(EU) 2025/1202Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1202 ze dne 19. června 2025, kterým se konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2022/558 na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz umělého grafitu ve formě bloků nebo válců pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 8. dubna 2022 uložila Evropská komise na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní antidumpingové šetření“) prováděcím nařízením (EU) 2022/558 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla v rozsahu mezi 23,0 % a 74,9 % (dále jen „původní opatření“).

(2)

Dne 4. září 2024 obdržela Komise žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz sad uhlíkových elektrod pocházejících z ČLR a zavedla celní evidenci dovozu umělého grafitu ve formě bloků nebo válců pocházejícího z ČLR. Žádost podalo Evropské sdružení uhlíku a grafitu (dále jen „ECGA“ nebo „žadatel“).

(3)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z ČLR do Unie, k níž došlo po uložení původních opatření. Žádost poskytla důkazy o tom, že vývoz sad uhlíkových elektrod z ČLR byl do určité míry nahrazen vývozem umělého grafitu. Tato změna byla zřejmě výsledkem praktik, konkrétně montáže nebo kompletace čínských dílů v Unii a následného prodeje zkompletovaných obdobných výrobků na trhu Unie, pro něž mimo uložení cla neexistuje jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Z důkazů vyplynulo, že tyto operace se od zahájení antidumpingového šetření, které vedlo k uložení původních opatření, nebo těsně před ním podstatně zvýšily. Žádost rovněž obsahovala dostatečné důkazy o tom, že díly z ČLR představovaly více než 60 % celkové hodnoty dílů hotového výrobku a že hodnota přidaná během kompletace byla nižší než 25 % výrobních nákladů.

(4)

Z důkazů dále vyplynulo, že dumping existuje a že vyrovnávací účinky původních antidumpingových opatření jsou mařeny jak z hlediska množství, tak z hlediska cen.

(5)

Výrobkem dotčeným možným obcházením jsou uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích o zdánlivé hustotě 1,5 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 7,0 μ.Ω.m nebo menším, též vybavené spojníky, o jmenovitém průměru větším než 350 mm, spadající ke dni vstupu prováděcího nařízení (EU) 2022/558 v platnost pod kód KN ex 8545 11 00 (kódy TARIC 8545 11 00 10 a 8545 11 00 15) a pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“). Jde o výrobek, na který se vztahují stávající platná opatření.

(6)

Výrobkem, který je předmětem šetření možného obcházení, je umělý grafit ve formě bloků nebo válců o zdánlivé hustotě 1,5 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 7,0 μΩ.m nebo menším, o jmenovitém průměru větším než 350 mm, v současnosti kódů KN ex 3801 10 00 a ex 3801 90 00 (kódy TARIC 3801 10 00 15 a 3801 90 00 80) a pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“ nebo „umělý grafit“).

(7)

Šetření ukázalo, že sady uhlíkových elektrod vyráběné v Unii z čínského umělého grafitu mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná použití jako sady uhlíkových elektrod pocházející z Čínské lidové republiky. Proto jsou považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 a čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení.

(8)

Poté, co Komise po informování členských států zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního antidumpingového nařízení, zahájila dne 18. října 2024 (3) na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2686 (dále jen „nařízení o zahájení šetření“) šetření a zavedla v souladu s čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení celní evidenci dovozu umělého grafitu.

(9)

Období šetření odpovídalo období od 1. ledna 2021 do 30. června 2024 (dále jen „období šetření“). Za období šetření byly shromážděny údaje s cílem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků po uložení původních opatření a existenci praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Za období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda dovoz nemařil vyrovnávací účinek platných opatření, pokud jde o ceny a/nebo množství, a zda nedošlo k dumpingu.

(10)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala orgány Číny, známé vyvážející výrobce v dané zemi, výrobní odvětví Unie a známé dovozce do Unie.

(11)

Formuláře žádostí o osvobození pro dovozce v Unii a dotazníky pro výrobce/vývozce v Číně byly zpřístupněny na internetových stránkách GŘ TRADE.

(12)

Žádost o osvobození předložil pouze jeden dovozce, a sice společnost JAP INDUSTRIES s.r.o. (dále jen „JAP“), a žádost byla následně ověřena v jejích prostorách.

(13)

Odpověď na dotazník předložil pouze jeden čínský výrobce, a to společnost Fangda Carbon New Material Co., Ltd. Komise předložené informace použila zejména ke křížové kontrole obchodních toků z Číny.

(14)

Útvary Komise zaslaly Evropskému sdružení uhlíku a grafitu dotazník s žádostí o informace týkající se celkové výroby, celkové výrobní kapacity, využití kapacity, celkového prodeje, závislého prodeje, využití pro vlastní spotřebu a vývozu výrobců v Unii. Žadatel (Evropské sdružení uhlíku a grafitu) předložil odpověď na makroekonomický dotazník.

(15)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly informovány, že nesdělení veškerých relevantních informací nebo sdělení neúplných, nepravdivých nebo zavádějících informací může vést k použití článku 18 základního antidumpingového nařízení a k závěrům založeným na dostupných údajích.

(16)

Dne 5. listopadu 2024 se konalo slyšení se společností JAP.

(17)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení by měly být postupně analyzovány s cílem posoudit možné obcházení tyto otázky:

(18)

Vzhledem k tomu, že důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti poukazovaly na montáž nebo kompletaci v Unii, Komise konkrétně analyzovala, zda byla splněna kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, zejména:

(19)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, žádost o osvobození podal a během šetření spolupracoval pouze jeden dovozce umělého grafitu v Unii. Dovoz této společnosti představoval 4,8 % (4) celkového dovozu umělého grafitu z ČLR do Unie během sledovaného období, což představuje nízkou úroveň spolupráce. Vzhledem k nízké úrovni spolupráce vycházejí zjištění v souladu s článkem 18 základního antidumpingového nařízení z dostupných údajů.

(20)

Tabulka 1 níže ukazuje vývoj dovozu sad uhlíkových elektrod z ČLR do Unie v období šetření.

Tabulka 1

Dovoz sad uhlíkových elektrod do Unie v období šetření  (5) (v tunách)

(21)

Tabulka 1 ukazuje, že objem dovozu sad uhlíkových elektrod z ČLR se snížil z 25 199 tun v roce 2021 na 16 541 tun ve sledovaném období. Objem dovozu se od roku 2021 do roku 2023 snížil o 37 % a poté se od roku 2023 do sledovaného období zvýšil o 3 %. V období šetření se proto objem dovozu sad uhlíkových elektrod z ČLR snížil o 34 %. Toto snížení se časově shodovalo s uložením původních opatření v dubnu 2022. Podíl dovozu z ČLR se rovněž snížil ve srovnání s celkovým dovozem (z 63 % na 59 % mezi rokem 2021 a sledovaným obdobím) a s dovozem z jiných třetích zemí (ze 167 % na 142 %).

(22)

Tabulka 2 ukazuje vývoj dovozu umělého grafitu do Unie z ČLR během období šetření.

Tabulka 2

Dovoz umělého grafitu do Unie v období šetření  (6) (v tunách)

(23)

Primárním vstupem pro výrobu sad uhlíkových elektrod je umělý grafit. Tabulka 2 ukazuje, že objem dovozu umělého grafitu z ČLR do Unie vzrostl z 80 039 tun v roce 2021 na 118 884 tun ve sledovaném období. Od roku 2021 do roku 2022 vzrostl dovoz o 43 % a dosáhl 114 625 tun. Tento vzestupný trend pokračoval i v roce 2023, kdy dovoz dosáhl vrcholu ve výši 132 978 tun. Od roku 2023 do sledovaného období se objem dovozu snížil na 118 884 tun. Celkově se objem dovozu umělého grafitu z ČLR během období šetření zvýšil o 49 %.

(24)

Kódy KN 3801 10 00 a 3801 90 00 , do kterých je zařazen umělý grafit, zahrnují i jiné výrobky. Zejména zahrnují materiály používané při výrobě baterií.

(25)

Mezi formami umělého grafitu používanými k výrobě uhlíkových elektrod a formami používanými pro jiná použití, zejména pro výrobu baterií, existují rozdíly. Umělý grafit, který se používá k výrobě uhlíkových elektrod, má texturu a formu tvrdých bloků nebo válců; naproti tomu v podobě prášků nebo past je využíván pro jiná použití. Velikost bloku umělého grafitu navíc zhruba odpovídá velikosti uhlíkové elektrody. Jak je popsáno v oddíle 1.3 výše, z definice výrobku, který je předmětem šetření, jak je uvedeno v oddíle 1.3 výše, vyplývá, že šetření je omezeno na umělý grafit, který se používá k výrobě uhlíkových elektrod.

(26)

Žadatel uvedl, že příslušné osmimístné a desetimístné kódy kombinované nomenklatury (KN) vztahující se na dovoz do Polska a Maďarska zjevně zahrnují i některé materiály používané při výrobě baterií. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise analyzovala údaje o dovozu s vyloučením dovozu do Polska a Maďarska, což jsou členské státy, které v posledních letech dovážejí největší množství výrobků stejného kódu KN určených k výrobě baterií.

Tabulka 3

Dovoz umělého grafitu do Unie, kromě Polska a Maďarska, v období šetření  (7) (v tunách)

(27)

Tabulka 3 ukazuje, že objem dovozu umělého grafitu z ČLR do Unie, kromě Polska a Maďarska, vzrostl z 27 862 tun v roce 2021 na 40 250 tun ve sledovaném období. Dovoz se od roku 2021 do roku 2022 zvýšil o 78 %, poté následoval v roce 2023 pokles na 43 723 tun a následně pak ve sledovaném období došlo k dalšímu poklesu na 40 250 tun. Celkově dovoz v období šetření vzrostl o 44 %. Toto navýšení se shodovalo s uložením původních opatření v dubnu 2022.

(28)

Pokles vývozu sad uhlíkových elektrod z ČLR do Unie, který je patrný z tabulky 1, spolu s výrazným nárůstem vývozu umělého grafitu z ČLR do Unie v období šetření, jak je uvedeno v tabulce 2 a 3, což ukazuje na nahrazení (viz 33. bod odůvodnění), představoval změnu obchodních toků ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení.

(29)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení vyžaduje, aby změna obchodních toků byla způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce zahrnují mimo jiné montáž dílů nebo kompletaci v souladu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(30)

Umělý grafit se považuje za polotovar, který je dále zpracováván na hotové výrobky, jako jsou sady uhlíkových elektrod. Toto další zpracování umělého grafitu na sady uhlíkových elektrod spadá pod pojem kompletace ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(31)

Šetření ukázalo, že z ČLR do Unie byl dovážen umělý grafit, který měl být dále zpracován na sady uhlíkových elektrod. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že umělý grafit z ČLR představoval více než 60 % celkové hodnoty dílů sad uhlíkových elektrod (95 % až 100 %) a že přidaná hodnota při dalším zpracování byla výrazně nižší než 25 % výrobních nákladů (8) (1 % až 10 %).

(32)

Šetření neodhalilo žádný jiný hospodářský důvod změny obchodních toků popsané v oddíle 2.2.2 než zahájení původního antidumpingového šetření a následné uložení původních opatření.

(33)

Požadavky čl. 13 odst. 1 a 2 základního antidumpingového nařízení byly tudíž splněny.

(34)

Komise v souladu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(35)

Pokud jde o množství, dovoz umělého grafitu z ČLR do Unie, který byl použit k dalšímu zpracování na sady uhlíkových elektrod, představoval během sledovaného období přibližně 28 % spotřeby Unie. Spotřeba sad uhlíkových elektrod v Unii byla odhadnuta na 142 817 tun (9). Objem dovozu byl proto považován za významný.

(36)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu sad uhlíkových elektrod, která nepůsobí újmu a byla stanovena v původním antidumpingovém šetření a upravena o inflaci na základě harmonizovaného indexu spotřebitelských cen Evropské centrální banky (10), s váženými průměrnými vývozními cenami CIF umělého grafitu stanovenými na základě statistik Eurostatu, náležitě upravenými o transformaci a zisk. Toto cenové srovnání ukázalo, že dovoz z Číny se prodával za ceny, které byly o více než 170 % nižší než ceny v Unii.

(37)

Z toho důvodu Komise vyvodila závěr, že vyrovnávací účinek platných opatření je mařen, pokud jde jedná o množství a ceny.

(38)

V souladu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení Komise rovněž prošetřila, zda existuje důkaz o dumpingu vzhledem k běžným hodnotám stanoveným dříve pro obdobný výrobek.

(39)

Za tímto účelem Komise porovnala průměrné vývozní ceny sad uhlíkových elektrod během sledovaného období na základě statistik Eurostatu o dovozu umělého grafitu, s výjimkou dovozu do Polska a Maďarska, a upravených o náklady na další zpracování na sady uhlíkových elektrod, s běžnou hodnotou stanovenou pro Čínu v původním antidumpingovém šetření (11), upravenou o inflaci. Na základě metodiky stanovené v žádosti použila Komise jako referenční hodnotu zvýšení míry inflace v Mexiku (12), které bylo reprezentativní zemí v původním šetření.

(40)

Ze srovnání vývozních cen a běžných hodnot dříve stanovených v původním antidumpingovém šetření pro obdobný výrobek, jak je popsáno v 39. bodě odůvodnění, po provedení úprav vyplynuly důkazy o dumpingu během sledovaného období ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení.

(41)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že konečná antidumpingová cla uložená na dovoz sad uhlíkových elektrod pocházejících z ČLR byla obcházena dovozem umělého grafitu.

(42)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení by proto měla být platná antidumpingová opatření rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Unie.

(43)

Podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce základního antidumpingového nařízení by opatřením, které má být rozšířeno, mělo být opatření stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2022/558 pro „všechny ostatní společnosti“, což je konečné antidumpingové clo ve výši 74,9 % použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(44)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního antidumpingového nařízení, který stanoví, že by se případná rozšířená opatření měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie podle evidence uložené nařízením o zahájení šetření, by měla být z tohoto evidovaného dovozu výrobku, který je předmětem šetření, v souladu se zjištěními tohoto šetření vybírána cla.

(45)

O osvobození od rozšíření opatření požádal jeden dovozce umělého grafitu.

(46)

V souladu s čl. 13 odst. 1 a 2 základního antidumpingového nařízení Komise analyzovala, zda se žadatel podílel na praktikách obcházení zjištěných v tomto případě.

(47)

Srovnání běžných hodnot, jak je vysvětleno ve 39. bodě odůvodnění, a cen společnosti JAP Industries v Unii konkrétně neodhalilo žádné důkazy o dumpingu během sledovaného období. Šetření dále odhalilo, že prodej sad uhlíkových elektrod, který společnost JAP Industries v Unii uskutečnila, během období šetření výrazně poklesl. Ceny společnosti JAP Industries byly navíc ve srovnání s čínskými cenami výrazně vyšší, a to i po zohlednění antidumpingových cel uložených na čínské sady uhlíkových elektrod. V důsledku toho bylo shledáno, že se společnost JAP na praktikách obcházení zjištěných v tomto případě nepodílela.

(48)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že požadované osvobození podle čl. 13 odst. 4 základního antidumpingového nařízení by mělo být společnosti JAP uděleno.

(49)

Dne 25. dubna 2025 sdělila Komise všem zúčastněným stranám základní skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a vyzvala je k podání připomínek.

(50)

Po poskytnutí informací čínský vyvážející výrobce, společnost Fangda Carbon New Material Co. Ltd, tvrdil, že rozšířená cla by neměla být stanovena ve zbytkové sazbě. Tvrdil, že sazby by měly místo toho zohledňovat sazby stanovené během původního šetření a že na dovoz společností, které spolupracovaly při původním šetření a dostaly individuální nebo vážené průměrné sazby, by se měla vztahovat stejná příslušná úroveň cel, a nikoli zbytkové clo platné pro ostatní společnosti.

(51)

Komise s tím nesouhlasila. Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce základního antidumpingového nařízení umožňuje Komisi rozšířit cla na úroveň nepřesahující zbytkové antidumpingové clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 5. Zúčastněné strany v tomto případě nepředložily žádné platné argumenty, proč by Komise při výkonu své diskreční pravomoci v této souvislosti měla stanovit použitelné clo na nižší úrovni, než je zbytkové clo. Komise tedy jednala v souladu s platným právním rámcem. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(52)

Obdobně společnost Fangda Carbon tvrdila, že Komise dostatečně nedoložila stanovení přidané hodnoty. Rovněž tvrdila, že Komise neobjasnila, zda jsou do cenového srovnání zahrnuty výrobky, které nespadají do definice výrobku, který je předmětem šetření, ale jsou zařazeny do podobných kódů KN, a zda jsou z posouzení vyloučeny údaje o dovozu z Číny do Maďarska a Polska.

(53)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise zjistila, že hodnota přidaná k dovezeným dílům dalším zpracováním byla výrazně nižší než 25 %. Jak je vysvětleno v oddíle 2.2.3, tento závěr vycházel z údajů předložených v podnětu a potvrzených ověřenými údaji, které předložila společnost žádající o osvobození. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(54)

Pokud jde o výrobky zahrnuté do cenového srovnání a posouzení dovozu do Maďarska a Polska, Komise v bodě 2.2.2 vysvětlila metodiku, jak z výrobku, který je předmětem šetření, vyčleňuje jiné výrobky, které by měly být na základě dostupných informací vyloučeny. Komise konkrétně zdůraznila rozdíl mezi formami umělého grafitu používanými při výrobě uhlíkových elektrod a formami určenými pro jiná použití. Ve 26. až 28. bodě odůvodnění a ve 39. bodě odůvodnění rovněž vysvětlila, že dovoz umělého grafitu do těchto dvou zemí byl z analýzy vyloučen.

(55)

Po poskytnutí informací žadatel nesouhlasil se závěrem Komise, že v případě prodejních cen společnosti JAP během sledovaného období neexistoval žádný důkaz o dumpingu, a tvrdil, že Komise neupřesnila právní základ, podle kterého bylo osvobození přiznáno.

(56)

Komise uvedla, že informace, které si od společnosti JAP Industries vyžádala a které tato společnost poskytla, důkladně posoudila. Srovnání běžných hodnot, jak je vysvětleno ve 39. bodě odůvodnění, a cen společnosti JAP Industries v Unii neodhalilo žádné důkazy o dumpingu během sledovaného období. Na základě ověřených údajů týkajících se daných společností proto Komise dospěla k závěru, že žádné důkazy o dumpingu neexistují. Vzhledem k tomu, že existence dumpingu je nezbytnou podmínkou pro zjištění obcházení podle čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, Komise stanovila, že k žádnému obcházení nedošlo, a proto požadované osvobození udělila. Naproti tomu tvrzení žadatele o dumpingu přisuzovanému společnosti JAP byla shledána nedostatečně skutkově podložená. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(57)

Žadatel rovněž požadoval, aby v případě udělení osvobození společnosti JAP Industries byla zavedena vhodná ochranná opatření ke zmírnění možných rizik vyplývajících ze změn tržního chování společnosti JAP Industries na trhu Unie. Mezi tato rizika patří mimo jiné to, že se společnost stane kanálem pro dovoz umělého grafitu určeného k dalšímu prodeji jiným zpracovatelským společnostem v Unii nebo že se zapojí do dumpingových praktik.

(58)

Pokud jde o riziko, že se společnost stane kanálem pro obcházení, měla Komise za to, že osvobození společnosti bylo uděleno na základě skutečnosti, že montážní ani kompletační operace prováděné danou společností v Unii nepředstavují obcházení. Podmínky osvobození by proto měly zajistit, aby byl umělý grafit dovážený osvobozenou stranou skutečně použit při montážních operacích osvobozené strany a nebyl dále prodáván jiným stranám v Unii. Posledně uvedená možnost by totiž vedla k tomu, že by opatření byla neúčinná. Komise proto považovala za vhodné, aby byl umělý grafit dovážený osvobozenou společností použit pouze při montážních operacích prováděných osvobozenou stranou, zpětně vyvezen nebo zničen a aby porušení těchto povinností, jako je další prodej tohoto dovozu jiným stranám v Unii, umožňovalo osvobození zrušit.

(59)

Potenciální zapojení do dumpingu nebo obecněji do praktik obcházení lze řešit přezkumem opatření, pokud existují dostatečné důkazy pro zahájení takového přezkumu.

(60)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,