(EU) 2025/941Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/941 ze dne 7. května 2025 o statistikách trhu práce Evropské unie týkajících se podniků a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 530/1999 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 a (ES) č. 453/2008 (Text s významem pro EHP)

(1)

Přesné, včasné, spolehlivé a srovnatelné statistiky trhu práce týkající se podniků v Unii jsou nezbytné pro navrhování, provádění a hodnocení politik Unie, zejména těch, které se týkají hospodářské, sociální a územní soudržnosti a evropské strategie zaměstnanosti, a v kontextu zásad evropského pilíře sociálních práv. Tyto statistiky jsou rovněž relevantní v kontextu evropského semestru, akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a akčního plánu pro sociální ekonomiku. Jsou rovněž důležité pro to, aby Unie plnila své úkoly podle Smluv.

(2)

Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (3) a monitorování přiměřených minimálních mezd podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 (4) vyžadují přesné informace o vývoji hodinových nákladů práce a úrovní mezd, pokrytí kolektivních smluv o odměňování a podílu pracovníků, na které se vztahuje minimální mzda, v jednotlivých členských státech.

(3)

Evropská centrální banka využívá evropské statistiky trhu práce týkající se podniků v souvislosti s jednotnou měnovou politikou, zejména statistiky o nákladech práce a růstu mezd. Proto jsou nezbytné přesné, včasné, spolehlivé a srovnatelné statistiky Unie o vývoji nákladů práce.

(4)

Je nutné rozšířit pokrytí statistiky volných pracovních míst a zlepšit včasnost indexu nákladů práce, neboť oba ukazatele jsou uvedeny mezi hlavními evropskými hospodářskými ukazateli ve sdělení Komise ze dne 27. listopadu 2002 o statistice eurozóny „Cesty ke zlepšení metodiky pro statistiku eurozóny a ukazatele“, které jsou potřebné pro sledování měnové a hospodářské politiky.

(5)

Pro analytické účely je důležité, aby bylo k dispozici přiměřené množství zpětných údajů, a bylo tak možné posuzovat indexy nákladů práce v průběhu času.

(6)

Pro uvedení definice sociálního podniku do praxe je důležité zahájit studie proveditelnosti a pilotní studie s cílem získat o sociálních podnicích konkrétní údaje.

(7)

Právní základ je nezbytný pro regulaci předávání ročních údajů o rozdílu v odměňování žen a mužů za účelem monitorování cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030, zejména pátého cíle týkajícího se rovnosti žen a mužů.

(8)

Provádění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, jak je upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES (5), vyžaduje srovnatelné údaje o mzdách pobíraných muži a ženami. S cílem posílit uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty článek 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 (6) vyžaduje, aby členské státy každoročně a včas poskytovaly Komisi aktuální údaje o rozdílu v odměňování žen a mužů. Tato povinnost by měla být doplněna vhodným nezbytným statistickým rámcem pro sestavování a předávání údajů o rozdílu v odměňování žen a mužů, který by měl zahrnovat dílčí témata, periodicitu poskytování údajů, referenční období a lhůtu pro předávání údajů.

(9)

Pojem „rozdíl v odměňování žen a mužů“ je definován ve směrnici (EU) 2023/970. Tato definice by měla být upravena pro účely sestavování a předávání údajů o rozdílu v odměňování žen a mužů podle tohoto nařízení. Konkrétně pojem „zaměstnanec“ by měl zahrnovat pracovníky v pracovněprávním vztahu, včetně placených stážistů a učňů.

(10)

Za účelem doplnění obrazu o rozdílech v odměňování by Komise (Eurostat) měla každé čtyři roky sestavit statistiky o celkovém ročním a měsíčním výdělku mužů a žen zahrnující všechny jeho složky, a to na základě údajů o struktuře výdělků.

(11)

Rozdíl ve výši důchodů žen a mužů je relativní rozdíl mezi průměrnými hrubými důchody žen a mužů. Tento rozdíl je způsoben rozdílnými profesními kariérami; pro profesní dráhy žen jsou typické nižší odměny, kratší a přerušovaná profesní dráha a menší počet odpracovaných hodin. V důsledku toho jsou ženy později v životě více ohroženy chudobou. Údaje shromážděné v rámci statistik trhu práce týkajících se podniků, pokud jde o strukturu výdělků, rozdíl v odměňování žen a mužů a strukturu nákladů práce, mohou rovněž přispět k lepšímu porozumění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů v členských státech.

(12)

S cílem zjednodušit stávající právní předpisy a podpořit harmonizaci oblasti působnosti, pojmů, definic a podávání zpráv o kvalitě by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny evropské statistiky trhu práce týkající se podniků. Je proto vhodné zrušit nařízení Rady (ES) č. 530/1999 (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 (8) a (ES) č. 453/2008 (9) a nahradit je tímto nařízením.

(13)

Je nezbytné, aby statistiky shromažďované podle tohoto nařízení splňovaly kritéria kvality stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (10). Důležitým měřítkem kvality údajů pocházejících z výběrových souborů je statistická přesnost. Je proto třeba stanovit cíle týkající se přesnosti, o které by se mělo usilovat, když jsou v členském státě definovány výběrové plány. Kromě toho by Komise (Eurostat) pro účely podávání zpráv o kvalitě měla do svých zpráv o kvalitě zahrnout pokyny pro to, jak dále zlepšit kvalitu statistik sestavených podle tohoto nařízení. Členské státy by mohly ke shromažďování údajů využívat inovativní techniky, jako je automatické stahování údajů z internetových stránek (tzv. web scraping). Údaje shromážděné těmito technikami by měly splňovat příslušné požadavky na kvalitu.

(14)

Toto nařízení by mělo zohlednit nové potřeby, které se objevily s rozvojem Unie a eurozóny, přičemž by však z jeho ustanovení neměly pro respondenty ani národní statistické úřady vyplývat značné dodatečné náklady nebo zátěž.

(15)

Za účelem omezení administrativní a finanční zátěže podniků, zejména sociálních podniků, malých a středních podniků a mikropodniků, by národní statistické úřady měly zvážit všechny dostupné administrativní, inovativní a jiné zdroje, jejichž hlavním cílem není poskytování statistik, jako náhradu nebo doplněk statistických zjišťování při dodržení požadavků na kvalitu oficiálních statistik. K tomuto cíli může přispět nejnovější technologický a digitální vývoj.

(16)

Národní statistické úřady by měly zohledňovat zásady nákladové efektivity a nevytváření nadměrné zátěže pro hospodářské subjekty. Členské státy by měly usilovat o zajištění toho, aby příslušné údaje byly odpovídajícím způsobem sdíleny mezi orgány, aniž by byla dotčena statistická důvěrnost, aby se zajistilo, že zátěž spojená s podáváním zpráv bude pro podniky co nejmenší.

(17)

Snížení zátěže respondentů je stejně důležité jako začlenění nových potřeb v oblasti údajů do vypracovávání evropské statistiky. Komise (Eurostat) by měla pravidelně přezkoumávat využívání a použitelnost údajů a zrušit využívání proměnných a dílčích témat, pokud již nejsou odůvodněny příslušnými potřebami uživatelů.

(18)

Rámec, kterým se řídí statistiky trhu práce týkající se podniků, by se měl neustále zlepšovat. To zahrnuje aspekty kvality údajů, jakož i snížení nepřiměřené ekonomické zátěže. Nové metody a postupy by však měly být řádně testovány dříve, než budou začleněny do každodenní činnosti národních statistických úřadů. Za tímto účelem by Komise (Eurostat) a národní statistické úřady měly provádět studie proveditelnosti a pilotní studie. Tyto studie by měla iniciovat Komise a měly by být otevřeny účasti národních statistických úřadů na dobrovolném základě. Aby bylo možné vyvodit správné závěry, Komise a národní statistické úřady by měly výsledky těchto studií pečlivě analyzovat. Tato analýza by měla být zpřístupněna statistické komunitě a širší veřejnosti.

(19)

Aby se zlepšila efektivnost procesů tvorby statistik trhu práce a aby se snížila statistická zátěž respondentů, měly by mít národní statistické úřady v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 právo na rychlý a bezplatný přístup k veškerým vnitrostátním administrativním údajům, údajům v držení soukromých subjektů a jiným zdrojům a na jejich využívání a právo tyto údaje integrovat do statistik, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření statistik trhu práce Evropské unie týkajících se podniků.

(20)

Údaji v držení soukromých subjektů se rozumí velké množství údajů v držení soukromých držitelů údajů, kteří tyto údaje získali svou činností, přičemž statistické orgány by tyto údaje mohly použít k vypracování oficiálních statistik. Mohou zahrnovat mimo jiné údaje v držení organizací občanské společnosti.

(21)

Nařízení (ES) č. 223/2009 představuje referenční rámec pro toto nařízení, a to i pokud jde o ochranu důvěrných údajů, včetně osobních údajů.

(22)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření společného rámce pro systematické vypracovávání vysoce kvalitních statistik trhu práce Evropské unie týkajících se podniků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec nezbytný pro dosažení tohoto cíle.

(23)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu dílčích témat, k nimž musí být shromážděny statistické údaje o trhu práce týkající se podniků, a doplnění tohoto nařízení, pokud jde o dočasné vytváření dodatečných údajů, aby byla řešena dodatečná potřeba statistických údajů, kterou nelze naplnit jiným způsobem. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem upřesnit prvky pro každé téma, k němuž musí být shromážděny statistické údaje o trhu práce týkající se podniků. Stejně tak by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah a udělí členským státům výjimky v případech, kdy uplatňování tohoto nařízení nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých na jeho základě vyžaduje provedení zásadních změn v národním statistickém systému členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(25)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (13) a dne 25. září 2023 vydal stanovisko.

(26)

K zajištění řádného provádění tohoto nařízení v členských státech je třeba, aby první sběr údajů proběhl nejméně 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(27)

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14) a (EU) 2018/1725 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (15). Zmíněná nařízení a směrnice se v rámci svých oblastí působnosti vztahují na zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení. V zájmu zajištění záruk přijatých podle článku 89 nařízení (EU) 2016/679 a článku 13 nařízení (EU) 2018/1725 je žádoucí, aby byly pro zpracování, sdílení a archivaci osobních údajů pro statistické účely podle tohoto nařízení používány anonymizované nebo pseudonymizované údaje.

(28)

Byl konzultován Výbor pro Evropský statistický systém,

1)

„statistickou jednotkou“ subjekt, o němž jsou shromažďovány údaje a sestavovány statistiky;

2)

„podnikem“ nejmenší kombinace právních jednotek, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (EHS) č. 696/93 (16); to zahrnuje netržní výrobce a další institucionální jednotky, které patří do sektoru vládních institucí;

3)

„sociálním podnikem“ soukromoprávní subjekt, který může být zřízen v řadě právních forem a který podnikatelským způsobem a v souladu se zásadami a rysy sociální ekonomiky dodává na trh zboží a poskytuje služby, přičemž důvodem jeho obchodní činnosti jsou sociální nebo environmentální cíle;

4)

„místní jednotkou“ podnik nebo jeho část nacházející se na geograficky vymezeném místě, jak je vymezuje nařízení (EHS) č. 696/93;

5)

„rezidentským podnikem“ podnik vykonávající ekonomické činnosti, které přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP), jak je stanoveno v kapitole 1 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (17);

6)

„rezidentskou místní jednotkou“ místní jednotka vykonávající ekonomické činnosti, které přispívají k tvorbě HDP, jak je stanoveno v kapitole 1 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013;

7)

„zaměstnancem“ osoba bez ohledu na její státní příslušnost, místo pobytu nebo délku výkonu práce v členském státě, která je v přímém pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem na základě formální smlouvy či neformální dohody a která je odměňována, bez ohledu na druh vykonávané práce, počet odpracovaných hodin (plný nebo částečný úvazek) nebo dobu trvání smlouvy nebo dohody (na dobu určitou nebo neurčitou, včetně smluv na sezónní práci); odměna zaměstnance může mít podobu mzdy nebo platu a zahrnuje prémie, výplaty za úkolovou práci a práci na směny, příplatky, honoráře, provize a věcné odměny;

8)

„zaměstnavatelem“ podnik nebo místní jednotka, které jsou v přímém pracovněprávním vztahu se zaměstnancem na základě formální smlouvy či neformální dohody;

9)

„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících určitá témata;

10)

„tématem“ obsah informací, které mají být sestaveny, přičemž každé téma zahrnuje jedno nebo více dílčích témat;

11)

„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sestaveny pro určité téma, přičemž každé dílčí téma zahrnuje jednu nebo více proměnných;

12)

„proměnnou“ charakteristika jednotky nebo souboru jednotek, která může nabýt více než jedné hodnoty ze souboru hodnot;

13)

„členěním“ předem stanovený diskrétní, vyčerpávající a vzájemně se vylučující soubor hodnot, kterému lze přiřadit proměnné charakterizující statistické jednotky;

14)

„mikrodaty“ jednotlivá zjišťování nebo měření charakteristik statistických jednotek bez přímého identifikátoru;

15)

„souhrnnými údaji“ údaje týkající se souboru několika statistických jednotek;

16)

„statistickou populací“ soubor statistických jednotek, o nichž jsou požadovány informace;

17)

„oporou výběru“ seznam, mapa nebo jiná specifikace jednotek určujících statistickou populaci, jež má být vyčíslena jako celek nebo z níž má být vybrán výběrový soubor;

18)

„výběrovým souborem“ podmnožina opory výběru, jejíž prvky jsou vybrány na základě procesu se známou pravděpodobností výběru navrženého tak, aby umožnil odvození platných odhadů pro statistickou populaci;

19)

„respondentem“ jednotka, která poskytuje údaje;

20)

„statistickým zjišťováním“ shromažďování údajů od výběrového souboru respondentů, které mohou být extrapolovány na statistickou populaci pomocí vhodných statistických metod;

21)

„administrativními údaji“ údaje generované nestatistickým zdrojem, obvykle registrem v držení veřejného subjektu, jehož hlavním cílem není poskytování statistik;

22)

„jinými zdroji“ údaje, které pocházejí z jiných zdrojů, než jsou zdroje uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a c), jako jsou internetové stránky a databáze, jejichž hlavním cílem není poskytování oficiálních statistik;

23)

„statistickou klasifikací“ uspořádaný seznam příbuzných, avšak vzájemně se vylučujících kategorií s jednou nebo více úrovněmi podrobnosti, který se používá ke strukturování informací v dané statistické oblasti podle jejich podobnosti;

24)

„referenčním obdobím“ časový interval, na který se vztahují statistiky;

25)

„metadaty“ informace umožňující používání a výklad statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem;

26)

„předem zkontrolovanými údaji“ údaje ověřené členskými státy na základě dohodnutých společných pravidel pro ověřování;

27)

„zprávou o kvalitě“ zpráva obsahující informace o kvalitě statistického produktu nebo procesu;

28)

„rozdílem v odměňování žen a mužů“ rozdíl v průměrných hrubých hodinových výdělcích zaměstnanců z řad žen a mužů, vyjádřený jako procento průměrného hrubého hodinového výdělku mužských zaměstnanců.