi lety 2023 a 2024, což naznačuje, že řada uživatelů již může přecházet mezi lysinem v prášku a kapalným lysinem. Žadatel dále předložil údaje ze specializovaných informací o trhu, které dokazují, že dovoz lysin-hydrochloridu z jiných třetích zemí než z Číny se v roce 2024 po zahájení šetření výrazně zvýšil (z 207 tun v prvním čtvrtletí na 3 262 tun ve čtvrtém čtvrtletí), zatímco z jiných třetích zemí než z Číny se v posuzovaném období žádný lysin-hydrochlorid nevyvážel (23). Komise proto dospěla k závěru, že výrobci krmiv budou mít i nadále k dispozici jak lysin v prášku, tak kapalný lysin, a to i v případě snížení dovozu z Číny.

(193)

Zadruhé, Komise poznamenala, že důvod, proč kapalný lysin v posuzovaném období nejdůležitějším typem výrobku dováženým do Unie z jiných zemí než z Číny, nesouvisel s neschopností výrobců ze třetích zemí vyrábět nebo prodávat lysin-hydrochlorid nebo lysin-sulfát, ale s převažující přítomností čínského dovozu lysin-hydrochloridu a lysin-sulfátu na trhu, což vedlo k poklesu cen. Po uložení opatření bude pro výrobce ze třetích zemí opět atraktivní prodávat v Unii jiné výrobky než kapalný lysin. Při standardním způsobu výroby získávají výrobci lysinu nejprve kapalný lysin, který se následně sušením přemění na lysin-hydrochlorid nebo lysin-sulfát. Pro výrobce lysinu se proto jedná o jednoduchý proces přeměny kapalného lysinu na práškovou formu lysinu. Komise toto tvrzení zamítla.

(194)

Jelikož nebyly ohledně zájmu dovozců vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 341. až 347. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(195)

Konfederace CESFAC a skupina Vall Companys zpochybnily, zda se po zavedení antidumpingových opatření zvýší objem prodeje společnosti Eurolysine na trhu Unie. Vyjádřily obavy, že společnost Eurolysine bude po převzetí skupinou Avril prodávat značné objemy lysinu pro vlastní spotřebu, aby podpořila vlastní podnik skupiny Avril, společnost Sanders, která se zabývá výrobou krmiv, a nebude prodávat lysin svým konkurentům v odvětví krmiv.

(196)

Žadatel odmítl, že by existovalo riziko, že by převzetí společnosti Eurolysine skupinou Avril vedlo k zastavení dodávek lysinu na trh Unie. Zdůraznil, že společnost Eurolysine je i nadále nezávislou obchodní jednotkou v rámci skupiny Avril, která navíc není vertikálně integrovanou krmivářskou společností, a proto je z pohledu společnosti Eurolysine společnost Sanders potenciálním zákazníkem stejně jako skupina Vall Companys a jakákoli jiná společnost. Žadatel rovněž uvedl, že společnost Sanders navíc nenakupuje významné objemy lysinu. Komise uvítala ujištění žadatele, že lysin vyráběný v rámci výrobního odvětví Unie nebude vyhrazen pro vlastní spotřebu, a na tomto základě tvrzení zamítla.

(197)

Konfederace CESFAC tvrdila, že obnovení bezcelních autonomních celních kvót na dovoz lysin-hydrochloridu a kapalného lysinu (celní kvóta 092563) a dovoz lysin-sulfátu (celní kvóta 092925) Radou (24) prokazuje, že společnost Eurolysine nadále nevyrábí dostatečné množství lysinu pro zásobování uživatelů v Unii, že uživatelé v EU, kteří vyrábějí krmiva a léčiva, jsou i nadále závislí na dovozu lysinu a že je i nadále v zájmu Unie zajistit dostatečné dodávky lysinu a zabránit narušení trhu. Konfederace CESFAC tvrdila, že prozatímní antidumpingová cla jsou v rozporu s bezcelními autonomními celními kvótami, a nejsou tudíž v zájmu Unie.

(198)

Komise konstatovala, že stávající kvóty jsou Radou pravidelně přezkoumávány, aby se zajistilo, že jejich další existence nebude v rozporu s žádnou jinou politikou Unie. Vzhledem k tomu, že v době schválení bezcelních autonomních celních kvót šetření probíhalo a ještě nebylo dosaženo konečných rozhodnutí, nemá Komise za to, že prozatímní antidumpingová cla jsou v rozporu s bezcelními autonomními celními kvótami pro lysin.

(199)

Komise dále vzala na vědomí společné prohlášení České republiky, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Rumunska, Slovenska, Španělska a Francie o evropském chemickém průmyslu (25), v němž na zasedání Rady pro konkurenceschopnost dne 12. března 2025 (26) vyzvaly k přijetí aktu EU o kritických chemických látkách, přičemž mezi kritické chemické látky zařadily i lysin. Vzhledem k tomu, že osm členských států přímo uvádí lysin jako kritickou chemickou látku, kterou má Unie chránit, Komise při posuzování zájmu Unie zvážila jejich postoj. Komise rovněž měla za to, že vzhledem k významné nadvýrobě v Číně přispívá zachování výroby lysinu v Unii k ekonomické bezpečnosti Unie. Argument, že antidumpingová cla jsou v rozporu s bezcelními autonomními celními kvótami, byl zamítnut.

(200)

Jelikož ohledně zájmu Unie nebyly vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 348. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(201)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(202)

Po poskytnutí konečných informací společnost Eppen uvedla, že vzhledem k omezenému zdroji dodávek, a zejména nedostatečným dodávkám ze strany výrobního odvětví Unie, budou uživatelé v Unii muset pokračovat v dovozu lysinu z Číny a platit antidumpingové clo, což povede ke zvýšení nákladů výrobců krmiv a zemědělců. Společnost Eppen uvedla, že vhodnější formou antidumpingových opatření by byla minimální dovozní cena nebo pevné clo za tunu.

(203)

Toto tvrzení nebylo doloženo a společnost Eppen nevysvětlila, proč by bylo vhodnější stanovit pevné clo. Komise dále zdůraznila, že pevně stanovená cla pravděpodobně nepředstavují účinný prostředek nápravy u zboží, jehož ceny se v průběhu času výrazně mění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(204)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(205)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(206)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (27). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(207)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(208)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(209)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(210)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(211)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(212)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(213)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(214)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(215)

V souladu s čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení musí dojít „vedle výše vývozu, která způsobila újmu během šetřeného období, k podstatnému zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“.

(216)

Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínajícího měsícem následujícím po zahájení tohoto šetření a končícího posledním celým měsícem před uložením prozatímních opatření. Komise zjistila nárůst čínského dovozu o 32 %. Rovněž při srovnání průměrných měsíčních objemů dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období počínaje měsícem následujícího po zahájení tohoto šetření až do měsíce, včetně něj, ve kterém byla uložena prozatímní opatření, zaznamenala Komise nárůst čínského dovozu, a to o 43 %.

(217)

Od zahájení současného šetření se však ceny čínského dovozu zvýšily a v období šetření byly o 9 % – 15 % vyšší než průměrné ceny. Komise nemá ve spise žádné informace o tom, že by navzdory takovému zvýšení cen byla výrobnímu odvětví Unie způsobena další újma.

(218)

Na tomto základě, a zejména s ohledem na výrazné zvýšení cen čínského dovozu od zahájení šetření, dospěla Komise k závěru, že podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro zpětné uplatnění konečného antidumpingového cla nebyly splněny.

(219)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (28), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(220)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko k opatřením stanoveným tímto nařízením,