(EU) 2025/1137Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1137 ze dne 10. června 2025, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená nepříznivými klimatickými jevy a přírodními katastrofami v Česku a Slovinsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013

(1)

V září 2024 Česko zasáhly nepříznivé povětrnostní jevy a přírodní katastrofy nebývalého rozsahu. Přívalové srážky, silné větry a následné záplavy poškodily plodiny na orné půdě a odvětví ovoce a zeleniny.

(2)

V druhé polovině dubna 2024 zasáhly nepříznivé povětrnostní jevy a přírodní katastrofy nebývalého rozsahu Slovinsko. Po neobvykle vysokých teplotách v první polovině dubna následovalo v druhé polovině měsíce chladné období, které negativně ovlivnilo produkci některých druhů ovoce a zeleniny, jakož i odvětví vína.

(3)

Ačkoli se zdá, že v celkovém kontextu přibývajících rizik pro zemědělství v souvislosti se změnou klimatu se podobné nepříznivé klimatické jevy a přírodní katastrofy vyskytují v celé Unii, intenzita těchto jevů v Česku a Slovinsku byla mimořádná a týkala se významné části produkce v zasažených oblastech.

(4)

Značné škody, jež tyto nepříznivé klimatické jevy a přírodní katastrofy zemědělským producentům způsobily, a následné ztráty příjmů postižených producentů v Česku a Slovinsku ohrožují hospodářskou životaschopnost zemědělských podniků.

(5)

Proto by mělo být přijato mimořádné opatření, jež by přispělo k řešení konkrétních problémů, jež následovaly po uvedených nepříznivých klimatických jevech a přírodních katastrofách v Česku a Slovinsku.

(6)

Značné škody a ekonomické ztráty, které zemědělští producenti utrpěli v důsledku nepříznivých klimatických jevů a přírodních katastrof, představují konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013, který nelze snadno řešit opatřeními přijatými podle článků 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Situace není konkrétně spojena s identifikovaným mimořádným narušením trhu nebo s přesně stanovenou hrozbou takového narušení. Nesouvisí ani s opatřeními, která by řešila šíření nákaz zvířat, ani se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin.

(7)

Částka, kterou by Česko a Slovinsko měly dostat k dispozici, by měla být určena na základě čistých stropů pro přímé platby stanovených v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) a v neposlední řadě s přihlédnutím k jednotlivé váze těchto členských států v zemědělském odvětví Unie a také k dopadu daných nepříznivých klimatických jevů a přírodních katastrof v těchto členských státech.

(8)

Česko a Slovinsko by měly podporu rozdělit prostřednictvím nejúčinnějších kanálů na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, která zohlední rozsah obtíží a skutečných hospodářských škod, jimž dotčení zemědělci čelí. Tyto členské státy by měly zajistit, aby konečnými příjemci podpory byli zemědělci, a zabránit jakémukoli narušení trhu nebo hospodářské soutěže.

(9)

Vzhledem k tomu, že částky přidělené Česku a Slovinsku by hospodářské obtíže zemědělců řešily pouze částečně, mělo by být těmto členským státům povoleno poskytnout zemědělcům dodatečnou vnitrostátní podporu za podmínek stanovených tímto nařízením.

(10)

Aby Česko a Slovinsko mohly podporu flexibilně rozdělovat podle situace dotčených zemědělců, měly by mít možnost ji kumulovat s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, aniž by však zemědělcům poskytly nadměrnou kompenzaci.

(11)

Aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, měly by Česko a Slovinsko zohlednit podporu, jež byla v reakci na utrpěné hospodářské ztráty poskytnuta v rámci jiných vnitrostátních nebo unijních nástrojů podpory nebo v rámci soukromých režimů.

(12)

Vzhledem k tomu, že podpora Unie se stanovuje v eurech, je nezbytné stanovit datum pro přepočet částky přidělené členským státům, které nepřijaly euro jako svou národní měnu, jak je tomu v případě Česka. Vzhledem k tomu, že toto nařízení nestanoví lhůtu pro podání žádostí o podporu, je vhodné pro účely čl. 30 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (3) považovat za rozhodnou skutečnost pro směnný kurz, pokud jde o částky stanovené v tomto nařízení, datum vstupu tohoto nařízení v platnost.

(13)

Aby byla zajištěna účinnost tohoto výjimečného opatření, měli by příjemci obdržet mimořádnou finanční podporu co nejdříve. Mělo by být navíc zajištěno včasné monitorování rozpočtu, jakož i aktualizovaná následná opatření a účinné využívání zemědělské rezervy, čímž se maximalizuje její dostupnost a zvýší se schopnost rychle reagovat na vznikající krize. Je proto vhodné stanovit datum způsobilosti, do kterého mohou členské státy příjemcům tuto podporu vyplácet. Veškeré platby provedené po tomto datu by měly být považovány za nezpůsobilé pro financování Unií.

(14)

Unie by proto měla financovat výdaje vzniklé Česku a Slovinsku v rámci tohoto mimořádného opatření pouze tehdy, pokud jsou tyto výdaje uskutečněny do určitého data způsobilosti. Podpora na toto mimořádné opatření by proto měla být vyplacena do dne 31. prosince 2025.

(15)

Vzhledem k tomu, že za způsobilé budou považovány výhradně platby provedené do dne 31. prosince 2025, nepoužije se čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127, který stanoví poměrné snížení měsíčních plateb prováděných po uplynutí této lhůty.

(16)

Česko a Slovinsko by měly Komisi sdělit podrobné informace o provádění tohoto nařízení, aby Unie mohla sledovat účinnost opatření zavedeného tímto nařízením.

(17)

Aby se zajistilo, aby zemědělci obdrželi podporu co nejdříve, Česko a Slovinsko by měly provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by tedy mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,