(EU) 2025/1151Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1151 ze dne 11. června 2025 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu vanilinu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 24. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu vanilinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 9. dubna 2024 společnost Syensqo (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou vanilinu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2716 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku (3).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a orgány ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Jeden uživatel, společnost Frey & Lau GmbH (dále též „Frey & Lau“), který je rovněž dovozcem, se zaregistroval jako zúčastněná strana, ale nepředložil odpověď na dotazník. Vyjádřil, že nesouhlasí se zahájením tohoto šetření. Jeho argumenty jsou shrnuty níže.

(7)

Společnost Frey & Lau uvedla, že vzhledem k tomu, že tento žadatel, který je výrobcem v Unii, nevyráběl všechny druhy vanilinu, nemohl představovat výrobní odvětví Unie pro ty druhy vanilinu, které nevyrábí. Společnost Frey & Lau rovněž poukázala na dovoz samotného výrobce v Unii, který je žadatelem, jako na faktor, který oslabuje jeho status skutečného výrobce v Unii. Tímto tvrzením se zabývá oddíl 4.1 níže.

(8)

Jak je podrobněji popsáno v oddílech 2.4 a 4.1 níže, výrobce v Unii, který je žadatelem, mohl představovat výrobní odvětví Unie podle základního nařízení, protože jeho výroba obdobného výrobku představovala více než 98 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii, jak je definována ve 41. a 44. bodě odůvodnění. Výrobce v Unii proto představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení pro obdobný výrobek definovaný ve výše uvedených bodech odůvodnění.

(9)

Společnost Frey & Lau tvrdila, že výpočty běžné hodnoty předložené žadatelem jsou nesprávné, protože teoretický kusovník použitý pro ethylvanilin a syntetický vanilin by neměl být brán v úvahu v případě Brazílie, reprezentativní země navržené žadatelem, jelikož v této zemi se takové druhy vanilinu nevyrábějí. Společnost Frey & Lau rovněž tvrdila, že žadatel vypočítal dumpingové rozpětí pro dva výrobky, které se v Unii nevyrábějí, zejména ethylvanilin a biovanilin, a že výpočet jediného dumpingového rozpětí pro všechny druhy vanilinu není vhodný vzhledem k rozdílným cenovým rozpětím čtyř druhů vanilinu. Ve svém tvrzení navrhla společnost Frey & Lau použít jako vhodnou reprezentativní zemi Indii. Uvedla, že Indie by byla vhodná jako reprezentativní země, protože má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína, vývozní ceny vanilinu z Indie jsou srovnatelné s cenami z Číny a vanilin se v Indii vyrábí.

(10)

Výrobní odvětví Unie odpovědělo na připomínky, které k podnětu předložila společnost Frey & Lau, a objasnilo, že výpočty běžné hodnoty a dumpingového rozpětí jsou v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise k této otázce poznamenala, že společnost Frey & Lau nepředložila důkazy na podporu svého tvrzení, že výpočty běžné hodnoty a dumpingového rozpětí provedené výrobním odvětvím Unie jsou chybné, ani nepředložila revidované výpočty. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(11)

Komise konstatovala, že Indie nepatří podle definice Světové banky do skupiny zemí, které jsou na stejné úrovni hospodářského rozvoje jako Čína. Čína je považována za zemi s vyššími středními příjmy, zatímco Indie za zemi s nižšími středními příjmy. Proto byl požadavek považovat Indii za reprezentativní zemi zamítnut.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise poskytla dotazníky jediným dvěma známým výrobcům v Unii, a to žadateli a společnosti Ennolys. Výběr vzorku výrobců v Unii nebyl považován za nutný.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(15)

Přihlásili se dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a předložili odpovědi na dotazník. Jen jeden z nich poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k omezenému počtu odpovědí měla Komise za to, že výběr vzorku není nutný.

(16)

Komise obdržela odpovědi na dotazníky od dvou uživatelů, kteří byli zároveň dovozci, z nichž jeden je uveden v předchozím bodě odůvodnění. Viz oddíly 7.2 a 7.3 níže.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Požadované informace poskytlo šest vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvořili dva vyvážející výrobci, Jiaxing Zhonghua Chemical Co., Ltd. (dále jen „Jiaxing Zhonghua“) a Jiangxi Brother Pharmaceutical Co., Ltd. (dále jen „Jiangxi Brother“). V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Komise neobdržela k vybranému vzorku žádné připomínky, a vzorek byl proto dne 11. června 2024 potvrzen.

(19)

V průběhu šetření Komise zjistila, že společnost Brother Holding, která vlastní většinový podíl akcií společnosti Jiangxi Brother, vlastní také významný podíl akcií společnosti Jiaxing Zhonghua. Obě strany prohlásily, že jednají nezávisle na sobě. Komise však dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že třetí strana přímo nebo nepřímo vlastní, kontroluje nebo drží nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou vyvážejících výrobců, je třeba tyto vyvážející výrobce považovat za výrobce ve spojení ve smyslu čl. 127 písm. d) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (4).

(20)

Po zveřejnění konečných zjištění společnost Jiangxi Brother zpochybnila závěr Komise, že by společnosti Jiangxi Brother a Jiaxing Zhonghua měly být považovány za strany, které jsou ve spojení. Zopakovala, že obě společnosti působí nezávisle a nejsou nijak významně propojeny z hlediska vlastnictví, řízení nebo chování na trhu a že v praxi jsou přímými konkurenty na trhu s vanilinem. Nezpochybnila však posouzení Komise, že třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou vyvážejících výrobců. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(21)

Vzhledem ke skutečnostem vysvětleným v 19. bodě odůvodnění se konečný vzorek skládá ze dvou subjektů ve spojení.

(22)

Jak bylo zmíněno ve 28. bodě odůvodnění, dne 20. prosince 2024 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany prostřednictvím poznámky ke spisu o svém záměru neuložit prozatímní opatření. Jak je vysvětleno v poznámce ke spisu, toto rozhodnutí bylo způsobeno technickou složitostí případu. Jinými slovy, vzhledem k této technické složitosti bylo pracovní zatížení spojené s vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku natolik významné, že vylučovalo uložení prozatímních opatření. Na základě těchto skutečností Komise rozhodla, že jakákoli individuální zjišťování by byla nepřiměřeně zatěžující a ohrozila by včasné dokončení šetření ve smyslu čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Při poskytnutí konečných informací Komise vysvětlila, že jeden vyvážející výrobce v ČLR, který nebyl zařazen do vzorku – společnost Xiamen Oamic Biotech Co., Ltd. (dále též „Oamic“) – požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Uvedla však, že společnost nepředložila odpověď na dotazník ve lhůtě stanovené Komisí. Společnost Oamic ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací poukázala na to, že toto tvrzení je věcně nesprávné, neboť předložila odpověď na dotazník. Komise sice uznala svou administrativní chybu a skutečnost, že společnost Oamic měla pravdu, nicméně to nic nemění na závěru, že vzhledem ke složitosti případu a pracovnímu zatížení souvisejícímu s vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku by jakákoli individuální zjišťování byla nepřiměřeně zatěžující a bránila by včasnému dokončení šetření. Žádost o individuální zjišťování předložená společností Oamic byla proto zamítnuta.

(23)

Komise zaslala dotazníky známým výrobcům v Unii, uživatelům a vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu.

(24)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(25)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od výrobce v Unii, který je žadatelem, dvou uživatelů v Unii a vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku.

(26)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(27)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(28)

Podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení byla lhůta pro uložení prozatímních opatření stanovena na 24. ledna 2025. Dne 20. prosince 2024 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru prozatímní opatření neuložit.

(29)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(30)

Komise při přijímání konečných zjištění zvážila připomínky zaslané zúčastněnými stranami.

(31)

Dne 8. dubna 2025 Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz vanilinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky. Po posouzení připomínky předložené vyvážejícím výrobcem Oamic byly dne 16. dubna 2025 všem stranám zaslány dodatečné informace (dále jen „poskytnutí dodatečných konečných informací“).

(32)

Po zveřejnění konečných zjištění obdržela Komise od společnosti Arethia Services Germany GmbH & Co. KG (dále jen „Arethia“) údaje od nově zaregistrované zúčastněné strany (uživatele); uživatel Frey & Lau; žadatel, čínští vyvážející výrobci Jiangxi Brother, Oamic a Chongqing Thrive Fine Chemicals Co., Ltd. (dále též „Thrive“); Orchidlinn Biotech Co., Ltd. (dále jen „Orchidlinn“), výrobce dotčeného výrobku, který v období šetření nevyvážel do Unie. Společnost Orchidlinn požádala o slyšení za přítomnosti úředníka pro slyšení v řízení na ochranu obchodu, které se konalo dne 13. května 2025. Mimoto, slyšení se společností Oamic proběhlo dne 23. dubna 2025.

(33)

Společnost Orchidlinn informovala Komisi, že připravuje novou žádost o přezkum pro vývozce, která bude předložena po uložení opatření. Domnívá se, že Komise změnila svůj závěr o výběru vzorků poté, co vzala na vědomí a opravila chybný popis situace společnosti Oamic, jak je vysvětleno ve 22. bodě odůvodnění. Společnost Orchidlinn však konstatovala, že postup odběru vzorků a stanovení individuálního zjišťování představují dva odlišné a z právního hlediska posloupné postupy, přičemž nejprve probíhá výběr vzorků a následně individuální zjišťování. Tvrdila, že změna v druhém kroku, tj. individuálním zjišťování, nemůže vést ke změně v předchozím kroku, kterým je výběr vzorků.

(34)

Komise souhlasila s tím, že s ohledem na opravu provedenou v případě společnosti Oamic, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, rovněž zjistila a opravila administrativní chybu v předchozím odstavci dokumentu poskytujícího konečné informace. Tento odstavec se týkal výběru vzorků a byl nahrazen odstavcem, který je uveden ve 22. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Zúčastněné strany tak byly plně informovány o opravě v dokumentu poskytujícím dodatečné konečné informace. Společnost Orchidlinn tvrdila, že Komise nezdůvodnila, proč se domnívá, že od výběru vzorků nebylo upuštěno, jak chybně uvedla v dokumentu vydaném dne 8. dubna 2025. Jak je však uvedeno v 18. bodě odůvodnění výše, Komise v průběhu řízení informovala zúčastněné strany, že se do výběru vzorku přihlásilo šest vyvážejících výrobců (5) a že vybrala vzorek dvou výrobců, který bez jakýchkoli připomínek krátce poté potvrdila zúčastněným stranám (6). V žádné pozdější fázi tento vzorek neodvolala ani od něj neupustila. Zmínka o upuštění od výběru vzorků v dokumentu zaslaném zúčastněným stranám dne 8. dubna 2025 byla tedy zjevně chybná a Komise využila zaslání dokumentu poskytujícího dodatečné konečné informace dne 16. dubna, aby opravila i tuto administrativní chybu.

(35)

Společnost Orchidlinn rovněž uvedla, že vzorek nebyl dostatečně reprezentativní, protože druh výrobku, který vyrábí, tj. přírodní vanilin, nevyrábí žádná ze stran zařazených do vzorku. Pokud jde o toto tvrzení, jak bylo uvedeno v analýze v oddíle 2.4, Komise dospěla k závěru, že předmět šetření byl správně vymezen a že čtyři druhy výrobků, z nichž jeden je přírodní vanilin, jsou vzájemně zastupitelné a přímo si konkurují. Komise dále zopakovala, že vzorek byl vybrán na základě čl. 17 odst. 1 základního nařízení, tj. na základě co největšího reprezentativního objemu vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vzorek představující více než 80 % dovozu je v každém případě reprezentativní.

(36)

Nakonec společnost Orchidlinn naléhavě žádala Komisi, aby v případě, že Komise bude trvat na tom, že výběr vzorku byl proveden, umožnila novým vyvážejícím výrobcům přírodního vanilinu žádat o individuální dumpingová rozpětí prostřednictvím přezkumu pro nového vývozce, jelikož tento druh výrobku není vyráběn stranami zařazenými do vzorku. Komise pro takový postup neviděla žádný právní základ, neboť čl. 11 odst. 4 základního nařízení, který upravuje stanovení individuálních dumpingových rozpětí pro nové vyvážející výrobce, výslovně uvádí, že se nepoužije v případě, kdy byla uložena cla podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení, tj. v případě, kdy byl proveden výběr vzorku. V každém případě zůstává zachována možnost pravidelně žádat o náhradu v souladu s čl. 11 odst. 8.

(37)

Společnost Oamic tvrdila, že poznámka Komise ke spisu ze dne 20. prosince uvedená v 28. bodě odůvodnění nesplňuje požadavek čl. 19 písm. a) bodu 2, neboť společnost Oamic nebyla prostřednictvím této poznámky informována o tom, zda byla její žádost o individuální zjišťování přijata či nikoli. Ustanovení čl. 19 písm. a) odst. 2 však Komisi ukládá povinnost informovat zúčastněné strany o tom, že nebyla uložena předběžná opatření, v určité lhůtě, nikoliv jim poskytnout průběžnou zprávu. Kromě toho, jak již bylo uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, poznámka uvádí, že předběžná opatření nebyla uložena z důvodu technické složitosti případu. Komise nakonec uvedla, že společnost Oamic nikdy nepoložila dotaz, zda Komise hodlá posoudit žádost o individuální zjišťování, ani nekontaktovala Komisi v době mezi podáním žádosti o individuální zjišťování dne 3. července 2024 a předložením připomínek k poskytnutí konečných informací dne 11. dubna 2025. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(38)

Společnost Oamic tvrdila, že obě strany zařazené do vzorku měly být v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení považovány za jeden subjekt skupiny. Proto podle ní výběr vzorků skutečně nebyl nutný. Má se za to, že vážená průměrná celní sazba podle ustanovení o výběru vzorku znamená, že dumpingové rozpětí se vypočítá na základě (alespoň) dvou samostatných a nezávislých spolupracujících stran, které nejsou ve spojení.

(39)

S ohledem na toto tvrzení Komise potvrdila, že byl použit výběr vzorku, neboť se přihlásilo šest vyvážejících výrobců a Komise z nich vybrala dvě největší společnosti, které byly zařazeny do vzorku. Strany byly rovněž informovány a toto rozhodnutí přijaly, jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění výše. Výpočty dumpingu a újmy byly provedeny a sděleny každé ze dvou stran zvlášť, neboť Komise zjistila, že společnosti Jiangxi Brother a Jiaxing Zhonghua v praxi nefungovaly jako jeden subjekt. To se liší od situací, kdy existují úzké provozní vazby mezi stranami ve spojení, a běžná hodnota, vývozní cena, dumping a újma se proto vypočítávají na základě kombinace příslušných finančních údajů dotčených společností a pro skupinu se provádí pouze jeden výpočet dumpingu a újmy. Podle ustanovení čl. 127 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 je však Komise považovala za výrobce ve spojení (viz 19. až 21. bod odůvodnění). Oběma společnostem, tj. společnosti Jiangxi Brother i společnosti Jiaxing Zhonghua, by tedy mělo být přiděleno vážené průměrné clo a stejné vážené průměrné clo bylo přiděleno spolupracujícím stranám, které nebyly zařazeny do vzorku, a to z důvodů vysvětlených ve 187. bodě odůvodnění.

(40)

Připomínkami ostatních stran uvedených ve 32. bodě odůvodnění se zabývají příslušné oddíly tohoto nařízení.

(41)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je vanilin s molekulovým vzorcem C8H8O3 nebo C9H10O3, o čistotě přesahující 95 % hmotnostních (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“). Výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje syntetický vanilin, přírodní vanilin, syntetický vanilin z biologických zdrojů (biovanilin) a ethylvanilin. Registrační číslo Chemical Abstracts Service (číslo CAS) pro syntetický vanilin, přírodní vanilin a syntetický vanilin z biologických zdrojů (biovanilin) je 121-33-5. Číslo CAS pro ethylvanilin je 121-32-4. Výrobek, který je předmětem šetření, nezahrnuje směsi různých aromatických chemických látek obsahujících koncentrace vanilinu nižší než 95 % hmotnostních.

(42)

Vanilin se používá v potravinářském odvětví (vůně a aromata) a v kosmetickém odvětví (vonné látky) jako složka v recepturách uživatelů.

(43)

Výrobkem označeným za dumpingový výrobek je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR, v současnosti označený kódem KN ex 2912 41 00 platným pro syntetický vanilin, přírodní vanilin a syntetický vanilin z biologických zdrojů a ex 2912 42 00 pro ethylvanilin (kódy TARIC 2912 41 00 10 a 2912 42 00 10). (dále jen „dotčený výrobek“).

(44)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné či podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(45)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(46)

Uživatel Frey & Lau, který je rovněž dovozcem dotčeného výrobku, tvrdil, že druhy vanilinu popsané ve 43. bodě odůvodnění nelze považovat za jeden výrobek, a tudíž ani za „dotčený výrobek“. Tvrdil, že mezi syntetickým vanilinem, přírodním vanilinem, syntetickým vanilinem z biologických zdrojů („biovanilinem“) a ethylvanilinem jsou velké rozdíly, pokud jde o kvalitu, cenu a intenzitu chuti. Tyto výrobky jsou odběrateli používány různými způsoby a v různých množstvích; odběratelé je mohou používat mimo jiné také k přípravě složek pro výrobce vonných látek a potravinářských a pekařských směsí.

(47)

Společnost Frey & Lau své tvrzení odůvodnila poukazem na rozdíly v povinnosti podat prohlášení a dodržovat předpisy, které musí společnost Frey & Lau a navazující vlastník značky splnit, a na případný přechod mezi druhy vanilinu, který by vyžadoval značné množství regulační činnosti a rozsáhlé analýzy týkající se rozdílů v chuťových profilech a intenzitě. Společnost Frey & Lau uvedla, že žadatel proto nemohl představovat výrobní odvětví Unie ve smyslu základního nařízení pro ty druhy vanilinu, které v Unii nevyráběl, jelikož během období šetření vyráběl pouze syntetický vanilin a přírodní vanilin a od května 2024 pouze přírodní vanilin. Z rozsahu šetření by proto měly být vyloučeny biovanilin a ethylvanilin, jakož i syntetický vanilin, jelikož jejich výroba byla v Unii zastavena v květnu 2024.

(48)

Jak uvedlo v odpovědi na tyto připomínky, výrobní odvětví Unie se domnívalo, že určité rozdíly mezi čtyřmi druhy vanilinu nebrání tomu, aby pro účely antidumpingového šetření představovaly tyto druhy vanilinu jeden výrobek a spadaly do jedné oblasti působnosti. Uvedlo, že všechny druhy vanilinu jsou vyrobeny člověkem, používají se ke stejným účelům a mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti:

Tabulka 1

(49)

Komise připomněla, že podle definice uvedené v čl. 1 odst. 4 základního nařízení se obdobný výrobek chápe jako výrobek, který je shodný, tj. podobný ve všech ohledech posuzovanému výrobku, nebo není-li takový výrobek, jiný výrobek, který, ačkoliv není obdobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem posuzovaného výrobku.

(50)

Komise se domnívala, že předmět šetření je vymezen správně, neboť všechny druhy vanilinu jsou uměle vyrobené molekuly s vůní a chutí připomínající vanilku. Všechny druhy vanilinu se používají podobným způsobem a ke stejnému účelu, a to jako vstupní surovina mimo jiné pro vonné látky a potravinářské receptury. Tyto čtyři druhy výrobků jsou vzájemně zastupitelné a přímo si konkurují. Proto by vyloučení kteréhokoli z druhů vanilinu pravděpodobně vedlo k neúčinnosti případného opatření.

(51)

Pokud jde o to, zda výrobní odvětví Unie splnilo právní požadavek na způsobilost podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení, odkazuje Komise na 189. a další body odůvodnění tohoto prováděcího nařízení.

(52)

Po zveřejnění konečných zjištění vyjádřila společnost Frey & Lau znovu svůj nesouhlas s definicí dotčeného výrobku. Rovněž vyvážející výrobce Thrive, který nebyl zařazen do vzorku, podal proti uvedené definici námitku.

(53)

Společnosti Frey & Lau a Thrive tvrdily, že ethylvanilin a syntetický vanilin nelze považovat za obdobné výrobky. Rovněž tvrdily, že vanilin z biologických zdrojů a přírodní vanilin mají podstatně vyšší výrobní náklady a odpovídající vyšší prodejní cenu než vanilin syntetický a na trhu Unie se vyskytují v mnohem menším množství. Proto je nelze považovat za obdobný výrobek jako syntetický vanilin.

(54)

Jeden další uživatel, společnost Arethia, který se dosud nepřihlásil a ani nepředložil dotazník, rovněž předložil připomínky. Ztotožnil se s názorem společnosti Frey & Lau (viz 46. a 47. bod odůvodnění), že ethylvanilin je samostatný výrobek ve vztahu k syntetickému vanilinu a přírodnímu vanilinu.

(55)

Jak je uvedeno v tabulce ve 48. bodě odůvodnění, Komise uznává, že mezi jednotlivými druhy vanilinu existují drobné chemické rozdíly a že nejsou ve všech ohledech stejné.

(56)

Nicméně, jak bylo zdůrazněno výše, všechny druhy vanilinu se používají podobným způsobem a ke stejnému účelu, a to jako vstupní surovina mimo jiné pro vonné látky a potravinářské receptury. Vyloučení jednoho typu vanilinu může proto narušit účinnost antidumpingových opatření, protože následní uživatelé mohou upravit své receptury a dávky druhu vanilinu, který je z opatření vyňat.

(57)

Komise uznává, že riziko záměny jednoho druhu vanilinu za jiný není bezprostřední, protože proces přizpůsobování receptur uživatelem vyžaduje důkladné testování před uvedením na trh, jak již zdůraznila společnost Frey & Lau ve 47. bodě odůvodnění. Jelikož jsou však opatření navrhována na pětileté období, musí být účinnost antidumpingových opatření posuzována z dlouhodobějšího hlediska.

(58)

Na základě toho se Komise domnívala, že všechny druhy vanilinu uvedené v podnětu a ve 42. bodě odůvodnění představují obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(59)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(60)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě vanilinu. Příslušné informace předložilo šest vyvážejících výrobců.

(61)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5,6 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ani nebylo ve stanovené lhůtě obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(62)

Po zahájení řízení obdržela Komise připomínky týkající se použitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení od společností Frey & Lau, Jiangxi Brother a Thrive. Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.2.2. níže.

(63)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(64)

Dne 21. října 2024 informovala Komise poznámkou ke spisu (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě vanilinu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila dvě možné reprezentativní země, a to Brazílii a Turecko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele, vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku (společností Jiangxi Brother a Thrive). Těmito připomínkami se zabývají příslušné oddíly níže.

(65)

Dne 3. ledna 2025 se Komise v druhé poznámce ke spisu (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít k určení běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací o společnostech Dexxos Participações S.A. a Prox do Brasil stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(66)

K druhé poznámce obdržela Komise připomínky od žadatele a vyvážejících výrobců, společností Jiaxing Zhonghua a Thrive, s odkazem na zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů v reprezentativní zemi. Těmito připomínkami se zabývají příslušné body oddílu 3.4 níže.

(67)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně rozpracovány v oddíle 3.3 níže.

(68)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(69)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(70)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení odůvodněné.

(71)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví (7)v ČLR (8)Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(72)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (9). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (10), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (11). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo považovaných za jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (12). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (13). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (14), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (15).

(73)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (16) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Toto zjišťování zahrnovalo nejen zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(74)

Žadatel s odkazem na vlastní informace o trhu, na zprávu, na předchozí šetření Komise na ochranu obchodu a na další veřejně dostupné zdroje informací (17) tvrdil, že v Číně existují podstatná zkreslení, která ovlivňují domácí cenu dotčeného výrobku.

(75)

Podnět konkrétně poukazoval na následující praktiky ovlivňující čínský trh s dotčeným výrobkem:

(76)

Dále podnět zdůraznil systematickou povahu narušení související s tím, že státní intervenční politika má rozhodující vliv na přidělování zdrojů a jejich ceny, což vede ke snížení nákladů na suroviny a výrobu a v konečném důsledku ke snížení cen hotových výrobků, jako je dotčený výrobek.

(77)

Došlo se tedy k závěru, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(78)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(79)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako je Jiangxi Brother (33), Kunshan Asia Aroma (34) (dále jen „Asia Aroma“) nebo Thrive (35), a soukromé společnosti s určitým menšinovým podílem státu, jako je Jiaxing Zhonghua (36), ale do jisté míry také státní podniky, jako jsou skupina Sinopec Group (37) a Sinochem Group (38), v obou případech centrální podniky kontrolované Komisí státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“), dodávající ethylenglykol, vstupní surovinu používanou k výrobě kyseliny glyoxylové (39), jež se zase používá k výrobě vanilinu.

(80)

Šetřením bylo dále zjištěno, že národní průmyslové sdružení zastupující výrobce chemických a petrochemických výrobků, jako je dotčený výrobek, tedy Čínská federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“), zřídilo zvláštní výbor (40) pro kvalitní speciální chemické látky jako vanilin. Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (41). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (42) a k podmínkám způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „oddanost vedení Komunistické strany Číny, podpora socialismu s čínskými rysy, rozhodné uplatňování linie strany, jejích zásad a politik a politická vyspělost“ (43).

(81)

Podobná ustanovení se nacházejí také ve stanovách čínského sdružení potravinářských přídatných látek a přísad (dále též „CFAA“) (44). Stranická pobočka sdružení CFAA (45) má dále za úkol „neustále zvyšovat kapacity v oblasti výzkumu, […] posilovat činnost odvětvových asociací v oblasti budování strany a plně uplatňovat obecné požadavky na budování strany v nové době“ (46). Sdružení CFAA rovněž zřídilo zvláštní výbor pro potravinářská aromata a vonné látky, mezi které patří vanilin (47).

(82)

Šetření potvrdilo, že jak skupina Sinopec Group, tak skupina Sinochem Group jsou členy federace CPCIF (48).

(83)

Kromě toho na provinční úrovni sdružení potravinářských přídatných látek a přísad provincie Ťiang-si na svých internetových stránkách vysvětlilo, že sdružení „musí být pod vedením strany a zaujmout vedoucí úlohu v přijímání socialistických hodnot“ (49). Šetření potvrdilo, že společnost Jiangxi Brother, která sídlí v provincii Ťiang-si, je členem sdružení (50).

(84)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou.

(85)

Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhled do roku 2035, podle nichž má čínská vláda v úmyslu „[t]ransformovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální změny odvětví surovin [a] urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako jsou chemický průmysl a výroba papíru“. (51)

(86)

Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin požaduje, aby se „[k]líčová průmyslová odvětví, jako je petrochemický, chemický a ocelářský průmysl, zaměřila na cíle a úkoly plánu“ (52).

(87)

Kromě toho se v poradním stanovisku k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během 14. pětiletého plánu (dále jen „poradní stanovisko“) uvádí, že čínská vláda bude „[p]odporovat změnu průmyslové struktury: posílí specifická opatření a bude vědecky regulovat rozsah průmyslu“ a „důsledně vyvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky“. (53)

(88)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci dotčeného výrobku a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek představuje pododvětví chemického odvětví, jsou však informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví, jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění, relevantní i dotčený výrobek.

(89)

Šetření dále zjistilo, že členům Komunistické strany Číny působícím ve společnosti Jiaxing Zhonghua je ukládáno, aby „důkladně studovali a uplatňovali ducha 19. národního kongresu Komunistické strany Číny a aktivně se podíleli na všech aspektech výroby a provozu společnosti“. (54)

(90)

Předseda a generální ředitel společnosti Thrive navíc získal titul „vynikajícího soukromého podnikatele města Čchung-čching“, který mu udělil městský výbor Komunistické strany Číny a komunální lidová vláda města Čchung-čching za „dodržování pokynů vyplývajících z myšlení Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru“ (55) .

(91)

Navíc, pokud jde o dodavatele vstupů, předseda představenstva skupiny Sinochem Group je tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníků stranického výboru (56). Skupina Sinochem Group se také prezentuje jako společnost, která „se řídí pokyny vyplývajícími z úvahy Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, účinně posiluje celkovou vedoucí úlohu strany v podniku, prohlubuje budování strany [a] plně využívá úlohy stranických organizací na všech úrovních“. (57)

(92)

Podobně je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníků stranického výboru (58). Skupina Sinopec Group uvedla, že má v plánu „zaměřit se na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranně a integrovaně posilovat vedení strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a přísné řízení strany s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (59).

(93)

Kromě toho jsou v odvětví dotčeného výrobku zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v chemickém odvětví, vzhledem k tomu, že dotčený výrobek představuje jedno z jeho pododvětví.

(94)

Chemický průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (60). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda stanovila, že je třeba chemický průmysl optimalizovat a modernizovat (61).

(95)

Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že čínská vláda „[p]odpoří standardizovaný rozvoj klastrů. Bude formulovat podmínky pro identifikaci chemických parků, podporovat místní samosprávy při identifikaci řady chemických parků a řídit vytváření klastrů a standardizovaný rozvoj chemických podniků. […] Bude podporovat budování národních demonstračních základen nového industrializačního průmyslu v oblasti surovin, podporovat přeměnu a modernizaci průmyslových aglomerací na klastry. […] [V]ytvoří řadu chemických a petrochemických […] průmyslových klastrů a průmyslových klastrů nových materiálů. Bude optimalizovat organizační struktury: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. […] [Bude p]odporovat podniky, aby urychlily meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizace, zvýšily průmyslovou koncentraci a prováděly mezinárodní operace. V chemickém a petrochemickém odvětví, ocelářství, odvětví neželezných kovů, stavebních materiálů a dalších průmyslových odvětvích vybuduje skupinu předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností“. (62)

(96)

Kromě toho je na úrovni provincií chemický sektor rovněž označen jako odvětví, které je třeba podporovat, jako například v městské prefektuře Ťia-sing, ve kterém sídlí společnost Jiaxing Zhonghua. V prováděcím stanovisku komunálního úřadu pro ekonomiku a informační technologie města Ťia-sing k podpoře a rozvoji klastru chemického průmyslu a průmyslu nových materiálů se požaduje, aby se„[d]o roku 2025 výrazně zvýšil podíl špičkových výrobků z nových chemických materiálů v našem městě, rychle se rozvíjely pokročilé nové chemické materiály a špičkové lehké chemické látky […] a účinně se vyřešila nadměrná kapacita. […] [Město] bude usilovat o to, aby se do roku 2025 překročila celková hodnota produkce podniků vyrábějících nové chemické materiály nad úroveň 300 miliard RMB, zajistí, aby tři podniky měly hodnotu produkce ve výši 10 miliard RMB, pět podniků mělo hodnotu produkce ve výši 5 miliard RMB nebo více a dvacet podniků mělo hodnotu produkce ve výši 1 miliardy RMB nebo více.“ Za tímto účelem hodlá město Ťia-sing „[p]rovádět příslušné národní a provinční podpůrné politiky [a] [z]výšit podporu technologické transformace průmyslu nových chemických materiálů.“ (63)

(97)

Pododvětví potravinářských přídatných látek je konkrétně vyčleněno také na úrovni provincií, jako například ve městě Čchung-čching, ve kterém sídlí společnost Jiangxi Brother. 14. pětiletý plán lidové vlády města Čchung-čching týkající se vysoce kvalitního rozvoje zpracovatelského průmyslu požaduje, aby byly „aktivně zakládány a podporovány podniky na výrobu potravinářských přídatných látek“ (64) .

(98)

Dotčený výrobek je rovněž dotčen zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno v 72. bodě odůvodnění výše. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR). (65)

(99)

Navíc ve stávajícím šetření nebyl zúčastněnými stranami předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení.

(100)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(101)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(102)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(103)

Po zahájení řízení společnost Jiangxi Brother požádala Komisi, aby zamítla tvrzení žadatele o údajných podstatných zkresleních, a vyzvala Komisi, aby akceptovala domácí ceny a náklady oznámené spolupracujícími čínskými vývozci. Toto své tvrzení nicméně společnost nedoložila, a proto bylo zamítnuto.

(104)

Společnost Frey & Lau rovněž zpochybnila použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tvrdila, že nemohlo dojít k žádnému zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, protože kolísající tržní cena v posledních letech v kombinaci se stávajícími nadměrnými kapacitami v ČLR prokazuje neexistenci státního zásahu a dokládá existenci nezkreslených cen výrobku, který je předmětem šetření, protože jinak by se ceny držely na stabilní nebo nízké úrovni. Komise se domnívá, že stabilní ceny nejsou nutně důsledkem zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Stejně tak kolísající ceny nedokazují, že by k takovému zkreslení nedocházelo. Argumenty společnosti Frey&Lau proto neprokázaly, že nedochází ke zkreslení cen nebo k zásahům ze strany států. Toto tvrzení společnosti Frey & Lau bylo proto zamítnuto.

(105)

V reakci na první poznámku Komise společnost Thrive uvedla, že srovnání domácích cen výrobních činitelů v případě syntetického vanilinu a ethylvanilinu – zejména energie, klíčových surovin a pracovní síly – s cenami v reprezentativních zemích zkoumaných Komisí nenaznačuje přítomnost narušení trhu v Číně. Komise uvedla, že společnost Thrive netvrdila, že by se čl. 2 odst. 6a neměl použít, ani nezdůvodnila, proč by tato analýza cen měla vést k tomu, že čl. 2 odst. 6a nelze použít. V každém případě má Komise za to, že analýza cen předložená společností Thrive je neúplná, protože se skládá pouze z omezeného počtu výrobních činitelů.

(106)

Po konečném zveřejnění předložila společnost Thrive dne 8. dubna 2025 další připomínky, v nichž poukázala na následující údajné nepřesnosti nebo nedorozumění v podnětu nebo v argumentaci Komise týkající se existence podstatných zkreslení: (i) schválená výrobní kapacita společnosti neodpovídá úrovním uvedeným žadatelem (viz 75. bod odůvodnění); (ii) Společnost Jiaxing Zhonghua nezaložila nový výrobní závod, jak uvedl žadatel, ale novou společnost; výrobní kapacity čínských výrobců, které uvedl žadatel, jsou navíc nesprávné (viz 75. bod odůvodnění); (iii) vývoj čínského trhu, který je charakterizován neschopností trhu absorbovat objemy výroby výrobku, který je předmětem šetření, jak jej popsal žadatel (viz 75. bod odůvodnění), neodpovídá tomu, jak společnost Thrive vnímá vývoj trhu; (iv) generální ředitel společnosti Thrive získal titul vynikajícího soukromého podnikatele města Čchung-čching (viz 90. bod odůvodnění) z důvodu, že společnost Thrive přispěla k daňovým příjmům, a vzhledem k sociální odpovědnosti společnosti; toto ocenění nemá nic společného s politickým postojem generálního ředitele; generální ředitel společnosti Thrive v každém případě není členem Komunistické strany Číny; (v) Společnost Jiangxi Brother sídlí v Čchung-čchingu, a proto se na ni nevztahuje14. pětiletý plán Čchung-čchingu pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu (viz 97. bod odůvodnění); (vi) pokud jde o pododvětví potravinářských přídatných látek, které je na provinční úrovni vyčleněno jako pododvětví, jemuž se má dostat vládní podpory (viz 97. bod odůvodnění), zatímco ethylvanilin a vanilin jsou považovány za potravinářské přídatné látky, chemický průmysl pro výrobu syntetických aromat není v pětiletém plánu citovaném Komisí zmíněn, a proto společnost Thrive nepožívá vládní podpory ani zvláštního zacházení prostřednictvím politik.

(107)

Komise vzala připomínky společnosti Thrive na vědomí a zdůraznila, že: (i) bez ohledu na přesnost informací o výrobní kapacitě uvedených žadatelem potvrzují informace o úrovni výrobní kapacity poskytnuté společností Thrive tvrzení, jež žadatel uvádí, a to, že došlo k prudkému nárůstu výrobní kapacity dotčeného výrobku v Číně, přičemž výrobní kapacita uvedená společností Thrive je dokonce vyšší než kapacita uvedená žadatelem; (ii) Společnost Thrive pouze tvrdila, že výrobní kapacity jiných čínských výrobců, které uvedl žadatel, jsou nesprávné, aniž by poskytla jakékoli údaje, které by skutečně zpochybnily tvrzení žadatele; (iii) podobně poznámka společnosti Thrive týkající se dynamiky trhu s dotčeným výrobkem nebyla podložena žádnými dalšími údaji nebo vysvětlením, a Komise proto neměla důvod pochybovat o informacích poskytnutých žadatelem; (iv) Komise netvrdila, že generální ředitel společnosti Thrive je členem Komunistické strany Číny, ani neučinila žádné prohlášení týkající se politického přesvědčení tohoto ředitele; Komise pouze konstatovala, že titul udělil komunální výbor města Čchung-čching Komunistické strany Číny a komunální lidová vláda města Čchung-čching a že příslušné orgány při udělování titulu považovaly za relevantní, že se manažer řídí pokyny vyplývajícími z úvahy Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru. Šetření navíc ukázalo, že generální ředitel společnosti Thrive podporuje práci na budování Komunistické strany Číny v rámci společnosti a „věří, že pokud společnost Thrive dokáže propojit a integrovat koncepty a postupy Komunistické strany Číny, bude schopna dosáhnout velmi vysokého stupně rozvoje a globální konkurenceschopnosti (66)“; (v) pokud jde o odkaz na Čchung-čching jako na město, v níž sídlí společnost Jiangxi Brother, jedná se o administrativní chybu Komise; v 97. bodě odůvodnění se mělo hovořit o společnosti Thrive, která sídlí v Čchung-čchingu; Ačkoli lze tedy připustit, že společnost Jiangxi Brother nepodléhá průmyslové politice města Čchung-čchingu uvedené v 97. bodě odůvodnění, nadále podléhá vládním zásahům orgánů Ťiang-si (viz 83. bod odůvodnění) a dotýkají se jí i narušení popsaná v 83. až 102. bodě odůvodnění; v souvislosti s tím se pak politika v Čchung-čchingu týká místních výrobců vanilinu, jako je společnost Thrive; (vi) bez ohledu na to, zda konkrétně společnost Thrive využívá vládního pověření k rozvoji podniků vyrábějících potravinářské přídatné látky v Čchung-čchingu díky politické podpoře zaměřené na společnosti vyrábějící potravinářské přídatné látky, ale nikoli na výrobce syntetických aromat, Komise výše vysvětlila (viz zejména oddíly 2.1 až 2.4), proč všechny druhy vanilinu představují obdobný výrobek; proto je odkaz v 97. bodě odůvodnění na 14. pětiletý plán rozvoje zpracovatelského průmyslu Čchung-čchingu pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu i nadále plně relevantní pro účely zjištění zásahů států ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Připomínky společnosti Thrive proto nemohly změnit závěry Komise týkající se existence významných narušení v odvětví dotčeného výrobku.

(108)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(109)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(110)

Jak je vysvětleno v 64. až 67. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku dne 21. října 2024 a druhou poznámku dne 3. ledna 2025. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(111)

V první poznámce Komise uvedla, že výrobek, který je předmětem šetření, se nevyrábí v žádné zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. Vzhledem k neexistenci výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako je vanilin, jak je popsáno v bodě 3.3.3 níže, Komise určila Brazílii, Indonésii, Mexiko a Turecko jako země, o nichž je známo, že v nich probíhá výroba výrobků pod stejným kódem NACE (68) jako v případě výrobku, který je předmětem šetření, a které mají podle Světové banky podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR, tj.všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“.

(112)

Od společnosti Thrive byly obdrženy připomínky. Společnost uvedla, že vybrané země nejsou vhodné vzhledem k vysokým nákladům na dopravu způsobeným tím, že na místní úrovni nejsou k dispozici základní suroviny. Náklady na dopravu těchto surovin do těchto zemí by činily 50–100 % nákladů na tyto výrobky nebo by je dokonce převyšovaly. Společnost Thrive dále tvrdila, že složitost daňového systému v Brazílii by nepřiměřeně zvýšila náklady na výrobu vanilinu, což by tuto zemi z výběru vyloučilo. Společnost Thrive naznačila, že předpoklady pro výrobu syntetického vanilinu a ethylvanilinu mají pouze Spojené státy americké, Čína, Indie a Evropa.

(113)

Výše uvedené země včetně členských států EU a vyjma samotné Číny, která samozřejmě nemohla být brána v úvahu, však podle Světové banky nemají podle podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR. Jak bylo vysvětleno v první poznámce, Komise nemohla určit žádnou zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje, jakou má Čína, v níž se vyrábí vanilin, a proto se zaměřila na analýzu zemí, kde se vyrábějí výrobky s kódem NACE, který je shodný s kódem výrobku, jenž je předmětem šetření. Komise poznamenala, že přítomnost surovin v reprezentativní zemi není kritériem, které by mělo být zohledněno, a že tvrzení, že daňový systém v Brazílii by byl hlavním faktorem zvýšených nákladů, nebylo podloženo žádnými důkazy. Společnost Thrive rovněž nevysvětlila, proč by měla být vybrána jiná země než země s „vyššími středními příjmy“. Komise proto tvrzení společnosti Thrive zamítla.

(114)

V první poznámce Komise vysvětlila, že navzdory rozsáhlému průzkumu nemohla určit výrobu výrobku, který je předmětem šetření, ani výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako vanilin v zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, za využití kombinace snadno dostupných finančních údajů o dotčených výrobcích, jak je vysvětleno ve 118. bodě odůvodnění. Komise proto uvedla, že rozšíří rozsah svého průzkumu na výrobky se stejným kódem NACE, jaký má výrobek, který je předmětem šetření, zejména na výrobu organických chemických látek, aby stanovila vhodnou reprezentativní zemi k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a jako takové země určila Brazílii, Indonésii, Mexiko a Turecko.

(115)

Žádná zúčastněná strana nepředložila připomínky k záměru Komise použít společnosti vyrábějící výrobky, které mají stejný kód NACE, jaký má výrobek, který je předmětem šetření. Žádná ze zúčastněných stran nepřišla s návrhem alternativního produktu.

(116)

V první poznámce Komise uvedla, že v případě zemí, které byly označeny jako země, v nichž se vyrábějí výrobky se stejným kódem NACE jako výrobek, který je předmětem šetření, tj. Brazílie, Indonésie, Mexiko a Turecko, bude nadále hledat snadno dostupné spolehlivé finanční údaje od výrobců působících v odvětví se stejným kódem NACE, jaký má výrobek, který je předmětem šetření.

(117)

Pokud jde o Indonésii, Komise analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů. U čtyř z osmi hlavních výrobních činitelů, které představují celkem 33 % až 52 % celkových nákladů na výrobu vanilinu, byl zaznamenán vysoký objem dovozu (43 %, 53 %, 80 % a 90 %) z ČLR. Kromě toho se z Číny dovážejí tři další hlavní výrobní činitele v objemu, který se pohybuje od 6 % do 11 %. Komise dále zjistila, že Indonésie dováží energetické uhlí z Ruska za zkreslené ceny. Na základě těchto zjištění Komise usoudila, že hlavní výrobní činitele dovážené do Indonésie jsou ovlivněny cenovými zkresleními. Komise proto dospěla k závěru, že Indonésii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(118)

Pokud jde o Mexiko, v první poznámce Komise hledala společnosti vyrábějící přírodní vanilin, které mají snadno dostupné finanční výkazy, avšak žádné takové výrobce se jí nepodařilo nalézt. Komise proto dospěla k závěru, že Mexiko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(119)

V první poznámce Komise uvedla, že získala snadno dostupné finanční údaje týkající se dvou brazilských společností, Dexxos Participações S.A. a Prox do Brasil, a sedmi tureckých společností (69) vyrábějících další základní organické chemické výrobky.

(120)

Společnost Thrive ve svých připomínkách k první poznámce uvedla, že nepovažuje brazilské a turecké společnosti, které Komise nalezla, za srovnatelné s odvětvím, ve kterém působí. Komise objasnila, že vzhledem k tomu, že v zemích, které by mohly být vzaty do úvahy jako vhodné reprezentativní země, neexistuje výroba výrobku stejné obecné kategorie a/nebo odvětví jako vanilin, rozšířila rozsah svého průzkumu na výrobky stejného kódu NACE, jaký má výrobek, který je předmětem šetření. Společnost Thrive nepředložila žádné důkazy o tom, že by takový přístup byl chybný, ani nezdůvodnila, proč by tyto společnosti nebyly vhodné. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(121)

Společnost Jiangxi Brother uvedla, že oba brazilští výrobci vyrábějí výrobky, které se liší aromat a vonných látek nebo aromatických chemických látek, a proto by neměly být použity pro výpočet běžné hodnoty. Pokud jde o turecké výrobce, společnost Jiangxi Brother uvedla, že společnost Mercan Kimya má veřejně dostupné finanční výkazy, které poskytují přesnější finanční údaje než ostatních šest společností, zejména jsou výslovně zveřejněny prodejní, režijní a správní náklady. Na podporu tohoto tvrzení společnost Jiangxi Brother odkázala na rozsudek Tribunálu ve věci T-762/20 Sinopec Chongqing SVW Chemical a další v. Komise (70), který stanoví, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti v reprezentativní zemi vzniklé nad úrovní EXW by při výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení neměly být brány v úvahu. Podle společnosti Jiangxi Brother by finanční údaje, které nezveřejňují takovou úroveň podrobností, neměly být brány v úvahu, protože neumožňují vyloučit prodejní, správní a režijní náklady. Kromě toho společnost Jiangxi Brother rovněž uvedla, že Turecko vykazuje zřejmě nejnižší procento dovozu z Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO, a na základě toho navrhla Turecko jako nejvhodnější reprezentativní zemi.

(122)

Výše uvedenými tvrzeními se Komise zabývala ve druhé poznámce. Komise zejména uvedla, že společnost Jiangxi Brother nezpochybnila použití finančních údajů společnosti na kódu NACE, který se vztahuje na oba brazilské výrobce. Komise dále zjistila, že skutečnost, že některé z jejich výrobků nejsou podobné aromatickým chemickým látkám používaným v odvětví aromatických nebo vonných látek – což je specifičtější kategorie, do níž patří výrobek, který je předmětem šetření – nepředstavuje pro posouzení Komise relevantní hledisko. Je třeba podotknout, že téměř vždy platí, že společnosti považované za vhodné v souvislosti s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení vyrábějí několik výrobků. Komise dále objasnila, že je běžné, že úroveň podrobnosti snadno dostupných finančních údajů vhodných společností v reprezentativní zemi obvykle neumožňuje podrobnější analýzu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na úrovni jednotlivých výrobků.

(123)

Pokud jde o tvrzení společnosti Jiangxi Brother o podrobnostech finančních údajů tureckých výrobců, Komise vysvětlila, že ačkoli souhlasí s tím, že dostupná úroveň podrobností ve finančních výkazech je relevantním faktorem, nepředstavuje tento faktor dostatečné kritérium pro vyloučení dostupných finančních údajů jiných společností. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 125. bodě odůvodnění, Turecko bylo vyloučeno z důvodu zkreslení cen jednoho z klíčových výrobních činitelů. Z výše uvedených důvodů Komise tvrzení společnosti Jiangxi Brother ohledně některých finančních údajů zamítla.

(124)

Pokud jde o tvrzení společnosti Jiangxi Brother, že Turecko má nižší podíl dovozu hlavních výrobních činitelů z ČLR nebo některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (71) než Brazílie, Komise v první poznámce uvedla, že obě země lze použít jako vhodnou reprezentativní zemi, neboť tyto objemy dovozu byly u každé z těchto zemí celkově relativně omezené.

(125)

Po analýze připomínek k první poznámce Komise dále analyzovala údaje o dovozu výrobních činitelů do Brazílie a Turecka. Komise zjistila, že došlo k významnému narušení dovozu fenolu, jednoho z nejdůležitějších výrobních činitelů, do Turecka (72). Zejména zjistila, že Turecko dováží velké objemy fenolu z Ruska (40 % během období šetření), přičemž na dovoz této suroviny z Ruska se v současné době vztahují sankce EU (73). Vývoj cen z dovozu směrem dolů po uvalení sankcí EU a zvýšení objemu vývozu fenolu z Ruska do Turecka naznačuje, že dochází ke zkreslení. Na základě toho Komise odmítla tvrzení společnosti Jiangxi Brother, že Turecko by bylo vhodnější reprezentativní zemí než Brazílie.

(126)

Další analýza údajů o dovozu výrobních činitelů do Brazílie ukázala, že dovoz do Brazílie z Číny a ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755 neměl vliv na stanovení ceny výrobních činitelů, s výjimkou kyseliny glyoxylové. Pokud jde o kyselinu glyoxylovou, Komise nepoužila dovozní ceny do Brazílie jako referenční hodnotu z důvodů vysvětlených ve 141. bodě odůvodnění níže.

(127)

Komise zjistila, že z Číny se do Brazílie nedováží methanol, kyselina sírová, surový ethylvanilin a ethanol. U následujících vstupů Komise zjistila, že se jednalo o dovoz z Číny a případně o dovoz ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755:

(128)

U všech výše uvedených vstupů dospěla Komise k závěru, že dovozní ceny do Brazílie ze všech ostatních zemí nebyly zkreslené, protože nebyly v souladu s cenami dovozu z ČLR nebo ze zemí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. U všech ostatních výrobních činitelů, včetně kyseliny glyoxylové, Komise nepoužila jako referenční hodnotu dovozní ceny do Brazílie, jak je řádně vysvětleno ve 141. bodě odůvodnění.

(129)

Zúčastněné strany o tom byly informovány ve druhé poznámce. V uvedené poznámce Komise rovněž informovala strany, že revidovala seznam výrobních činitelů, neboť zjistila, že dva výrobní činitele nebyly vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku skutečně využívány.

(130)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména na zkreslení dovozu fenolu v Turecku, přičemž v Brazílii k tomuto zkreslení nedochází, a s ohledem na celkové množství dovozu v obou posuzovaných zemích Komise ve druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že hodlá použít Brazílii jako reprezentativní zemi a společnosti Dexxos Participações S.A. a Prox do Brasil v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení jako zdroj nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(131)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společností Dexxos Participações S.A a Prox do Brasil jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily.

(132)

Žadatel s návrhem Komise souhlasil. Společnost Jiangxi Brother nepředložila připomínky ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země, předložila však připomínky k některým finančním údajům jednoho ze dvou výrobců určených Komisí, jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění níže. Komise se těmito připomínkami zabývala ve stejném bodě odůvodnění.

(133)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(134)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(135)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(136)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů surovin databázi Global Trade Atlas (74) (dále jen „GTA“) a nezkreslené mezinárodní referenční hodnoty (75). Komise dále uvedla, že použije statistiky zveřejněné Brazilským ústavem pro geografii a statistiku (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística) ke stanovení nezkreslených nákladů práce (76) a statistiky zveřejněné Ministerstvem těžby a energetiky Brazílie ke stanovení cen elektrické energie (77).

(137)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 2

Výrobní činitele vanilinu

(138)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky použila Komise procentní podíl výrobních nákladů na výrobní režii v poměru k výrobním nákladům skutečně vynaloženým vyvážejícími výrobci. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.4.8.

(139)

Výše těchto částek byla převzata z odpovědí vyvážejících výrobců na dotazník. Nová výše výrobní režie byla vyjádřena jako procento vykázaných výrobních nákladů a byla použita na přepočtené výrobní náklady.

(140)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Brazílie vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a třetích zemí uvedených v příloze 1 (EU) 2015/755. Zbývající množství byla považována za reprezentativní. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(141)

V případě kyseliny glyoxylové, guajakolu/guetolu, toluenu, síranu měďnatého a peroxidu vodíku nebyly údaje dle databáze GTA o dovozu do Brazílie považovány za vhodné z důvodu neexistence významného objemu dovozu a/nebo zahrnutí několika označení výrobků do téhož výrobku uvedeného v databázi GTA. Pro tyto suroviny Komise určila jako nejlepší alternativu nezkreslenou mezinárodní cenu podle dostupnosti údajů pro každý z těchto výrobních činitelů. V případě toluenu, síranu měďnatého a peroxidu vodíku Komise uvedla, že Brazílie je čistým vývozcem značného množství (78) za přiměřenou cenu. Pro tyto tři suroviny Komise stanovila mezinárodní ceny na základě cen FOB (vyplaceně na loď) zjištěných z údajů o brazilských vývozních cenách z databáze GTA pro všechny obchodním partnery.

(142)

V případě kyseliny glyoxylové zahrnuje zbožový kód 2918 30 00 používaný pro dovoz výrobku v Brazílii více výrobků (tj. označení v celním sazebníku v GTA: „karboxylové kyseliny s aldehydovou nebo ketonovou funkcí, avšak bez jiné kyslíkaté funkce, jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy, peroxykyseliny a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty“) a Komise nemůže vycházet ze statistik dovozu z databáze GTA. Komise zjistila, že takový výrobek se vyrábí pouze ve Francii a ČLR, a aby omezila riziko výběru nesprávné referenční ceny, použila statistiku GTA týkající se vývozů z Francie do všech zemí (s výjimkou Číny zemí, které nejsou členy WTO) Pro guajakol/guetol, s nimiž se celosvětově obchoduje v omezené míře, včetně vývozů/dovozů z/do Brazílie, stanovila Komise referenční hodnotu na základě dovozů ze všech zemí (s výjimkou Číny a zemí, které nejsou členy WTO).

(143)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce společnost Zhonghua zpochybnila údaje dle databáze GTA navržené Komisí pro guajakol/guetol a tvrdila, že výrobky, na které se extrakce vztahuje, zahrnují další výrobky, jako je triklosan, eugenol, isoeugenol, jiné etherfenoly, etheralkoholfenoly a jejich halogenderiváty. Společnost tvrdila, že tato metodika stanovení ceny guajakolu nebo guetolu je nepřesná. Komise toto tvrzení analyzovala a dospěla k závěru, že tento problém lze řešit zúžením výběru suroviny tím, že se prostřednictvím popisu celní položky určí pouze transakce s uváděným názvem guajakol (a/nebo guetol). Komise se domnívala, že tento revidovaný přístup by vyřešil tvrzení společnosti.

(144)

Společnost Zhonghua ve svých připomínkách ke druhé poznámce rovněž uvedla, že Komise by při výpočtu běžné hodnoty neměla používat referenční cenu guajakolu/guetolu, ale začít výpočet běžné hodnoty na úrovni předcházejících výrobních činitelů a použít přitom informaci poskytnutou dodavatelem ve spojení. Na podporu svého tvrzení předložila společnost Jiaxing Zhonghua novou konsolidovanou tabulku výrobních nákladů (79). Komise tato tvrzení zamítla ze tříd důvodů: i) Společnost Jiaxing Zhonghua předložila konsolidovanou tabulku výrobních nákladů na podporu svého tvrzení v příliš pozdní fázi řízení, což Komisi znemožnilo přiměřeně ověřit její správnost; ii) Komise zjistila, že konsolidovaná tabulka výrobních nákladů je nepřesná (tj. chybí režijní náklady, které vznikly dodavateli ve spojení při výrobě guajakolu/guetolu z katecholu); iii) Komise rovněž shledala nepodloženým a neopodstatněným návrh nacenit katechol nikoliv na základě mezinárodní ceny, ale pomocí stejné ceny fenolu, který je surovinou používanou k výrobě guajakolu/guetolu, a společnost nepředložila důkazy, které by odůvodnily neexistenci jakékoli úpravy ceny směrem nahoru, jež by zohlednila zpracování fenolu na katechol.

(145)

Společnosti Jiaxing Zhonghua a Jiangxi Brother předložily připomínky ke druhé poznámce týkající se nezkreslené hodnoty kyseliny glyoxylové. Společnost Jiaxing Zhonghua uvedla, že kód HTS 2918 30 00 zahrnuje skupinu různých výrobků, a proto přesně neodráží mezinárodní cenu kyseliny glyoxylové. Z tohoto důvodu tvrdila, že Komise by měla referenční hodnotu kyseliny glyoxylové získat z jiných zdrojů, například z údajů poskytnutých platformou Procurement Resource (80). Společnost Brother tvrdila, že metodika Komise by se měla ještě zlepšit. Zejména vysvětlila, že kyselina glyoxylová se používá jak v odvětví vanilinu, tak ve farmaceutickém průmyslu, přičemž čistota a koncentrace se liší podle specifických požadavků jednotlivých způsobů použití. Úroveň čistoty a koncentrace mají významný vliv na konečnou cenu, a proto jsou rozhodujícími faktory, které je třeba vzít v úvahu. Společnost Jiangxi Brother vysvětlila, že Francie (kde se nachází jediný výrobce v EU) vyváží velké množství kyseliny glyoxylové do různých zemí a z těchto zemí vyrábí vanilin pouze omezený počet zemí. Společnost Jiangxi Brother navrhla, aby Komise zpřesnila svou metodiku a použila pouze francouzský vývoz do USA, protože z hlediska objemu je tento vývoz reprezentativní a v USA působí výrobce vanilinu, zatímco v jiných zemích nepůsobí žádný. Jako ceny kyseliny glyoxylové používané při výrobě vanilinu by proto byly reprezentativnější ceny kyseliny glyoxylové prodávané na trhu USA než ceny kyseliny glyoxylové v zemích, které vanilin nevyrábějí. Společnost Jiangxi Brother dále uvedla, že Komise by měla upravit ceny Eurostatu tak, aby odrážely rozdíly v cenách vyplývající z rozdílů v čistotě.

(146)

Komise analyzovala tvrzení společnosti Jiangxi Brother, že by měla určit cenu kyseliny glyoxylové na základě vývozu z Francie do USA. Za prvé, tvrzení nebylo podloženo žádným důkazem, že cena kyseliny glyoxylové používané k výrobě vanilinu se liší od ceny kyseliny glyoxylové používané k jiným účelům, např. k výrobě léčiv. Za druhé, dostupné statistické údaje neumožňovaly rozlišit kyselinu glyoxylovou používanou k výrobě vanilinu od jiných způsobů použití. Za třetí, ačkoli výroba vanilinu v USA skutečně existuje, nic z toho, co předložil vyvážející výrobce nebo co je k dispozici ve spisu, nenasvědčuje tomu, že by statistiky vývozu do USA lépe odrážely použití kyseliny glyoxylové k výrobě vanilinu než celkový vývoz z Francie do všech ostatních zemí, a to s ohledem na obrovskou velikost trhu USA k použití kyseliny glyoxylové. Komise proto tvrzení společnosti Jiangxi Brother zamítla.

(147)

Komise rovněž zamítla žádost společnosti Jiaxing Zhonghua, aby se pro určení referenční hodnoty použil alternativní zdroj, například platforma Procurement Resource, namísto databáze GTA. Údaje poskytnuté společností Jiaxing Zhonghua získané z platformy Procurement Resource nebyly schváleny k použití z hlediska autorských práv, a proto nemohly být zpřístupněny ve veřejně přístupném spisu.

(148)

Po zveřejnění konečných zjištění vyjádřila společnost Jiangxi Brother znovu svůj požadavek, aby Komise stanovila cenovou referenční hodnotu pro kyselinu glyoxylovou pouze na základě vývozů z Francie do USA. Společnost Jiangxi Brother tvrdila, že francouzský vývoz do jiných zemí je spíše určen pro výrobu ve farmaceutickém průmyslu. Společnost Jiangxi Brother dále tvrdila, že Komise by měla používat vývozní ceny Eurostatu na úrovni desetimístných kódů, k nimž má přístup, protože by byly přesnější, a poskytovaly by tak přesnější cenu kyseliny glyoxylové.

(149)

Komise, jak je vysvětleno výše ve 146. bodě odůvodnění, potvrdila své stanovisko a tvrzení zamítla z důvodu, že společnost Jiangxi Brother neposkytla důkazů. Společnost Jiangxi Brother neprokázala, že vývoz z Francie do jiných zemí je určen především pro výrobu ve farmaceutickém průmyslu, na rozdíl od vývozu do USA, který je určen pro chemický průmysl. Pokud jde o druhé tvrzení, Komise dále uvedla, že desetimístný kód Taric je k dispozici pouze pro dovoz do EU, zatímco veškeré statistické údaje o vývozu z EU do třetích zemí se shromažďují na úrovni osmimístného kódu KN (81).

(150)

Společnost Jiangxi Brother rovněž předložila připomínky k druhé poznámce týkající se hydroxidu sodného. Zdůraznila, že čistota tohoto výrobku je důležitým prvkem a zjistila, že referenční hodnota stanovená Komisí je výrazně vyšší než její nákupní cena této suroviny. Společnost Jiangxi Brother navrhla Komisi, aby ověřila čistotu uvedenou v údajích o dovozu v databázi GTA a posoudila, zda lze související cenu spojit s úrovní čistoty.

(151)

Komise nejprve uvedla, že kupní cena, kterou společnost Jiangxi Brother zaplatila na svém domácím trhu, je vzhledem ke zjištěné existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení irelevantní. Komise dále uvedla, že toto tvrzení nebylo nijak doloženo a že společnost Jiangxi Brother neuvedla ani způsob, jakým by případná úprava měla být provedena. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(152)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(153)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů používaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a také s ohledem na pomocné materiály (82) a vzhledem k zanedbatelnému podílu těchto surovin na celkových výrobních nákladech byly všechny zjištěné pomocné materiály souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(154)

Brazilský ústav pro geografii a statistiku zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii. Komise použila nejnovější dostupné statistiky pokrývající rok 2022 pro průměrné náklady práce v odvětví výroby organických chemických látek podle brazilské klasifikace CNAE 2.0 (83). Hodnoty byly dále upraveny o inflaci za použití indexu nákladů práce zveřejněného brazilským Ústavem pro geografii a statistiku (84), aby odrážely náklady v období šetření.

(155)

Společnost Jiangxi Brother uvedla, že hodinová sazba vypočtená Komisí je příliš vysoká ve srovnání s hodinovou sazbou posuzovanou v jiném případu dumpingu (85). Společnost Jiangxi Brother dále navíc tvrdila, že Komise by měla dále ověřit, zda hodinová sazba zahrnuje další daně a poplatky.

(156)

Komise nejprve připomněla, že každý případ je třeba posuzovat individuálně. Za druhé, společnost Jiangxi Brother nezpochybnila metodiku použitou Komisí ani nezjistila žádné metodické chyby. Za třetí, zatímco v předchozích případech dumpingu, například v případě uvedeném společností Jiangxi Brother, Komise používala k výpočtu hodinové sazby práce statistiky MOP, nyní od nich ustoupila, protože statistiky MOP nerozlišují mzdy podle konkrétních kategorií podnikání a protože nerozlišují mzdy podle velikosti společností. Komise proto považovala statistiky Brazilského ústavu pro geografii a statistiku za přesnější. Z důvodů vysvětlených ve výše uvedeném bodě odůvodnění se tvrzení společnosti Jiangxi Brother týkající se nákladů na pracovní sílu zamítá. Pokud jde o druhou část tvrzení, Komise potvrzuje, že vypočtená hodinová sazba zahrnuje pouze sociální poplatky, náhrady mzdy a dávky a nezahrnuje žádné další daně a poplatky.

(157)

Cenu elektřiny pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje brazilská vláda v měsíčním energetickém věstníku (86). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v CNY/MWh, které byly zveřejňovány na období šetření.

(158)

Jak je vysvětleno v první poznámce, Komise zjistila, že se do Brazílie dováží značné množství uhlí z Ruska, na které se v současné době vztahují sankce EU (87). Komise zjistila, že dovoz uhlí z Ruska se v roce 2022, kdy byly sankce zavedeny, zvýšil o 52 %, zůstal i poté na srovnatelně vysoké úrovni a představoval 39 % dovozu v období šetření. Komise rovněž zaznamenala prudký pokles dovozní ceny uhlí z Ruska během období šetření, a to o 29 % ve srovnání s předchozím rokem, a zjistila, že pokles cen ruského dovozu vyvolal snížení dovozních cen uhlí dováženého z jiných zemí na podobně nízkou úroveň. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise považovala ceny dováženého uhlí v Brazílii za zkreslené.

(159)

Pokud jde o uhlí, Rusko má druhé největší zásoby uhlí na světě a v posledním desetiletí rozšiřuje v důsledku rostoucího vývozu svou produkci (88). Tato okolnost v kombinaci se sankcemi snížila cenu ruského vývozu a turecký dovoz ruského uhlí se v posledních letech výrazně zvýšil (89).

(160)

Společnost Jiangxi Brother se vyjádřila k první poznámce a uvedla, že Komise by měla jako referenční hodnotu použít australskou vývozní cenu uhlí získanou z údajů Světové banky o cenách komodit (90) a odkázala na předchozí šetření (91), kde Komise použila stejný přístup. Komise toto tvrzení společnosti Jiangxi Brother posoudila. Navrhovanou referenční hodnotu shledal přiměřenou a konzistentní s metodikou použitou v jiných případech. Komise proto přijala tvrzení společnosti Jiangxi Brother a rozhodla, že jako referenční cenu použije cenu australského uhlí zveřejněnou Světovou bankou.

(161)

Komise ve druhé poznámce uvedla, že hodlá vypočítat cenu páry v Brazílii podle metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (92). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Za tímto účelem Komise použila jako tepelný vstup uhlí a použila cenu uhlí vypočtenou podle předchozího bodu odůvodnění.

(162)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(163)

Náklady na výrobní režii každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených vyvážejícím výrobcem. Tento procentní podíl byl použit ke stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(164)

Jak bylo navrženo ve druhé poznámce, Komise při stanovení nezkreslené a přiměřené výše správních, prodejních a režijních nákladů a zisku vycházela z finančních údajů brazilských společností Dexxos Participacoes S.A. a Prox do Brasil za rok 2023, které byly získány z internetových stránek databáze Orbis a případně z internetových stránek společnosti. Pokud jde o výpočet správních, prodejních a režijních nákladů společnosti Dexxos Participações S.A., Komise ve druhé poznámce určila náklady na dopravu spojené s prodejem, které byly vykázány v rámci celkových nákladů na prodané zboží společnosti, a při výpočtu správních, prodejních a režijních nákladů ze závodu odečetla od celkových nákladů na prodané zboží reprezentativní podíl těchto nákladů na dopravu.

(165)

V reakci na druhou poznámku požádala společnost Jiangxi Brother o objasnění výpočtu správních, prodejních a režijních nákladů, neboť měla podezření, že výše popsaný výpočet Komise vedl k podhodnocené výši celkových nákladů na prodané zboží a v důsledku toho k nadhodnocené sazbě správních, prodejních a režijních nákladů.

(166)

Komise toto tvrzení posoudila. Uznala, že v účetních výkazech obou brazilských společností nebylo možné určit, zda byla částka nákladů na dopravu a související náklady vykázána v rámci nákladů na prodané zboží nebo správních, prodejních a režijních nákladů. Komise zjistila, že bez této informace tedy nemůže revidovat částku správních, prodejních a režijních nákladů nebo nákladů na prodané zboží, a vypočítat tak příslušné hodnoty na úrovni ceny ze závodu. Komise proto revidovala své výpočty sazby správních, prodejních a režijních nákladů, omezené na společnost Dexxos Participações S.A., a přijala tvrzení společnosti Jiangxi Brother, že náklady na dopravu, provize a licenční poplatky by neměly být odečteny od nákladů na prodané zboží.

(167)

Nezkreslené správní, prodejní a režijní náklady a zisk byly stanoveny jako procentní podíl z nákladů na prodané zboží ve výši 6,76 %, resp. 14,22 %. Komise považovala tyto sazby za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení pro úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu.

(168)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(169)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise vynásobila ověřené skutečné množství spotřeby jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců nezkreslenými jednotkovými náklady těchto výrobních činitelů zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.4.

(170)

Za druhé, část nezkreslených výrobních nákladů zohledňující nezkreslenou hodnotu spotřebního materiálu byla stanovena vynásobením nezkreslené hodnoty surovin stanovené podle 169. bodu odůvodnění procentním podílem spotřebního materiálu stanoveným podle 153. bodu odůvodnění.

(171)

Za třetí, Komise stanovila nezkreslenou hodnotu nákladů na výrobní režii vynásobením nezkreslené hodnoty výrobních nákladů procentním podílem nákladů na výrobní režii, jak je popsáno ve 163. bodě odůvodnění.

(172)

Připočtením nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii k nezkreslené hodnotě výrobních nákladů Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady.

(173)

Nakonec Komise stanovila nezkreslené částky správních, prodejních a režijních nákladů a zisku vynásobením nezkreslené hodnoty výrobních nákladů podílem správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, který byl stanoven tak, jak je vysvětleno ve 164. až 167. bodě odůvodnění. Nezkreslené částky správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, které Komise považovala za přiměřené pro obchodní úroveň cen ze závodu, byly přičteny k nezkresleným výrobním nákladům.

(174)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(175)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku uskutečňovali vývoz do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení se sídlem mimo Unii.

(176)

V případě přímého prodeje byla vývozní cenou cena, která byla nebo měla být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(177)

U nepřímého prodeje byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Ustálená judikatura objasňuje, že úpravy podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení zahrnují i náklady vzniklé subjektu se sídlem mimo Evropskou unii, pokud je zřejmé, že je tento subjekt spojen s dovozcem nebo vývozcem, a pokud by dotyčné náklady byly obvykle hrazené dovozcem (93). V této souvislosti judikatura ztotožňuje tyto náklady s náklady souvisejícími s prodejními činnostmi prováděnými dceřinými společnostmi, neboť snižují částku, kterou obdrží vyvážející výrobce, a to v míře, ve které jsou obvykle hrazeny dovozcem (94). Jak uvedl Soudní dvůr, tento přístup je v souladu s cílem čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Podle Soudního dvora by tohoto cíle nebylo dosaženo, pokud by vyvážející výrobce mohl jednoduše strukturovat svůj prodej tak, aby před dovozem dotčeného výrobku do Unie zajistil zapojení zprostředkovatele, který by s ním byl spojen a který by převzal odpovědnost za náklady, jež obvykle nese dovozce, a zvýšil tak vývozní cenu skutečně zaplacenou dovozcem (95).

(178)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise konstatovala, že obchodníci ve spojení s vyvážejícími výrobci, kteří se nacházejí ve třetích zemích, plní podobné funkce jako dovozci. Náklady spojené s těmito funkcemi by obvykle nesl dovozce ve spojení, a proto je úprava podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení o tyto náklady (prodejní, správní a režijní náklady) a o nominální zisk oprávněná.

(179)

Správní, prodejní a režijní náklady vycházely z údajů poskytnutých stranou ve spojení. Pokud jde o úpravu o zisk, vzhledem k tomu, že během šetření spolupracoval pouze jeden nezávislý dovozce a jeho ziskové rozpětí nemohlo být z důvodu zachování důvěrnosti zveřejněno, vycházela Komise ze zisku, kterého dosáhli dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří se podíleli na obchodu s chemickými výrobky v předchozím šetření. Proto byla úroveň zisku 6,89 % zjištěná u polyvinylalkoholů (96) považována za přiměřenou, neboť jí dosáhli dovozci, kteří nejsou ve spojení, v chemickém průmyslovém odvětví.

(180)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) bylo možné je očistit zpět na obchodní úroveň ceny ze závodu; a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(181)

Jak je vysvětleno v 174. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(182)

Komise nezjistila žádné důvody pro snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(183)

Aby se vývozní cena vyrovnala zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy z důvodu výdajů souvisejících s manipulací, nakládkou a vedlejších výdajů, přepravy v dotčené zemi, námořní přepravy, námořního pojištění, cla, ostatních dovozních poplatků a přepravy v Unii.

(184)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(185)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(186)

Komise na základě důkazů shromážděných během inspekcí na místě považovala dva vyvážející výrobce zařazené do vzorku za společnosti ve spojení v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Vypočítala proto vážený průměr dumpingových rozpětí stanovených pro každou z nich a na oba subjekty uplatnila takto vypočtené samostatné dumpingové rozpětí.

(187)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Jelikož spolupracující společnosti pokrývaly téměř veškerý dovoz z dotčené země, Komise považovala za vhodné, aby se clo stanovené pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku vztahovalo na všechny vyvážející výrobce z dotčené země.

(188)

Na tomto základě činí konečná vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(189)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Jeden z nich, společnost Syensqo, žadatel, představoval 98 % celkové výroby v Unii a tvořil „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(190)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány pouze od jednoho výrobce v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozsahu.

(191)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena v rozsahu 1 500 až 1 900 tun. Komise stanovila skutečný údaj na základě ověření odpovědi na dotazník jediného výrobce v Unii, který spolupracoval, konkrétně společnosti Syensqo.

(192)

Uživatel, společnost Frey & Lau, který je rovněž dovozcem, tvrdil, že žadatel nemá dostatečnou reprezentativnost podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení, protože ukončil výrobu syntetického vanilinu a zbývající výroba přírodního vanilinu představuje velmi omezený objem. Dále společnost Frey & Lau také poukázala na to, že důvodem, proč žadatel nesplňuje požadavek skutečného výrobce v Unii ve smyslu základního nařízení, je vztah společnosti Syensqo k čínskému vyvážejícímu výrobci – Solvay Zhenjiang Chemicals Co Ltd.

(193)

Žadatel připomněl, že jeho rozhodnutí dočasně ukončit výrobu syntetického vanilinu přímo souviselo s cenovou konkurencí ze strany dumpingového dovozu z ČLR. Kromě toho byl tento výrobní postup zastaven po skončení období šetření, a jelikož se jedná o dočasné opatření v reakci na cenovou konkurenci, měla by být jeho výroba během období šetření zahrnuta do výpočtu reprezentativnosti podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(194)

Žadatel připomněl, že základní nařízení stanoví prahovou hodnotu pro to, aby byl podnět považován za podaný výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem. Je tomu tak, jestliže je podnět podporován výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku té části výrobců Unie, kteří podnět výslovně podpořili nebo odmítli. Vzhledem k tomu, že výroba žadatele představovala během období šetření 98 % výroby v Unii, byl žadatel způsobilý představovat výrobní odvětví Unie podle základního nařízení.

(195)

Pokud jde o společné vlastnictví s čínským vyvážejícím výrobcem, žadatel tvrdil, že tento vztah nemá vliv na jeho dlouhodobý obchodní model v Unii, což dokládá jeho rozhodnutí zahájit antidumpingové řízení proti ČLR, které by se vztahovalo i na jeho vlastní subjekt ve spojení.

(196)

Komise se domnívá, že žadatel představoval „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu základního nařízení, neboť jeho výroba vanilinu představovala 98 % celkové unijní výroby obdobného výrobku v Unii. I když výrobní odvětví Unie skutečně ukončilo některé výrobní operace, stalo se tak po skončení období šetření a jednalo se o dočasné opatření reagující na převládající situaci na trhu, které by nemělo mít vliv na jeho reprezentativnost v tomto řízení.

(197)

Komise se domnívá, že samotná skutečnost, že část výrobního odvětví Unie má vztah k čínskému vyvážejícímu výrobci sám o sobě neznemožňuje, aby se s výrobcem v Unii podle základního nařízení takto zacházelo. Čínský vyvážející výrobce ve spojení s výrobním odvětvím Unie dodával na trh Unie pouze omezené množství dotčeného výrobku, což lze považovat za dočasné opatření, jehož cílem bylo udržet si své odběratele v Unii bez dalších hospodářských účinků.

(198)

Ačkoli společnost Frey & Lau tvrdila, že situace týkající se újmy je v podnětu nesprávně nastíněna, vzhledem k tomu, že Komise považuje všechny druhy vanilinu za obdobný výrobek (viz 49. bod odůvodnění), je výrobní odvětví Unie správně vymezeno tak, že zahrnuje žadatele, a proto analýza újmy, která má být provedena v tomto šetření, vyžaduje také posouzení situace žadatele.

(199)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: i) ověřeného prodeje výrobního odvětví Unie a ii) veškerého dovozu ze třetích zemí do Unie.

(200)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(201)

Zatímco v prvních dvou letech posuzovaného období byla spotřeba EU stabilní, v roce 2022 a v období šetření byla kolísavá. Dodavatelský řetězec mnoha druhů zboží byl narušen v důsledku nedostatku pracovních sil v mnoha vyvážejících zemích (například v dotčené zemi) a zhoršen nedostatkem přepravních možností a náhlými událostmi, jako byla blokáda Suezského průplavu (jež vyvolala zvýšení cen za přepravu) a později ruská útočná válka proti Ukrajině (jež vedla ke zvýšení cen energií zejména v Unii) (97).

(202)

Poptávka Unie na úrovni uživatelů se v roce 2022 zvýšila, ale poté se během období šetření obrátila, což vedlo k poklesu o 23 % mezi rokem 2022 a obdobím šetření.

(203)

Jak je objasněno v 43. bodě odůvodnění, dotčený výrobek je zařazen do dvou samostatných kódů KN:

(204)

Podíl čínského vývozu do Unie na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu vývozu se spotřebou na trhu v Unii (viz tabulka 3 výše).

(205)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(206)

Tabulka 4 ukazuje, že během posuzovaného období se dovoz z ČLR zvýšil v absolutním vyjádření o 34 %. Pokud jde o podíl na trhu, dovoz z ČLR se během posuzovaného období zvýšil ze 42 % na 65 %, tj. přibližně o sedm procentních bodů ročně.

(207)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu o dovozu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku.

(208)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(209)

Zatímco v prvních dvou letech posuzovaného období byly ceny stabilní, v letech 2022 a 2023 byla tato cenová stabilita vystřídána obdobím vysoké volatility, kdy v roce 2022 došlo k náhlému zvýšení cen, během něhož se ceny ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 40 %.

(210)

Tento trend se v průběhu období šetření obrátil, když se ceny ve srovnání s rokem 2022 snížily téměř o polovinu, přičemž ceny během období šetření byly o 27 % nižší než v roce 2020.

(211)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(212)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev.

(213)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu známého výrobce v Unii v období šetření. Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činilo 45 % až 55 %. Podbízení bylo zjištěno u celého objemu dovozu společností zařazených do vzorku.

(214)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(215)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické a mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v podnětu a v odpovědi jediného spolupracujícího výrobce v Unii na dotazník (žadatele). Jelikož žadatel představuje 98 % celkové výroby v Unii a druhý výrobce v Unii je malý, bylo zjištěno, že oba soubory údajů jsou reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(216)

Jak je uvedeno ve 190. bodě odůvodnění, ačkoli se skutečné údaje pohybují v rozmezí, indexy vycházejí ze skutečných údajů.

(217)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(218)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(219)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(220)

Celková výroba zahrnuje jak objem výroby syntetického vanilinu, tak objem výroby přírodního vanilinu, přičemž každý z nich má samostatné výrobní linky.

(221)

V souladu se spotřebou v Unii (viz tabulka 3 výše) byl objem výroby výrobního odvětví Unie během prvních dvou let posuzovaného období stabilní.

(222)

V roce 2022 navzdory zvýšené spotřebě v EU donutil nárůst výrobních nákladů (jak je vysvětleno v 239. bodě odůvodnění níže) výrobní odvětví Unie snížit objem výroby, aby si zachovalo udržitelnou úroveň cen.

(223)

V roce 2023, kdy spotřeba v EU klesla a kdy se dovozní ceny z ČLR snížily na polovinu (viz tabulka 5 výše), bylo výrobní odvětví Unie nuceno ještě více omezit výrobu, přičemž objem výroby během období šetření činil pouze 39 % objemu v letech 2020 a 2021.

(224)

Výrobní kapacita byla v posuzovaném období stabilní. Mírně vyšší kapacita v letech 2022 a 2023 je způsobena kratšími obdobími plánované pravidelné údržby.

(225)

Míra využití výrobní kapacity odráží vývoj výroby. Zatímco v letech 2020 a 2021 byla míra využití uspokojivá, během výše uvedeného snížení objemu výroby se míra využití výrobního zařízení snížila na velmi nízkou úroveň, která není z dlouhodobého hlediska finančně udržitelná.

(226)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(227)

Vzhledem k vývoji spotřeby v EU (viz tabulka 3) byl objem prodeje na trhu Unie během prvních dvou let posuzovaného období stabilní.

(228)

Po narušení dodavatelského řetězce uvedeném ve 201. bodě odůvodnění, které mimo jiné výrobnímu odvětví Unie zvýšilo náklady na některé suroviny a energii, jak je uvedeno ve 222. bodě odůvodnění, muselo výrobní odvětví Unie vybírat zakázky na základě toho, co bylo finančně udržitelné. V období 2021 a 2022 proto objem prodeje klesl o 6 %.

(229)

Když narušení dodavatelského řetězce v roce 2023 skončilo, trend se obrátil a ceny dovozu z ČLR na trhu prudce poklesly (viz tabulka 5 výše). Výrobní odvětví Unie muselo ještě více snížit objem prodeje, protože převládající úroveň cen plně nepokrývala výrobní náklady. Objem prodeje během období šetření proto ve srovnání s objemy prodanými v letech 2020 a 2021 klesl o více než polovinu.

(230)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období negativní růst. Zatímco v letech 2020 a 2021 byla situace stabilní, situace se změnila v roce 2022, kdy ačkoli objemy prodeje dále klesaly, nárůst cen kompenzoval ztracené objemy a celkový obrat se zvýšil.

(231)

V období šetření, kdy se ceny čínského dovozu snížily na polovinu, nedokázalo výrobní odvětví Unie dále konkurovat a ztratilo značný objem prodeje, a tím i příjmy z prodeje.

(232)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(233)

V průběhu posuzovaného období se zaměstnanost v Unii zvýšila o 6 %. Navzdory nižšímu objemu výroby v roce 2022 a v období šetření žadatel neposlal na nucenou dovolenou ani nepropustil vysoce kvalifikované a vyškolené zaměstnance v očekávání, že se situace na trhu normalizuje a bude možné obnovit vyšší objem výroby.

(234)

Z předchozího bodu odůvodnění a z 222. bodu odůvodnění vyplývá, že produktivita během posuzovaného období výrazně poklesla, protože zaměstnanci byli využíváni k údržbě a jiným očekávaným úkolům, zatímco objem výroby se snížil.

(235)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(236)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(237)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(238)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie byly v letech 2020 až 2021 poměrně stabilní a od roku 2022 včetně období šetření se zvyšovaly. Vyšší průměrné prodejní ceny částečně odrážely zvýšení poptávky na evropském trhu v roce 2022 (viz 201. bod odůvodnění), ale částečně odrážely také pokrytí zvýšených výrobních nákladů.

(239)

V důsledku zvýšených nákladů mimo jiné na energii a vyšších fixních nákladů na jednotku v důsledku nižší míry využití výrobní kapacity se průměrné výrobní náklady během posuzovaného období zvýšily o 44 %.

(240)

Je třeba poznamenat, že podíl fixních výrobních nákladů (nákladů na výrobní režii) na celkových výrobních nákladech je poměrně malý, mezi 9 a 15 % jednotkových výrobních nákladů během období šetření.

(241)

Kromě toho výrobnímu odvětví Unie vznikly také náklady spojené s přerušením výrobního procesu, náklady spojené s méně efektivní výrobou / náklady na zahájení výroby v důsledku nižšího objemu výroby. Ty se během období šetření pohybovaly v rozmezí 5 až 10 % jednotkových výrobních nákladů.

(242)

Nižší objem výroby v letech 2022 a 2023 i přerušení výroby a vyšší fixní náklady (výrobní režie a prodejní, správní a režijní náklady) proto ovlivnily jednotkové výrobní náklady přibližně o 15 % až 25 %.

(243)

Náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(244)

Během posuzovaného období a s výjimkou roku 2022 byly průměrné náklady práce na zaměstnance poměrně stabilní, s malým poklesem v období šetření. Zvýšení mezd, ke kterému došlo v roce 2022, bylo způsobeno naběhlými odměnami vyplacenými některým zaměstnancům v souvislosti s finančními výsledky v předchozích letech.

(245)

Stav zásob u žadatele se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(246)

Úroveň zásob se během posuzovaného období v absolutním vyjádření zvýšila o 77 %, a to především v letech 2022 a 2023, kdy došlo k volatilitě na trhu.

(247)

Ve vztahu k výrobě se úroveň zásob od roku 2022 zvýšila. V poměru k objemu výroby se úroveň zásob zvýšila z 13 až 17 % v roce 2022 na 47 až 57 % v roce 2023. V roce 2023 představovala úroveň zásob přibližně polovinu objemu výroby v průběhu roku.

(248)

Důvody tohoto zvýšení úrovně zásob ve vztahu k výrobě jsou dva.

(249)

Vzhledem k očekávanému snížení objemu výroby v budoucnu (ukončení provozu výrobní linky na výrobu syntetického vanilinu od května 2024, jak je uvedeno v 193. bodě odůvodnění, bylo plánováno a oznámeno s dostatečným předstihem před tímto měsícem) a s cílem vyhnout se tomu, aby jeho odběratelé pocítili nedostatek syntetického vanilinu, začal žadatel vytvářet zásoby, aby mohl svým odběratelům syntetický vanilin průběžně dodávat.

(250)

Nárůst úrovně zásob v poměru k výrobě je rovněž způsoben mnohem nižší úrovní výroby syntetického vanilinu.

(251)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic žadatele se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(252)

Ziskovost prodeje v Unii se během prvních tří let posuzovaného období zvýšila. V letech 2020 a 2021, jak je uvedeno v tabulce 9, byly průměrné prodejní ceny stabilní, zatímco jednotkové výrobní náklady klesaly.

(253)

Tato situace se změnila v roce 2022, kdy se zvýšily nejen průměrné prodejní ceny v Unii, ale také jednotkové výrobní náklady. V období šetření se zvýšila cenová konkurence. Čínské dovozní ceny výrazně klesly, zatímco jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se každoročně zvyšovaly, což vedlo ke značné ztrátě výrobního odvětví Unie.

(254)

Ztráta byla do určité míry způsobena nižším objemem výroby, což vedlo k vyšším jednotkovým nákladům (jak je uvedeno v 239. až 242. bodě odůvodnění, podíl fixních nákladů na celkových jednotkových nákladech je omezen na 10 % až 20 %). Hlavním faktorem způsobujícím ztrátu však byla tvrdá cenová konkurence dumpingového dovozu. Během období šetření prodávalo výrobní odvětví Unie výrobek, který je předmětem šetření, pod svými výrobními náklady, aby se vyhnulo ještě větší ztrátě podílu na trhu.

(255)

Vývoj peněžního toku odráží vývoj zisku během posuzovaného období, přičemž během období šetření byl peněžní tok záporný.

(256)

Vývoj ziskovosti odráží také návratnost investic (dlouhodobý majetek), která byla v období šetření jednoznačně záporná.

(257)

Schopnost žadatele získat kapitál nebyla vážně omezena, protože je součástí velké skupiny společností a přístup k financování je řízen na úrovni skupiny.

(258)

Výrobní odvětví Unie si na začátku posuzovaného období vedlo dobře, přičemž ukazatele újmy byly obecně na zdravé úrovni a v letech 2020 a 2021 vykazovaly vzestupný trend.

(259)

V roce 2022 se však pro výrobní odvětví Unie náhle změnila situace na trhu, kdy se náhle zvýšily jak převládající prodejní ceny, tak i jednotkové výrobní náklady.

(260)

Tento trend se obrátil v roce 2023, kdy uživatelé potřebovali snížit své zásoby, aby nevázali svůj kapitál v surovinách, a kdy čínští vyvážející výrobci pokračovali v pronikání na trh Unie, což urychlila ještě agresivnější cenová konkurence. Ceny dovozu z Číny byly v roce 2023 o polovinu nižší než v předchozím roce.

(261)

Vzhledem k tomu, že jednotkové výrobní náklady rostly v důsledku vysokých nákladů na suroviny a energii, muselo se výrobní odvětví Unie v roce 2023 zaměřit na ty zakázky, u nichž prodejní ceny alespoň do určité míry pokryly jednotkové výrobní náklady. Tyto objemy však zdaleka nestačily a výrobní odvětví Unie muselo výrazně omezit výrobu.

(262)

Nakonec se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 52 %, z [27 % až 30 %] na [12 % až 15 %], zatímco podíl dovozu z ČLR na trhu vzrostl ze 42 % na 65 %.

(263)

Lze shrnout, že extrémně agresivní čínské dovozní ceny v období šetření, které byly výrazně nižší než jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie i průměrné prodejní ceny, donutily výrobní odvětví Unie omezit výrobu a snížit prodej na trhu Unie, což vedlo k významné ztrátě ve výši [–15 % až –18 %] v období šetření.

(264)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(265)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, spotřeba Unie a další faktory související s náklady a dovozem z ČLR výrobním odvětvím Unie.

(266)

Jak je uvedeno ve 206. bodě odůvodnění, objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 34 %, čímž se podíl Číny na trhu Unie zvýšil o 23 procentních bodů ze 42 % na 65 %. Ve stejném období, jak je uvedeno ve 226. bodě odůvodnění, se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o více než 50 % a jeho podíl na trhu se snížil z [25 % až 30 %] na [10 % až 15 %]. Stalo se tak za situace, kdy spotřeba v Unii kolísala a během posuzovaného období se celkově snížila o 14 %.

(267)

Je třeba poznamenat, že v období předcházejícím období šetření, tj. v letech 2020–2022, výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj zisk souběžně s nárůstem objemu dovozu z ČLR. Výrobní odvětví Unie v tomto období skutečně ztratilo objem prodeje i podíl na trhu. Důvodem, proč bylo výrobní odvětví Unie stále schopno vytvářet zisk, byl růst tržních cen až do roku 2022.

(268)

Během období šetření, kdy tržní ceny náhle poklesly v důsledku dumpingového chování čínských vyvážejících výrobců, se situace výrobního odvětví Unie rychle zhoršila.

(269)

Jak je uvedeno v oddíle 4.3.2 výše, v období šetření bylo porovnáním průměrných jednotkových cen výrobního odvětví Unie v tabulce 9 s čínskými dovozními cenami získanými od Eurostatu v tabulce 4 zjištěno, že čínský dovoz výrazně podbízel ceny výrobního odvětví Unie. Během období šetření byla průměrná dovozní cena z Číny skutečně nižší než polovina ceny výrobního odvětví Unie, přičemž výrobní odvětví Unie muselo výrazně omezit výrobu z důvodu snížení objemu prodeje.

(270)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z ČLR během období šetření za ceny, které byly podstatně nižší než ceny Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(271)

Komise rovněž zkoumala, zda mohou jiné známé činitele jednotlivě nebo společně oslabit příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, tak aby tato souvislost již nebyla skutečná a podstatná.

(272)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(273)

Jak je uvedeno ve 206. bodě odůvodnění, objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 34 %. Současně se objem dovozu ze Spojených států snížil o 27 % a během období šetření klesl na podíl na trhu [13 % až 15 %], zatímco dovoz z Norska se snížil o 42 % a během období šetření klesl na podíl na trhu [3 % až 5 %]. Objemy z jiných třetích zemí byly zanedbatelné.

(274)

Zatímco průměrné dovozní ceny vanilinu pocházejícího z Norska (tabulka 13) trvale převyšují průměrnou prodejní cenu výrobního odvětví Unie (tabulka 9), průměrná dovozní cena ze Spojených států byla v posuzovaném období nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie přibližně o 30 %.

(275)

Je třeba poznamenat, že většina, ne-li celý objem dovozu ze Spojených států pochází od vyvážejícího výrobce, který je ve spojení s žadatelem a jehož vývoz do Unie sice spadá do popisu dotčeného výrobku, ale také doplňuje typ obdobného výrobku vyráběného v Unii a je výrobním odvětvím Unie dále prodáván jak na trhu Unie, tak na jeho vývozních trzích. Druh vanilinu dovážený ze Spojených států, který doplňuje výrobu výrobního odvětví Unie v Unii, představuje 85 až 95 % veškerého dovozu výrobního odvětví Unie ze Spojených států.

(276)

Nižší průměrná cena dovážených množství ze Spojených států tedy odráží nižší náklady na výrobu ethylvanilinu ve srovnání s druhem vanilinu, který se vyrábí v Unii (přírodní vanilin a syntetický vanilin).

(277)

Ceny dovozu z jiných třetích zemí vyplývají z velmi nízkého množství. Nízké množství znamená, že jejich dopad byl zanedbatelný.

(278)

Pokud jde o dovoz ze třetích zemí, Komise dospěla k závěru, že kromě skutečnosti, že tento dovoz nebyl uskutečněn za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie (což je případ dovozu z Norska) nebo že doplňoval nabídku výrobního odvětví Unie pro jeho evropské odběratele (což je případ dovozu ze Spojených států), byl tento dovoz stále uskutečněn za ceny, které byly výrazně vyšší než ceny dovozu z ČLR. Proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(279)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(280)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně snížil, a to o 64 %. Ztráta podílů na vývozních trzích byla způsobena zejména konkurencí ze strany vývozu pocházejícího z ČLR.

(281)

Ztráta objemu vývozu měla negativní vliv na objem výroby a využití kapacity výrobce v Unii, což přispělo ke zvýšení jeho fixních nákladů na vyrobenou jednotku.

(282)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie přispěla k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(283)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.2 výše, spotřeba vanilinu se během období šetření snížila.

(284)

Navíc vzhledem k volatilitě v letech 2022 a 2023 je velmi nejisté, do jaké míry pokles spotřeby (tj. prodeje uživatelům) odráží pokles skutečného využívání vanilinu.

(285)

Závěrem nelze vyloučit, že pokles spotřeby, tj. prodeje vanilinu uživatelům v Unii, měl negativní dopad na finanční výkonnost výrobního odvětví Unie. Nicméně vzhledem ke zvýšenému podílu čínského dovozu za dumpingové ceny na trhu se Komise domnívá, že pokles spotřeby v Unii neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(286)

Pokud jde o výrobní náklady, jak je uvedeno ve 239. bodě odůvodnění, jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 25 %. Komise zkoumala, zda mohlo mít toto zvýšení vliv na podstatnou újmu, kterou žadatel utrpěl. Navzdory zvýšeným nákladům na energie (zejména na plyn) v důsledku ruské agrese proti Ukrajině nemohlo výrobní odvětví Unie své náklady přenést vzhledem k prudkému nárůstu dumpingového dovozu v období šetření.

(287)

Pokud jde o fixní náklady, jak je uvedeno v oddíle 4.4.3.1, zatímco objem výroby se snížil, fixní náklady na vyrobenou jednotku zvýšily. Komise zkoumala, zda vývoj ceny fixních nákladů na vyrobenou jednotku mohly mít vliv na podstatnou újmu, kterou žadatel utrpěl. Z toho vyplývá, že relativní zvýšení fixních nákladů jako podílu na jednotkových výrobních nákladech je způsobeno nižším objemem výroby, který lze přičíst nižším objemům prodeje způsobeným nekalou konkurencí dumpingových dovozů, a nikoli absolutním zvýšením (98) samotných fixních nákladů. Relativní nárůst fixních nákladů tedy neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(288)

Tváří v tvář tvrdé cenové konkurenci ze strany čínských vyvážejících výrobců se výrobní odvětví Unie muselo uchýlit k nákupu množství vanilinu od společnosti ve spojení v ČLR.

Tabulka 15

Dovoz vanilinu výrobním odvětvím Unie

(289)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že objem dovozu od vyvážejícího výrobce ve spojení v ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 52 %, což na jedné straně odráží závazek výrobního odvětví Unie prodávat vanilin svým odběratelům, ale na druhé straně to odráží neschopnost pokrýt jednotkové výrobní náklady ve svém evropském výrobním závodě v období, kdy byla cena dumpingového dovozu snížena na polovinu (viz 208. bod odůvodnění).

(290)

Pokud jde o podíl na celkovém dovozu z ČLR, objem se sice v absolutním vyjádření zvýšil, ale podíl dovozu, za který bylo odpovědné výrobní odvětví Unie, se během posuzovaného období pohyboval mezi 7 a 14 %.

(291)

Tento dovoz do určité míry přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neboť přispěl k negativnímu vývoji cen, který byl zaznamenán během období šetření. Tento dovoz však neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem od vyvážejících výrobců, kteří nejsou ve spojení, který představoval 86 % až 93 % celkového objemu dovozu, a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak bylo zjištěno šetřením.

(292)

Jak je uvedeno výše ve 259. až 264. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie čelilo v roce 2022 po stabilní situaci na trhu v letech 2020 a 2021 odlišné situaci na trhu.

(293)

Jak je vysvětleno ve 201. bodě odůvodnění, po pandemii COVID-19 se zvýšila poptávka, což vedlo ke zvýšení prodejních cen v Unii. Výrobní odvětví Unie si proto mohlo udržet svá zisková rozpětí, i když se souběžně zvýšily náklady na energie. Situace na trhu také přilákala značný objem dovozu z Číny.

(294)

Tento trend se během období šetření zcela obrátil, když dovoz z Číny reagoval na novou situaci na trhu agresivním snížením prodejních cen, a to přibližně o 50 %.

(295)

Výrobní odvětví Unie muselo zareagovat na agresivní chování cen tak, že muselo snížit objem výroby a v omezené míře začalo v rámci sebeobrany dovážet zvýšené objemy od společnosti ve spojení v ČLR.

(296)

Dále se výrobní odvětví Unie potýkalo s agresivním cenovým chováním na svých vývozních trzích, přičemž ztrácelo objemy vývozu ve prospěch čínských vyvážejících výrobců.

(297)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto činitelů na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byl během období šetření však omezený.

(298)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá zejména ve snížení výroby a objemu prodeje, zisku, podílu na trhu, návratnosti investic a využití kapacity.

(299)

Pro určení úrovně opatření podle čl. 9 odst. 4 druhého pododstavce základního nařízení Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(300)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(301)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z ČLR, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(302)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici údaje prokazující vyšší zisk dosažený za běžných podmínek hospodářské soutěže, použila Komise v této fázi cílový zisk ve výši 6 %, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení. To představuje konzervativní přístup ve srovnání se zisky dosaženými žadatelem v letech 2021 a 2022, které však byly ovlivněny oživením po pandemii COVID-19.

(303)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň výdajů souvisejících s investicemi, výzkumem a vývojem a inovacemi během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (IVVI) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil 1,2 %.

(304)

Toto procento ve výši 1,2 % bylo přičteno k základnímu ziskovému rozpětí ve výši 6,0 % uvedenému v 302. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 7,2 %.

(305)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž je Unie smluvní stranou, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou v období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Vzhledem k absenci dostupných důkazů nebyly přidány žádné další budoucí náklady.

(306)

Na tomto základě Komise vypočítala váženou průměrnou cenu, která nepůsobí újmu, v rozpětí 20 200 až 22 200 EUR za tunu obdobného výrobku v Unii použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 304. bod odůvodnění) na výrobní náklady žadatele dle tabulky 9 a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(307)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, jež nepůsobí újmu.

(308)

Úroveň pro odstranění újmy pro „spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz oddíl 3.8).

(309)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno na úrovni rozpětí újmy v souladu s čl. 9 odst. 4 druhým pododstavcem základního nařízení.

(310)

Komise posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jasnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření.

(311)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(312)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vzniká podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz se ke konci posuzovaného období a během období šetření významně podbízel cenám výrobce v Unii a způsobil významnou ztrátu podílu na trhu a zisku, jak je podrobně popsáno v 214. až 298. bodě odůvodnění.

(313)

Přijetí opatření by nejspíše zabránilo dalšímu nárůstu dovozu z ČLR za velmi nízké dumpingové ceny. Bez opatření budou čínští vyvážející výrobci i nadále prodávat dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny, bránit výrobnímu odvětví Unie v obnovení plného rozsahu výroby, v prodeji za přiměřené ceny a ve vytváření dostatečného zisku, a působit tak výrobnímu odvětví Unie další podstatnou újmu.

(314)

Byl proto učiněn závěr, že uložení opatření na dovoz vanilinu z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(315)

Komise neobdržela odpověď na dotazník od žádného dovozce v Unii, jehož jedinou podnikatelskou činností je dovoz a další prodej dotčeného výrobku.

(316)

Z toho důvodu Komise dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by uložení antidumpingových cel na vanilin pocházející z ČLR mělo negativní účinek na situaci dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebo obchodníků v Unii.

(317)

Při šetření se přihlásili dva uživatelé, kteří jsou také dovozci, a poskytli odpovědi na dotazník. Jeden z nich poté odmítl umožnit ověření odpovědi na dotazník a Komise mu zaslala dopis o nedostatečné spolupráci podle článku 18 základního nařízení.

(318)

Jediný uživatel v Unii, který plně spolupracoval a mimo jiné umožnil Komisi provést ověření jeho odpovědi na dotazník, uvedl, že byl proti uložení cel na dovoz vanilinu z Číny, neboť se domníval, že tato cla by zhoršila jeho schopnost získávat suroviny z více zemí původu, vzhledem k tomu, že žadatel byl jediným výrobcem některých typů obdobného výrobku v Unii.

(319)

Pro tohoto uživatele byly náklady na vanilin relevantní pro ty konečné výrobky, které vanilin zahrnovaly jako vstup. Prodej těchto výrobků zároveň pozitivně přispěl k celkovému finančnímu výsledku společnosti.

(320)

Tento uživatel nicméně uznal, že výrobce v Unii musí dosáhnout udržitelného zisku z prodeje v Unii.

(321)

Opatření, která by obnovila rovné podmínky na trhu Unie, by tedy nebyla v rozporu se zájmem uživatelů v Unii, protože by zajistila dodávky vanilinu z několika zdrojů, a to i z Unie, a neumožnila by monopolní postavení dováženého vanilinu.

(322)

Ve světle výše uvedených tvrzení Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně vážně neohrozí situaci uživatelů.

(323)

Po zveřejnění konečných zjištění společnost Frey & Lau a nová zúčastněná strana, společnost Arethia (viz 54. bod odůvodnění), zdůraznily, že by jakákoli antidumpingová opatření měla závažný dopad na navazující výrobní odvětví, a to i na jejich vlastní odvětví.

(324)

V této souvislosti Komise konstatovala, že ani společnost Frey & Lau, ani společnost Arethia nepředložily dotazníky, které by Komisi umožnily změřit, jaký dopad by na ně případná opatření měla. Komise proto mohla měřit dopad na úrovni navazujícího odvětví pouze na základě informací poskytnutých uživatelem, který plně spolupracoval (viz 318. bod odůvodnění). Tento uživatel neposkytl k poskytnutí konečných informací žádné připomínky a na základě toho se Komise domnívala, že závěr uvedený ve 322. bodě odůvodnění zůstává v platnosti.

(325)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie uložit konečná opatření na dovoz vanilinu pocházejícího z dotčené země.

(326)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(327)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly činit 131,1 %.

(328)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(329)

Jelikož v tomto řízení nebyla uložena žádná prozatímní opatření, nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro zpětné uplatnění konečného antidumpingového cla.

(330)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (99), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(331)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,