(EU) 2025/1309Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1309 ze dne 2. července 2025 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek pocházejících z Korejské republiky, Malajsie a Ruské federace po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 778/2003 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Malajsie (dále jen „původní šetření“). Po prvním přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (3), Rada prováděcím nařízením (ES) č. 1001/2008 (4) opětovně uložila antidumpingová opatření. Po druhém přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (5), Komise prováděcím nařízením (EU) č. 1283/2014 (6) opětovně uložila antidumpingová opatření. Po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, jehož rozsah byl omezen na přezkoumání dumpingu s ohledem na společnost TK Corporation, korejského vyvážejícího výrobce, pozměnila Komise prováděcí nařízení (EU) č. 1283/2014 prováděcím nařízením (EU) 2016/306 (7). Po třetím přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise prováděcím nařízením (EU) 2019/566 (8) ze 9. dubna 2019 opětovně uložila antidumpingová opatření.

(2)

Antidumpingová opatření, která se v současnosti vztahují na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Koreje, měla podobu valorické (ad valorem) celní sazby, která byla v případě dovozu uskutečňovaného jednotlivě vyjmenovaným vývozcem (TK Corporation) stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 32,4 %, se sazbou zbytkového cla ve výši 44,0 % stanovenou na úrovni rozpětí újmy.

(3)

Antidumpingová opatření, která se v současnosti vztahují na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Malajsie, měla podobu valorické (ad valorem) celní sazby, která byla v případě dovozu jednotlivě vyjmenovaných vývozců stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 49,9 % a 59,2 %, se sazbou zbytkového cla ve výši 75,0 %.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 78/2013 (9) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Turecké republiky (dále jen „Turecko“) a Ruské federace (dále jen „Rusko“). Po prvním přezkumu před pozbytím platnosti Komise prováděcím nařízením (EU) 2019/566 ze dne 9. dubna 2019 opětovně uložila antidumpingové clo na dovoz pocházející z Ruska a ukončila šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Turecka.

(5)

Antidumpingová opatření, která se v současnosti vztahují na Rusko, měla podobu valorické (ad valorem) sazby zbytkového cla, která byla stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 23,8 %.

(6)

V současnosti se antidumpingová opatření vztahují na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) a tato opatření byla rozšířena na Tchaj-wan, Indonésii, Šrí Lanku a Filipíny (10).

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (11) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení základního nařízení.

(8)

Žádost o přezkum (dále jen „žádost“) podal dne 11. ledna 2024 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího potrubní tvarovky ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(9)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 9. dubna 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých potrubních tvarovek pocházejících z Koreje, Malajsie a Ruska (dále jen „dotčené země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (12) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(10)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce ve třech dotčených zemích, orgány Koreje, Malajsie a Ruska, známé dovozce, uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

Po zahájení přezkumu předložila ruská vláda připomínky k aspektům dumpingu a újmy uvedeným v žádosti o přezkum, jakož i k nesouladu s článkem 11.3 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“).

(14)

Ruská vláda tvrdila, že přezkum před pozbytím platnosti není opodstatněný, protože bez ohledu na antidumpingová opatření brání jakémukoli opětovnému vstupu ruských potrubních tvarovek na trh zákaz dovozu do Unie. Komise však připomíná, že účelem přezkumu před pozbytím platnosti je posoudit pravděpodobnost obnovení nebo pokračování dumpingu a újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti, bez ohledu na dočasná geopolitická opatření, jako jsou sankce. Existence sankcí totiž nevylučuje právní povinnost provést přezkum podle platného rámce na ochranu obchodu.

(15)

Ruská vláda dále tvrdila, že analýza pravděpodobnosti obnovení je založena na neověřitelných soukromých údajích, které jsou v rozporu s veřejně dostupnými obchodními statistikami ukazujícími vyšší vývozní ceny. Je třeba poznamenat, že v době přípravy žádosti o přezkum Rusko od konce roku 2021 své oficiální celní statistiky nezveřejňovalo. Údaje o ruském vývozu proto již nebyly k dispozici prostřednictvím systému OSN Comtrade ani ITC WTO a internetové stránky ruské celní správy neumožňovaly k těmto statistikám přístup. Proto se žadatel musel při získávání informací o prodeji na vývoz v období přezkumného šetření spoléhat na soukromý průzkum trhu.

(16)

Ruská vláda rovněž uvedla, že početně zjištěná běžná hodnota se opírá o pochybné vstupní náklady a netransparentní metodiku, což zpochybňuje důvěryhodnost analýzy dumpingu. Komise by chtěla zdůraznit, že v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení použila s ohledem na narušení trhu v Rusku nezkreslené výrobní náklady a spolehlivé údaje třetích zemí a že tato metodika je v souladu se zavedenou praxí.

(17)

Dále ruská vláda tvrdila, že v rozporu s tvrzením v žádosti o přezkum o stabilním budoucím ruském domácím trhu s potrubními tvarovkami oficiální údaje prokazují, že pro ruské potrubní tvarovky existují na domácím trhu značné možnosti expanze. Ruská vláda poskytla odkazy na některé studie, které by měly takové možnosti expanze prokázat. Odkazy však Komisi neumožnily dohledat zdroj těchto dokumentů ani jiné veřejné informace k tomuto tématu. Naopak jednoduché vyhledávání na internetu odhalilo, že ruský trh s trubkami například čelí značným obtížím v důsledku nedávného vývoje v energetickém odvětví a tržních trendů (13).

(18)

Ruská vláda rovněž tvrdila, že zahájení přezkumu před pozbytím platnosti je v rozporu s pravidly WTO, a zejména s článkem 11.1 antidumpingové dohody, jelikož sankce, které jsou v současné době proti Rusku zavedeny v důsledku vojenské agrese Ruska proti Ukrajině, měly za následek zastavení veškerého dovozu ruských potrubních tvarovek do Unie. Jak je však uvedeno ve 14. a 81. bodě odůvodnění, současnou situaci nelze považovat za trvalou. Stávající sankce proto nemohou mít vliv na zahájení šetření ani na jeho závěry.

(19)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise tvrzení ruské vlády k zahájení přezkumu zamítla.

(20)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(21)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, v roce 2023. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo více než 50 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k prozatímnímu vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytli žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v dotčených zemích o poskytnutí informací uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení dotčených zemí při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(24)

Požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytl žádný z vyvážejících výrobců v dotčených zemích.

(25)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a žadateli. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (14).

(26)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(27)

Dne 6. května 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(28)

Připomínky vznesené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila.

(29)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, a to potrubní tvarovky (jiné než lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (nikoli však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo nebo k jiným účelům, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11 , ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (kódy TARIC 7307 93 11 91, 7307 93 11 93, 7307 93 11 94, 7307 93 11 95, 7307 93 11 99, 7307 93 19 91, 7307 93 19 93, 7307 93 19 94, 7307 93 19 95, 7307 93 19 99, 7307 99 80 92, 7307 99 80 93, 7307 99 80 94, 7307 99 80 95 a 7307 99 80 98) (dále jen „potrubní tvarovky“ nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(30)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Korejské republiky, Malajsie a Ruské federace, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11 , ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (kódy TARIC 7307 93 11 91), 7307 93 11 93, 7307 93 11 94, 7307 93 11 95, 7307 93 11 99, 7307 93 19 91, 7307 93 19 93, 7307 93 19 94, 7307 93 19 95, 7307 93 19 99, 7307 99 80 92, 7307 99 80 93, 7307 99 80 94, 7307 99 80 95 a 7307 99 80 98).

(31)

Jak bylo zjištěno v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(32)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(33)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný z výrobců v Koreji, Malajsii a Rusku při šetření nespolupracoval.

(34)

Komise orgány všech dotčených zemí informovala o tom, že vzhledem k absenci spolupráce může případně použít článek 18 základního nařízení, pokud jde o zjištění týkající se Koreje, Malajsie a Ruska. Komise neobdržela v tomto ohledu od orgánů těchto tří zemí žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(35)

V důsledku toho vycházela v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména veřejně dostupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky společností, informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku). Komise rovněž použila různé dovozní statistiky, včetně dovozních statistik shromážděných v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (15), a dovozní databázi Spojených států amerických (USA).

(36)

Při šetření nespolupracoval žádný korejský výrobce. Komise tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení použila dostupné údaje. Zahrnovaly informace poskytnuté žadatelem v jeho žádosti o přezkum, doplněné o dostupné statistické údaje za období přezkumného šetření, jako jsou dovozní statistiky GTA a USA.

(37)

Vývoz z Koreje do Unie byl v období přezkumného šetření velmi malý (přibližně 60 tun), a nepovažoval se proto za reprezentativní. Analýza zaměřená na pravděpodobnost obnovení dumpingu ze strany Koreje tedy v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů.

(38)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: korejské vývozní ceny do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Koreji a přitažlivost trhu Unie.

(39)

Aby Komise posoudila pravděpodobné vývozní chování korejských výrobců potrubních tvarovek na trhu Unie v případě, že by opatření nebyla přijata, analyzovala vývoz do USA. Trh USA byl vybrán jako vhodný referenční trh na základě toho, že na rozdíl od jiných korejských vývozních destinací je co do rozsahu srovnatelný s trhem Unie, vyznačuje se silným domácím výrobním odvětvím, značným objemem dovozu a relativně nízkými dovozními cly, což představuje vysoce konkurenční trh. Kromě toho představují Spojené státy hlavní vývozní destinaci Koreje, na kterou během období přezkumného šetření připadalo přibližně 32 % jejího celkového vývozu potrubních tvarovek (16). Tato metodika je v souladu s přístupem použitým v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti pro Koreu, jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění.

(40)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, byla běžná hodnota v souladu s článkem 18 základního nařízení stanovena na základě údajů poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum. Při stanovení této hodnoty pro potrubní tvarovky v Koreji během období přezkumného šetření vycházel žadatel z údajů o cenách od jednoho z hlavních korejských výrobců potrubních tvarovek. Ceník platný od prosince 2023 byl vyjádřen v KRW za podmínek FCA pro Pusan a přepočten na eura podle průměrného spotového směnného kurzu zveřejněného Evropskou komisí (17).

(41)

Aby byla zajištěna reprezentativnost, žadatel rozdělil druhy výrobků do velikostních kategorií a použil váhové faktory na základě jejich významu pro trh. Nakonec žadatel pro srovnatelnost s vývozními cenami stanovil běžnou hodnotu v Koreji vyjádřenou v hodnotě za určitou hmotnost.

(42)

Vývozní ceny v období přezkumného šetření byly stanoveny pomocí veřejně přístupných údajů, konkrétně celních statistik USA (18). Nebylo nutné provádět žádné úpravy s ohledem na úroveň obchodu, protože vývozní cena FOB byla považována za srovnatelnou s běžnou hodnotou stanovenou na základě ceny FCA.

(43)

Pro vyjádření cenového rozdílu jako procenta dovozní ceny na úrovni CIF ve třetí zemi musel žadatel posoudit náklady na pojištění a mezinárodní přepravu z Koreje na její hlavní vývozní trhy. To bylo provedeno na základě databáze OECD pro náklady na mezinárodní dopravu a pojištění v obchodě se zbožím (ITIC) (19).

(44)

Běžná hodnota byla poté porovnána s výše stanovenou vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(45)

Zjištěný cenový rozdíl vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice USA činil 21 %.

(46)

Podle skutečností uvedených v žádosti o přezkum je korejské výrobní odvětví potrubních tvarovek vysoce rozvinuté, s nejméně sedmi výrobci, včetně dvou hlavních výrobců – společností Tae Kwang Bend Co. (TK Bend) a Sung Kwang Bend Co. (SK Bend), jejichž celková výrobní kapacita přesahuje 260 000 tun. Především společnost SK Bend od posledního přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2019 zdvojnásobila svou kapacitu, zatímco dva jiní výrobci ukončili činnost.

(47)

Během období přezkumného šetření vzrostla celková odhadovaná výrobní kapacita potrubních tvarovek v Koreji ze 160 000 tun v roce 2019 na přibližně 283 000 tun. Aby bylo zohledněno možné překrývání kategorií výrobků, byl použit konzervativní odhad 250 000 tun.

(48)

Podle stejného zdroje má Korea značnou volnou kapacitu s nízkou mírou využití ve výši 23 %. Během období přezkumného šetření se domácí spotřeba odhadovala na 16 500 tun, zatímco celková výroba činila 58 200 tun, především na vývoz. To vedlo k výraznému přebytku kapacity ve výši 191 800 tun. Tato nadbytečná kapacita je téměř čtyřnásobkem celkové spotřeby v Unii, která se v období přezkumného šetření odhadovala na přibližně 48 000 tun.

(49)

Navíc žádné dostupné údaje nesvědčí o podstatném růstu nebo poklesu odvětví, která používají potrubní tvarovky, v Koreji, a proto se má za to, že spotřeba potrubních tvarovek na korejském domácím trhu i bude i v nadcházejících letech poměrně stabilní, a korejským výrobcům potrubních tvarovek tudíž nenabídne významné možnosti rozšíření. Kromě USA patří k dalším hlavním vývozním trhům pro korejské výrobce potrubních tvarovek Střední východ a jihovýchodní Asie. Z informací shromážděných během šetření nevyplývá, že by poptávka na některém z těchto trhů měla v nadcházejících letech výrazně stoupnout. Kromě toho by rostoucí konkurence ze strany Číny mohla omezit růstový potenciál korejského vývozu potrubních tvarovek v klíčových regionech a v případě zrušení stávajících obchodních opatření by je mohla přimět k hledání nových vývozních příležitostí na trzích, jako je Evropská unie.

(50)

Trh Unie zůstává pro korejské vyvážející výrobce velmi přitažlivým trhem, a to jak z hlediska objemu, neboť je jedním z největších trhů na světě, tak z hlediska cen. Průměrná cena na trhu Unie, odhadnutá ve 122. bodě odůvodnění, byla totiž o 19 % vyšší než průměrná cena, za kterou Korea během období přezkumného šetření vyvážela potrubní tvarovky do USA, jak je uvedeno v dovozní databázi USA. Trh Unie proto zůstává pro korejské výrobce potrubních tvarovek přitažlivým vývozním trhem.

(51)

Vzhledem ke značné volné kapacitě Koreje, nízkým cenám korejských potrubních tvarovek vyvážených do třetích zemí během období přezkumného šetření a přitažlivosti trhu Unie jako klíčového potenciálního vývozního místa je vysoce pravděpodobné, že by v případě ukončení platnosti stávajících opatření vstoupilo na trh Unie značné množství potrubních tvarovek z Koreje za dumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

(52)

Při šetření nespolupracoval žádný malajsijský výrobce. Komise použila dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. informace poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum, aktualizované o dostupné statistické údaje za období přezkumného šetření, včetně údajů o vývozu z databáze Global Trade Atlas (GTA).

(53)

Podle databáze Comext byl dovoz z Malajsie do Unie v období přezkumného šetření zanedbatelný (méně než 1 tuna), a nebyl proto považován za reprezentativní. Analýza zaměřená na obnovení dumpingu ze strany Malajsie proto v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů.

(54)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: malajsijské vývozní ceny do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Malajsii a přitažlivost trhu Unie.

(55)

Za účelem posouzení pravděpodobného chování výrobců potrubních tvarovek v Malajsii přezkoumala Komise malajsijský vývoz do USA. Tento přístup je totožný s přístupem, který se v případě Malajsie uplatnil v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti zmíněným v 1. bodě odůvodnění. Komise zvolila USA, jelikož tento trh má podobnou velikost jako trh Unie, s mnoha domácími výrobci, avšak rovněž s vysokým podílem dovozu, což z něj činí velmi konkurenční trh. Trh USA je navíc pro Malajsii zdaleka nejdůležitějším vývozním trhem. Podle vývozních statistik GTA činil objem vývozu do USA v období přezkumného šetření přibližně 19 000 tun, což představuje 72 % celkového malajsijského vývozu potrubních tvarovek v tomto období.

(56)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné informace, a v souladu s článkem 18 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě údajů poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum. Žadateli se nepodařilo zjistit údaje o cenách potrubních tvarovek v Malajsii, protože tyto informace nejsou veřejně dostupné. Místo toho byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních činitelů výrobního odvětví Unie s využitím veřejně dostupných malajsijských údajů o nákladech na suroviny, energii, veřejné služby, pracovní sílu a další výrobní náklady.

(57)

Klíčové složky nákladů byly získány z malajsijských vládních statistik (20) a dalších světových statistik (21) (22), zatímco nepřímé náklady byly odhadnuty na základě referenčních hodnot pro dané odvětví Unie. Prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí vycházely z finančních výkazů významného malajsijského výrobce potrubních tvarovek, společnosti Pantech Steel Industries.

(58)

Vývozní ceny v období přezkumného šetření byly stanoveny na základě veřejně přístupných údajů, tj. databáze GTA. Na základě metodiky vypracované žadatelem v žádosti o přezkum a s ohledem na lepší srovnatelnost Komise upravila statistiky podle nejnovějších údajů dostupných v databázi OECD o rozpětí CIF/FOB.

(59)

Podle výše uvedeného byla v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení běžná hodnota porovnána s vývozní cenou potrubních tvarovek do USA. Celkově vykazuje malajsijský vývoz na trh USA významný cenový rozdíl přesahující 73 %.

(60)

Ve své žádosti žadatel označil pět malajsijských výrobců potrubních tvarovek. Výrobní kapacita těchto výrobců se dohromady odhaduje na 57 000 tun ročně. Nejvyšší kapacitu má společnost Anggerik Laksana s 24 000 tun ročně, následuje Pantech Steel Industries s 21 000 tun. U zbývajících tří výrobců – Arah Dagang, Jaks Steel Industries a ML Pipe Fittings – se roční výroba každého z nich odhaduje na 4 000 tun.

(61)

Domácí spotřeba Malajsie se odhaduje na 12 000 tun ročně, zatímco vývoz během období přezkumného šetření (duben–září 2023) činil přibližně 21 800 tun a dovoz 10 400 tun. Z toho vyplývá, že domácí výroba činí přibližně 23 400 tun, takže zbývá volná kapacita 33 600 tun, což je více než 70 % odhadované spotřeby v EU v období přezkumného šetření ve výši přibližně 48 000 tun.

(62)

Závěrem lze říci, že výrobní kapacita Malajsie výrazně převyšuje domácí poptávku, přičemž podstatná část je určena na vývoz. Tato nerovnováha naznačuje, že zrušení antidumpingových opatření by mohlo vést ke zvýšení objemu vývozu do EU.

(63)

Bylo zjištěno, že od dubna do září 2023 byly malajsijské vývozní ceny do USA o 62 % a do všech destinací o 56 % levnější než ceny potrubních tvarovek v EU. I po započtení nákladů na dopravu by malajsijské ceny zůstaly výrazně pod cenovou úrovní Unie, takže trh Unie je přitažlivý i z hlediska cen. Vzhledem ke značné volné kapacitě Malajsie a celosvětovému převisu nabídky nad poptávkou by zrušení antidumpingových opatření pravděpodobně vedlo k výraznému zvýšení malajsijského vývozu do Unie za dumpingové ceny.

(64)

Dne 25. července 2018 navíc orgány USA v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření rozšířily antidumpingové clo ve výši 182,9 % uložené na dovoz potrubních tvarovek z uhlíkové oceli pro svařování natupo pocházejících z Číny dočasně na dovoz tohoto výrobku z Malajsie (23). V březnu 2023 Komise USA pro mezinárodní obchod (USITC) rozhodla, že zrušení stávajících antidumpingových cel na potrubní tvarovky z nerezové oceli pro svařování natupo z Malajsie by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví USA. V důsledku toho by malajsijští vyvážející výrobci museli hledat pro vývoz potrubních tvarovek alternativní trhy.

(65)

Výše uvedené skutečnosti činí z trhu Unie cílový trh pro nadbytečné kapacity Malajsie a pro výrobky, které byly dříve prodávány do USA, pokud by opatření přestala platit.

(66)

Vzhledem k volné kapacitě, cenovým praktikám v USA a antidumpingovým clům na tomto trhu, která byla rozšířena i na Malajsii, spolu s přitažlivostí trhu Unie pro malajsijské výrobce potrubních tvarovek je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, malajsijští výrobci potrubních tvarovek by vyváželi do Unie významná množství potrubních tvarovek za dumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

(67)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany ruských výrobců vycházela Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, tj. z informací poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum.

(68)

Podle databáze Comext k dovozu z Ruska v období přezkumného šetření nedocházelo. Komise se proto ve své analýze zaměřila na obnovení dumpingu.

(69)

Od konce roku 2021 nejsou k dispozici oficiální celní statistiky zveřejňované ruskými orgány, a to ani přímo, ani prostřednictvím databází, jako je OSN Comtrade nebo ITC WTO. Při posuzování prodeje na vývoz do třetích zemí během období přezkumného šetření proto Komise vycházela z údajů poskytnutých žadatelem v žádosti o přezkum, které byly získány ze soukromého průzkumu trhu dostupného prostřednictvím portálu Tradedata.pro (24).

(70)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: ruské vývozní ceny do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a přitažlivost trhu Unie.

(71)

Jelikož nebyly k dispozici žádné jiné informace, byla běžná hodnota v souladu s článkem 18 základního nařízení založena na údajích, které žadatel uvedl v žádosti o přezkum.

(72)

Údaje o domácích cenách v Rusku nebyly veřejně dostupné, a proto se žadatel uchýlil k početnímu zjištění běžné hodnoty na základě výrobních nákladů v Rusku. Metodika zahrnovala použití výrobních činitelů od reprezentativních výrobců v Unii a jejich kombinaci s ruskými údaji o nákladech. Ceny surovin, včetně „mateřských trubek“ (bezešvých ocelových trubek), byly stanoveny na základě statistických údajů o dovozu ze soukromého průzkumu trhu, přičemž údaje pokrývaly období od března do října 2023. Ostatní náklady, například na energie a veřejné služby, vycházely z veřejně dostupných informací o cenách elektřiny, zemního plynu a vody v Rusku. Pokud jde o náklady práce, žadatel použil údaje od společnosti Trading Economics a OECD. Prodejní, správní a režijní náklady spolu se ziskovým rozpětím byly do početně zjištěné běžné hodnoty zahrnuty s použitím finančních údajů od ruského výrobce potrubních tvarovek, akciové společnosti BAZ „Blagoveshschensk Fittings Plant“.

(73)

Vývozní ceny v období přezkumného šetření byly stanoveny na základě údajů z průzkumu trhu od soukromého poskytovatele (25). Pro ruské výrobce potrubních tvarovek mají význam pouze dva vývozní trhy: Uzbekistán (1 282 t) a Arménie (216 t). Tyto země se na celkovém ruském vývozu podílejí 85 % a 14 %.

(74)

Běžná hodnota byla poté porovnána s vývozní cenou do těchto dvou zemí v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(75)

Cenový rozdíl byl poté vypočten jako procento ruské vývozní ceny do každé z těchto dvou zemí. Na tomto základě činil procentní podíl cenového rozdílu 29,6 % v případě Uzbekistánu a 65,9 % v případě Arménie. Při zohlednění všech destinací činil procentní rozdíl vážených cen během období přezkumného šetření 25,1 %.

(76)

Podle dostupných údajů bylo zjištěno čtrnáct ruských vývozců výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně třinácti vyvážejících výrobců. Kapacita těchto výrobců byla odhadnuta takto: JSC Lisky 26 000 tun, OMK Group Trubodetal 30 000 tun, BAZ 10 000 tun a deset dalších výrobců po 2 400 tunách, celkem 90 000 tun. Konzervativní odhad kapacity méně známých výrobců je nižší než průměrná velikost malých výrobců v Unii.

(77)

Pro odhad volné kapacity žadatel předpokládal 40% využití kapacity v Rusku, tedy volnou kapacitu 54 000 tun, což převyšuje spotřebu potrubních tvarovek v EU, která se odhaduje na 48 000 tun.

(78)

Komise zjistila, že během období přezkumného šetření vyváželi ruští výrobci výrobek, který je předmětem přezkumu, na trhy třetích zemí za ceny přibližně o 44 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie, což naznačuje, že vývoz do Unie může být pro ruské vývozce přitažlivější než vývoz do jiných zemí.

(79)

Navíc je trh Unie jedním z největších trhů na světě a představuje přitažlivou vývozní destinací díky své zeměpisné blízkosti, velikosti a značné spotřebě v období přezkumného šetření.

(80)

Kromě Ruska jsou pro tato výrobní odvětví hlavními vývozními trhy Kazachstán a Bělorusko. Nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že se poptávka na některém z těchto trhů v příštích letech výrazně sníží nebo zvýší. Podle informací, které poskytl žadatel, existuje celosvětová nadměrná kapacita pro výrobu potrubních tvarovek, a jelikož trh Unie je v celosvětovém měřítku jedním z největších trhů, je i přitažlivou vývozní destinací.

(81)

Komise uznává, že kvůli stávajícím sankcím k tomuto odklonu nemusí dojít. Jelikož jsou však tyto sankce spojeny s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a se související geopolitickou situací, jejich rozsah, podobu a dobu trvání nelze předvídat. Antidumpingová opatření mají navíc platnost pět let. Vzhledem k těmto nejistotám a k tomu, že přesný rozsah a trvání sankcí může Rada kdykoli změnit, Komise shledala, že existence současných sankcí nemůže mít vliv na budoucí postup, jako je přezkum antidumpingových opatření, a nemůže tedy změnit závěry Komise v tomto řízení.

(82)

Komise stanovila pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě následujících prvků. Za prvé Komise zjistila, že ruští výrobci vyváželi potrubní tvarovky do třetích zemí za ceny nižší, než je běžná hodnota. Také výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku byla v období přezkumného šetření značná a volná kapacita převyšovala celkovou spotřebu Unie. Navíc vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska velikosti, zeměpisné blízkosti a cen je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ruský vývoz a volná kapacita by byly přesměrovány na trh Unie.

(83)

Komise konstatovala, že dopad sankcí je dočasný a může se kdykoli změnit. Na závěry tohoto řízení proto sankce nemohou mít vliv.

(84)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise na základě dostupných údajů k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření týkajících se potrubních tvarovek z Ruska by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu.

(85)

Po zveřejnění výsledků šetření ruská vláda tvrdila, že sankce brání obnovení dovozu z Ruska po dobu, jejíž trvání nelze předvídat, takže případné zrušení opatření by nevedlo k obnovení tohoto dovozu. Rovněž tvrdila, že si Komise protiřečila, když prohlásila, že k odklonu potrubních tvarovek z Ruska nemusí dojít.

(86)

Ruská vláda také namítala, že zdroj informací, který Komise použila ke stanovení vývozní ceny, nebyl ověřitelný ani transparentní, neboť se spoléhal na soukromý průzkum trhu provedený společností Tradedata.pro. Dále ruská vláda uvedla, že statistiky OSN Comtrade týkající se dovozu z Ruska do Arménie i Uzbekistánu jsou veřejně dostupné.

(87)

Uvedla také, že světové trhy jsou pro obchod s potrubními tvarovkami relativně otevřené.

(88)

Jak je vysvětleno v 83. bodě odůvodnění, Komise shledala, že jelikož rozsah a trvání sankcí nelze předvídat, jejich existence nemůže mít vliv na budoucí postup, jako je přezkum antidumpingových opatření, a nemůže tedy změnit závěry Komise v tomto řízení. Komise rovněž uvedla, že ruská vláda neposkytla statistiky na základě databáze OSN Comtrade ani neprokázala, že by tyto údaje vedly k jinému závěru, než jaký byl stanoven na základě databáze Tradedata.pro, což je zdroj údajů dostupný na základě platby. Tvrzení týkající se otevřenosti světového trhu bylo považováno za irelevantní a neprůkazné, a to i s ohledem na přitažlivost trhu Unie. Na tomto základě Komise uvedená tvrzení zamítla.

(89)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k vývozním cenovým praktikám dotčených zemí, významným nadměrným kapacitám v dotčených zemích a přitažlivosti trhu Unie pro výrobce potrubních tvarovek v těchto zemích by se dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z těchto zemí do Unie výrazně zvýšil, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Komise navíc zjistila, že by se tento dovoz pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že skončení platnosti opatření týkajících se potrubních tvarovek by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu, pokud jde o Koreu, Malajsii a Rusko.

(90)

Během období přezkumného šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek 22 výrobců. Tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(91)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 24 368 tun. Tento číselný údaj byl stanoven na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou žádost, informace uvedené žadatelem a ověřené odpovědi uvedené v dotazníku výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 50 % celkové výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(92)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě statistických údajů Eurostatu o dovozu a objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, které předložil žadatel a které byly porovnány s ověřenými údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(93)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(94)

Spotřeba v Unii zůstala během celého posuzovaného období stabilní. Vzhledem k tomu, že potrubní tvarovky se používají zejména v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, při výrobě energie a v průmyslových zařízeních ke spojování trubek nebo potrubí, je poptávka po potrubních tvarovkách obecně spojena s činností v odvětví energetické infrastruktury. Pandemie COVID-19, invaze Ruska na Ukrajinu a následná energetická krize však vedly ke stagnaci v rozhodování o výběru udržitelných zdrojů energie. To znamená, že plánované a probíhající dlouhodobé projekty týkající se transformace energetiky byly prozatím z velké části pozastaveny. V důsledku toho zůstala spotřeba v Unii v posledních letech stabilní. Očekává se, že spotřeba se zvýší, jakmile vlády a energetické společnosti rozhodnou o druhu udržitelné energie, na kterou se bude přecházet z fosilních paliv (např. větrná, solární, jaderná nebo jiná energie).

(95)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu a informací předložených žadatelem. Podíl dovozu na trhu byl poté stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené v tabulce 1.

(96)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(97)

Dovoz ze všech tří dotčených zemí byl po celé dotčené období zanedbatelný nebo k němu nedocházelo vůbec. V případě Koreje a Malajsie jsou tyto úrovně podobné úrovním, které byly zaznamenány od zavedení původních konečných opatření v roce 2002. Pokud jde o Rusko, dovoz, který byl již před dotčeným obdobím na velmi nízké úrovni, klesl po zavedení sankcí vůči Rusku po vojenské agresi Ruska proti Ukrajině na nulu.

(98)

Vzhledem k velmi nízkému nebo dokonce nulovému objemu dovozu z dotčených zemí a široké škále typů (zahrnující různé parametry, jako jsou technické normy, jakostní třída materiálu, základní surovina, typ (koleno, profil tvaru T nebo přechodka), vnější průměr a tloušťka stěny) výrobku, který je předmětem přezkumu, nebylo možné ceny tohoto dovozu smysluplně analyzovat.

(99)

Jelikož vyvážející výrobci v žádné z dotčených zemí nespolupracovali, a vzhledem k velmi nízkému množství dováženému do Unie z těchto zemí stanovila Komise srovnání cen s cenami na trhu Unie během období přezkumného šetření porovnáním:

(100)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Vykázal vážený průměrný cenový rozdíl od 30,4 % do 40,1 % u Malajsie a cenový rozdíl 31,7 % u Ruska. Na druhé straně byly korejské ceny po uplatnění antidumpingových cel o 18,8 % až 29,9 % vyšší než ceny na trhu Unie.

(101)

Po zveřejnění výsledků šetření ruská vláda tvrdila, že volba Arménie a Uzbekistánu, jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění v bodě 2 písm. b), nemá z ekonomického hlediska smysl, neboť tyto trhy se liší od trhu Unie, pokud jde o sortiment výrobků a další parametry. Ruská vláda však své tvrzení nepodložila žádnými důkazy ani nenavrhla vhodnější zdroj nebo metodiku pro srovnání cen v 99. bodě odůvodnění. Kromě toho Arménie a Uzbekistán společně představují téměř 100 % ruského vývozu potrubních tvarovek, jak je vysvětleno v 73. bodě odůvodnění, a jsou jedinými relevantními trhy, které lze vzít v úvahu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(102)

Dovoz potrubních tvarovek z jiných třetích zemí než z dotčených zemí pocházel především z Číny a Kambodže.

(103)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu potrubních tvarovek z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Dovoz ze třetích zemí

(104)

Zatímco spotřeba v Unii zůstala během celého dotčeného období stabilní, dovoz z jiných třetích zemí, především z Číny a Kambodže, se zvýšil z 18 291 tun v roce 2020 na 28 897 tun v období přezkumného šetření. To vedlo ke zvýšení podílu na trhu v období přezkumného šetření o více než 20 procentních bodů na 60,3 %. Současně, jak je patrné z tabulky 5 níže, se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o podobnou míru z 60,9 % na 39,5 %.

(105)

Dovozní ceny z Číny a Kambodže se během posuzovaného období zvýšily o 7 % a 21 %, což je hluboko pod úrovní cen výrobního odvětví Unie uvedenou v tabulce 7 níže, a to jak z hlediska nárůstu (ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 95 %), tak z hlediska absolutní úrovně cen (průměrné dovozní ceny z Číny a Kambodže činily 1 889 a 1 905 EUR za tunu oproti průměrné prodejní ceně v Unii ve výši 5 033 EUR za tunu).

(106)

Dovozní ceny zbývajících třetích zemí se během posuzovaného období rovněž zvyšovaly, avšak ve větší míře (59 %) než ceny Číny a Kambodže. Vzhledem k tomu, že i průměrná dovozní cena z těchto dalších třetích zemí zůstala po celé posuzované období nižší než průměrná prodejní cena v Unii, došlo k nárůstu podílu na trhu, i když v menší míře (nárůst podílu na trhu o méně než devět procentních bodů) než v případě kombinovaného tržního podílu Číny a Kambodže.

(107)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(108)

Jak je uvedeno ve 21. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(109)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě informací poskytnutých žadatelem, jehož údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Komise vypočítala mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník, jež byly obdrženy od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a na základě inspekcí na místě v prostorách společností.

(110)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(111)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(112)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(113)

Objem výroby během posuzovaného období klesl o 28 %. Přesněji řečeno, od roku 2020 do roku 2022 zůstal poměrně stabilní a v roce 2023 a dále během období přezkumného šetření výrazně poklesl. To odpovídá opačnému trendu u dovozu ze třetích zemí, konkrétně z Číny a Kambodže, jejichž dovoz v roce 2023 a dále během období přezkumného šetření výrazně vzrostl. Rovněž se to shodovalo s vývojem výrobních nákladů v Unii, které začaly růst v roce 2022, výrazně se zvýšily v roce 2023 a dále rostly v období přezkumného šetření. To přinutilo výrobní odvětví Unie zvýšit prodejní ceny, aby dosáhlo určité úrovně ziskovosti, což vedlo k nižší konkurenceschopnosti cen vůči dovozu ze třetích zemí, nižší úrovni prodeje, ztrátě podílu na trhu a následně nižší úrovni výroby.

(114)

Během posuzovaného období zůstala výrobní kapacita stejná, v důsledku čehož se ve stejném období snížilo využití kapacity o 28 %. Využití kapacity bylo po celé posuzované období velmi nízké (23 % – 16 %). V souladu s předchozími šetřeními před pozbytím platnosti (29) je tato nízká úroveň částečně způsobena metodou výpočtu celkové kapacity pro toto konkrétní výrobní odvětví, kdy uváděná kapacita je teoretickou maximální kapacitou (vycházející mimo jiné ze tří směn denně), která nemusí přesně odrážet skutečnou kapacitu. Nicméně i kdyby se kapacita promítla do jedné směny denně, tedy kdyby se celková kapacita vydělila třemi, míra využití kapacity by byla pouze 50 %, což není dlouhodobě udržitelná úroveň.

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(116)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 34 %, zatímco spotřeba v Unii zůstala stabilní. Podíl Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o více než 20 procentních bodů. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se každoročně snižoval, zejména však v letech 2022 až 2023. Jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění, tento vývoj se shodoval s velkým nárůstem výrobních nákladů a souvisejícím zvýšením prodejních cen.

(117)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(118)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla o 14 %. Jelikož však úroveň výroby klesla ještě více, úroveň produktivity na zaměstnance se v posuzovaném období snížila o 17 %.

(119)

Spotřeba zůstala během posuzovaného období stabilní. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 34 %, což se promítlo ve ztrátě podílu na trhu ve výši 35 %.

(120)

Jak je vysvětleno ve 37., 53. a 68. bodě odůvodnění, u žádné z dotčených zemí nebylo možné během období přezkumného šetření pozitivně zjistit dumping. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

(121)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti se finanční a hospodářská situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období šetření dále zhoršila. Během posuzovaného období v současném šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti začala situace výrobního odvětví Unie vykazovat známky překonání účinků dřívějšího dumpingu, což dokládá příznivý vývoj některých hlavních ukazatelů újmy pro výrobní odvětví Unie. Nicméně u ostatních ukazatelů se situace nadále zhoršovala, jak bude uvedeno níže.

(122)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(123)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 95 % a v období přezkumného šetření dosahovala 5 033 EUR/t. Výrobní odvětví Unie se rozhodlo upravit své ceny směrem nahoru, aby zohlednilo výrazný nárůst výrobních nákladů, který byl způsoben zejména zvýšením nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu během posuzovaného období. Kromě toho výrobní odvětví Unie postupně zvyšuje výrobu specializovaných, prémiových výrobků namísto komoditních výrobků, aby si udrželo konkurenceschopnost vzhledem k pokračujícímu levnému dovozu ze třetích zemí. Prodejní ceny a výrobní náklady těchto výrobků nekomoditního charakteru byly v průměru vyšší.

(124)

Průměrné výrobní náklady se během posuzovaného období rovněž zvýšily, i když v menší míře, tj. o 38 %, a v období přezkumného šetření dosáhly 4 504 EUR za tunu.

(125)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(126)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 40 %, což kopíruje růst nákladů práce v celé Unii v posledních letech (30).

(127)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(128)

Úroveň konečného stavu zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období zvýšila o 33 %, což odráží pokles objemu prodeje zejména potrubních tvarovek komoditního typu. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 61 % výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(129)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(130)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 na mezinárodní tok zboží v letech 2020 a 2021 se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit prodejní ceny a v roce 2022 poprvé po mnoha letech dosáhnout ziskové úrovně. V letech 2023 a 2024 však kombinované účinky invaze Ruska na Ukrajinu vedoucí ke zvýšení výrobních nákladů a tlak levného dovozu ze třetích zemí snížily úroveň zisku na 2,4 % během období přezkumného šetření.

(131)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel pozitivně, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo investovat do nezbytné údržby a výměny strojního zařízení.

(132)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic. Během dotčeného období kolísala a v období přezkumného šetření dosáhla –3 %.

(133)

I přes určité zlepšení zejména v letech po skončení pandemie, které se projevilo mírně ziskovou situací v období přezkumného šetření, zůstává situace výrobního odvětví Unie nejistá. Spotřeba zůstala stabilní, zatímco dovoz ze třetích zemí se během dotčeného období neustále zvyšoval, což vedlo ke snížení objemu výroby, využití kapacity a úrovně prodeje a vyústilo v pokles podílu na trhu z 60,9 % na 39,5 %.

(134)

Kromě toho došlo ke zvýšení stavu zásob, snížení počtu zaměstnanců a úrovně produktivity, zatímco úroveň peněžních toků – ačkoli byla kladná – neumožňovala jiné investice než ty, které byly nezbytné k udržení výroby v Unii. Z důvodu přetrvávající nejistoty ohledně plánovaného přechodu na udržitelné zdroje energie byla většina dlouhodobých energetických projektů pozastavena a čeká se na rozhodnutí v těchto oblastech. To mělo v kombinaci se zvýšenými náklady a zvýšeným dovozem ze třetích zemí negativní vliv na výrobní odvětví Unie. Zároveň se výrobnímu odvětví Unie podařilo udržet svou vývozní výkonnost na trvale vysoké úrovni, čímž se zmírnily negativní účinky situace na domácím trhu Unie na výrobní odvětví Unie.

(135)

Dovoz z dotčených zemí zůstal po celé dotčené období na zanedbatelné úrovni nebo se vůbec neuskutečňoval, zatímco dovoz z jiných třetích zemí (zejména Kambodže a Číny) se výrazně zvýšil při trvale nízkých cenách.

(136)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Vzhledem k prakticky neexistujícímu dovozu ze tří dotčených zemí dospěla Komise rovněž k závěru, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie zjištěná během období přezkumného šetření nemohla být způsobena dovozem z Koreje, Malajsie nebo Ruska.

(137)

Komise v této souvislosti blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně působena dumpingovým dovozem z Koreje, Malajsie a Ruska, pokud by byla opatření zrušena.

(138)

Ve 136. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. V témže bodě odůvodnění bodě odůvodnění Komise rovněž dospěla k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dumpingovým dovozem z Koreje, Malajsie nebo Ruska, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně působené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(139)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčených zemích, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, pravděpodobné cenové úrovně dovozu z dotčených zemí při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie a přitažlivost trhu Unie, jakož i opatření k omezení obchodu uložená jinými zeměmi.

(140)

Jak bylo zjištěno ve 48., 60. a 77. bodě odůvodnění, volná kapacita ve třech dotčených zemích se v období přezkumného šetření odhadovala na přibližně 279 000 tun, což je více než pětinásobek spotřeby v Unii v témže období.

(141)

Mimoto nebyly k dispozici žádné údaje, které by mohly v blízké budoucnosti naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po potrubních tvarovkách v Koreji, Malajsii nebo Rusku či v jakékoli jiné třetí zemi. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka ve třech dotčených zemích nebo na trzích jiných třetích zemí by nemohla dostupnou volnou kapacitu absorbovat. Vzhledem ke stabilní úrovni spotřeby v Unii během posuzovaného období a prognózám zvýšené poptávky v blízké budoucnosti v návaznosti na rozhodnutí o projektech energie z udržitelných zdrojů by tato volná kapacita mohla být využita k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti (31).

(142)

Vyvážející výrobci v žádné z dotčených zemí nespolupracovali. Navíc vzhledem k zanedbatelnému nebo nulovému množství dovozu nebylo možné stanovit spolehlivé dovozní ceny do Unie.

(143)

Komise provedla cenovou analýzu bez antidumpingových opatření na základě vývozních cen do třetích zemí, aby zjistila, jak by dovoz ze tří dotčených zemí ovlivnil výrobní odvětví Unie, pokud by byla opatření ukončena. Analýza ukázala, že dovozní ceny z těchto zemí by byly pravděpodobně nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 10,0 % (Korea), 56,7 % (Malajsie) a 44,3 % (Rusko).

(144)

Jak je zmíněno v 64. bodě odůvodnění, antidumpingová opatření týkající se dovozu potrubních tvarovek do USA jsou od července 2018 rozšířena i na Malajsii. Z toho vyplývá, že přístup na jeden z největších vývozních trhů pro potrubní tvarovky (USA) byl omezen. Jak je popsáno v oddílech 3.2.2.3, 3.3.2.3 a 3.4.2.3, existuje vzhledem k přitažlivosti trhu Unie a v případě ruských vývozců vzhledem k blízkosti trhu Unie za běžných okolností velká pravděpodobnost, že tito vyvážející výrobci přesměrují svůj vývoz potrubních tvarovek na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(145)

Kromě toho současná geopolitická nejistota a rozsáhlá reciproční obchodní omezení na světovém trhu, zejména v souvislosti s ocelí, jako jsou omezení zavedená USA v březnu 2025 (32), s největší pravděpodobností povedou k přesměrování obchodních toků zemí, na něž se opatření vztahují, do zemí s mírnějšími opatřeními omezujícími obchod nebo do zemí, které žádná taková opatření nezavedly. V současné době nelze dopad těchto opatření předvídat, je však pravděpodobné, že alespoň část tohoto světového vývozu bude přesměrována do Unie.

(146)

Vzhledem k velkému nadbytku kapacit ve všech třech dotčených zemích, nízkým průměrným dovozním cenám z těchto zemí a přitažlivosti trhu Unie by v případě zrušení opatření bylo výrobní odvětví Unie vystaveno značnému cenovému tlaku ze strany Koreje, Malajsie a Ruska. Případný velký příliv dumpingového dovozu by zhoršil již tak křehkou hospodářskou situaci Unie. To by mohlo vést k finančním ztrátám a potenciálnímu zániku výrobního odvětví Unie, které již nyní funguje na velmi nízké úrovni výroby a prodeje a kterému se v situaci bez tohoto dumpingového dovozu podařilo dosáhnout pouze marginální kladné úrovně zisku.

(147)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Koreje, Malajsie a Ruska za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(148)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(149)

Jak je uvedeno ve 136. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Unie byla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma, jak potvrzují negativní trendy u většiny ukazatelů újmy. Ve 147. bodě odůvodnění byl rovněž vyvozen závěr, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, újma by se obnovila.

(150)

Komise se i přes situaci na trhu Unie působící výrobnímu odvětví Unie újmu domnívá, že toto výrobní odvětví zůstává životaschopné. To vychází ze skutečnosti, že se výrobnímu odvětví podařilo po letech ztrát nejen vrátit do ziskové situace, ale také že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie zůstává trvale silná a prodej na vývoz představuje významný podíl na celkovém objemu prodeje. Výrobní odvětví Unie však stále vykazuje velmi nízkou úroveň využití kapacity s klesající úrovní výroby a klesající produktivitou, přičemž úroveň zisku zůstává velmi nízká a dosud nedosáhla takové úrovně, které by bylo možné dosáhnout za normálních okolností.

(151)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že příliv dumpingového dovozu ze tří dotčených zemí bude mít na výrobní odvětví Unie zničující dopad, což opět sníží úroveň jeho zisku a hrozí další pokles výroby, nebo dokonce uzavření výrobních závodů v Unii. Lze proto vyvodit závěr, že zachování opatření vůči Koreji, Malajsii a Rusku je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(152)

Při zahájení tohoto řízení bylo kontaktováno třicet pět dovozců a uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Při stávajícím šetření však žádný z nich nespolupracoval ani nepředložil žádné informace, s výjimkou jednoho dovozce, který vyjádřil podporu stávajícím antidumpingovým opatřením. Připomíná se rovněž, že v předchozích šetřeních týkajících se potrubních tvarovek bylo zjištěno, že uložení opatření pravděpodobně nebude mít závažný nepříznivý dopad na situaci dovozců a uživatelů v Unii.

(153)

Uživatelé nepředložili žádné informace prokazující, že by se vyskytly potíže se získáváním potrubních tvarovek, a ani šetření nezjistilo opak. Jak totiž ukazuje 102. až 106. bod odůvodnění, podíl dovozu z jiných třetích zemí, než jsou dotčené země, na trhu převyšuje podíl výrobního odvětví Unie, což znamená, že uživatelé a dovozci odebírají potrubní tvarovky převážně z těchto třetích zemí.

(154)

V předchozích šetřeních se ukázalo, že dovozci a uživatelé byli schopni přenést zvýšení cen způsobené antidumpingovými opatřeními. V rámci tohoto šetření nebyly zjištěny žádné prvky, které by byly s tímto závěrem v rozporu. To je také dáno tím, že potrubní tvarovky fungují jako spojky trubek a potrubí používaných v petrochemickém a stavebním odvětví. V těchto odvětvích tak potrubní tvarovky tvoří pouze malou část celkových nákladů ve srovnání s mnohem větším dopadem nákladů na samotné trubky a potrubí.

(155)

Na tomto základě a v souladu se závěry předchozích šetření se očekává, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele nebo dovozce.

(156)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Koreje, Malajsie a Ruska nebyla zachována.

(157)

Na základě závěrů Komise o pokračování dumpingu, obnovení újmy a o zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se dovozu potrubních tvarovek pocházejících z Koreje, Malajsie a Ruska měla být zachována.

(158)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“.

(159)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz a osvobození od antidumpingového cla, není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že následné použití nižší celní sazby bude odůvodněno v souladu s celními předpisy.

(160)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(161)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z dotčených zemí a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(162)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (33). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(163)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(164)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz, ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(165)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (34), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(166)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,