(EU) 2025/1288Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1288 ze dne 27. června 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz cholinchloridu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 31. října 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu cholinchloridu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 17. září 2024 podaly společnosti Balchem Italia Srl a Taminco BV (dále jen „žadatelé“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou cholinchloridu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/92 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala o zahájení šetření žadatele, další potenciální výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR a známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Společnost Van Eeghen Functional Ingredients BV (dále jen „Van Eeghen“) uvedla, že žadatelé nepůsobí jako výrobci v EU na trhu s potravinářským cholinchloridem, a proto nemohou dosáhnout 25 % podílu na trhu potřebného k zahájení šetření týkajícího se dovozu potravinářského cholinchloridu.

(7)

Pokud jde o 25% hranici nutnou k zahájení šetření, zmíněnou v čl. 5 odst. 4 základního nařízení, Komise objasnila, že se nevztahuje na podíl na trhu, ale na výrobu v Unii: výrobci v Unii, kteří podnět výslovně podporují, by měli mít alespoň 25 % podíl na celkové výrobě obdobného výrobku. Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění níže, podíl obou žadatelů na výrobě obdobného výrobku v Unii přesahuje 80 % a uvedená prahová hodnota je tedy splněna více než dostatečně.

(8)

Jak je podrobněji vysvětleno ve 33. a 34. bodě odůvodnění níže, potravinářský i krmný cholinchlorid se považují za dva druhy výrobku, který je předmětem šetření.

(9)

Čínská komora pro dovoz a vývoz potravin, domácích produktů a vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „CFNA“) (4) tvrdila, že sušárny výrobku, který je předmětem šetření, by měly být považovány za výrobce, a měly by proto být brány v potaz při posuzování požadavků na postavení a reprezentativnost v rámci daného výrobního odvětví Unie. Dále uvedla, že žadatelé mohou mít vazby na kteréhokoli z čínských vyvážejících výrobců dotčeného výrobku.

(10)

Tvrzením týkajícím se sušáren se zabývá 160. bod odůvodnění.

(11)

Pokud jde o tvrzení CFNA, že žadatelé mohou mít vazbu na čínské vyvážející výrobce, Komise potvrdila a ověřila, že u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku žádný takový vztah neexistuje. Jinak bylo tvrzení zamítnuto z toho důvodu, že nebylo podloženo žádnými důkazy.

(12)

CFNA prohlašovala, že podnět nebyl dostatečně zpřístupněn, čímž bylo narušeno právo zúčastněných stran na obhajobu, a žádala, aby Komise po žadatelích požadovala splnění povinnosti úplného zveřejnění v souladu s platnými pravidly. Komise konstatovala, že CFNA neuvedla, čeho by se nedostatečné zveřejnění podnětu mělo týkat. Komise se domnívala, že nedůvěrná verze podnětu je v souladu s platnými standardy základního nařízení, podle nichž nedůvěrná verze podnětu musí být dostatečně podrobná, aby zúčastněným stranám umožňovala přiměřené pochopení podstaty všech důvěrně sdělených informací. Z tohoto důvodu se tvrzení týkající se procesních otázek zamítá.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V poznámce ke spisu (5) však Komise zúčastněným stranám sdělila, že od výběru vzorku upustila, neboť na otázky týkající se postavení odpověděli pouze oba žadatelé. Tito dva výrobci v Unii představovali více než 80 % odhadovaného objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. K rozhodnutí upustit od výběru vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Uvedené dvě společnosti byly pro dané výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil jeden dovozce, který není ve spojení. Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, proto nebyl nutný.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek sestávající ze dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že představují 57 % celkového vývozu cholinchloridu do Unie, který vykázali spolupracující vyvážející výrobci. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. K vybranému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(18)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(19)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a spolupracujícímu dovozci, který není ve spojení. Stejné dotazníky, jakož i dotazník určený pro uživatele výrobku, který je předmětem šetření, byly v den zahájení zpřístupněny on-line (6).

(20)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od obou výrobců v Unii, jednoho uživatele, jednoho dovozce, který není ve spojení, a obou čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(21)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je cholinchlorid ve všech formách a čistotách, též na nosiči, s minimálním obsahem cholinchloridu 30 % hmotnostních, s výjimkou tetrahydrátu kalciumfosforylcholinchloridu s číslem CAS 72556-74-2.

(24)

Cholinchlorid je organická sloučenina a kvartérní amoniová sůl. Molekulový vzorec čistého cholinchloridu je [(CH3)3NCH2CH2OH]+Cl– a jeho molekulová hmotnost je 139,62 g/mol. Cholinchlorid existuje ve formě vodného roztoku a v krystalické formě. Jako vodný roztok je cholinchlorid bezbarvý a odpařením vody ho lze převést do pevné formy, čímž vznikne bílá krystalická sůl.

(25)

Cholinchlorid se často používá jako přísada do krmiv. Je nezbytnou živinou pro růst, vývoj a dobrý zdravotní stav mnoha živočišných druhů, především pro trhy s drůbeží a masem. Používá se také v potravinách k lidské spotřebě a nutraceutikách. Přidává se zejména do počáteční kojenecké výživy a prenatálních doplňků stravy, protože podporuje vývoj a činnost mozku. Používá se rovněž jako stabilizátor jílu ve štěpicích kapalinách v ropném a plynárenském průmyslu.

(26)

Cholinchlorid se vyrábí třemi následnými reakčními procesy. Nejprve methanol a amoniak reagují za vzniku trimethylaminu („TMA“). TMA se poté nechá zreagovat s kyselinou chlorovodíkovou („HCl“) za vzniku trimethylamin hydrochloridu (soli). Třetím procesem je reakce trimethylamin hydrochloridu s ethylenoxidem za vzniku kapalného cholinchloridu. Tyto procesy spotřebovávají energii, např. zemní plyn a elektřinu, ale nevzniká při nich žádný vedlejší produkt kromě vody.

(27)

Koncentrace konečného produktu se u cholinchloridu dosáhne odstraněním vody v rámci purifikace. Při nanášení na nosič se kapalný cholinchlorid důkladně nastříká na nosič (tj. kukuřičný klas, cukrovkové řízky, oxid křemičitý) a promíchá se s ním a poté se suší, aby se snížil obsah vlhkosti a dosáhlo se požadované koncentrace cholinchloridu. Sušení provádí buď výrobce kapalného cholinchloridu, nebo jiné subjekty (sušárny). Ty nakoupí kapalný cholinchlorid, nanesou ho na nosič a konečný cholinchlorid smíchaný s nosičem pak prodávají obchodníkům a uživatelům.

(28)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 2923 10 00 , ex 2309 90 31 , ex 2309 90 96 , ex 2106 a 3824 99 96 (a po zahájení šetření doplňkového kódu TARIC 89ID). V současné době je výrobek zařazen pod kódy KN ex 2923 10 00 , ex 2309 90 31 , ex 2309 90 96 , ex 2106 a 3824 99 96 (doplňkové kódy TARIC 89RB, 89RC, 89RD, 89RE, 89RF, 89RG, 89RH a 89YY).

(29)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(30)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Společnost Van Eeghen a komora CFNA uvedly, že potravinářský cholinchlorid by měl být z definice výrobku v rámci tohoto šetření vyloučen. Tvrdily, že cholinchlorid používaný v krmivech pro zvířata se podstatně liší od cholinchloridu používaného pro lidskou výživu, pokud jde o úroveň čistoty, právní požadavky, vlastnosti a použití výrobku, cenu a dynamiku trhu.

(32)

Společnost Kirsch Pharma GmbH (dále jen „Kirsch Pharma“) uvedla, že na potravinářský cholinchlorid by antidumpingová cla uvalena být neměla, protože výroba tohoto typu výrobku, který je předmětem šetření, v EU nepostačuje k pokrytí poptávky na trhu Unie, a vyjádřila obavy, že v případě uložení opatření na potravinářský cholinchlorid dojde k výpadku dodávek.

(33)

Pokud jde o výrobu cholinchloridu v Unii pro potravinářský trh, Komise v první řadě potvrdila, že žadatelé v současné době cholinchlorid pro lidskou spotřebu nevyrábějí. Trh s výrobky pro potravinářské účely je poměrně malý a odhaduje se, že tvoří nejvýše 5 % trhu Unie. S ohledem na obtížné tržní podmínky popsané v oddíle 4.4 tohoto nařízení se tedy výrobní odvětví Unie snažilo především zachovat své podíly na hlavním trhu s krmivy. Žadatelé rovněž uvedli, že v současné době není ekonomicky zajímavé na tento malý trh, na němž má podle nich výraznou převahu čínský dovoz, vstupovat, ale že pokud by byla opatření zavedena, vstoupit by na něj mohli. Potravinářský cholinchlorid však stále vyrábí třetí výrobce v Unii, jehož údaje byly do podnětu i do makrodat uvedených v tomto nařízení zahrnuty. Tato strana, společnost Algry Química, uvedla, že byla dumpingem působícím újmu na potravinářském trhu poškozena, a že by proto potravinářský cholinchlorid měl být do šetření zahrnut.

(34)

S ohledem na tvrzení uvedené v 31. bodě odůvodnění Komise zkoumala, zda cholinchlorid pro lidskou spotřebu (potravinářský) a cholinchlorid pro použití v krmivech mají stejné základní fyzikální, technické a/nebo chemické vlastnosti. Zjistila, že cholinchlorid pro lidskou spotřebu a cholinchlorid pro použití v krmivech lze považovat za dva různé podtypy téhož dotčeného výrobku. Vyrábějí se stejným způsobem, mají v podstatě stejné chemické složení a stejné základní fyzikální vlastnosti. Je pravda, že pro cholinchlorid prodávaný potravinářskému odvětví platí přísnější zkušební normy a musí být doprovázen zvláštními osvědčeními o zkoušce, zatímco v případě cholinchloridu pro použití v krmivech tomu tak není. Tyto dodatečné regulační požadavky však nemění výrobek jako takový a nesouvisí s jinou kvalitou nebo čistotou cholinchloridu určeného k lidské spotřebě. Pokud se potravinářský cholinchlorid může prodávat za vyšší ceny, protože se v porovnání s cholinchloridem pro použití v krmivech považuje za nadstandardní výrobek, nezpochybňuje to samo o sobě jednotnost definice výrobku v tomto šetření. Komise dále konstatovala, že případný rozdíl v ceně cholinchloridu pro potravinářský trh a pro trh s krmivy nemá vliv na výpočet újmy, protože tyto podtypy výrobků mají různá kontrolní čísla výrobku, a proto se vzájemně neporovnávají.

(35)

V návaznosti na výše uvedené poukázala společnost Algry Química na riziko obcházení opatření v případě, že by z nich byl cholinchlorid pro lidskou spotřebu vyloučen, protože pak by se mohl dovážet jako výrobek pro lidskou spotřebu a následně, jakmile by se dostal na trh Unie, by mohl být přesměrován k uživatelům v krmivářském odvětví.

(36)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla žádost o vyloučení potravinářského cholinchloridu z definice výrobku v rámci tohoto šetření předběžně zamítnuta.

(37)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech, které při výrobě cholinchloridu používají. Příslušné informace předložilo osm vyvážejících výrobců.

(39)

Aby získala informace, jež považovala za nezbytné pro prošetření údajných podstatných zkreslení, zaslala Komise dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně dne 18. prosince 2024 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR má v úmyslu použít dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. K tomuto oznámení neobdržela od čínské vlády žádné připomínky. Použití článku 18 pro určení existence podstatných zkreslení v ČLR se tedy potvrzuje.

(41)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy by pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot mohlo být vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Mexiko. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(42)

Dne 20. prosince 2024 informovala Komise poznámkou ke spisu (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela ke zjištění běžné hodnoty použít. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě cholinchloridu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila tyto možné reprezentativní země, a to Mexiko, Thajsko, Brazílii a Malajsii.

(43)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele a od jednoho z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(44)

Dne 28. února 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Zároveň zúčastněné strany informovala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoví na základě snadno dostupných finančních údajů dvou brazilských společností, a to Dexxos Participacoes S.A. a Prox Do Brasil Produtos Quimicos S.A. K zamýšlenému použití těchto údajů nebyly obdrženy žádné připomínky. Ve druhé poznámce se Komise také zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce.

(45)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(46)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(47)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(48)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR (7) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(49)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (8). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (9), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (10). Komise dále shledala, že další narušení trhu způsobují přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (11). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (12). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (13), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (14).

(50)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (15) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(51)

V podnětu bylo uvedeno, že v čínském odvětví cholinchloridu dochází k podstatným zkreslením. Podnět odkazoval na zprávu a zejména na skutečnost, že hospodářský systém ČLR je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v ČLR.

(52)

Podnět konkrétně poukazoval na tyto skutečnosti:

(53)

V podnětu byl formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(54)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(55)

V tomto ohledu Komise nejprve posoudila, zda v odvětví cholinchloridu v ČLR působí ve významném rozsahu podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány, podléhají jejich politickému dohledu nebo se řídí jejich pokyny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. V odvětví dotčeného výrobku působí jak soukromé společnosti, například Aocter Group (22), Tai'an Hanwei Group (vlastněná skupinou GHW International Group) (23) nebo Shandong Yinfeng Biological Technology Co., Ltd. (24), tak státní podniky, například Sinochem Group (25) a Sinopec Group (26). Přesný poměr soukromých a státních výrobců na trhu s cholinchloridem nebylo možné určit. Komise však zjistila, že někteří výrobci jsou přímo kontrolováni státem. Příkladem je společnost Tianli Energy (27), již ovládá skupina Shandong Kechuang Group (28), což je podnik ve stoprocentním vlastnictví státu. Kromě toho skupiny Sinochem Group (29) a Sinopec Group (30), jež jsou obě ústředními podniky kontrolovanými Komisí Státní rady pro dohled nad státními aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) (31), vyrábějí ethylenoxid, který je vstupní surovinou pro výrobu cholinchloridu. Dále je společnost Shandong Hualu Huasheng Chemical Co., Ltd. (32)., v níž 32,08 % akcií vlastní stát (33), největším čínským domácím výrobcem (34) trimethylaminu, což je další vstupní surovina pro výrobu cholinchloridu.

(56)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (35), neboť Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(57)

Šetřením bylo zjištěno, že celostátním odvětvovým sdružením zastřešujícím chemické odvětví je federace CPCIF. Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (36). Kromě toho je jejím „registračním a řídícím orgánem“ Ministerstvo pro občanské záležitosti (37) a jednou z podmínek způsobilosti pro funkci jejího zástupce je „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (38).

(58)

Skupiny Sinochem Group a Sinopec Group jsou členy federace CPCIF (39).

(59)

V užším smyslu je pak celostátním odvětvovým sdružením, které zastupuje výrobce cholinchloridu, Čínská asociace krmivářského průmyslu (China Feed Industry Association, dále jen „CFIA“) (40). V článku 3 stanov asociace CFIA (41) se uvádí: „[c]ílem CFIA je […] nést vysoko prapor socialismu s čínskými rysy, řídit se teorií Teng Siao-pchinga […] při uplatňování zásad a politiky strany a státu […] a podporovat komplexní, koordinovaný a udržitelný rozvoj čínského krmivářského průmyslu“. Navíc článek 4 stanoví, že „CFIA akceptuje obchodní pokyny a dohled ze strany ministerstva pro občanské záležitosti a ministerstva zemědělství Čínské lidové republiky“. I zde je jednou z podmínek způsobilosti pro výkon funkcí „předsedy, místopředsedy a generálního tajemníka […][d]održovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“.

(60)

Skupina Shandong Aocter Group je členem správní rady asociace CFIA (42).

(61)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického a petrochemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhledy do roku 2035, podle nichž hodlá čínská vláda „urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl“ (43).

(62)

Kromě toho se rovněž v „Poradním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu“ (44) (dále jen „poradní stanovisko“) uvádí, že čínská vláda „urychlí transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, bude intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky […] a podpoří přeměnu Číny z velké petrochemické a chemické země v silnou petrochemickou a chemickou velmoc. […] Do roku 2025 […] bude dále zlepšena koncentrace výroby velkoobjemových chemických výrobků a míra využití výrobní kapacity přesáhne 80 %; výrazně se zlepší zabezpečení dodávek ekvivalentu ethenu a zabezpečení dodávek nových chemických materiálů přesáhne 75 %“  (45) . Dále má čínská vláda „[p]odpořit strukturální úpravu průmyslu: posílit konkrétní opatření a vědecky regulovat rozsah odvětví“ (46).

(63)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví cholinchloridu a usměrňovat ho lze nalézt na úrovni provincií, například ve 14. pětiletém plánu rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung, podle něhož je nutné „[v]šestranně podporovat zlepšování průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, urychlit rušení zaostalých a neefektivních výrobních kapacit a podporovat rozvoj chemických výrobků směřující k jejich funkcionalizaci, zdokonalení a diferenciaci. Vést podniky ke slučování a reorganizaci, optimalizovat alokaci zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšovat efektivitu a ziskovost výroby“ (47).

(64)

Tento 14. pětiletý plán provincie Šan-tung byl později doplněn o „Opatření provincie Šan-tung v oblasti řízení týkající se krmiv a doplňkových látek“ (48), v nichž se uvádí, že „[l]idová vláda na úrovni okresu nebo vyšší posílí přední postavení rozvoje krmivářského průmyslu […], začlení krmivářský průmysl do místního plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje [a] koordinuje řešení hlavních problémů v rámci rozvoje krmivářského průmyslu (49)“.

(65)

Pokud jde o možnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím státní přítomnosti ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise zjistila, že „ukázková vedoucí úloha stranických poboček v předních podnicích, jako je Aocter Group (50)“ je uváděna jako příklad, který by měla následovat další města provincie Šan-tung.

(66)

Předseda představenstva skupiny Shandong Kechuang Group je zároveň tajemníkem stranického výboru (51).

(67)

Předseda představenstva skupiny Sinochem Group je tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (52). Skupina Sinochem Group se také prezentuje jako společnost, která „se řídí pokyny vyplývajícími ze Si Ťin-pchingovy myšlenky nové éry socialismu s čínskými rysy, účinně posiluje celkovou vedoucí úlohu strany v podniku, prohlubuje budování strany [a] plně využívá úlohy stranických organizací na všech úrovních“ (53).

(68)

Podobně je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (54). Skupina Sinopec Group prohlásila, že se hodlá „zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranným a integrovaným způsobem posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a důsledné stranické řízení s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (55).

(69)

Nebylo možné systematicky prokázat existenci osobních vazeb mezi všemi čínskými výrobci cholinchloridu a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví chemického průmyslu, měla Komise za to, že informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu, která jsou uvedena ve 49. bodě odůvodnění, jsou relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(70)

Kromě toho jsou v odvětví cholinchloridu zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Komise určila několik dokumentů, které prokazují, že odvětví cholinchloridu má jako pododvětví chemického průmyslu prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se chemického průmyslu, vzhledem k tomu, že cholinchlorid představuje pododvětví chemického odvětví.

(71)

Chemický průmysl považuje čínská vláda stále za klíčové odvětví (56). Potvrzují to četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda výslovně označila chemický průmysl za odvětví, které je nutno optimalizovat a modernizovat (57). Stejně tak podle 14. pětiletého plánu rozvoje surovinového průmyslu hodlá čínská vláda „optimalizovat organizační strukturu: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. […] [P]odporovat podniky v urychlování meziregionálních a mezivlastnických fúzí a reorganizace, ve zvyšování koncentrace průmyslu a v mezinárodním působení. V chemickém, petrochemickém a ocelářském průmyslu, v odvětvích neželezných kovů a stavebních materiálů a v dalších průmyslových odvětvích podporovat rozvoj skupiny předních podniků v rámci průmyslového řetězce spojený s ekologickou dominancí a klíčovou konkurenceschopností“  (58) .

(72)

Konkrétně skupina Tai’an Hanwei Group byla dvakrát vybrána mezi 50 předních podniků tchaj’anského průmyslu. „Poté, co budou [společnosti] vybrány, obdrží přednostní podporu od městského stranického výboru, městské samosprávy a příslušných útvarů zaměřenou na posilování společenského uznání, podporu růstu, finanční podporu, záruky pozemků a elektřiny, podporu talentů a intelektuálního rozvoje, budování a vytváření značek, podporu v podobě politické ochrany, pobídky pro investice do projektů, budování týmu podnikatelů a optimalizaci prostředí služeb (59).“

(73)

Kromě toho byly skupině Tai’an Hanwei Group „uděleny tituly jediného národního výrobního šampiona, národního specializovaného ‚malého obřího‘ podniku a národní ekologické továrny. Díky péčí a podpoře stranických výborů a orgánů státní správy na všech úrovních se urychluje výstavba průmyslového parku Hanwei s celkovou investicí ve výši 2 miliard RMB a plánovanou rozlohou více než 400 akrů. První fáze projektu byla dokončena a uvedena do provozu. Druhá fáze bude vybudována ve druhé polovině letošního roku a třetí fáze o rok později. Očekává se, že po uvedení všech fází projektu do provozu přesáhne jejich produkce hodnotu 10 miliard (60)“.

(74)

Skupina Tai’an Hanwei navíc využívala i preferenční daňové režimy: „Schopnost společnosti rychle realizovat transformaci výsledků vědeckého výzkumu a rychle obsadit domácí i zahraniční trhy je neoddělitelná od významné podpory daňového orgánu. Daňový orgán nejenže správně a rychle zavedl preferenční daňové režimy, ale také poskytoval vysoce kvalitní, účinné a pozorné služby, což je pevnou oporou pro náš rychlý rozvoj (61).“

(75)

Dále skupina Sinochem podepsala v roce 2025 dohodu o strategické spolupráci s městem Šanghaj, jejímž cílem je „lépe sloužit budování nového modelu rozvoje a podpořit Sinochem v budování inovativního podniku a komplexního chemického podniku světové úrovně (62).“ Zástupce skupiny Sinochem také „poděkoval městskému stranickému výboru a městské správě v Šanghaji za jejich dlouhodobou významnou podporu a pomoc poskytované skupině Sinochem a představil investiční a obchodní uspořádání skupiny Sinochem v Šanghaji. Uvedl, že odpovědností a posláním skupiny Sinochem je napomáhat vysoce kvalitnímu rozvoji zemědělství a podporovat řešení nedostatků nových chemických materiálů a že skupina důsledně podporuje směřování průmyslového rozvoje Šanghaje, pokud jde o zemědělské technologie, čisté chemické látky a další aspekty (63).“

(76)

Podobně společnost Shandong Hualu Huasheng Chemical Co., Ltd. podepsala dohodu o spolupráci s pobočkou státní banky Bank of China v Šan-tungu, která se týkala „klíčových průmyslových investic a financování projektů (64)“.

(77)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(78)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(79)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 49. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (65).

(80)

Kromě toho nebyl ve stávajícím šetření předložen žádný důkaz o tom, že odvětví cholinchloridu není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu je i výše zmíněné poradní stanovisko, podle něhož je zapotřebí „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní […] politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a [s cílem] podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (66). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(81)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, jež platí (a vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jaká byla popsána výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(82)

V důsledku toho nejsou vhodné pouze domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože jejich tvorba cen je ovlivněna podstatnými vládními zásahy, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR společným působením celé řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(83)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, půdu, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, o čemž svědčí skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(84)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila žádné důkazy, které by podporovaly nebo vyvracely stávající důkazy ve spisu, včetně zprávy a dodatečných důkazů poskytnutých žadatelem, ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo přiměřenosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(85)

Komise obdržela připomínky týkající se podstatných zkreslení ovlivňujících odvětví cholinchloridu od společnosti Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. a komory CFNA.

(86)

Společnost Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. tvrdila, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s článkem 2.2 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO) (dále jen „antidumpingová dohoda“). Konkrétně uvedla, že v článku 2.2 antidumpingové dohody není pojem „podstatných zkreslení“ zmíněn, a že i kdyby tento pojem do působnosti článku 2.2 antidumpingové dohody WTO spadal, výpočet početně zjištěné běžné hodnoty provedený EU by stále měl být v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO a s jeho výkladem poskytnutým Odvolacím orgánem, mimo jiné ve věci EU – bionafta (Argentina). Z nich vyplývá, že běžnou hodnotu lze stanovit početně pouze v případě, že nedochází k prodeji v běžném obchodním styku nebo že existuje zvláštní tržní situace, což se v tomto šetření nezdá být použitelné.

(87)

Podle společnosti Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. navíc antidumpingová dohoda neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo použití údajů pocházejících ze třetí země, jež náležitě neodrážejí ceny nebo úroveň nákladů vyvážející země. Společnost se odvolává na zprávu panelu ve věci EU – metodiky úpravy nákladů a některá antidumpingová opatření na dovoz z Ruska a tvrdí, že běžnou hodnotu lze stanovit početně pouze na základě údajů o prodeji nebo výrobních nákladových činitelů vyvážejících výrobců v zemi původu. Komise by proto v tomto šetření neměla použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale měla by k početnímu stanovení běžné hodnoty použít údaje vyvážejících výrobců cholinchloridu v ČLR.

(88)

Společnost Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. se také domnívala, že důkazy o existenci podstatných zkreslení v Číně uvedené v podnětu jsou nedostatečné. Odvolávala se na důkazní břemeno nesené vyšetřujícím orgánem, který se údajným zkreslením cen ve vyvážející zemi zabývá, jež potvrdil Odvolací orgán ve věci USA – vyrovnávací opatření (21.5 – Čína) a jež by znamenalo, že Komise musí předložit faktické údaje a podrobnou analýzu státních zásahů, které přímo ovlivňují čínské odvětví cholinchloridu. Tvrdila, že pouhé odkazy na „plány“ čínské vlády, „poradní stanoviska“ či jiné čínské politické iniciativy nelze stavět na roveň skutečným státním zásahům na trhu, které mají přímý dopad na tvorbu cen výrobků výrobci.

(89)

Komise se za prvé domnívá, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a s výše citovanou judikaturou. Komise předně uvádí, že zpráva WTO o sporu EU – bionafta se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Každopádně právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu pro početní zjištění běžné hodnoty nevhodné. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Tvrzení společnosti Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. o neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s antidumpingovou dohodou byla proto zamítnuta.

(90)

Pokud jde o odkaz společnosti Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. na spor EU – úprava nákladů, Komise připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly a závěry dosud nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny rozhodnutími jejích členů. V každém případě se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(91)

Za druhé Komise v reakci na tvrzení týkající se dostatečnosti důkazů ve fázi zahájení šetření připomíná, že bod 3 oznámení o zahájení odkazoval na řadu důkazů prima facie v souvislosti s čínským trhem cholinchloridu o tom, že na trhu v ČLR napříč celým hodnotovým řetězcem cholinchloridu existovala zkreslení. Komise se domnívala, že seznam důkazů uvedených v oznámení o zahájení je dostatečný k tomu, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. I když ke stanovení vlastní existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde až v okamžiku prozatímního a/nebo konečného zveřejnění, čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k aplikaci této metodiky, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. Komise v tomto případě považovala důkazy prima facie podstatného zkreslení předložené žadatelem za dostatečné pro zahájení šetření na tomto základě. Oznámení o zahájení to jasně stanoví v bodě 3, v souladu s povinností uvedenou v čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro případ, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení. Tvrzení společnosti Shandong FY Feed Technology Co., Ltd. bylo proto zamítnuto.

(92)

Komise dále připomíná, že spor USA – vyrovnávací opatření se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření, a dokonce ani oblasti dumpingu. Tento spor se týkal jiné skutkové situace a týkal se výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, nikoli antidumpingové dohody. Jak bylo vysvětleno výše, důkazy předložené ve fázi zahájení šetření se v každém případě jednoznačně týkaly čínského trhu s cholinchloridem, tedy s výrobkem, který je v tomto případě předmětem šetření. Kromě toho, jak je podrobněji vysvětleno v oddíle 3.2.1 výše, šetření Komise v této fázi našlo důkazy o podstatných zkresleních ovlivňujících čínské výrobní odvětví cholinchloridu, čímž je odůvodněno použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení ke stanovení běžné hodnoty početně. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(93)

Komora CFNA předložila připomínky týkající se podstatných zkreslení v čínském odvětví cholinchloridu. Tvrdila, že dokumenty uvedené v podnětu neprokazují existenci údajných zkreslení, jimiž mělo být čínské odvětví cholinchloridu ovlivněno. V této souvislosti CFNA uvedla, že většina hlavních výrobců cholinchloridu v Číně je v soukromém vlastnictví, a nejedná se tedy o státní podniky. Pokud čínská vláda vlastní akcie společností vyrábějících cholinchlorid, tyto akcie jí poskytují pouze nárok na investiční práva (např. na dividendy) a neumožňují jí přímou účast na provozu společnosti. Uvedla rovněž, že čínská vláda se do výrobního odvětví chloridu nezapojuje ani ho nepodporuje a že podnět existenci podstatných zkreslení ovlivňujících čínské odvětví cholinchloridu neprokazuje.

(94)

CFNA také tvrdila, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení ve vztahu k čínskému odvětví cholinchloridu není v souladu s antidumpingovou dohodou WTO a judikaturou jejího Orgánu pro řešení sporů (dále jen „DSB“). V antidumpingové dohodě zejména pojem „podstatná zkreslení“ není vůbec zmíněn. Článek 2.2 antidumpingové dohody, který stanoví alternativní metody výpočtu běžných hodnot za omezených podmínek a o „podstatných zkresleních“ se nezmiňuje, připouští pouze použití výrobních nákladů v zemi původu navýšených o přiměřenou částku připadající na správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení je proto v rozporu s čl. 2.2 antidumpingové dohody WTO, neboť Komisi umožňuje, aby nezohledňovala náklady na výrobu a prodej v zemi vývozu a použila místo nich údaje výrobců ze třetích zemí.

(95)

CFNA dále uvedla, že v podnětu a v oznámení o zahájení chybí důkazy o „podstatných zkresleních“ ve vztahu k odvětví cholinchloridu. Oba dokumenty se do značené míry opírají o zprávu, která nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou průkazní hodnotou. Kromě toho se zpráva nezabývá čínským odvětvím cholinchloridu jako takovým. Týká se pouze zkreslení existujících v čínském chemickém odvětví, které je předcházejícím odvětvím odvětví cholinchloridu. CFNA poukazovala na skutečnost, že čínské výrobní odvětví cholinchloridu je tržně orientované a většina výrobců je v soukromém vlastnictví.

(96)

Závěrem CFNA požádala Komisi o individuální posouzení otázky „podstatného zkreslení“ u každého jednotlivého čínského vyvážejícího výrobce. Komise by měla provést individuální analýzu za účelem určení: i) zda se podstatná zkreslení vztahují na každého jednotlivého výrobce zařazeného do vzorku; ii) zda byly „zkresleny“ jednotlivé vstupy a výrobní činitele tímto konkrétním výrobcem vykazované, a měly by proto být nahrazeny údaji z jiného zdroje, a c) proč jsou údaje z jiného zdroje týkající se každého vstupu nebo výrobního činitele považovány za „nezkreslené“. Podle CFNA Komise nemůže rozhodnout o podstatných zkresleních na celostátní nebo celoodvětvové úrovni.

(97)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla CFNA k závěru, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení by se v tomto šetření použít neměl a že by Komise měla akceptovat domácí ceny a náklady uvedené spolupracujícími čínskými výrobci cholinchloridu.

(98)

Za prvé, pokud jde o tvrzení CFNA, že podnět a oznámení o zahájení neposkytly dostatečné důkazy odůvodňující jakékoli zjištění „podstatných zkreslení“ v čínském výrobním odvětví cholinchloridu, Komise se domnívala, že žadatelem předložené důkazy prima facie o podstatných zkresleních, které byly uvedeny v oznámení o zahájení, jsou k odůvodnění zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení dostatečné, jak je rovněž podrobněji vysvětleno výše v oddíle 3.2.1.

(99)

Dále, pokud jde o důkazní hodnotu zprávy, Komise připomněla, že se jedná o komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla poprvé zveřejněna v prosinci 2017 a řádně aktualizována v dubnu 2024. Všechny strany měly dostatek příležitostí zprávu vyvrátit, doplnit nebo předložit připomínky ke zprávě v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, Komise však neobdržela žádné připomínky nebo důkazy, které by zprávu zneplatnily.

(100)

Kromě toho Komise připomíná, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s tím, zda zpráva obsahuje zvláštní kapitolu o daném odvětví nebo informace o konkrétním trhu, jež by se týkaly výrobku, který je předmětem šetření, nebo konkrétních společností. Zpráva popisuje různé typy zkreslení, k nimž dochází v ČLR a jež jsou průřezové a existující v rámci celého čínského hospodářství (67) a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření (68). Zpráva dále obsahuje kapitolu o chemickém průmyslu, která je relevantní pro posouzení Komise týkající se odvětví cholinchloridu, jež je pododvětvím chemického odvětví. Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účelu použity i další důkazní prvky. Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.1 výše, odvětví cholinchloridu je předmětem řady zásahů státu (například přítomnost a dohled státu u klíčových aktérů v odvětví (69), skutečnost, že se na toto odvětví vztahují pětileté plány a další dokumenty (70), a zásahy ve finančním sektoru (71)), které ovlivňují i náklady na výrobu cholinchloridu, včetně nákladů na suroviny, energii, půdu, kapitál a pracovní sílu. Tento argument byl proto odmítnut.

(101)

Za druhé, pokud jde o tvrzení CFNA o neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s povinnostmi EU v rámci WTO, Komise se domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s povinnostmi Evropské unie v rámci WTO a s judikaturou DSB WTO, jak je podrobněji vysvětleno v oddíle 3.2.1 výše. Připomněla rovněž, že základní nařízení, včetně čl. 2 odst. 6a, je aktem sekundárního práva EU podle článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle práva EU neexistuje žádný požadavek, aby jeho zdroje, včetně sekundárního práva, jako jsou nařízení, vycházely z mezinárodního práva nebo byly spojeny s povinnostmi vyplývajícími z mezinárodního práva, jako je antidumpingová dohoda WTO.

(102)

A konečně, pokud jde o tvrzení CFNA, že posouzení existence podstatných zkreslení by mělo být provedeno individuálně pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, Komise připomněla, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, stanoví se podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžná hodnota pro každého vyvážejícího výrobce početně na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Na základě dostupných důkazů o výrobních činitelích jednotlivých vyvážejících výrobců však jako nezkreslené nemohly být stanoveny žádné výrobní náklady a náklady na prodej výrobku, který je předmětem šetření. Z tohoto důvodu bylo tvrzení CFNA zamítnuto.

(103)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(104)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(105)

Jak je vysvětleno v 37. až 44. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, za vhodnou reprezentativní zemi Brazílii.

(106)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii, Mexiko a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(107)

K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(108)

Jak je uvedeno ve druhé poznámce, Komise nebyla schopna určit žádné výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v Thajsku a Malajsii. Pokud jde o Mexiko, Komise se domnívala, že by v zásadě bylo vhodné použít finanční informace za rok 2023, jež jsou snadno dostupné pro mexickou společnost Petroleos Mexicanos (dále jen „PEMEX“), petrochemického výrobce vyrábějícího mimo jiné ethylenoxid, který je jedním z určených výrobních činitelů potřebných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Je třeba poznamenat, že v žádné ze čtyř potenciálních reprezentativních zemí, Brazílii, Malajsii, Mexiku a Thajsku, se nepodařilo určit žádné výrobce cholinchloridu.

(109)

Kromě toho, jak je uvedeno v 44. bodě odůvodnění, našla Komise snadno dostupné finanční údaje dvou brazilských společnostech, působících v rámci širšího chemického odvětví, konkrétně společnosti Dexxos Participacoes S.A. a společnosti Prox Do Brasil Produtos Quimicos S.A. Po důkladné úvaze Komise shledala dostupné finanční údaje těchto dvou společností nejúplnějšími a nejvhodnějšími, v neposlední řadě proto, že vycházely z údajů dvou společností, a nikoli pouze jedné jako v Mexiku.

(110)

Pokud jde o dostupnost dovozních statistik týkajících se hlavních určených výrobních činitelů, Komise v první a druhé poznámce vysvětlila, že podle databáze GTA Mexiko během období šetření nevykázalo žádný dovoz trimethylaminu. Je třeba poznamenat, že náklady na trimethylamin představují [30–45 %] celkových přímých výrobních nákladů dotčeného výrobku.

(111)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii a ke stanovení nezkreslených výrobních nákladů a nákladů na prodej pro účely výpočtu běžné hodnoty použít snadno dostupné finanční údaje společností Dexxos Participacoes S.A. a Prox Do Brasil Produtos Quimicos S.A..

(112)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a k použití údajů společností Dexxos Participacoes S.A. a Prox Do Brasil Produtos Quimicos S.A. vyjádřily. K použití údajů uvedených společností nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o použití referenčních hodnot pro určené výrobní činitele, vycházejících z údajů o brazilském dovozu, předložily společnosti SYB a SFY několik připomínek, jimiž se zabývá oddíl 3.2.5.1 níže.

(113)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(114)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(115)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(116)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce použije statistické údaje Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) (73) a ke stanovení nezkreslených nákladů na energie (zejména elektřinu a plyn) vnitrostátní statistické údaje Brazílie (74).

(117)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k zanedbatelné váze páry jakožto výrobního činitele v rámci celkových výrobních nákladů byla pára zahrnuta pod kategorii „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(118)

V návaznosti na druhou poznámku společnosti SFY a SYB uvedly, že pára by neměla být považována za spotřební materiál, protože představuje jeden z hlavních zdrojů energie pro výrobu konečného cholinchloridu.

(119)

Po další analýze Komise konstatovala, že přestože je podíl páry na celkových nákladech zanedbatelný, je podobně důležitý jako podíl nákladů na plyn nebo elektřinu, a proto dala společnostem SFY a SYB za pravdu. Vypočítala tedy samostatnou referenční hodnotu pro páru, která je uvedena v tabulce 1 níže.

(120)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(121)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky použila ověřené údaje vykázané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a připočetla náklady na výzkum a vývoj, které byly vynaloženy a zaúčtovány těmito vyvážejícími výrobci.

(122)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a třetích zemí uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (75). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddílech 3.2.1 až 3.2.3 výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(123)

Pokud jde o suroviny určené Komisí, společnosti SFY a SYB v návaznosti na druhou poznámku uvedly, že dovozní ceny trimethylaminu a ethylenoxidu jsou nepřiměřeně vysoké, a dokonce vyšší než jednotkové ceny placené v rámci obchodu mezi členskými státy na vnitřním trhu EU.

(124)

Komise vysvětlila, že ceny na vnitřním trhu EU by nespadaly pod žádnou ze tří odrážek čl. 2 odst. 6a písm. a) druhého pododstavce základního nařízení. Komise nicméně uznala, že referenční cena trimethylaminu stanovená na základě brazilských statistik se zdála být nepřiměřeně vysoká vzhledem k extrémně nízkému objemu dovozu, který během období šetření činil něco málo přes 22 000 kg. S takovým objemem by bylo možné vyrobit méně než 1 % objemu čínského vývozu do EU. Komise proto shledala, že objem dovozu trimethylaminu do Brazílie není reprezentativní, a změnila zdroj použitý pro trimethylamin z brazilské jednotkové dovozní ceny (na úrovni harmonizovaného systému) na mezinárodní referenční hodnotu zahrnující veškerý dovoz vykázaný všemi obchodními partnery s výjimkou Číny a třetích zemí uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (76). Pro účely stanovení referenční ceny ethylenoxidu změnila Komise použitý zdroj z brazilské jednotkové dovozní ceny (na úrovni harmonizovaného systému) na jednotkovou dovozní cenu uvedenou Mexikem na úrovni příslušného osmimístného celního kódu. Komise zjistila, že objemy dovozu jsou v případě Mexika mnohem reprezentativnější než v případě Brazílie, kde byly velice nízké, a nebyly tudíž považovány za spolehlivý zdroj pro účely stanovení referenční ceny.

(125)

Pokud jde o prášek z kukuřičných klasů, společnosti SFY a SYB tvrdily, že brazilská dovozní cena použitá Komisí mohla být zkreslena existencí subvencí poskytovaných brazilskému kukuřičnému průmyslu. Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými dalšími důkazy. Objemy dovozu prášku z kukuřičných klasů vykázané Brazílií však byly velice nízké, a proto nebyly považovány za spolehlivý zdroj pro stanovení referenční ceny. Komise tedy změnila zdroj použitý pro stanovení referenční hodnoty pro prášek z kukuřičných klasů na jednotkovou vývozní cenu z Brazílie za všechny materiály zahrnuté do osmimístné položky celního sazebníku, která zahrnuje i prášek z kukuřičných klasů.

(126)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Vzhledem k tomu, že bez ohledu na použitý zdroj neměla hodnota použitá pro tyto výrobní činitele znatelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, Komise se rozhodla zahrnout tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 117. až 119. bodě odůvodnění.

(127)

Pokud použité referenční hodnoty vycházejí z dovozních cen z Brazílie a Mexika, jsou do referenčních hodnot uvedených v tabulce 1 náležitě zahrnuta dovozní cla.

(128)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly při dodávkách surovin spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(129)

MOP zveřejňuje podrobné informace o mzdách v brazilských průmyslových odvětvích jako celku. Komise použila ke zjištění průměrných nákladů práce v chemickém odvětví v Brazílii nejnovější dostupné statistiky za rok 2022 (77).

(130)

Ceny elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje databáze Global Petrol Prices. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v CNY/kWh, které byly zveřejněny v červnu 2024.

(131)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Brazílii zveřejňuje databáze Global Petrol Prices. Komise použila údaje o cenách plynu pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v CNY/kWh, které byly zveřejněny v červnu 2024.

(132)

Referenční hodnota pro páru byla odhadnuta na základě nákladů na zemní plyn vyjádřených v CNY/kWh (viz předchozí 131. bod odůvodnění) a množství plynu vyjádřeného v kWh, které je zapotřebí k výrobě 1 tuny páry. Pro tyto účely Komise předpokládala, že pára, kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku nakupovali od externích dodavatelů, byla vyrobena na bázi zemního plynu.

(133)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(134)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně těmto výrobcům vzniklých. Jak je uvedeno v 121. bodě odůvodnění, Komise zahrnula do nákladů na výrobní režii i náklady na výzkum a vývoj. Výsledný procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(135)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů společností Dexxos Participacoes S.A. a Prox Do Brasil Produtos Quimicos S.A. za rok 2023, které byly získány z databáze Orbis.

(136)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(137)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, uvedenými v tabulce 1 výše.

(138)

Po stanovení nezkreslených přímých výrobních nákladů připočetla Komise náklady na výrobní režii, jak je vysvětleno v 134. bodě odůvodnění, aby získala nezkreslené výrobní náklady.

(139)

Poté uplatnila míru prodejních, správních a režijních nákladů a míru zisku, jak je uvedeno v 140. bodě odůvodnění. Ty byly stanoveny na základě finančních výkazů společností Dexxos Participacoes S.A. a Prox Do Brasil Produtos Quimicos S.A., jak je vysvětleno v 111. a 112. bodě odůvodnění.

(140)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 6,65 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 14,62 %.

(141)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(142)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako obchodníci.

(143)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(144)

U vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení působících jako obchodníci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé prodán dále nezávislým odběratelům v Unii.

(145)

Ustálená judikatura v tomto ohledu objasňuje, že úpravy podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení zahrnují i náklady vzniklé subjektu se sídlem mimo Evropskou unii, pokud je zřejmé, že je tento subjekt spojen s dovozcem nebo vývozcem, a pokud by dotyčné náklady byly obvykle hrazené dovozcem (78). Pokud jde o druhy nákladů, o které lze podle tohoto ustanovení provést úpravy, judikatura je ztotožňuje s náklady souvisejícími s prodejními činnostmi prováděnými dceřinými společnostmi, pokud tyto náklady snižují částku obdrženou vyvážejícím výrobcem a obvykle je nese dovozce (79). Tribunál ve věci Azot souhlasil s Komisí, že „mohou nastat případy, kdy náklady vzniklé zprostředkovatelům před dovozem tvoří součást skutečně zaplacené vývozní ceny. V opačném případě by vyvážející výrobci mohli využívat několik zprostředkovatelů ve spojení usazených mimo Evropskou unii, aby uměle zvýšili vývozní ceny“ (80). Jak uvedl Soudní dvůr, tento přístup je v souladu s cílem čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Podle Soudního dvora by tohoto cíle nebylo dosaženo, pokud by vyvážející výrobce mohl jednoduše strukturovat svůj prodej tak, aby před dovozem dotčeného výrobku do Unie zajistil zapojení zprostředkovatele, který by s ním byl spojen a který by převzal odpovědnost za náklady, jež obvykle nese dovozce, a zvýšil tak vývozní cenu skutečně zaplacenou dovozcem (81).

(146)

S ohledem na výše uvedené Komise uvedla, že obchodníci ve spojení s vyvážejícími výrobci, kteří se nacházejí buď v ČLR, nebo ve třetích zemích, „převzali odpovědnost za náklady […], které obvykle nese dovozce ve smyslu čl. 2 odst. 9 základního nařízení, což odůvodňuje úpravu v tomto ohledu“ (82). Kromě toho jsou tyto náklady součástí skutečně zaplacené vývozní ceny, a tím ji zvyšují.

(147)

Správní, prodejní a režijní náklady použité za účelem úpravy vycházely z údajů poskytnutých stranami ve spojení. Pokud jde o úpravu zisku, podrobnosti o posouzení použitého ziskového rozpětí mohly být z důvodu zachování důvěrnosti sděleny pouze dotčené společnosti.

(148)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly zpětně očištěny na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(149)

Jak je vysvětleno v 46. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(150)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, vedlejších nákladů a dalších nákladů, jako jsou náklady na zkoušení výrobku a poplatky za celní odbavení.

(151)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(152)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(153)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(154)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(155)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 392,3 %.

(156)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 95 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(157)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(158)

V období šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii tři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(159)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na [60 000–65 000] tun. Tento údaj stanovila Komise na základě ověřených údajů uvedených v odpovědích na dotazník poskytnutých žadateli a v odpovědi na makrodotazník předložené právním zástupcem žadatelů, která zahrnovala i příslušné údaje třetího výrobce v Unii, společnosti Algry Quimica. Z důvodů vysvětlených ve 183. bodě odůvodnění níže uvedla Komise rozmezí.

(160)

Komora CFNA uvedla, že nezávislé sušárny by měly být považovány za výrobce cholinchloridu, protože proces sušení představuje podstatnou výrobní činnost.

(161)

Komise toto tvrzení odmítla z následujících důvodů. Za prvé, Komise konstatovala, že před zahájením šetření dvě známé sušárny neodpověděly na formulář pro posouzení postavení, který Komise rozeslala všem známým výrobcům a sušárnám. Kromě toho, když Komise známé nezávislé sušárny kontaktovala znovu ve fázi zahájení šetření, jen jedna z nich se na poslední chvíli se přihlásila a zaregistrovala jako zúčastněná strana. Na šetření ovšem dále nespolupracovala. Tato strana prohlásila, že se považuje za uživatele.

(162)

Za druhé, podle podnětu je rozhodující výrobní fází, během níž se definitivně určuje použití surovin pro výrobu cholinchloridu a kdy tyto suroviny získávají své specifické vlastnosti, fáze vysvětlená ve 26. bodě odůvodnění výše, která vede ke vzniku kapalného cholinchloridu, což potvrdilo i šetření. Naproti tomu proces sušení popsaný ve 27. bodě odůvodnění spočívá v přeměně cholinchloridu z jeho kapalné formy v pevný cholinchlorid. Proces sušení je tedy mnohem jednodušší a mechanický a nevede k žádným (významným) změnám chemického složení nebo použití cholinchloridu. Sušárny tedy převádějí výrobek, který je předmětem šetření, z jedné formy výrobku ve druhou.

(163)

Za třetí, třemi výrobci, kteří tvoří výrobní odvětví Unie, jsou dva plně integrovaní výrobci, kteří vyrábějí jak kapalný, tak pevný cholinchlorid, a jeden výrobce, který vyrábí pouze kapalný cholinchlorid. Proto i kdyby nezávislé sušárny nakupovaly od výrobců v Unii a dovážely z Číny, údaje o jejich prodeji by již byly zahrnuty v celkové zjištěné spotřebě a jejich dodatečným zahrnutím by vznikl problém v podobě dvojího započtení, pokud jde o kapacitu a objemy výroby a prodeje, zatímco jejich zahrnutí by zvýšilo pouze zaměstnanost výrobního odvětví Unie. Z tohoto důvodu by se ani v případě, že by sušárny měly být považovány za součást výrobního odvětví Unie, ukazatele újmy významně nelišily, neboť nezávislé sušárny by na ně měly jen okrajový dopad.

(164)

CFNA také uvedla, že Komise by měla provést segmentovanou analýzu újmy způsobené kapalným a pevným cholinchloridem, neboť se domnívala, že společné šetření těchto různých kategorií výrobků nemůže přesně odrážet skutečnou dumpingovou situaci u každé z nich.

(165)

Komise konstatovala, že segmentovaná analýza újmy může být potřebná: a) pokud dotčené výrobky nejsou „dostatečně zaměnitelné“; b) „ve zvláštní situaci charakterizované vysokou koncentrací domácího prodeje a dumpingového dovozu v jednotlivých segmentech a poměrně významnými cenovými rozdíly mezi těmito segmenty“ a c) pokud se dovoz „z velké části koncentroval v jednom ze segmentů trhu“ (83).

(166)

V tomto ohledu Komise v rámci tohoto šetření zjistila, že ceny cholinchloridu v kapalné a pevné formě jsou srovnatelné a že spotřebitelé mohou nakupovat výrobek, který je předmětem šetření, jak v kapalné, tak v pevné formě, v závislosti na svých obchodních potřebách a s ohledem na trendy a vývoj na trhu, což svědčí o dostatečné zaměnitelnosti obou typů cholinchloridu. Na základě výše uvedených skutečností Komise tvrzení CFNA zamítla.

(167)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů o prodeji cholinchloridu v EU uvedených ve zprávě o průzkumu trhu poskytnuté v podnětu (84), aktualizovaných o ověřené objemy prodeje výrobního odvětví Unie, a s využitím údajů Eurostatu o dovozu. Podrobná metodika je vysvětlena v poznámce ke spisu (85).

(168)

Celková spotřeba v Unii, jakož i podíly na trhu a objemy prodeje v následujících tabulkách jsou uvedeny v rozpětí z důvodů vysvětlených v 183. bodě odůvodnění níže.

(169)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(170)

Spotřeba v Unii v letech 2021 až 2022, po zotavení z pandemie COVID-19, rostla, poté v roce 2023 poklesla a v období šetření opět mírně vzrostla.

(171)

Cholinchlorid se dováží pod několika kódy kombinované nomenklatury (KN), z nichž některé zahrnují i jiné výrobky. Čínský podíl na celkovém dovozu cholinchloridu pod příslušnými celními kódy byl stanoven na základě jeho podílu na dovozu pod kódem TARIC 2923 10 00 90, protože tento kód TARIC se týká pouze cholinchloridu (86).

(172)

Podle těchto údajů se dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(173)

Dovoz z ČLR v roce 2022 poklesl oproti předchozímu roku o 4 000 tun, v roce 2023 však prudce vzrostl o 6 000 tun. Během posuzovaného období se podíl čínského vývozu na trhu zvýšil od roku 2022 o [6–14] procentních bodů z [23 % – 26 %] na [32 % – 37 %].

(174)

Komise stanovila dovozní ceny z dotčené země na základě cen dovozů pod kódem TARIC 2923 10 00 90, což je jediný celní kód vztahující se pouze na výrobek, který je předmětem šetření. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci v ČLR zařazenými do vzorku a oběma žadateli.

(175)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(176)

Ceny dovozu z ČLR se v roce 2022 téměř zdvojnásobily v důsledku vysokých přepravních nákladů, což způsobilo výrazný pokles objemu dovozu z dotčené země. Díky této dočasné okolnosti a příznivým podmínkám na trhu dokázalo výrobní odvětví Unie v roce 2022 svůj podíl na trhu uhájit. V roce 2023 se dovozní cena oproti předchozímu roku snížila o polovinu a dostala se mírně pod úroveň roku 2021. Klesající trend pokračoval i během období šetření, kdy dovozní cena klesla oproti předchozímu roku o dalších 7 %. Tento pokles lze vysvětlit agresivní tržní strategií čínských vývozců.

(177)

Čínské ceny při vykládce zůstaly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2022, kdy byla Čína ovlivněna domácí energetickou krizí a omezeními z důvodu pandemie COVID-19 a vývoz cholinchloridu do Unie poklesl.

(178)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(179)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu žadatelů za období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 35 % až 41 %.

(180)

Komise dále zvážila další cenové dopady, zejména existenci výrazného stlačení cen. Jak je uvedeno ve 191. a 201. bodě odůvodnění, po roce 2021 zaznamenalo výrobní odvětví Unie výrazný nárůst jednotkových výrobních nákladů, který byl způsoben zejména silným nárůstem nákladů na energie a vyššími fixními náklady na jednotku v důsledku nižší míry využití výrobní kapacity. Před obdobím šetření i v jeho průběhu cena dovozů z ČLR významně klesala, zatímco příslušné objemy významně rostly, a výrobní odvětví Unie proto nemohlo zvýšit svou prodejní cenu natolik, aby pokryla jeho výrobní náklady. Toto stlačení cen vedlo ke ztrátě ziskovosti výrobního odvětví Unie během období šetření.

(181)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(182)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(183)

Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v makroekonomickém dotazníku; tyto údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Makroekonomické údaje jsou uvedeny v podobě rozpětí, protože existují pouze tři výrobci obdobného výrobku v Unii a třetí výrobce je ve srovnání s oběma žadateli velmi malý. Tato strana, společnost Algry Química S.L., odpověď na dotazník neposkytla, ale poskytla potřebné údaje pro odpověď na makrodotazník za výrobní odvětví Unie jako celek. Poskytnutí přesných makrodat by proto každému ze žadatelů umožnilo získat velmi dobrý přehled o činnostech přímých konkurentů.

(184)

Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník poskytnutých oběma výrobci v Unii.

(185)

Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(186)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(187)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(188)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(189)

Během posuzovaného období zůstal celkový objem výroby v Unii v letech 2021 až 2022 stabilní. Poté v roce 2023 výrazně poklesl o více než 25 % a v období šetření dále klesal. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie přizpůsobená cholinchloridu zůstala po celé posuzované období na stejné úrovni.

(190)

Vzhledem k prudkému poklesu objemu výroby při nezměněné výrobní kapacitě kopírovalo využití kapacity klesající trend výroby.

(191)

Přímým důsledkem skutečností uvedených výše ve 189. až 190. bodě odůvodnění byl výrazný nárůst jednotkových výrobních nákladů, který za posuzované období činil celkem [20–35 %].

(192)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(193)

Během posuzovaného období zůstal objem prodeje v Unii v prvním roce stabilní a v roce 2022 se o 1 % zvýšil. V roce 2023 objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie dramaticky poklesl, a to o 22 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento pokles se časově shodoval s výrazným nárůstem čínského dovozu (o 6 000 tun) a poklesem spotřeby (o 15 %). V důsledku toho tržní podíl výrobního odvětví Unie prudce poklesl z [65–70 %] v roce 2021 na [58–64 %] v roce 2023. V období šetření objemy prodeje výrobního odvětví Unie i jeho podíl na trhu dále klesaly.

(194)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila o 15 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie poklesl o [3–14] procentních bodů, zatímco dovoz z ČLR vzrostl o více než 4 500 tun, tj. o 42 %.

(195)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(196)

Výrobní odvětví Unie si udržovalo stálý počet pracovních sil, přičemž v roce 2023 došlo k jeho mírnému nárůstu a v období šetření k nepatrnému poklesu. Tento vývoj odráží vývoj výroby a prodeje v předchozím roce, neboť dočasní pracovníci byli smluvně stabilizováni v návaznosti na pozitivní trend výroby a prodeje v roce 2022.

(197)

Produktivita klesala spolu s poklesem vyráběného množství, zatímco zaměstnanost zůstávala stabilní; to způsobilo drastický pokles produktivity, jež se v posuzovaném období propadla o 32 %.

(198)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(199)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(200)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny účtované žadateli odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(201)

V roce 2022 se výrobní náklady ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 33 % v důsledku prudkého nárůstu cen energií, ale výrobní odvětví Unie bylo schopno promítnout toto zvýšení nákladů do prodejních cen, které se zvýšily o 39 %. V roce 2023 a v období šetření se však prodejní ceny výrobního odvětví Unie ve srovnání s rokem 2022 propadly o 29 %, zatímco jeho výrobní náklady poklesly mnohem méně – o 6 %. Zhoršení od roku 2023 bylo způsobeno výrazným nárůstem levného čínského dovozu po zpomalení v roce 2022 (zejména v důsledku vysokých nákladů na dopravu) a tento nárůst čínského dovozu nakonec vedl ke stlačení cen, které začalo v roce 2023 a během období šetření se ještě prohloubilo.

(202)

Průměrné náklady práce žadatelů se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(203)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zvýšily o 23 %. Tento nárůst vyplývá z poklesu produktivity, zatímco počet pracovních sil zůstával stabilní, jak je vysvětleno ve 196. a 197. bodě odůvodnění.

(204)

Stav zásob žadatelů se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(205)

V průběhu posuzovaného období se stav zásob snížil o 11 %, v souladu s celkovým trendem poklesu výroby. Konečný stav zásob jako procento výroby se výrazně zvýšil v roce 2023, kdy objemy prodeje výrobního odvětví Unie prudce poklesly v důsledku výrazného nárůstu čínského dovozu a oslabení poptávky.

(206)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic žadatelů se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(207)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Po vrcholném roce 2022 se ziskovost výrobního odvětví Unie prudce zhoršila a v období šetření se výrobní odvětví Unie stalo vysoce ztrátovým. Pokles ziskovosti a dalších klíčových finančních ukazatelů, o nichž se hovoří níže, probíhal souběžně s nárůstem čínského dovozu za nízké ceny a následným stlačením cen, které tento dovoz způsobil.

(208)

Čistým peněžním tokem se rozumí schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel negativně podobně jako ziskovost, přičemž v roce 2023 začal klesat výrazně a v období šetření dospěl k neschopnosti samofinancovat vlastní činnost a k vykazování záporných hodnot peněžního toku s poklesem o 98 procentních bodů.

(209)

Čisté investice kolísaly a po většinu posuzovaného období se pohybovaly v souladu s objemem výroby a prodeje, s výjimkou období šetření, kdy navzdory nižším objemům prodeje vzrostly. Významná část investic provedených v období šetření souvisela s plánovanou výměnou a racionalizací zařízení používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(210)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se vyvíjela v souladu s trendem prodeje a ziskovosti, přičemž v roce 2022 dosahovala dobrých výsledků a v roce 2023 zaznamenala významné zhoršení s poklesem o 87 %. V období šetření se dostala do záporných hodnot a za celé posuzované období poklesla o 351 procentních bodů.

(211)

Schopnost žadatelů opatřit si kapitál byla nepříznivě ovlivněna výrazným zhoršením peněžního toku a ziskovosti zaznamenaným v posuzovaném období.

(212)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly od roku 2023 negativní trend a v období šetření celková situace výrobního odvětví Unie vykazovala újmu.

(213)

Výroba výrobního odvětví Unie poklesla o 29 % a prodej v Unii se snížil o 23 %, což výrazně přesáhlo pokles spotřeby o 12 %. Současně se výrobní odvětví Unie potýkalo se zvýšením svých výrobních nákladů o [20–35 %], z něhož v období šetření nemohlo ani část promítnout do svých prodejních cen. V důsledku toho se výrobní odvětví Unie stalo vysoce ztrátovým a výrazné zhoršení jeho situace, zejména od roku 2023, se projevilo i ve vývoji dalších klíčových ukazatelů, jako je podíl na trhu, produktivita a využití kapacity.

(214)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(215)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii, růst cen surovin a energií a pokles spotřeby.

(216)

Jak je uvedeno ve 172. bodě odůvodnění, objem dovozu dotčeného výrobku z Číny se zvýšil o 25 %, což během posuzovaného období znamenalo zvýšení podílu čínského dovozu do Unie na trhu o [6-14] procentních bodů. Ve stejném období, jak je uvedeno v oddíle 4.4.2.2 výše, nedokázalo výrobní odvětví Unie čínským vyvážejícím výrobcům konkurovat a zaznamenalo pokles objemu prodeje o 23 % a snížení tržního podílu o [3–14] procentních bodů. Stalo se tak za situace, kdy spotřeba v Unii od roku 2023 výrazně klesala a během posuzovaného období poklesla o 12 %.

(217)

Jak je uvedeno ve 179. bodě odůvodnění, čínský dovoz se v období šetření významně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a jeho ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie i poté, co výrobní odvětví Unie od roku 2023 své ceny snížilo nad rámec mírného snížení výrobních nákladů z důvodu zvýšené přítomnosti levného čínského dovozu na trhu Unie. Čínský dovoz tak vedl k silnému stlačení cen v roce 2023 a v období šetření, v důsledku čehož se výrobní odvětví Unie stalo v období šetření vysoce ztrátovým.

(218)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z Číny za ceny, které se významně podbízely cenám Unie a stlačovaly je, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(219)

Pro stanovení objemu dovozu cholinchloridu z jiných třetích zemí použila Komise stejnou metodiku jako pro dovoz z Číny, vysvětlenou ve 171. bodě odůvodnění. Pro jiné třetí země byl tedy podíl celkového dovozu cholinchloridu pod příslušnými celními kódy stanoven na základě jejich podílu na dovozu pod kódem TARIC 2923 10 00 90, který se týká pouze cholinchloridu (87).

(220)

Pokud jde o ceny dovozů z jiných zemí, opět v souladu s metodikou použitou v případě Číny (viz tabulka 4 výše) je Komise stanovila na základě cen dovozu cholinchloridu pod kódem TARIC 2923 10 00 90.

(221)

Objem a ceny dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(222)

Podle informací uvedených v podnětu je známo, že cholinchlorid se vedle Unie a Číny vyrábí také ve Spojených státech amerických, Indii a Mexiku.

(223)

V posuzovaném období byla Indie jedinou zemí kromě Číny, jejíž podíl na trhu byl trvale vyšší než 2 %. V období šetření dosahovala tržního podílu [2,3 – 2,9 %]. Ceny těchto dovozů však byly výrazně vyšší než ceny dovozů z Číny a ceny výrobního odvětví Unie.

(224)

Dovoz z ostatních třetích zemí představoval především dovoz ze Spojených států amerických a Vietnamu. Jejich souhrnný podíl na trhu se pohyboval okolo 3–4 %, s výjimkou roku 2022, kdy v důsledku silné poptávky v Unii a dočasného poklesu dovozu z Číny dovoz ze Spojených států amerických prudce vzrostl.

(225)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Prodej na vývoz

(226)

Průměrné ceny prodeje na vývoz se vyvíjely podobně jako ceny prodeje na domácím trhu, ale jejich propad od roku 2023 byl méně výrazný než propad pozorovaný na domácích trzích výrobního odvětví Unie. V důsledku toho se objem prodeje na vývoz výrobního odvětví Unie, který představoval [32–47 %] celkového objemu výroby za celé posuzované období, propadl od roku 2023 ještě více než objem jeho prodeje na trhu Unie (o 37 % oproti 23 %). Podle informací uvedených v podnětu trpělo výrobní odvětví Unie konkurencí ze strany levného čínského dovozu i na vývozních trzích. Z toho lze usoudit, že za obtížné situace na trhu způsobené čínským dovozem se výrobní odvětví Unie zaměřilo na zachování pokud možno co největšího podílu na trhu, který je pro něj z hlediska velikosti nejdůležitější, tj. na trhu Unie.

(227)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie mohla ke zjištěné újmě přispět, jelikož ztracené objemy byly značné. To však neoslabilo skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(228)

V roce 2022 cena energií výrazně vzrostla (88) v důsledku mezinárodních otřesů způsobených geopolitickou nestabilitou a oproti roku 2021 vykázala nárůst o 35 %. Zároveň se v letech 2022 a 2023 výrazně zvýšila míra inflace (89), což vedlo k nárůstu cen surovin. Toto celkové zvýšení cen mělo přímý dopad na výrobní náklady výrobců v Unii, jež v roce 2022 zaznamenaly nárůst oproti předchozímu roku o 33 %. Výrobní odvětví Unie však bylo schopno přenést významné zvýšení nákladů způsobené tímto skokovým nárůstem cen surovin a energií na své odběratele tím, že v tomto roce zvýšilo o 39 % prodejní cenu, a dosáhlo tak zdravého zisku. Následně – v roce 2023 a během období šetření – ceny energií a výrobní náklady cholinchloridu poklesly na úroveň srovnatelnou s počátkem posuzovaného období.

(229)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že zvýšené výrobní náklady způsobené skokovým nárůstem cen energií a surovin v Unii ke zjištěné podstatné újmě nepřispěly.

(230)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba snížila o 12 %. Komise analyzovala, zda tento pokles spotřeby způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(231)

Komise se důkladně zabývala vývojem spotřeby v posuzovaném období a zjistila, že k poklesu spotřeby došlo v roce 2023 a že v tomto roce výrobní odvětví Unie stále dosahovalo zisku [6–7 %]. Finanční ukazatele výrobního odvětví Unie se dostaly do záporných hodnot až v období šetření, kdy spotřeba mírně rostla. Současně se dovoz z Číny, který výrazně vzrostl již v roce 2023, v období šetření dále zvyšoval a vzrostl o dalších 13 %. Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že pokles spotřeby mohl ke zjištěné újmě přispět, ale příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou neoslabil.

(232)

V této fázi šetření Komise nezjistila žádné další relevantní činitele, jež by ke zjištění újmy vzniklé výrobnímu odvětví Unie přispívaly, ani nebyla o takových činitelích informována.

(233)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že od roku 2023 došlo k významnému nárůstu objemu dovozu pocházejícího z Číny. Nízké ceny tohoto dumpingového čínského dovozu rychle vedly k významnému a trvalému poklesu tržního podílu výrobního odvětví Unie, navzdory tomu, že snížilo své prodejní ceny na neudržitelnou úroveň. To následně způsobilo výrazné zhoršení jeho finanční situace a výrobní odvětví Unie se proto v období šetření stalo značně ztrátovým. Komise tedy prokázala skutečnou a podstatnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(234)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto činitelů na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie byl ovšem nulový nebo nanejvýš omezený.

(235)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá mimo jiné ve ztrátě objemu výroby a prodeje, tržního podílu a ziskovosti.

(236)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(237)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(238)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí úplných nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(239)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že ziskovost výrobního odvětví Unie byla ovlivněna prudkým nárůstem dovozu za nízké ceny v roce 2023 a v období šetření, považovala Komise za vhodné stanovit jako základní zisk průměrný zisk realizovaný ve dvou předchozích letech, kdy dovoz ještě nebyl takový, aby ziskovost výrobního odvětví Unie snižoval. Vážený průměrný zisk obou žadatelů v letech 2021 a 2022 činil 7,3 %.

(240)

Jeden ze žadatelů poskytl důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by za běžných podmínek hospodářské soutěže byla vyšší. Komise tyto informace ověřila na základě investičních plánů a odložených projektů výrobního odvětví Unie. Tvrzení této společnosti bylo shledáno oprávněným. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procento obratu, činil u dotčené společnosti 0,1 %, které bylo připočteno k jejímu základnímu zisku ve výši 7,3 % uvedenému ve 239. bodě odůvodnění, čímž byl získán cílový zisk ve výši 7,3 až 7,4 %.

(241)

Na základě těchto skutečností činí cena nepůsobící újmu [1 048–1 307] EUR za tunu, což je rozpětí získané uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí 7,3 až 7,4 % na výrobní náklady obou žadatelů během období šetření.

(242)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů ověřených během inspekcí na místě stanovila Komise pro jednu z dotčených společností dodatečné náklady ve výši [3,5–4,5] EUR za tunu. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 241. bodě odůvodnění.

(243)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši [1 191–1 316] EUR za tunu použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 240. bod odůvodnění) na výrobní náklady obou žadatelů během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(244)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie oběma žadateli, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(245)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 154. až 156. bod odůvodnění).

(246)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení.

(247)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(248)

Oba žadatelé při šetření plně spolupracovali, zatímco třetí výrobce, společnost Algry Quimica, spolupracoval při šetření tím, že poskytl údaje pro vyplnění odpovědi na makrodotazník. Všichni tito výrobci se vyslovili pro zavedení opatření.

(249)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz výrazně stlačil ceny a donutil výrobní odvětví Unie prodávat pod cenou. V důsledku toho zaznamenávalo výrobní odvětví Unie v období šetření významné ztráty. Čínský dovoz se kromě toho výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a nárůst objemu tohoto dovozu způsobil významnou ztrátu objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho tržního podílu.

(250)

Uložení opatření povede ke zvýšení dovozních cen a obnovení rovných podmínek na trhu Unie. Lze tedy očekávat, že opatření zastaví růst levného čínského dovozu. To by následně umožnilo výrobnímu odvětví Unie znovu získat podíl na trhu, a tím i objem prodeje, a obnovit prodejní ceny na udržitelnou úroveň, což by výrobnímu odvětví Unie rovněž umožnilo pokračovat v nezbytných plánovaných investicích. Bez opatření budou ztráty výrobního odvětví Unie narůstat, neboť se ukázalo, že současný objem a ceny čínského dovozu působí značnou újmu. Potřebné investice pak již nemohou být realizovány. V důsledku toho se urychlí sestupná spirála klesajícího objemu prodeje a rostoucích nákladů výrobního odvětví Unie. Proto bude ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie, jehož ziskovost již během období šetření dosáhla neudržitelné úrovně.

(251)

Komise proto dospěla k závěru, že přijetí opatření proti dovozu z Číny by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(252)

Odpověď na dotazník poskytli dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, působící v potravinářském segmentu – společnosti Van Eeghen a Kirsch Pharma GmbH. Uvedli, že jsou proti uložení opatření. Analýza jimi poskytnutých údajů, zejména vykázaného obratu a ziskovosti, celkově a za cholinchlorid, a (nízkého) objemu jejich nákupů cholinchloridu, však nenaznačuje, že by některý z nich byl uložením opatření podstatně ovlivněn.

(253)

Jelikož nejsou k dispozici další informace poskytnuté dovozci, kteří nejsou ve spojení, byl s ohledem na výše uvedené učiněn prozatímní závěr, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít vážný dopad na situaci dovozců, kteří nejsou ve spojení

(254)

Jeden uživatel se vyslovil pro uložení opatření zaměřených na zajištění rovných podmínek na trhu EU s cholinchloridem.

(255)

Uložení opatření k obnovení rovných podmínek zajistí stabilní dodavatelský řetězec cholinchloridu na trhu EU ve prospěch uživatelů v EU.

(256)

Jelikož nejsou k dispozici další informace poskytnuté uživateli, byl s ohledem na výše uvedené učiněn prozatímní závěr, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít vážný dopad na situaci uživatelů.

(257)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz cholinchloridu pocházejícího z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(258)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(259)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz cholinchloridu pocházejícího z dotčené země uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí ve 245. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(260)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(261)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(262)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(263)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(264)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby (v závislosti na případu může být zavedena procentní hranice, třebaže se to nedoporučuje), lze takové zvýšení objemu samo o sobě považovat za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(265)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(266)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(267)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(268)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(269)

Bylo předloženo několik připomínek. Jejich připomínky se však netýkaly přesnosti výpočtů, ale metod, které Komise použila při stanovení dumpingových rozpětí a rozpětí újmy u těchto společností. Tyto připomínky budou proto posouzeny spolu se všemi ostatními podáními po zveřejnění prozatímních opatření.

(270)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(271)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,