(EU) 2025/1176Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1176 ze dne 23. května 2025, kterým se stanoví předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení zakázky v případě dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů

(1)

Nařízení (EU) 2024/1735 stanoví opatření pro rozšíření výrobní kapacity v oblasti technologií pro nulové čisté emise a jejich klíčových součástí v Unii. Uvedená opatření by měla zvýšit konkurenceschopnost odvětví technologií pro nulové čisté emise, přilákat investice a zlepšit přístup čistých technologií na trh v Unii. V rámci uvedených opatření článek 26 nařízení (EU) 2024/1735 podporuje cíl rozvíjet a udržovat průmyslovou základnu pro zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem zajistit dodávky energie v Unii a zabránit závislosti na dodávkách těchto technologií. Za tímto účelem vyžaduje, aby pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů s využitím technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až j) uvedeného nařízení (2) členské státy uplatňovaly určitá necenová kritéria na alespoň 30 % objemu draženého ročně na členský stát nebo případně na nejméně 6 gigawattů ročně na členský stát. Článek 26 nařízení (EU) 2024/1735 zavádí požadavek uplatňovat určitá necenová kritéria jako předvýběrová kritéria, zatímco u ostatních kritérií mohou členské státy v koncepci své dražby flexibilně rozhodnout, zda je budou uplatňovat jako předvýběrová kritéria, kritéria pro udělení zakázky nebo jako kombinaci obou typů kritérií. V souladu s čl. 26 odst. 2 posledním pododstavcem nařízení (EU) 2024/1735 navíc členským státům nic nebrání v tom, aby nad rámec kritérií uvedených v čl. 26 odst. 2 používaly další necenová kritéria.

(2)

Cílem pravidel, kterými se stanoví předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky, jež by měla být zahrnuta do dražeb pro zavádění energie z určitých obnovitelných zdrojů, je usnadnit navrhování a uplatňování kritérií stanovených v článku 26 nařízení (EU) 2024/1735 a zajistit jednotnost v celé Unii a zároveň poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu. Harmonizované provádění kritérií by mělo v souladu se zásadou přidané hodnoty Unie snížit transakční náklady pro hospodářské subjekty a členské státy a zabránit roztříštění vnitřního trhu. To by mělo být provedeno při zachování dostatečné flexibility, aby členské státy mohly přizpůsobit uplatňování předvýběrových kritérií nebo kritérií pro udělení zakázky struktuře a plánování svých systémů dražeb, jejich specifickým vlastnostem a dalším hlediskům souvisejícím s ostatními cíli veřejné politiky v souladu se zásadou subsidiarity. Uplatňování těchto kritérií při dražbách energie z obnovitelných zdrojů by nemělo narušit hlavní cíle dražby, pokud jde o rychlé, účinné a udržitelné zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a mělo by zajistit soutěžní nabídkové řízení a právní jistotu. Toto nařízení stanoví předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky, která by měla být zahrnuta do dražeb pro zavádění energie z určitých obnovitelných zdrojů, s cílem zajistit, že tato kritéria budou navržena a uplatňována objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem, aniž by vedla k nepřiměřenému zvýšení nákladů.

(3)

Kritérium týkající se odpovědného chování podniků by mělo zajistit, aby činnosti prováděné společnostmi byly v souladu s potřebami společnosti a přírody. Tím, že se vychází z příslušného rámce mezinárodních norem, jako jsou obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN nazvaného „Chránit, dodržovat, napravovat“, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti týkající se odpovědného chování podniků, pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky a příslušné právní předpisy Unie o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (3), zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 (4), jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (5) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 (6), by zavedení předvýběrového kritéria odpovědného chování podniků při dražbách energie z obnovitelných zdrojů mělo jít nad rámec požadavků na náležitou péči stanovených ve stávajícím právu Unie, a to tak, že se bude vyžadovat přijetí opatření zaměřených na základní prvky náležité péče s ohledem na obecné obchodní činnosti uchazeče související s dražbou. Od uchazečů by se rovněž mělo vyžadovat, aby veřejně informovali o opatřeních, která za tímto účelem přijali. Aby se předešlo nadměrné byrokratické zátěži, neměl by se soulad s touto dodatečnou povinností vyžadovat po fyzických osobách, po společnostech, které nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (7) ve smyslu jejích článků 19a a 29a a jejich následných změn, a po společenstvích pro obnovitelné zdroje; vztahují se na ně mírnější požadavky, přičemž jsou zcela vyňaty z uplatňování kritéria odpovědného chování podniků v případě projektů s kapacitou nižší než 10 MW. Členské státy by však měly zachovat možnost rozšířit na fyzické osoby, společnosti, které nespadají do oblasti působnosti směrnice 2013/34/EU ve smyslu jejích článků 19a a 29a a jejich následných změn, a na společenství pro obnovitelné zdroje povinnost přijmout opatření k řešení základních prvků náležité péče u projektů s kapacitou nad 10 MW. Posouzení souladu s kritériem odpovědného chování podniků by mělo vycházet ze základních prvků náležité péče, jak jsou stanoveny v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 (8).

(4)

Zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti údajů v zařízeních na výrobu energie je zásadní pro zachování bezpečnosti dodávek energie a kritické energetické infrastruktury. Kybernetická bezpečnostní rizika v odvětví energetiky mohou nepříznivě ovlivňovat důvěrnost informací zpracovávaných při výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a mohou mít dopad na schopnost provozovatele udržet si provozní kontrolu nad zařízením. Zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů čelí velkému souboru potenciálních kybernetických bezpečnostních rizik souvisejících s dodavatelským řetězcem, jako je závažné a neočekávané narušení dodavatelského řetězce, nedostupnost produktů, služeb nebo procesů informačních a komunikačních technologií (IKT) v dodavatelském řetězci nebo kybernetické útoky iniciované subjekty v dodavatelském řetězci, včetně vysoce sofistikovaných a vytrvalých státních a zločineckých nepřátelských subjektů.

(5)

Aby bylo zajištěno, že všichni uchazeči řádně řeší rizika týkající se kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti údajů, měly by dražby pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů zahrnovat předvýběrová kritéria, která vyžadují, aby uchazeči zavedli opatření pro řízení kybernetických bezpečnostních rizik, zohlednili je v plánu kybernetické bezpečnosti a zajistili, aby se uvedená opatření vztahovala na produkty nebo služby IKT poskytované jejich dodavateli. Uchovávání a zpracování údajů souvisejících s provozováním zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v jurisdikcích mimo Evropský hospodářský prostor může ohrožovat bezpečnost zařízení a celého systému. V případech, kdy uchazeč podléhá jurisdikci třetí země, která vyžaduje, aby orgánům dané třetí země oznámil informace o zranitelnostech softwaru nebo hardwaru dříve, než je známo, že dané zranitelnosti byly zneužity, je k zajištění bezpečnosti zařízení a celého systému nezbytná dodatečná úroveň ochrany údajů. Dodatečná úroveň ochrany údajů je rovněž nutná, pokud podle veřejného prohlášení buď jménem Unie v rámci společné diplomatické reakce EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (9), nebo jménem jednoho či více členských států prováděli aktéři hrozby působící z území uvedené třetí země nepřátelské činnosti nebo kampaně v kyberprostoru. Za tím účelem by členské státy měly zejména zohlednit cílená omezující opatření zavedená Unií s cílem odrazovat od kybernetických útoků, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy, a reagovat na ně (10). Veřejná prohlášení jménem členského státu jsou relevantní zejména pro dražby prováděné daným členským státem. V takových případech by měli uchazeči předložit odůvodněný plán kybernetické bezpečnosti, v němž uvedou technická, provozní a organizační opatření, která zajistí, aby údaje používané nebo vytvářené při jejich obchodních činnostech souvisejících s dražbou byly uchovávány a zpracovávány v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a nebyly předávány mimo EHP. Je důležité, aby si provozovatel usazený v EHP udržoval provozní kontrolu nad zařízením, a zajistil tak odpovídající dohled a prosazování práva EU s cílem zaručit bezpečnost zařízení a celého systému.

(6)

Zahrnutí kritérií pro zajištění schopnosti uchazeče projekt realizovat je klíčové pro zajištění důvěryhodnosti uchazečů a jejich nabídek a toho, aby uchazeči měli potřebné technické znalosti, zkušenosti a finanční a ekonomickou způsobilost a měli realistický obchodní a technický plán pro dokončení projektu v plném rozsahu a včas při dodržení různých specifikací a požadavků na necenová kritéria zahrnutých do dražby. Je proto vhodné požadovat, aby uchazeči předložili konkrétní dokumentaci a důkazy. Při navrhování takových kritérií by členské státy měly rovněž zohlednit náklady na projekt, jeho rizika, kapacitu projektu, vyspělost technologie, míru inovací vyžadovanou v dražbě a další relevantní tržní podmínky. To je obzvláště důležité, protože například u menších projektů může ukládání nadměrných požadavků uměle omezit hospodářskou soutěž a vyloučit menší aktéry, kteří by se jinak dražby mohli zúčastnit. Ukládání nadměrných požadavků může navíc omezovat účast nových účastníků v dražbě. U větších projektů, které jsou spojeny s vyššími riziky, může být naopak nutné stanovit přísnější podmínky, aby bylo zajištěno, že projekty mohou být realizovány v plném rozsahu a včas, přičemž musí být zároveň zaručeno soutěžní nabídkové řízení.

(7)

V souladu s čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1735 musí členské státy zahrnout předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky s cílem posoudit příspěvek dražby k udržitelnosti a odolnosti. Článek 25 nařízení (EU) 2024/1735 vyžaduje, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé uplatňovali v určitých zadávacích řízeních minimální povinné požadavky týkající se environmentální udržitelnosti a určité povinné požadavky s cílem posoudit příspěvek nabídky k odolnosti. K odolnosti Unie přispívají jak zadávací řízení, tak dražby pro zavádění obnovitelných zdrojů energie. Na veřejné podniky působící v odvětví energetiky, které jsou zadavateli podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (11), se při zadávání zakázek na technologie pro nulové čisté emise uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k) nařízení (EU) 2024/1735 vztahuje článek 25 nařízení (EU) 2024/1735. Zároveň se mohou jako uchazeči účastnit dražeb energie z obnovitelných zdrojů podle článku 26 nařízení (EU) 2024/1735. Ustanovení 81. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2024/1735 připomíná, že je důležité zajistit, aby požadavky týkající se udržitelnosti a odolnosti byly uplatňovány způsobem, který zajistí spravedlivou a vyrovnanou hospodářskou soutěž mezi účastníky trhu bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu. V zájmu zajištění takové spravedlivé a vyrovnané hospodářské soutěže by se na veřejné podniky, které se účastní dražeb energie z obnovitelných zdrojů podle článku 26, měla pro účely posouzení požadavků týkajících se odolnosti a environmentální udržitelnosti vztahovat pouze pravidla stanovená v článku 26. Pravidla stanovená v článku 25 by se měla vztahovat na zadávání zakázek na technologie pro nulové čisté emise, s výjimkou případů, kdy je takové zadávání použito k realizaci projektů udělených v rámci dražeb energie z obnovitelných zdrojů, na něž se vztahuje článek 26 (12).

(8)

Konkrétní volba typu kritérií pro posouzení příspěvku dražby k udržitelnosti a odolnosti (předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky) spadá do pravomoci příslušných orgánů, které koncipují konkrétní dražbu. Příslušné orgány by však měly zajistit, aby volba typu kritérií nenarušila soutěžní povahu nabídkového řízení a nepřiměřeně nezpomalila zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(9)

Posouzení příspěvku dražeb k odolnosti by mělo být zaměřeno na zajištění přístupu Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám energie i) snížením současné závislosti a zamezením vzniku nové strategické závislosti na jednotlivých třetích zemích, pokud jde o dodávky technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro nulové čisté emise a jejich hlavních specifických součástí, a ii) zvýšením výrobní kapacity Unie v oblasti těchto technologií a součástí. K tomu by mělo dojít, aniž by bylo ohroženo dosažení závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 stanoveného v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (13). Při rozhodování, zda na technologie pro nulové čisté emise nebo jejich hlavní konkrétní součásti použít odolnost jako předvýběrové kritérium nebo kritérium pro udělení zakázky, by příslušné orgány měly vzít v úvahu míru závislosti Unie na třetí zemi, pokud jde o danou technologii pro nulové čisté emise nebo její hlavní konkrétní součást, dostupnost alternativních zdrojů dodávek a dopad, který by použití odolnosti jako předvýběrového kritéria namísto kritéria pro udělení zakázky mohlo mít na dodávky dané hlavní konkrétní součásti. V případech, kdy je odolnost použita v dražbách jako kritérium pro udělení zakázky, by se příslušné orgány měly snažit zvýšit diverzifikaci dodávek do Unie odklonem od země, na níž je Unie nadměrně závislá, a to tak, že udělí vyšší počet bodů uchazečům, kteří zajistí vyšší diverzifikaci svých zdrojů dodávek ve srovnání s uchazeči, kteří splňují minimální požadavky na odolnost.

(10)

S cílem řešit závislost Unie na jediné třetí zemi, která dodává více než 50 % nebo za určitých okolností nejméně 40 % konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo jejích součástí, a podpořit diverzifikaci dodávek by příslušné orgány členských států měly omezit účast v příslušných dražbách nebo udělit body na základě požadavků spojených s původem konečného produktu a určitého počtu hlavních konkrétních součástí stanovených v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/1178 (14), které pocházejí ze třetí země, na níž je Unie nadměrně závislá. Kromě toho je vhodné omezit původ některých klíčových strategických součástí vzhledem k jejich technologické hodnotě a jejich ústřední úloze v bezpečnosti dodávek energie a v dodavatelském řetězci konkrétních technologií pro nulové čisté emise, avšak u ostatních hlavních konkrétních součástí by si uchazeči měli zachovat flexibilitu při rozhodování, které součásti hodlají pořídit ze třetí země, na níž je Unie nadměrně závislá, v rámci mezí stanovených v tomto nařízení. Tyto požadavky poskytují praktickou a objektivně ověřitelnou metodiku pro posouzení odolnosti technologií pro nulové čisté emise a jejich hlavních konkrétních součástí, které jsou součástí dražby. Je vhodné stanovit konkrétní požadavky na různé technologie a jejich hlavní konkrétní součásti s ohledem na konkrétní okolnosti a vlastnosti s nimi spojené, jako je dostupnost alternativních zdrojů dodávek, dostatečná výrobní kapacita v celosvětovém měřítku, úroveň vyspělosti a míra zavádění technologie, dopad diverzifikace na dodavatelské řetězce a celkové náklady. V případě konečných produktů fotovoltaických technologií (solárních fotovoltaických systémů) a fotovoltaických modulů pravidla nepreferenčního původu stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (15) stanoví, že sestavení fotovoltaických článků (HS 8541 42 ), které se zařazují do stejného čísla celního sazebníku jako fotovoltaické moduly (HS 8541 43 ), nebo rovnocenných součástí do fotovoltaických modulů by neznamenalo změnu původu modulu. Z tohoto důvodu je vhodné odkazovat na sestavení solárního fotovoltaického systému a fotovoltaického modulu, pokud jde o příspěvek k odolnosti uvedených konkrétních kroků produkce, nikoli na jejich původ.

(11)

V případě některých hlavních konkrétních součástí může být míra závislosti na jediné třetí zemi tak vysoká, že by přísné uplatňování kritéria odolnosti ohrozilo bezpečnost dodávek dané součásti. V takových případech je vhodné, aby si příslušné orgány ponechaly určitou flexibilitu pro zvýšení prahové hodnoty pro hlavní konkrétní součásti, které mohou pocházet z dané třetí země, na níž existuje nadměrná závislost.

(12)

Při posuzování kritérií odolnosti a udržitelnosti u dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů a jejich dopadu na zrychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) 2024/1735 by Komise měla řádně zvážit účinnost kritéria udržitelnosti a to, zda účinnost není podkopávána praktikami zaměřenými na změnu původu nebo místa sestavení konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise nebo hlavních konkrétních součástí.

(13)

Příslušné orgány členských států by měly rovněž posoudit příspěvek k odolnosti u dražeb v oblasti technologií pro výrobu větrné energie na pevnině a na moři a elektrolyzérů, a to i v případě, že jediná třetí země nedodává více než 50 % nebo za určitých okolností nejméně 40 % těchto technologií nebo jejich součástí, vzhledem k tomu, že u těchto technologií existuje značné riziko zvýšené závislosti na dovozu z Čínské lidové republiky, což může ohrozit bezpečnost dodávek do Unie. Je tomu tak vzhledem k současnému a předpokládanému vývoji nabídky těchto technologií a poptávky po nich ve světě a v Unii a vzhledem k tomu, že výrobní kapacita Čínské lidové republiky přesahuje 50 % celosvětové výroby (16) a její předpokládaná výroba výrazně převyšuje cíle pro domácí trh a předpokládanou poptávku.

(14)

V čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1735 se uvádí, že příspěvek dražby k udržitelnosti lze posoudit zavedením kritérií týkajících se environmentální udržitelnosti nad rámec minimálních požadavků platných právních předpisů, inovací nebo integrace energetického systému.

(15)

Nařízení (EU) 2024/1735 stanoví začlenění aspektů týkajících se environmentální udržitelnosti jak do určitých zadávacích řízení, tak do určitých dražeb pro zavádění obnovitelných zdrojů energie. Nařízení dává Komisi prováděcí pravomoci ke stanovení minimálních požadavků týkajících se environmentální udržitelnosti pro veřejné zakázky a k dalšímu upřesnění kritérií environmentální udržitelnosti, která mohou být použita v dražbách pro zavádění obnovitelných zdrojů energie. Minimální požadavky týkající se environmentální udržitelnosti budou stanoveny v prováděcím nařízení přijatém podle čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1735, zatímco další upřesnění kritérií bylo stanoveno v tomto nařízení. Oba akty se zaměřují na dosažení stejného cíle, kterým je zvýšení environmentální udržitelnosti technologií pro nulové čisté emise a snížení jejich dopadu na životní prostředí. Přístup obou nařízení a jejich obsah se však liší, aby se zohlednila různá konkrétní právní zmocnění, rozdíl v postupech týkajících se zadávání veřejných zakázek a dražeb pro zavádění obnovitelných zdrojů energie, rozdílná oblast působnosti, pokud jde o zahrnuté technologie pro nulové čisté emise, a rozdíl ohledně druhu orgánů, které jsou odpovědné za tyto různé postupy, a rozdíl v objemech, které jsou jejich prostřednictvím zaváděny.

(16)

Při rozhodování o stanovení kritérií environmentální udržitelnosti by příslušné orgány měly stanovit kritéria posuzující dopady na klima a životní prostředí. Při tom by měly použít jedno nebo více kritérií environmentální udržitelnosti stanovených v tomto prováděcím nařízení nebo jiná kritéria, která považují za relevantní.

(17)

Jedním z relevantních kritérií, která mohou příslušné orgány členských států zavést do dražeb s cílem posoudit jejich příspěvek k environmentální udržitelnosti, je uhlíková stopa technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Aby bylo toto kritérium objektivní, transparentní a nediskriminační, měla by být uhlíková stopa technologie pro nulové čisté emise měřena a posuzována na základě životního cyklu. Je rovněž vhodné harmonizovat metody posuzování uhlíkové stopy za celý životní cyklus, aby se snížily rezervy v předpokladech a zlepšila srovnatelnost výsledků, což je nezbytné pro účinný příspěvek k environmentální udržitelnosti. Další harmonizace v této oblasti se očekává v rámci Dohody o čistém průmyslu (17). Pokud právo Unie stanoví metodu pro posuzování uhlíkové stopy dané technologie pro nulové čisté emise, měly by ji členské státy ve svých vnitrostátních dražbách pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů s využitím dané technologie používat.

(18)

Dokud právo Unie nestanoví konkrétní metodu nebo metodu, která by naznačovala, že je vhodná k použití jako zástupný ukazatel pro posouzení uhlíkové stopy dané technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je v zájmu zlepšení srovnatelnosti výsledků při použití uhlíkové stopy jako kritéria v dražbách nutné dále upřesnit parametry návrhu uvedeného kritéria, zejména pokud jde o metodiku a požadavky na kvalitu údajů.

(19)

Přechod na oběhové hospodářství je klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu, jak je uvedeno v akčním plánu pro oběhové hospodářství (18).

(20)

Dražby v oblasti technologií pro nulové čisté emise mohou k tomuto přechodu přispět stanovením předvýběrových kritérií nebo kritérií pro udělení zakázky souvisejících s oběhovostí. Pokud se tak orgány rozhodnou učinit, měly by stanovit kritéria recyklovatelnosti, snadnosti oprav a údržby nebo snadnosti modernizace, opětovného použití, repasování a renovace výrobků nebo kritéria použití nebo obsahu recyklovaných materiálů, včetně kritických surovin, s odkazem na jeden nebo více příslušných parametrů výrobku stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 (19).

(21)

Úbytek biologické rozmanitosti a zhroucení ekosystému patří k největším hrozbám, kterým lidstvo čelí. Unie zavedla právní rámce, strategie a akční plány na ochranu přírody a pro obnovu přírodních stanovišť a druhů, jako je strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (20) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 (21). Klimatická krize v celosvětovém měřítku vyvolává úbytek biologické rozmanitosti, a ten naopak prohlubuje změnu klimatu, takže tyto jevy jsou neoddělitelně spjaty, jak potvrdily nedávné studie. Biologická rozmanitost a zdravé ekosystémy mají zásadní význam pro rozvoj odolný vůči změně klimatu.

(22)

Technologie pro nulové čisté emise mohou mít na biologickou rozmanitost negativní i pozitivní dopad. Je vhodné navrhovat v dražbách taková kritéria, která pomohou zachovat rozmanitost druhů, ekosystémy a jejich reprodukční kapacitu. Negativní dopady jsou většinou lokální a mohou zahrnovat úbytek stanovišť nebo zhoršení jejich stavu a vyrušování druhů, a to i hlukem a střety. Pozitivní dopady mohou zahrnovat zmírnění změny klimatu, snížení znečištění ovzduší a zásahy do krajiny, které jsou prospěšné pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky, případně obojí, která se zabývají dopadem na biologickou rozmanitost, mají potenciál podpořit synergie mezi technologiemi pro nulové čisté emise a biologickou rozmanitostí. Transparentní monitorování dopadu projektů na biologickou rozmanitost by mělo být prováděno po celou životnost projektu a v případě potřeby by měla být přijata adaptační opatření.

(23)

Pokud příslušné orgány zahrnou dopad technologií pro nulové čisté emise na biologickou rozmanitost jako kritérium pro udělení zakázky, mělo by toto kritérium vyžadovat čisté pozitivní příspěvky k biologické rozmanitosti. Příklady opatření, která řeší čisté pozitivní příspěvky k biologické rozmanitosti, mohou zahrnovat obnovu nebo opětovné vytvoření stanovišť, opatření ke zlepšení stanovišť druhů a zvýšení jejich populací nebo opatření ke snížení tlaku na životní prostředí způsobeného jinými činnostmi. Odměňování čistých pozitivních příspěvků k biologické rozmanitosti nad rámec kompenzačních opatření zajišťuje rovné podmínky pro soutěžící uchazeče, jejichž projekty mají rozdílné dopady, a motivuje k zamezení negativním dopadům nebo k jejich minimalizaci.

(24)

Energetická účinnost má zásadní význam pro dosažení ambiciózních cílů Unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak je uvedeno v balíčku „Fit for 55“. Kromě toho je energetická účinnost také klíčovým faktorem při snižování cen energie a zvyšování odolnosti dodávek energie v Unii, což umožňuje spravedlivou a bezpečnou ekologickou transformaci.

(25)

Dražby mohou přispět k energetické účinnosti tím, že do fáze posuzování příspěvku k udržitelnosti budou zahrnuta předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky, která určí produkty, jejichž energetická účinnost bude posuzována, a pro každý produkt příslušnou metodiku posuzování. Kritéria by měla být případně stanovena v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (22) nebo s referenčními hodnotami energetické účinnosti stanovenými v prováděcích opatřeních přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (23).

(26)

Udržitelné hospodaření s vodou je důležité pro odolnost Unie, přičemž strukturálně nesprávné hospodaření s vodou má za následek znehodnocení a znečištění tohoto omezeného zdroje a ekosystémů souvisejících s vodou. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (24) zavedla integrovaný model řízení jakosti vody a cílem vodní politiky Unie je zajistit Evropanům přístup k dostatečnému množství vody dobré jakosti, zaručit dobrý stav všech vodních útvarů v Evropě a zajistit dostatečnou, vyváženou a spravedlivou dostupnost vody pro všechna odvětví využívající vodu, včetně průmyslu. Některé technologie pro nulové čisté emise mají dopad na vodu ve fázi používání, protože spotřebovávají vodu nebo vypouštějí odpadní vodu do vodních útvarů. Proto může být relevantní navrhnout v dražbách pro takové technologie necenová kritéria environmentální udržitelnosti související s vodou.

(27)

Snížení znečištění je dalším klíčovým prvkem Zelené dohody pro Evropu, jak je uvedeno v akčním plánu pro nulové znečištění. Plán stanoví cíl snížit znečištění ovzduší, vod a půdy na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy a které respektují hranice, s nimiž se naše planeta může vyrovnat. Dražby v oblasti technologií pro nulové čisté emise mohou pomoci snížit množství znečišťujících látek stanovením předvýběrových kritérií nebo kritérií pro udělení zakázky souvisejících s úrovněmi znečištění. Pokud se příslušné orgány rozhodnou taková kritéria použít, měly by být příslušné metodiky, prahové hodnoty a mechanismy pro zajištění souladu definovány v souladu s právem Unie a na jeho základě, je-li k dispozici, a s přihlédnutím k použitelným kritériím stanoveným v dodatku C nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 (25).

(28)

Inovace jsou klíčem ke konkurenceschopnosti, hospodářskému růstu a rychlému zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice (EU) 2018/2001 se snaží podpořit inovace v oblasti zavádění energie z obnovitelných zdrojů stanovením orientačního cíle pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 ve výši nejméně 5 % nově instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů. Začlenění inovačních kritérií do koncepce dražeb by mělo podpořit vývoj zcela nových řešení nebo zlepšování řešení, jež jdou nad rámec nejmodernějších řešení. Vytvoří se tak pevný rámec, který podpoří přijímání špičkových technologií a zajistí udržitelnou a konkurenceschopnou cestu ke klimatické neutralitě.

(29)

Při používání inovací jako předvýběrového kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky v dražbách je vhodné rozlišovat mezi dvěma typy dražeb. Prvním a častějším typem dražeb jsou ty, které se na inovace jako hlavní hnací prvek dražby konkrétně nezaměřují, ale jejichž hlavním cílem je zavádění obnovitelných zdrojů energie. Cílem těchto dražeb sice není podpora inovací jako taková, určité prvky, které odměňují inovace, však mohou být do koncepce dražby doplněny jako kritéria pro udělení zakázky nebo předvýběrová kritéria. Druhou, menší podskupinu dražeb lze označit jako dražby zaměřené na ryzí inovace, jejichž hlavním cílem je podpora inovací spojených s budoucím zaváděním obnovitelných zdrojů energie, jako jsou projekty v oblasti energie mořských vln, slapové energie nebo větrných turbín nesených drakem.

(30)

U obou typů dražeb, kde jsou inovace zahrnuty jako předvýběrové kritérium nebo kritérium pro udělení zakázky, by příslušné orgány měly vždy posoudit příspěvek kandidátských projektů k minimální úrovni zlepšení klíčových ukazatelů výkonnosti s cílem zajistit, že projekt přináší řešení, technologie nebo zlepšení, které jdou nad rámec toho nejmodernějšího, jež je již na trhu k dispozici a týká se předmětu dražby. Volba klíčových ukazatelů výkonnosti, podle nichž budou inovace porovnávány s nejmodernějšími řešeními a technologiemi, závisí na cíli veřejné politiky, který členské státy sledují. To může zahrnovat například klíčové ukazatele výkonnosti, které u dané technologie měří zlepšení účinnosti výroby energie, recyklovatelnost, flexibilitu řešení nebo technologie za účelem podpory integrace energetického systému, nižší závislost na surovinách, dlouhou životnost technologie, nižší dopad na životní prostředí nebo jiné klíčové ukazatele výkonnosti v závislosti na konkrétním cíli veřejné politiky, který je zahrnutím necenového kritéria týkajícího se inovací sledován.

(31)

V dražbách zaměřených na ryzí inovace by zavedení předvýběrových kritérií pro posouzení inovací mělo zohlednit také vyspělost navrhovaných řešení nebo technologií, aby bylo zaručeno, že kandidátský projekt splňuje cíle zadávacího řízení a že navrhované inovace nejsou v tak raném stádiu vývoje, že by se nerealizovaly. U dražeb, které se na inovace konkrétně nezaměřují, by příslušné orgány měly mít rovněž možnost vyžadovat určitou úroveň vyspělosti nabídkových projektů, aby se zabránilo přijímání nabídek ve velmi raných fázích vývoje, které pravděpodobně cíle dražby nenaplní.

(32)

Šíření znalostí o nejnovějším vývoji inovací má zásadní význam pro další podněcování inovací, zejména v případě dražeb zaměřených na ryzí inovace (26). Příslušné orgány členských států by měly jako předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky zahrnout potřebu šířit výsledky vítězného projektu prostřednictvím konferencí, publikací, otevřených úložišť nebo bezplatného softwaru / softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a v relevantních případech provozních údajů, a to za předpokladu, že jsou zavedena odpovídající opatření týkající se důvěrnosti. Podobně by příslušné orgány měly vyžadovat, aby se vítězný uchazeč zavázal, že včas zpřístupní licence na výsledky výzkumu podporovaných projektů v oblasti vývoje a výzkumu, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví, za tržní cenu a na nevýlučném a nediskriminačním základě pro využití zainteresovanými stranami v EHP. U dražeb, které nejsou zaměřeny konkrétně na inovace, by příslušné orgány členských států měly mít možnost zahrnout tento typ požadavků na šíření znalostí jako předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky.

(33)

Se zaváděním nových zařízení na výrobu energie z intermitentních obnovitelných zdrojů čelí elektrizační soustava specifickým výzvám, jako je potřeba řešit problémy s přetížením sítě a zároveň udržet její stabilitu. Tyto potřeby se obvykle řeší redispečinkem a dalšími cestami, které pro elektrizační soustavu znamenají náklady. Zavedení integrace energetického systému jako necenového kritéria v dražbách energie z obnovitelných zdrojů může tyto systémové náklady zmírnit tím, že bude řešen dopad provozování projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na systém. Potřeby energetického systému však nemohou být řešeny pouze prostřednictvím necenových kritérií v dražbách energie z obnovitelných zdrojů a vyžadují systémová řešení, včetně plánování sítě, regulačních aspektů, tržních signálů nebo síťových tarifů.

(34)

Necenová kritéria pro integraci energetického systému by měla být navržena tak, aby umožnila účast v dražbě všem technologiím a řešením, jež mohou pomoci řešit zjištěné potřeby systému. Pokud je to řádně odůvodněno na základě zjištěných potřeb systému nebo pokud to umožňuje právo Unie, měly by se dražby zaměřit také na jednu nebo více technologií nebo řešení. Tyto technologie nebo řešení by mohly být zahrnuty do investic plánovaných v nabídkovém projektu nebo by mohly být získány prostřednictvím smlouvy s třetí stranou, pokud představují novou investici. Tato možnost umožní uchazečům vybrat nákladově nejefektivnější řešení. Posouzení příspěvku různých technologií a řešení k potřebě systému může vyžadovat modelovací nástroje, které orgánům umožní objektivně a nediskriminačně odhadnout dopad scénářů s nabídkovým projektem a bez něj na energetický systém. Alternativní přístupy by se mohly zaměřit buď na objektivní a ověřitelné proměnné, které slouží jako zástupné ukazatele obecných potřeb systému, nebo jako zástupné ukazatele příspěvku konkrétních technologií, zejména s ohledem na plánování sítě. U těchto alternativních přístupů však hrozí riziko podcenění potenciálního dopadu kandidátského projektu na systém.

(35)

Při zahrnutí integrace energetického systému jako kritéria do návrhu dražby by příslušné orgány měly zohlednit příspěvek nabídkových projektů k řešení potřeb systému na základě těchto tří klíčových parametrů: příspěvku nabídkových projektů k potřebám elektrizační soustavy z časového hlediska; jejich příspěvku k vytváření propojení napříč nosiči energie a jejich příspěvku k potřebám elektrizační soustavy z hlediska lokace.

(36)

Pokud se posuzuje příspěvek nabídkových projektů k řešení potřeb elektrizační soustavy z časového hlediska, měla by být zohledněna široká škála řešení, včetně ukládání energie a odezvy na straně poptávky, která mohou přispět k řešení nerovnováhy způsobené rozdíly mezi výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů a poptávkou po elektřině. V rámci dražeb pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů přispívá k řešení potřeb systému využívání zařízení, která v rámci nabídkových projektů umožňují modulovat výrobu, dodávku do sítě nebo spotřebu, a to tím, že poskytují časovou flexibilitu. Toho lze dosáhnout například kombinací několika technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů, kombinací výrobních zařízení a zařízení pro ukládání elektřiny nebo kombinací výrobních zařízení a zařízení či řešení v oblasti strany poptávky, která mohou v případě potřeby zvýšit nebo snížit poptávku po elektřině.

(37)

Pokud se posuzuje příspěvek nabídkového projektu k vytváření propojení napříč nosiči energie, měla by se zohlednit schopnost převádět energii z obnovitelných zdrojů z jednoho nosiče energie na druhý prostřednictvím zařízení pro přeměnu energie. Propojení napříč nosiči energie se týkají zejména přeměny elektřiny z obnovitelných zdrojů na jiný nosič energie, například teplo nebo vodík, pro spotřebu v segmentu poptávky, který nespotřebovává přímo elektřinu. Tímto způsobem může postupná dekarbonizace elektrizační soustavy, k níž nabídkový projekt přispívá, umožnit dekarbonizaci segmentů poptávky, které nevyužívají elektřinu, ale např. teplo v některých obytných nebo průmyslových budovách nebo vodík v některých průmyslových procesech. Propojení napříč nosiči energie proto přispívají k potřebám energetického systému pro dosažení dekarbonizace, pokud je to nákladově nejefektivnější cesta. Kromě toho zařízení pro přeměnu energie, která vytvářejí tato propojení napříč nosiči energie, jako jsou elektrolyzéry nebo zařízení na výrobu a ukládání tepla, rovněž pomáhají řešit potřeby časové flexibility v odvětví elektřiny.

(38)

Pokud se posuzuje příspěvek nabídkového projektu k potřebám elektrizační soustavy z hlediska lokace, je třeba se zaměřit na interakci mezi topologií sítě a umístěním výrobních a spotřebních zařízení, což může vést k problémům s přetížením sítě a nižšímu využití energie z obnovitelných zdrojů. Optimální umístění nových projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů a místa připojení k síti proto může pomoci zmírnit problémy s přetížením sítě a má zásadní význam pro potřeby elektrizační soustavy. Účast v dražbě proto může být omezena na projekty umístěné v předem vymezených oblastech, kde mohou přispět ke snížení přetížení sítě, nebo se v dražbě mohou přidělovat body nabídkovým projektům na základě jejich lokačního dopadu.

(39)

Aby byla při dražbách energie z obnovitelných zdrojů zajištěna účinnost kritérií uvedených v tomto nařízení, měly by příslušné orgány členských států stanovit metodiku posuzování necenových kritérií uvedených v tomto nařízení, zavést vhodné mechanismy sledování a záruky pro zajištění souladu s takovými kritérii a vhodné sankce pro případ nesouladu. Tyto záruky a sankce by měly být stanoveny v takové výši, aby vyvážily potřebu zajistit soutěžní nabídkové řízení a zároveň odradit společnosti od podávání nabídek bez pevného záměru realizovat projekt a dodržet jeho specifikace. Výše záruk a sankcí by měla být navržena tak, aby pro uchazeče bylo dražší, když nedodrží specifikace dražby, než když ponesou náklady a dodrží je.

(40)

V případě některých kritérií může být nutné prokázat soulad po celou životnost projektu a například příspěvek k integraci energetického systému, kybernetické bezpečnosti nebo environmentální udržitelnosti může vyžadovat trvalé sledování. Je vhodné zavést harmonizovaná pravidla pro harmonogram ověřování takového souladu. Všichni uchazeči by se měli při podání nabídky zavázat k souladu se všemi požadavky dražby a specifikacemi, které jsou součástí jejich nabídky. Prokázání skutečného souladu s požadavky vyplývajícími z různých necenových kritérií a dalších požadavků dražby může probíhat v různých časových obdobích, která by měly případně stanovit příslušné orgány členských států.

(41)

Uchazeči by měli předložit konkrétní dokumentaci k prokázání souladu s některými necenovými kritérii. K prokázání souladu s předvýběrovými kritérii týkajícími se odpovědného chování podniků v dražbách obnovitelných zdrojů energie by příslušné orgány členských států měly požadovat prohlášení o náležité péči ověřená třetí stranou. Aby uchazeč prokázal účinné provádění opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik, měl by předložit plán kybernetické bezpečnosti a pravidelně jej aktualizovat. Orgány mohou případně požadovat, aby se uchazeči a jejich dodavatelé podrobovali pravidelným bezpečnostním auditům prováděným nezávislými třetími stranami a pravidelně předkládali výsledky těchto auditů.

(42)

Tímto nařízením není dotčen článek 4 směrnice (EU) 2018/2001 a články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a mezinárodní závazky Unie. Příslušné orgány členských států by měly zavést předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky v dražbách pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s mezinárodními závazky Unie a v souladu s příslušným požadavkem na uložení omezujících opatření z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. Tato kritéria by měla být rovněž v souladu s právem Unie, nepřekračovat jeho rámec a měla by být rovněž v souladu se závazky učiněnými v rámci obchodních a investičních dohod, jejichž stranami jsou Unie nebo členské státy, a obchodních a investičních ujednání, jejichž zúčastněnými stranami jsou Unie nebo členské státy.

(43)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro energetickou unii,