(EU) 2025/1189Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1189 ze dne 13. června 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz šroubů bez hlav pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 17. října 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu šroubů bez hlav (dále jen „šrouby bez hlav“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 2. září 2024 Evropským institutem pro průmyslové spojovací prostředky (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího šrouby bez hlav ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/141 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Kromě připomínek k definici výrobku, které jsou vysvětleny v oddíle 2.4 níže, nebyly k zahájení vzneseny žádné další připomínky.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího objemu výroby a prodeje různých typů výrobků spadajících do definice obdobného výrobku v Unii v období od 1. července 2023 do 30. června 2024, přičemž zohlednila zeměpisné rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali přibližně 14 % objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(10)

Osm dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu prodeje dotčeného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sto dvacet sedm vyvážejících výrobců v Číně. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány.

(13)

Na základě připomínky jednoho vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku, který namítal, že jedna ze společností zařazených do vzorku je spíše obchodní společností než vyvážejícím výrobcem, Komise u této společnosti zařazené do vzorku ověřila, zda je tato informace správná. Poté, co Komise potvrdila, že tato společnost je skutečně obchodníkem, rozhodla se vzorek revidovat a tuto společnost nahradit jiným vyvážejícím výrobcem.

(14)

Nově vybraný vyvážející výrobce informoval Komisi o svém rozhodnutí nespolupracovat při šetření a nepředložit vyplněný dotazník. Komise proto tohoto vyvážejícího výrobce informovala, že nezodpovězení dotazníku považuje za nedostatečnou spolupráci podle článku 18 základního nařízení.

(15)

V důsledku toho Komise vzorek revidovala podruhé a do konečného vzorku vybrala třetího vyvážejícího výrobce, který nespolupracujícího výrobce uvedeného ve 14. bodě odůvodnění nahradil.

(16)

Pro obě revize vzorku použila Komise stejné kritérium jako pro výběr původního vzorku, tj. největší reprezentativní objem vývozu do Unie během období šetření, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(17)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení nepožádal žádný vyvážející výrobce v Číně.

(18)

Většina výrobců v Unii, kteří byli buď zastoupeni žadatelem, nebo podnět podporovali, požádala o zachování anonymity, aby se zabránilo možným odvetným opatřením ze strany odběratelů v Unii, kteří rovněž získávali šrouby bez hlav od čínských dodavatelů. K těmto odběratelům patřily některé velké společnosti s významnou tržní silou ve srovnání s výrobci šroubů bez hlav v Unii, kterými jsou většinou malé a střední podniky. Vzhledem k asymetrii mezi výrobci a uživateli šroubů bez hlav v Unii dospěla k závěru, že riziko odvetných opatření, které uváděli výrobci v Unii zastoupení institutem EIFI a podporovatelé, skutečně existuje. Na základě toho Komise poskytla důvěrné zacházení s názvy těchto společností.

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(20)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii, dovozcům a vyvážejícím výrobcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(21)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou šrouby a svorníky (maticové šrouby), též s jejich maticemi nebo podložkami, bez hlav, ze železa nebo oceli, jiné než nerezavějící, bez ohledu na pevnost v tahu, s výjimkou vrtulí do pražců a ostatních vrutů do dřeva, háků se závitem a šroubů s okem, závitořezných šroubů a šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(24)

Všechny šrouby bez hlav, tedy závitové tyče, kotevní šrouby a U-šrouby, se používají k mechanickému spojení dvou nebo více prvků. Používají se v různých spotřebitelských odvětvích a v široké škále konečných aplikací, včetně automobilového průmyslu, obnovitelných zdrojů energie, elektrických spotřebičů, zemědělství, strojírenství obecně a stavebnictví.

(25)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů 7318 15 42 a 7318 15 48 .

(26)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(27)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Výrobci základových kotev a klecí pro kotevní šrouby z evropského odvětví větrné energie požádali, aby byly do definice výrobku v rámci šetření zahrnuty i klece pro kotevní šrouby.

(29)

Komise však uvedla, že se na tyto výrobky v tomto případě nevztahuje ani definice výrobku uvedená ve 23. bodě odůvodnění ani podnět, a výrobní odvětví Unie tedy neposkytlo žádné důkazy o dumpingu a výsledné újmě, které by odůvodňovaly šetření. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(30)

Jeden dovozce, společnost GebuVolco, tvrdil, že z definice výrobku v rámci šetření by měly být vyloučeny závěsné šrouby. Tvrdil, že závěsné šrouby jsou:

(31)

Komise se domnívala, že závěsné šrouby mají podobné fyzikální a technické vlastnosti jako jiné šrouby. Žadatel potvrdil, že výrobní odvětví Unie má na výrobu závěsných šroubů kapacitu. Komise zjistila, že výrobu závěsných šroubů uvedl nejméně jeden výrobce v Unii (5). Dovozce navíc své tvrzení o tom, že výrobní odvětví Unie není schopno vyrábět závěsné šrouby odpovídající kvality, nijak neodůvodnil. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(32)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z této země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(33)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě šroubů. Příslušné informace předložilo třicet osm vyvážejících výrobců.

(34)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.2 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie.

(35)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(36)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(37)

Dne 5. března 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě šroubů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země, a to Malajsii, Thajsko a Turecko.

(38)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od skupiny Chinafar Group, společnosti Junyue, skupiny Brother Group a od Sdružení evropských distributorů spojovacích prostředků (European Fasteners Distributor Association) (dále jen „EFDA“). Žadatel k těmto tvrzením zúčastněných stran předložil připomínky.

(39)

Dne 4. dubna 2025 se Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní zemi uvedla Thajsko. Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě snadno dostupných finančních údajů tří thajských výrobců spojovacích prostředků získaných z databáze Orbis.

(40)

Připomínky k druhé poznámce Komise obdržela od skupiny Chinafar Group, společnosti Junyue a sdružení EFDA. Žadatel k těmto tvrzením zúčastněných stran předložil připomínky. Všechny připomínky jsou popsány v oddílech 3.2.2 a 3.2.3 níže.

(41)

Po zjištění existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.1 níže, a po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.2.2 níže.

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(44)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(45)

V rámci nedávných šetření týkajících se odvětví železa a oceli v ČLR (6) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(46)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (7). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (8), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (9). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo toho, aby byly přidělovány v souladu s tržními silami (10). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (11). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (12), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (13).

(47)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (14) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(48)

V podnětu byly doloženy příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení a uvádělo se v něm, že tržní podmínky, zejména náklady a ceny, v čínském ocelářském průmyslu nejsou řízeny tržními silami nabídky a poptávky, ale jsou narušovány státními zásahy do hospodářství.

(49)

Podnět odkazoval na předchozí antidumpingová šetření týkající se ocelářského průmyslu, a zejména na šetření týkající se odvětví spojovacích prostředků, v němž Komise zjistila, že čínské výrobní odvětví je silně narušeno, a proto ceny a náklady v ČLR nemohou být vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty (15).

(50)

V podnětu byly uvedeny odkazy na příslušné části zprávy a byly v něm zdůrazněny zejména tyto skutečnosti:

(51)

Přítomnost státu ve firmách umožňuje státu zasahovat do cen a nákladů. Čínský hospodářský systém je založen na koncepci socialistického tržního hospodářství, jehož základním principem je socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví všeho lidu a kolektivní vlastnictví pracujících. Socialistické tržní hospodářství se rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny a státní struktury a struktury Komunistické strany Číny se prolínají na všech úrovních. Čínský stát se rovněž zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. Konkrétně v odvětví oceli, které je zdrojem hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády, která má tedy rovněž možnost zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím státní účasti.

(52)

Na trhu s ocelí, do kterého spadá i výrobek, který je předmětem šetření, působí do značné míry podniky, které jsou ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem či se řídí jejími pokyny. V podnětu bylo uvedeno, že konkrétně v odvětví, které je předmětem šetření, podléhají jak veřejné, tak soukromé podniky politickému dohledu a pokynům. Kromě toho bylo zmíněno šetření Komise týkající se spojovacích prostředků, při němž bylo zjištěno, že „přestože je odvětví spojovacích prostředků velmi roztříštěné a skládá se převážně z malých a středních podniků, šetření odhalilo spojení mezi stranou a sdruženími výrobců spojovacích prostředků, která sdružují a zastupují výrobce spojovacích prostředků (16)“.

(53)

Veřejné politiky či opatření pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených za strategická nebo jinak politicky významná pro čínskou vládu, místo aby se jejich přidělování řídilo tržními silami. Výroba výrobku, který je předmětem šetření, je proto považována za strategické odvětví čínského hospodářství a podléhá významným pobídkám a subvencím. V podnětu bylo rovněž zopakováno, že ocelářský průmysl těží z důsledných zásahů čínské vlády, které začínají u kořenů odvětví (tj. na trhu s ocelářskými surovinami), což vede k tomu, že odvětví je prostoupeno nespravedlivými a umělými výhodami, které mají původ v narušených mechanismech tvorby cen.

(54)

V ČLR se nedostatečně a diskriminačně uplatňují nebo nedostatečně vymáhají zákony týkající se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví, což vede ke zkreslením, když jsou drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Podnět v této souvislosti odkazoval na závěry Komise v předchozích šetřeních a tvrdil, že tyto závěry by se obdobně vztahovaly na čínské výrobce šroubů bez hlav.

(55)

Mzdové náklady jsou zkreslené. Podnět odkazoval na závěry Komise v předchozích šetřeních a tvrdil, že tyto závěry by se obdobně vztahovaly i na čínské výrobce šroubů bez hlav.

(56)

Přístup podnikových subjektů k financím je ovlivněn podstatnými zkresleními vyplývajícími z přetrvávající všudypřítomné role státu na kapitálových trzích. V podnětu bylo uvedeno, že při předchozím šetření Komise v odvětví spojovacích prostředků bylo zjištěno, že čínští výrobci využívali státní programy finančních pobídek a subvencí. V souvislosti s odvětvím oceli podnět odkazoval na zprávu, v níž byl konkrétně zdůrazněn dopad finančního systému v Číně na odvětví oceli a opatření státní podpory pro odvětví oceli.

(57)

Závěrem se žadatel domníval, že v důsledku těchto zkreslení způsobených významnými vládními zásahy nejsou náklady a ceny v Číně pro účely stanovení běžné hodnoty spolehlivé. Běžná hodnota by proto měla být stanovena na základě nezkreslených výrobních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi.

(58)

Šetření Komise potvrdilo, že v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, jež je součástí navazujícího odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Například společnost Zhejiang Metals & Minerals Holdings Co., výrobce a vývozce výrobku, který je předmětem šetření, je ovládána skupinou Zhejiang International Trade Group, což je státní podnik (17). Toto odvětví je navíc pododvětvím spojovacích prostředků a zjištění ohledně státního vlastnictví v šetření týkajícím se spojovacích prostředků, které vedlo k přijetí prováděcího nařízení (EU) 2022/191 (dále jen „šetření týkající se spojovacích prostředků“), jsou proto pro šrouby bez hlav relevantní (18). Případ spojovacích prostředků se týkal konkrétně odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu spojovacích prostředků, a tedy i šroubů bez hlav. V čínském odvětví oceli přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců oceli jsou ve vlastnictví státu. Mezi příklady státních podniků působících v odvětví oceli patří: skupina Ansteel (19) a skupina Baowu Steel (20), což jsou státní podniky ovládané ústřední Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“), skupina Baotou Steel, státní podnik vlastněný vládou Vnitřního Mongolska (21), a také skupina Shougang (22), podnik ve vlastnictví státu, který je plně vlastněn společností Beijing State-Owned Asset Management Ltd (23).

(59)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli navíc potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je poradní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (24), včetně dodávek speciální oceli, jež je vstupem používaným k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Toto poradní stanovisko konkrétně požaduje „[p]odporovat fúze a reorganizace podniků. Podporovat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a reorganizace a vytvořily řadu supervelkých skupin ocelářských podniků světového významu. Opírat se o dominantní podniky v odvětví, rozvíjet jeden až dva specializované vedoucí podniky v oblasti nerezavějící oceli, speciální oceli, […]“. Dále výslovně požaduje „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby se zaměřily na modernizaci navazujících průmyslových odvětví a na směr rozvoje nově vznikajících strategických průmyslových odvětví, zaměřily se na vývoj malých sérií a více druhů klíčových ocelí, jako jsou vysoce kvalitní speciální oceli, speciální legované oceli pro špičková zařízení a oceli pro základní díly“ (25).

(60)

Dalším příkladem záměru čínské vlády zasahovat do odvětví oceli je 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (26).

(61)

Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2023 (27) navíc stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají nakonec dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“. Tento plán rovněž předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v ocelářském průmyslu: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(62)

Podobné příklady záměru čínské vlády dohlížet na vývoj odvětví oceli a řídit jej lze vidět na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, kde místní vláda v roce 2020 vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v ocelářském průmyslovém řetězci. Tento plán požaduje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně a tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem“ (28). Kromě toho jsou v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeny následující cíle: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků (29).“

(63)

Konkrétněji, pokud jde o vstupy používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, plán provincie Che-pej požaduje, aby se „[u]rychlil vývoj a používání špičkových technologií a klíčových nových ocelových materiálů, zvýšil se podíl vysoce kvalitních a speciálních druhů oceli, posílila se stabilita kvality velkých a rozsáhlých výhodných výrobků a vznikla ‚pyramidová‘ struktura výrobků. Do konce roku 2020 se podíl běžné nízkolegované a legované oceli zvýší na 20 % a do konce roku 2022 dosáhne přibližně 25 %, což poskytne podporu a záruku pro modernizaci navazujících průmyslových odvětví“. (30)

(64)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu vyžaduje „zaměřit se na národní strategické potřeby, vést podniky k podpoře optimalizace a modernizace struktury výrobků, rozvíjet vysoce kvalitní speciální ocel, vysoce výkonnou ocel pro námořní inženýrství, speciální legovanou ocel pro špičková zařízení, ocel pro základní díly a další „speciální, vysoce kvalitní“ klíčové druhy a zvýšit přidanou hodnotu a konkurenceschopnost ocelářských výrobků“. (31)

(65)

Podobné cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (32), Šan-tung (33), Šan-si (34) nebo Če-ťiang (35).

(66)

Dalším příkladem účinného řízení ze strany čínské vlády pomocí plánů je v tomto ohledu oznámení stranického výboru skupiny Ansteel Group Co., Ltd. o důkladném obeznámení se s východisky 20. celostátního sjezdu strany, o jejich propagaci a provádění (36). V oznámení se uvádí, že skupina Ansteel svědomitě provede hlavní plány a lépe je představí členům strany, kádrům a zaměstnancům celé skupiny.

(67)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření potvrdilo, že překrývání manažerských pozic a členství/funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví, které je předmětem šetření. Například předseda skupiny Zhejiang International Trade, která ovládá společnost Zhejiang Metals & Minerals Holdings Co., což je výrobce a vývozce šroubů bez hlav, zastává rovněž funkci tajemníka stranického výboru (37). Jak však bylo zjištěno v šetření týkajícím se spojovacích prostředků, toto odvětví je velmi roztříštěné a skládá se převážně z malých a středních podniků, a Komise proto nemohla zjistit podrobné informace o každém výrobci. Na úrovni odvětvových sdružení však byla zjištěna existence osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem šetření, a Komunistickou stranou Číny. Sdružení výrobců spojovacích prostředků zdůrazňují své osobní vazby na Komunistickou stranu Číny, například stanovy sdružení Ningbo Fasteners Industry Association vyžadují následující: „Předseda, místopředseda a generální tajemník tohoto sdružení musí splňovat tyto podmínky: 1) dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti.“ (38)

(68)

Jelikož výrobek, který je předmětem šetření, navíc představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(69)

Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd., výrobce oceli, jehož majoritním akcionářem je skupina Baowu Steel, působí také jako tajemník stranického výboru společnosti a zástupce tajemníka (39). Funkci tajemníka stranického výboru zastává také předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, kterou rovněž ovládá skupina Baowu Steel (40). Kromě toho „skupina Wuhan Iron and Steel v roce 2022 uskutečnila desáté centralizované studijní a diskusní zasedání studijní skupiny stranického výboru pro teorii s cílem předat a studovat témata ústřední hospodářské pracovní konference a podpořit provádění rozhodnutí a opatření 20. celostátního sjezdu strany a východisek ústřední hospodářské pracovní konference v rámci skupiny Wuhan Iron and Steel. Zasedání předsedal generální zástupce ústředí společnosti China Baowu Wuhan, tajemník stranického výboru a předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, který přednesl požadavky na provádění požadavků ústředního výboru strany, stranického výboru provincie Chu-pej a stranického výboru společnosti China Baowu a další provádění východisek ústřední hospodářské pracovní konference“ (41).

(70)

Předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která patří do skupiny Baotou Steel, je navíc zároveň stranickým tajemníkem ve společnosti. Stejně tak výkonný ředitel Baotou Steel Union i předseda odborové organizace společnosti vykonávají funkci zástupce stranického tajemníka (42). A v neposlední řadě v rámci skupiny Shougang působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco výkonný ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti (43).

(71)

Průmyslovým sdružením (Industry Association), pod které dotčený výrobek spadá, je pobočka výrobců spojovacích prostředků (Fasteners Branch (44)) v rámci Čínského průmyslového sdružení pro obecné části strojních zařízení (China Machinery General Parts Industry Association (45)) (dále jen „CMGPIA“)). V článku 3 svých stanov CMGPIA uvádí, že organizace v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizace Komunistické strany Číny, aby prováděly stranickou činnost a zajišťovaly nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací. Subjektem odpovědným za registraci a řízení tohoto sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za budování strany je stranický výbor komise SASAC“ a že „přijímá obchodní vedení a dohled od subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany a útvarů pro řízení průmyslu“ (46).

(72)

Kromě toho jsou v čínském odvětví oceli zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení, a tyto politiky jsou obecně použitelné na výrobek, který je předmětem šetření, jelikož odvětví šroubů bez hlav spadá do odvětví oceli. Kromě toho, jak bylo zjištěno v šetření týkajícím se spojovacích prostředků, odvětví spojovacích prostředků je uvedeno v Oznámení Ministerstva průmyslu a informačních technologií o vydání Katalogu pokynů k propagaci a používání první (sady) důležitého technického vybavení (vydání z roku 2019) (47) a také v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (2019 NDRC) (48) jako podporované odvětví.

(73)

Vedle výše uvedených dokumentů na centrální úrovni existuje řada dokumentů s pokyny na místní, provinční nebo komunální úrovni, které řídí a podporují rozvoj odvětví spojovacích prostředků. Například Motivační politiky pro odvětví spojovacích prostředků v kraji Chaj-jen z roku 2019 uvádějí, že: „Chaj-jen je „rodným městem výroby spojovacích prostředků“ a odvětví spojovacích prostředků je v kraji Chaj-jen také jedním z důležitých tradičních odvětví. […] Za účelem […] posílení inovací a rozvoje odvětví spojovacích prostředků v našem kraji náš kraj nedávno vydal ‚Tříletou zvláštní akční politiku pro digitalizaci a inteligentní transformaci odvětví spojovacích prostředků v kraji Chaj-jen‘. Působnost souvisejících zvláštních fondů se vztahuje na společnosti provádějící digitální a inteligentní transformaci v odvětví spojovacích prostředků“ (49).

(74)

Čínská vláda trvale považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (50). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (51). Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (52).

(75)

Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 61. bod odůvodnění) navíc vyplývá, jak se čínské orgány na toto odvětví zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „podporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s ‚14. pětiletým plánem‘ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli.“ (53)

(76)

Na místní úrovni, například v provincii Šan-tung, kde se nachází společnost Shandong Juning Machinery Co. Ltd., vyžaduje 14. pětiletý plán provincie Šan-tung pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu (54) následující: „Ocel pro stavební stroje: Podporovat naši provincii, aby se z hlavní provincie stavebních strojů stala silnou provincií stavebních strojů, zaměřit se na vývoj ekologické a ekologicky šetrné oceli s vysokou čistotou, vynikajícími rázovými vlastnostmi při nízkých teplotách, stabilní prokalitelností a snadnou řezatelností pro stavební stroje, urychlit výzkum a vývoj vysokopevnostní oceli pro stavební stroje […], uspokojit potřeby vývoje moderních stavebních strojů s vysokým výkonem a nízkou vlastní hmotností a realizovat opakovanou modernizaci navazujícího průmyslového řetězce zákazníků a plný a zdravý rozvoj ekosystému průmyslu výroby stavebních strojů.“

(77)

Mimo výše uvedené bylo v šetření týkajícím se spojovacích prostředků zjištěno, že výrobci spojovacích prostředků jsou rovněž příjemci státních subvencí, což jasně značí zájem státu o toto odvětví. Během šetření týkajícího se spojovacích prostředků Komise zjistila, že výrobci spojovacích prostředků měli k dispozici řadu finančních pobídkových programů, mimo jiné Motivační politiky pro odvětví spojovacích prostředků z roku 2019 zavedené v témže roce v kraji Chaj-jen: „Důrazná podpora digitální a inteligentní transformace podniků pro výrobu spojovacích prostředků: Na použití systémů digitálního řízení a softwaru integrovaných kontrolních zařízení budou poskytnuty zvláštní finanční pobídky v závislosti na roce provádění, […], podnikům provádějícím digitální a inteligentní transformaci (nebo nové nákupy) a modernizaci svých zařízení v roce 2019 bude poskytnuta jednorázová subvence ve výši až 20 % skutečné investice do základního vybavení a maximálně 2 miliony RMB; pokud jde o provádění v roce 2020, bude jim poskytnuta jednorázová subvence ve výši až 15 % skutečné investice do základního vybavení a maximálně 1,5 milionu RMB; pokud jde o provádění v roce 2021, bude jim poskytnuta jednorázová subvence ve výši až 12 % skutečné investice do základního vybavení a maximálně 1 milion RMB.“ (55)

(78)

Celkově lze říci, že čínská vláda zavedla opatření, která mají hospodářské subjekty přimět k tomu, aby dodržovaly cíle veřejné politiky v oblasti podpory podporovaných průmyslových odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(79)

Současné šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku a vlastnictví v odvětví oceli podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(80)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 46. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (56).

(81)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 46. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 61. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(82)

A konečně Komise připomněla, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, která byla zmíněna výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(83)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR kombinací řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(84)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(85)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(86)

Komise obdržela připomínky skupiny Chinafar Group týkající se existence podstatných zkreslení v Číně. Vyvážející výrobce zařazený do vzorku namítal, že tvrzení o podstatném zkreslení by se nemělo stát předem daným závěrem a že s ohledem na judikaturu WTO by vyšetřující orgány měly pro výpočet početně zjištěné běžné hodnoty použít náklady, které vyvážejícím výrobcům skutečně vznikly. Kromě toho, i kdyby bylo zjištěno zkreslení, měla by Komise posuzovat každého čínského vývozce individuálně, zejména pokud byl použit výběr vzorku.

(87)

Komise dospěla k závěru, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán WTO ve věci DS473 (57), předpisy WTO povolují použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení se běžná hodnota vypočte na základě nezkreslených nákladů a cen získaných v reprezentativní zemi nebo odkazem na mezinárodní referenční hodnotu pouze tehdy, je-li zjištěno, že podstatná zkreslení existují a ovlivňují náklady a ceny. Ustanovení čl. 2 odst. 6a druhého pododstavce třetí odrážky základního nařízení každopádně umožňuje použít domácí náklady, pouze je-li zjištěno, že nejsou zkreslené.

(88)

Komise konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Stejné ustanovení základního nařízení také umožňuje použití domácích nákladů, pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. V této souvislosti měli vyvážející výrobci možnost předložit důkazy o tom, že jejich individuální prodejní, režijní a správní náklady nebo jiné vstupní náklady nebyly ve skutečnosti zkreslené. Jak však bylo doloženo ve 46. až 84. bodě odůvodnění, Komise zjistila existenci zkreslení v ocelářském průmyslu a nebyly k dispozici žádné skutečné důkazy o tom, že by výrobní činitele jednotlivých vyvážejících výrobců byly nezkreslené. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(89)

S ohledem na výše uvedené Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(90)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(91)

Jak je vysvětleno v 37. až 39. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty.

(92)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(93)

Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Thajsko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(94)

V první poznámce určila Komise Malajsii, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(95)

V návaznosti na první a druhou poznámku skupina Chinafar Group tvrdila, že Thajsko by mělo být vyřazeno jako potenciální reprezentativní země, protože jeho hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je téměř o polovinu nižší než v Číně, a proto Thajsko nelze považovat za zemi s úrovní hospodářského rozvoje podobnou Číně. Dále poznamenala, že sama Komise v první poznámce uvedla, že „hodlá použít země s hrubým národním důchodem podobným Číně“, aniž by se zmínila o kategorii zemí s vyššími středními příjmy.

(96)

Při početním zjišťování běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení může Komise použít reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako země vývozu. Základní nařízení neobsahuje žádný další požadavek, aby byla vybrána země s úrovní hospodářského rozvoje, která je nejbližší zemi vývozu. Za těchto okolností tak Komise činí v rámci výkonu své posuzovací pravomoci a používá země, které Světová banka zařadila do stejné kategorie příjmů. Příslušnou kategorií Světové banky byla kategorie zemí s vyššími středními příjmy, do které je Čína zařazena. Komise v první poznámce jasně uvedla, že bude pro tento účel používat databázi Světové banky, což je rovněž v souladu s její praxí. Skutečnost, že určitá země má HND nebo HDP na obyvatele bližší Číně než jiná, při výběru vhodné reprezentativní země nehraje rozhodující roli. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(97)

V první poznámce Komise poskytla informace o snadno dostupných finančních údajích společností vyrábějících širší kategorii spojovacích prostředků, včetně výrobku, který je předmětem šetření, v Malajsii, Thajsku a Turecku, a o dovozu surovin pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, do těchto zemí.

(98)

Ve svých připomínkách k první poznámce navrhli tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku a sdružení EFDA jako nejvhodnější reprezentativní zemi Malajsii, zatímco žadatel navrhoval Turecko. Žádná alternativní reprezentativní země nebyla pro toto šetření navržena.

(99)

Společnost Junyue a skupina Chinafar Group tvrdily, že Turecko nelze považovat za reprezentativní zemi, protože jeho hospodářství se vyznačovalo vysokou inflací, významným znehodnocením měny a politickými zásahy, zejména pokud jde o stanovení úrovně nákladů práce.

(100)

Komise konstatovala, že inflace a deflace měny nejsou kritéria používaná pro posouzení reprezentativnosti země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a v případě, že by Komise Turecko jako reprezentativní zemi zvolila, upravila by v příslušných případech hodnoty o inflaci a/nebo deflaci měny tak, aby odrážely náklady za období šetření. Tyto společnosti rovněž nepředložily podstatné důkazy o existenci politických zásahů do nákladů práce. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(101)

Společnost Junyue a skupina Chinafar Group tvrdily, že Thajsko a Turecko nejsou vhodnými reprezentativními zeměmi na základě objemu dovozu z Ruské federace (dále jen „Rusko“).

(102)

Komise již v první poznámce předložila analýzu dovozních trendů z Ruska od roku 2019 do období šetření, která neprokázala žádnou významnou změnu dovozu z Ruska do obou zemí, pokud jde o objemy a průměrnou cenu. Nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by se struktura ruského vývozu změnila v důsledku sankcí zavedených po plošné invazi na Ukrajinu v roce 2022, což mohlo způsobit zkreslení dovozních cen v těchto dvou zemích. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(103)

V návaznosti na první poznámku společnost Junyue rovněž uvedla, že thajské odvětví spojovacích prostředků, včetně šroubů, je značně specializované na spojovací prostředky pro automobilový průmysl, které nejsou reprezentativní pro výrobek, který je předmětem šetření, jelikož spojovací prostředky používané v automobilovém průmyslu mají obvykle vyšší cenu, protože musí splňovat přísnější výrobní normy. Společnost Junyue tvrdila, že vzhledem k této specializaci se thajští výrobci u některých výrobních činitelů uchýlili k dovozu surovin speciální třídy japonského původu, což způsobilo, že referenční hodnota není reprezentativní.

(104)

Komise posoudila japonské vývozní ceny hlavních surovin na základě údajů databáze GTA (tj. kódy HS 7213 91 , 7213 99 , 7228 30 , 7227 90 a 7214 99 ). Během období šetření bylo Thajsko pro Japonsko hlavním vývozním trhem, který představoval 21 % celkového vývozu těchto surovin. Dalších pět hlavních vývozních destinací s výjimkou Číny představovalo dohromady přibližně 53 % celkového vývozu těchto surovin. Průměrná vývozní cena do Thajska byla o 10 % vyšší v porovnání s těmito dalšími hlavními trhy (cena 1,09 EUR/kg v případě Thajska a 0,90 EUR/kg v případě dalších pěti hlavních vývozních zemí).

(105)

Ve druhé poznámce Komise dospěla k závěru, že ačkoli je možné, že thajští výrobci spojovacích prostředků dovážejí suroviny speciální třídy z Japonska, nevylučuje to Thajsko jako reprezentativní zemi. Toto šetření se ve skutečnosti týkalo i nestandardních šroubů a pro tyto výrobky by mohly být použity suroviny speciální třídy. Proto nebylo možné vyvodit závěr, že japonské vývozní ceny do Thajska jsou nepřiměřeně vysoké a nereprezentativní. Tvrzení uvedené v 103. bodě odůvodnění, že by Thajsko mělo být vyloučeno jako vhodná reprezentativní země, Komise odmítla.

(106)

Ve druhé poznámce Komise dále analyzovala dovoz tří hlavních výrobních činitelů, které představují přibližně 65 % výrobních nákladů (kódů HS 7213 91 , 7213 99 a 7228 30 ) do tří potenciálních reprezentativních zemí. U všech těchto výrobních činitelů byl z hlediska množství největší dovoz do Thajska (s výjimkou dovozu z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (59)).

(107)

U výrobního činitele kódu HS 7213 91 byl celkový dovoz z nezkreslených zdrojů do všech tří zemí významný, přičemž Thajsko mělo nejvyšší množství dovozu z jiných zemí než z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755.

(108)

Co se týče výrobního činitele kódu HS 7213 99 , zdaleka největší objem dovozu představoval dovoz do Thajska, který činil přibližně 76 000 tun, tj. pětkrát více než objem dovozu do Malajsie a Turecka. Dovoz z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 do Malajsie představoval 33 % celkového dovozu do země a průměrná dovozní cena z jiných zdrojů do Malajsie byla podobná dovozní ceně z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. Thajsko a Turecko zároveň neměly prakticky žádný dovoz z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. Komise proto považovala dovozní cenu do Malajsie za méně spolehlivou než dovozní cenu do Thajska nebo Turecka.

(109)

U kódu HS 7228 30 byl objem dovozu do Thajska zdaleka největší ze všech tří zemí. Vysoký podíl na celkovém dovozu tohoto výrobního činitele do všech tří zemí představoval dovoz z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. Průměrná dovozní cena z jiných zdrojů do Turecka však byla srovnatelná s průměrnou dovozní cenou z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755, a mohla být tedy čínskou dovozní cenou ovlivněna, zatímco průměrná dovozní cena z jiných zdrojů do Thajska nebo Malajsie byla výrazně vyšší než průměrná dovozní cena z Číny. Komise proto považovala dovozní cenu do Turecka za méně spolehlivou než dovozní cenu do Thajska nebo Malajsie.

(110)

Společnost Junyue poskytla auditované účetní závěrky za období šetření pro dceřinou společnost malajského výrobce vybraného Komisí v první poznámce, která vyrábí pouze spojovací prostředky Chin Well Fasteners Co. Sdn. Bhd. (dále jen „Chin Well Fasteners“). Rovněž identifikovala dalšího výrobce v Malajsii, který vyrábí standardní spojovací prostředky (Asia Bolts & Nuts Sdn. Bhd.) se snadno dostupnými finančními údaji za rok 2023. Tento výrobce byl vyloučen, protože vykazoval zisk ve výši 0,7 %, což nebylo považováno za přiměřené.

(111)

Společnost Junyue a skupina Chinafar tvrdily, že finanční údaje thajských a tureckých společností, které Komise určila v první poznámce, nejsou pro výrobek, který je předmětem šetření, reprezentativní a vykazují neobvykle vysoké poměry prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(112)

Tvrdily, že to lze vysvětlit skutečností, že výrobky, které tyto společnosti vyrábějí, nejsou srovnatelné s výrobkem, který je předmětem šetření, protože se jedná především o vysoce kvalitní vysokopevnostní spojovací prostředky pro velmi specifické a velmi ziskové trhy, jako je letecký a kosmický, automobilový a energetický/petrochemický průmysl, a proto mají ve srovnání s výrobkem, který je předmětem šetření, vyráběným v Číně vyšší kvalitu.

(113)

Tvrdily, že to platí i pro thajskou společnost Thai Meira, Co. Ltd., která se specializuje na nestandardní spojovací prostředky pro automobilový průmysl. Kromě toho nelze považovat za reprezentativní ani thajskou společnost S.J. Screws Co. Ltd., protože vyrábí převážně výrobky, jež nespadají do kategorie výrobku, který je předmětem šetření, a jež jsou spojeny s vyššími výrobními náklady, jako jsou vázací prostředky, ocelové plechy a průmyslové výrobky pro rybolov nebo nestandardní spojovací prostředky pro automobilový průmysl.

(114)

Komise konstatovala, že někteří čínští výrobci zařazení do vzorku vyrábějí vysokopevnostní spojovací prostředky a zaměřují se na specifická odvětví, jako jsou ropné plošiny na moři a ropovody. Skutečnost, že společnosti zjištěné v možných reprezentativních zemích se specializují na určité segmenty, jako jsou nestandardní šrouby pro automobilový průmysl, jež jsou součástí výrobku, který je předmětem šetření, a/nebo vyrábějí pouze část výrobku, který je předmětem šetření, není důvodem pro vyloučení těchto společností. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(115)

Sdružení EFDA uvedlo, že Komise na seznam vybraných společností nezařadila významného tureckého výrobce Norm Civata Sanaya Ve Ticaret Anonim Sirketi (dále jen „Norm Civata“).

(116)

Z informací uvedených v databázi Orbis vyplynulo, že společnost Norm Civata je velkoobchodní společnost sdružující několik poboček a její finanční údaje jsou uváděny na konsolidované úrovni. Finanční údaje pobočky působící v oblasti „kovů a kovových výrobků“ nebyly k dispozici. Komise proto považovala použití výroční zprávy společnosti Norm Civata pro účely tohoto šetření za nevhodné.

(117)

Sdružení EFDA rovněž zpochybnilo metodiku výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů a tvrdilo, že od provozních nákladů je třeba odečíst finanční zisk a ztrátu. Komise toto tvrzení zamítla, protože podle její zavedené praxe se finanční náklady do prodejních, správních a režijních nákladů zahrnují, aby byly plně zohledněny veškeré náklady na výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

(118)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Thajsko a finanční údaje tří společností (60).

(119)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Thajska jako reprezentativní země a tří uvedených společností jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily.

(120)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Junyue, skupina Chinafar Group a sdružení EFDA zopakovaly své tvrzení, že nejvhodnější reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je Malajsie, a nikoli Thajsko, a to z několika důvodů.

(121)

Za prvé tvrdily, že společnosti v Malajsii vyrábějí především standardní spojovací prostředky, a proto je jejich sortiment výrobků podobný čínskému.

(122)

Za druhé, společnost Junyue a sdružení EFDA považovaly za neodůvodněné, že se Komise při vyloučení Malajsie jako reprezentativní země zaměřila pouze na objem dovozu jediného výrobního činitele (HS 7213 99 ). U tohoto výrobního činitele představoval dovoz z Číny 33 % celkového dovozu, což je podobný podíl dovozu do Thajska jako u dalších dvou výrobních činitelů (HS 7213 91 a HS 7228 30 ).

(123)

Za třetí, společnost Junyue tvrdila, že podobnost mezi průměrnou cenou čínského dovozu a průměrnou dovozní cenou z jiných zemí pouze naznačuje, že ceny dovážených materiálů jsou v zásadě stanoveny za tržních podmínek.

(124)

Společnost Junyue dále uvedla, že údaje o thajském dovozu jsou ještě znepokojivější vzhledem k celkově vyššímu podílu čínského dovozu do Thajska (43 %) v porovnání s Malajsií (29 %) a Tureckem (15 %).

(125)

V rozporu s tvrzením společnosti Junyue se Komise nezaměřila na dovoz jediného výrobního činitele, aby nezohlednila Malajsii jako reprezentativní zemi. Komise ve skutečnosti analyzovala dovoz tří hlavních výrobních činitelů, které představují přibližně 65 % výrobních nákladů (HS 7213 91 , HS 7213 99 a HS 7228 30 ), do tří potenciálních reprezentativních zemí.

(126)

U všech těchto výrobních činitelů byl z hlediska množství největší dovoz do Thajska (s výjimkou dovozu z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755). U kódu HS 7213 91 byl celkový dovoz z nezkreslených zdrojů do všech tří zemí významný, přičemž Thajsko mělo nejvyšší množství dovozu z jiných zemí než z Číny a zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755.

(127)

V případě kódu HS 7213 99 představoval zdaleka největší objem dovozu dovoz do Thajska, který činil přibližně 76 000 tun, tj. pětkrát více než objem dovozu do Malajsie a Turecka. Jak je uvedeno v 108. bodě odůvodnění, čínský dovoz do Malajsie představoval 33 % celkového dovozu do země a průměrné dovozní ceny z jiných zemí než z Číny byly srovnatelné s čínskými cenami, což naznačuje, že mohou být méně spolehlivé.

(128)

U kódu HS 7228 30 , který představuje 11 % celkových výrobních nákladů, považovala Komise vzhledem k objemu dovozu za nejreprezentativnější zemi Thajsko, jak je uvedeno ve 109. bodě odůvodnění výše.

(129)

Na základě toho se Komise domnívala, že Thajsko má kvalitnější soubor snadno dostupných údajů o nezkreslených hodnotách dovozu, a proto dospěla k závěru, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, a podnět společnosti Junyue zamítla.

(130)

Společnost Junyue a skupina Chinafar Group zopakovaly tvrzení, že thajské dovozní ceny jsou vysoké z důvodu významného zastoupení dovozu surovin speciální třídy japonského původu, které thajští výrobci používají pro speciální aplikace, zejména v automobilovém průmyslu. Společnost Junyue rovněž tvrdila, že tento trend souvisí se skutečností, že několik výrobců je napojeno na japonské společnosti a získává od svých mateřských společností vysoce kvalitní suroviny.

(131)

Společnost Junyue dále tvrdila, že pokud by se Komise rozhodla ponechat Thajsko jako reprezentativní zemi, měly by se údaje o dovozu upravit tak, že se od celkového dovozu odečte japonský dovoz, protože jeho cena je nepřiměřeně vysoká.

(132)

Pokud jde o tato tvrzení, Komise podotýká, že ani společnost Junyue, ani skupina Chinafar Group nepředložily o rozsahu japonského dovozu surovin, které jsou určeny k výrobě nestandardních šroubů pro specializovaná odvětví, do Thajska žádné důkazy. Stejně tak nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že by dovozy pocházely od stran ve spojení.

(133)

Dva výrobci zařazení do vzorku rovněž nepředložili žádné důkazy o tom, že by vysoce kvalitní materiály na výrobu nestandardních šroubů v Číně nebyly používány. V této souvislosti Komise uvedla, že Čína rovněž dováží značné množství surovin z Japonska, neboť je pro Japonsko třetím vývozním trhem.

(134)

Kromě toho byla běžná hodnota dotčeného výrobku vypočtena na základě veškerého dovozu do Thajska, a nikoli pouze na základě dovozu z Japonska. Thajský dovoz pěti hlavních surovin z Japonska představoval pouze přibližně 17 % celkového dovozu těchto surovin. Na základě výše uvedených skutečností byla tvrzení uvedená ve 130. a 131. bodě odůvodnění zamítnuta.

(135)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce společnost Junyue a skupina Chinafar Group znovu vyjádřily svůj názor, že malajské společnosti vybrané Komisí v první poznámce jsou reprezentativnější než thajské společnosti, protože se zaměřují především na výrobu výrobku, který je předmětem šetření, a v případě společnosti Chin Well Fasteners odpovídají veřejně dostupné finanční údaje období šetření.

(136)

Naopak znovu tvrdily, že dva ze tří thajských výrobců vybraných Komisí nevyrábějí výrobek, který je předmětem šetření. Tvrdily, že společnost Thai Meira vyrábí především speciální spojovací prostředky a společnost S. J. Screwthai se zaměřuje především na výrobky, které neodpovídají dotčenému výrobku.

(137)

Sdružení EFDA rovněž uvedlo, že společnost S.J. Screwthai je na základě informací z databáze Orbis velkoobchodní společností a Komise ze stejného důvodu zamítla tureckou společnost Norm Civata.

(138)

Komise přezkoumala informace, které byly u těchto dvou společností v Thajsku k dispozici, a na základě jejich internetových stránek a databáze Orbis dospěla k závěru, že i) společnost S.J. Screws je v databázi Orbis uvedena jako velkoobchodník i maloobchodník. Na základě analýzy internetových stránek společnosti nebylo možné zjistit, zda se jedná o skutečného výrobce, nebo o velkoobchodníka, a proto se Komise rozhodla tuto společnost z analýzy vyloučit; ii) společnost Thai Meira vyráběla mimo jiné výrobky spadající do definice výrobku, který je předmětem šetření, zejména závrtné šrouby.

(139)

Skupina Chinafar Group rovněž tvrdila, že společnost Thai Meira vykázala z důvodu své specializace na nestandardní spojovací prostředky určené pro automobilový průmysl vysoký zisk, který nelze považovat za reprezentativní. Společnost však nepředložila důkazy, které by prokázaly, že ziskovost prodeje do automobilového odvětví byla vyšší než ziskovost prodeje do jiných odvětví. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(140)

Sdružení EFDA dále v databázi Orbis nalezlo a získalo finanční údaje pěti dalších společností v Thajsku, z nichž Komise mohla vycházet: Thai Union Fasteners, MDF Precision, Bangkok Fastenings, Suntorx Enterprise a skupina Tycoon Worlwide.

(141)

Komise analyzovala finanční údaje všech těchto společností a zjistila, že skupina Tycoon Worlwide byla v roce 2023 ztrátová a zisky ostatních čtyř společností (vypočtené z nákladů na prodané zboží) se pohybovaly v rozmezí od 0,35 % do 1,31 %, což nebylo považováno za přiměřenou úroveň zisku. Proto Komise tyto společnosti do své analýzy nezahrnula.

(142)

Pokud jde o připomínku společnosti Junyue, že vybrané malajské společnosti, jako jsou Chin Well Fasteners a Tong Heer Fasteners Co. Sdn. Bhd. (dále jen „Tong Herr“), představují spolehlivější a reprezentativnější referenční hodnotu, Komise uvedla následující:

(143)

Společnost Tong Herr, která se specializuje na výrobu spojovacích prostředků z nerezavějící oceli, byla součástí větší skupiny, do níž patřil i výrobce přesných odlitků. Finanční údaje společnosti Tong Herr za rok 2024 sice ještě nebyly k dispozici, ale údaje na úrovni skupiny (61) ukazovaly, že obchodní segment spojovacích prostředků byl v roce 2024 ztrátový, a proto se jednalo o společnost nevhodnou pro stanovení reprezentativní referenční hodnoty.

(144)

Pokud jde o společnost Chin Well Fasteners, je sice pravda, že finanční údaje této společnosti přesně odpovídají období šetření, Komise však nesouhlasila s tvrzením společnosti Junyue, že samotná společnost Chin Well Fasteners představuje reprezentativnější základ pro stanovení poměru prodejních, správních a režijních nákladů a zisku než vybrané thajské společnosti. Podle informací dostupných na oficiálních internetových stránkách společnosti Chin Well Fasteners (62) vyráběla tato společnost výhradně šrouby s hlavou. Ačkoli uvedená skutečnost nevylučuje, aby se tato společnost použila jako potenciální zástupný indikátor pro výpočty prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, thajské společnosti jsou díky tomu, že vyrábějí výrobky spadající do definice výrobku, v tomto případě vhodnější.

(145)

Na základě výše uvedené analýzy se Komise rozhodla použít Thajsko jako vhodnou reprezentativní zemi a použít finanční údaje dvou společností (63) pro stanovení početně zjištěné běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(146)

V návaznosti na první poznámku žadatel tvrdil, že jak Thajsko, tak Turecko překonávají Malajsii, pokud jde o celkové skóre cílů udržitelného rozvoje, a že Turecko ratifikovalo všech 10 základních pracovních úmluv MOP. Sdružení EFDA na druhé straně uvedlo, že z důkazů vyplývá, že výsledky Thajska a Turecka v oblasti ochrany životního prostředí a lidských práv nejsou ve srovnání s Malajsií tak příznivé.

(147)

Po vydání druhé poznámky zopakovala připomínky sdružení EFDA, že výsledky Thajska v oblasti ochrany životního prostředí a lidských práv nejsou ve srovnání s výsledky Malajsie příznivé, skupina Chinafar Group.

(148)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že pouze Thajsko je v tomto případě vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(149)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(150)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(151)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce využije údajů banky Bank of Thailand (64), v případě elektřiny údajů Thajského úřadu pro investice (65) a v případě zemního plynu Úřadu pro energetickou politiku a plánování ministerstva energetiky (66).

(152)

V druhé poznámce Komise zúčastněné strany rovněž informovala, že vzhledem k zanedbatelnému podílu hodnoty některých vstupů, konkrétně páry a vody, na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky, které představují méně než 2 % celkových výrobních nákladů vykázaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, seskupeny do kategorie „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(153)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(154)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Tato metodika je podrobně vysvětlena v 178. a 179. bodě odůvodnění.

(155)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 (68).

(156)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz z Číny, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(157)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože představovaly méně než 2 % celkových výrobních nákladů a hodnota, která se v těchto případech použila, neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu.

(158)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo reprezentativní země.

(159)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(160)

V první poznámce Komise uvedla seznam výrobních činitelů. Na základě informací získaných během inspekce na místě v prostorách vyvážejících výrobců byl seznam výrobních činitelů revidován. Především byl vyloučen drát ze železa a nelegované oceli (HS 7217 10 ), protože Komise zjistila, že se při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nepoužívá, zatímco původně byl v odpovědích na dotazník neúmyslně uveden.

(161)

V návaznosti na připomínky zúčastněných stran k první poznámce žadatel tvrdil, že značné množství dovozu hlavních výrobních činitelů z Číny pravděpodobně narušuje tržní ceny v Malajsii; žadatel rovněž tvrdil, že ceny elektřiny v Malajsii jsou značně subvencované, a jako důkaz předložil článek v časopise, který se zaměřuje na dopad na domácí uživatele.

(162)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce skupina Chianafar tvrdila, že pouhá skutečnost, že existuje subvencování, neznamená, že ceny nejsou reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(163)

Poté, co bylo zjištěno, že Thajsko je v této fázi považováno za vhodnou reprezentativní zemi ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a), byla tato tvrzení zamítnuta.

(164)

Komise stanovila referenční hodnotu pro pracovní sílu na základě poslední dostupné statistiky, kterou zveřejnila Bank of Thailand (69). Bank of Thailand poskytla informace o průměrných měsíčních mzdách ve zpracovatelském průmyslu v Thajsku za období šetření na čtvrtletním základě. Ty byly upraveny tak, aby zahrnovaly sociální poplatky hrazené zaměstnavatelem (70).

(165)

Informace o počtu odpracovaných hodin nebyly ve statistikách, které zveřejnila Bank of Thailand, k dispozici, a proto Komise použila informace o počtu hodin odpracovaných v Thajsku za týden, jež poskytla databáze statistik pracovní síly Mezinárodní organizace práce (71).

(166)

Komise tedy vypočítala náklady práce za hodinu v Thajsku tak, že vydělila roční náklady práce počtem hodin odpracovaných za rok.

(167)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Junyue i skupina Chinafar Group tvrdily, že Komise by měla pro výpočet referenční hodnoty pro pracovní sílu použít místo údajů MOP počet skutečně odpracovaných hodin čínských vyvážejících výrobců.

(168)

Podle jejich názoru je to oprávněné, protože čl. 2 odst. 6a základního nařízení brání pouze použití údajů týkajících se cen a nákladů v zemích vývozu, a naopak údaje, které se netýkají cen, by automaticky vyloučeny být neměly.

(169)

Komise uvedla, že použila skutečně odpracované hodiny čínských vyvážejících výrobců a v rámci výpočtu běžné hodnoty je vynásobila odpovídajícími náklady v Thajsku. Cílem této metodiky bylo přepočítat, kolik by tyto odpracované hodiny stály v reprezentativní zemi. Náklady práce v Thajsku by nutně musely představovat poměr mezi celkovými náklady práce a celkovým počtem odpracovaných hodin v Thajsku. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(170)

Ve druhé poznámce Komise oznámila, že měla pro výpočet referenční hodnoty pro elektřinu v úmyslu použít cenovou nabídku obsahující ceny elektřiny pro obchodní, průmyslové a státní podniky zveřejněnou Thajským úřadem pro investice (72), a to s použitím sazby stanovené v závislosti na době používání – velká společnost poskytující všeobecné služby, úroveň napětí nižší než 22 kV.

(171)

Tento poplatek za energie se od roku 2018 nemění a je měsíčně aktualizován pomocí nástroje zvaného příplatek Ft. Poplatky za elektřinu účtované za každý měsíc se proto vypočítají takto:

(172)

Po vydání druhé poznámky Komise stanovila referenční hodnotu pro elektřinu pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě příslušné spotřeby ve špičce a mimo špičku. Výsledné použití bylo přiřazeno k sazbám ve špičce a mimo špičku.

(173)

Kromě toho se Komise rozhodla zahrnout do referenční sazby za elektřinu jak poplatek za odběr, tak poplatek za služby, aby plně odrážela náklady na elektřinu v reprezentativní zemi. Poplatek za služby byl vyjádřen jako pevná částka za měsíc, zatímco poplatek za odběr byl stanoven v kW na základě konzervativního výpočtu spotřeby elektřiny. Ten byl stanoven vydělením celkové energie spotřebované ve špičce počtem hodin výroby. Vážená průměrná sazba pro špičku i mimo špičku byla stanovena jako příslušná referenční hodnota pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku.

(174)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že od sazby za elektřinu odečte daň z přidané hodnoty (DPH). Po dalším šetření však Komise zjistila, že ceny elektřiny v Thajsku jsou uváděny bez DPH.

(175)

Ke stanovení referenční hodnoty pro zemní plyn použila Komise ceny zveřejněné Úřadem pro energetickou politiku a plánování Ministerstva energetiky (74), konkrétně tabulku 7.2-4 znázorňující konečnou spotřebu energie na obyvatele. Jako referenční hodnotu Komise použila průměr údajů z let 2023 a 2024 uvedených v dané tabulce.

(176)

Ke stanovení referenční hodnoty pro vedlejší produkty použila Komise poměr mezi hodnotou vedlejších produktů a hodnotou původní suroviny, které jsou zaznamenány v účetním systému vyvážejících výrobců, a tento poměr použila na referenční hodnotu získanou z databáze GTA.

(177)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(178)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(179)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na obchodní úrovni ceny ze závodu vycházela Komise z finančních údajů společností Sanwa Iron (Thajsko) Company Ltd. a Thai Meira Co. Ltd. za rok 2023, které byly získány z databáze Orbis.

(180)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(181)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila činitele použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(182)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 178. a 179. bodě odůvodnění.

(183)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 8 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 21,2 %.

(184)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(185)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(186)

Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(187)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, jakož i úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(188)

Jak je vysvětleno v 180. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu, a proto nebylo nutné provádět žádné úpravy.

(189)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce společnost Junyue tvrdila, že metodika použitá Komisí pro stanovení poměru prodejních, správních a režijních nákladů může vést k nespravedlivému srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, protože prodejní, správní a režijní náklady použité pro výpočet běžné hodnoty pravděpodobně obsahují výdaje, které jsou podobné těm, které vznikly společnosti Junyue a které by Komise při stanovení vývozní ceny ze závodu odečetla.

(190)

Společnost Junyue tvrdila, že je na Komisi, aby poskytla podrobný rozpis prodejních, režijních a správních nákladů, aby se zajistilo, že se nebudou překrývat s náklady, které již byly z vývozní ceny odečteny. Pokud by tyto údaje nebyly k dispozici, Komise by neměla provádět žádnou úpravu vývozní ceny.

(191)

Společnost Junyue odkázala na rozsudek Tribunálu ve věci T-762/20 (75) Sinopec, který je předmětem kasačního opravného prostředku (76) a který se zabýval tímto bodem úpravy vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, pokud byla běžná hodnota početně zjištěna podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(192)

Jak je vysvětleno v 187. bodě odůvodnění, rozhodla se Komise srovnat vývozní cenu s běžnou hodnotou na obchodní úrovni ceny ze závodu. Jak je vysvětleno v 180. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(193)

Ve svém rozsudku ve věci CCCME, který následoval po rozsudku ve věci Sinopec, Tribunál nejprve připomněl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je třeba provést zvláštní úpravy stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, nesou ty subjekty, které se jich hodlají dovolávat (77). Z toho vyplývá, že v tomto případě stejně jako v tomto šetření měly zúčastněné strany povinnost, aby v souladu s touto judikaturou prokázaly nezbytnost požadované úpravy na podporu důkazů, které předložily v průběhu šetření (78).

(194)

Tribunál dále rozhodl, že je třeba poznamenat, že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která tudíž není skutečná. Tato hodnota není obecně ovlivněna faktory, které by mohly poškodit její srovnatelnost, protože byla určena uměle (79). Kromě toho, stejně jako ve věci CCCME, v tomto případě početní zjištění běžné hodnoty podle typu výrobku na úrovni ceny ze závodu zahrnovalo přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a nebyly k dispozici žádné informace, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady dvou dotčených thajských společností zahrnovaly náklady na dopravu u dodávek zákazníkům. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení (80) byl dále přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a), které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň ceny ze závodu, obsahují náklady na dopravu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(195)

Aby bylo možno očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: dopravy, pojištění, manipulace, nakládky, jakož i balení a slev.

(196)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(197)

Pokud jde o úpravu vývozní ceny o provize, Komise zjistila, že společnost ve spojení, která se účastnila transakcí, vykonávala funkce podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, přičemž využívala zaměstnance vyvážejícího výrobce. Úprava o provizi byla tedy provedena na základě prodejních, správních a režijních nákladů společnosti ve spojení, části prodejních, správních a režijních nákladů vyvážejícího výrobce souvisejících s funkcemi společnosti ve spojení a nominálního zisku.

(198)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(199)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(200)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(201)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 67,4 %.

(202)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě Eurostatu.

(203)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření 100 % celkového dovozu. Na základě toho měla Komise za to, že je vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(204)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(205)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo 42 známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(206)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 50 466 tun. Tento údaj určila Komise na základě údajů poskytnutých žadatelem a výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali přibližně 14 % hodnoty odhadu celkové výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(207)

Komise stanovila spotřebu v Unii sečtením objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu dotčeného výrobku podle údajů Eurostatu. Zdrojem údajů byla odpověď žadatele na makroekonomický dotazník a oficiální údaje Eurostatu.

(208)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v jednotkách)

(209)

Spotřeba v Unii se v roce 2022 mírně zvýšila (+3 % oproti roku 2021), v roce 2023 pak o 13 %klesla a během období šetření zůstala o 13 % nižší než v roce 2021.

(210)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(211)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu a podíl na trhu

(212)

Objem dovozu z Číny se v absolutních hodnotách zvýšil celkem o 5 795 tun, což odpovídá 5% nárůstu během posuzovaného období. V roce 2022 dovoz výrazně vzrostl, a to o 13 % oproti předchozímu roku. V roce 2023 se dovoz oproti roku 2021 snížil o 4 %; protože se snížila celková evropská poptávka. Tento pokles byl pouze dočasný, neboť v období šetření se dovoz oproti roku 2023 o více než 10 000 tun zvýšil, přestože poptávka v Unii zůstala během období šetření nízká.

(213)

Vzhledem k tomu, že spotřeba v Unii během posuzovaného období klesla o 13 %, podíl čínského dovozu na trhu Unie mezi rokem 2021 a obdobím šetření neustále rostl. Z 51 % v roce 2021 vzrostl na 61 % v období šetření, čímž od výrobního odvětví Unie a dalších třetích zemí převzal více než 10 procentních bodů podílu na trhu.

(214)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a výrobců v Unii zařazených do vzorku v dotazníku.

(215)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(216)

Čínské dovozní ceny se v roce 2022 nejprve zvýšily o 28 %, v roce 2023 o stejnou hodnotu klesly a v období šetření se dále snížily o 7 %. Celkově se čínské dovozní ceny během posuzovaného období snížily o 7 %, a to z 1 307 EUR za tunu v roce 2021 na 1 213 EUR za tunu v období šetření.

(217)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(218)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie se u velké většiny dovážených výrobků (mezi 75 % a 90 %) pohybuje v rozmezí od 59 % do 64 %.

(219)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období šetření zvýšit ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a za účelem dosažení přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Výrazné stlačení cen je potvrzeno prodejem pod cenou zjištěným na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(220)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(221)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(222)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě ověřených údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník, která byla předložena žadatelem. Mikroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě ověřených údajů obsažených v odpovědích na dotazník, které byly předloženy výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(223)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(224)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(225)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(226)

V průběhu posuzovaného období objem výroby postupně klesal a celkem poklesl o 27 %.

(227)

Výrobní kapacita zůstala celkově stabilní a během období šetření pouze mírně poklesla o 1 %.

(228)

Využití kapacity, které bylo již na začátku posuzovaného období velmi nízké, se v průběhu tohoto období dále snížilo, a to z 20 % v roce 2021 na 15 % v období šetření. To bylo způsobeno snížením objemu výroby při ekvivalentní úrovni výrobní kapacity.

(229)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(230)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 28 %, a to podstatně rychleji než pokles spotřeby, kde došlo ve stejném období ke snížení o 13 % (tj. více než dvojnásobně). Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 31 % v roce 2021 na 25 % v období šetření, což představuje pokles o 6 procentních bodů.

(231)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v Unii, nýbrž také o podíl na trhu, na rozdíl od čínského dovozu, který získal absolutní objem prodeje a podíl na trhu v Unii.

(232)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(233)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se v letech 2021–2022 dostávala zpět na úroveň před pandemií COVID-19, celkově však v posuzovaném období poklesla v důsledku snížení výroby a prodeje. Během období šetření dosáhlo snížení 6 % ve srovnání s počátkem posuzovaného období, a to bez zohlednění nepřímé zaměstnanosti.

(234)

Produktivita na zaměstnance rovněž výrazně poklesla, což se projevilo v podobném trendu jako pokles výroby. V roce 2022 došlo k nepříznivému obratu. Situace se výrazně zhoršila v roce 2023 a během období šetření. Celkové snížení činilo 23 % oproti roku 2021.

(235)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(236)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(237)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(238)

Jednotkové výrobní náklady v Unii se od roku 2021 výrazně zvýšily. Od roku 2021 do roku 2022 vzrostly o 32 %, v roce 2023 dále rostly a během období šetření mírně klesly. V porovnání s rokem 2021 došlo k celkovému nárůstu o 46 %. Ten následoval po prudkém nárůstu cen práce (81) a surovin (82) a byl způsoben vypuknutím ruské války proti Ukrajině, která vedla k velkému nárůstu inflace v Unii, narušením dodavatelského řetězce a výraznému zvýšení nákladů na suroviny v Unii.

(239)

Průměrná jednotková prodejní cena vykazovala podobný trend. V letech 2022–2023 dosáhl nárůst prodejní ceny 41 %. Během období šetření však jednotková cena ve srovnání s rokem 2023 klesla, i když celkově zůstala o 34 % vyšší než v roce 2021.

(240)

Skutečnost, že průměrná jednotková prodejní cena se celkově zvýšila o 34 %, zatímco jednotkové výrobní náklady se ve stejném období zvýšily o 46 %, naznačuje, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno rostoucí výrobní náklady plně absorbovat. Jinými slovy, rostoucí objem dumpingového čínského dovozu na trh Unie bránil výrobcům v Unii zvýšit ceny na udržitelnou úroveň, aby mohli pokrýt zvýšené výrobní náklady. Tato situace měla vážný dopad na finanční výkonnost výrobního odvětví Unie.

(241)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(242)

Průměrné mzdové náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o +9 %.

(243)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(244)

Konečný stav zásob se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 16 %, a to v důsledku poklesu prodeje. Do roku 2023 a po celé období šetření se výrobci v Unii viditelně snažili upravit stav zásob v reakci na klesající prodej a výrobu. V roce 2023 se úroveň zásob vrátila na výchozí hodnoty a během období šetření došlo k dalšímu snížení. Během dotčeného období se celkový konečný stav zásob snížil o 25 %.

(245)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(246)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost byla na začátku posuzovaného období v roce 2021 i v roce 2022 kladná (83). Během posuzovaného období ziskovost výrobního odvětví Unie výrazně poklesla, a to přibližně z 1 % v letech 2021–2022 na –5 % v roce 2023 a dále na –10 % v období šetření. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie muselo v období šetření vykazovat ztráty ve výši –10 %, lze vysvětlit zvýšenou konkurencí čínského vývozu za dumpingové ceny, která donutila výrobní odvětví Unie snížit své ceny na ztrátové úrovně v období rostoucích výrobních nákladů, jak je vysvětleno v oddíle 4.5.3.1.

(247)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Neudržitelná úroveň zisku výrobního odvětví Unie vysvětlená výše se téměř po celé období projevovala rovněž v záporném peněžním toku, který se v období šetření ještě zhoršil a přesáhl –2 miliony EUR, což odpovídá přibližně 15 % hodnoty prodeje v období šetření.

(248)

Zatímco v období 2021–2023 investice do údržby a výměny vzrostly, v období šetření dramaticky poklesly, podobně jako ostatní hlavní ukazatele újmy. Celkem se investice od začátku do konce posuzovaného období snížily o jednu třetinu.

(249)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic výrobního odvětví Unie klesla z 6 % v roce 2021 na –27 % v období šetření.

(250)

Vzhledem k prudkému snížení ziskovosti, čistého peněžního toku a návratnosti investic byla schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získat kapitál výrazně zasažena.

(251)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období zápornou tendenci. Objem výroby výrobního odvětví Unie poklesl o 27 % a objem prodeje se snížil o 28 %. Výrobní odvětví Unie rovněž ztratilo podíl na trhu, který klesl z 31 % v roce 2021 na 25 % v období šetření. Naopak podíl čínského dovozu do Unie na trhu se ve stejném období zvýšil o 10 procentních bodů; v roce 2021 činil 51 % a v období šetření se zvýšil na 61 %. Toho bylo dosaženo navzdory poklesu spotřeby v Unii o 13 % během posuzovaného období.

(252)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila přibližně z 1 % v letech 2021–2022 na –5 % v roce 2023 a dále na –10 % v období šetření, což zjevně není udržitelné. Podobný klesající trend byl zaznamenán i u produktivity výrobního odvětví Unie (pokles o 23 %), jeho zaměstnanosti (pokles o 6 %), investic (pokles o 31 %), návratnosti investic a peněžního toku, které se v posuzovaném období všechny snížily.

(253)

Výrobní odvětví Unie nebylo schopno kompenzovat ztrátu objemu prodeje na trhu Unie zvýšeným vývozem, neboť vývoz představoval pouze přibližně 8 % celkové výroby výrobního odvětví a postupně klesal, jak je uvedeno v oddíle 5.4 níže.

(254)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(255)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných zemí než z Číny, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pokles spotřeby a zvýšení nákladů.

(256)

Komise zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Během posuzovaného období se dovoz dumpingového obdobného výrobku z Číny zvýšil o 5 % navzdory klesající spotřebě v Unii.

(257)

Snížení cen čínského dovozu v posuzovaném období o 7 % v kombinaci s výrazným zvýšením výrobních nákladů výrobního odvětví Unie o 46 % ve stejném období pomohlo čínskému dovozu do Unie zvýšit svůj podíl na trhu o 21 %. Stalo se tak na úkor výrobního odvětví Unie, které zaznamenalo výrazné ztráty objemu prodeje o 28 % a pokles svého podílu na trhu o 18 %. Současně se výrazně snížila ziskovost výrobního odvětví Unie, a to na neudržitelnou úroveň (v období šetření vykazovalo –10% ztráty).

(258)

Skutečnost, že existoval tak výrazný rozdíl mezi průměrnou cenou dumpingového výrobku dováženého z Číny a průměrnou cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie (1 213 EUR/t oproti 1 833 EUR/t), bránila výrobnímu odvětví Unie ve zvýšení svých cen tak, aby odrážely zvýšené výrobní náklady, a tím i v udržení ziskovosti.

(259)

Komise zkoumala, zda měly na stav výrobního odvětví Unie vliv i jiné činitele způsobující újmu než dumpingový dovoz z Číny, ale žádné další činitele, které by mohly mít podstatný vliv na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, nezjistila.

(260)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(261)

Dovoz z jiných třetích zemí pocházel zejména ze Spojeného království, Tchaj-wanu a Turecka. Celkový objem dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny se mezi rokem 2021 a obdobím šetření snížil o 38 % a poklesl přibližně z 39 374 tun na přibližně 24 410 tun.

(262)

Podíl všech třetích zemí kromě Číny na trhu se snížil z 19 % v roce 2021 na 13 % v období šetření.

(263)

Celkově se průměrné dovozní ceny z jiných třetích zemí během posuzovaného období zvýšily o 59 % a byly v průměru podstatně vyšší než ceny dovozu z Číny, které se během posuzovaného období snížily o 7 %. V období šetření činila průměrná dovozní cena z ostatních třetích zemí kromě Číny 4 368 EUR/t, zatímco průměrná dovozní cena z Číny činila 1 213 EUR/t.

(264)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nebyl zdrojem podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(265)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(266)

V průběhu posuzovaného období poklesl objem vývozu výrobního odvětví Unie celkem o 20 %. Tento trend je podobný negativnímu vývoji prodeje výrobců v Unii, který v posuzovaném období klesl ještě více než jejich vývoz, tj. o 28 %. Podobný je i negativní trend snižování podílu výrobců v Unii na trhu v rámci Unie, který během posuzovaného období klesl o 18 %.

(267)

Průměrná vývozní cena výrobců v Unii se během posuzovaného období rovněž snížila, a to o 6 %. Je třeba poznamenat, že prodej na vývoz představuje 9 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Proto bylo zjištěno, že účinek snížení prodeje na újmu výrobního odvětví Unie je omezený, a přestože vzhledem k dotčeným objemům mohl v malé míře přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyl schopen oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(268)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 13 %. Tento pokles byl způsoben několika vzájemně propojenými faktory: evropská ekonomika zaznamenala v roce 2023 pomalejší růst ve srovnání s předchozím rokem (HDP Unie vzrostl v roce 2023 o 0,4 % oproti 3,5 % v roce 2022), přičemž zjevná spotřeba oceli se snížila o 6,3 % (84). Tento pokles se dotkl různých odvětví, včetně stavebnictví a zpracovatelského průmyslu, které jsou hlavními spotřebiteli průmyslových výrobků, jako jsou šrouby. Ke snížení průmyslové výroby a oslabení poptávky ve všech odvětvích přispěly rovněž vysoké ceny energií a nejistota na trhu s energiemi (85). Za normálních podmínek hospodářské soutěže by na takto zmenšujícím se trhu klesly objemy prodeje všech účastníků trhu více méně stejně. V tomto případě však Čína během posuzovaného období získala dalších 10 procentních bodů podílu na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie a ostatních dovážejících zemí (které shodně ztratily 5,4 procentního bodu podílu na trhu). Proto bylo zjištěno, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie v tomto případě nezpůsobil hospodářský pokles na trhu Unie.

(269)

Jak je uvedeno ve 238. bodě odůvodnění, jednotkové výrobní náklady v Unii se v posuzovaném období výrazně zvýšily (o 46 %). Nicméně v roce 2022 byli výrobci v Unii schopni své prodejní ceny v reakci na rostoucí výrobní náklady zvýšit, což jim umožnilo tento nárůst částečně kompenzovat a dosáhnout určité ziskovosti. Během období šetření však ziskovost výrobců v Unii navzdory mírnému snížení výrobních nákladů prudce poklesla a dosáhla výrazně záporných hodnot. Toto zhoršení jasně dokládá podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Přítomnost dumpingového dovozu by neměla výrobcům v Unii bránit v úpravě cen tak, aby odrážely zvýšené výrobní náklady. Za okolností, kdy byly ceny výrobců v Unii výrazně stlačeny rostoucím objemem dumpingového dovozu, zatímco výrobní náklady zůstaly zvýšené, nelze výsledný propad ziskovosti přičítat vnitřní neefektivitě nebo nesprávnému řízení trhu. Jedná se spíše o přímý důsledek škodlivých účinků dumpingového dovozu.

(270)

Analýza újmy ukázala, že čínský dovoz v posuzovaném období stlačoval tržní ceny v Unii. Výrazný nárůst dumpingového dovozu z Číny a stlačování cen, jak je vysvětleno v 219. bodě odůvodnění, během druhé poloviny období šetření, ovlivnily schopnost výrobního odvětví Unie přenést vyšší výrobní náklady na uživatele. To se časově shodovalo se zhoršením ukazatelů finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, například poklesem ziskovosti, což vedlo ke ztrátám v roce 2023 během období šetření. Zisk 10 procentních bodů podílu čínského dovozu na trhu byl na úkor výrobního odvětví Unie, které ztratilo objem prodeje a podíl na trhu (o 6 procentních bodů), což bylo patrné zejména ve druhé polovině posuzovaného období. Proto jsme dospěli k závěru, že podstatná újma byla způsobena dumpingovým dovozem z Číny.

(271)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie mohla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, v malé míře přispět, nezmírnila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou.

(272)

Pokud jde o účinky dovozu z jiných třetích zemí, Komise dospěla k závěru, že tento dovoz újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil. Podobně jako výrobní odvětví Unie ztratil i dovoz z jiných třetích zemí než z Číny během posuzovaného období podíl na trhu a jeho kumulativní objem se výrazně snížil (o 38 %). Průměrné dovozní ceny z jiných třetích zemí se navíc během posuzovaného období zvýšily o 59 %. Dovoz z jiných třetích zemí proto příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neoslabil.

(273)

Pokud jde o účinky vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, je třeba poznamenat, že i když byl trend negativní a prodej se snížil, představuje prodej na vývoz jen malou část celkového prodeje Unie. To znamená, že bylo zjištěno, že jeho účinek na újmu výrobního odvětví Unie byl omezený.

(274)

S ohledem na pokles spotřeby a zvýšení výrobních nákladů je nesporné, že výrobní odvětví Unie čelilo v posuzovaném období problémům. Pokud by neexistoval cenový tlak ze strany dumpingového dovozu, výrobní odvětví by bylo schopno upravit ceny tak, aby odrážely vyšší náklady a lépe reagovaly na měnící se podmínky na trhu. Jak již bylo uvedeno výše, dumpingový dovoz by neměl bránit výrobcům v Unii v přenášení zvýšení nákladů. Proto bylo zjištěno, že ačkoli mělo zvýšení nákladů a snížení poptávky určitý dopad, nebyla výrobnímu odvětví Unie poklesem spotřeby a zvýšením výrobních nákladů způsobena podstatná újma.

(275)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiný činitel (vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie) neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá ve snížení podílu na trhu, výroby, využití výrobní kapacity, produktivity, ziskovosti, konečného stavu zásob, peněžního toku a návratnosti investic. Kromě toho, jak je vysvětleno výše ve 219. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie trpělo stlačením cen způsobeným dovozem z Číny.

(276)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(277)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(278)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(279)

Komise nemohla stanovit základní zisk pokrývající veškeré náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže před zvýšením dovozu z Číny, protože čínský dovoz představoval během celého posuzovaného období více než 50 % podílu na trhu, přičemž podíly na trhu před začátkem posuzovaného období nebylo možné vypočítat z důvodu nedostatečných údajů. Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení stanovila cílový zisk za účelem stanovení ceny, která nepůsobí újmu, na 6 %.

(280)

Nebyla vznesena žádná tvrzení, že by úroveň investic, výzkumu a vývoje a inovací výrobního odvětví Unie během posuzovaného období byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší.

(281)

Stejně tak nebyla vznesena žádná tvrzení ohledně budoucích nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 v souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(282)

Na tomto základě Komise vypočítala pro obdobný výrobek výrobního odvětví Unie cenu, která nepůsobí újmu, a to použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí ve výši 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření, a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů.

(283)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(284)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz“ pocházející z dotčené země je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

(285)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(286)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků uživatelů, spotřebitelů.

(287)

Podle informací, které má Komise k dispozici, bylo v posuzovaném období v Unii 42 známých výrobců šroubů bez hlav. Podnět podal Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (dále jen „EIFI“) jménem osmi výrobců v Unii, z nichž všichni byli malými a středními podniky, a podpořilo jej dalších sedm výrobců v Unii.

(288)

Uložením opatření se zlepší tržní podmínky pro výrobce v Unii, což jim umožní posílit jejich konkurenční postavení na trhu, získat zpět ztracený objem prodeje a podíl na trhu, zvýšit využití kapacity a zvýšit ceny na udržitelnou úroveň. To by jim následně pomohlo zlepšit ziskovost na úroveň, která se očekává za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(289)

Neexistence opatření by měla významné negativní účinky na výrobní odvětví Unie, neboť by nadále trpělo hospodářskou újmou v důsledku trvalého cenového tlaku ze strany dumpingového čínského dovozu. Zrychlila by se ztráta podílu na trhu, což by vedlo k dalšímu poklesu prodeje a výroby. V důsledku toho by se nadále snižovalo využití kapacity, které již během období šetření dosahovalo neudržitelné úrovně 15 %, čímž by se provoz podniků stával stále méně rentabilním. Již tak ztrátová situace by se dále zhoršila, což by mělo vážné důsledky pro investice a zaměstnanost v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(290)

Po zahájení šetření se přihlásilo 26 dovozců. Tři z nich byly vybráni do vzorku a dva z nich předložili odpovědi na dotazník. Spolupracující dovozci, kteří se zúčastnili výběru vzorku, dováželi více než 90 % svého celkového dovozu šroubů bez hlav z Číny. Mezi spolupracujícími dovozci zařazenými do vzorku představoval čínský dovoz více než 80 % jejich celkového dovozu dotčeného výrobku. Bylo zjištěno, že dovozci zařazení do vzorku jsou ziskoví a obrat z dotčeného výrobku představuje pouze 0,5 % až 2,5 % jejich celkového obchodního obratu.

(291)

Vzhledem k omezenému podílu výrobku na celkové obchodní činnosti dovozců je nepravděpodobné, že by uložení antidumpingových opatření mělo podstatný dopad na jejich finanční stabilitu. Kromě toho mohou dovozci zmírnit případné zvýšení nákladů diverzifikací svých strategií získávání zdrojů, včetně prozkoumání alternativních dodavatelů v rámci Unie nebo jiných třetích zemí. Z údajů vyplývá, že případný dopad na dovozce by byl minimální.

(292)

Vzhledem k tomu, že uživatelé nespolupracovali, nebyla Komise schopna určit skutečný dopad antidumpingových cel na uživatele. S ohledem na existenci alternativních dodavatelů v jiných třetích zemích a na velké výrobní kapacity výrobního odvětví Unie však Komise usoudila, že uživatelé mohou i nadále získávat šrouby z více zdrojů v odpovídající kvalitě a množství. Komise se proto domnívala, že v případě uložení antidumpingových opatření je dopad na uživatele omezený.

(293)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz šroubů pocházejících z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(294)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(295)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí ve 284. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla pro všechny vyvážející výrobce stanovena na úrovni dumpingových rozpětí, která byla identifikována jako nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(296)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(297)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s touto konkrétně uvedenou společností, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(298)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(299)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(300)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(301)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(302)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(303)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(304)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(305)

K přesnosti výpočtů nebyly vzneseny žádné připomínky.

(306)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(307)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,