(EU) 2025/1206Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1206 ze dne 19. června 2025 o pozastavení celních preferencí režimu GSP+, pokud jde o dovoz ethanolu pocházejícího z Pákistánu

(1)

Článek 30 nařízení o GSP stanoví, že pokud dovoz produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhů Unie, přijme Evropská komise z vlastního podnětu nebo na základě žádosti členského státu prováděcí akt za účelem pozastavení preferenčního režimu pro dotyčné produkty.

(2)

Dne 15. května 2024 obdržela Komise žádost Francie, Německa, Španělska, Itálie, Maďarska a Polska, v níž se uvádí, že objem dovozu produktů kódů kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 2207 10 a 2207 20 z Pákistánu od roku 2022 působí závažné narušení trhu Unie s ethanolem, a v níž se vyzývá k aktivaci článku 30 nařízení o GSP. Žádost obsahovala údaje poskytnuté odvětvím ethanolu v EU.

(3)

Komise posoudila žádost členských států za účelem určení toho, zda dovoz ethanolu z Pákistánu působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhu Unie. Dne 15. října 2024 zveřejnila Komise na svých internetových stránkách výzvu k předložení informací a údajů relevantních pro určení závažného narušení trhů Unie způsobeného dovozem produktů na bázi ethanolu z Pákistánu. Dne 24. října 2024 uspořádala Komise dialog se zúčastněnými stranami s cílem vysvětlit postup podle článku 30 a poskytnout příležitost těm zúčastněným stranám, které plánují předložit písemná podání, aby vysvětlily své názory na tuto záležitost.

(4)

Po posouzení všech dostupných informací a údajů, včetně informací poskytnutých členskými státy a předložených zúčastněnými stranami, dospěla Komise k závěrům popsaným níže.

(5)

Komise v souladu s článkem 30 nařízení o GSP konzultovala Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů – Plodiny na orné půdě a olivový olej.

(6)

Komise informovala dne 31. března 2025 pákistánskou vládu a další zúčastněné strany, které poskytly informace, o předběžných závěrech svého posouzení. Připomínky předložené v reakci na předběžné závěry byly řádně zváženy a případně zohledněny v tomto nařízení.

(7)

V souladu s článkem 31 nařízení o GSP uvědomí Komise pákistánskou vládu o přijetí tohoto prováděcího nařízení předtím, než nabude účinku.

(8)

Ethanol kódu KN ex 2207 10 (Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více, získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU) a ex 2207 20 (Ethylalkohol a ostatní destiláty, denaturované, s jakýmkoli obsahem alkoholu, získané ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU) je produkt uvedený v příloze I Smlouvy o fungování EU a v příloze IX nařízení o GSP.

(9)

Pákistánský vývoz pod oběma těmito celními kódy využívá preferenčního bezcelního přístupu na trhy Unie z důvodu statusu Pákistánu jako země zvýhodněné v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) uvedeného v příloze III nařízení o GSP.

(10)

Trh s ethanolem v Unii je rozdělen na dva dílčí trhy rozlišené podle konečného použití, a sice na trh s ethanolem pro použití jako palivo a trh s ethanolem pro jiné použití než palivo. Tyto dílčí trhy jsou rovněž rozlišeny podle cenové úrovně, přičemž trh s ethanolem pro použití jako palivo vykazuje celkově nižší ceny než trh s ethanolem pro jiné použití než palivo, který je určen pro potravinářské a průmyslové použití (včetně farmaceutických, kosmetických a chemických použití). Tyto dva typy ethanolu mají většinou odlišné produktové vlastnosti (pokud jde o obsah alkoholu, čistotu nebo obsah vody) a nemohou být vzájemně nahraditelné bez dalšího zpracování. Hlavní rozdíl v EU spočívá také v plnění kritérií udržitelnosti EU pro biopaliva, jelikož do cílů v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě lze započítat pouze ethanol splňující tato kritéria. Vývoz z Pákistánu do Unie soutěží na trhu s ethanolem pro jiné použití než palivo, protože vývoz ethanolu z Pákistánu (2) nesplňuje kritéria udržitelnosti stanovená v současnosti použitelnou směrnicí o obnovitelných zdrojích energie (3) pro to, aby mohl na trh EU vstupovat jako ethanol pro použití jako palivo. V důsledku toho tvoří 91 % dovozu z Pákistánu ethanol pro jiné použití než palivo (4). Dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro použití jako palivo v současné době podléhá zpětné kontrole Unie (5).

(11)

Na základě dostupných údajů a informací se Komise domnívá, že existují důkazy o závažném narušení trhu Unie s ethanolem pro jiné použití než palivo, které se vyznačuje výrazným nárůstem dovozu za výrazně nižší ceny ve srovnání s výrobci v Unii a poklesem výroby v Unii. Komise se zaměřila na období let 2021–2024 a posoudila vývoj během celého tohoto období i s ohledem na potenciálně nestandardní povahu roku 2022, který se vyznačoval inflačními tlaky způsobenými útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a vývojem souvisejícím se změnami po pandemii COVID-19. Kromě toho jsou údaje dostupné za roky 2021 a 2024 úplnější díky výsledkům zpětné kontroly Unie (6).

(12)

Z celních údajů EU konkrétně vyplývá, že dovoz ethanolu pro jiné použití než palivo pod oběma celními kódy do EU mezi lety 2021 a 2024 výrazně vzrostl. Na základě příslušných údajů (7) se odhaduje, že tento dovoz vzrostl z přibližně 376 000 tun v roce 2021 (8) na 726 000 tun v roce 2024, což představuje nárůst o více než 90 % (9).

(13)

Celní údaje EU ukazují, že vývozci ethanolu pro jiné použití než palivo u mnoha mezinárodních partnerů (10) uplatňují nižší ceny než výrobci v Unii (11). V roce 2024 byly ceny u všech zdrojů dovozu nižší než ceny výroby v Unii.

(14)

Kromě toho údaje získané od odvětví ethanolu v EU a z nezávislých zdrojů ukazují, že výroba ethanolu pro jiné použití než palivo v Unii v letech 2022 a 2023 výrazně poklesla (o 10 % mezi lety 2021 a 2022 a o dalších 9 % v roce 2023). V roce 2024 se výroba ethanolu pro jiné použití než palivo v EU mírně zvýšila, a sice o 11 % ve srovnání s rokem 2023, je však stále o 8 % nižší než v roce 2021. Nezávislé prognózy (12) ukazují, že podíl výrobců v EU na trhu kolísal a pohyboval se v rozmezí od 73 % v roce 2021 do 67 % v roce 2022, 66 % v roce 2023, 73 % v roce 2024, a pro rok 2025 naznačují, že podíl na trhu EU se pravděpodobně zmenší v důsledku nižší výroby a rostoucí spotřeby. Odvětví ethanolu v Unii rovněž uvedlo, že prodej ethanolu pro jiné použití než palivo v EU v období mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2023 a třetím čtvrtletím roku 2024 představoval 75 % oproti 77 % za celý rok 2021.

(15)

Navíc se Komise domnívá, že prudký nárůst dovozu za výrazně nižší ceny a pokles výroby v EU naznačují existenci závažného narušení trhu s ethanolem pro jiné použití než palivo v Unii v období 2021–2024. Ačkoli některé dostupné údaje za rok 2024 ukazují mírné oživení, toto oživení nestačilo k návratu na úroveň výroby z roku 2021, což naznačuje, že toto závažné narušení nadále trvá.

(16)

Poté, co Komise konstatovala, že došlo k závažnému narušení trhů Unie s ethanolem pro jiné použití než palivo ve smyslu článku 30 nařízení o GSP, zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem dotčeného výrobku z Pákistánu na jedné straně a závažným narušením trhu Unie na straně druhé. Komise rovněž analyzovala, zda lze toto závažné narušení přičíst jiným činitelům než dovozu z Pákistánu.

(17)

Údaje a informace, které má Komise k dispozici, ukazují časovou shodu mezi vývojem dovozu z Pákistánu a závažným narušením trhů Unie.

(18)

Mezi lety 2021 a 2022 se pákistánský dovoz ethanolu (13) zvýšil téměř o 300 %, a sice z 132 396 tun na 393 590 tun. V roce 2023 mírně klesl na 324 151 tun, ale zůstal na úrovni o 244 % vyšší než dovoz v roce 2021. Pákistánský dovoz ethanolu se v roce 2024 zpomalil a poklesl na úroveň 215 929 tun (14). Tato úroveň je však stále výrazně vyšší než v roce 2021. V roce 2024 představoval dovoz z Pákistánu 27 % veškerého dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo, což z Pákistánu činí největší zdroj dovozu do EU (15).

(19)

V té době byla cena pákistánského dovozu trvale nižší než prodejní cena výroby v Unii. Konkrétně byla dovozní cena pákistánského ethanolu pro jiné použití než palivo pod oběma celními kódy v roce 2024 podstatně nižší než prodejní cena výrobního odvětví EU (16) (přibližně –25 %). To představuje výrazně větší cenový rozdíl než v roce 2021 (7 %).

(20)

V neposlední řadě, jak je uvedeno výše, během daného období se výroba ethanolu pro jiné použití než palivo v Unii snížila.

(21)

Prudký nárůst pákistánského dovozu za nižší ceny než ceny výroby v EU se proto časově shodoval s obdobím závažného narušení trhu.

(22)

Komise rovněž posuzovala, zda k závažnému narušení trhů Unie mohly přispět i jiné faktory než dovoz z Pákistánu. Komise zejména zkoumala dostupné údaje pro posouzení potenciálního dopadu dovozu z jiných zemí.

(23)

Podle celních údajů Unie představoval v roce 2024 pákistánský dovoz 27 % dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo. Druhou největší zemí původu dovozu byly USA, které v letech 2021 až 2024 zaznamenaly významný nárůst svého podílu na dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo z téměř nuly na 24 %.

(24)

Z celních údajů Unie v roce 2024 vyplývá, že ceny dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo z USA jsou o 15 % nižší než u dovozu z Pákistánu a že cena dovozu z USA je o 35 % nižší než ceny výrobců v Unii.

(25)

Na základě těchto údajů lze dospět k závěru, že dovoz z Pákistánu i z USA, který v roce 2024 společně představoval přibližně 50 % dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo, přispěl k závažnému narušení trhu. Ani jeden zdroj dovozu, tj. ani Pákistán, ani USA, však není převažující, pokud jde o rozdíl v objemu nebo ceně, natolik, aby se tím vyloučila příčinná souvislost pro druhý zdroj.

(26)

USA nevyužívají preferenčního přístupu na trh Unie, zatímco pákistánský vývoz využívá výhod bezcelního přístupu do Unie. Existuje podstatný rozdíl mezi bezcelním přístupem, který využívá Pákistán prostřednictvím preferencí v rámci režimu GSP+, a cly platnými pro USA v rámci zacházení podle nejvyšších výhod (DNV) (17).

(27)

Pokud jde o další významné zdroje dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo v roce 2024, dovoz z Guatemaly představoval 9 %, ze Spojeného království 8 %, z Peru 5 %, z Jihoafrické republiky 5 % a z Brazílie 5 %. Ethanol pro jiné použití než palivo získávaný z těchto zemí byl dovážen za ceny nižší než z Pákistánu, s výjimkou Spojeného království, jehož ceny jsou vyšší než u jiných zdrojů dovozu, ale nižší než ceny v Unii. Ačkoli se zdá, že většina těchto alternativních zdrojů dovozu má konkurenční ceny, jejich omezený průnik na trhy Unie naznačuje, že související dopad je méně významný než v případě Pákistánu a USA.

(28)

Závěrem lze říci, že k narušení tohoto trhu během referenčního období (2021–2024) významně přispěla časová shoda mezi prudkým nárůstem pákistánského dovozu za ceny výrazně nižší než prodejní ceny v EU a cenovým tlakem na unijní trh s ethanolem pro jiné použití než palivo. Vzhledem k prudkému nárůstu dovozu za nižší ceny omezilo výrobní odvětví EU svou výrobu, což vedlo k podstatné ztrátě podílu na trhu, zejména v letech 2022 a 2023. Neexistence jiných faktorů, které by zpochybnily dopad pákistánského dovozu na závažné narušení trhu EU, dále vede Komisi k závěru, že pákistánský dovoz k tomuto narušení významně přispěl. Bez ohledu na mírné známky oživení zaznamenané v roce 2024 zůstává pákistánský dovoz největším vnějším zdrojem ethanolu pro jiné použití než palivo na trhu Unie, jehož úroveň je výrazně vyšší než v roce 2021 a ceny výrazně nižší než ceny výrobců v Unii, přičemž využívá celních preferencí poskytovaných v rámci režimu GSP+. Pozastavení těchto preferencí by přiblížilo pákistánské ceny cenám unijního výrobního odvětví ethanolu pro jiné použití než palivo, a zmírnilo by tak závažné narušení trhu Unie.

(29)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro všeobecné celní preference podle čl. 39 odst. 3 nařízení o GSP.

(30)

Ethanol pocházející z Pákistánu se dováží v objemu a za ceny, které působí závažné narušení trhu Unie, a opatření podle článku 30 nařízení o GSP jsou proto odůvodněná. Objem dovozu ethanolu pro jiné použití než palivo kódů KN 2207 10 a 2207 20 z Pákistánu od roku 2021 působí závažné narušení unijního trhu s ethanolem pro jiné použití než palivo. Pozastavení preferencí by mělo být zaměřeno na dovoz z Pákistánu pod celními kódy 2207 10 a 2207 20 , s výjimkou ethanolu pro použití jako palivo kódů TARIC 2207 10 00 11 (Ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU), s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m), měřeno v souladu normou EN 15376) a 2207 20 00 11 (Ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU), s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m), měřeno v souladu normou EN 15376).

(31)

V této souvislosti Komise rozhodla, že žádost členských států obsahuje dostatečné důkazy o tom, že ethanol pro jiné použití než palivo pocházející z Pákistánu byl dovážen v objemu, který způsobuje závažné narušení výrobnímu odvětví Unie. Tento závěr podporují i údaje poskytnuté jinými nezávislými zdroji. Navrhovaná opatření jsou proto nezbytná a odůvodněná s ohledem na článek 30 nařízení o GSP.

(32)

Některé zúčastněné strany zpochybnily, že údaje podporují zjištění ohledně závažného narušení, jelikož došlo ke zvýšení podílů výrobního odvětví EU na trhu. Komise uznává, že podmínky na trhu se zlepšují, avšak nikoli do té míry, aby zneplatnily zjištění ohledně závažného narušení.

(33)

Některé zúčastněné strany rovněž tvrdily, že Komise dostatečně nezohlednila další potenciální faktory, jako je dovoz z jiných třetích zemí, výkyvy cen energií a změny poptávky v EU. Komise tato tvrzení zamítla. I když nevylučuje, že tyto další faktory mohly rovněž přispět k závažnému narušení, z důkazů vyplývá, že pákistánský dovoz byl významně přispívající příčinou a že řetězec příčinné souvislosti nenarušil žádný jiný faktor.

(34)

Některé zúčastněné strany zpochybnily posouzení Komise týkající se cenového rozdílu mezi pákistánským dovozem a cenami výrobního odvětví Unie a tvrdily, že nebyly zohledněny náklady na dopravu a skladování. Komise toto tvrzení zamítá, protože při posuzování závažného narušení není nutné tyto náklady zohlednit.

(35)

Článek 30 nařízení o GSP nestanoví dobu trvání pozastavení preferencí. S ohledem na rozvojové cíle režimu GSP a při zohlednění doby trvání obecných ochranných opatření režimu GSP je vhodné a přiměřené pozastavit preference na období dvou let, po jehož uplynutí může Komise přezkoumat potřebu obnovení běžných cel společného celního sazebníku, a to i s ohledem na vývoj situace na trhu a na pákistánský vývoz ethanolu pro použití jako palivo i ethanolu pro jiné použití než palivo,