(EU) 2025/1135Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1135 ze dne 10. června 2025, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie a mění prováděcí nařízení (EU) 2024/3014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie

(1)

Dne 17. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antisubvenční šetření šetření týkající se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) na základě článku 10 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 4. dubna 2024 sdružení Europacable (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího kabely z optických vláken ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o subvencování a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Před zahájením antisubvenčního šetření Komise indické vládě (3) sdělila, že obdržela náležitě doložený podnět, a vyzvala ji ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Konzultace s indickou vládou se uskutečnily dne 15. května 2024. Nebylo však dosaženo žádného vzájemně přijatelného řešení.

(4)

Dne 16. prosince 2024 Komise uložila konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírané prozatímní clo uložené na dovoz téhož výrobku pocházejícího z Indie (4) při šetření, které bylo zahájeno oznámením o zahájení zveřejněném dne 16. listopadu 2023 (dále jen „samostatné antidumpingové šetření“). Analýza hospodářské situace výrobního odvětví Unie v tomto nařízení je totožná se zjištěními v samostatném antidumpingovém šetření, jelikož definice výrobního odvětví Unie, výrobci v Unii zařazení do vzorku, posuzované období a období šetření jsou v obou šetřeních stejné.

(5)

Dne 19. ledna 2022 Komise uložila vyrovnávací clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny (5) v návaznosti na zahájení antisubvenčního šetření, které bylo zahájeno oznámením o zahájení zveřejněným dne 21. prosince 2020.

(6)

Kabely z optických vláken byly rovněž předmětem antidumpingového šetření týkajícího se dovozu z Číny. Dne 18. listopadu 2021 uložila Komise konečné antidumpingové clo na dovoz z Číny (6). Dne 9. srpna 2023 Komise tato antidumpingová cla upravila na základě absorpčního šetření (7).

(7)

Komise zavedla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2724 (8) celní evidenci dovozu kabelů z optických vláken.

(8)

Vzhledem k tomu, že nebyla uložena žádná prozatímní opatření, jak je popsáno ve 22. bodě odůvodnění, neprovedla Komise analýzu týkající se výběru cla se zpětnou působností v souladu s čl. 16 odst. 4 základního nařízení.

(9)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a indické orgány, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala tento vzorek na základě největšího objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období šetření, který rovněž zajišťoval široké zeměpisné rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % odhadovaného celkového objemu výroby a více než 75 % celkového odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K předběžnému vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky, a proto byl potvrzen jako konečný vzorek.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(14)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl požadované informace ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Indické republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(16)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo jedenáct vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, sestávající ze tří skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly v období šetření více než 80 % celkového vývozu kabelů z optických vláken z Indie do Unie. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(17)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a známým uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (9). Komise rovněž zaslala žadateli dotazník s žádostí o poskytnutí makroukazatelů výrobního odvětví Unie.

(18)

Komise zaslala dotazník rovněž indické vládě.

(19)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od indické vlády, vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, žadatele a jednoho uživatele.

(20)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala pro zjištění subvencování, výsledné újmy a zájmu Unie za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(22)

Dne 17. ledna 2025 Komise v souladu s čl. 29a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní opatření a pokračovat v šetření.

(23)

Dne 18. března 2025 Komise všechny strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné vyrovnávací clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(24)

Po poskytnutí konečných informací předložily připomínky dne 2. dubna 2025.

(25)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konala se skupinami MP Birla, HFCL a STL.

(26)

Komise poskytla dodatečné informace dne 24. dubna 2025.

(27)

Po poskytnutí dodatečných informací byly obdrženy připomínky dne 25. dubna 2025.

(28)

Po poskytnutí dodatečných informací skupina STL tvrdila, že šetření nebylo transparentní, neboť Komise se v dokumentu poskytujícím dodatečné informace nezabývala žádnou z jejích připomínek k poskytnutí konečných informací. Skupina STL dospěla k závěru, že tato netransparentnost má dopad na její právo na obhajobu.

(29)

Komise s tvrzením, že toto šetření nebylo transparentní, nesouhlasila, a tudíž i s jakýmkoli dopadem na práva skupiny STL na obhajobu. Účelem poskytnutí dodatečných informací nebylo zabývat se všemi připomínkami, které byly obdrženy od zúčastněných stran po poskytnutí konečných informací, ale poskytnout zúčastněným stranám příležitost vyjádřit se k jakýmkoli klíčovým změnám skutečností a zjištění po poskytnutí konečných informací. Veškerými připomínkami zaslanými skupinou STL po poskytnutí konečných informací se zabývalo toto prováděcí nařízení, zejména v 75., 95., 134., 150. a 197. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(30)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou kabely z jednovidových optických vláken, vyrobené z jednoho nebo několika jednotlivě opláštěných vláken, s ochranným obalem, též spojené s elektrickými vodiči, též osazené konektory. Nejsou v něm zahrnuty tyto výrobky:

(31)

Kabely z optických vláken se používají jako optické přenosové médium v telekomunikačních sítích v dálkových, metropolitních a přístupových sítích.

(32)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Indie, v současnosti kódu KN ex 8544 70 00 (kódy TARIC 8544 70 00 10 a 8544 70 00 91).

(33)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(34)

Komise rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(35)

Na základě informací zahrnutých do podnětu, oznámení o zahájení a odpovědí na dotazníky Komise se prošetřovalo údajné subvencování prostřednictvím těchto režimů ze strany indické vlády:

(36)

Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(37)

Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(38)

Tento režim byl ukončen v roce 2022. Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(39)

Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(40)

Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(41)

Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(42)

Během období šetření nebyla zjištěna žádná výhoda pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(43)

Komise zjistila, že všechny skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku využívaly v období šetření režim M-SIPS.

(44)

Indická vláda vyhlásila v roce 2012 modifikovaný režim zvláštních pobídek (M-SIPS) (10) (dále jen „oznámení M-SIPS z roku 2012“). Tento režim byl změněn v roce 2015 (11) (dále jen „oznámení M-SIPS z roku 2015“) a v roce 2017 (12) (dále jen oznámení M-SIPS z roku 2017“).

(45)

Tento režim je k dispozici výrobcům elektronických výrobků a příslušenství uvedených v oznámení M-SIPS z roku 2012. Oznámení M-SIPS z roku 2015 rozšířilo rozsah způsobilosti na další elektronické produkty.

(46)

Výrobci kabelů z optických vláken jsou způsobilí. Způsobilí jsou rovněž výrobci optických vláken, vstupního materiálu pro výrobu kabelů z optických vláken a výrobci skleněných předlisků, vstupního materiálu pro výrobu optických vláken.

(47)

Tento režim spravuje Ministerstvo elektroniky a informačních technologií (MeitY). Režim poskytuje granty na investice do nových zařízení nebo na zvýšení kapacity stávajících zařízení. Granty činí 20 % investic do strojů a zařízení realizovaných ve zvláštních ekonomických zónách a 25 % kapitálových investic v jiných než zvláštních ekonomických zónách. Tyto granty vyplácí indická vláda v několika splátkách, poté co schválí celou částku.

(48)

Žadatelé musí podat přihlášku online. Po schválení předkládá příjemce vládě žádosti o platbu v souladu s vynaloženými výdaji. Vláda vyplácí příjemci pobídky na základě těchto žádostí o platbu. V době zavedení tohoto režimu byly platby prováděny každoročně. Po vydání oznámení M-SIPS z roku 2015 lze platby provádět čtvrtletně.

(49)

V návaznosti na oznámení M-SIPS z roku 2017 vypršela lhůta pro zasílání žádostí 31. prosince 2018. Pobídky měly být poskytnuty do pěti let od schválení projektu.

(50)

Režim M-SIPS poskytuje subvence v podobě grantů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Výplaty v rámci režimu M-SIPS jsou finančními příspěvky indické vlády vzhledem k tomu, že indická vláda provádí přímý převod danému příjemci. Platby v rámci režimu M-SIPS navíc přinášejí výhodu, protože příjemce dostává náhradu za část provedené investice.

(51)

Režim M-SIPS je rovněž považován za specifický, protože způsobilost je zákonem omezena na výrobce uvedené v oddíle 3.3.1.1.2, a proto je napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(52)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda tvrdila, že režim M-SIPS není napadnutelnou subvencí. Indická vláda zejména tvrdila, že i) režim M-SIPS není grantem, protože částečně proplatila náklady vzniklé příjemci; ii) režim M-SIPS nepřinesl příjemci výhodu, jelikož neposkytl výhodu nad rámec toho, co bylo komerčně dostupné, a iii) režim M-SIPS nebyl specifický, protože se obecně vztahoval na celé odvětví výroby elektroniky.

(53)

Komise s tvrzením, že režim M-SIPS není napadnutelnou subvencí, nesouhlasila. Pokud jde o první tvrzení, že M-SIPS uhradila indická vláda s cílem částečně proplatit investiční náklady vzniklé příjemci, toto tvrzení nebylo relevantní pro stanovení, že režim M-SIPS je finančním příspěvkem ve formě grantu na vyplacené částky. Pokud jde o druhé tvrzení, Komise měla za to, že v důsledku platby v rámci režimu M-SIPS získal příjemce výhodu, jelikož mu byly uhrazeny investiční náklady, které by jinak musel nést, a přispěla tak ke zlepšení likvidity příjemce. Pokud jde o třetí tvrzení, režim M-SIPS byl považován za specifický, neboť byl omezen na společnosti působící v odvětví výroby elektroniky a nebyl dostupný pro společnosti působící v jiných hospodářských odvětvích. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(54)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě částky poskytnuté indickou vládou příjemcům, rozložené na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v daném výrobním odvětví. Vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření.

(55)

Po poskytnutí konečných informací skupina MP Birla tvrdila, že referenční hodnota týkající se komerčních úrokových sazeb použitá Komisí je nevhodná. Skupina MP Birla zejména tvrdila, že i) zdroj použitý Komisí je placený, a proto není veřejně přístupný k posouzení její vhodnosti; ii) navrhovaná referenční hodnota se týkala kalendářního roku (2023), a tedy nikoli období šetření, které zahrnovalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023. Kromě toho skupina MP Birla tvrdila, že údaje zveřejněné Indickou centrální bankou (RBI) (13) jsou vhodnější, neboť jsou veřejně dostupné a umožňují stanovit konkrétní referenční hodnotu pro období šetření. Skupina MP Birla navrhla vypočítat referenční hodnotu jako průměr úrokové sazby úvěru založené na mezních nákladech financování (MLCR) vztahující se na splatnost v rozmezí od jednoho dne do 3 let.

(56)

Komise přezkoumala údaje od Indické centrální banky navržené skupinou MP Birla. Ačkoli se má za to, že informace dostupné po zaplacení poplatku jsou zúčastněným stranám k dispozici, Komise se domnívala, že v tomto případě byly nejvhodnějším zdrojem oficiální bezplatně dostupné údaje, neboť umožnily stanovit konkrétní referenční hodnotu pro období šetření. Komise proto příslušné výhody přepočítala. Komise uvedla, že navrhované údaje však nezahrnují přirážku, kterou komerční banky obvykle účtují svým klientům nad rámec MCLR stanovený Indickou centrální bankou. Komise vypočítala referenční hodnotu jako průměrnou MCLR pro doby splatnosti platné po dobu jednoho roku a tří let, neboť kratší doby splatnosti nebyly v souvislosti s nákupem stálých aktiv považovány za relevantní.

(57)

Zatímco skupina MP Birla využívala tento režim k podpoře výroby kabelů z optických vláken, skupiny HFCL, STL a MP Birla využívaly tento režim rovněž k podpoře výroby vstupních materiálů. Komise proto rozdělila příslušnou výši výhody pro vstupní materiály mezi výrobce vláken z optických kabelů, a následně ji použila při výpočtu výše napadnutelné subvence na základě metody popsané v 54. bodě odůvodnění.

(58)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení Komise tuto částku subvence přepočetla buď na obrat všech typů kabelů z optických vláken vyrobených daným vývozcem (14), případně na obrat výrobku, kterého se týká šetření, vyrobeného vývozcem v posuzovaném období jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(59)

Skupina MP Birla tvrdila, že při přičtení výhody, již v rámci režimu M-SIPS získal dodavatel vstupů ve spojení, společnost Birla Furukawa Fibre Optics Private Ltd (dále jen „Birla Furukawa“), vyvážejícím výrobcům ve skupině MP Birla předpokládala Komise přenesení výhody. Podle skupiny MP Birla by to bylo v rozporu se zjištěním panelu ve věci US – Softwood Lumber IV, které potvrdil Odvolací orgán (15) a podle něhož by vyšetřující orgán měl stanovit, že výhoda poskytnutá výrobci vstupů se přenese, pokud výrobci vstupů a navazující zpracovatelé působí za obvyklých tržních podmínek. Ceny mezi společností Birla Furukawa a vyvážejícími výrobci ve skupině MP Birla by byly za obvyklých tržních podmínek a skupina MP Birla poskytla na podporu tohoto tvrzení usnesení správních rad tří vyvážejících výrobců ve skupině MP Birla, která se týkala období šetření, a srovnání s cenami účtovanými jiným odběratelům během období šetření.

(60)

Komise za prvé uvedla, že argument skupiny MP Birla zaměňuje otázku přenesení se samostatnou otázkou přidělení subvence, kterou obdržela společnost ve spojení, k dotčenému výrobku. Pokud je totiž strana (v tomto případě dodavatel vstupů) ve spojení s vyvážejícím výrobcem, Komise nemusí provádět analýzu přenesení. Vzhledem k tomuto vztahu musela Komise místo toho pouze správně přidělit výhodu, kterou získala společnost Birla Furukawa, k dotčenému výrobku.

(61)

Za druhé Komise připomněla, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění, že použitý klíč pro přidělování odpovídal objemu vstupů od dodavatele vstupů ve spojení prodanému vyvážejícím výrobcům. Komise měla za to, že použitím objemu mezipodnikového prodeje jako klíče pro přidělování správně přidělila subvence obdržené v rámci skupiny k dotčenému výrobku. Tento klíč pro přidělování nebyl žádnou zúčastněnou stranou zpochybněn.

(62)

Komise rovněž uvedla, že důkazy předložené skupinou MP Birla nebyly spolehlivé a přesvědčivé při posuzování, zda ceny vstupů mezi stranami ve spojení byly skutečně za obvyklých tržních podmínek. Konkrétně, pokud jde o usnesení správních rad, ačkoli se v nich uvádí, že transakce se společností Birla Furukawa „se uzavírají za převládající tržní cenu“, existovala možnost odchylky od této ceny o ± 20 % pro účetní období 2022–2023 a o ± 10 % pro účetní období 2023–2024. Povolení takových odchylek bylo v rozporu s tvrzením, že transakce měly být prováděny za převládající tržní ceny, a tudíž že mezipodnikové ceny byly za obvyklých tržních podmínek. Kromě toho, pokud jde o srovnání cen oznámených společností Birla Furukawa, Komise uvedla, že skupina MP Birla neprokázala, že ceny pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byly za obvyklých tržních podmínek a že představovaly odpovídající referenční hodnotu pro srovnání s cenami mezi podniky ve spojení. Mimoto není jasné, jak byly jednotkové ceny pro společnosti BCL, VTL a UCL na jedné straně a pro ostatní odběratele na straně druhé odvozeny z údajů o prodeji společnosti Birla Furukawa. Srovnání, jež poskytla skupina MP Birla, zejména nezohlednilo skutečnost, že mezi ostatními společnostmi, s nimiž byly porovnávány ceny pro skupinu MP Birla, byly i další společnosti, které jakožto součást skupiny Furukawa byly ve spojení se společností Birla Furukawa. Skupina MP Birla proto srovnávala ceny pro společnosti ve spojení s kombinací cen pro společnosti ve spojení a pro společnosti, které nejsou ve spojení. Nakonec se ukázalo, že skupina MP Birla vybrala určité typy výrobku, který je předmětem šetření, u nichž byl rozdíl v jednotkové ceně mezi prodejem skupině MP Birla a jiným společnostem vhodný pro její tvrzení. Závěrem lze říci, že skupina MP Birla neposkytla spolehlivé a přesvědčivé důkazy, které by prokazovaly, že ceny mezi společností Birla Furukawa a vyvážejícími výrobci ve skupině MP Birla byly za obvyklých tržních podmínek. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(63)

Po poskytnutí konečných informací Komise odhalila a opravila administrativní chybu v sazbě subvence pro skupiny HFCL a STL.

(64)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Modifikovaný režim zvláštních pobídek

(65)

Komise zjistila, že skupiny vyvážejících výrobců STL a MP Birla používaly v období šetření režim IES. Tento režim byl již napaden v řízení o uložení vyrovnávacího cla týkajícím se sad uhlíkových elektrod v Indii (16) (dále jen „konečné nařízení o GES“), a to zejména ve 140. až 150. bodě odůvodnění.

(66)

„Režim vyrovnávání úroků z vývozního úvěru v rupiích před odesláním a po odeslání“ vstoupil v platnost 1. dubna 2015 a Indická centrální banka („RBI“) jej oznámila 11. února 2016 (17) („oběžník RBI 2016“). Platnost režimu IES měla původně skončit 31. března 2020. Tento režim však byl několikrát prodloužen, včetně prodloužení do 31. března 2024 (18) (dále jen „oznámení o prodloužení období šetření IES“), které se týkalo období šetření.

(67)

Režim IES je k dispozici pro vývoz široké škály výrobků, včetně kabelů z optických vláken, bez ohledu na velikost vyvážejícího výrobce nebo vyvážejícího obchodníka a pro veškeré vyvážené výrobky, které vyrábějí mikropodniky a malé a střední podniky.

(68)

IES je režim spravovaný Generálním ředitelstvím pro zahraniční obchod (DGFT). Tento režim umožňuje způsobilým vývozcům kompenzovat část úroků zaplacených za úvěry získané od zúčastněných bank, jak je stanoveno na straně 4 v bodu 2 oběžníku RBI 2016. Oznámení o prodloužení období šetření IES stanovilo 3 % kompenzaci úroků pro vyvážející výrobce z řad mikropodniků a malých a středních podniků vyvážející v rámci jakékoli položky HS a 2 % kompenzaci pro vyvážející výrobce a vyvážející obchodníky, kteří vyvážejí v rámci 410 položek HS včetně kabelů z optických vláken, jak je stanoveno v oběžníku RBI 2016.

(69)

Zúčastněné banky obdrží vyrovnávací platbu od Indické centrální banky, aby byly způsobilým vývozcům poskytnuty nižší úroky. Tato výhoda je k dispozici od data vyplacení až do data splacení nebo do data, po jehož uplynutí je nesplacený vývozní úvěr po splatnosti. Režim IES je však způsobilým vývozcům k dispozici pouze po dobu platnosti režimu.

(70)

Jak již Komise stanovila ve 146. bodě odůvodnění nařízení o GES, režim IES poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení ve formě kompenzace úroků, kterou musí spolupracující banky uplatnit na způsobilé společnosti, jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění výše.

(71)

Kromě toho, jak již Komise stanovila ve 147. bodě odůvodnění nařízení o GES, režim IES právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takovou kompenzaci úroků nelze získat bez závazku k vývozu, jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění výše, a vztahuje se pouze na vyvážené výrobky. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(72)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda tvrdila, že režim IES není napadnutelnou subvencí ze tří důvodů: i) režim IES nezahrnuje přímý převod peněžních prostředků, neboť indická vláda hradí bankám pouze část snížení úroků. Indická vláda dále tvrdila, že banky mají při poskytování úvěrů úplnou volnost; ii) režim IES neposkytuje příjemcům výhodu, protože režim IES pouze upravuje výpůjční náklady na přiměřenou tržní úroveň, a iii) režim IES není závislý na vývozu, protože příjemci nemusí plnit konkrétní vývozní cíle.

(73)

Komise uvedla, že již v případě GES shledala, že režim IES je napadnutelnou subvencí. Pokud jde o první tvrzení, režim IES představuje finanční příspěvek, neboť indická vláda uhradila spolupracujícím bankám kompenzaci úrokových sazeb, kterou musí banky na základě pravidel stanovených indickou vládou uplatňovat na své způsobilé zákazníky. Pokud jde o druhé tvrzení, režim IES poskytuje výhodu ve výši 2 % kompenzace úroků, kterou by jinak příjemci museli zaplatit. Pokud jde o třetí tvrzení, Komise nepovažovala za nutné mít vývozní cíle, aby bylo možné dospět k závěru, že režim IES je závislý na vývozu. Jak již bylo stanoveno v nařízení o GES, bylo zjištěno, že režim IES je závislý na vývozu, neboť tyto kompenzace úroků z úvěru nelze získat bez závazku exportovat. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(74)

Indická vláda rovněž tvrdila, že režim IES byl dne 31. prosince 2024 ukončen. Skupina STL tvrdila, že prodloužení režimu ze dne 28. června 2024 se vztahovalo pouze na vývozce z řad mikropodniků a malých a středních podniků, a nikoli na velké společnosti. Indická vláda a skupina STL uvedly, že vzhledem k tomu, že vyvážející společnosti nebudou moci v budoucnu režim IES využívat, neměl by být režim IES brán v úvahu při výpočtu vyrovnávacích cel.

(75)

Komise přezkoumala důkazy předložené skupinou STL, které sestávaly ze tří obchodních oznámení ze dne 28. června 2024, 31. srpna 2024 a 30. září 2024 týkajících se prodloužení režimu IES. Z důkazů vyplynulo, že prodloužení ze dne 28. června 2024 bylo skutečně omezeno na vývozce z řad mikropodniků a malých a středních podniků. Obchodní oznámení ze dne 30. září 2024 prodloužilo režim IES do 31. prosince 2024. Komise uvedla, že od roku 2020 se na režim IES vztahovalo nejméně osm prodloužení, včetně tří prodloužení předložených skupinou STL. V průběhu šetření indická vláda ani vyvážející výrobci zařazení do vzorku neodkázali na trvalé ukončení režimu IES, a v důsledku toho Komise nemohla ověřit například dopad přerušení na probíhající úvěry, které využívají kompenzaci úroků v rámci režimu IES. Navíc vzhledem k velkému počtu prodloužení v minulosti a odkazům zjištěným v tisku v roce 2025, pokud jde o možnost nového prodloužení (19), Komise zamítla žádost o vynětí režimu IES z výpočtu výhod.

(76)

Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení představuje výhodu, kterou příjemce získal, rozdíl mezi částkou úroků, kterou platí společnost za preferenční úvěr, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelný obchodní úvěr na indickém finančním trhu (konkrétně kompenzaci úroků stanovenou zákonem). Mělo se proto za to, že výše napadnutelných subvencí se rovná výši úroků vztahujících se na období šetření, které byly vyrovnány Indickou centrální bankou, a které tudíž ušetřila skupina STL a MP Birla.

(77)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise tuto výši subvence přepočetla na vývozní obrat výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(78)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režim vyrovnávání úroků pro financování vývozu

(79)

Režimy AAS, RoDTEP a EPCGS vycházejí ze zákona o vývoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání oznámení týkajících se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou obvykle každých pět let vydávány Ministerstvem obchodu a průmyslu a podle potřeby aktualizovány.

(80)

Dokumenty o politice zahraničního obchodu týkající se tohoto období šetření jsou Politika zahraničního obchodu na období 2015–2020 (dále jen „FTP (Foreign Trade Policy) 2015–2020“) a Politika zahraničního obchodu na rok 2023 (20) (dále jen „FTP 2023“). Dokument FTP 2015–2020 vstoupil v platnost v dubnu 2015 a jeho platnost měla původně skončit dne 31. března 2020. Kvůli pandemii Covid-19 však byla nakonec prodloužena do 31. března 2023. Dokument FTP 2023 vstoupil v platnost dne 1. dubna 2023. V Příručce postupů 2015–2020 (dále jen „HOP (Handbook of Procedures) 2015–2020“) a v Příručce postupů 2023 (21) (dále jen „HOP 2023“) stanovila indická vláda také postupy, kterými se řídí příslušné FTP 2015–2020 a FTP 2023.

(81)

Režim navracení cla vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z let 1995, 2006 a 2017. Sazby navraceného cla jsou zveřejňovány a v průběhu času se mění.

(82)

Komise zjistila, že všechny skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku využívaly v období šetření režim RoDTEP. Tento režim byl již napaden ve 118. až 132. bodě odůvodnění nařízení o GES.

(83)

Režim RoDTEP je upraven v kapitole 4 FTP 2015–2020 a od 1. dubna 2023 v kapitole 4 FTP 2023.

(84)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(85)

Způsobilé společnosti mohou využít režim RoDTEP, pokud vyvážejí výrobky, které nejsou uvedeny na seznamu nezpůsobilých dodávek/položek/kategorií v oddíle 4.55 FTP 2023. Podle tohoto seznamu nebyly kabely z optických vláken vyloučeny.

(86)

V rámci tohoto režimu se způsobilým společnostem poskytuje sleva, která se rovná určitému procentnímu podílu hodnoty FOB s maximální hodnotou na jednotku vyváženého výrobku. Tato sleva se poskytuje v podobě převoditelného elektronického dobropisu, který vede v elektronické knize Ústřední rada nepřímých daní a cel (CBIC). Elektronické dobropisy lze použít k zaplacení cel na dovezené zboží podle prvního dodatku zákona o celním sazebníku z roku 1975, jako je základní clo.

(87)

Sazby RoDTEP jsou zveřejňovány formou oznámení. Sazba RoDTEP pro kabely z optických vláken v období šetření činila 1,5 % hodnoty FOB s maximální hodnotou 11,3 Rs/kg (čistá hmotnost). Vývozci mají nárok na nižší z obou těchto sazeb.

(88)

Režim RoDTEP poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Elektronické dobropisy v rámci režimu RoDTEP představují finanční příspěvky indické vlády, protože budou nakonec použity ke kompenzaci dovozního cla zaplaceného za zboží, a budou tak snižovat výnosy indické vlády ze cla, které by bylo jinak splatné. Elektronické dobropisy v rámci režimu RoDTEP navíc poskytují výhodu vývozci vzhledem k tomu, že nemusí platit uvedená dovozní cla.

(89)

Kromě toho, jak již bylo stanoveno ve 125. bodě odůvodnění nařízení o GES a jak vyplývá z oddílu 4.54 FTP 2023, režim RoDTEP právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(90)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat jakékoli bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a výše úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Elektronické dobropisy nejsou nutně spojeny se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a nejedná se o celní dobropis, který lze použít pouze ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány v procesu výroby vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu písmene i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení.

(91)

Kromě toho indická vláda neprovedla u šesti ze sedmi vyvážejících výrobců žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě. Během inspekce na místě se Komise zeptala indické vlády, zda má v úmyslu provést další šetření týkající se tohoto a dalších režimů, na což indická vláda odpověděla, že nemá žádné další plány. Komise proto nepožádala indickou vládu o další prověření předmětných transakcí. U jednoho vyvážejícího výrobce ze skupiny STL provedla indická vláda na žádost společnosti ověření pro účely tohoto šetření. Pokud jde o postup tohoto ověřovacího procesu, písemné oznámení indické vlády vyvážejícímu výrobci o inspekci na místě bylo vydáno několik dní po skutečné návštěvě indické vlády u vyvážejícího výrobce a ověřovací zpráva měla stejné datum jako datum inspekce týmu Komise na místě u indické vlády. Pokud jde o podstatu ověřovací zprávy indické vlády, výpočty uvedené v této zprávě používaly celkové množství vstupů a vývozů, ale nesledovaly, a tudíž nestanovily, které skutečné vstupy (domácí nebo dovezené) byly použity pro výrobu skutečně vyvážených výrobků.

(92)

Šetřením bylo proto zjištěno, že ověření provedené indickými orgány nebylo dostatečné k tomu, aby zabránilo získání výhody, a že uplatnění režimu RoDTEP v tomto případě nelze považovat za povolený režim navracení cla.

(93)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení vypočetla Komise výši napadnutelných subvencí na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhoda je příjemci poskytnuta v okamžiku, kdy společnost obdrží výhodu v rámci tohoto režimu. V daném okamžiku vydala indická vláda elektronický dobropis, který vyvážející výrobci zaúčtovali jako pohledávku, kterou tyto společnosti mohou kdykoli vyrovnat proti zaplacení cla z jakéhokoli dovozu nebo převodem elektronického dobropisu (elektronických dobropisů) na jinou společnost. To představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože neexistovaly spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považovala Komise za vhodné stanovit výši výhody vyplývající z režimu RoDTEP jako součet částek získaných za vývozní transakce uskutečněné vyvážejícími výrobci v rámci tohoto režimu v období šetření. Komise vzala v úvahu částky v rámci režimu RoDTEP získané za všechny oznámené vývozní transakce výrobku, který je předmětem šetření, všemi třemi skupinami vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(94)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda, podporovaná společnostmi HFCL a STL (bez vlastního tvrzení), uvedla, že režim RoDTEP by neměl být napaden. Indická vláda zejména tvrdila, že i) Komise nevypočítala, zda došlo k nadměrné úlevě; ii) indická vláda předložila důkazy, aniž by upřesnila jaké a kdy, že sazby RoDTEP jsou mnohem nižší než skutečná úroveň daní a cel, které vývozci platí, a iii) indická vláda má zaveden „dostatečný“ systém ověřování, včetně požadavku zavedeného dne 23. října 2024, který bude vyžadovat, aby vývozci každoročně předkládali indické vládě zprávy o RoDTEP.

(95)

Pokud jde o první tvrzení, Komise uvedla, že bez systému sledovatelnosti nemohla propojit dovážené vstupy s vyváženými výrobky, a proto cla zaplacená za tyto dovážené vstupy nemohla být zohledněna při výpočtu výhody. Pokud jde o druhé tvrzení, Komise znovu ověřila důkazy předložené indickou vládou, a zejména ověřovací zprávu uvedenou výše v 91. bodě odůvodnění. Z důkazů vyplynulo, že spisy použité indickou vládou k vypracování zprávy, přičemž v případě několika z nich se jednalo o pracovní listy, indická vláda neověřila na místě, neboť indická vláda o tyto spisy požádala vyvážejícího výrobce několik dní po provedení inspekce na místě. Komise tudíž nepovažovala tyto neověřené údaje za spolehlivé. Pokud jde o třetí tvrzení, Komise uvedla, že nová oznamovací povinnost byla zavedena více než rok po skončení období šetření, a proto ji nelze v tomto případě použít k ověření údajů. V důsledku toho Komise stanovila obdrženou celkovou částku navráceného cla jako nadměrnou úlevu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(96)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení přepočetla Komise tuto výši subvence na vývozní obrat výrobku, který je předmětem šetření, u všech tří skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v průběhu období šetření jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(97)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Prominutí cel a daní z vyvážených výrobků

(98)

Komise zjistila, že skupiny HFCL, STL a MP Birla používaly v období šetření režim AAS. Tento režim byl napaden v řadě řízení o vyrovnávacím clu týkajících se Indie, včetně 28. až 55. bodu odůvodnění nařízení o GES, v 126. až 153. bodu odůvodnění nařízení o plochých za studena válcovaných výrobcích z korozivzdorné oceli (22) (dále jen „nařízení o SSCR“), 39. až 61. bodu odůvodnění nařízení o polyethylentereftalátu (23) (dále jen „nařízení o PET“) a 40. až 60. bodu odůvodnění nařízení o tyčích a prutech z nerezavějící oceli (24) (dále jen „nařízení o SSBR“).

(99)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v kapitole 4 FTP 2015–2020 a FTP 2023 a v kapitole 4 HOP 2015–2020 a HOP 2023.

(100)

Podle bodu 4.05 FTP 2023 mohou být licence pro předběžné povolení vydávány buď vyvážejícím výrobcům, nebo vyvážejícím obchodníkům spojeným s podpůrnými výrobci.

(101)

Licence pro předběžné povolení mohou být vydávány pro fyzický vývoz, pro dodávky meziproduktů, pro dodávky určitého zboží a pro domnělý vývoz.

(102)

Žadatelé musí požádat o licenci, která by umožnila bezcelní dovoz vstupů, přičemž objem těchto dovozů by neměl překročit objem vstupů pro výrobu vyvážených výrobků. Existují různé typy licencí, zejména následující:

(103)

Za prvé, licence založené na normách SION. Generální ředitelství zahraničního obchodu zveřejňuje odvětvové standardní normy vstupů a výstupů (SION). Normy SION předepisují množství vstupů potřebných k výrobě jednotky určitého výrobku. Normy SION stanovuje Výbor pro normy, což je meziresortní technický orgán složený z vědců a technických odborníků z dané oblasti. Normy SION se stanovují na základě informací předložených radami pro podporu vývozu, jinými orgány a výrobci příslušných výrobků.

(104)

Za druhé, licence založené na vlastním prohlášení nebo vlastní ratifikaci. Žadatelé mohou požádat o tento typ licencí, pokud nejsou k dispozici normy SION ani normy ad hoc, případně pokud jsou normy SION sice k dispozici, ale vývozce má v úmyslu použít ve výrobním procesu další vstupy. V takových případech se licence AAS na rozdíl od norem SION udělují na základě individuálních norem spotřeby žadatele. Žadatel předloží Výboru pro normy žádost ověřenou autorizovaným inženýrem, v níž uvede podrobnosti o vstupech, které má dovážet, a normy spotřeby dané společnosti pro tyto vstupy, ověřené autorizovaným účetním. Po přezkoumání a schválení Výborem pro normy jsou tyto normy zveřejněny jako normy ad hoc. V případě licencí založených na vlastní ratifikaci mohou regionální orgány vydávat licence AAS, aniž by normy musel ratifikovat Výbor pro normy. Tyto licence se však udělují pouze držitelům osvědčení z řad oprávněných hospodářských subjektů, což jsou obvykle zavedení vývozci s prokazatelnou historií. Žádost o licenci na základě vlastní ratifikace musí obsahovat osvědčení autorizovaného inženýra.

(105)

V licencích AAS je uveden dovozní příspěvek a vývozní povinnost. Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Žadatelé mohou žádat o licence, pokud se vývozní povinnost vztahuje na každý výrobek uvedený v licenci. Pokud pro vyvážený výrobek existují normy SION nebo normy ad hoc, mohou žadatelé požádat o licence, jejichž držitel může splnit vývozní povinnost vývozem jakékoli kombinace vyvážených výrobků uvedených v licenci.

(106)

Držitelé licence mají 12 měsíců na dovoz vstupů a 18 měsíců na vývoz vyrobených produktů. Indická vláda může na žádost držitele licence tyto lhůty prodloužit.

(107)

Pro účely ověření indickými orgány a podle kapitoly 4.51 HOP 2023 je držitel licence AAS ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží / zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (tzv. dodatek 4H). Pravdivost a správnost informací uvedených v dodatku 4H musí potvrdit externí autorizovaný účetní.

(108)

Indické právní předpisy zakazují, aby vývozní transakce, o které se žádá v rámci režimu AAS, mohly získat výhody v rámci režimu RoDTEP nebo DDS.

(109)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku používali licence založené na normách SION, vlastní prohlášení a licence založené na vlastní ratifikaci.

(110)

Komise dále zkoumala, zda indická vláda zavedla a uplatňuje účinný ověřovací systém nebo postup, který potvrzuje, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství.

(111)

Komise u několika licencí a několika vyvážených kabelů z optických vláken zkontrolovala přesnost norem SION a norem pro jednotlivé společnosti, aby bylo možné porovnat množství vstupů s vyváženými vyrobenými výrobky. Z ověření vyplynulo, že v několika případech se množství optických vláken stanovené v normách SION nebo v podnikových normách shodovalo s množstvím optických vláken stanoveným v kusovníku vyvážejícího výrobce. V jednom případě licence založené na podnikových normách však bylo množství stanovené v kusovníku přibližně o 89 % vyšší než množství stanovené v licenci. U ostatních vstupních materiálů existovaly významné odchylky. Například v jedné licenci založené na podnikových normách bylo množství stanovené v kusovníku pro vstupní materiál HDPE černá směs téměř o 2 500 % vyšší než množství stanovené v licenci. Vyvážející výrobci během inspekce na místě vysvětlili, že odchylky týkající se jiných vstupních materiálů než optických vláken byly způsobeny skutečností, že vyvážené výrobky uvedené v licenci představovaly ve skutečnosti koš velkého počtu skutečně vyrobených a vyvezených výrobků.

(112)

Šetření však ukázalo, že mechanismy popsané ve 111. bodě odůvodnění mají za cíl sladit objemy, ale neusilují o zajištění toho, že dovážené vstupy budou hmotně obsaženy ve vyváženém zboží.

(113)

Šetření dále odhalilo, že jen u několika málo licencí předložili vyvážející výrobci zařazení do vzorku indické vládě žádosti o uzavření těchto licencí poté, co společnosti nabyly dojmu, že již dosáhly vývozních závazků. Žádost obsahovala vyplněné dodatky 4H. Účelem dodatku 4H je uvést konsolidaci objemů dovážených vstupů a objemů vyváženého zboží. Vyvážející výrobci, kteří tyto dodatky 4H vyplnili, používali registr nákupů k evidenci vstupů, které byly dovezeny v rámci režimu AAS, a používali interní soubor pro sledování vývozu v rámci každé licence. V rámci režimu AAS musí držitel licence indické vlády porovnat množství dovážených výrobků s množstvím vyvážených výrobků pomocí norem předepsaných v licencích, které, jak je uvedeno v 103. a 104. bodě odůvodnění, mohly být založeny na normách SION, na vlastním prohlášení nebo na vlastní ratifikaci. Indická vláda však tyto licence dosud neuzavřela, a proto je formálně neověřila. U všech ostatních licencí neměli vyvážející výrobci k dispozici dodatky 4H. Protože vyvážející výrobci mají pouze omezený počet vyplněných dodatků 4H a indická vláda těchto několik málo vyplněných dodatků 4H neověřila, nebyla Komise schopna ověřit, zda indická vláda zavedla a uplatňuje systém nebo postup, který by potvrdil, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství.

(114)

Kromě toho jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku během inspekce na místě vysvětlil, že vyvážené výrobky se přiřazují ke konkrétní licenci v případě, že název takového výrobku na vývozní faktuře odpovídá koši výrobků, na který se licence vztahuje. To znamená, že přiřazování se neprovádí na základě toho, které skutečné šarže dovezených vstupů byly použity v daném vyváženém výrobku. Režim AAS proto nemůže zabránit situaci, kdy vyvážející výrobci ve výrobním procesu dovážené vstupy nahrazují vstupy vyrobenými v tuzemsku.

(115)

Další vyvážející výrobce zařazený do vzorku uvedl, že vstupy vyrobené v tuzemsku mají stejné vlastnosti jako dovážené vstupy, a proto by bylo nahrazení dovážených vstupů ve vyvážených kabelech z optických vláken vstupy vyrobenými v tuzemsku přijatelnou praxí. Šetření však ukázalo, že žádný vyvážející výrobce zařazený do vzorku nepožádal indickou vládu o povolení provádět v praxi takovéto nahrazování, které by v tomto ohledu vyžadovalo posouzení indickou vládou.

(116)

Šetření dále odhalilo, že indická vláda neprovedla ověření, dokud tři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku nepodaly konkrétní žádosti o ověření pro účely stávajícího antisubvenčního šetření. V důsledku toho indická vláda prověřila jednoho vyvážejícího výrobce ze skupiny STL a dva vyvážející výrobce ze skupiny MP Birla. Indická vláda neprovedla ověření skupiny HFCL.

(117)

Během inspekce indické vlády na místě předložila indická vláda své ověřovací zprávy týkající se tří vyvážejících výrobců uvedených ve 116. bodě odůvodnění. Tyto ověřovací zprávy byly datovány 10. prosince 2024, což byl jeden ze dnů inspekcí Komise na místě u indické vlády v rámci stávajícího antisubvenčního šetření. Během inspekce u indické vlády se Komise zeptala, zda indická vláda hodlá provést další šetření, na což indická vláda odpověděla, že nemá žádné další plány.

(118)

Pokud jde o postup ověřovacího procesu indické vlády, v jednom případě indická vláda informovala příslušného vyvážejícího výrobce e-mailem o inspekci na místě ve stejný den, kdy indická vláda tuto inspekci na místě provedla. Kromě toho byly důkazy dokládající příslušné informace, které měla indická vláda během své inspekce na místě ověřit, zaslány indické vládě až poté, co její inspekce na místě proběhla. V jiném případě došlo k tomu, že ačkoli indická vláda sdělila Komisi, že vyšetřovatel indické vlády po inspekci se společností nekomunikoval, důkazy, které indická vláda použila k vypracování ověřovací zprávy, obsahovaly snímky obrazovky pořízené 15 až 17 dní po inspekci indické vlády na místě.

(119)

Pokud jde o věcnou stránku, ověřovací zprávy neuváděly žádné důkazy na podporu skutečnosti, že vstupy, za které bylo dovozní clo prominuto, byly spotřebovány ve výrobním procesu vyvážených výrobků, ani že vyvážející výrobci sledovali to, zda jsou skutečné dovozy hmotně obsaženy ve skutečném vyváženém zboží. Nebyly rovněž předloženy žádné důkazy o tom, že by se ověření týkalo nahrazení dovážených vstupů vstupy vyráběnými v tuzemsku.

(120)

Z postupu a obsahu ověřovacího systému indické vlády popsaného ve 117. až 119. bodě odůvodnění proto vyplývá, že tento systém nebo postup nejsou pro zamýšlený účel účinné. Za prvé, indická vláda neuzavřela všechny licence AAS, a tudíž neověřila příslušné dovážené vstupy a vyvážené výrobky v možném rozsahu. Za druhé, indická vláda neprovedla inspekci na místě u všech vývozců, ale pouze u dvou ze tří, a to pouze na zvláštní žádost těchto vývozců s ohledem na probíhající řízení o vyrovnávacím clu. Za třetí, dokonce i z provedených ověřovacích postupů vyplynulo, že neexistují žádné důkazy o tom, že by si indická vláda skutečně vyžádala a kontrolovala důkazy, na nichž jsou založeny nezpracované údaje předložené danými vývozci.

(121)

Komise se rovněž snažila ověřit schopnost vyvážejících výrobců prokázat, že skutečně dovezené vstupy byly hmotně obsaženy ve výrobním procesu vyváženého zboží v jejich účetním systému.

(122)

Jedna skupina vyvážejících výrobců zařazená do vzorku nebyla schopna použít svůj interní systém ke sledování toho, zda dovezené vstupy jsou hmotně obsaženy ve vyvážených kabelech z optických vláken.

(123)

U dalších dvou skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku mohla Komise vzhledem k omezením interních systémů používaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku odebrat vzorek pouze u nevýznamného objemu dovážených vstupů a pokusit se jej vysledovat u vyváženého zboží. Proto tento ověřovací proces nepřinesl žádný reprezentativní výsledek.

(124)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že ověřovací systém indické vlády není schopen účinně a přiměřeně zajistit, že prominuté dovozní clo vztahující se k dovozu vstupů v rámci režimu AAS bylo skutečně použito při výrobě vyváženého výrobku. Stejně tak ani sami vyvážející výrobci zařazení do vzorku nebyli schopni prokázat, že dovážené vstupy byly použity při výrobě vyvážených výrobků. Vzhledem k tomu, že indická vláda uvedla, že nemá v úmyslu provádět další ověřování, Komise na svých závěrech trvá.

(125)

V souladu s předchozími případy a s ohledem na zjištění uvedená v předchozím oddíle je osvobození od dovozního cla v rámci tohoto režimu subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť promíjí příjmy z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřované vývozce, protože zlepšuje jejich likviditu.

(126)

Režim AAS navíc právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto režimu.

(127)

Režim AAS nelze v daném případě považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy II a III základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Jak je uvedeno v 110. až 124. bodě odůvodnění, indická vláda neuplatnila účinný a přiměřený systém ověřování ani postup potvrzování toho, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovávány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II body 4 a 5 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Kromě toho mají normy SION a normy pro společnosti bez ohledu na nedostatky uvedené v 111. bodě odůvodnění za cíl porovnat celková množství, ale nemohou představovat systém ověřování skutečné spotřeby, protože neumožňují zjistit, zda jsou při výrobě skutečných vyvážených výrobků skutečně dovážené vstupy nahrazeny vstupy domácími. S ohledem na přílohu II odst. 5 a přílohu III část II odst. 3 základního nařízení platí, že přestože indická vláda provedla ověření u dvou vyvážejících výrobců, tato ověření nepotvrdila, že by ve vyváženém zboží byly použity skutečně dovezené vstupy.

(128)

Uvedený režim je proto napadnutelný.

(129)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda nesouhlasila se závěrem Komise ohledně účinnosti ověřovacího systému indické vlády. Indická vláda zejména uvedla, že Komise by neměla vyvozovat negativní závěry ze skutečnosti, že o ověření požádali vyvážející výrobci.

(130)

Komise uvedla, že 116. bod odůvodnění pouze konstatuje skutečnost, že indická vláda neprovedla žádné ověření až do obdržení žádostí vyvážejících výrobců o ověření pro účely tohoto antisubvenčního šetření. Závěr Komise ohledně účinnosti ověřovacího systému se na této skutečnosti nezakládal a podrobně byl vyvozen ve 120. bodě odůvodnění na základě argumentů uvedených ve 117. až 119. bodě odůvodnění. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(131)

Vzhledem k výše uvedenému závěru o režimu AAS představuje celková částka prominutého cla napadnutelnou subvenci v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem ii) základního nařízení. Poplatky za podání žádosti, které zaplatili vyvážející výrobci, byly odečteny.

(132)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise tyto výše obdržené subvence na celkový vývozní obrat výrobku, který je předmětem šetření, u každého vyvážejícího výrobce v průběhu období šetření jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(133)

Po poskytnutí konečných informací skupina HFCL a indická vláda (jejichž argumenty podpořila skupina STL) nejprve tvrdily, že v souladu se zprávou Odvolacího orgánu WTO ve věci EU-PET (Pákistán) (25) musí Komise stanovit nadměrnou úlevu na základě záznamů vyvážejících výrobců, a to i v případě, že Komise shledá ověřovací systém indické vlády neúčinným. Za druhé, skupina HFCL odkázala na Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a tvrdila, že lze napadnout pouze nadměrné prominutí dovozních poplatků a že dovoz může být nahrazen vstupy na domácím trhu se stejnou kvalitou a vlastnostmi, a předložila číselné údaje na podporu tvrzení, že v případě skupiny HFCL nedošlo k nadměrné úlevě. Za třetí, skupina HFCL rovněž tvrdila, že na základě zprávy Odvolacího orgánu WTO ve věci EU-PET (Pákistán) měla Komise pro výpočet, zda došlo k nadměrné úlevě, použít dostupné údaje, zejména pokud jde o analýzu sledovatelnosti provedenou během inspekce na místě, kusovník získaný během inspekce na místě a údaje předložené skupinou HFCL v odpovědi na druhé písemné upozornění na nedostatky týkající se minimální spotřeby optických vláken pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

(134)

Komise uvedla, že za účelem stanovení napadnutelné částky založila své závěry na skutečnostech ověřených během šetření. Komise v souladu s přílohou II bodem 6 základního nařízení posoudila, zda byly dovezené vstupy fyzicky začleněny do vyváženého výrobku. Za tímto účelem a jak je popsáno ve 110. až 124. bodě odůvodnění výše, Komise na základě kusovníků a schopností vysledovat účetní systémy vyvážejících výrobců zařazených do vzorku posoudila mimo jiné ověřovací systém, potenciální nahrazení dovozu domácími výrobky, receptury uvedené v licencích. Komise proto použila skutečnosti shromážděné během šetření, aby zjistila, zda dovážené vstupy byly fyzicky začleněny do vyvážených výrobků. Závěry (127. bod odůvodnění výše) byly takové, že neexistují žádné důkazy o tom, že dovoz byl fyzicky začleněn do vyváženého výrobku, a v důsledku toho Komise dospěla k závěru, že nadměrné prominutí cla bylo v tomto případě celkovou částkou dovozního cla, které bylo prominuto. Komise konstatuje, že podobný závěr byl učiněn v případě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli. Kromě toho, jak již bylo vysvětleno v tomto bodě odůvodnění, Komise nadměrnou úlevu napadla. Komise rovněž zkoumala otázku nahrazování ve 115. bodě odůvodnění výše. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(135)

Po poskytnutí konečných informací skupina HFCL tvrdila, že Komise nebyla konzistentní, pokud jde o zjištění v jejích předchozích případech v návaznosti na zprávu Odvolacího orgánu WTO ve věci EU-PET (Pákistán). Skupina HFCL zejména uvedla, že v případě PET (Indie) vypočítala Komise nadměrné úlevy jako rozdíl mezi skutečnou spotřebou a normami SION. Skupina HFCL dále tvrdila, že zjištění Komise v případě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli nejsou v daném případě relevantní, neboť v případě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli i) neexistovala úzká souvislost mezi dováženými vstupy a vyváženými výrobky; ii) dovezené materiály mohly být použity i v jiných výrobcích než ve výrobku, který je předmětem šetření, a iii) nebyly předloženy žádné důkazy o výpočtu nadměrné úlevy.

(136)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Stejně jako v případě PET (Indie) a plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli Komise vypočítala nadměrné úlevy, jak je vysvětleno výše ve 134. bodě odůvodnění. Podobně jako v případě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, kde nemohla zjistit souvislost mezi dováženými vstupy a vyváženými výrobky, Komise na základě skutečností shromážděných během šetření nenašla důkazy o tom, že dovážené vstupy byly fyzicky začleněny do vyvážených výrobků. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(137)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režim předběžného povolení

(138)

Komise zjistila, že v období šetření všechny tři skupiny zařazené do vzorku využívaly režim DDS. Tento režim byl již napaden v řadě řízení o vyrovnávacím clu týkajících se Indie, včetně 92. až 116. bodu odůvodnění nařízení o GES, 154. až 173. bodu odůvodnění nařízení o SSCR, 103. až 132. bodu odůvodnění nařízení o litině s kuličkovým grafitem (26) (dále jen „nařízení o SGCI“), 39. až 61. bodu odůvodnění nařízení o polyethylentereftalátu (27) (dále jen „nařízení o PET“) a 61. až 76. bodu odůvodnění nařízení o tyčích a prutech z nerezavějící oceli (28) (dále jen „nařízení o SSBR“).

(139)

Právním základem použitelným během období šetření byl dokument Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 (29) (dále jen „pravidla pro DDS z roku 1995“) ve znění z roku 2006 (30), který byl poté nahrazen dokumentem Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 2017 (31), dále jen „pravidla pro DDS z roku 2017“), jenž vstoupil v platnost dne 1. října 2017.

(140)

Vláda provedla několik změn včetně sazeb prostřednictvím oznámení č. 95/2018 a oznámení č. 07/2020. Pro výrobek, který je předmětem šetření, činila sazba DDS během období šetření 1 % hodnoty FOB vyvážených kabelů z optických vláken.

(141)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník, který vyváží způsobilé výrobky.

(142)

V rámci tohoto režimu má jakákoli společnost vyvážející způsobilé výrobky nárok obdržet částku odpovídající procentnímu podílu deklarované hodnoty FOB vyvezeného výrobku.

(143)

Jak již bylo stanoveno v nařízeních Komise uvedených ve 138. bodě odůvodnění výše a jak vyplývá z oddílů 2 a 3 pravidel pro DDS z roku 2017, aby mohla společnost využít tohoto režimu, musí vyvážet. Vývozce musí při zadávání údajů o zásilce na celním portálu uvést, že vyvážený výrobek spadá do režimu DDS. Částka DDS je pak neodvolatelně stanovena v okamžiku, kdy indická vláda vystaví přepravní doklad, na jehož základě pak bude částka DDS vyplacena vývozci.

(144)

Indické právní předpisy nevyžadují, aby se na vývozce žádajícího o režim DDS vztahovala povinnost zaplatit clo z dovozu surovin nezbytných k výrobě vyváženého výrobku. Částka DDS může být de facto použita pro jakékoli účely.

(145)

Indické právní předpisy umožnily společnostem žádat o výhody v rámci režimů DDS a RoDTEP pro stejnou vývozní transakci. V takovém případě však společnosti nemohly tyto vývozní transakce nárokovat v rámci režimu AAS.

(146)

Během inspekce u indické vlády se Komise zeptala, zda indická vláda hodlá provést další šetření, na což indická vláda odpověděla, že nemá žádné další plány.

(147)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Částka DDS je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Nadto částka DDS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(148)

Sazba DDS u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni I) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není nutně spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství. A konečně pak indická vláda neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(149)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda (jejíž argumenty podpořila skupina STL) nesouhlasila se závěrem Komise, pokud jde o ověřovací systém, a tvrdila, že režim DDS není napadnutelnou subvencí. Indická vláda zejména uvedla, že její ověřovací systém je spolehlivý, a odkázala na různá platná pravidla, včetně pravidel pro DDS z let 1995 a 2017.

(150)

Komise uvedla, že indická vláda nepředložila nové důkazy, pokud jde o ověřovací systém, aby zpochybnila závěry Komise. Tato zjištění (že režim DDS je napadnutelnou subvencí a že jeho ověřovací systém je neúčinný) jsou v souladu s faktickými závěry, k nimž se dospělo i v předchozích případech, jako jsou PET a ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(151)

Vyplacení ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci závisí na vývozní výkonnosti, a proto je tento režim považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že indická vláda odpověděla Komisi, že nemá v úmyslu provádět další šetření, Komise na svých závěrech trvala.

(152)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(153)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí z hlediska výhody poskytnuté příjemci, která byla zjištěna během období šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku musí indická vláda zaplatit částku DDS, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné částka DDS, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, je indická vláda povinna poskytnout subvenci.

(154)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti považovala Komise za vhodné posoudit výhodu v rámci DDS jako součet částek DDS získaných z vývozních transakcí uskutečněných v rámci tohoto režimu během období šetření. Komise vzala v úvahu částky DDS získané za všechny vývozní transakce výrobku, který je předmětem šetření.

(155)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda (jejíž argumenty podpořila skupina STL) tvrdila, že v souladu se zprávou Odvolacího orgánu WTO ve věci EU-PET (Pákistán) musí Komise stanovit nadměrnou úlevu na základě záznamů vyvážejících výrobců, a to i v případě, že Komise shledá ověřovací systém indické vlády neúčinným. Indická vláda dále tvrdila, že v tomto případě nedošlo k žádným nadměrným úlevám.

(156)

Komise uvedla, že vyvážející výrobci nepředložili důkazy o tom, že zaplatili clo za dovezené vstupy fyzicky začleněné do vyváženého výrobku, za který byla obdržena částka navraceného cla. V důsledku toho Komise považovala za vhodné stanovit obdrženou celkovou částku navráceného cla jako nadměrnou úlevu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(157)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise tyto výše subvence na celkový vývozní obrat výrobku, který je předmětem šetření, u každého vyvážejícího výrobce v průběhu období šetření jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(158)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režim navracení cla

(159)

Komise zjistila, že skupiny HFCL a STL během období šetření využívaly režim EPCGS. Tento režim byl již napaden v řadě řízení o vyrovnávacím clu týkajících se Indie, včetně 79. až 90. bodu odůvodnění nařízení o GES, 174. až 189. bodu odůvodnění nařízení o SSCR, 82. až 93. bodu odůvodnění nařízení o PET a 86. až 102. bodu odůvodnění nařízení o SGCI.

(160)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 2015–2020, v kapitole 5 dokumentu FTP 2023 a rovněž v kapitole 5 příručky HOP 2015–2020 a v kapitole 5 příručky HOP 2023.

(161)

Pro toto opatření jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(162)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je způsobilým společnostem umožněno dovážet kapitálové statky (nové i použité kapitálové statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Jak se požaduje v odst. 5.01 písm. b) a odst. 5.04 písm. a) FTP 2023, vývozní povinnost vyžaduje, aby příjemce do šesti let od data vydání licence vyvezl vyrobené zboží, na které byla licence vydána, v množství, které odpovídá šestinásobku cla, daní a poplatků ušetřených na dovezeném výrobním statku. Podle FTP 2015–2020 a FTP 2023 mohou být kapitálové statky dováženy v rámci režimu EPCGS při celní sazbě 0 %. Vývozní povinnost, která představuje šestinásobek ušetřeného cla, musí být splněna během období maximálně šesti let.

(163)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť toto snížení cla snižuje příjmy indické vlády z cla, které by byly jinak splatné. Nadto snížení cla vývozce zvýhodňuje, protože ušetřením cla při dovozu se zlepšuje jeho likvidita.

(164)

Režim EPCGS navíc právně závisí na vývozní výkonnosti, neboť tyto licence nelze získat bez závazku k vývozu. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(165)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v písmeni i) přílohy I základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě výrobků určených na vývoz.

(166)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených kapitálových statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v daném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba (32) v Indii v průběhu období šetření.

(167)

Po poskytnutí konečných informací Komise v důsledku tvrzení skupiny MP Birla uvedeného v 55. bodě odůvodnění změnila referenční komerční úrokovou sazbu, jak je uvedeno výše v 56. bodě odůvodnění.

(168)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky, které společnostem vznikly v souvislosti se získáním subvence, odečteny od celkové částky subvence, pokud o ni bylo požádáno.

(169)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat výrobku, který je předmětem šetření, v průběhu období šetření jakožto vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(170)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režim podpory vývozu kapitálových statků

(171)

Komise zjistila, že všechny tři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku využívaly v období šetření režim IGCRS.

(172)

Tento režim byl poprvé zaveden v roce 1996 (33) a v roce 2016 (34), v roce 2017 (35) a v roce 2022 (36) prošel zásadními změnami (dále jen „pravidla pro IGCRS z roku 2022“).

(173)

Tento režim je k dispozici výrobcům, poskytovatelům výstupních služeb a všem dovozcům, kteří používají příslušné dovezené zboží pro zamýšlené konečné použití.

(174)

Způsobilé dovozy a hranice pro zamýšlené konečné použití jsou uvedeny v tabulce v oznámení 50/2017-Customs. Indická vláda během inspekce Komise uvedla, že společnosti dovážející zboží pro obchodní účely nebudou způsobilé.

(175)

Tento program umožňuje způsobilým společnostem získat snížení cla na dovážené vstupy a kapitálové statky. Snížené sazby jsou stanoveny v oznámeních o osvobození vydaných podle odstavce 1 paragrafu 25 celního zákona z roku 1962.

(176)

Společnosti, které mají zájem využít sníženou sazbu, musí podat žádost prostřednictvím celního portálu. Pokud jsou žadateli výrobci, požadované informace v žádosti zahrnují mimo jiné vyráběné výrobky a zamýšlené použití dováženého zboží ve výrobním procesu. Žadatelé musí rovněž poskytnout finanční záruku ve formě záruky za kontinuitu. Aby žadatelé mohli využít sníženou sazbu dovozního cla, měli by při podání dovozního celního prohlášení na dovážené zboží uvést své identifikační číslo a údaje o záruce za kontinuitu.

(177)

Způsobilé společnosti musí vést záznamy o použití dovezeného zboží a předkládat celním orgánům měsíční výkazy o jeho spotřebě. Pokud není dovezené zboží použito tak, jak je uvedeno, nebo pokud dojde k jakýmkoli nesrovnalostem, mohou celní orgány vymáhat rozdíl mezi zaplaceným sníženým dovozním clem a standardní celní sazbou.

(178)

Dovezené zboží může být použito jak pro výrobu vyvážených výrobků, tak pro výrobky určené ke spotřebě na domácím trhu.

(179)

Režim IGCRS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Toto snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť promíjí příjmy z cla, které by bylo jinak splatné, a poskytuje výhodu, neboť zlepšuje likviditu příjemců.

(180)

Režim IGCRS je rovněž považován za specifický, protože jeho způsobilost je zákonem omezena – například tabulkou v oznámení 50/2017-Customs, jak je uvedeno v 173. a 174. bodě odůvodnění výše, na určité dovozce, a proto je napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(181)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení na základě nezaplacených cel z dováženého zboží. V případě použití režimu IGCRS při nákupu dovezených kapitálových statků bylo nezaplacené clo z dovážených kapitálových statků rozloženo na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v dotčeném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba (37) v Indii v průběhu období šetření.

(182)

Po poskytnutí konečných informací Komise v důsledku tvrzení skupiny MP Birla uvedeného v 55. bodě odůvodnění změnila referenční komerční úrokovou sazbu, jak je uvedeno výše v 56. bodě odůvodnění.

(183)

Po poskytnutí konečných informací vznesla skupina MP Birla tvrzení uvedené v 59. bodě odůvodnění rovněž ve vztahu k režimu IGCRS. Komise ho zamítla ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v 60. až 62. bodě odůvodnění pro režim M-SIPS.

(184)

Skupiny STL a MP Birla tento režim využívaly rovněž k podpoře výroby vstupních materiálů. Komise proto rozdělila příslušnou výši výhody mezi výrobce vláken z optických kabelů a následně ji použila při výpočtu výše napadnutelné subvence na základě metody popsané v 181. bodě odůvodnění výše.

(185)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise tyto výše subvence na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku příslušných vyvážejících výrobců v období šetření jako vhodný jmenovatel.

(186)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režim dovozu zboží se zvýhodněnou celní sazbou

(187)

Komise zjistila, že skupina STL v období šetření využívala režimy podpory poskytované státem Maháráštra.

(188)

Právním základem platným v období šetření byla politika státu Maháráštra v oblasti elektroniky z roku 2016 a soustava režimů pobídek z roku 2019 (38).

(189)

Způsobilé jsou výrobní podniky, rozsáhlá průmyslová odvětví a megaprojekty a ultra-megaprojekty. Tyto režimy jsou otevřeny určitým odvětvím včetně návrhu a výroby elektronických systémů a výroby polovodičů. Investice navržené skupinou STL splňovaly požadavky na megaprojekty.

(190)

Politika státu Maháráštra v oblasti elektroniky z roku 2016 zahrnuje několik podpůrných programů, jako jsou subvence na energetické tarify, investiční subvence, refundace příspěvku zaměstnavatele na státní pojištění zaměstnanců nebo refundace různých cel a daní.

(191)

Před provedením investice musí společnosti podat žádost státu Maháráštra.

(192)

Pokud je tato žádost schválena, zašle stát Maháráštra žadateli dopis nazvaný „osvědčení o způsobilosti“, v němž jsou uvedeny způsobilé režimy a částky, o které může žadatel žádat. V případě megaprojektů může stát Maháráštra žadateli nabídnout individualizované subvence na základě režimů podpory uvedených ve 190. bodě odůvodnění.

(193)

Jakmile stát Maháráštra zašle žadateli osvědčení o způsobilosti, musí žadatel předložit jednotlivé žádosti o platbu pro každý z nabízených režimů subvencí, ale ne nutně pro všechny.

(194)

Režimy státu Maháráštra představují subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Výplaty jsou finančními příspěvky státu Maháráštra vzhledem k tomu, že stát Maháráštra provádí přímý převod danému příjemci. Tyto platby navíc přinášejí výhodu, protože příjemce dostává náhradu za část provedené investice.

(195)

Tyto režimy se rovněž považují za specifické, neboť jejich způsobilost je omezena – jak je vysvětleno v 189. bodě odůvodnění – na společnosti investující ve státě Maháráštra, a proto jsou napadnutelné podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení. V oddíle 2.3 soustavy režimů pobídek státu Maháráštra na rok 2019 se dále uvádí, že vláda státu určila 15 „hlavních“ odvětví s cílem nasměrovat průmyslový rozvoj do nově vznikajících odvětví pokročilých technologií. Velmi rozsáhlé projekty, například ty, které lze označit za „megaprojekty“, navíc mohou využívat individualizované pobídky státu Maháráštra. Komise proto shledala, že režim je napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(196)

Po poskytnutí konečných informací skupina STL tvrdila, že režim není specifický. Podle skupiny STL tomu tak bylo proto, že orgánem poskytujícím podporu byl stát Maháráštra a pobídky byly dostupné téměř všem výrobním společnostem ve státě Maháráštra, pokud splňovaly objektivní kritéria, která měla hospodářskou povahu a byla horizontálně použitelná, v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Skupina STL upřesnila, že po dosažení určitých prahových hodnot pro investice ve státě Maháráštra je způsobilost pro financování automatická po předložení žádosti. Skupina STL zejména nakonec nepožádala o režimy, u nichž nedosáhla požadované prahové hodnoty pro investice.

(197)

Komise uvedla, že aniž je dotčena možnost, zda byl režim specifický na základě zeměpisné působnosti, byl režim stále považován za specifický, protože nebyl dostupný pro všechna odvětví. Komise uvedla, že seznam odvětví, na která se tento režim vztahuje, nezahrnuje například celé odvětví zemědělské prvovýroby (způsobilé bylo pouze zpracování zemědělsko-potravinářských produktů (39)). Komise dále uvedla, že poskytnuté výhody nebyly automatické ani předem stanovené. Jak je uvedeno výše ve 192. bodě odůvodnění, stát Maháráštra může u megaprojektů – jak byla investice skupiny STL klasifikována – „zvažovat poskytnutí individualizovaného balíčku pobídek případ od případu, nakolik to považuje za nezbytné“ (40). Během inspekce na místě, kterou provedla Komise, skupina STL potvrdila, že její projekt byl klasifikován jako megaprojekt a že jí byly takové individualizované výhody nabídnuty. Proto skutečnost, že pobídky byly přizpůsobeny megaprojektům, jako je projekt STL, potvrdila, že výhoda skutečně podléhala diskreční pravomoci, a nebyla automatická, jak společnost tvrdí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(198)

Šetřením bylo zjištěno, že skupina STL využívala subvence na energetické tarify, investiční subvence a refundaci příspěvku zaměstnavatele na státní pojištění zaměstnanců u investic do výroby kabelů z optických vláken, skleněných předlisků (předcházející vstup pro výrobu optických vláken) a optických vláken (předcházející vstup pro výrobu kabelů z optických vláken).

(199)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě částky, kterou stát Maháráštra poskytl příjemcům. U subvencí spočívajících v investičních subvencích byla celková částka rozložena na období, které odráží běžnou dobu odpisů těchto kapitálových statků v daném odvětví. Komise stanovila, že příjemce subvence získává výhodu v okamžiku, kdy příjemcům vznikl nárok na dané částky na základě osvědčení o způsobilosti obdržených od státu Maháráštra. U investičních subvencí byla vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba (41) v Indii v průběhu období šetření.

(200)

Po poskytnutí konečných informací Komise v důsledku tvrzení skupiny MP Birla uvedeného v 55. bodě odůvodnění změnila referenční komerční úrokovou sazbu, jak je uvedeno výše v 56. bodě odůvodnění.

(201)

Skupina STL využívala tento režim rovněž k podpoře výroby vstupních materiálů. Komise proto rozdělila příslušnou výši výhody mezi výrobce vláken z optických kabelů a následně ji použila při výpočtu výše napadnutelné subvence na základě metody popsané v 199. bodě odůvodnění.

(202)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na obrat výrobku, který je předmětem šetření, v průběhu období šetření, protože společnosti používaly tato aktiva pouze k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a protože subvence nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(203)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režimy státu Maháráštra

(204)

Komise zjistila, že skupina HFCL v období šetření využívala režimy podpory poskytované státem Telangána.

(205)

Právním základem platným během období šetření byla politika státu Telangána v oblasti elektroniky z roku 2016 (42).

(206)

Způsobilost je podle oddílu 6.2 dokumentu Politika státu Telangána v oblasti elektroniky z roku 2016 omezena na odvětví elektroniky ve státu Telangána. Strana 11 téhož dokumentu definuje odvětví elektroniky jako elektronické výrobky, elektronické výrobní služby, polovodiče a VLSI design a elektronické součástky.

(207)

Politika státu Telangána v oblasti elektroniky z roku 2016 zahrnuje několik režimů podpory, jako jsou například investiční subvence, úrokové subvence, subvence na energii, subvence na dopravu nebo refundace různých daní a cel.

(208)

Před provedením investice musí společnosti podat žádost státu Telangána.

(209)

Pokud je tato žádost schválena, zašle stát Telangána žadateli dopis nazvaný „schvalovací nebo nabídkový dopis“, v němž jsou uvedeny způsobilé režimy a částky, o které může žadatel žádat. V případě megaprojektů může stát Telangána žadateli nabídnout individualizované subvence na základě režimů podpory uvedených ve 207. bodě odůvodnění.

(210)

Jakmile stát Telangána zašle žadateli schvalovací nebo nabídkový dopis, musí žadatel předložit jednotlivé žádosti o platbu pro každý z nabízených režimů subvencí, ale ne nutně pro všechny.

(211)

Režimy státu Telangána představují subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Výplaty jsou finančními příspěvky státu Telangána vzhledem k tomu, že stát Telangána provádí přímý převod danému příjemci. Kromě toho tyto výplaty přinášejí výhodu, protože příjemci hradí část investice, kterou provedl, stát.

(212)

Tyto režimy se považují za specifické, neboť jejich způsobilost je omezena – jak je vysvětleno v 206. bodě odůvodnění – na společnosti investující ve státě Telangána, a proto jsou napadnutelné podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Kromě toho je způsobilost pro tento režim omezena, jak je vysvětleno ve 206. bodě odůvodnění, na výrobce působící v odvětví elektroniky. Velmi rozsáhlé projekty, například ty, které lze označit za „megaprojekty“, navíc mohou využívat individualizované pobídky státu Telangána. Komise proto shledala, že režim je napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(213)

Šetření odhalilo, že skupina HFCL využívala investiční subvence, úrokové subvence, vrácení kolkovného a subvence na energie.

(214)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě částky, kterou stát Telangána poskytl příjemcům. Komise stanovila, že příjemce subvence získává výhodu v okamžiku, kdy mu vznikl nárok na dané částky na základě dopisu obdrženého od státu Telangána.

(215)

U subvencí spočívajících v investičních subvencích byla celková částka rozložena na období, které odráží běžnou dobu odpisů těchto kapitálových statků v daném odvětví. Vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba (43) v Indii v průběhu období šetření.

(216)

Po poskytnutí konečných informací Komise v důsledku tvrzení skupiny MP Birla uvedeného v 55. bodě odůvodnění změnila referenční komerční úrokovou sazbu, jak je uvedeno výše v 56. bodě odůvodnění.

(217)

Kromě toho Komise odhalila a opravila administrativní chybu ve výpočtu.

(218)

Skupina HFCL využívala tento režim rovněž k podpoře výroby vstupních materiálů. Komise proto rozdělila příslušnou výši výhody mezi výrobce vláken z optických kabelů a následně ji použila při výpočtu výše napadnutelné subvence na základě metody popsané v 214. bodě odůvodnění.

(219)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Programy státu Telangána

(220)

Komise zjistila, že skupina MP Birla v období šetření využívala režimy podpory poskytované státem Madhjapradéš.

(221)

Právním základem platným v období šetření byla politika podpory průmyslu z roku 2014 ve znění z října 2019 (44). Účelem této politiky bylo podpořit průmyslové investice a tvorbu pracovních míst ve státě Madhjapradéš formou vracení daní a zároveň vybrat podíl z dodatečných daňových příjmů vzniklých na základě dané investice.

(222)

Způsobilé jsou společnosti, které působí v jiných odvětvích než v odvětvích uvedených v oddíle 5.2.1 dokumentu Politika podpory průmyslu z roku 2014 a které budou investovat ve státě Madhjapradéš za účelem založení nových výrobních jednotek, zvýšení kapacity, diverzifikace své výroby nebo modernizace technického vybavení.

(223)

Společnosti musí podat žádost státu Madhjapradéš. Pokud je tato žádost schválena, zašle stát Madhjapradéš žadateli dopis nazvaný „schvalovací dopis“, v němž jsou uvedeny způsobilé režimy a částky, které může žadatel získat.

(224)

Politika podpory průmyslu z roku 2014 zahrnuje několik režimů podpory v závislosti na hodnotě investic a odvětví činnosti, přičemž společnosti mohly využívat různá podpůrná opatření.

(225)

Projekty na zvýšení kapacity, které realizovala skupina MP Birla, byly klasifikovány jako velkokapacitní průmyslové jednotky, které měly výhodu z plateb od státu Madhjapradéš prostřednictvím vracení různých daní.

(226)

Režimy státu Madhjapradéš představují subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Výplaty jsou finančními příspěvky státu Madhjapradéš vzhledem k tomu, že stát Madhjapradéš provádí přímý převod danému příjemci. Kromě toho tyto výplaty přinášejí výhodu, protože příjemci hradí část investice, kterou provedl, stát.

(227)

Režim se považuje za specifický, protože stát vybírá investiční projekty ze všech odvětví, ale některá jsou vyloučena, jak je uvedeno ve 222. bodě odůvodnění, takže režim není obecně dostupný. Tento režim je proto napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho je jeho způsobilost omezena na společnosti investující ve státě Madhjapradéš, jak je uvedeno v 222. bodě odůvodnění, a je proto napadnutelný podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(228)

Po poskytnutí konečných informací skupina MP Birla tvrdila, že kritéria způsobilosti tohoto režimu jsou obecná a vztahují se na všechny investory splňující kritéria, zatímco odvětví nezpůsobilá pro pobídky v rámci tohoto režimu byla vyloučena z důvodů veřejného pořádku, jako je ochrana životního prostředí, veřejné zdraví a veřejná mravnost. Podle skupiny MP Birla nebyla tato vyloučení svévolná, ale byla založena na legitimních cílech veřejné politiky odůvodněných článkem XX Všeobecné dohody o clech a obchodu.

(229)

Komise za prvé uvedla, že odvětví vyloučená z režimu zahrnovala rovněž „činnosti související s obchodováním a službami“. To ukázalo, že důvodem pro vyloučení některých odvětví nebyly pouze aspekty veřejného pořádku, jako je ochrana životního prostředí, veřejné zdraví a veřejná mravnost. Za druhé, Komise poznamenala, že v bodě 19 přílohy B dokumentu Politika podpory průmyslu z roku 2014 jsou uvedena odvětví, která nejsou pro režim způsobilá: „Všechna průmyslová odvětví občas deklarovaná národními vládními institucemi“. To ukázalo, že odvětví vyloučená z režimu – a v důsledku toho i odvětví způsobilá v rámci režimu – závisela na diskrečním rozhodnutí státu Madhjapradéš. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(230)

Šetření ukázalo, že společnosti BCL a VTL měly prospěch z vrácení daně popsaného ve 225. bodě odůvodnění.

(231)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě částky, kterou stát Madhjapradéš poskytl příjemcům. U subvencí spočívajících v investičních subvencích byla celková částka rozložena na období, které odráží běžnou dobu odpisů těchto kapitálových statků v daném odvětví. Skupině MP Birla vznikl nárok na danou částku až po obdržení jednotlivých ročních splátek, neboť nebyla předem informována o výši ročních splátek kromě celkové částky schválené státem Madhjapradéš. Komise proto stanovila, že skupina MP Birla získává výhodu v okamžiku, kdy příjemci obdrží částky vyplývající ze schvalovacího dopisu obdrženého od státu Madhjapradéš. U investičních subvencí byla vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba (45) v Indii v průběhu období šetření.

(232)

Po poskytnutí konečných informací Komise v důsledku tvrzení skupiny MP Birla uvedeného v 55. bodě odůvodnění změnila referenční komerční úrokovou sazbu, jak je uvedeno výše v 56. bodě odůvodnění.

(233)

Po poskytnutí konečných informací skupina MP Birla tvrdila, že výhoda vypočtená pro společnost VTL v rámci tohoto režimu zahrnovala subvence související s prvním rozšířením společnosti, které byly do období šetření plně odepsány. Kromě toho skupina MP Birla tvrdila, že na subvence obdržené v souvislosti s budovami byla použita nesprávná doba odpisů. A konečně skupina MP Birla tvrdila, že Komise zohlednila určité částky, jež neměly být součástí výpočtu.

(234)

Komise považovala všechna tři tvrzení za odůvodněná a výpočty odpovídajícím způsobem upravila. Po přijetí prvních dvou tvrzení, a to započtením částek souvisejících s prvním rozšířením a uplatněním správné doby odpisů budov, nevyžadovalo poslední tvrzení žádnou další úpravu výpočtu výhody.

(235)

Komise dále odhalila a opravila administrativní chybu ve výpočtu sazby subvence společnosti BCL v rámci tohoto režimu.

(236)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na obrat výrobku, který je předmětem šetření, v průběhu období šetření, protože společnosti získaly tyto subvence, pokud jde o aktiva, pouze k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a protože subvence nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(237)

Sazba subvence zjištěná s ohledem na výše popsaný režim během období šetření u skupin společností zařazených do vzorku činí:

Režimy státu Madhjapradéš

(238)

Ačkoli se úřední statistiky dovozu vykazují v kilogramech, Komise se domnívala, že tato jednotka není vhodná pro řádné měření dotčených objemů. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví obvykle nepoužívá jako hlavní objemový ukazatel hmotnost, ale délku. Lze měřit buď délku kabelu (kilometry kabelu), nebo celkovou délku vláken v nich obsažených (kilometry vlákna). Během antidumpingového šetření dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Číny (46) i během samostatného antidumpingového šetření dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Indie měla Komise za to, že nejvhodnější měrnou jednotkou je kilometr kabelu. Stejný přístup byl použit i při tomto šetření.

(239)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo čtrnáct výrobců nebo skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(240)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 1,7 milionu km kabelu. Komise tento údaj určila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou přímé informace poskytnuté třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku, pěti dalšími výrobci v Unii podporujícími podnět a informace o trhu u zbývajících výrobců. Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku.

(241)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie (využití pro vlastní spotřebu).

(242)

Komise zjistila, že 9 až 13 % výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku bylo během posuzovaného období určeno k využití pro vlastní spotřebu. Kabely byly v tomto případě dodávány v rámci stejné společnosti nebo skupin společností pro další následné zpracování, zejména pro výrobu kabelů vybavených konektory.

(243)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(244)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se optických vláken a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(245)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; růst; objem vývozu a vývozní ceny; ziskovost; návratnost investic; peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(246)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie (47). Těmito ukazateli jsou: výroba; kapacita, využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita; mzdy; schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(247)

Komise určila spotřebu v Unii na základě prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie stanoveného žadatelem a údajů o dovozu z Indie určených v souladu s metodikou popsanou v oddíle 4.5.1.

(248)

Dovoz z jiných třetích zemí byl stanoven na základě údajů Eurostatu. Vzhledem k tomu, že Eurostat uvádí dovoz dotčeného výrobku v kg, byl dovoz přepočten na kilometry kabelu v souladu s 238. bodem odůvodnění za použití stejného faktoru převodu, který byl použit pro indické vyvážející výrobce.

(249)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v kilometrech kabelu)

(250)

Celková spotřeba v Unii, včetně volného a závislého trhu, se mezi lety 2020 a 2021 zvýšila o 16 % z přibližně 2,4 milionu kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 2,7 milionu kilometrů kabelů v roce 2021. Mezi rokem 2022 a obdobím šetření se snížila přibližně o 4 % na přibližně 2,5 milionu kilometrů kabelů. Nárůst spotřeby v roce 2021 lze vysvětlit obnovením poptávky po jejím narušení v důsledku pandemie COVID-19.

(251)

Závislým trhem je použití kabelů z optických vláken v řešeních konektivity nabízených společnostmi, včetně kabelů vybavených konektory. Tento objem představoval 9 % celkové spotřeby v Unii během období šetření. Závislý prodej zaznamenal v průběhu posuzovaného období nárůst o 45 %.

(252)

Spotřeba na volném trhu se vyvíjela v souladu s celkovou spotřebou v Unii. V roce 2021 se zvýšila o 15 %, následoval její pokles o 9,5 % v roce 2022 a nárůst v období šetření o 5,7 %. Od roku 2020 do období šetření došlo k nárůstu o 1 %.

(253)

Komise objem dovozu z Indie stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku. Jak je uvedeno v 238. bodě odůvodnění, použitou měrnou jednotkou byly kilometry kabelu. Na základě těchto skutečností představoval objem dovozu z Indie v období šetření 113 % celkového dovozu vykázaného Eurostatem za stejné období.

(254)

Podíl celkového dovozu z Indie na trhu byl stanoven podle objemu dovozu v porovnání s objemem celkové spotřeby na volném trhu, který je uveden v tabulce 1.

(255)

Subvencovaný dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v kilometrech kabelu) a podíl na trhu

(256)

Subvencovaný dovoz z Indie se v posuzovaném období výrazně zvýšil z 64 155 km kabelu v roce 2020 na 222 575 kilometrů kabelu v období šetření. Tento nárůst o 247 % značně převyšuje vývoj spotřeby a prokazuje rozsah, v jakém indický dovoz pronikal na trh.

(257)

V důsledku toho se podíl subvencovaného dovozu na trhu v posuzovaném období zvýšil z 2,9 % na 9,8 %, což představuje výrazný nárůst o 243 %. Je třeba poznamenat, že objem indického subvencovaného dovozu se zvýšil zejména v období let 2020–2022.

(258)

Komise stanovila ceny subvencovaného dovozu na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě cen CIF vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(259)

Vážená průměrná cena subvencovaného dovozu do Unie z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR/km kabelu)

(260)

Ceny subvencovaného dovozu z Indie během posuzovaného období klesly z 857 na 447 EUR za km kabelu, tedy o 48 %. Kromě roku 2020 byly ceny subvencovaného dovozu během posuzovaného období soustavně nižší než cena výrobního odvětví Unie účtovaná odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení (viz tabulka 8).

(261)

Cenové podbízení v období šetření v této souvislosti Komise stanovila srovnáním:

(262)

V případech, kdy se uskutečnil prodej dovozcům v Unii, kteří jsou ve spojení, byla pro výpočet rozpětí cenového podbízení vypočtena vývozní cena (dále jen „vypočtená cena CIF“) na základě hodnoty faktury prvnímu nezávislému odběrateli, od které byly odečteny úpravy týkající se dovozu do místa CIF, jakož i prodejní, správní a režijní náklady a zisk dovozce ve spojení, a to analogicky za použití čl. 2 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036 (48).

(263)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření, a jako celkový vážený průměr činil 38,2 %.

(264)

V každém případě Komise bez ohledu na úroveň cenového podbízení zjistila, že subvencovaný dovoz významně snížil a stlačil ceny v Unii, které během posuzovaného období klesaly, zatímco výrobní náklady neustále rostly. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo zvýšit své ceny na úroveň nezbytnou k dosažení přiměřeného zisku.

(265)

Posouzení účinků subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(266)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(267)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(268)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(269)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(270)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie zvýšil ze zhruba 1,4 milionu kilometrů kabelů na přibližně 1,7 milionu kilometrů kabelů, tj. celkově o 20 %. Z podrobnější analýzy vyplynulo, že k nárůstu objemu výroby došlo zejména v letech 2020 až 2021, kdy tento objem vzrostl o 18 %, v roce 2022 se ještě mírně zvýšil o 4 %, zatímco v období šetření opět poklesl o 2 %.

(271)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita zvýšila o 13 %; toto zvýšení odráží investice některých výrobců v Unii. Navzdory tomuto nárůstu zůstala úroveň investic celkově na velmi nízké úrovni, která představovala minimální úroveň, jež byla nezbytná pro udržení přítomnosti výrobního odvětví Unie na trhu.

(272)

Využití kapacity se v období 2020–2022 zvýšilo o 13 %, přičemž v období šetření následoval pokles o čtyři procentní body, jenž byl způsoben poklesem výroby ve stejném období.

(273)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(274)

Během celého posuzovaného období se celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném a závislém trhu zvýšil ze zhruba 1 milionu kilometrů kabelů v roce 2020 na více než 1,2 milionu kilometrů kabelů v období šetření, tj. o 22 %.

(275)

Objem prodeje v Unii na volném trhu se zvýšil z přibližně 880 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 1 040 000 kilometrů kabelů v období šetření, tj. o 17 % v průběhu posuzovaného období. Toto zvýšení se promítlo do zvýšení podílu na trhu z 39,3 % v roce 2020 na 45,6 % v období šetření.

(276)

Nárůst podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období je třeba přičíst dvěma hlavním činitelům: i) stlačování cen, kterému byli vystaveni výrobci v Unii (viz oddíl 4.5.2), a ii) uložení antidumpingových opatření na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny v listopadu 2021. Výrobci v Unii získali svůj podíl na trhu zpět v období téměř stabilní spotřeby téměř výhradně na úkor čínského dumpingového dovozu. Jak je vysvětleno níže v oddíle 4.6.2.3, výrobní odvětví Unie nemohlo plně využít nápravného účinku antidumpingových cel uložených na dovoz z Číny, protože značnou část čínského prodeje převzal subvencovaný dovoz z Indie.

(277)

Závislý trh výrobního odvětví Unie (vyjádřený jako procentní podíl spotřeby na volném trhu) vykazoval v posuzovaném období rostoucí trend z 6,2 % v roce 2020 na 9,0 % v období šetření. Vlastní trh tvoří kabely z optických vláken, které byly použity pro účely konektivity (kabely pro připojení, kabely v budovách a kabely pro datová centra). Na trhu s konektory existuje zvýšená poptávka, a proto se zvyšuje využití kabelů z optických vláken na závislém trhu. Vzhledem k vyšším cenám těchto výrobků a dostupné volné kapacitě se výrobní odvětví Unie rozhodlo zachovat obchodní aktivity na závislém trhu, protože umožňují diferencovat výrobky, zvýšit využití kapacity a snížit jednotkové náklady a měly pozitivní dopad na celkovou ziskovost výrobního odvětví Unie. Neměly tedy žádný negativní dopad na celkovou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(278)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny nebylo výrobní odvětví Unie schopno znovu získat významný podíl na trhu, protože značnou část podílu na trhu, který dříve drželi čínští vyvážející výrobci, převzal indický subvencovaný dovoz. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo plně těžit z nastolení rovných podmínek ve vztahu k čínskému dovozu a nemohlo odpovídajícím způsobem zvýšit svou výrobu a objem prodeje.

(279)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(280)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2020 a obdobím šetření zvýšila na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE) o 13 %. Tento vývoj z velké části kopíroval trend objemu výroby v tabulce 4.

(281)

Protože se údaje o výrobě a zaměstnanosti navzájem blízce odráží, zůstávala produktivita v kilometrech kabelu na zaměstnance ve velké míře stabilní.

(282)

Všechna subvenční rozpětí byla významně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných subvencovaných rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(283)

V první polovině posuzovaného období byla situace výrobního odvětví Unie, včetně úrovně jeho ziskovosti, stále ovlivněna dumpingovým a subvencovaným dovozem z Číny, jak je uvedeno rovněž v oddíle 5 níže. Výrobní odvětví Unie nemohlo plně využít nápravného účinku cla uloženého na čínský dovoz vzhledem k výraznému zvýšení indického dumpingového dovozu, jak je vysvětleno níže ve 278. bodě odůvodnění.

(284)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(285)

Prodejní ceny na trhu Unie platné pro strany, které nejsou ve spojení (na volném trhu), se v letech 2020 až 2021 snížily o 5 % a v následujících letech mírně vzrostly, aniž by však dosáhly úrovně roku 2020.

(286)

Ačkoli jednotkové výrobní náklady v období 2020–2021 klesly o 5 % v souladu s průměrnými cenami na volném trhu Unie, v období mezi rokem 2021 a obdobím šetření vykázaly nárůst (tj. o 14,5 %), zatímco prodejní ceny se zvýšily pouze o 2 %. Nárůst nákladů mezi rokem 2021 a obdobím šetření byl způsoben zejména zvýšením cen surovin a nákladů na zaměstnance v souladu s vývojem inflace.

(287)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(288)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance vykazovaly během posuzovaného období stabilní nárůst. Jejich stabilní růst odráží dodatečné náklady na pracovní sílu včetně úprav o inflaci.

(289)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(290)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku kolísal, ale celkově vzrostl během posuzovaného období o 21 %. Vzhledem k tomu, že většina výroby probíhá na základě objednávek a specifikací odběratelů, nepředstavují zásoby významný ukazatel újmy.

(291)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(292)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(293)

Ziskovost se během celého posuzovaného období neustále snižovala a klesla z 12,7 % v roce 2020 na 3,4 % v období šetření. K nejvýraznějšímu poklesu ziskovosti došlo v roce 2022, kdy se souběžně s tím výrazně zvýšil podíl indického subvencovaného dovozu na trhu z [2–4] % na [8–12] %. Během posuzovaného období se náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 9 %, zatímco prodejní ceny se snížily o 2 %, což bylo způsobeno cenovým tlakem indického subvencovaného dovozu.

(294)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku se vyvíjel v souladu s trendem vývoje ziskovostí a během posuzovaného období výrazně poklesl o zhruba 50 %.

(295)

Investice v letech 2020–2021 výrazně poklesly, a to přibližně o 50 %. Během posuzovaného období se úroveň investic mohla vrátit na původní úroveň a dokonce i zvýšit o 44 % ve srovnání s rokem 2020. Investice však od počátku posuzovaného období zůstaly celkově na nízké úrovni a byly vynaloženy především na zvýšení efektivity, údržbu stávajících zařízení a na výzkum a vývoj. Přímým důsledkem tlaku subvencovaného dovozu bylo, že výrobní odvětví Unie muselo investice odložit.

(296)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se během posuzovaného období vyvíjela negativně a snížila se o 43 %. Tento nepříznivý vývoj ukazuje, že ačkoli se s cílem udržet a zlepšit účinnost a konkurenceschopnost i nadále investovalo, návratnost těchto investic během posuzovaného období z důvodu neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit míru ziskovosti podstatně klesla.

(297)

Jelikož návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost opatřit si kapitál v budoucnu zjevně ohrožena, pokud se situace postupně nezlepší.

(298)

Převážná většina kabelů z optických vláken se prodává prostřednictvím nabídkových řízení. S cílem porozumět tomuto tržnímu aspektu si Komise vyžádala podrobné informace o nabídkových řízeních od indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dovozců a uživatelů. Byly požadovány informace o charakteristikách nabídkových řízení, jako je postup, časový harmonogram a další relevantní charakteristiky. Šetření se nezúčastnil a informace neposkytl žádný veřejný zadavatel ani telekomunikační operátor.

(299)

Šetření prokázalo nejednotnost nabídkových řízení, a to i z hlediska postupu, rozsahu a výsledků. Mohou je organizovat veřejné nebo soukromé subjekty, například velcí telekomunikační operátoři. Nabídková řízení mohou probíhat různými formami, například formou elektronických aukcí nebo přímého podávání nabídek. Trvají zpravidla tři až šest měsíců od zveřejnění nabídkového řízení do jeho ukončení. Do jednoho až dvou měsíců po ukončení nabídkového řízení vystaví zákazník objednávku a dodávky se uskuteční podle podmínek stanovených ve smlouvě. Šetření potvrdilo, že vzhledem k tomu, že nabídková řízení jsou zveřejňována na výrobky, jejichž technické vlastnosti jsou podrobně specifikovány, cena představuje při rozhodování nejdůležitější kritérium (49).

(300)

Nabídková řízení zintenzívnila hospodářskou soutěž, protože přítomnost indických vyvážejících výrobců, kteří podávali nabídky s velmi nízkou cenou, přiměla výrobní odvětví Unie k tomu, aby ve snaze vyrovnat se indickým nabídkám snížilo své ceny na neudržitelnou úroveň, a zabránila mu tak přenést zvýšení nákladů na své odběratele. Nabídková řízení obvykle nezahrnují smluvní závazek kupujícího nakoupit množství, jaké poptával v nabídkovém řízení, nicméně zahrnují smluvní závazek dodavatele dodat toto množství za cenu nabízenou v řízení.

(301)

Vzhledem k tomu, že většina trhu je zásobována prostřednictvím nabídkových řízení, je tím, co určuje ceny na trhu, mechanismus nabídkových řízení. Indický vývozce, který podává nabídky s mnohem nižší cenou než výrobní odvětví Unie, tedy i přes stále relativně nízké prodané množství stanovuje referenční cenu, které by se mělo výrobní odvětví Unie vyrovnat. To potvrzují i významné úrovně cenového podbízení zjištěné při šetření.

(302)

Vzhledem k povaze nabídkových řízení je třeba vzít v úvahu opožděný účinek. Následná dodávka (a fakturace) kabelů z optických vláken se po výhře v nabídkovém řízení uskutečňuje v měsících nebo letech následujících po ukončení nabídkového řízení. V průběhu posuzovaného období výrobní odvětví Unie utrpělo ztrátu objemu prodeje ve prospěch čínských vývozců před tím, než byla uložena opatření, a zároveň čelilo konkurenci ze strany subvencovaného indického vývozu, jehož účinky na objem prodeje budou přetrvávat i po skončení období šetření. Celkově tedy vývoj nabídkových řízení potvrdil, že přetrvává vliv stlačování cen. Zvýšená přítomnost indických vyvážejících výrobců zabránila tomu, aby se výrobní odvětví Unie zotavilo z čínského dovozu, a v případě, že nebudou uložena opatření, bude mít i nadále negativní vliv.

(303)

Několik ukazatelů signalizovalo pozitivní trend, například výroba, kapacita, objem prodeje a podíl na trhu, jakož i zaměstnanost. Zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu však může souviset s poklesem podílu dovozu z Číny na trhu po uložení opatření v listopadu 2021 a v lednu 2022, kdy se výrobnímu odvětví Unie podařilo získat zpět část podílu na trhu, který dříve ztratilo ve prospěch čínského dovozu. Výrobní odvětví Unie se však zároveň potýkalo se zvýšenými výrobními náklady, zatímco průměrné prodejní ceny v Unii vykazovaly klesající tendenci. Ačkoli se očekávalo, že opatření uložená na dovoz z Číny vyřeší situaci ku prospěchu výrobců v Unii, silný nárůst podílu indického subvencovaného dovozu na trhu vedl k tomu, že indický vývoz trvale vytvářel cenový tlak, přičemž po celé posuzované období docházelo k výraznému cenovému podbízení a v každém případě ke stlačování cen. Projevilo se to výrazným poklesem ziskovosti a peněžních toků a velmi nízkou úrovní investic.

(304)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

(305)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než subvencovaný dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto subvencovanému dovozu. Mezi tyto činitele patří: dovoz z Číny, dovoz z jiných třetích zemí a prodej pro vlastní potřebu.

(306)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rychlým nárůstem subvencovaného dovozu z Indie, který pronikal na trh Unie ve značných objemech, výrazně se podbízel cenám výrobního odvětví Unie a v každém případě významně stlačoval prodejní ceny v Unii.

(307)

Objem subvencovaného dovozu z Indie se zvýšil (jak je uvedeno v tabulce 2) z [59 300–72 500] kilometrů kabelu v roce 2020 na [203 700–248 400] kilometrů kabelu v období šetření, což představuje 247 % nárůst. Podíl na trhu se během stejného období zvýšil ze [2–4] % na [8–12] %, což představuje téměř trojnásobný nárůst (243 %). Během stejného období (jak je uvedeno v tabulce 5) byl podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu méně významný, přičemž vzrostl ze 40,4 % na 47,2 %, což představuje nárůst o 17 % (6,8 procentního bodu). Lze proto vyvodit závěr, že poklesu dovozu z Číny využil především subvencovaný dovoz z Indie.

(308)

Průměrná cena subvencovaného dovozu se během posuzovaného období výrazně snížila o 48 %, jak je popsáno v tabulce 3, a podbízela se prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 38,2 %. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení, na základě analýzy v tabulce 7 během tohoto období celkově poklesly o 3 %.

(309)

Úroveň cenového podbízení v kombinaci s nízkou ziskovostí výrobního odvětví Unie prokazuje, že ceny subvencovaného dovozu byly výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a to jak prostřednictvím mechanismů nabídkových řízení, tak spotovým prodejem. Toto cenové chování zabránilo výrobnímu odvětví Unie v tom, aby v plném rozsahu získalo zpět svůj podíl na trhu, který dříve ztratilo kvůli dumpingovému čínskému dovozu, a od počátku posuzovaného období snižovalo úroveň jeho zisku. Vedlo ke stlačení cen a způsobilo finanční újmu v podobě snížené ziskovosti a klesajících investic, což ohrozilo existenci výrobního odvětví Unie.

(310)

Ve snaze vyrovnat se nízkým subvencovaným cenám, které stanovili indičtí výrobci, a ve snaze udržet si svůj objem prodeje v období rostoucích nákladů výrobní odvětví Unie nedokázalo zvyšovat své ceny stejným tempem, jakým rostly náklady. V důsledku toho došlo k výraznému poklesu ziskovosti u všech výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(311)

Výrobnímu odvětví Unie se tedy sice podařilo během posuzovaného období zvýšit svůj podíl na trhu, toto zvýšení však bylo na úkor cen, což mělo za následek výrazné snížení zisků (stlačení cen).

(312)

Jak je popsáno v 295. bodě odůvodnění, existovaly rovněž důkazy, že byly některé plánované investice a projekty expanze výrobního odvětví Unie zrušeny nebo pozastaveny z důvodu zvýšení subvencovaného dovozu z Indie.

(313)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nárůst subvencovaného dovozu z Indie zabránil výrobnímu odvětví Unie opětovně získat podíl na trhu a dosáhnout udržitelné úrovně zisku.

(314)

Komise proto dospěla k závěru, že existovala příčinná souvislost mezi subvencovaným dovozem z Indie a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(315)

Objem dovozu z Číny se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz z Číny

(316)

Objem dovozu z Číny se v posuzovaném období snížil z 843 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na asi 514 000 kilometrů kabelů v období šetření. Jeho tržní podíl rovněž klesl, a sice z 37,5 % na 22,6 %. Tento vývoj může souviset s antidumpingovými a vyrovnávacími opatřeními uloženými na dovoz kabelů z optických vláken z Číny, která byla zavedena v listopadu 2021 a v lednu 2022 v návaznosti na šetření týkající se Číny uvedené v 6. bodě odůvodnění, a se zvýšením antidumpingových cel v srpnu 2023 v návaznosti na antiabsorpční šetření. Jak je uvedeno ve 278. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že přetrvávala silná přítomnost čínského dovozu za ceny, které absorbovaly antidumpingová cla, nebylo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období plně chráněno před dumpingovými praktikami čínských vyvážejících výrobců. Komise proto dospěla k závěru, že čínský dovoz mohl negativně ovlivnit situaci výrobního odvětví Unie a přispět k újmě, která mu byla způsobena. Čínský dovoz však během posuzovaného období vykazoval rovněž významně klesající trend, a to v absolutních i relativních hodnotách. Kromě toho vykazoval rostoucí cenový trend, přičemž průměrné ceny byly vyšší než průměrné ceny subvencovaného dovozu z Indie.

(317)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že i když čínský dovoz mohl mít v posuzovaném období negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, neoslabil příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem z Indie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(318)

Objem dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz z jiných třetích zemí

(319)

Dovoz z jiných třetích zemí pocházel z různých zdrojů. Zeměmi s největším objemem dovozu a podílem na trhu byly Maroko a Spojené království.

(320)

Objem dovozu z Maroka se zvýšil z 26 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na asi 103 000 kilometrů kabelů v období šetření. Jeho podíl na trhu se zvýšil z 1,2 % v roce 2020 na 4,6 % v období šetření. Jak tedy vyplývá z výše uvedených skutečností, průměrné ceny se ve stejném období zvýšily přibližně o 20 % a byly na podstatně vyšší úrovni než ceny subvencovaného dovozu z Indie a nad úrovní cen výrobního odvětví Unie v období šetření. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Maroka žádnou podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(321)

Statistiky dovozu týkající se Spojeného království za rok 2020 byly ovlivněny brexitem a nebyly považovány za spolehlivý základ pro to, aby za daný rok byl stanoven objem a hodnota dovozu ze Spojeného království. Komise proto úroveň dovozu za rok 2020 odhadla na podobné úrovni, jakou měl dovoz v roce 2021. Na základě toho vykazoval dovoz ze Spojeného království poměrně stabilní trend a celkově zaznamenal mírný pokles o 3 %, a to z přibližně 80 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 78 000 kilometrů kabelů během období šetření. V souladu s tím jeho podíl na trhu ve stejném období klesl z 3,6 % na 3,4 %. Vzhledem k tomu, že průměrná cena dovozu ze Spojeného království byla výrazně vyšší než průměrná cena v Unii, měla Komise za to, že výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil tento dovoz žádnou podstatnou újmu.

(322)

Dovoz z Turecka byl v letech 2020 a 2021 stabilní, v roce 2022 se zvýšil o 5 % a poté v období šetření klesl o 16 %. Celkem měl dovoz mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření klesající trend a snížil se o 11 %. V absolutním vyjádření se dovoz snížil z přibližně 56 800 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 50 000 kilometrů kabelů v období šetření. Podíl na trhu zůstal poměrně stabilní a lehce se v posuzovaném období snížil z 2,5 % na 2,2 %. Ačkoli byla cenová úroveň tohoto dovozu nižší než u výrobců v Unii, nepodařilo se mu získat další podíl na trhu. Komise sice nemohla vyloučit, že tento dovoz přispěl k újmě výrobního odvětví Unie, jeho dopad však byl považován za omezený, a Komise proto dospěla k závěru, že příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neoslabuje.

(323)

Komise měla za to, že dovoz z Jižní Koreje, Indonésie, Tuniska, Mexika a Švýcarska byl během celého posuzovaného období na velmi nízké úrovni. S výjimkou Tuniska a Mexika vykazoval tento dovoz výrazně klesající tendenci. Objem dovozu z Tuniska a Mexika od roku 2022 do období šetření klesal. Průměrné dovozní ceny z těchto zemí byly vysoké a byly vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že tento dovoz žádnou podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(324)

Dovoz z jiných třetích zemí se v posuzovaném období v absolutním vyjádření mírně snížil z přibližných 110 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližných 100 000 kilometrů kabelů v období šetření. Podíl na trhu klesl z 4,9 % na 4,4 %. Tento dovoz zaznamenal vysoké a rostoucí ceny, a proto nic nenasvědčuje tomu, že by tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(325)

Jak je vidět v tabulce 5, během posuzovaného období vzrostl závislý prodej výrobního odvětví Unie o 47 %.

(326)

Jak je však vysvětleno výše ve 277. bodě odůvodnění, Komise nenalezla žádné důkazy o tom, že by závislý prodej měl významný dopad na vývoj ukazatelů újmy. Komise proto dospěla k závěru, že závislý prodej podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(327)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a subvencovaným dovozem z Indie. Nárůst subvencovaného dovozu z Indie se časově shodoval se zhoršováním situace výrobního odvětví Unie. Prudký nárůst subvencovaného dovozu z dotčené země se uskutečnil za ceny výrazně podbízející se prodejním cenám výrobního odvětví Unie, a to dokonce na úrovních nižších, než činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Tyto ceny tak bránily výrobnímu odvětví Unie stanovit ceny na udržitelných úrovních, jež byly nezbytné k dosažení přiměřených ziskových rozpětí. Úroveň cen tedy nemohla odpovídat nárůstu nákladů, což mělo značný negativní dopad na ziskovost a úroveň investic výrobního odvětví Unie.

(328)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků subvencovaného dovozu působícího újmu. Komise dospěla k závěru, že ostatní činitele, jako například dovoz z Číny a dovoz z Turecka, sice mohly přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, ale vzhledem k vývoji objemu jejich dovozu a/nebo vývoji cen neoslabily příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem z Indie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Žádné další známé činitele neobjasnily negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o stlačování cen a ziskovost, nízkou úroveň investic a negativní vývoj návratnosti investic.

(329)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že subvencovaný dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a podstatnou újmou.

(330)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje subvencování, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není přijetí příslušných opatření v zájmu Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(331)

Výrobní odvětví Unie tvoří čtrnáct výrobců nebo skupin výrobců, kteří zaměstnávají přibližně 5 140 zaměstnanců (v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku – FTE). Výrobci jsou rozprostřeni po celé Unii.

(332)

Uložení vyrovnávacích opatření by zvýšilo cenové hladiny v Unii, a umožnilo by tak výrobnímu odvětví Unie zvyšovat ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady. To povede k udržitelnějším úrovním zisku, což výrobnímu odvětví Unie umožní zvýšit úroveň investic a obnovit investice do inovací, které jsou nezbytné k tomu, aby si výrobní odvětví Unie udrželo konkurenční postavení na trhu a svou přítomnost na trhu a aby získalo zpět podíl na trhu, který v minulosti ztratilo kvůli čínskému dumpingovému a subvencovanému dovozu.

(333)

Neuložení opatření bude mít pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a možný propad. Další pokles cen by znamenal, že výrobní odvětví Unie bude v krátkodobém horizontu ztrátové. Aby zabránilo zhoršení své ziskovosti, může se výrobní odvětví Unie rozhodnout zachovat současnou úroveň cen, která je však již nyní neudržitelná, nebo může zvýšit ceny na úkor prodeje. To povede k okamžitému snížení objemu výroby. Tato situace navíc zabrání výrobnímu odvětví Unie zvýšit objem investic, které jsou nezbytné k udržení jeho přítomnosti na trhu tím, že nabídne inovativní řešení a vývoj výrobků. V důsledku toho dojde k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, pokud jde o ziskovost a investice, což ohrozí jeho existenci v budoucnu. Pokud by opatření nebyla uložena, lze očekávat, že by růst subvencovaného dovozu z Indie pokračoval, a vzhledem k výraznému rozpětí cenového podbízení a povaze trhu, který je řízen nabídkovými řízeními, jež mají dlouhodobé účinky, by se dokonce výrazně zvýšil. Za takové situace by již výrobní odvětví Unie nedokázalo účinky působící újmu překonat.

(334)

Vyvozuje se proto závěr, že vyrovnávací opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(335)

Ke dni zahájení řízení bylo osloveno 51 dovozců a uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci při šetření. V rámci šetření nespolupracoval žádný dovozce, který není ve spojení.

(336)

Vzhledem k tomu, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, nebyla Komise schopna určit přesný dopad vyrovnávacích cel na jejich obchodní činnosti. Při šetření týkajícím se Číny Komise zjistila, že dovozci mají ziskové rozpětí v rozmezí mezi [15 %–20 %] a cla by mohla být buď absorbována, nebo alespoň částečně přenesena na jejich odběratele (50). V rámci tohoto šetření nebyly zjištěny žádné skutečnosti nebo důkazy, které by těmto zjištěním odporovaly.

(337)

Ačkoli je pravděpodobné, že vyrovnávací opatření budou mít na dovozce určitý nepříznivý dopad a mohou snížit jejich ziskovost, Komise se domnívala, že dovozci budou moci absorbovat část zvýšených nákladů vlivem cla a/nebo je přenést na své odběratele. Komise tudíž dospěla k závěru, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebudou uložením opatření nepřiměřeně zasaženi.

(338)

Výrobek, který je předmětem šetření, je nakupován několika průmyslovými odvětvími, zejména telekomunikačními operátory, subjekty veřejného sektoru (například obcemi), které vlastní nebo provozují optické sítě, subjekty, které zajišťují instalaci, a distributory. Žádná z těchto stran nespolupracovala.

(339)

Během šetření spolupracoval pouze jeden uživatel, který působí v odvětví telekomunikací. Odpověď tohoto uživatele na dotazník neobsahovala žádné argumenty ani informace týkající se aspektů zájmu Unie. Tento uživatel nedovážel kabely z optických vláken z Indie a nevyjádřil opatřením podporu ani nesouhlas.

(340)

Komise se rovněž domnívala, že kabely z optických vláken tvoří pouze malou část celkových nákladů uživatelů, protože hlavní nákladová položka pro zavádění optických vláken souvisí s inženýrskými pracemi. Komise připomíná, že kabely z optických vláken představují jen velmi malou část kapitálových výdajů telekomunikačních operátorů v EU, které podle sdružení ETNO v roce 2022 dosáhly 59,1 miliardy EUR (51). Vzhledem k tomu, že celková spotřeba v Unii činí přibližně 2,5 milionu kilometrů kabelů (52) a průměrná cena 756 EUR za kilometr kabelu (53), představovaly by výdaje spojené s kabely z optických vláken přibližně 3 % investic telekomunikačních operátorů.

(341)

Proto dospěla k závěru, že opatření nebudou mít na uživatele nepřiměřený dopad.

(342)

K budování rychlých širokopásmových sítí jsou zapotřebí kabely z optických vláken. Mají proto velký význam pro občany, podniky a veřejné subjekty v celé Unii, kteří jsou na těchto sítích závislí při práci z domova, učení z domova, při podnikání nebo poskytování služeb. Investice prostřednictvím programu NextGenerationEU (54) jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie, která si rovněž klade za cíl zavést širokopásmovou infrastrukturu s pokročilými technologiemi do všech koutů EU. Optické kabely jsou tedy klíčové pro digitální dekádu EU (55) a také pro její digitální suverenitu, přičemž udržení zdravého odvětví kabelů z optických vláken v Unii může k těmto cílům přispět.

(343)

Uložením opatření by bylo výrobní odvětví Unie osvobozeno od cenového tlaku na trhu Unie způsobeného subvencovaným dovozem z Indie a mohlo by zvyšovat své ceny v souladu s rostoucími náklady. To by mělo pozitivní dopad na jeho ziskovost a výši investic a umožnilo by mu to udržet si své postavení na trhu a investovat do nových technologií. A konečně, přežití výrobců v Unii je klíčem k dosažení digitální suverenity EU.

(344)

Tato opatření by zároveň nijak nebránila tomu, aby dovoz z jiných třetích zemí mohl na trhu Unie soutěžit za spravedlivých podmínek. Šetřením nebylo zjištěno, že by opatření měla nepřiměřený negativní dopad na dovozce a navazující odvětví.

(345)

Obecně proto Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(346)

Vzhledem k závěrům ohledně subvencování, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s článkem 15 základního nařízení by mělo být uloženo konečné vyrovnávací clo.

(347)

V čl. 15 odst. 1 třetím pododstavci základního nařízení je stanoveno, že výše konečného vyrovnávacího cla nesmí přesahovat výši zjištěných napadnutelných subvencí.

(348)

V čl. 15 odst. 1 čtvrtém pododstavci se stanoví, že „[j]estliže Komise může na základě veškerých předložených informací jednoznačně konstatovat, že není v zájmu Unie určit výši vyrovnávacího cla v souladu s třetím pododstavcem, výše vyrovnávacího cla musí být nižší, pokud je takové nižší clo dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie“.

(349)

Komisi nebyly žádné takové informace předloženy, a proto bude úroveň vyrovnávacích opatření stanovena podle čl. 15 odst. 1 třetího pododstavce.

(350)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného vyrovnávacího cla na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(351)

Antisubvenční šetření bylo provedeno souběžně se samostatným antidumpingovým šetřením týkajícím se téhož dotčeného výrobku pocházejícího z Indie, v němž Komise uložila antidumpingová opatření na úrovni dumpingového rozpětí. Komise se ujistila, že uložení kumulovaného cla, které by odráželo míru subvencování a úplnou míru dumpingu, by nevedlo k vyrovnání účinků subvencování dvakrát („dvojí započtení“) v souladu s čl. 24 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 základního nařízení.

(352)

Komise zvážila, zda některé režimy subvencí jsou subvencemi závislými na vývozu, které mají vliv spočívající ve snížení vývozních cen, a tudíž odpovídajícím způsobem zvyšují dumpingová rozpětí, aby mohla rozhodnout, zda je třeba snížit dumpingové rozpětí o výše subvencí zjištěné v souvislosti se subvencemi závislými na vývozu v souladu s čl. 24 odst. 1 základního nařízení.

(353)

Vzhledem k tomu, že Komise vyrovnávala některé režimy podmíněných vývozních subvencí, uložila v souladu s čl. 24 odst. 1 základního nařízení a s cílem zabránit dvojímu započtení nejprve konečné vyrovnávací clo na úrovni stanovené konečné výše subvence. Poté Komise uložila zbývající konečné antidumpingové clo, které odpovídá příslušnému dumpingovému rozpětí sníženému o výši podmíněných vývozních subvencí a až do příslušné úrovně pro odstranění újmy stanovené v samostatném antidumpingovém šetření. Jelikož Komise snížila zjištěné dumpingové rozpětí o celkovou výši subvencování souvisejícího s vývozními subvencemi, nenastal problém dvojího započtení ve smyslu čl. 24 odst. 1 základního nařízení.

(354)

Pokud je částka vzniklá odečtením výše vývozní subvence od dumpingového rozpětí vyšší než rozpětí újmy, Komise omezila výši antidumpingového cla na rozpětí újmy. Pokud je částka vzniklá odečtením výše vývozní subvence od dumpingového rozpětí nižší než rozpětí újmy, Komise stanoví úroveň antidumpingového cla na základě nižší částky.

(355)

Vzhledem k vysoké míře spolupráce vyvážejících výrobců v dotčené zemi Komise zjistila, že úroveň nejvyššího cla uloženého společnostem zařazeným do vzorku bude reprezentativní jako sazba pro „všechny ostatní společnosti“. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které při tomto šetření nespolupracovaly.

(356)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení byla celková výše subvence pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku vypočtena na základě celkového váženého průměru napadnutelných subvencí zjištěných pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(357)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

(358)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro společnosti specifikované v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(359)

Za účelem minimalizace rizika obcházení opatření kvůli rozdílům v celních sazbách je zapotřebí přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních vyrovnávacích cel. Uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat vyrovnávacímu clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie“.

(360)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(361)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(362)

Statistiky kabelů z optických vláken se často vyjadřují v kilometrech kabelů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (56) o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku není však pro kabely z optických vláken žádná taková doplňková jednotka uvedena . Je proto nutné stanovit, že při dovozu dotčeného výrobku se v prohlášení o propuštění do volného oběhu musí uvádět nejen hmotnost v kg nebo tunách, ale i počet kilometrů kabelu. U kódů KN a TARIC by měly být uvedeny kilometry kabelu.

(363)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (57) se použije jako úroková sazba v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(364)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,