(EU) 2025/835Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/835 ze dne 5. května 2025, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz bionafty pocházející z Argentiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/244 (2) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) vyrovnávací cla na dovoz bionafty pocházející z Argentiny (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Sazby v současné době platných vyrovnávacích cel činí 25 % a 33,4 % na dovoz od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 28,2 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 33,4 % pro všechny ostatní společnosti v Argentině. V únoru 2019 Komise rovněž přijala závazky nabídnuté argentinskými vývozci (3), které spočívají v roční bezcelní kvótě pro bionaftu za minimální cenu založenou na oficiální ceně argentinského sójového oleje plus výrobní náklady a dopravné.

(3)

Na dovoz bionafty se v současné době vztahují antidumpingová opatření, pokud pochází z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) (4) nebo ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) (5), a vyrovnávací opatření, pokud pochází z Indonésie (6) nebo USA (7).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (8) obdržela Komise žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podala dne 10. listopadu 2023 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“ nebo „EBB“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího bionaftu ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání subvencování a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti Komise oznámila vládě Argentiny (dále jen „argentinská vláda“) (9), že obdržela řádně podloženou žádost, a vyzvala argentinskou vládu ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Konzultace se uskutečnily dne 5. února 2024. S argentinskou vládou však nebylo dosaženo žádného vzájemně přijatelného řešení. S ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující analýzu všech důkazů, jež má Komise k dispozici a na jejichž základě bylo zahájeno šetření. Uvedenou zprávu lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí. Připomínky, které argentinská vláda při této příležitosti vznesla, byly shrnuty a řešeny v memorandu.

(7)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 (10) Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 9. února 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu bionafty pocházející z Argentiny (dále jen „dotčená země“) na základě článku 18 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (11) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Šetření týkající se přetrvání subvencování se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení řízení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Argentině a orgány Argentiny, známé dovozce, dodavatele a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení opatření před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V podání ze dne 15. března 2024 Argentinská komora pro biopaliva (dále jen „CARBIO“) zahájení řízení zpochybnila s odůvodněním, že analýza újmy uvedená v žádosti nezohlednila další relevantní faktory, které by mohly vést k újmě. Sdružení CARBIO rovněž tvrdilo, že žádost nebyla dostatečně odůvodněna, zejména pokud jde o předpoklad, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, dovoz bionafty z Argentiny by prudce vzrostl a způsobil by výrobnímu odvětví Unie újmu.

(12)

Komise měla za to, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prokazující, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvávání subvencování a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie. Není vyloučeno, že žádost obsahuje některé nedostatky nebo prvky, které nejsou výrobnímu odvětví Unie přiměřeně dostupné, tato situace však nemůže zpochybnit celkový závěr, že existovaly dostatečné důkazy, které si zasluhují další šetření. Rovněž pravidla dokazování nejsou stejná pro zahájení a další fáze šetření. Komise tvrzení sdružení CARBIO zamítla.

(13)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení sdružení CARBIO a argentinská vláda uvedly, že od původního šetření došlo k příslušným legislativním změnám, zejména pokud jde o osvobození od daně v provincii Santa Fe a o domácí pověření pro bionaftu. Dále uvedly, že v průběhu šetření se očekávají další legislativní změny.

(14)

Komise tyto informace zohlednila v analýze dotčených subvenčních režimů v 35. až 51. a 271. až 283. bodě odůvodnění a v analýze pravděpodobnosti v 323. až 330. bodě odůvodnění.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 27 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala Komise na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. října 2022 ledna do 30. září 2023. Byl rovněž zohledněn sortiment výrobků ve vzorku. Tento vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. S ohledem na informace dostupné ve fázi zahájení řízení připadalo na výrobce v Unii zařazené do vzorku přibližně 15 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a 24 % prodeje výrobců v Unii, kteří se zúčastnili šetření. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žádná ze stran nevznesla žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek výrobců v Unii se považoval za reprezentativní.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Argentině, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise mimoto požádala misi Argentiny, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců ze dvou skupin na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku připadalo 68 % celkového objemu dovozu z Argentiny do Unie, který Eurostat vykázal v období přezkumného šetření. V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(21)

Komise zaslala dotazníky argentinské vládě, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozci, který není ve spojení, a žadateli. Tyto dotazníky byly zpřístupněny online (12) v den zahájení řízení, s výjimkou dotazníků určených pro argentinskou vládu a žadatele, které byly zpřístupněny v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí.

(22)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od argentinské vlády, vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dovozce, který není ve spojení, a žadatele.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání subvencování a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(24)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly prováděny v prostorách argentinské vlády a u těchto společností:

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, buď v čisté formě, nebo obsažené ve směsi (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kódy TARIC 1516 20 98 21, 1516 20 98 29 a 1516 20 98 33), ex 1518 00 91 (kódy TARIC 1518 00 91 21, 1518 00 91 29 a 1518 00 91 33), ex 1518 00 95 (kód TARIC 1518 00 95 21), ex 1518 00 99 (kódy TARIC 1518 00 99 21, 1518 00 99 29 a 1518 00 91 33), ex 2710 19 42 (kódy TARIC 2710 19 42 21 a 2710 19 42 29), ex 2710 19 44 (kódy TARIC 2710 19 44 21, 2710 19 44 29 a 2710 19 44 33), ex 2710 19 46 (kódy TARIC 2710 19 46 21, 2710 19 46 29 a 2710 19 46 33), ex 2710 19 47 (kódy TARIC 2710 19 47 21, 2710 19 47 29 a 2710 19 47 33), 2710 20 11 , 2710 20 16 , ex 3824 99 92 (kódy TARIC 3824 99 92 10, 3824 99 92 14 a 3824 99 92 17), 3826 00 10 a ex 3826 00 90 (kódy TARIC 3826 00 90 11, 3826 00 90 19 a 3826 00 90 33) (13).

(26)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, lze vyrábět různými procesy, například transesterifikací olejů a tuků, Fischerovou-Tropschovou syntézou nebo hydrogenační úpravou obnovitelných vstupních surovin. Jedná se o obnovitelné palivo, které se vyrábí z různých surovin, včetně rostlinných olejů, jako je řepkový olej, sójový olej nebo palmový olej, použitých kuchyňských olejů, živočišných tuků nebo biomasy.

(27)

Šetření ukázalo, že bionafta vyráběná v Argentině je výhradně methylester ze sójového oleje (dále jen „SME“) získávaný ze sójového oleje, zatímco hlavní podíl bionafty vyráběné v Unii tvoří metylester z řepkového semene (dále jen „RME“). SME i RME patří do kategorie methylesterů mastných kyselin.

(28)

Bionafta se obvykle používá v odvětví dopravy, zejména ve směsi s fosilní naftou, ale také v čisté formě.

(29)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Argentiny.

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(31)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(32)

Ve vztahu k definici výrobku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(33)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání subvencování.

(34)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum, jakož i informací předložených argentinskou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(35)

Od původního šetření se preferenční politiky argentinské vlády týkající se odvětví výroby bionafty vyvíjely, jak je vysvětleno níže.

(36)

Zatímco legislativní vývoj týkající se jednotlivých subvenčních režimů je analyzován v příslušných oddílech, na širší úrovni zákon č. 26093 o regulačním rámci pro biopaliva, který byl přijat v roce 2006 a analyzován v původním šetření (dále jen „zákon o biopalivech z roku 2006“), pozbyl platnosti v květnu 2021 (14). V roce 2021 byl proto nahrazen zákonem č. 27640 (dále jen „zákon o biopalivech z roku 2021“), který zůstal v platnosti během období přezkumného šetření (15).

(37)

Zákon o biopalivech z roku 2021 stanovil domácí pověření pro bionaftu, kdy byly měsíční kvóty pro bionaftu přiděleny domácím výrobcům bionafty, kteří nejsou vertikálně integrovaní, na dodávky domácím výrobcům směsí za státem regulované pevné ceny.

(38)

Za tímto účelem zákon o biopalivech z roku 2021 pověřil Sekretariát pro energetiku jako donucovací orgán mimo jiné těmito funkcemi: „regulovat a spravovat výrobu, uvádění biopaliv na trh a udržitelné využívání biopaliv a dohlížet na ně“, „provádět audity a kontroly v podnicích a zařízeních na výrobu, skladování a/nebo přimíchávání biopaliv“, „uplatňovat sankce stanovené“ v zákoně o biopalivech z roku 2021, „zaručit dostupnost nezbytných vstupů pro přípravu biopaliv pro povinné mísení, mít možnost rozhodovat a zavést mechanismy, které se považují za nezbytné k tomu, aby jejich získávání probíhalo v souladu s běžnými a obvyklými tržními podmínkami a bez jakéhokoli narušení, případně stanovit jako limit vývozní cenu těchto vstupů sníženou o příslušné náklady“, „stanovit příděly biopaliv pro dodávky povinné směsi“ a „stanovit […] ceny, za které musí být biopaliva určená k povinnému mísení s fosilními palivy […] uváděna na trh (16)“.

(39)

Podle zákona o biopalivech z roku 2021 se na bionaftu, která měla být dodávána na základě domácího pověření, vztahoval požadavek na místní obsah, neboť musela být „vyrobena v zařízeních instalovaných v Argentinské republice z vnitrostátních surovin“ (17). Při ověřování na místě argentinská vláda potvrdila, že sójový olej používaný k výrobě bionafty dodávané v rámci pověření musí být argentinského původu. To znamená, že bionafta používaná ke splnění pověření k přimíchávání musela být vyrobena v argentinských zařízeních za použití domácích surovin (18).

(40)

Zákon o biopalivech z roku 2021 stanovil, že „dodávky měsíčních množství bionafty […] provádějí společnosti, které vyrábějí uvedené biopalivo a které – přímo ani nepřímo prostřednictvím svých ovládajících a/nebo ovládaných společností – nevykonávají činnosti související s vývozem bionafty a/nebo jejích hlavních vstupů“ (19). Pověření pro bionaftu se proto vztahovalo pouze na nevyvážející společnosti, které nejsou vertikálně integrované, zatímco velké společnosti, které bionaftu vyvážejí, nemohly svůj výrobek pro povinné přimíchávání dodávat. Na vyvážející výrobce zařazené do vzorku LDC Argentina S.A., Molinos Agro S.A. (dále jen „Molinos Agro“) a Viterra Argentina S.A. (dále jen „Viterra Argentina“) se domácí pověření nevztahovalo. Kromě výroby a vývozu bionafty se všichni zabývali také drcením sójových bobů na sójový olej, který prodávali také domácím výrobcům bionafty, na něž se vztahuje domácí pověření pro výrobu bionafty. Skupina Renova však kromě vyvážejících výrobců Molinos a Viterra Argentina zahrnovala také společnosti, které vyráběly bionaftu pro domácí trh a/nebo vyráběly bionaftu v rámci odměny za zpracování pro vyvážející výrobce, kteří ji později vyváželi. Na tyto společnosti se vztahovalo domácí pověření.

(41)

Z výše uvedeného vyplývá, že naopak výrobcům bionafty, na něž se vztahuje domácí pověření, je ze zákona znemožněn vývoz, čímž argentinská vláda oddělila domácí a vývozní trh a příslušné hospodářské subjekty.

(42)

Kromě toho, „Pro účely výše popsaných dodávek se budou brát v úvahu [pouze] společnosti, které splňují předpoklady stanovené v tomto ustanovení a které byly v době uložení sankcí podle tohoto zákona schváleny donucovacím orgánem v rámci zákona č. 26093 pro dodávky bionafty pro povinné mísení […]“ (20). To znamenalo, že podle nového zákona se dodavateli mohly stát pouze společnosti, které byly aktivními dodavateli na základě předchozího pověření podle zákona o biopalivech z roku 2006.

(43)

Původně byla v rámci pověření pro bionaftu podle zákona o biopalivech z roku 2006 míra přimíchávání bionafty do paliv vzniklých přimícháváním 10 %. Tento podíl byl zákonem o biopalivech z roku 2021 snížen a povinná míra přimíchávání byla stanovena na 5 % (21). Podle zákona o biopalivech z roku 2021 mohl Sekretariát pro energetiku snížit míru přimíchávání dokonce na 3 %, pokud se domníval, že ekonomické podmínky vyžadují snížení cen paliv, zejména „když by zvýšení cen základních vstupů pro výrobu bionafty mohlo zkreslit cenu fosilních paliv v čerpacích stanicích“ (22). V červnu 2022 však byla usnesením č. 438/2022 zvýšena povinná míra přimíchávání na 7,5 % (23).

(44)

Na čtyřměsíční období od poloviny června 2022 do poloviny října 2022, tedy právě na začátku období přezkumného šetření, však argentinská vláda nařízením č. 330/2022 a usnesením č. 638/2022 dočasně zvýšila pověření pro bionaftu o 5 % na 12,5 %, a to z důvodu nedostatku nafty na trhu (24). Výjimečně mezi společnosti dodávající dodatečný procentní podíl patřily nejen společnosti, na které se běžně vztahuje domácí pověření, ale také vývozci bionafty (25). To tedy zahrnovalo i společnost Molinos Agros. Argentinská vláda uvedla, že cena za tuto dodatečnou dodávku bionafty byla volná, avšak ve vyhlášce č. 330/2022 bylo uvedeno, že i cena u tohoto dočasného dodatečného pověření byla regulována formou maximální ceny (26).

(45)

Během období přezkumného šetření proto povinná míra přimíchávání činila 12,5 % po dobu půl roku a 7,5 % po zbytek období.

(46)

Během ověřování na místě argentinská vláda vysvětlila, že v Argentině existuje také malý domácí trh s bionaftou mimo pověření k přimíchávání. Tohoto trhu se mohou účastnit také vývozci bionafty a vertikálně integrovaní výrobci bionafty. Tento trh mimo pověření odpovídal pouze 1,5–2 % celého domácího trhu s bionaftou.

(47)

Během období přezkumného šetření, konkrétně mezi prosincem 2022 a červencem 2023, navíc Argentinu postihlo velké sucho, které mělo negativní dopad na produkci sójových bobů i dalších plodin. To je jasně patrné z grafu 1, který ukazuje výrazný pokles produkce sójových bobů, kukuřice a pšenice v tomto období (125. bod odůvodnění). Nicméně výrobní kapacita zůstala i v době sucha stabilní a po suchu se produkce zvýšila, jak je z grafu 1 patrné. Komise proto považovala sucho za dočasný jev.

(48)

V důsledku toho, přestože produkce sójových bobů v Argentině obecně uspokojuje poptávku, se v roce 2023 vyvážející výrobci zařazení do vzorku uchýlili k dovozu sójových bobů ze sousedních zemí, které byly suchem postiženy méně: Paraguaye, severní oblasti Brazílie a Bolívie. Potvrdily to i veřejně dostupné informace (27).

(49)

Tyto sójové boby byly stejně jako v původním šetření dovezeny v režimu dočasného dovozu. V rámci režimu dočasného dovozu, který je podobný režimu aktivního zušlechťovacího styku v EU, se dovozní clo nevybírá, pokud je vstup zpracován a výsledný produkt je zpětně vyvezen.

(50)

Sójové boby dovezené v rámci režimu dočasného dovozu byly použity pouze k výrobě a zpětnému vývozu sójové moučky a oleje, nikoli bionafty. Režim dočasného dovozu totiž funguje na základě přepočítacího koeficientu mezi dováženými vstupy a zpětně vyváženými výstupy, který se může vztahovat na drcení sójových bobů na sójovou moučku a olej a zpětný vývoz těch produktů, nikoli však na další výrobu a zpětný vývoz bionafty, což je druhý výrobní krok v hodnotovém řetězci.

(51)

Dovážené sójové boby by mohly být použity k výrobě bionafty pouze tehdy, pokud by byly skutečně dovezeny, na rozdíl od dovozu v rámci režimu dočasného dovozu. K tomu nedošlo z několika důvodů. Za prvé, sójové boby (stejně jako sójový olej a bionafta) dovážené ze zemí Mercosur (např. Paraguaye, Brazílie a Uruguaye) podléhaly dani z nákupu v cizí měně zvané impuesto PAIS (Para una Argentina lnclusiva y Solidaria), vypočtené jako sazba z hodnoty dovozu CIF. Kromě toho sójové boby (stejně jako sójový olej a bionafta) dovážené ze zemí mimo Mercosur (např. Bolívie) podléhaly kromě impuesto PAIS i společnému dovoznímu clu Mercosur a statistickému poplatku. Proto je dovoz sójových bobů do Argentiny nákladný, a tudíž není ekonomicky atraktivní. Za druhé, vyvážející výrobci zařazení do vzorku vysvětlili, že získat certifikaci udržitelnosti sójových bobů dovážených z Paraguaye a Brazílie, která je potřebná pro některé vývozní destinace, zejména pro EU, je ve srovnání se sójovými boby vypěstovanými v Argentině obtížnější. Týkalo se to zejména dodržování pravidel pro odlesňování, která se nevztahují na rozsáhlé argentinské nížiny bez stromů. A konečně, bionafta používaná ke splnění pověření k přimíchávání (jež tvoří největší část domácího trhu, jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění) musela být vyráběna v argentinských zařízeních za použití surovin z domácí produkce. Dovážené sójové boby tak mohly být použity pouze k výrobě bionafty pro nepatrný zbývající domácí trh mimo pověření nebo pro vývozní trhy, přičemž v druhém případě to bylo s nedostatečným ekonomickým odůvodněním a právě popsanými problémy s certifikací.

(52)

Žadatel v žádosti odkázal na zjištění Komise v původním šetření, že argentinská vláda pěstitele sójových bobů pověřila nebo usměrnila, aby prováděli její politiku s cílem vytvořit roztříštěný domácí trh a poskytovat sójové boby odvětví výroby bionafty za cenu nižší než přiměřenou. Kromě toho Komise v původním šetření rovněž zjistila, že argentinská vláda poskytla výhodu spočívající v rozdílu mezi cenami placenými domácími výrobci bionafty a cenou, kterou by platili, kdyby v Argentině převládaly pro sójové boby tržní podmínky. Kromě toho bylo zjištěno, že soubor opatření argentinské vlády je specifický, neboť se omezuje na skupinu podniků nebo odvětví, včetně domácího odvětví výroby bionafty.

(53)

Žadatel tvrdil, že tato opatření jsou stále použitelná a budou argentinskému odvětví výroby bionafty k dispozici i v nadcházejících letech. Tato opatření údajně umožňují argentinskému odvětví výroby bionafty nakupovat suroviny za nižší ceny, a tím zvýšit výrobu a vývoz bionafty.

(54)

Dne 20. ledna 2025 sdělila Komise argentinské vládě, že se při posuzování existence a rozsahu údajné podpory poskytnuté odvětví výroby bionafty, včetně poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, může případně uchýlit k použití dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení, a to z níže uvedených důvodů.

(55)

Za prvé, Komise v dotazníku požádala argentinskou vládu, aby poskytla kontaktní údaje (názvy, adresy a e-mail) všech společností dodávajících sójové boby a sójový olej pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(56)

Ve své odpovědi argentinská vláda poskytla pouze jména a adresy subjektů hodnotového řetězce zapojených do distribuce sójového oleje, nikoli však dodavatelů sójových bobů. Argentinská vláda vysvětlila, že poskytla pouze ty informace, u nichž se domnívá, že jejich poskytnutí neporušuje zákonná omezení stanovená za účelem ochrany důvěrnosti společností podle zákona č. 17622 (zejména jeho článků 11 a 13) a doplňujících pravidel.

(57)

Ve svém písemném upozornění na nedostatky Komise zopakovala svou žádost ohledně kontaktních údajů producentů sójových bobů, neboť argentinská vláda poskytla celkový počet producentů sójových bobů v Argentině, který byl získán ze zjednodušeného zemědělského informačního systému Federální správy veřejných příjmů, a měla by tedy mít tyto informace k dispozici.

(58)

V odpovědi argentinská vláda uvedla, že informace o dotčených společnostech nemohou být poskytnuty, protože se na ně vztahuje nejen zákon č. 17622, ale jsou rovněž chráněny článkem 101 zákona č. 11683 o daňovém tajemství, a proto nemohou být v rámci šetření předloženy.

(59)

Za druhé, Komise v dotazníku rovněž požádala argentinskou vládu, aby uvedla deset největších producentů i) sójových bobů a ii) sójového oleje v Argentině a aby u všech poskytla: a) názvy, b) umístění a c) vlastnickou situaci podniku (např. státní, kolektivně vlastněný, soukromý, zahraniční). Komise dále požádala argentinskou vládu, aby u každého z deseti největších výrobců a distributorů i) sójových bobů a ii) sójového oleje v Argentině poskytla údaje o členech správní rady a vedení a aby určila ty členy, kteří jsou zároveň státními úředníky nebo kteří zastávají funkci v jakémkoli státním orgánu nebo veřejném subjektu.

(60)

Ve své odpovědi argentinská vláda uvedla, že se na požadované informace vztahuje zákon č. 17622 a doplňující předpisy a že tyto informace nemohou být poskytnuty.

(61)

Ve svém písemném upozornění na nedostatky Komise zopakovala svou výše uvedenou žádost, přičemž vzala na vědomí odpověď argentinské vlády na dotazník a uvedla své původní chápání oblasti působnosti zákona č. 17622, jakož i řadu dalších případů, kdy dodavatelé sójových bobů podle všeho poskytovali ústředním a provinciálním orgánům příslušné údaje, které by nemusely spadat do oblasti působnosti zákona č. 17622. Kromě toho se Komise dotázala, zda se do obchodního rejstříku obecně poskytují informace o vlastnické situaci společnosti, jakož i o složení jejího představenstva.

(62)

Ve své odpovědi argentinská vláda objasnila, že informace Sekretariátu pro zemědělství, hospodářská zvířata a rybolov jsou chráněny zákonem č. 17622, a proto nemohly být v rámci šetření předloženy. Kromě toho argentinská vláda vysvětlila, že každá provincie a autonomní území v Argentině zřizuje a provozuje vlastní obchodní rejstřík a potvrdila, že informace o vlastnické struktuře společnosti a jejím představenstvu jsou sdělovány například rejstříku autonomního města Buenos Aires. Dostupné informace o vlastnické struktuře společnosti však závisely na právním uspořádání subjektu a bylo možné nahlédnout na jména a příjmení členů představenstva, avšak nikoliv všechny tyto informace jsou veřejně přístupné, a proto nemohou být v rámci šetření předloženy.

(63)

Za třetí, Komise v dotazníku dále požádala argentinskou vládu, aby předala dodatek A (dotazník pro dodavatele vstupů) i) deseti největším producentům a distributorům dotčených vstupních materiálů, jakož i ii) všem dalším producentům a distributorům sójových bobů a sójového oleje, kteří poskytli vstupy dvěma vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. V této souvislosti Komise informovala argentinskou vládu, že požádala každou spolupracující společnost, aby vypracovala seznam všech svých dodavatelů dotčených vstupních materiálů, a sdělila argentinské vládě, aby zkoordinovala svou činnost se spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Komise si rovněž vyžádala důkazy (kopii e-mailu, dopisu nebo faxu) prokazující, že argentinská vláda zaslala dodatek A příslušným producentům a distributorům, a pokud možno také důkaz, že producenti a distributoři dodatek A obdrželi (např. potvrzení o přijetí).

(64)

Ve své odpovědi argentinská vláda neposkytla požadované informace a neupřesnila, zda tyto informace již měla k dispozici nebo zda dodatek A předala příslušným producentům a distributorům vstupů. Pouze uvedla, že se na požadované informace vztahuje zákon č. 17622 a doplňující nařízení, a není tedy možné je poskytnout.

(65)

Ve svém písemném upozornění na nedostatky Komise zopakovala svou žádost a objasnila, že Komise nepožaduje informace od argentinské vlády, ale pouze její pomoc při získávání informací od dodavatelů sójových bobů.

(66)

Ve své odpovědi argentinská vláda objasnila, že zcela chápe žádost Komise, ale zopakovala, že nemá právní základ, na němž by mohla požadované informace poskytnout, neboť údaje o dotčených společnostech jsou chráněny článkem 101 zákona č. 11.683 o daňovém tajemství, a proto nemohou být v rámci probíhajícího antisubvenčního šetření předloženy. Ve své odpovědi argentinská vláda opět neupřesnila, zda dodatek A předala příslušným producentům a distributorům vstupů, a ani nepředložila důkazy o takovém jednání.

(67)

Během inspekce na místě Komise tyto záležitosti znovu přednesla argentinské vládě.

(68)

V reakci na to argentinská vláda kromě opětovného uvedení povinností týkajících se důvěrnosti, kterými jsou vázány argentinské orgány, rovněž uvedla, že nemůže poskytnout seznam registrovaných producentů sójových bobů, a to jednak proto, že počet producentů sójových bobů se v jednotlivých sklizňových obdobích mění, a jednak proto, že v každém sklizňovém období existovalo přibližně 60 000 producentů sójových bobů. Argentinská vláda rovněž vysvětlila, že situace v případě výrobců směsí bionafty je odlišná, a proto mohla v odpovědi na dotazník uvést jména a kontaktní údaje výrobců směsí bionafty. Je tomu tak proto, že na rozdíl od producentů sójových bobů se výrobci směsí musí pro výkon své podnikatelské činnosti zaregistrovat ve veřejně přístupném rejstříku. V 80. bodě odůvodnění níže však Komise zjistila, že požadované informace mohla argentinská vláda připravit přístupem do databází argentinských daňových orgánů.

(69)

Závěrem lze říci, že co se týká údajného poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, argentinská vláda odepřela přístup k nezbytným informacím a důkazům požadovaným Komisí v dotazníku, písemném upozornění na nedostatky a během inspekce na místě.

(70)

Nedostatečná spolupráce neumožnila Komisi získat veškeré informace, které považovala za nutné pro zjištění v rámci tohoto šetření. Komise konkrétně nemohla získat informace a údaje o producentech sójových bobů a sójového oleje a o dopadu vývozní daně u sójových bobů, sójového oleje a bionafty (viz 101. a 123. bod odůvodnění) na produkci a cenové chování producentů sójových bobů a sójového oleje, jakož i na dodávky výrobcům bionafty.

(71)

Tyto informace zahrnovaly totožnost producentů sójových bobů a sójového oleje, míru státního vlastnictví a kontroly největších z nich, chování a rozhodnutí producentů sójových bobů a sójového oleje, kteří čelí vývozním daním a jejich změnám, jejich produkční strategie a možnost přechodu na alternativní plodiny, dostupnost orné půdy a přístup k této půdě, charakteristiky a dynamika trhu, co se týká rozlišování mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky, prodejní a marketingové kanály a strategie pro domácí trh a vývozní trhy, ceny a cenové politiky na domácím trhu a na vývozních trzích, dopad mezinárodní ceny na jejich cenové politiky, situace v oblasti hospodářské soutěže na domácím trhu a na vývozních trzích, jejich ziskovost v jednotlivých letech, dopad případné nadměrné kapacity a strategií řízení zásob, dovoz a vývoz ze strany jejich hlavních odběratelů na domácím trhu a na vývozních trzích včetně úlohy odvětví drcení a přidané hodnoty dosažené odvětvím drcení, jakož i situace v oblasti hospodářské soutěže v odvětví drcení v Argentině a na mezinárodních trzích.

(72)

Všechny tyto informace, údaje a dokumenty byly nezbytné, protože jejich neexistence způsobila vážné potíže při vyvozování přesného a odůvodněného závěru ohledně zjištění o přetrvání subvencování, pokud jde o údajný subvenční režim spočívající v poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou. V důsledku toho neexistence všech těchto nezbytných informací významně bránila šetření.

(73)

Výše uvedené skutečnosti vedly Komisi k závěru, že argentinská vláda:

(74)

Na základě toho Komise dne 20. ledna 2025 informovala argentinskou vládu o svém záměru použít čl. 28 odst. 1 základního nařízení a požádala argentinskou vládu o předložení připomínek.28

(75)

Dne 27. ledna 2025 předložila argentinská vláda své připomínky k zamýšlenému použití čl. 28 odst. 1 základního nařízení. V této souvislosti předložilo své připomínky rovněž sdružení CARBIO.

(76)

Argentinská vláda v podstatě uznala, že některé z poskytnutých informací byly neúplné nebo neměly požadovanou úroveň podrobnosti, zejména pokud jde o producenty sójových bobů, ale nesouhlasila s tím, že tato nedostatečná spolupráce byla kvalifikována jako odmítnutí poskytnout nezbytné informace a jako významná překážka šetření. Podle názoru argentinské vlády okolnosti případu lépe vystihuje neposkytnutí nezbytných informací.

(77)

Argentinská vláda a sdružení CARBIO především připomněly, že stávající přezkum před pozbytím platnosti se týkal bionafty, pro niž je vstupem sójový olej, a nikoli sójové boby. Produkce sójových bobů by tak s výrobou bionafty souvisela pouze nepřímo a nepředstavovala by nezbytné informace. Komise však nesprávně rozšířila svou analýzu na celý předcházející hodnotový řetězec.

(78)

V tomto ohledu Komise konstatovala, že si vyžádala informace nezbytné k analýze tvrzení o subvencování, které žadatel formuloval v žádosti a které se týkalo zejména poskytování sójových bobů – hlavní vstupní suroviny pro bionaftu – za cenu nižší než přiměřenou ve prospěch výrobců bionafty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Za druhé, argentinská vláda objasnila, že neshromažďuje ani nevede seznam producentů sójových bobů, jak požadovala Komise, a proto není schopna tyto informace poskytnout.

(80)

Komise nesouhlasila s tím, že by argentinská vláda tyto informace, které byly pro šetření nezbytné, nemohla poskytnout. Komise zejména konstatovala, že argentinská vláda ve svých připomínkách k použití článku 28 základního nařízení vysvětlila, že příprava požadovaných informací by vyžadovala přístup do databází argentinských daňových orgánů, čímž potvrdila, že požadované informace argentinská vláda mohla připravit. Komise proto upustila od kvalifikace odepření přístupu k nezbytným informacím a významné překážky šetření v souvislosti s kontaktními údaji dodavatelů sójových bobů a dospěla k závěru, že argentinská vláda neposkytla požadované nezbytné informace. Bez ohledu na tuto kvalifikaci však přetrvávala nedostatečná spolupráce ze strany argentinské vlády v podobě neposkytnutí nezbytných informací, přičemž Komise stále postrádala požadované nezbytné informace a použila čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(81)

Za třetí, argentinská vláda vysvětlila, že poskytla veškeré informace, které měla k dispozici, ale ze zákona nemohla poskytnout jiné druhy informací, zejména informace týkající se názvu, umístění, vlastnické situace a údaje o členech správní rady a vedení – včetně jejich vztahu k argentinské vládě – u deseti největších producentů sójových bobů a sójového oleje v Argentině.

(82)

Komise konstatovala, že Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních obsahuje podrobná pravidla a povinnosti vyšetřujícího orgánu chránit důvěrné informace. Komise měla za to, že pokud tyto informace nejsou poskytnuty, může vyšetřující orgán vycházet z dostupných údajů. Komise proto musela zachovat kvalifikaci odepření poskytnout nezbytné informace a významné překážky šetření, pokud jde o informace o deseti největších producentech sójových bobů a sójového oleje v Argentině, a toto tvrzení zamítla.

(83)

A konečně, argentinská vláda se zaměřila na seznam informací, které Komise nemohla získat, uvedený v 71. bodě odůvodnění, a tvrdila za prvé, že seznam producentů sójových bobů by nebyl odpovědí na tyto chybějící informace, za druhé, že argentinská vláda na některé z těchto informací odpověděla v průběhu ověřování, a za třetí, že existují jiné spolehlivé zdroje, na které se nevztahují stejné zákonné požadavky argentinské vlády, zejména vyvážející výrobci zařazení do vzorku, pokud jde o informace týkající se ziskovosti a přidané hodnoty drcení. V tomto ohledu poskytlo informace o schopnosti přecházet mezi plodinami a o rozhodnutích týkajících se trhu také Argentinské sdružení hodnotového řetězce sójových bobů (Asociación de la Cadena de la Soja Argentina – „ACSOJA“).

(84)

Komise konstatovala, že informace uvedené v 71. bodě odůvodnění nebyly způsobeny pouze tím, že nebyl poskytnut seznam producentů sójových bobů, ale tím, že nebyly poskytnuty všechny požadované informace uvedené v 73. bodě odůvodnění. Kromě toho Komise neodmítla ostatní informace poskytnuté argentinskou vládou, ale přímo od producentů sójových bobů mohly být získány přesnější informace, pokud by jim argentinská vláda předala dodatek A. A konečně, Komise neměla během ověřování problém s informacemi poskytnutými argentinskou vládou a sdružením ACSOJA, které nepostačují k tomu, aby nahradily neposkytnuté informace, a nemají vliv na kvalifikaci nedostatečné spolupráce argentinské vlády. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(85)

Závěrem lze říci, že jelikož nebyly k dispozici nezbytné informace, vycházela Komise ve svých zjištěních týkajících se aspektů šetření uvedených v 70. a 71. bodě odůvodnění částečně z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(86)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda zopakovala, že nemá k dispozici seznam producentů sójových bobů.

(87)

Jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění, Komise netvrdila, že by argentinská vláda měla takový seznam k dispozici, ale uvedla, že argentinská vláda potvrdila, že informace požadované v seznamu mohly být připraveny a předloženy.

(88)

Kromě toho argentinská vláda tvrdila, že příprava takového seznamu a zaslání dotazníku deseti největším dodavatelům sójových bobů a sójového oleje by vyžadovaly nejen přístup k údajům, ale také překonání právních ustanovení, která argentinské vládě brání ve sdílení takových informací s třetí stranou. V tomto ohledu argentinská vláda tvrdila, že se Komise nesprávně odvolává na pravidla Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, přičemž argumentovala tím, že povinnost vládních úředníků v souvislosti s přístupem k určitému typu informací a jejich sdílením je nezávislá na postupu nakládání s důvěrnými informacemi, který je stanoven v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, a nesouvisí s ním.

(89)

Kromě toho argentinská vláda tvrdila, že Komise o těchto omezeních věděla již od původního šetření a měla uvést konkrétní producenty sójových bobů, které považovala za rozhodující pro účast v současném šetření. Na tyto producenty by se tedy omezení týkající se argentinské vlády nevztahovala a dotazníky by jim mohly být předány.

(90)

Komise se domnívala, že oblast působnosti Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních se vztahuje na situaci, kdy jsou vládní úředníci vázáni vnitrostátními závazky mlčenlivosti, jak již bylo vysvětleno v 82. bodě odůvodnění. V opačném případě by se šetřený člen mohl vždy odvolat na vnitrostátní povinnost zachovávat mlčenlivost, aby nemusel v rámci antisubvenčního šetření spolupracovat. Komise je povinna chránit poskytnuté důvěrné informace. Kromě toho v souladu s čl. 29 odst. 6 základního nařízení nemůže Komise použít shromážděné informace k žádnému jinému účelu, neboť informace získané během antisubvenčního šetření se použijí pouze k účelu, pro který byly vyžádány. Komise dále poznamenala, že si nemůže být předem vědoma omezení argentinské vlády poskytnout takové informace na základě předchozího šetření, protože okolnosti se mohly změnit. Vzhledem k tomu, že argentinská vláda nikdy nepředložila seznam producentů sójových bobů, a to ani v původním šetření, ani v tomto přezkumu, nemohla Komise o žádném z těchto producentů vědět ani jej identifikovat. Ještě důležitější je, že argentinská vláda navrhla toto řešení jako možné až po poskytnutí konečných informací, tj. ve velmi pozdní fázi šetření, kdy již nebylo možné jej provést, a nevysvětlila, proč by se omezení důvěrnosti neuplatnilo. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(91)

Argentinská vláda rovněž předložila řadu tvrzení, která se týkala nedostatku jednotlivých druhů informací uvedených v 71. bodě odůvodnění výše, a vysvětlila svůj názor na každý z nich nebo odkázala na odpovědi, které argentinská vláda poskytla v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti.

(92)

Komise již v 84. bodě odůvodnění vysvětlila, že neměla problém s informacemi poskytnutými argentinskou vládou, ale spíše s informacemi, které nebyly poskytnuty argentinskou vládou nebo jejím prostřednictvím, zejména proto, že argentinskou vláda nikdy nepředala dodatek A příslušným dodavatelům. V dodatku A si Komise nevyžádala stanovisko argentinské vlády k informacím požadovaným od dodavatelů sójových bobů a sójového oleje. Komise již provedla šetření a znala názor argentinské vlády díky její odpovědi na dotazník, třebaže byla neúplná. Místo toho si Komise vyžádala stanovisko dodavatelů a informace od nich, přičemž vzala v úvahu, že zkoumaný režim spočíval v poskytování sójových bobů za nižší než přiměřenou odměnu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(93)

Existence napadnutelné subvence je prokázána, jsou-li přítomny tři prvky: a) finanční příspěvek nebo příjmová/cenová podpora; b) výhoda; a c) specifičnost.

(94)

Aby mohla Komise dospět k závěru ohledně prvního prvku, zkoumala, zda soubor opatření přijatých argentinskou vládou vedl k finančnímu příspěvku ve formě poskytování sójových bobů argentinským výrobcům vyvážejícím bionaftu ze strany vlády za cenu nižší než přiměřenou podle čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení a/nebo zda soubor opatření přijatých argentinskou vládou spadá do kategorie příjmové/cenové podpory odvětví výroby bionafty podle čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení.

(95)

Stejně jako v původním šetření Komise zjistila, že všechny společnosti zařazené do vzorku pořizují sójové boby na domácím trhu od společností ve spojení nebo od společností, které ve spojení nejsou, za účelem zpracování na sójový olej a poté bionaftu. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku nenakupovali sójový olej za účelem jeho dalšího zpracování na bionaftu (s výjimkou zanedbatelných nákupů jedním z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které odpovídaly 0,004 % objemu nákupu sójových bobů a sójového oleje během období přezkumného šetření), protože sami drtili sójové boby na sójový olej jako mezistupeň pro výrobu bionafty. Analýza se proto v následujících pododdílech zaměřuje na to, zda argentinská vláda poskytovala sójové boby (místo sójového oleje) za cenu nižší než přiměřenou.

(96)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) druhé odrážky základního nařízení je finanční příspěvek poskytnut, pokud vláda: „pověří soukromý subjekt výkonem jedné nebo více funkcí uvedených v bodech i), ii) a iii), které by jinak byly svěřeny vládě, nebo jejich výkon takovému subjektu nařídí a jejich výkon se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou“. Typ funkcí popsaných v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě iii) základního nařízení nastává tehdy, pokud „vláda dodává zboží nebo poskytuje služby, které nejsou součástí obecné infrastruktury, nebo nakupuje zboží...“. Tato ustanovení odrážejí ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. a) prvního pododstavce bodů iii) a iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a měla by být vykládána a uplatňována v souladu s příslušnou judikaturou WTO.

(97)

V souladu s příslušnou judikaturou WTO (28) Komise přezkoumala, zda zjištění původního šetření týkající se i) povahy zásahu argentinské vlády (tj. zda zásah argentinské vlády zahrnuje pověření nebo usměrňování producentů sójových bobů), ii) povahy pověřených subjektů (tj. zda jsou pěstitelé sójových bobů soukromými subjekty ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení), a iii) kroků pověřených nebo usměrněných subjektů (tj. zda poskytovali pověření nebo usměrnění pěstitelé sójových bobů sójové boby argentinskému odvětví výroby bionafty za nižší než přiměřenou cenu, a jednali tudíž jako zástupci argentinské vlády) zůstala v tomto přezkumu v platnosti. Komise posoudila všechny důkazy obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a v odpovídajících přílohách o zachování opatření, jakož i důkazy zjištěné během šetření. Komise rovněž ověřila, zda by funkce vykonávaná producenty sójových bobů byla obvykle svěřena vládě (tj. zda lze poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou společnostem vyrábějícím sójový olej v Argentině považovat za obvyklou činnost vlády) a zda se tato funkce v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládami (tj. zda se liší vlastní poskytování sójových bobů pěstiteli ve skutečnosti od toho, co by obvykle činila samotná vláda).

(98)

Komise nejprve analyzovala, zda je podpora argentinského odvětví výroby bionafty ze strany argentinské vlády i nadále účinným cílem vládní politiky, a nikoli pouze „vedlejším účinkem“ uplatňování obecných regulačních pravomocí. Stejně jako v původním šetření se v současném šetření zkoumalo zejména to, zda zjištěné narušení cen bylo součástí vládních cílů, nebo zda tato narušení byla spíše „neúmyslným“ vedlejším produktem obecné vládní regulace. V souladu se závěry uvedenými v 85. bodě odůvodnění se Komise při určování, zda existuje pověření nebo usměrnění pěstitelů sójových bobů ze strany argentinské vlády, rozhodla použít částečně dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(99)

V původním šetření dospěla Komise k závěru, že řada dokumentů prokazuje, že argentinská vláda výslovně podporovala a rozvíjela odvětví výroby bionafty jako cíl politiky, a zejména usilovala o snížení ceny vstupního materiálu (sójových bobů) na domácím trhu, poskytovala tudíž finanční příspěvek na výrobu bionafty (29). Komise dále dospěla k závěru, že této podpory bylo dosaženo prostřednictvím několika opatření, která přestože byla od svého zavedení v roce 1994 několikrát pozměněna, se uplatňovala trvale s cílem, jak uvedla samotná argentinská vláda v právních předpisech, snížit cenu sójových bobů na domácím trhu v situaci rostoucích světových cen a podporovat rozvoj hodnotového řetězce v Argentině, který zahrnuje mimo jiné odvětví výroby bionafty (30).

(100)

Během období přezkumného šetření bylo rovněž dosaženo podpory odvětví výroby bionafty, a to prostřednictvím několika opatření, která lze přičíst argentinské vládě (včetně vývozní daně u sójových bobů), protiopatření na produkci jiných obilovin, například zavedením vývozních kvót, další opatření na podporu pěstitelů sójových bobů, konkrétně požadavek na místní obsah bionafty dodávané v rámci domácího pověření a subvence pro producenty sójových bobů, aby mohli pokračovat v produkci a prodeji na domácím trhu výrobcům bionafty).

(101)

V původním šetření Komise vysvětlila vývoj vývozní daně u sójových bobů od jejího zavedení v roce 1994 ve výši 3,5 % až po sazbu 30 % podle nařízení č. 133/2015 (31). V tomto ohledu argentinská vláda ve svých připomínkách k zahájení stávajícího šetření vysvětlila, že některá usnesení v ní popsaná již nejsou použitelná. Tak tomu bylo v případě usnesení č. 10/2007, usnesení č. 369/2007, usnesení č. 64/2008 a usnesení č. 125/2008.

(102)

Od původního šetření byla nařízením č. 230/2020 (32), které je právním základem platným a použitelným od března 2020, zvýšena sazba vývozní daně u sójových bobů i sójového oleje, a to z 30 % na 33 %.

(103)

Poté nařízení č. 790/2020 (33), platné od října 2020, předpokládalo v následujících měsících postupnou změnu sazeb vývozní daně, což od ledna 2021 vedlo k rozdílné sazbě vývozní daně u sójových bobů a sójového oleje. Od ledna 2021 se totiž na sójový olej vztahovala snížená sazba 31 %, zatímco na sójové boby se nadále vztahovala sazba 33 %.

(104)

Nařízení č. 131/2022 (34), platné od března 2022, však dočasně pozastavilo snížení vývozní daně u sójového oleje stanovené nařízením č. 790/2020, a to do 31. prosince 2022. V důsledku toho obnovilo vyšší vývozní daň u sójového oleje, jak je definována v nařízení č. 230/2020 (33 %). Vývozní daň u sójových bobů zůstala po celé toto období na 33 %.

(105)

Od 1. ledna 2023 se automaticky obnovila platnost nařízení č. 790/2020, které znovu ukládá vývozní daň u sójového oleje ve výši 31 % a u sójových bobů ve výši 33 %.

(106)

Proto byla v prvním čtvrtletí období přezkumného šetření vybírána vývozní daň ve výši 33 % jak na sójové boby, tak na sójový olej, zatímco v posledních třech čtvrtletích období přezkumného šetření činila vývozní daň 33 % na sójové boby a 31 % na sójový olej.

(107)

Sama bionafta podléhá vývozní dani. Podle nařízení č. 230/2020 byla od března 2020 zvýšena vývozní daň u bionafty z 27 % na 30 %. Poté byla na základě nařízení č. 790/2020, platného od října 2020, vývozní daň za měsíc říjen 2020 snížena na 26 %, ale v následujících měsících se postupně zvyšovala, pročež od ledna 2021 činila sazba vývozní daně 29 %. Nařízení č. 131/2022 dočasně obnovilo 30% vývozní daň podle nařízení č. 230/2020, a to do 31. prosince 2022. A konečně, od 1. ledna 2023 byla vývozní daň u bionafty opět stanovena na 29 %.

(108)

Proto sazba vývozní daně platná pro bionaftu činila v prvním čtvrtletí období přezkumného šetření 30 % a v posledních třech čtvrtletích období přezkumného šetření 29 %.

(109)

Argentinská vláda během inspekce na místě vysvětlila, že snížený rozdíl v sazbě vývozní daně na konci období přezkumného šetření mezi třemi produkty (33 % u sójových bobů, 31 % u sójového oleje, 29 % u bionafty) odpovídal připočtení přidané hodnoty mezi jednotlivými fázemi produkce.

(110)

Způsob výpočtu obou vývozních daní, na sójové boby a sójový olej na jedné straně a na bionaftu na straně druhé, se však liší, což v tomto ohledu nepotvrzuje prohlášení argentinské vlády.

(111)

Argentinská vláda během inspekce na místě vysvětlila, že vývozní daň u sójových bobů a sójového oleje se uplatňuje jako procentní podíl z oficiální ceny FOB daného produktu, kterou denně zveřejňuje Sekretariát pro zemědělství, hospodářská zvířata a rybolov na základě usnesení ministerstva zemědělství č. 411E/2017 a která vychází z průměru cen deklarovaných vývozci během dne (35). Oficiální cena FOB se zveřejňuje jak u sójových bobů, tak u sójového oleje, zatímco u bionafty tomu tak není.

(112)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku během inspekce na místě vysvětlili, že cena FOB v USD deklarovaná při vývozu bionafty celním orgánům již zahrnuje vývozní daň, rovněž deklarovanou v USD, což znamená, že 29% vývozní daň u bionafty se ve skutečnosti vypočítává z ceny nižší, než je celková cena FOB deklarovaná celním orgánům. V důsledku toho činí skutečná sazba (tasa efectiva) vybíraná z bionafty pouze 22,48 % ceny FOB v USD.

(113)

Z výše uvedeného vyplývá, že skutečný rozdíl mezi vývozní daní u bionafty a vývozní daní u prvního produktu následujícího v hodnotovém řetězci, tj. sójového oleje, je vyšší než 2 %, která vyplývá z obou sazeb daně (29 % a 31 %), a ve skutečnosti činí 8,52 % (tj. srovnání mezi skutečnou sazbou ve výši 22,48 % pro bionaftu a 31% sazbou pro sójový olej). Tento skutečný rozdíl byl navíc ještě vyšší v prvním čtvrtletí období přezkumného šetření, kdy 30% vývozní daň u bionafty odpovídala skutečné sazbě ve výši 23,07% a vývozní daň u sójového oleje byla stanovena na 33 %. V tomto čtvrtletí činil skutečný rozdíl 9,93 %. To potvrdily argentinské i mezinárodní veřejné zdroje (36).

(114)

V důsledku toho Komise zjistila, že posouzení účinků rozdílných sazeb vývozních daní ze strany několika mezinárodních agentur, které bylo uvedeno v původním šetření (37), je nadále použitelné a platné.

(115)

Zejména podle OECD platí, že argentinská vláda prostřednictvím svého režimu vývozních daní ukládá „producentům surovin nebo vstupů vyšší sazby, zatímco na hotové výrobky se vztahují nižší sazby. […] Cenové zvýhodnění poskytnuté domácím navazujícím výrobním odvětvím může narušit a omezit hospodářskou soutěž na domácím trhu i na zahraničních trzích“ (38). Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) mimoto ve zprávě určené Argentině uvedla, že „rozdílné vývozní daně u biopaliv v porovnání s ostatními výrobky pocházejícími ze stejné suroviny podporují vývoz biopaliv, zejména bionafty“ (39). Světová banka na druhou stranu uvedla, že argentinská vláda „vybírá vysoké vývozní daně u sójového oleje i bionafty“ (které byly v době vypracování zprávy stanoveny na 32 % a 16,6 %), což má za následek „snížení nákladů na vstupní suroviny na domácím trhu a podporu vývozu bionafty“ (40).

(116)

Komise konstatovala, že toto posouzení je v souladu s cíli politiky argentinské vlády, jak jsou popsány v příslušných právních předpisech. Komise konstatovala, že jeden z nečíslovaných bodů odůvodnění nařízení č. 131/2022 – jež zachovala 33% vývozní daň u sójových bobů a dočasně zvýšila vývozní daně u sójového oleje a bionafty – uvádí mezi cíli, na základě kterých byla argentinská vláda oprávněna vybírat vývozní cla, „stabilizovat vnitřní ceny na vhodných úrovních nebo zachovat objem nabídek odpovídající potřebám dodávek na vnitřním trhu“.

(117)

Skutečnost, že cílem vývozní daně u sójových bobů bylo zajistit dodávky suroviny zejména pro odvětví výroby bionafty, vyplývá z legislativní historie tohoto opatření. Komise totiž již v předchozím šetření konstatovala, že společná usnesení č. 438/2012, 269/2012 a 1001/2012 (41) odkazují na rozdíl mezi skutečnou sazbou pro bionaftu a sazbou pro její hlavní vstup (tj. sójové boby) (42), a že nařízení č. 133/2015 (43) upravilo vývozní daň u sójových bobů, přičemž připomněla, že „nárůst osázené plochy a rekordní sklizeň v uplynulé sezóně nezabránily poklesu konkurenceschopnosti a ziskovosti celého souvisejícího hodnotového řetězce“, včetně bionafty (44).

(118)

Následné akty přijaly podobný přístup. Například nařízení č. 1343/2016 (45), které mírně snížilo vývozní cla stanovená nařízením č. 133/2015, vysvětluje v bodech odůvodnění, že „je nezbytné pokračovat v provádění účinných opatření souběžně s uskutečňováním tohoto účelu, zejména v případě sójových bobů a jejich vedlejších produktů, a která poskytují trhu předvídatelnost a jistotu, pokud jde o postupný způsob snižování vývozních cel vztahujících se na toto zboží“ (zvýraznění doplněno). Mezi vedlejší produkty sójových bobů patří bionafta.

(119)

Podobně nařízení č. 1025/2017 (46), které v té době stanovilo vývozní daň u bionafty ve výši 8 %, připomnělo v bodech odůvodnění, že „harmonizace vývozních cel na bionaftu a na její hlavní surovinu, sójový olej, je nezbytná k dosažení jejich sbližování“ (zvýraznění doplněno).

(120)

Nařízení č. 230/2020 a nařízení č. 131/2022 tuto souvislost výslovně nezmínila, protože pouze změnila platné sazby vývozní daně u různých produktů. Místo toho je oficiální stanovisko argentinské vlády týkající se sójových bobů jako vstupu pro bionaftu v nařízení č. 790/2020 i nadále zřejmé z toho, že se týkalo pouze vývozních daní na sójové boby a výrobků na bázi sójových bobů, včetně bionafty. Konkrétně nařízení č. 790/2020 v bodech odůvodnění připomíná, že „nařízením č. 230/20 byly stanoveny sazby vývozního cla pro různé zboží, včetně některých celních položek SPOLEČNÉ NOMENKLATURY MERCOSUR (N.C.M.), které se týkají některých výrobků ze sójových bodů a vedlejších výrobků“ (zvýraznění doplněno). Mezi výrobky ze sójových bobů, jejichž sazba vývozní daně byla změněna, patří bionafta.

(121)

Stejně jako v původním šetření proto argentinská vláda tím, že stanovila sazby vývozní daně u sójových bobů, sójového oleje a bionafty současně prostřednictvím téhož právního aktu, například nařízením č. 790/2020, i v období přezkumného šetření nadále prokazovala, že svou politiku v oblasti sójových bobů zamýšlela jako prostředek k zajištění dostupnosti dodávek bionafty za nízkou cenu. To potvrzuje skutečnost, že ve 109. bodě odůvodnění výše argentinská vláda uvedla, že považuje tři sazby vývozní daně lišící se mezi sójou, sójovým olejem a bionaftou za odpovídající různým stupňům přidané hodnoty, a tedy za součást téhož hodnotového řetězce.

(122)

Toto zjištění je dále podpořeno skutečností, že vývozní daň chrání všechny stupně v hodnotovém řetězci od dotčeného vstupu – sójových bobů – přes mezistupeň – sójový olej – až po výrobek, který je předmětem šetření, tj. bionaftu, a neponechává tak producentům sójových bobů žádný „bezpečnostní ventil“ ani alternativu k domácím dodávkám, a to vzhledem k tomu, že všichni vývozci bionafty jsou vertikálně integrovaní a jsou rovněž hlavními hospodářskými subjekty, kteří drtí sójové boby na sójový olej.

(123)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti staví argentinská vláda uložením vývozních daní na sójové boby argentinské pěstitele sójových bobů do situace, která není z ekonomického hlediska racionální a která je nutí prodávat zboží na domácím trhu za nižší cenu, než by mohli získat v případě, že by se tyto vývozní daně neuplatňovaly. Jsou proto zbaveni možnosti racionální volby a jsou nuceni plnit cíle politiky, který vývozní daň sleduje.

(124)

V původním šetření bylo zjištěno, že iracionální situace, v níž se pěstitelé sójových bobů nacházeli, byla prohloubena dalšími vývozními omezeními, jako jsou vývozní kvóty na kukuřici a pšenici platné od roku 2008 do roku 2015 s cílem odrazovat od vývozu ostatních plodin a usměrňovat pěstitele k zachování produkce sójových bobů (na rozdíl od ostatních obilovin) a dále snížit cenu na domácím trhu (47). Tato dlouhá doba platnosti vývozních omezení týkajících se ostatních plodin vedla k značnému zvýšení produkce sójových bobů, tzv. sojización (48). Jak ukazuje graf 1, produkce sójových bobů se v letech 2008 až 2015 téměř zdvojnásobila a dosáhla rekordní produkce 61,4 milionu tun. Po zrušení vývozních kvót v roce 2015 až do hospodářského roku sklizně 2016/17 se produkce sójových bobů v tomto omezeném období ve srovnání s ostatními plodinami výrazně nesnížila a zůstala poměrně stabilní (49).

(125)

V grafu 1 Komise vykázala údaje o produkci sójových bobů, kukuřice a pšenice za jednotlivé hospodářské roky sklizně od roku 2008, a doplnila tak příslušné údaje uvedené v původním šetření. V tomto ohledu se hospodářským rokem sklizně nebo sklizňovým rokem rozumí období od jedné sklizně do následující sklizně. Existuje tedy určitý rozdíl mezi hospodářskými roky sklizně a kalendářními roky. Hospodářský rok sklizně sójových bobů začíná 1. dubna a končí 31. března.

Graf 1

Argentinská produkce sójových bobů, kukuřice a pšenice v daném hospodářském roce sklizně

(126)

Následující údaje ukázaly, že od roku 2018 se při neexistenci vývozních kvót zvýšila produkce zejména kukuřice a pšenice, zatímco produkce sójových bobů se snížila. Žadatel tento pokles vysvětlil jako důsledek opatření na ochranu obchodu uložených Evropskou unií, USA a Peru.

(127)

Za účelem řešení negativních účinků opatření na ochranu obchodu žadatel tvrdil, že argentinská vláda znovu zavedla vývozní kvóty na kukuřici a pšenici prostřednictvím usnesení č. 276/2021 (50), u něhož se očekávalo, že povede ke stejnému efektu přesunu jako u politik prováděných v letech 2008 až 2015.

(128)

Komise proto zkoumala, zda vývozní kvóty na kukuřici a pšenici stále platí.

(129)

Sdružení ACSOJA během inspekce na místě vysvětlilo, že neexistuje povinnost přejít z jedné plodiny na druhou a že pěstitelé mají i nadále možnost rozhodnout se, které plodiny budou pěstovat na půdě, kterou obdělávají, ať už se jedná o sójové boby či jiné plodiny. Argentinská vláda ve své odpovědi na dotazník a během inspekce na místě vysvětlila, že kvalifikace systému zavedeného usnesením č. 276/2021 jako vývozní kvóty je nesprávná, neboť se jedná spíše o vyrovnávací objemy vývozu nebo objemy pro vyvážení vývozu (volúmenes de equilibrio). Tyto objemy byly stanoveny Poradní radou (Consejo Consultivo), v níž zasedají zástupci domácí spotřeby, odvětví vývozu a argentinské vlády. Na základě domácí spotřeby a potřeb vývozu stanoví rada vyrovnávací objem, který je upraven na základě nabídky a poptávky. Argentinská vláda vysvětlila, že objemy byly obvykle stanoveny nad úrovní skutečného vývozu, protože cílem bylo spíše zajistit předvídatelnost pro účastníky trhu než blokovat vývoz. Pokud by však bylo dosaženo 90 % vyrovnávacího objemu, bylo by možné celním orgánům předkládat pouze povinná čestná prohlášení o prodeji na vývoz (declaraciones juradas de venta al exterior – „DJVE“ 30) platná pro vývoz po dobu 30 dnů – nikoli DJVE platná pro vývoz po dobu 360 dnů (DJVE 360). Po vyčerpání celého vyrovnávacího objemu by již nebylo možné kukuřici a pšenici vyvážet. Vyrovnávací objemy byly veřejně dostupné (51).

(130)

Šetření skutečně ukázalo, že pokud jde o období přezkumného šetření, počáteční vyrovnávací objem pro hospodářský rok sklizně 2022/23 ve výši 10 milionů tun kukuřice (52) byl následně upraven na 20 milionů tun (53) a poté na 26 milionů tun (54).

(131)

Místo toho byl původní vyrovnávací objem pro hospodářský rok sklizně 2022/23 ve výši 2 milionů tun pšenice (55) následně upraven na 10 milionů tun (56) a poté potvrzen ve stejném objemu 10 milionů tun (57).

(132)

Po období přezkumného šetření bylo v prosinci 2023 dosaženo limitu vyrovnávacího objemu a argentinská vláda na několik dní zablokovala registraci nových DJVE (58). Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku rovněž uvedl, že i když bylo v daném roce dosaženo vyrovnávacího objemu a vývoz byl zablokován, nemělo to na vývoz významný vliv, protože se tak stalo až ke konci daného roku.

(133)

Komise konstatovala, že – ačkoli efekt přesunu v důsledku nového systému podle usnesení č. 276/2021 mohl být ztížen suchem, které v roce 2023 během období přezkumného šetření ovlivnilo produkci všech tří posuzovaných plodin v Argentině, jak je patrné z grafu 1 – produkce sójových bobů v roce 2021/22, tedy před suchem, byla stále o 42 % vyšší než před zavedením politiky odklonu od produkce obilovin za účelem podpory pěstitelů sójových bobů ze strany argentinské vlády v roce 2008/09. Navíc v roce 2023/24 po skončení sucha, zatímco se produkce sójových bobů ve srovnání s produkcí před suchem v letech 2021/22 obnovila a zvýšila, kukuřice ani pšenice úrovně produkce před suchem nedosáhly.

(134)

Kromě toho v období bez omezení mezi lety 2015 a 2021, zatímco se produkce sójových bobů snížila, produkce kukuřice a pšenice se zvýšila.

(135)

A konečně, systém zavedený vyrovnávacím objemem vývozu sice mohl stanovit pohyblivou kvótu, ale přesto znamenal, že po vyčerpání kvóty byl vývoz kukuřice a pšenice zablokován. Skutečnost, že v roce 2023 k tomu došlo pouze na několik dní, není v rozporu s možným dlouhodobějším zablokováním vývozu, které bylo v době přezkumného šetření v pravomoci argentinské vlády.

(136)

Na základě toho Komise dospěla k závěru, že vyrovnávací objemy vývozu platné od roku 2021 a během období přezkumného šetření přispěly ke zvýhodnění produkce sójových bobů před kukuřicí a pšenicí, což usměrnilo pěstitele k tomu, že pokračovali v produkci sójových bobů (na rozdíl od jiných obilovin), čímž se snížila domácí cena v souladu s cíli politiky argentinské vlády.

(137)

V původním šetření Komise vysvětlila dopad dočasného zákazu dovozu sójových bobů a po jeho zrušení velmi těžkopádných postupů pro dovoz sójových bobů při používání domácích sójových bobů pro výrobu bionafty. Komise rovněž dospěla k závěru, že zákaz dovozu ve spojení s vývozní daní u sójových bobů potvrdil, že cílem politiky argentinské vlády byla podpora rozvoje plně domácího odvětví výroby bionafty včetně místního obsahu v dodavatelském řetězci. To vytvořilo umělou, vládou podporovanou produkci sójových bobů v Argentině určenou pro domácí spotřebu, což zajišťuje uspokojení místní poptávky po sójových bobech na základě místních dodávek zaměřených na dosažení stanovených cílů politiky (59).

(138)

Během období přezkumného šetření nebyl na sójové boby uplatněn žádný zákaz dovozu.

(139)

Nicméně, jak je vysvětleno v 38. bodě odůvodnění výše, zákon o biopalivech z roku 2021 – který byl použitelný během období přezkumného šetření – odrazoval od dovozu sójových bobů, když zavedl požadavek na místní obsah, podle něhož musela být bionafta používaná ke splnění požadavků na přimíchávání vyráběna v argentinských zařízeních za použití domácích vstupních surovin. V důsledku toho argentinská vláda vytvořila pro domácí sójové boby závislý trh, čímž oddělila domácí hodnotový řetězec od světového trhu a chránila jej před tlakem dovozu. Zásahem na trhu dosáhla argentinská vláda svého cíle zvýšit produkci a snížit domácí ceny ve prospěch odvětví výroby bionafty.

(140)

V původním šetření Komise zjistila, že argentinská vláda usměrnila pěstitele sójových bobů k produkci sójových bobů, čímž způsobila zvýšení domácí nabídky sójových bobů ve prospěch rozvoje odvětví výroby bionafty (60).

(141)

Žadatel tvrdil, že argentinská vláda nadále poskytovala podporu producentům sójových bobů, zejména prostřednictvím provádění dvou kompenzačních programů.

(142)

Prvním z nich byl kompenzační a stimulační program pro malé producenty sóji a družstva podle nařízení č. 786/2020 (61). Žadatel tvrdil, že v rámci tohoto programu dostávali pěstitelé sójových bobů vrácenou vývozní daň v závislosti na svých obdělávaných plochách a že ačkoli tento program byl v platnosti do 31. prosince 2020, následnými vládními opatřeními a právními předpisy, které žadatel blíže neupřesnil, pokračoval.

(143)

Komise proto zkoumala, zda byl režim během období přezkumného šetření stále v platnosti.

(144)

Argentinská vláda tvrdila, že pěstitelé sójových bobů nemají z vrácení vývozní daně žádnou výhodu, jelikož vývozní daně neplatí. Argentinská vláda spíše vysvětlila, že příslušný bod odůvodnění nařízení č. 786/2020 odkazuje na zákon č. 27541 (62), který sice umožňuje argentinské vládě zvýšit vývozní daně až na 33 %, ale zároveň stanoví, že 3 % z přírůstku hodnoty vývozních daní by měla být přidělena na vytvoření fondu pro zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních producentů a družstev (63). Zákon č. 27541 rovněž doplnil, že „Národní výkonná moc zavede mechanismy segmentace a stimulace zaměřené na zlepšení ziskovosti a konkurenceschopnosti malých producentů a družstev, jejichž činnost je ovlivněna případným zvýšením sazby vývozních cel […]“ (zvýraznění doplněno) (64). Výplata prostředků z tohoto fondu se odvíjela od objemu sójových bobů prodaných pěstiteli od února 2020 do prosince 2020, a to až do výše limitu objemu sójových bobů na hektar obdělávané půdy.

(145)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci argentinské vlády při předávání dodatku A dodavatelům sójových bobů nemohla Komise ověřit, zda pěstitelé sójových bobů měli z tohoto režimu výhodu. Na základě ustanovení článku 28 však podrobné vysvětlení poskytnuté argentinskou vládou představovalo dostupné údaje, které naznačovaly, že režim byl skutečně aktivní a byly z něj vypláceny prostředky v souvislosti s prodejem uskutečněným do 31. prosince 2020. Vzhledem k tomu, že žadatel neupřesnil, které následné vládní opatření a právní předpisy na tento režim navazují, Komise nemohla v tomto ohledu žádné opatření zjistit, a že argentinská vláda potvrdila, že opatření se vztahuje na prodej uskutečněný do 31. prosince 2020, dospěla Komise k závěru, že tento program nebyl během období přezkumného šetření aktivní, neboť z něj byly vypláceny prostředky do 31. prosince 2020.

(146)

Druhý z těchto programů spočíval v kompenzačním programu pro malé a střední producenty sójových bobů a kukuřice podle usnesení č. 862/2022 přijatého v listopadu 2022 (65). V rámci tohoto programu činila výhoda, kterou měl každý producent sójových bobů získat, až 6 500 USD za vykázaný hektar sójových bobů, přičemž celková výhoda, kterou mohli příjemci obdržet, činil 1 730 milionů USD.

(147)

Šetřením bylo zjištěno, že kompenzační program byl financován z Fondu pro zvýšení vývozu (Fondo Incremento Exportador) zřízeného podle článku 9 nařízení č. 576/2022 (66). Tento fond byl zase financován z dodatečné vývozní daně (včetně daně u sójových bobů, sójového oleje a bionafty), která byla vybrána díky zvýšenému vývozu dosaženému v rámci Programu pro zvýšení vývozu (Programa de Incremento Exportador). Podle nařízení č. 576/2022 byl Program pro zvýšení vývozu programem argentinské vlády na podporu vývozu, který nabízel vývozcům produktů na bázi sójových bobů atraktivní směnu USD za ARS (tzv. sojadolar), což zajišťovalo přísun zahraniční měny do federálních rezerv ve vysoce inflačním hospodářském kontextu.

(148)

Doba provádění a ukončení kompenzačního programu byla stanovena v článku 5 usnesení č. 862/2022, který stanovil, že lhůta pro podání žádostí je patnáct pracovních dnů od zveřejnění nařízení v Úředním věstníku. Po uplynutí této lhůty již nebylo možné podávat další žádosti. V souladu s tím provádění programu, jak je stanoveno v článku 8 usnesení č. 862/2022, nabylo účinnosti v měsíci prosinci 2022, a to vydáním usnesení č. 276/2022 (67), v němž byl podrobně uveden seznam příjemců programu. Tímto správním aktem bylo uplatňování programu ukončeno. Žadatel nepředložil žádné tvrzení o tom, že program dále pokračoval, a Komise v tomto ohledu nezjistila žádné důkazy.

(149)

Kompenzační program byl proto během období přezkumného šetření aktivní. Vzhledem k nedostatečné spolupráci argentinské vlády při předávání dodatku A dodavatelům sójových bobů nemohla Komise ověřit úlohu, kterou pro ně tento kompenzační program sehrál. Na základě ustanovení článku 28 však seznam příjemců programu představoval dostatečný důkaz o vyplácení prostředků z tohoto programu během období přezkumného šetření.

(150)

Závěrem lze říci, že kompenzační program a jeho právní základ jsou jasným důkazem toho, že argentinská vláda předpokládala, že její vývozní opatření mohou mít negativní dopady na domácí pěstitele sójových bobů, a neváhala použit výnosy z těchto vývozních opatření (tj. příjmů z vývozních daní) ke zmírnění těchto dopadů prostřednictvím kompenzací poskytnutých pěstitelům sójových bobů. Tento režim je dalším způsobem, jak argentinská vláda pověřuje pěstitele sójových bobů, aby prováděli její politiku, nebo je usměrňuje, aby poskytovali sójové boby domácímu odvětví výroby bionafty za cenu nižší než přiměřenou.

(151)

Stejně jako v původním šetření se Komise domnívala, že vzhledem k dostupným důkazům argentinská vláda nadále hrála „aktivnější úlohu než pouhé pobízení“, jak vyžaduje Odvolací orgán (68). Soubor opatření, která argentinská vláda přijala, posuzovaný společně, omezuje svobodu jednání pěstitelů sójových bobů tím, že v praxi omezuje jejich obchodní rozhodnutí o ceně, za kterou budou produkt prodávat, a o tom, kde jej budou prodávat.

(152)

Pěstitelům sójových bobů je tak bráněno v dosažení maximálního příjmu, který by byli schopni získat v případě, že by vývozní daň u sójových bobů nebo jiná podobná omezující opatření uložena nebyla (např. vývozem produkce s cílem využít vyšší ceny nebo zvýšením cen na domácím trhu).

(153)

To dále podporuje usnesení č. 862/2022, jímž argentinská vláda přijala zvláštní opatření s cílem pomoci odvětví sójových bobů a souvisejícímu hodnotovému řetězci zvrátit snížení konkurenceschopnosti a ziskovosti celého souvisejícího hodnotového řetězce. Argentinská vláda tudíž pěstitele sójových bobů finančně podporuje, pobízí nebo jim nařizuje, aby zachovali produkci pro zásobování domácího trhu i v případě, kdy by racionálně jednající dodavatel svůj výstup a ceny upravil, pokud by bylo odrazováno od vývozu.

(154)

Prostřednictvím těchto opatření proto argentinská vláda pobízí pěstitele sójových bobů k zachování produkce sójových bobů v Argentině, jelikož nemohou prodávat za lepší ceny, které by v Argentině existovaly, pokud by opatření nebyla zavedena.

(155)

V tomto smyslu jsou producenti vstupů argentinskou vládou „pověřeni“ nebo „usměrňováni“, aby poskytovali zboží domácím uživatelům sójových bobů, tj. výrobcům bionafty, za cenu nižší než přiměřenou. Pěstitelům sójových bobů je dávána odpovědnost za vytvoření umělého, roztříštěného a levného domácího trhu v Argentině.

(156)

Jinými slovy, výše popsaný soubor opatření, který použila argentinská vláda, měl za cíl minimalizovat negativní dopad opatření na pěstitele sójových bobů a zároveň je přimět k určitému chování, které není pouhým výsledkem nebo účinkem opatření argentinské vlády. Ačkoliv pěstitelé sójových bobů mohou v reakci na vývozní daně a jiná omezující opatření svou domácí produkci mírně snížit, z důkazů vyplývá, že tato produkce nebyla zastavena, ani se významně nesnížila (s výjimkou roku 2023, který byl ovlivněn suchem, viz tabulka 1 níže). Komise dospěla k závěru, že to je výsledkem opatření za účelem pověření a usměrnění pěstitelů sójových bobů ze strany argentinské vlády, aby pokračovali v produkci.

(157)

Opatření ke zmírnění dopadu omezení vývozu ze strany argentinské vlády vůči producentům sójových bobů byla stanovena na stejných právních základech, na nichž byla zavedena vývozní omezení (např. Fond pro zvýšení vývozu v nařízení č. 576/2022, kterou se zavádí Program pro zvýšení vývozu, a také v minulém zákoně č. 27541, který argentinské vládě umožňoval zvýšit vývozní daně až na 33 %, a to za předpokladu, že 3 % přírůstku hodnoty vývozních daní by měla být přidělena na vytvoření fondu pro dotčené pěstitele sójových bobů). Proto byly účinky zjištěny argentinskou vládou ex ante, nikoli ex post, a nebyly tedy „neúmyslné“. Existuje jasná „prokazatelná souvislost“ mezi politikou a chováním dotčených soukromých subjektů, které jednají jako zástupci argentinské vlády a provádějí její politiku poskytování sójových bobů odvětví výroby bionafty za nižší než přiměřenou cenu.

(158)

Sdružení CARBIO a argentinská vláda tvrdily, že dotčené vývozní daně nepředstavují napadnutelnou subvenci. Podle sdružení CARBIO nejsou vývozní daně finančním příspěvkem ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Sdružení CARBIO tvrdilo, že výklad pověření nebo usměrnění, který nabízí Tribunál (69) a judikatura WTO, nemůže vést k závěru, že by argentinská vláda producenty sójových bobů pověřovala nebo usměrňovala. Vývozní daň u sójových bobů ve skutečnosti nedala producentům sójových bobů úkol prodávat sójové boby na domácím trhu za ceny nižší, než jsou ceny světové. Podle argentinské vlády byly spíše určeny ke zvýšení fiskálních příjmů a na základě rozpočtových důkazů stále představují pro argentinskou vládu velmi důležitý zdroj příjmů.

(159)

Komise připomněla, že pouhá skutečnost, že vývozní daně jako takové nejsou v čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení výslovně zmíněny, nevylučuje, že mohou mít povahu finančního příspěvku, a proto spadají do definice subvence podle základního nařízení a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, a tím spíše, pokud působí ve spojení s jinými vládními opatřeními. Judikatura Tribunálu totiž potvrzuje, že cílem systémů vývozních omezení může být přímá i nepřímá podpora odvětví výroby bionafty (70). Komise předložila četné důkazy ohledně toho, že vývozní daň u sójových bobů byla spolu s jinými nástroji využita k nucení pěstitelů sójových bobů, aby plnili udávané cíle politiky, a to způsobem, který představuje napadnutelnou subvenci, jak je vymezena v čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Pokud jde o cíl vývozních daní, Komise uvedla, že právní předpisy zmiňují také cíl „stabilizovat vnitřní ceny na vhodných úrovních nebo zachovat objem nabídek odpovídající potřebám dodávek na vnitřním trhu“, jak je uvedeno ve 116. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(160)

Sdružení CARBIO a argentinská vláda tvrdily, že vývozní daně jinak neomezují jejich volbu, pokud jde o výrobu, prodej a vývoz jejich výrobků. Kromě toho argentinská vláda uvedla, že oficiální ceny FOB byly použity pouze jako zdanitelný základ pro vývozní daň, takže vývozní ceny byly stanoveny volně.

(161)

Komise uvedla, že šetření ukázalo, že produkce sójových bobů byla skutečně ovlivněna vývozními omezeními na jiné plodiny, že domácí cena sójových bobů zůstala pod světovou tržní cenou (viz graf 3) a že výše vývozních daní zaplacených ze sójových bobů závisela na oficiální ceně FOB stanovené argentinskou vládou. Vývozní daň založená na oficiální ceně FOB nutně neponechává pěstitelům sójových bobů volnost při stanovování vývozní ceny. A konečně, jak je uvedeno ve výše uvedené analýze, vývozní daň není jediným nástrojem, který argentinská vláda navrhla k usměrňování pěstitelů sójových bobů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(162)

Komise tudíž stejně jako v původním šetření zjistila, že argentinská vláda pěstitele sójových bobů i nadále pověřuje nebo usměrňuje, aby prováděli její politiku s cílem vytvořit roztříštěný domácí trh a poskytovat sójové boby domácímu odvětví výroby bionafty za cenu nižší než přiměřenou.

(163)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda tvrdila, že sójové boby nejsou přímou surovinou pro bionaftu a že by Komise měla tuto skutečnost zohlednit ve své analýze, zejména tím, že jako vstupní surovinu zohlední sójový olej, u něhož má Argentina přirozenou konkurenční výhodu.

(164)

Komise potvrdila, že tento aspekt při výpočtu výše subvence pro argentinské vyvážející výrobce zařazené do vzorku zohlednila. Ve skutečnosti byl jmenovatelem přínosu pro tento režim obrat z prodeje produktů na bázi sójových bobů, nikoli pouze bionafty. Z tohoto důvodu Komise nemusela rozdělovat získanou výhodu na základě konečného použití nakoupených sójových bobů. A konečně, jelikož byli vyvážející výrobci zařazení do vzorku vertikálně integrovaní, Komise nemusela zohledňovat žádné další kroky v hodnotovém řetězci mezi sójovými boby a bionaftou a v žádosti nebylo uvedeno žádné poskytování sójového oleje, které by bylo možné analyzovat, jelikož si jej vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyráběli sami. Kromě toho Komise v oddíle 3.3.1.3.3 tohoto nařízení, zejména v tabulce 1, skutečně analyzovala úlohu sójového oleje v hodnotovém řetězci mezi sójovými boby a bionaftou. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(165)

Po zveřejnění konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO prohlásily, že vývozní daň je opatřením fiskální politiky s obecnou působností. Argentinská vláda uvedla, že zdroje, z nichž Komise vycházela při svých zjištěních uvedených ve 115. bodě odůvodnění, nepotvrzují, že jejím cílem bylo poskytovat sójové boby odvětví výroby bionafty za nižší než přiměřenou odměnu. Sdružení CARBIO připomnělo, že vývozní daně byly zavedeny již před vznikem odvětví výroby bionafty v Argentině v roce 2007 a sloužily jako nástroj fiskální politiky. Sdružení CARBIO uvedlo, že mohou dokonce představovat zátěž pro vyvážející výrobce, kteří za ně nedostávají náhradu. V důsledku toho by jakýkoli dopad vývozní daně na ceny sójových bobů a jakýkoli přínos byl vedlejším účinkem činnosti argentinské vlády při výběru veřejných příjmů a „logickým vyústěním obecné právní úpravy“ (71). Taková běžná činnost při vybírání příjmů by nedosahovala zákonného standardu „aktivnější úlohu vlády než pouhé pobízení“ (72).

(166)

Komise připomněla, že ve 116. bodě odůvodnění konstatovala, že jedním z cílů, pro které je argentinská vláda oprávněna vybírat vývozní cla, je „stabilizovat vnitřní ceny na vhodných úrovních nebo zachovat objem nabídek odpovídající potřebám dodávek na vnitřním trhu“. Kromě toho jsou ve 117. až 123. bodě odůvodnění uvedeny dostupné důkazy o tom, že vývozní daň u sójových bobů měla zajistit dodávky suroviny zejména pro průmysl bionafty. Proto Komise sice uznala, že vývozní daň na sójové boby mohla být použita také jako nástroj fiskální politiky, ale dospěla k závěru, že to nebyl její jediný cíl. Vzhledem k tomu, že argentinské právní předpisy ukázaly, že cílem státu v souvislosti s vývozní daní byl rozvoj navazujícího průmyslu, zejména průmyslu bionafty, není dopad vývozní daně na ceny „logickým vyústěním obecné právní úpravy“ argentinské vlády, ale jejím deklarovaným záměrem. V této souvislosti skutečnost, že vývozní daně předcházely vzniku odvětví výroby bionafty v Argentině v roce 2007, nepopírá možnost, že se politický nástroj přizpůsobí nebo použije pro následně vzniklé nové politické cíle. V původním šetření bylo totiž zjištěno, že důvodem změny sazby vývozní daně v roce 2007 bylo právě „nová použití ve výrobě, přičemž jako příklad byla výslovně uvedena biopaliva.“ (73). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(167)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO zopakovalo své připomínky uvedené ve 158. a 160. bodě odůvodnění. Podobně argentinská vláda zopakovala své připomínky uvedené ve 158. bodě odůvodnění. Obě se odvolávaly na výklad čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu 1 podbodu iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, který nabídl panel ve věci USA –- vývozní omezení, podle něhož vývozní omezení „nemůže představovat vládou pověřené nebo vládou usměrněné poskytování zboží ve smyslu podbodu iv)“ (74). Obě rovněž zmínily, že Unie s touto judikaturou výslovně souhlasila ve svém podání třetí strany ve věci USA -– vývozní omezení (75). Kromě toho sdružení CARBIO tvrdilo, že vývozní omezení nemohou představovat prostředek k pověření nebo usměrnění soukromých subjektů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. Na podporu tohoto tvrzení se sdružení CARBIO odvolalo na svůj výklad provedený Tribunálem (76) a na výklad čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu 1 podbodu iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních provedený panelem ve věci Čína – GOES (77) a ve věci USA – vyrovnávací opatření (Čína), který vysvětlil, že „[p]okud čínská vláda omezuje možnost domácích výrobců magnézia a koksu vyvážet tyto výrobky, nesvěřuje domácím výrobcům ‚odpovědnost‘, pokud jde o jakoukoli činnost“ (78). Sdružení CARBIO proto tvrdilo, že vývozní omezení nelze považovat za finanční příspěvek ve formě pověření nebo usměrnění. Z toho vyplynulo, že podle názoru sdružení CARBIO nepředstavují vývozní daně, stejně jako vývozní omezení pro kukuřici a pšenici, napadnutelné subvence.

(168)

Komise poznamenala, že neanalyzovala pouze vývozní omezení, jako je vývozní daň a vývozní omezení pro kukuřici a pšenici, ale celý soubor opatření, včetně těchto vývozních omezení popsaných ve 101. až 150. bodě odůvodnění, ale nikoli pouze tato opatření. Tento soubor opatření společně umožnil argentinské vládě pověřit nebo nařídit pěstitelům sójových bobů, aby splnili cíle její politiky způsobem, který představuje napadnutelnou subvenci podle čl. 3 odst. 1 písm. a) základního nařízení. Proto jsou tvrzení týkající se samotných vývozních omezení v kontextu analýzy provedené Komisí neúčinná. Tato tvrzení se proto zamítají.

(169)

Sdružení CARBIO se ohradilo proti odkazu Komise na rozsudek ve věci PT Wilmar Bioenergi Indonesia a další v. Komise ve 159. bodě odůvodnění, zejména proti tomu, že by podpořil tvrzení Komise, že sama Komise poskytla dostatek důkazů o tom, že vývozní daň u sójových bobů byla spolu s dalšími nástroji použita jako nástroj, který měl přimět producenty sójových bobů k dodržování stanovených politických cílů způsobem, který představuje napadnutelnou subvenci. Sdružení CARBIO tvrdilo, že rozsudek toto tvrzení nepodporuje, zejména proto, že vývozní omezení, o něž se v tomto rozsudku jednalo, byla vázána na mezinárodní ceny.

(170)

Komise se domnívala, že rozsudek uvedený ve 159. bodě odůvodnění potvrzuje, že judikatura Tribunálu potvrdila, že cílem systémů vývozních omezení může být přímá i nepřímá podpora odvětví bionafty. Na tento rozsudek se však neodvolala na podporu svého závěru ohledně vývozní daně u sójových bobů. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(171)

Kromě toho argentinská vláda sice uznala, že Komise správně určila rozdílný základ daně (tj. uvažovanou cenu FOB) pro sójové boby a sójový olej na jedné straně a bionaftu na straně druhé, ale tvrdila, že Komise jej zaměnila se zdanitelnou hodnotou (tj. hodnotou, z níž se vypočítává vývozní daň) a nesprávně vyložila rozdíl mezi účinnou sazbou vývozní daně u bionafty a sazbou vývozní daně u sójových bobů a sójového oleje ve 113. bodě odůvodnění. Podle argentinské vlády měla Komise porovnat účinnou sazbu vývozní daně u bionafty s údajnou účinnou sazbou vývozní daně u sójových bobů a sójového oleje, která byla mnohem nižší. Podle argentinské vlády se sice základ daně liší, ale způsob výpočtu zdanitelné hodnoty je u všech tří vývozních daní stejný.

(172)

Komise konstatovala, že argentinská vláda poskytla v tomto ohledu rozporuplné informace. Sama argentinská vláda v odpovědi na otázku C.II.22 dotazníku vysvětlila, že „pokud zboží podléhá úředním cenám (například zboží podle zákona č. 21453 [tj. sójové boby a sójový olej]), zdanitelná hodnota se rovná oficiální ceně“. Z toho vyplývá, že Komise správně určila zdanitelnou hodnotu sójových bobů a sójového oleje v oficiální ceně FOB, takže vývozní daň se vybírá přímo z oficiální ceny FOB, aniž by se vypočítávala účinná sazba pro sójové boby a sójový olej. Rozdíl popsaný ve 113. bodě odůvodnění a uváděný ve veřejných zdrojích tedy skutečně existuje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(173)

Argentinská vláda rovněž kritizovala označení situace producentů sójových bobů jako „iracionální“ v důsledku opatření argentinské vlády ve 123. bodě odůvodnění, a to vzhledem k předpokládané zdravé produkci v roce 2025.

(174)

Komise uvedla, že iracionální charakteristika se týkala prodeje, nikoli výroby, a toto tvrzení zamítla.

(175)

Kromě toho argentinská vláda tvrdila, že vyrovnávací objemy vývozu kukuřice a pšenice nejsou podporou producentů sójových bobů, ale že jejich cílem je spíše zmírnit narušení trhu v důsledku vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Argentinská vláda dále tvrdila, že analýza Komise se naopak zaměřila na účinky opatření. Kromě toho argentinská vláda uvedla, že v průběhu roku měnila vyrovnávací objemy směrem nahoru, nikoli dolů, což by byl požadovaný směr, kdyby cílem bylo motivovat produkci sójových bobů. A konečně, podle argentinské vlády Komise nezohlednila skutečnost, že producenti sójových bobů mohou volně měnit plodiny a že kvóta byla naplněna téměř současně s dobou její platnosti.

(176)

Komise ve 136. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vyrovnávací objemy vývozu přispívají spíše ke zvýhodnění produkce sójových bobů než k její podpoře. Kromě toho byly vyrovnávací objemy vývozu zavedeny usnesením č. 276/2021 ze dne 16. prosince 2021, a to ještě před vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině v únoru 2022. A konečně, Komise nevyrovnávala vyrovnávací objemy vývozu jednotlivě, ale jako součást souboru opatření, kterými argentinská vláda pověřila nebo usměrnila dodavatele sójových bobů s výslovným cílem dodávat sójové boby výrobnímu odvětví výroby bionafty za nižší než přiměřenou odměnu. Úpravy vývozních vyrovnávacích objemů vycházely z domácí spotřeby a potřeb vývozu. Úprava objemů směrem nahoru tak jednoduše odrážela sníženou domácí spotřebu a zvýšenou potřebu vývozu. Naopak, cíl zvýhodnit produkci sójových bobů se projevil stejným zavedením vyrovnávacích objemů vývozu kukuřice a pšenice. Je třeba poznamenat, že k uložení vyrovnávacích objemů vývozu došlo po období bez vývozních omezení. Během tohoto období bez vývozních omezení se snížila produkce sójových bobů, zatímco produkce kukuřice a pšenice se zvýšila. Volnost přechodu mezi plodinami posiluje zjištění Komise, neboť údaje o produkci v grafu 1 ukazují silnou korelaci mezi produkcí sójových bobů a vývozními omezeními, což se projevilo i ve výběru plodin producenty v období bez omezení. A konečně, vyrovnávací objemy vývozu si zachovaly pevný strop, jak ukazuje skutečnost, že objemy byly vyčerpány, takže právě jeho existence zvýhodňuje produkci sójových bobů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(177)

Stejně jako v původním šetření Komise poté posoudila, zda jsou pěstitelé sójových bobů v Argentině soukromými subjekty, které jsou argentinskou vládou pověřeny nebo usměrňovány ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(178)

Argentinští vyvážející výrobci zařazení do vzorku pořizovali veškeré sójové boby používané ve výrobě bionafty z domácích zdrojů. Sójové boby byly nakupovány od soukromých zemědělských podniků pěstujících sójové boby, přičemž určité objemy sójových bobů byly pořizovány od společnosti YPF SA ve vlastnictví státu.

(179)

Argentinská vláda vysvětlila, že Argentina má více než šedesát tisíc pěstitelů sójových bobů, kteří jsou rozptýleni na rozsáhlém území a produkují v různých hospodářských a výrobních podmínkách, a tvrdila, že je nelze považovat za soukromý subjekt pověřený nebo usměrňovaný podle čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu 1 podbodu iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, ale že podléhají regulační pravomoci státu a jím nařízené daňové politice, která je obecně platná.

(180)

Komise konstatovala, že počet nebo rozdíly v umístění nebo výrobních podmínkách samy o sobě nehovoří proti závěru o pověření nebo usměrnění. Roztříštěná struktura trhu se sójovými boby svědčí spíše o slabosti tržní rovnováhy, zejména ve srovnání s několika vertikálně integrovanými vývozci bionafty (podle argentinské vlády jich je méně než tucet), kteří jsou zároveň hlavními drtiči sójových bobů s mnohem větší tržní silou. Navíc dotčená daňová politika – vývozní daně – nemá obecnou platnost, ale postihuje konkrétní zemědělsko-potravinářské produkty a jejich deriváty, zejména sójové boby, sójový olej a bionaftu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(181)

Komise proto měla na základě dostupných informací stejně jako v původním šetření za to, že všichni pěstitelé sójových bobů jsou soukromými subjekty, které jsou argentinskou vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení pověřeny poskytováním sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou.

(182)

V původním šetření Komise zkoumala, zda pěstitelé sójových bobů skutečně provádějí politiku argentinské vlády týkající se poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou.

(183)

Komise provedla stejnou analýzu a aktualizovala údaje shromážděné v dané době. V souladu se závěry uvedenými v 85. bodě odůvodnění Komise při určování, zda docházelo k poskytování sójových bobů pěstiteli sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, musela použít částečně dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení.

(184)

Prostřednictvím souboru opatření popsaných v 101. až 150. bodě odůvodnění pobízela argentinská vláda pěstitele sójových bobů k prodeji na místním trhu za nižší ceny, než by tomu bylo jinak, tj. pokud by tato opatření neexistovala, pěstitelé sójových bobů by sójové boby vyváželi za mnohem vyšší světovou tržní cenu, nebo by jednoduše svou nabídku přizpůsobili tržním omezením. Pěstitelé sójových bobů tak však nečinili kvůli politice argentinské vlády týkající se podpory rozvoje navazujícího odvětví výroby bionafty.

(185)

Jak prokazuje tabulka 1, prakticky veškerá domácí produkce sójových bobů je dále zpracována drcením sójových bobů k získání sójového oleje. Údaje týkající se produkce, vývozu, dovozu a drcení sójových bobů na vnitrostátní úrovni v jednotlivých letech:

Tabulka 1

Argentinská produkce sójových bobů, sójového oleje a bionafty

(186)

Jak je vysvětleno ve 133. bodě odůvodnění, pokles produkce sójových bobů do roku 2022 byl způsoben zrušením vývozních kvót na kukuřici a pšenici spolu s opatřeními na ochranu obchodu ze strany Evropské unie, USA a Peru. Následující pokles v roce 2023 byl způsoben výrazným suchem v Argentině. V roce 2024 se produkce sójových bobů po suchu obnovila a zvýšila oproti produkci v roce 2022 před suchem.

(187)

Tendence je uvedena v grafu 2 (v metrických tunách).

Graf 2

Zpracování sójových bobů v Argentině

(188)

Tabulka 1 a graf 2 prokazují, že prakticky veškerá produkce sójových bobů byla použita k drcení a domácí spotřeba výsledného sójového oleje byla použita především k výrobě bionafty. Navíc i v době, kdy Argentina čelila nízké produkci v důsledku sucha v roce 2023, dovážela více sójových bobů, aby naplnila svou kapacitu drcení.

(189)

K vývozu sójových bobů mimoto docházelo pouze tehdy, byla-li domácí spotřeba za účelem drcení sójových bobů i výroby bionafty plně uspokojena. Tabulka 1 a graf 2 ukazují rovněž velmi omezený dovoz sójových bobů v letech, kdy se uplatňovala vývozní omezení, s výjimkou roku sucha 2023. To potvrzuje i obchodní model zjištěný u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Žádný z nich skutečně sójové boby pro výrobu bionafty nedovážel. Sójové boby dováželi výhradně pro použití v drticích zařízeních a poté veškerý sójový olej a moučku vyváželi mimo Argentinu.

(190)

Hlavního cíle opatření argentinské vlády bylo tudíž dosaženo: domácí produkce sójových bobů plně uspokojila domácí poptávku po vstupu pro domácí výrobu bionafty na úkor producentů sójových bobů, kteří nemohli optimalizovat zisk tím, že vyvážejí veškerou svou produkci nebo ji prodávají na domácím trhu za vyšší ceny v důsledku vývozních omezení.

(191)

Podle příslušné judikatury WTO by ve většině případů měla u dodavatelů vstupů existovat nějaká forma hrozby nebo nucení ze strany vlády, aby byla prokázána existence pověření nebo usměrnění. Ponechání určitého prostoru pro uvážení neznamená automaticky vyloučení tohoto zjištění. Tato analýza v každém jednotlivém případě vychází z důkazů. V tomto případě je pozoruhodná skutečnost, že vývoz na vysoce mezinárodní komoditní trh, na němž je Argentina jedním z předních světových producentů sójových bobů, je poměrně omezený, a to zejména vzhledem k tomu, že cena je na mezinárodních trzích podstatně vyšší než cena na domácím trhu v Argentině (viz graf 3).

(192)

Důkazy obsažené v argentinských právních předpisech (viz 116. až 120. bod odůvodnění) prokazují, že cílem politiky argentinské vlády je rozvoj a podpora navazujících výrobních odvětví s vyšší přidanou hodnotou, včetně bionafty. Argentinská vláda mimoto jednoznačně oznámila svůj cíl chránit navazující výrobní odvětví před růstem mezinárodních cen.

(193)

Je rovněž zřejmé, že nespočtu drobných pěstitelů sójových bobů není sice argentinskou vládou ve vývozu produktů formálně bráněno, je však těmito politikami vybízen k prodeji téměř veškeré své produkce na domácím trhu za ceny nižší, než jakých by bylo jinak dosaženo na mezinárodních trzích. Ve spisu nejsou k dispozici důkazy, že se argentinská vláda nějak pokouší podněcovat a/nebo aktivně podporovat přímo či nepřímo zvýšení vývozu, a tudíž dosažení maximálního zisku ze strany pěstitelů sójových bobů, navzdory známým potížím drobných zemědělců při hledání odběratelů v zahraničí, komunikaci v cizím jazyce a vyřizování všech složitých správních náležitostí při vývozu.

(194)

Vzhledem k neexistenci jiných důkazů ve spisu, které by prokazovaly opak, a nedostatečné spolupráci ze strany argentinské vlády při poskytování příslušných důkazů a informací v tomto ohledu vyvodila Komise závěr, že tyto důkazy prokazují nucení pěstitelů sójových bobů k prodeji produkce na domácím trhu ve prospěch navazujících výrobních odvětví (včetně výrobců bionafty) místo maximalizace jejich výnosů hledáním jiných způsobů, jako je přizpůsobení objemu produkce či přechod na jiný typ produkce (např. jiné obiloviny).

(195)

Skutečnost, že pěstitelé sójových bobů mají při prodeji do zahraničí přinejmenším formálně určitý prostor pro uvážení a že se uskutečnil velmi omezený vývoz, nenarušuje hlavní závěr ohledně existence jejich pověření nebo usměrnění v souladu s judikaturou WTO (80).

(196)

Stejně jako v původním šetření Komise dále analyzovala dopad nabídky sójových bobů kvůli opatřením argentinské vlády na cenu sójových bobů na domácím trhu v Argentině.

(197)

Komise použila průměrnou cenu sójových bobů na domácím trhu v Argentině, která vychází z měsíčních údajů od Buenos Aires Grain Exchange pro Rosario, Bahia Blanca a Quequen, jež poskytla argentinská vláda.

(198)

Stejně jako v původním šetření vyvážející výrobci zařazení do vzorku určité sójové boby dováželi. Ačkoliv společnosti tento dovoz nepoužívaly k výrobě bionafty – dovoz byl použit k výrobě sójového oleje, který byl poté vyvezen, lze cenu tohoto dovozu považovat za reprezentativní, jelikož sójové boby byly dováženy za účelem drcení a opětovného vývozu sójového oleje a jejich cena odrážela světovou tržní cenu sójových bobů (Mexický záliv).

(199)

Graf 3 udává kolísání cen v období přezkumného šetření (s výjimkou měsíců, kdy nebyla oznámena žádná domácí cena) a cenový rozdíl mezi cenou na argentinském domácím trhu a světovou tržní cenou.

Graf 3

Cena na argentinském domácím trhu v porovnání se světovou tržní cenou

(200)

Graf 3 ukazuje cenový rozdíl mezi argentinskou domácí cenou a světovou tržní cenou, jakož i dovozní cenu CIF vyvážejících výrobců zařazených do vzorku během období přezkumného šetření. Politika usměrňování uplatňovaná argentinskou vládou brání pěstitelům sójových bobů v dosažení zisku na základě světových tržních cen. Pěstitelé sójových bobů jsou ve skutečnosti zbaveni možnosti racionálního rozhodnutí o prodeji na mezinárodních trzích za mnohem vyšší ceny.

(201)

Místo toho dosahují srovnatelných zisků na domácím i mezinárodním trhu na úkor snížení cen na domácím trhu o výši vývozní daně. Argentinská vláda tudíž stlačuje ceny na domácím trhu ve prospěch domácího zpracovatelského odvětví.

(202)

Argentinská vláda usměrňuje pěstitele sójových bobů tím, že jim brání v racionálním rozhodování. Jak lze zjistit z grafu, cenový rozdíl mezi cenami na domácím trhu a mezinárodními cenami nejenže zůstal konzistentní po celé období přezkumného šetření, nýbrž také chrání odvětví výroby bionafty a všechna ostatní navazující výrobní odvětví (např. podniky působící v oblasti drcení, jež jsou většinou integrované s výrobci bionafty) před vyššími cenami na mezinárodním trhu.

(203)

Soubor opatření argentinské vlády proto dosáhl předem stanoveného cíle, a to snížení cen na domácím trhu v situaci rostoucích mezinárodních cen ve prospěch domácího výrobního odvětví s přidanou hodnotou, včetně bionafty.

(204)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyvodila Komise závěr, že pěstitelé sójových bobů v Argentině byli pověřeni nebo usměrňováni, aby poskytovali sójové boby domácímu odvětví výroby bionafty za cenu nižší než přiměřenou.

(205)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO uvedlo, že v současném přezkumu před pozbytím platnosti Komise nedospěla k závěru, že by producenti sójových bobů neměli možnost stanovit cenu sójových bobů, což je v rozporu s původním šetřením (81). Sdružení CARBIO uvedlo, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku během ověřování vysvětlili, že na trhu se sójovými boby odběratelé a dodavatelé volně obchodují a stanovují ceny. Kromě toho sdružení CARBIO tvrdilo, že vývozní daň nezbavila dodavatele sójových bobů racionální volby a neohrozila jejich schopnost vyvážet, jak vyplývá z tabulky 1 a ze 195. bodu odůvodnění. A konečně, pěstitelé se mohli svobodně rozhodnout, které plodiny budou pěstovat.

(206)

V rozporu s tím, co bylo tvrzeno, dospěla Komise ve 161. bodě odůvodnění k závěru, že stejně jako v původním šetření zůstala cena sójových bobů na domácím trhu nižší než cena na světovém trhu a že producenti sójových bobů nemohli volně stanovit vývozní cenu v důsledku vývozní daně. Vysvětlení vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebyla v rozporu s těmito dvěma zjištěními. Kromě toho Komise již ve 161. a 193. až 195. bodě odůvodnění vysvětlila, jak byla míra volného uvážení producentů sójových bobů omezena dohodou o růstu. A konečně, svoboda rozhodování o tom, které plodiny se budou pěstovat, nebránila Komisi v tom, aby ve 135. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vyrovnávací objemy vývozu přispěly k upřednostnění produkce sójových bobů před kukuřicí a pšenicí. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(207)

Argentinská vláda tvrdila, že nedostatek důkazů o jejích opatřeních na podporu vývozních aktivit producentů sójových bobů by neměl být ztotožňován s důkazem opaku. Podle argentinské vlády navíc Komise nezohlednila, že mezinárodní trh s komoditami je složitý a producenti sójových bobů se na něm nepodílejí přímo, ale spíše prostřednictvím obchodníků.

(208)

Komise uvedla, že její zjištění se týkalo míry volnosti rozhodování producentů sójových bobů omezené argentinskou vládou, a to na základě pozitivních důkazů shromážděných v rámci šetření – nikoliv na základě jejich absence – a argentinská vláda po poskytnutí konečných informací neposkytla žádné další důkazy. Skutečnost, že přístup na mezinárodní trh s komoditami je obecně zajišťován prostřednictvím obchodníků, by neměla bránit vývozu producentů sójových bobů. Argentinští vyvážející výrobci bionafty totiž obvykle vyvážejí prostřednictvím obchodníků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(209)

Jak bylo zjištěno v původním šetření (82), Komise měla za to, že poskytování sójových bobů nacházejících se na argentinské půdě argentinskému odvětví výroby bionafty je funkcí, která obvykle náleží vládě, a to na základě skutečnosti, že podle obecného mezinárodního práva mají státy svrchovanost nad svými přírodními zdroji. Místo toho, aby argentinská vláda poskytovala vstupy přímo odvětví výroby bionafty za účelem dosažení cílů veřejné politiky argentinské vlády, kterými je podpora rozvoje odvětví výroby bionafty, včetně jeho vývozního potenciálu, vybízí argentinská vláda prostřednictvím souboru opatření soukromé subjekty k tomu, aby tak činily jménem argentinské vlády, a plnili tak funkci, která se ve skutečnosti nikterak neliší od postupů, které obvykle uplatňují vlády, a která zahrnuje obětování příjmů.

(210)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda tvrdila, že poskytování sójových bobů není funkcí, kterou by obvykle vykonávala vláda, protože se argentinská vláda nepodílela na činnostech týkajících se produkce sójových bobů. Podobně sdružení CARBIO uvedlo, že Komise nepředložila žádné důkazy prokazující, že rozhodnutí přijatá dodavateli v soukromém vlastnictví ohledně výroby a prodeje sójových bobů, které se pěstují v Argentině na půdě v soukromém vlastnictví, představují funkci, která je obvykle svěřena argentinské vládě. Podle argentinské vlády a sdružení CARBIO pouhá skutečnost, že stát může vykonávat regulační pravomoci týkající se přírodních zdrojů na svém území, neznamená, že poskytování těchto přírodních zdrojů soukromým podnikům je rovněž funkcí, která je obvykle svěřena vládě. Naopak, komerční využívání, distribuce a prodej přírodních zdrojů je funkcí, která je obvykle svěřena soukromým podnikům, přičemž úloha státu se omezuje na regulaci a dohled. Jinými slovy, zatímco regulace a dohled nad přírodními zdroji jsou funkcí, která je obvykle svěřena vládě, přímé zapojení do poskytování přírodních zdrojů soukromým subjektům nikoli.

(211)

Za prvé, pokud jde o argumenty, že se argentinská vláda nepodílela na produkci sójových bobů, že dodavatelé jsou v soukromém vlastnictví a že prodávají sójové boby vypěstované na půdě v soukromém vlastnictví, Komise uvedla, že argentinská vláda pověřila nebo usměrnila producenty sójových bobů, aby dosáhli určitého politického cíle. Takové poskytování sójových bobů pověřenými producenty se nelišilo od situace, kdy byla producentem sójových bobů přímo sama argentinská vláda. Komise navíc nesouhlasí s umělým rozlišováním, které provádí sdružení CARBIO, podle něhož komerční využívání, distribuce a prodej přírodních zdrojů není funkcí, která by byla obvykle svěřena vládě, jež je omezena na regulaci a dohled nad přírodními zdroji. Důsledkem takového přístupu by bylo, že poskytování zboží nebo služeb za nižší než přiměřenou odměnu by nikdy nemohlo být považováno za funkci svěřenou vládě, protože funkcí státu by byla pouze regulace poskytování takového zboží nebo služeb. Komise takové rozlišení nepřijala a domnívala se, že právě díky výkonu regulačních pravomocí argentinské vlády při poskytování sójových bobů lze toto poskytování sójových bobů považovat za funkci, kterou obvykle vykonává vláda. V této souvislosti nemá na tento závěr vliv skutečnost, že příjemci tohoto zboží jsou soukromé subjekty, a nikoliv státní podniky, neboť to není pro cíl politiky, kterým je rozvoj odvětví bionafty, relevantní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(212)

Prostřednictvím souboru opatření, včetně vývozních daní, množstevních omezení, subvencí pro domácí výrobce a veřejných politických prohlášení, vybízela argentinská vláda domácí pěstitele sójových bobů k jejich prodeji na místním trhu a „pověřila“ je nebo je „usměrňovala“, aby tuto surovinu poskytovali v Argentině za cenu nižší než přiměřenou. Dotyčná opatření dosáhla kýženého účinku spočívajícího v narušení domácího trhu se sójovými boby v Argentině a v stlačení ceny na uměle nízkou úroveň zvýhodňující navazující odvětví výroby bionafty. Funkce poskytovat sójové boby za cenu nižší než přiměřenou je obvykle svěřena vládě vzhledem k veřejnému cíli podporovat odvětví výroby bionafty. Kromě toho se jednání pěstitelů sojových bobů při plnění této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou při sledování obdobných cílů politiky prostřednictvím jiných forem podpory (jako jsou granty nebo ušlé příjmy).

(213)

Komise proto vyvodila závěr, že argentinská vláda poskytla nepřímý finanční příspěvek ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení tak, jak jsou vykládána a uplatňována v souladu s příslušnou normou WTO podle čl. 1.1 písm. a) bodu iv) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(214)

V původním šetření se Komise domnívala, že se kategorie „finanční příspěvek“ a „příjmová nebo cenová podpora“ vzájemně nevylučují (83). V souladu s tímto výkladem analyzovala Komise kromě posouzení toho, zda lze soubor opatření přijatých argentinskou vládou charakterizovat jako „finanční příspěvek“ ve formě poskytování zboží za cenu nižší než přiměřenou, i to, zda lze soubor opatření argentinské vlády charakterizovat také jako příjmovou nebo cenovou podporu spadající do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení (84).

(215)

Jak je uvedeno ve zprávě o dostatečnosti důkazů, Komise měla za to, že v současném přezkumu před pozbytím platnosti žadatel předložil důkazy o tom, že soubor opatření argentinské vlády lze rovněž charakterizovat jako příjmovou nebo cenovou podporu podle čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Komise proto za prvé zkoumala, zda argentinská vláda i nadále prokazuje záměr podporovat vytvoření a rozvoj odvětví výroby bionafty; za druhé, jaký druh opatření argentinská vláda přijala nebo nadále přijímala během období přezkumného šetření na podporu odvětví výroby bionafty; a za třetí, zda se tato opatření považují za „jakoukoli formu příjmové/cenové podpory“ ve smyslu článku XVI dohody GATT 1994.

(216)

V původním šetření uvedla Komise v souvislosti s analýzou příjmové nebo cenové podpory právní předpisy, z nichž vyplývá záměr argentinské vlády podporovat odvětví výroby bionafty, zejména nařízení č. 1396/2001 (85), usnesení č. 1156/2004 (86) a zákon o biopalivech z roku 2006.

(217)

V tomto šetření Komise zkoumala, kromě prvků zdůrazněných v souvislosti s vývozní daní ve 117. až 122. bodě odůvodnění a závěrů učiněných v souvislosti s vyrovnávacími objemy vývozu kukuřice a pšenice ve 136. bodě odůvodnění a subvencemi pro pěstitele sójových bobů ve 150. bodě odůvodnění, zda následné právní předpisy prokazují, že argentinská vláda měla výslovnou politiku na podporu rozvoje domácího odvětví výroby bionafty. Během období přezkumného šetření již zákon o biopalivech z roku 2006 nebyl v platnosti a byl nahrazen zákonem o biopalivech z roku 2021, který upravoval vnitrostátní pověření pro bionaftu.

(218)

V 38. bodě odůvodnění Komise již připomněla funkce Sekretariátu pro energetiku, který je donucovacím orgánem podle zákona o biopalivech z roku 2021. Pro účely analýzy příjmové nebo cenové podpory Komise připomíná, že úkolem Sekretariátu pro energetiku je „zaručit dostupnost nezbytných vstupů pro přípravu biopaliv pro povinné mísení, přičemž může rozhodovat a stanovovat mechanismy, které považuje za nezbytné k tomu, aby jejich získávání probíhalo v souladu s běžnými a obvyklými podmínkami na trhu a bez jakéhokoli narušení, případně stanovit jako limit vývozní cenu těchto vstupů sníženou o příslušné náklady“ (87). Tato funkce ukazuje, že argentinská vláda koncipovala produkci sójových bobů ve vztahu k výrobě bionafty a za účelem zajištění dostatečných dodávek pro tuto výrobu. Pro tyto účely byla argentinská vláda zmocněna stanovit maximální cenu vstupů pro bionaftu prodávanou v rámci domácího pověření, která odpovídá vývozní ceně těchto vstupů po odečtení příslušných nákladů. Jinými slovy, cena vstupů určených pro domácí trh by byla nižší než cena vstupů určených pro vývozní trh. Z tohoto ustanovení je tedy zřejmé, že záměrem argentinské vlády v zákoně o biopalivech z roku 2021 bylo podpořit domácí odvětví výroby bionafty.

(219)

To dále výslovně potvrzuje článek 16 zákona o biopalivech z roku 2021, příznačně nazvaný „Nahrazení dovozu“, který zmocňuje Sekretariát pro energetiku k „nahrazení dovozu fosilních paliv biopalivy“ a k „podpoře investic do industrializace vnitrostátních surovin“ (88). Jak potvrdila argentinská vláda při ověřování na místě, industrializace (industrialización) se v souvislosti s hodnotovým řetězcem sójových bobů týká samotného drcení. Proto se v praxi článek 16 zákona o biopalivech z roku 2021 týká podpory investic do drcení sójových bobů s cílem podpořit výrobu bionafty. To představuje další prostředek podpory domácího odvětví výroby bionafty.

(220)

Posouzení stanovení ceny bionafty na domácím trhu v původním šetření (89) navíc zůstalo v platnosti i během období přezkumného šetření. V souladu se zákonem o biopalivech z roku 2021 totiž argentinská vláda během období přezkumného šetření nadále stanovovala cenu bionafty prodávané na domácím trhu v rámci domácího pověření pro bionaftu, což představuje téměř celý domácí trh s bionaftou.

(221)

Během období přezkumného šetření byla cena bionafty na domácím trhu stanovována téměř každý měsíc bez rozlišování mezi typy společností a byla veřejně dostupná (90).

(222)

Žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku kvótu nezískal a během období šetření nedodával na domácí trh (i když ostatní výrobci bionafty ve skupině Renova tak činili). Zdá se však, že ceny stanovené argentinskou vládou na domácím trhu jsou vyšší než průměrná vývozní cena FOB vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v obdobích se stejnou cenou na domácím trhu – v období přezkumného šetření – kdy vykazovali prodej na vývoz, přičemž se zohlednila vývozní cena FOB bez vývozní daně u bionafty, a s výjimkou dvou období, kdy byly domácí a vývozní ceny sladěny, včetně vývozní daně u bionafty.

(223)

Umělým stanovováním cen domácí bionafty na uměle vysoké úrovni tudíž argentinská vláda sledovala politiku poskytování cenové podpory malým a středním podnikům v odvětví výroby bionafty, které prodávaly bionaftu na domácím trhu.

(224)

Kromě toho žadatel uvedl jako důkaz o pokračující podpoře odvětví výroby bionafty ze strany argentinské vlády i) program financování provozního kapitálu v odvětví výroby bionafty podle usnesení č. 947/2023 (91) a ii) ušlé příjmy prostřednictvím zákona o biopalivech z roku 2021.

(225)

Jedná se o údajné nové programy týkající se výrobců bionafty a Komise je analyzovala v příslušných oddílech níže, aby zjistila, zda v rámci těchto programů vznikla výhoda. Aby však Komise pochopila, zda jsou důkazem podpory odvětví výroby bionafty ze strany argentinské vlády, analyzovala jejich právní základy – platné během období přezkumného šetření – a veřejné prohlášení k nim. Důkazy ze zákona o biopalivech z roku 2021 byly uvedeny ve 218. a 219. bodě odůvodnění výše. Kromě toho, jak je vysvětleno v 313. a 314. bodě odůvodnění, článek 22 zákona o biopalivech z roku 2021 zřejmě stanoví osvobození od daně z kapalných paliv a daně z oxidu uhličitého vztahující se pouze na bionaftu vnitrostátního původu přimíchávanou do paliv. Během inspekce na místě se zdálo, že argentinská vláda tento názor sdílí. Z odpovědi na dotazník, kterou poskytla argentinská vláda, se však jevilo, že namísto toho podle článku 4 hlavy III zákona č. 23.966 (92) bionafta přimíchaná do paliv, ať už vnitrostátního původu nebo z dovozu, nikdy nepodléhá dani z kapalných paliv ani dani z oxidu uhličitého, neboť tyto daně se vybírají pouze z benzinu, plynového oleje nebo nafty jako složky ve směsném palivu, bez ohledu na to, zda je tato složka nebo přimíchaná bionafta vnitrostátního původu nebo z dovozu. Na rozdíl od jiných paliv nebyla v článku 4 pro bionaftu skutečně stanovena žádná sazba. Bylo tedy i nadále nejasné, zda došlo k diskriminaci při výběru daně na základě původu bionafty.

(226)

Jak je vysvětleno v 315. bodě odůvodnění níže, nebylo možné vypočítat výhodu v rámci tohoto programu, protože bylo zřejmé, že tato daň byla vybírána ze směsného paliva, které vzniklo po smíchání v další fázi hodnotového řetězce, a nikoli na úrovni výrobců bionafty. Nicméně samotná skutečnost, že biopaliva, včetně bionafty (výslovně uvedené v článku 4 hlavy III zákona č. 23.966), jsou vyňata z oblasti působnosti daně z kapalných paliv a daně z oxidu uhličitého, svědčí o jasném záměru argentinské vlády upřednostnit spotřebu bionafty, zejména bionafty vnitrostátního původu, a podpořit tak domácí odvětví výroby bionafty.

(227)

Pokud jde o program financování provozního kapitálu v odvětví výroby bionafty, jeho deklarovaným cílem bylo „nabídnout lepší podmínky financování pro pořízení nezbytných vstupů pro výrobu bionafty pro povinné mísení s naftou podle zákona č. 27640“ (93). Při příležitosti slavnostního zahájení programu prezident Banco de la Nación Argentina (dále jen „BNA“), jedné z největších bank v zemi, která je zcela ve vlastnictví státu, výslovně uvedl, že cílem úvěru je „vytvořit více pracovních míst a umožnit pokračování vývozu, jakož i úsporu deviz“ (94). Z toho vyplývá, že není pochyb o tom, že účelem programu financování, jehož cílem je získat kapitál pro odvětví výroby bionafty, bylo podpořit odvětví výroby bionafty nabídkou lepších podmínek financování a konkrétně podpořit vývoz bionafty. Ačkoli v 311. bodě odůvodnění níže Komise dospěla k závěru, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku nemají z programu financování výhodu, tento program byl v období přezkumného šetření pro způsobilé výrobce bionafty v platnosti, a proto představoval platný důkaz pro účely příjmové nebo cenové podpory.

(228)

Kromě toho žadatel tvrdil, že několik opatření provinciální správy ukazuje, že podpora odvětví výroby bionafty existuje i na úrovni provincií.

(229)

Žadatel zejména uvedl, že provincie Santa Fe za prvé zahájila program, jehož cílem je, aby všechny veřejné autobusy používaly bionaftu v čisté formě (B100) (95).

(230)

Za druhé, provincie Córdoba oznámila financování úvěrů na podporu místní výroby a spotřeby bionafty (96).

(231)

Za třetí, provincie Córdoba opět prováděla svou politiku podpory biopaliv prostřednictvím provinciálního zákona č. 10721 (97), jejíž cílem bylo konsolidovat výrobu bionafty a podpořit nahrazení fosilních paliv bionaftou. Provinciální zákon č. 10721 stanoví několik cílů, včetně konsolidace výroby biopaliv a „podpory postupného nahrazování fosilních paliv […] přednostní spotřebou biopaliv, která směřuje k jejich masivnímu využívání“ (zvýraznění doplněno) (98).

(232)

Všechna tato opatření na úrovni provincie byla přijata až po původním šetření.

(233)

Pokud jde o nové opatření přijaté provincií Santa Fe, mělo podpořit „masivní využívání biopaliv (bionafty […])“ (99), a to v různých hospodářských odvětvích, zejména ve veřejné dopravě a vozovém parku. Kromě požadavku, aby veřejná doprava a vozidla používaná při plnění veřejných zakázek používala jako palivo bionaftu v čisté formě (B100), provinciální zákon č. 14010 přijatý provincií Santa Fe předpokládal možnost poskytnout „osvobození od daně nebo snížení daně z hrubého příjmu, kolkovného a/nebo jednotné daně z vozidla“ společnostem, které přispěly k cílům provinciálního zákona č. 14010 přijatého provincií Santa Fe (100). Tento příspěvek byl měřen na základě investic, které tyto společnosti uskutečnily s cílem zvýšit používání bionafty při svých činnostech. Provinciální zákon č. 14010 přijatý provincií Santa Fe tak tím, že prostřednictvím osvobození od daně odměňoval investice uskutečněné soukromými společnostmi, aktivně podporoval používání bionafty (a tím i prodej bionafty v provincii), a to v mnoha hospodářských odvětvích provincie. Zatímco tedy osvobození od daně v provincii Santa Fe, z nichž měli výrobci bionafty výhodu, byla konkrétně analyzována v 270. až 289. bodě odůvodnění, pro účely příjmové nebo cenové podpory provinciální zákon č. 14010 přijatý provincií Santa Fe ukázal, že záměr argentinské vlády podporovat odvětví výroby bionafty byl prováděn na úrovni provincií.

(234)

Pokud jde o nová opatření přijatá provincií Córdoba, žadatel v žádosti uznal, že důkazy o subvencích provincie Córdoba byly v původním šetření zamítnuty s odůvodněním, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku neměli z provinciálních právních předpisů provincie Córdoba výhodu (101). Žadatel nicméně podpořil názor, že tyto skutečnosti jsou i nadále předmětem zájmu, neboť prokázaly místní uplatňování vnitrostátní politiky v oblasti biopaliv a mohly by být relevantní v případě, že by se výrobci zařazení do vzorku při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti lišili.

(235)

Komise konstatovala, že ačkoli se vzorek ve srovnání s původním šetřením změnil, žádný vyvážející výrobce zařazený do vzorku v současném přezkumu před pozbytím platnosti nevyrábí bionaftu v provincii Córdoba. Proto nemohli využívat zde uvedené programy. Subvence poskytnuté provincií Córdoba, u kterých žadatel požadoval, aby je Komise znovu prošetřila, se však lišily od zde uvedených subvencí a jsou řešeny v 297. až 299. bodě odůvodnění níže. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku v tomto přezkumu před pozbytím platnosti nemohli mít výhodu ani ze zde uvedených subvencí, protože se nenacházeli v provincii Córdoba. Nelze však vyloučit, že v období přezkumného šetření z nich mohli mít výhodu jiní výrobci bionafty v provincii Córdoba. Proto se Komise domnívala, že tato opatření pouze pro účely příjmové nebo cenové podpory prokazují, že argentinská vláda provádí svůj záměr podporovat odvětví výroby bionafty na úrovni provincií.

(236)

Komise proto dospěla k závěru, že záměr argentinské vlády podporovat rozvoj argentinského odvětví výroby bionafty se nadále projevoval i během období přezkumného šetření.

(237)

Jak je uvedeno v 216. až 236. bodě odůvodnění, záměr argentinské vlády podporovat odvětví výroby bionafty byl zřejmý z řady opatření, včetně umělého narušení domácího trhu se sójovými boby, stanovení cen bionafty prodávané v rámci domácího pověření, programu financování provozního kapitálu v odvětví výroby bionafty podle usnesení č. 947/2023, ušlých příjmů v důsledku zákona o biopalivech z roku 2021 a opatření přijatých provinciemi Santa Fe a Córdoba. Tato opatření přímo či nepřímo podpořila příjmy výrobců bionafty. Kromě toho argentinská vláda zákonem o biopalivech z roku 2021 pokračovala v programu podpory výroby bionafty, který byl zaveden již zákonem o biopalivech z roku 2006. Komise proto na základě dostupných informací vyvodila závěr, že v letech následujících po původním šetření pokračovala argentinská vláda v zavádění souboru opatření s cílem rozvíjet a podporovat příjmy odvětví výroby bionafty.

(238)

Prostřednictvím souboru opatření popsaných v 216. až 236. bodě odůvodnění poskytuje argentinská vláda odvětví výroby bionafty příjmovou podporu.

(239)

Kromě toho argentinská vláda prostřednictvím zákona o biopalivech z roku 2021 pokračovala v uplatňování povinného přimíchávání, v jehož rámci musí argentinské společnosti pověřené přimícháváním nakupovat bionaftu za uměle vysoké ceny stanovené argentinskou vládou, což poskytuje odvětví výroby bionafty cenovou podporu.

(240)

Všechna tato opatření prokazují, že argentinské odvětví výroby bionafty je podporováno a uměle stimulováno.

(241)

Komise proto vyvodila závěr, že prostřednictvím výše zmíněného souboru opatření argentinská vláda přímo či nepřímo poskytuje odvětví výroby bionafty příjmovou nebo cenovou podporu, a tím přispívá k jeho konkurenceschopnosti.

(242)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, regulací domácího trhu s bionaftou a udělováním kvót pouze menším společnostem vyrábějícím bionaftu argentinská vláda vytvořila výrobní odvětví, v němž bylo největším výrobcům bráněno v prodeji na domácím trhu, a ti se tudíž plně orientovali na vývoz, což podpořilo vývozní konkurenceschopnost odvětví výroby bionafty (102).

Tabulka 2

Argentinská výroba a vývoz bionafty (v metrických tunách)

(243)

Jak ukazuje tabulka 2, odvětví výroby bionafty bylo i nadále odvětvím zaměřeným na vývoz. Od roku 2020 bylo totiž vyvezeno až 74 % výroby, v závislosti na daném roce, přičemž během období přezkumného šetření byla vyvezena téměř polovina výroby. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vysvětlili, že během období přezkumného šetření (během něhož byl závazek platný) byly ceny v Unii, která byla jejich jediným vývozním místem během období přezkumného šetření, nízké a že zpravidla vyváželi pouze tehdy, když byly ceny ve srovnání s minimální dovozní cenou platnou podle závazku dostatečně vysoké, aby dosáhli zisku. Zároveň do poloviny října 2022 vyšší pověření pro bionaftu (12,5 %) a možnost poskytnout dodatečné pověření i pro společnosti, které se na domácím pověření obvykle nepodílejí, znamenaly, že větší část výroby směřovala spíše do domácí spotřeby než na vývoz. Z tohoto důvodu je procento vývozu vůči výrobě nižší než v předchozích letech. Podobnou situaci lze pozorovat i v roce 2020, kdy podle zákona o biopalivech z roku 2006 činilo pověření pro bionaftu 10 %, před tím, než jej v roce 2021 zákon o biopalivech z roku 2021 snížil na 5 % (následně se od června 2022 zvýšilo na 7,5 %). Z tohoto hlediska vyšší pověření pro bionaftu znamená vyšší domácí spotřebu, zatímco nižší pověření pro bionaftu působí jako tlak na vývoz. V důsledku toho argentinská vláda snížením pověření pro bionaftu podle zákona o biopalivech z roku 2021 usměrňovala argentinské odvětví výroby bionafty ještě více směrem k vývozu. Nižší úrovně výroby a celkového vývozu v absolutním vyjádření během období přezkumného šetření byly způsobeny celkovým poklesem výroby v důsledku sucha v Argentině, které ovlivnilo vstupní surovinu pro bionaftu, tj. sójové boby.

(244)

Podpora domácího odvětví výroby bionafty tudíž zvýhodnila vývoz bionafty, jelikož výrobci bionafty mohli nespravedlivě soutěžit s výrobci bionafty v ostatních zemích, kteří neměli prospěch z nižších cen vstupů. Argentinské odvětví výroby bionafty se i nadále zaměřovalo především na vývozní trhy, a zejména na trh Unie.

(245)

Argentinská vláda tvrdila, že kvalifikace vývozních daní jako příjmové nebo cenové podpory pro odvětví výroby bionafty je v rozporu s úlohou vývozní daně u bionafty v rámci pověření nebo usměrnění, protože snižuje ceny, které odvětví výroby bionafty získává.

(246)

Komise uvedla, že analýza pověření nebo usměrnění se zaměřila na vývozní daň u sójových bobů, a nikoli u bionafty, a na důsledky pro poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou, což vedlo k nižším nákladům a vyšším ziskům/příjmům. K poskytování příjmové nebo cenové podpory ze strany argentinské vlády tedy přispěla stejná vývozní daň i další podpůrná opatření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(247)

Komise tedy dospěla k závěru, že argentinská vláda prostřednictvím souboru opatření nadále přímo či nepřímo poskytovala příjmovou nebo cenovou podporu odvětví výroby bionafty ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) základního nařízení, což vedlo k vývozu většiny domácí výroby.

(248)

Po poskytnutí konečných informací argentinská vláda tvrdila, že většina opatření podporujících zjištění o podpoře příjmů nebo cen se týká domácího trhu, kterého se vývozci bionafty nemohli účastnit. To se týkalo zejména zjištění uvedeného v 218. bodě odůvodnění, pokud jde o zákon o biopalivech z roku 2021, který zajišťuje vstupy pro výrobu bionafty pro domácí trh. Argentinská vláda rovněž tvrdila, že sekretariát nemá pravomoc nad sójovými boby, jelikož nejsou přímým vstupem pro bionaftu, a že cenový limit se vztahuje na vstupy pro výrobu bionafty v rámci pověření, nikoli na samotnou bionaftu. Takový cenový limit se uplatnil pouze v případě, že pro nákup vstupů neplatily tržní podmínky.

(249)

Komise s tím nesouhlasila. Šetření skutečně ukázalo, že jednotlivé společnosti v rámci skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se účastnily domácího trhu s bionaftou. Zákon o biopalivech z roku 2021 má navíc dopad na vývozce, protože zakazuje vyvážejícím subjektům účast na domácím trhu, a proto je zavazuje k vývozu. Podpora na dodávky vstupů pro výrobu bionafty určené pro domácí trh navíc zvýhodňuje i jednotlivé společnosti v rámci skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Pokud jde o pravomoc sekretariátu nad vstupy pro bionaftu, argentinská vláda nevysvětlila, jaký je účel tohoto právního ustanovení, pokud to není zabezpečení dodávek a omezení cen sójových bobů. Argentinská vláda neupřesnila, jaké jsou vstupy odlišné od sójových bobů, na které se právní ustanovení vztahuje. A konečně, bionafta prodávaná v rámci pověření se již prodávala za vládou regulovanou cenu a nepotřebovala další cenový limit stanovený sekretariátem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(250)

Poté, co bylo zjištěno, že soubor opatření popsaných ve 101. až 150. bodě odůvodnění představuje finanční příspěvek argentinské vlády prostřednictvím pověření nebo usměrnění soukromých subjektů a/nebo že soubor opatření popsaný ve 216. až 236. bodě odůvodnění představuje příjmovou či cenovou podporu, vypočítala Komise výši subvencí z hlediska výhody poskytnuté příjemci, která byla zjištěna v období přezkumného šetření, a to v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení.

(251)

Stejně jako v původním šetření a jelikož většina opatření argentinské vlády usilovala o umělé snížení ceny sójových bobů na domácím trhu, což vedlo k vyšším příjmům argentinských výrobců bionafty, Komise zkoumala, zda podpora argentinské vlády pro odvětví výroby bionafty poskytla výhodu, a to s odkazem na rozdíl mezi cenami hrazenými domácími výrobci bionafty a referenční cenou založenou na převládajících podmínkách na argentinském trhu se sójovými boby.

(252)

Komise nejprve vypočítala váženou průměrnou kupní cenu sójových bobů, kterou v období přezkumného šetření hradili argentinští vyvážející výrobci zařazení do vzorku. Vážený průměr se pro jednotlivé měsíce vypočítal podle údajů pěstitelů sójových bobů zásobujících závody na výrobu bionafty v Argentině.

(253)

Průměrná kupní cena vycházela z cen bez DPH a množství uvedených na seznamu faktur za jednotlivé transakce, které předložili argentinští vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které byly ověřeny během inspekcí na místě.

(254)

Tuto průměrnou cenu bylo třeba srovnat s příslušnou referenční cenou. Stejně jako v původním šetření se Komise uchýlila k váženému měsíčnímu průměru cen sójových bobů dovážených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Ve skutečnosti byly dováženy na základě cen CIF a měly v průměru stejnou cenovou úroveň bez ohledu na původ. Skutečné dovozní ceny za podmínek CIF byly v případě drticích zařízení ve stejné výši jako světová tržní cena, která je udávána jako Mexický záliv. Dovoz sójových bobů představoval významný objem nákupů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, konkrétně 38 %, což je vyšší procento ve srovnání s původním šetřením, a to v důsledku sucha, které ovlivnilo období přezkumného šetření. Tyto nákupy byly rozděleny na stovky transakcí.

(255)

Komise proto usuzovala, že skutečné ceny hrazené vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku za dovážené sójové boby odrážejí narušené tržní podmínky v Argentině, včetně obecně platných poplatků za dodání zahrnutých v konečné ceně (103).

(256)

Skutečnost, že tento dovoz ze strany vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebyl použit k výrobě bionafty, nýbrž k výrobě sójového oleje, tento závěr nemění, jelikož během období přezkumného šetření byla poptávka po sójových bobech pro výrobu bionafty v Argentině plně pokryta domácí nabídkou sójových bobů. Mezi různými dostupnými sójovými boby současně neexistují žádné rozdíly v jakosti, které by znamenaly, že dovážené sójové boby nelze použít k výrobě bionafty. Komise se proto domnívala, že tyto nákupy představují vhodnou referenční hodnotu.

(257)

Na tomto základě použila Komise skutečnou cenu, za kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku dováželi sójové boby pocházející ze sousedních zemí do Argentiny, jako nejbližší možný zástupný indikátor nenarušených cen těchto produktů na argentinském domácím trhu. Jak je vysvětleno v 254. bodě odůvodnění, tyto ceny byly na stejné úrovni jako ceny na světovém trhu.

(258)

Komise poté porovnala cenu, kterou za sójové boby vypěstované v Argentině hradili argentinští výrobci, s váženou průměrnou skutečnou dovozní cenou sójových bobů v jednotlivých měsících. Všechny tyto dovozy byly uskutečněny v režimu dočasného dovozu, a proto nepodléhaly dovoznímu clu. Mělo se za to, že skutečná cena placená vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku odpovídá převládajícím tržním podmínkám v Argentině.

(259)

Celková výše rozdílu představuje „úspory“ získané argentinskými výrobci bionafty, kteří nakupují sójové boby na narušeném argentinském trhu, v porovnání s cenou, kterou by zaplatili, kdyby ceny narušeny nebyly. Tato celková částka představuje výhodu, kterou argentinským výrobcům poskytla v období přezkumného šetření argentinská vláda.

(260)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise výši subvence podle celkového obratu výroby vyvážejících výrobců zařazených do vzorku založené na sójových bobech v období šetření jakožto vhodného jmenovatele, jelikož subvence poskytla výhodu celé výrobě výrobků založených na sójových bobech, a nikoli pouze dotčenému výrobku nebo výrobě určené na vývoz.

(261)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací argentinská vláda a sdružení CARBIO tvrdily, že Komise neposkytla dostatečné odůvodnění závěru, že průměrné dovozní ceny odrážejí převládající podmínky na trhu, kromě toho, že se odvolávala na neexistenci narušení a poukazovala na to, že i) dovozní ceny byly v souladu se světovými cenami a že ii) představovaly významný objem nákupů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Sdružení CARBIO tvrdilo, že toto odůvodnění je v rozporu se zjištěním Komise ve 190. bodě odůvodnění, že sójové boby vypěstované na domácím trhu plně uspokojily domácí poptávku po vstupních surovinách pro domácí výrobu bionafty a že dovážené sójové boby nebyly použity k výrobě bionafty.

(262)

V rozporu s tvrzením Komise v 254. bodě odůvodnění vysvětlila, proč dovozní cena sójových bobů skutečně placená vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku odrážela převládající tržní podmínky. Kromě toho skutečnosti, že dovozní ceny byly v souladu se světovými cenami – na rozdíl od argentinských domácích cen – a že dovoz představoval významný podíl nákupů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jsou klíčovými prvky pro zjištění, že referenční hodnota odráží převládající tržní podmínky. Skutečnost, že dovážené sójové boby nebyly použity k výrobě bionafty, tento závěr nevyvrací, protože dovážené sójové boby byly drceny ve stejných drticích zařízeních jako sójové boby z domácí produkce, které byly použity k výrobě bionafty. Kromě zjištění Komise, která připomněla sdružení CARBIO, tedy Komise v 258. bodě odůvodnění vzala v úvahu také skutečnost, že dovážené sójové boby byly dodávány do přístavů v blízkosti zařízení používaných k drcení sójových bobů z domácí produkce i dovozu pro výrobu bionafty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(263)

Kromě toho sdružení CARBIO tvrdilo, že průměrné dovozní ceny sójových bobů nepředstavují vhodnou referenční hodnotu, protože neodrážejí tržní podmínky v Argentině. Zejména dovážené sójové boby byly dováženy v rámci režimu dočasného dovozu, nebyly použity k výrobě bionafty a byly dodávány za podmínek CIF, zatímco při nákupu sójových bobů na domácím trhu nebyly účtovány mezinárodní poplatky za dodání.

(264)

Komise uvedla, že již ve 262. bodě odůvodnění popsala, proč se domnívá, že dovážené sójové boby odrážejí převládající podmínky na trhu v Argentině. Kromě toho Komise považovala dovozní cenu CIF za přiměřenou, protože odrážela cenu v drticím zařízení nacházejícím se v přístavu, kde se drtily i sójové boby z domácí produkce určené k výrobě bionafty. Kromě toho, jak je uvedeno v 254. bodě odůvodnění, dovozní ceny CIF byly na stejné cenové úrovni jako cena na světovém trhu. Sdružení CARBIO nakonec nepředložilo žádné další argumenty, proč by dovozní cena nebyla vhodnou referenční hodnotou. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(265)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO rovněž tvrdilo, že Komise při výpočtu výhody zohlednila pouze rozdíl mezi cenou zaplacenou za sójové boby z domácí produkce a referenční cenou, pokud byla tato cena nižší než referenční cena. Pokud však byla cena zaplacená za sójové boby z domácí produkce vyšší než referenční hodnota, Komise tento rozdíl odmítla, zatímco částku přesahující referenční hodnotu měla odečíst od celkové částky výhody.

(266)

Komise konstatovala, že přístup zvolený při výpočtu výhody za poskytnutí sójových bobů za nižší než přiměřenou odměnu byl oprávněný. Panel ve věci USA –- antidumpingová a vyrovnávací cla (Čína) skutečně zjistil, že „nekompenzování“ kladných částek výhod „zápornými“ částkami výhod je v souladu s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (104). Kromě toho se Komise domnívala, že toto tvrzení je v každém případě neúčinné, protože i kdyby Komise použila metodiku navrženou sdružením CARBIO, přetrvání subvencování by bylo zjištěno na základě výsledného subvenčního rozpětí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(267)

Soubor opatření argentinské vlády měl zvýhodnit určitá výrobní odvětví, včetně domácího odvětví výroby bionafty. Ačkoliv narušení s ohledem na sójové boby přineslo prospěch i jiným navazujícím výrobkům než bionaftě, výhoda je dostupná pouze pro určitá výrobní odvětví v Argentině, zejména odvětví v hodnotovém řetězci sójových bobů. Zvláštní zaměření argentinské vlády na odvětví bionafty v rámci hodnotového řetězce sójových bobů navíc dokládá vazba mezi sójovými boby a bionaftou v příslušných právních předpisech uvedených ve 117. až 122. bodě odůvodnění. I kdyby byla podpora ze strany argentinské vlády poskytnutá bionaftě prostřednictvím řady opatření udělena i ostatním biopalivům, tato opatření jsou omezena na určitou skupinu podniků nebo výrobních odvětví. Jsou tedy specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.

(268)

Komise zjistila, že prostřednictvím souboru opatření, která znamenala poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou a/nebo příjmovou nebo cenovou podporu, poskytla argentinská vláda podporu odvětví výroby bionafty. Argentinská vláda poskytla příjemcům výhodu, která je specifická, představuje tudíž napadnutelnou subvenci.

(269)

Výše subvence stanovená s ohledem na tento soubor opatření během období šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:

(270)

Žadatel tvrdil, že výrobci bionafty v provincii Santa Fe nadále využívali ušlé vládní příjmy v podobě různých osvobození od daně poskytovaných po dobu patnácti let, jak zjistila Komise v původním šetření (105).

(271)

Šetření totiž ukázalo, že jeden z právních základů zjištěných v původním šetření, a sice provinciální zákon č. 12.692 přijatý provincií Santa Fe (106), je nadále použitelný a že jediná jeho změna byla provedena provinciálním zákonem č. 12.956 přijatým provincií Santa Fe (107), který určil daně, na něž se potenciálně vztahuje osvobození: daň z hrubého příjmu, kolkovné, daň z nemovitostí, poplatky za služby a jednotná daň z vozidla (108). Dále se provádí regulačním nařízením č. 158/07 (109) spolu s jeho přílohou a usnesením č. 121/21 (110), které obsahuje vzor žádosti.

(272)

Provinciální zákon č. 12.692 přijatý provincií Santa Fe je nazván „provinciální přistoupení“ k zákonu č. 26093, který upravuje předchozí domácí pověření pro bionaftu. Přestože byl tento zákon nahrazen zákonem o biopalivech z roku 2021, nebyla provedena žádná další změna provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe.

(273)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, provinciální zákon č. 12692 stanoví osvobození od daně (jakož i snížení nebo odklady) pro společnosti v provincii, které se zabývají výzkumem, vývojem, výrobou, produkcí a používáním výrobků souvisejících s obnovitelnou energií, zejména výrobou bionafty. Biopaliva jsou uvedena v čl. 3 písm. c), čl. 4, čl. 5 písm. d) a článku 10 provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe a výroba bionafty je konkrétně uvedena v článku 10 provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe.

(274)

Současné šetření rovněž ukázalo, že osvobození od daně lze sice poskytnout na dobu nejvýše patnácti let, musí se však každoročně obnovovat. K obnovení nedochází automaticky, ale po prokázání, že příjemce pokračoval v subvencované činnosti a splnil alespoň 80 % výroby a počtu zaměstnanců, ke kterým se zavázal při původní žádosti o osvobození od daně. Každoroční obnovení závisela rovněž na fiskálním prostoru, který má vláda provincie Santa Fe k dispozici na základě každoročního rozpočtového zákona (111).

(275)

Šetření ukázalo, že od roku 2020 nebyla udělena žádná roční obnovení podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe. Šetřením bylo zjištěno, že některé společnosti skupiny Renova vyráběly v Santa Fe bionaftu, kterou později vyvážely společnosti Viterra a Molinos Agro, a v minulosti, tj. před obdobím přezkumného šetření, tohoto osvobození využívaly. Tyto společnosti byly během období přezkumného šetření stále oprávněny získat osvobození od kolkovného a daně z nemovitostí (tj. jejich osvobození stále existovalo v rámci poskytnutého patnáctiletého období); před obdobím přezkumného šetření přestaly každoroční obnovení osvobození získávat. Vyvážející výrobci bionafty zařazení do vzorku (LDC Argentina, Molinos Agro a Viterra Argentina) nebyli způsobilí pro osvobození od daně, protože přímo nevlastnili výrobní zařízení v Santa Fe nebo protože příjemci osvobození od daně museli mít pro podporovanou činnost výhradní oprávnění, v tomto případě pro výrobu bionafty, zatímco vyvážející výrobci zařazení do vzorku působili v různých výrobách a činnostech mimo výrobu bionafty (112).

(276)

Proto navzdory tomu, že jeden z jejích výrobců bionafty byl během období přezkumného šetření stále oprávněn získat osvobození od kolkovného a daně z nemovitostí, skupina Renova během období přezkumného šetření osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe nevyužívala.

(277)

Šetření ukázalo, že osvobození od daně bylo uděleno na základě provinciálního zákona č. 8.478 přijatého provincií Santa Fe (113).

(278)

Provinciální zákon č. 8.478 přijatý provincií Santa Fe z roku 1979 spolu s provinciálním nařízením č. 3856/1979 a provinciálním nařízením č. 1361/2022 (114) zavedl systém podpory průmyslového rozvoje provincie, včetně poskytování osvobození od daně, snížení nebo odkladů daně, a to na dobu nejvýše deseti let (115). Uplatňoval se systém každoročního obnovení podobný systému uplatněného dle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe.

(279)

Do odvětví, kterých se tento režim týkal, patřily všechny společnosti, které se zabývají průmyslovou činností zahrnující „fyzikální, chemickou nebo fyzikálně-chemickou přeměnu formy nebo podstaty surovin nebo materiálů na nové výrobky prostřednictvím vyvolaného procesu, a to uplatněním jednotných výrobních postupů, použití strojů nebo zařízení a opakování jednotných operací nebo procesů prováděných v pevných zařízeních.“ (116). Tento popis zahrnuje výrobu bionafty.

(280)

Vztah mezi systémem osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe a systémem osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 8.478 přijatého provincií Santa Fe je tedy zvláštním režimem oproti obecnému režimu. Regulační rámec pro režim osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe totiž stanoví, že „v případech, které nejsou uvedeny v těchto předpisech, se subsidiárně použijí ustanovení obsažená v „Režimu podpory průmyslu – zákon č. 8.478“, doplňkové a regulační normy“ (117). Zatímco se tedy provinciální zákon č. 12.692 přijatý provincií Santa Fe vztahoval pouze na společnosti se vztahem k obnovitelným zdrojům energie, zejména s výrobou bionafty, provinciální zákon č. 8.478 přijatý provincií Santa Fe se vztahoval na širší okruh průmyslových odvětví.

(281)

Přesto výrobci bionafty v provincii Santa Fe splňovali podmínky obou zákonů. Konkrétně v případě provinciálního zákona č. 8.478 přijatého provincií Santa Fe využila skupina Renova osvobození od daně, protože neexistuje žádné omezení počtu podnikatelských činností, do kterých se může příjemce zapojit.

(282)

O tom svědčí skutečnost, že výrobce bionafty ze skupiny Renova, kterou později vyvezly společnosti Molinos Agro a Viterra Argentina, využíval před obdobím přezkumného šetření osvobození od kolkovného a daně z nemovitostí podle provinciálního zákona č. 8.478 přijatého provincií Santa Fe. O tom navíc svědčí i skutečnost, že vyvážejícímu výrobci ze skupiny Renova zařazenému do vzorku bylo krátce po období přezkumného šetření nově přiznáno nové osvobození od daně z hrubého příjmu, daně z nemovitostí a jednotné daně z vozidla.

(283)

Nebyly nalezeny žádné důkazy o osvobození prodeje na vývoz od daně z obratu podle článku 127 zákona o osvobození prodeje na vývoz od daně z obratu přijatého provincií Santa Fe a o osvobození od kolkové daně podle článku 183.29 zákona o osvobození od kolkovného přijatého provincií Santa Fe. Pokud jde konkrétně o první z nich, sdružení CARBIO a vyvážející výrobci zařazení do vzorku vysvětlili, že vývozní obrat nepředstavuje relevantní obrat, na který se vztahuje provinciální daň z hrubého příjmu, jak stanoví čl. 179 písm. c) daňového zákoníku Santa Fe (118).

(284)

Po zveřejnění konečných informací prohlásila argentinská vláda, že v souvislosti s tímto režimem došlo k blíže nespecifikovaným chybám a částečnému výkladu. Jelikož však toto tvrzení nebylo podložené, Komise ho zamítla.

(285)

Podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe, přestože jedné skupině vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo povoleno získat osvobození od kolkovného a daně z nemovitostí, nedošlo v období přezkumného šetření k žádnému osvobození od daní z důvodu neexistence ročního obnovení. Proto nebylo možné vypočítat žádnou výhodu.

(286)

Podle provinciálního zákona č. 8.478 přijatého provincií Santa Fe nedošlo k žádnému osvobození od daní, protože osvobození pro jednu skupinu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku buď skončilo před začátkem období přezkumného šetření, nebo bylo poskytnuto po něm.

(287)

Osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe je de iure specifické, neboť se vztahuje pouze na odvětví související s obnovitelnými zdroji energie, zejména na výrobu bionafty. Kromě toho je tento režim také regionálně specifický, neboť z něj mají výhody pouze ta z uvedených odvětví, která zahájila činnost nebo investovala v provincii Santa Fe.

(288)

Osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 8478 přijatého provincií Santa Fe je de iure specifické, neboť se vztahuje pouze na odvětví popsaná v článku 4 provinciálního nařízení č. 3856/1979, což je popis, který zahrnuje výrobu bionafty. Kromě toho je tento režim také regionálně specifický, neboť z něj mají výhody pouze ta z uvedených odvětví, která zahájila činnost nebo investovala v provincii Santa Fe.

(289)

Vzhledem k tomu, že během období přezkumného šetření nebyla získána žádná výhoda, nebylo možné vypočítat výši subvence.

(290)

Žadatel požádal Komisi, aby znovu prošetřila některé programy, u nichž Komise zjistila, že nebyly poskytnuty argentinským vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku v původním šetření.

(291)

Žadatel v původním šetření tvrdil, že banka BNA, jejíž každodenní řízení ve skutečnosti provádí argentinská vláda prostřednictvím své pravomoci jmenovat všechny členy správní rady, poskytovala vývozní financování a preferenční půjčky konkrétně ve prospěch argentinského odvětví výroby bionafty. Aby příjemce získal úvěr v rámci tohoto programu, musel prokázat, že financování bylo použito v různých fázích výrobního a obchodního procesu za účelem vývozu zboží.

(292)

Nebyly zjištěny žádné důkazy o půjčkách nebo vývozních úvěrech poskytnutých bankou BNA vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během období přezkumného šetření.

(293)

Komise dospěla k závěru, že vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku nebyly v období přezkumného šetření poskytnuty žádné zvýhodněné úvěry.

(294)

Žadatel tvrdil, že čl. 13 písm. d) a čl. 15 odst. 1 zákona o biopalivech z roku 2006 podporují rozvoj biopaliv a poskytují různé prostředky na pomoc rozvoji a podpoře domácího odvětví výroby bionafty, a proto je subvence specifická. Byly schváleny různé daňové subvence, včetně zrychlených odpisů investičního majetku. Aby určitá společnost tuto výhodu získala, musí být založena v Argentině a musí se zabývat výhradně vývojem biopaliv. Zrychlené odpisy umožňují výrobcům bionafty snížit jejich daňovou povinnost tím, že sníží jejich zdanitelný příjem. Snížení daní lze považovat za finanční příspěvek vlády, neboť se jedná o prominutý příjem. Článek 15 zákona o biopalivech z roku 2006 rovněž poskytuje výrobcům bionafty možnost snížit základ daně, z něhož se vypočítává minimální předpokládaná daň z příjmu. Aby byla společnost způsobilá, měla by mít sídlo v Argentině a působit výhradně v oblasti vývoje biopaliv, přičemž příjemce by měl být výrobcem biopaliv.

(295)

V rámci šetření bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku neměl v období přezkumného šetření prospěch z výhod týkajících se podpory, které jsou stanoveny v čl. 13 písm. d) a článku 15 zákona o biopalivech z roku 2006.

(296)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku v období přezkumného šetření toto opatření nevyužívali, a proto Komise dospěla k závěru, že pro něj nemohla vypočítat výhodu. Komise rovněž konstatovala, že ustanovení zákona o biopalivech z roku 2006 pozbyla platnosti v důsledku vstupu v platnost zákona o biopalivech z roku 2021 (119), takže zůstalo nejasné, zda čl. 13 písm. d) a čl. 15 odst. 1 zákona o biopalivech z roku 2006 jsou stále v platnosti a zda v období přezkumného šetření poskytovaly nějaké výhody.

(297)

Žadatel tvrdil, že provincie Córdoba zavedla různá daňová zvýhodnění v provinciálním zákoně č. 9397 přijatém provincií Córdoba (120), který představuje „provinciální přistoupení“ k zákonu o biopalivech z roku 2006. Vývoj a udržitelné využívání biopaliv byly na dobu patnáct let právně osvobozeny od placení daní z hrubého příjmu, industrializace výroby a skladování a kolkovného u právních aktů, smluv a operací prováděných v souvislosti s biopalivy. Způsobilé byly pouze společnosti zapsané v obchodním rejstříku, které vyrábějí, zpracovávají a/nebo skladují biopaliva. Projekty v oblasti biopaliv by také mohly využívat úvěrovou podporu od oficiální banky se subvencovanou sazbou a snížení spotřeby energie.

(298)

V rámci původního šetření bylo zjištěno, že osvobození od daně je dostupné pro výrobce biopaliv nacházející se v provincii Córdoba (121). V tomto šetření se uvedené zjištění potvrdilo. Žádný z vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, však v tomto šetření nevyráběl bionaftu v provincii Córdoba.

(299)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku proto tohoto osvobození od daně nevyužili, a Komise tedy dospěla k závěru, že pro něj nemůže vypočítat výhodu. Komise však dospěla k závěru, že subvence nadále platí.

(300)

Žadatel tvrdil, že provincie Buenos Aires zavedla provinciální zákon č. 13719 za účelem osvobození od placení daní z hrubého příjmu a z nemovitostí na dobu patnácti let, přičemž podmínkou je, že projekt by měl být určen pro vývozní účely a že se závod musí nacházet v provincii Buenos Aires, jakož i to, že příjemci musí být kvalifikovaní a registrovaní v rámci zákona o biopalivech z roku 2006.

(301)

V rámci původního šetření bylo zjištěno, že osvobození od daně je dostupné pro výrobce biopaliv nacházející se v provincii Buenos Aires (122). V tomto šetření se uvedené zjištění potvrdilo. Žádný z vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, však v tomto šetření nevyráběl bionaftu v provincii Buenos Aires.

(302)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku proto tohoto osvobození od daně nevyužili, a Komise tedy dospěla k závěru, že pro něj nemůže vypočítat výhodu. Komise však dospěla k závěru, že subvence nadále platí.

(303)

Žadatel tvrdil, že v roce 2005 byl v provincii Santiago del Estero zaveden provinciální systém podpory a rozvoje průmyslu, jehož cílem je podpora nových průmyslových odvětví v této provincii a rozšíření stávajících průmyslových odvětví podle provinciálního zákona č. 6750 přijatého provincií Santiago del Estero (123). K dispozici bylo těchto osm výhod: 1) vrácení až třiceti procent uskutečněné investice, která nepřekročí pět let; 2) vrácení až padesáti procent nebo daňový odpočet pro účely placení budoucích daní za investice do silnic, elektrických sítí… uskutečněné společnostmi spojenými s projekty; 3) úplné nebo postupné osvobození od provinciálních daní, ať už současných, nebo těch, které mají být stanoveny; 4) zařízení pro nákup, umístění nebo smlouva o půjčce s předkupním právem na dobu pěti let a pronájem osobního majetku a nemovitosti státu provincie; 5) poskytování administrativní, technologické a finanční pomoci a technických poradenských služeb státními organizacemi; 6) podpora a účast státu na správě osvobození od daně a snížení daní a cel, podpory nebo ochranná opatření a jiné daňové úlevy (nulová cla) v celostátním nebo komunálním měřítku; 7) subvence až do výše padesáti procent úrokové sazby úvěrové linky pro podporované společnosti v souladu se stanovenými podmínkami; a 8) poskytování úvěrů na podporu investic.

(304)

Šetřením bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, se v tomto šetření nenacházel v provincii Santiago del Estero.

(305)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku proto tohoto osvobození od daně nevyužili, a Komise tedy dospěla k závěru, že pro něj nemůže vypočítat výhodu. Komise však dospěla k závěru, že subvence nadále platí.

(306)

Žadatel v žádosti uvedl nové údajné subvence, které nebyly v původním šetření prošetřeny.

(307)

Usnesením č. 947/2023 (124) byl vytvořen program financování pro odvětví výroby biopaliv v Argentině s platností do 31. prosince 2023. Hlavním cílem usnesení bylo podpořit rozvoj odvětví výroby biopaliv v Argentině. Podle tohoto programu bylo do Národního fondu pro produktivní rozvoj (dále jen „FONDEP“) investováno 988 000 000 ARS ze státní pokladny.

(308)

Podle žadatele nabízel fond FONDEP malým a středním podnikům příznivé podmínky financování za účelem získání vstupů nezbytných pro výrobu bionafty. Jak bylo připomenuto v 225. bodě odůvodnění, prezident banky BNA výslovně uvedl, že cílem úvěru je „vytvořit více pracovních míst a umožnit pokračování vývozu, jakož i úsporu deviz“ (125).

(309)

Šetřením bylo zjištěno, že tento program, který je určen pro malé a střední podniky, byl určen na podporu výrobců bionafty, na které se vztahuje domácí pověření, jež se liší od vývozců bionafty. Na některé výrobce bionafty ze skupiny Renova se sice vztahovalo domácí pověření, během období přezkumného šetření však financování z fondu FONDEP nevyužívali. Šetřením bylo tedy zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku během období přezkumného šetření nevyužíval financování z fondu FONDEP.

(310)

Po zveřejnění konečných informací prohlásila argentinská vláda, že v souvislosti s tímto režimem došlo k blíže nespecifikovaným chybám a částečnému výkladu. Jelikož však toto tvrzení nebylo podložené, Komise ho zamítla.

(311)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku v období přezkumného šetření toto opatření nevyužívali, a proto Komise dospěla k závěru, že pro něj nemohla vypočítat výhodu. Během období přezkumného šetření však byl program nadále dostupný pro způsobilé výrobce bionafty.

(312)

Žadatel tvrdil, že nový zákon o biopalivech z roku 2021 stanoví, že biopaliva jsou osvobozena od daně z kapalných paliv a od daně z oxidu uhličitého. Zákon o biopalivech z roku 2021 navíc stanovil daňové úlevy pro biopaliva v podobě nižší daně z přidané hodnoty, daně z příjmu, daně z dovozu nafty a daně z hydrické infrastruktury.

(313)

Šetření ukázalo, že článek 22 zákona o biopalivech z roku 2021 stanoví, že „bionafta a bioethanol nebudou zdaněny daní z kapalných paliva daní z oxidu uhličitého, které jsou stanoveny v hlavě III kapitolách I a II zákona č. 23966, přičemž výše uvedené zacházení se vztahuje na všechny fáze výroby, distribuce a uvádění na trh. V případě směsi uvedených biopaliv s fosilními palivy bude daň vybírána pouze z fosilní složky, která tvoří směs. Daňové zacházení stanovené v tomto článku se použije až do data ukončení režimu a bude platit, dokud budou hlavní suroviny používané v příslušných výrobních procesech vnitrostátního původu.“

(314)

Článek 4 hlavy III zákona č. 23966 však stanovil, že „v případě bionafty a bioethanolu bude daň plně uhrazena zaplacením daně ze složky tvořené naftou, plynovým olejem a motorovou naftou nebo jiné zdaněné složky. Biopaliva v čistém stavu nejsou dotčena“. Na rozdíl od jiných paliv nebyla v článku 4 pro bionaftu stanovena žádná sazba.

(315)

Bylo tedy i nadále nejasné, zda došlo k diskriminaci při výběru daně na základě původu bionafty. Bylo však zřejmé, že čistá bionafta, jakou dotčený výrobek je, dani nepodléhá. Kromě toho bylo na rozdíl od tvrzení uvedeného v žádosti zřejmé, že daň byla vybírána ze směsných paliv na bázi bionafty, jež výrobci směsí vyrábí dále v hodnotovém řetězci. Ačkoli tato zjištění mohou být relevantní pro analýzu příjmové nebo cenové podpory, jak je uvedeno ve 225. a 227. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že se současné šetření týká bionafty a jejích vyvážejících výrobců – a nikoli směsných paliv odvozených od bionafty – Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku neměli z tohoto osvobození od daně přímou výhodu.

(316)

Po zveřejnění konečných informací prohlásila argentinská vláda, že v souvislosti s tímto režimem došlo k blíže nespecifikovaným chybám a částečnému výkladu. Jelikož však toto tvrzení nebylo podložené, Komise ho zamítla.

(317)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku v období přezkumného šetření toto opatření nevyužívali, a proto Komise dospěla k závěru, že pro něj nemohla vypočítat výhodu.

(318)

Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení pro společnosti zařazené do vzorku na základě přezkoumání jediného programu subvencí, u něhož bylo zjištěno, že jej během období přezkumného šetření využívaly, a to podpory argentinské vlády pro odvětví výroby bionafty, včetně poskytování sójových bobů za cenu nižší než přiměřenou. Při výpočtu subvencování na základě tohoto režimu Komise nejprve vypočetla procento subvencování, což je procentní podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti z výrobků na bázi sójových bobů. Tato procentuální hodnota byla poté použita k výpočtu subvence, jež připadá na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období přezkumného šetření. Dále byla vypočítána výše subvence na tunu dotčeného výrobku vyvezeného do Unie během období přezkumného šetření a uvedená rozpětí byla vypočítána jako procento hodnoty nákladů, pojištění a přepravného („CIF“) téhož vývozu za tunu.

(319)

Celková výše subvencování je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(320)

Komise navíc zjistila, že i když je vyvážející výrobci zařazení do vzorku nevyužívali, ostatní původně zkoumané subvence zůstaly v platnosti spolu s dalšími novými subvencemi. Byl proto učiněn závěr, že prošetřované subvenční režimy byly během období přezkumného šetření v platnosti.

(321)

V návaznosti na zjištění o existenci subvencování během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání subvencování, pokud by byla opatření zrušena.

(322)

V této souvislosti Komise zkoumala následující prvky: předvídatelný budoucí vývoj politiky argentinské vlády, výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Argentině, atraktivitu trhu Unie, včetně vztahu mezi vývozními cenami do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, a možnou absorpční kapacitu třetích zemí.

(323)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření vyvážející výrobci zařazení do vzorku nadále získávali z napadnutelného subvencování od argentinských orgánů výhody. Bylo zjištěno, že subvencování pokračovalo i na úrovni země, neboť většina režimů byla k dispozici na celostátní úrovni pro vývozce bionafty.

(324)

Pokud jde o vývozní daň u sójových bobů a sójového oleje, argentinská vláda během inspekce na místě potvrdila, že sazby ve výši 31 % pro sójový olej a 33 % pro sójové boby jsou nadále použitelné i po období přezkumného šetření. Veřejné informace potvrdily, že tomu tak bylo nejméně do července 2024 (126). Kromě toho argentinská vláda během inspekce na místě potvrdila, že 29% sazba vývozní daně u bionafty je použitelná i po období přezkumného šetření. Stejně tak veřejné informace potvrdily, že tomu tak bylo minimálně do července 2024 (127). Během inspekce na místě argentinská vláda rovněž dodala, že vývozní daně jsou i nadále klíčovým příjmem argentinského federálního rozpočtu.

(325)

Pokud jde o vyrovnávací objemy vývozu, ačkoli se tyto objemy i po období přezkumného šetření nadále uplatňovaly, jak je uvedeno ve 132. bodě odůvodnění, argentinská vláda uvedla, že dne 20. prosince 2023, po období přezkumného šetření, přijala nově vytvořená administrativa argentinské vlády nařízení č. 70/2023 (128), jehož článek 142 stanovil zásadu, podle níž „Národní výkonná moc nesmí z hospodářských důvodů stanovit zákazy nebo omezení vývozu či dovozu. Mohou být realizovány pouze na základě zákona“. Omezení byla zvažována z ekonomických důvodů, když směřovala k řadě cílů, včetně „stabilizace vnitřních cen na vhodných úrovních nebo udržení objemu dodávek odpovídajících potřebám zásobování vnitřního trhu“ a „uspokojení potřeb veřejných financí“. Článek 144 dále uváděl, že „Národní výkonná moc nestanoví zákazy vývozu nebo dovozu ani kvóty z hospodářských příčin nebo důvodů“. Tato zásada byla uvedena do praxe usnesením č. 302/2024 (129) přijatým dne 8. května 2024, které zrušilo usnesení č. 276/2021 a vyrovnávací objemy vývozu.

(326)

Na zásadu zakotvenou v nařízení č. 70/2023 navázal návrh souhrnného zákona (130), který obsahoval část zavádějící nový regulační rámec pro bionaftu. Tato část však neprošla parlamentním přezkumem a souhrnný zákon byl nakonec zveřejněn bez ní. Požadavek na místní obsah a rámec pro domácí pověření pro bionaftu, včetně stanovení domácí ceny bionafty, se proto po období přezkumného šetření nezměnily. Argentinská vláda objasnila, že všechny části souhrnného zákona, které Kongres neschválil, jako například část týkající se nového rámce pro biopaliva, budou v budoucnu pravděpodobně znovu předloženy Kongresu v podobě a v termínu, jež argentinská vláda v budoucnu určí, ačkoli v tomto směru nebyl učiněn žádný konkrétní krok.

(327)

Během inspekce na místě argentinská vláda dále vysvětlila, že existuje návrh zákona o novelizaci zákona o biopalivech z roku 2021, který je projednáván v jednom z parlamentních výborů dolní komory parlamentu. Projekt navrhla Liga Bioenergética, skupina šesti argentinských provincií, v nichž se nacházejí zemědělci a výrobci bionafty. Byl uveden i ve veřejných informacích (131). Zákon však v parlamentu nebyl dosud projednán.

(328)

Pokud jde o kompenzační program pro malé a střední producenty sójových bobů a kukuřice, jak je uvedeno ve 148. bodě odůvodnění, jeho provádění se v prosinci 2022 během období přezkumného šetření zastavilo.

(329)

Pokud jde místo toho o osvobození od daně v provincii Santa Fe, navzdory skutečnosti, že pro období přezkumného šetření nebylo možné vypočítat žádnou výhodu, šetření zjistilo, že nejenže osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 12.692 přijatého provincií Santa Fe bylo stále v platnosti (a výrobce bionafty ze skupiny Renova, kterou později vyvezly společnosti Molinos Agro a Viterra Argentina, byl stále oprávněn získat osvobození od kolkovného a daně z nemovitostí, přestože tato výhoda nebyla každoročně obnovována), ale také že osvobození od daně podle provinciálního zákona č. 8.478 přijatého provincií Santa Fe byla stále platná (a vyvážejícím výrobcům ve skupině Renova zařazeným do vzorku bylo poskytnuto nové osvobození krátce po období přezkumného šetření).

(330)

Závěrem lze říci, že napadnutelné subvenční programy zjištěné v tomto šetření poskytují opakující se výhody a nic nenasvědčuje tomu, že by jakékoli změny programů v budoucnu – které v této fázi zůstávají pouze potenciálními – mohly zastavit opakující se výhody z nich plynoucí. Stejně tak nic nenasvědčuje tomu, že by tyto programy byly v dohledné budoucnosti zcela ukončeny nebo že by vyvážející výrobci zařazení do vzorku přestali v rámci těchto programů získávat výhody.

(331)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO uvedlo, že pouze jeden z napadnutelných subvenčních režimů zjištěných v tomto šetření poskytoval opakované výhody, tj. poskytování sójových bobů za nižší než přiměřenou odměnu.

(332)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je objasněno v 329. bodě odůvodnění, Komise sice nemohla vypočítat výhodu za období přezkumného šetření v souvislosti s osvobozením od daně v provincii Santa Fe, ale je nesporné, že výhoda byla získána po období přezkumného šetření. V každém případě, jak je uvedeno v 329. bodě odůvodnění, nic nenasvědčuje tomu, že by osvobození od daně v provincii Santa Fe mělo být v dohledné době zrušeno. Pro účely pravděpodobnosti přetrvání subvencování lze proto tento režim rovněž považovat za režim, ze kterého plynou opakované výhody. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(333)

Sdružení CARBIO rovněž informovalo, že po období přezkumného šetření byla v lednu 2025 nařízením č. 38/2025 snížena sazba vývozní daně u sójových bobů z 33 % na 26 % (132). Jakýkoli dopad na producenty sójových bobů by se proto snížil. Kromě toho by podle sdružení CARBIO byla od ledna 2025 vývozní daň u sójových bobů vyšší než vývozní daň u bionafty (29 %) a Komise by měla přezkoumat citaci ve 115. bodě odůvodnění, podle níž jsou na suroviny uvaleny vyšší sazby a na hotové výrobky nižší sazby, což poskytuje cenové zvýhodnění domácím navazujícím odvětvím.

(334)

Komise uvedla, že tato další úprava vývozní daně u sójových bobů potvrzuje, že argentinská vláda je oprávněna pravidelně upravovat systém vývozní daně. Komise proto dospěla k závěru, že tato úprava nezrušila dotčená subvenční opatření a že výhoda bude poskytována i po skončení období přezkumného šetření. Komise dále uvedla, že nařízení č. 38/2025 rovněž změnilo sazbu vývozní daně u bionafty z 29 % na 23 % (133), čímž zachovala citaci uvedenou ve 115. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(335)

Sdružení CARBIO dodalo, že snížení sazby vývozní daně u sójových bobů spolu se skutečností, že rozpětí subvence vykázalo snížení subvencování ve srovnání s původním šetřením a že Komise v 328. bodě odůvodnění zjistila, že režim kompenzací pro malé a střední producenty sójových bobů a kukuřice byl ukončen, by měly vést k závěru, že neexistuje pravděpodobnost přetrvání subvencování.

(336)

Komise dospěla k závěru, že subvencování přetrvává, a faktory uvedené sdružením CARBIO tento závěr nezpochybnily, protože ostatní opatření uvedená ve 101. až 150. bodě odůvodnění, která společně znamenají poskytování sójových bobů za nižší než přiměřenou odměnu, nebyla ukončena. Proto bude výhoda přiznána i po skončení období přezkumného šetření. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(337)

Komise zkoumala, zda by se v případě ukončení platnosti opatření uskutečnil subvencovaný dovoz z Argentiny do Unie ve významných objemech, a spolu s tím také platný závazek, v němž se vyvážející výrobci zavázali vyvážet do Unie za minimální dovozní cenu.

(338)

Na základě veřejně dostupných informací oznámených argentinskou vládou zůstala výrobní kapacita v Argentině od roku 2020 stabilní, a to na úrovni 3 920 550 tun (134). Jak již bylo uvedeno ve 47. bodě odůvodnění, kapacita zůstala stabilní i v době sucha, kterým Argentina trpěla v letech 2022 až 2023, což potvrzuje dočasnou povahu tohoto jevu.

(339)

V porovnání se skutečnou výrobou to vedlo k tomu, že v období přezkumného šetření a během celého posuzovaného období existovala volná kapacita více než 2 miliony tun.

Tabulka 3

Argentinská volná kapacita (v metrických tunách)

(340)

Z výše uvedeného vyplývá, že během období přezkumného šetření měla Argentina míru využití pouze 30 % a ponechala si značné volné kapacity, které během období přezkumného šetření představovaly 15 % spotřeby Unie, jak je uvedeno v tabulce 4. Jak ukázaly údaje o vývozu v tabulce 2, značnou volnou kapacitu nemůže domácí trh absorbovat, a proto je z velké části k dispozici pro vývoz. Z toho vyplývá, že pokud by opatření pozbyla platnosti a s nimi i platný závazek, mohl by se obnovit významný objem dovozu do Unie, zejména s ohledem na atraktivitu trhu Unie, jak je uvedeno v následujících bodech odůvodnění.

(341)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by argentinští vyvážející výrobci zvýšili svůj prodej na vývoz za subvencované ceny na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise nejprve analyzovala průměrnou cenovou úroveň argentinského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ji s průměrnou cenovou úrovní argentinského vývozu na trh Unie, aby určila potenciální vývozní cenu bionafty bez vyrovnávacích opatření.

(342)

Za účelem porovnání cen vývozu do Unie s cenami vývozu do třetích zemí na stejné úrovni Komise zkoumala úroveň cen do Unie a úroveň cen do třetích zemí, které jsou veřejně dostupné v argentinských vývozních statistikách (135), obojí na úrovni FOB.

(343)

Na základě toho Komise zjistila, že během období přezkumného šetření byla jednotková vývozní cena bionafty do Unie o 25 % vyšší než jednotková vývozní cena do třetích zemí (Kanady a Číny), což činí trh Unie pro argentinské vyvážející výrobce lukrativnějším (a tudíž atraktivnějším). Výhledově, s přihlédnutím k tomu, že analyzovaná vývozní cena do Unie je ovlivněna minimální dovozní cenou v rámci závazku, ukazuje úroveň cen do třetích potenciální úroveň subvencovaných cen do Unie, pokud by opatření a závazek neexistovaly.

(344)

Ověření vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komisi umožnilo pochopit účinky minimální dovozní ceny stanovené na základě závazku. Ověření ukázalo, že pokud jsou ceny v Unii nižší než minimální dovozní cena nebo pokud neumožňují z minimální dovozní ceny dostatečný zisk, argentinští vyvážející výrobci dávají přednost vývozu sójového oleje nebo jiných meziproduktů, jako je neutralizovaný olej (vyráběný na stejné výrobní lince jako bionafta, ale o jeden stupeň dříve ve výrobním řetězci), na který se nevztahují vyrovnávací cla Unie a který má ve srovnání s bionaftou nižší výrobní náklady. Toto obchodní rozhodnutí nevyžaduje dlouhé časové období pro přizpůsobení, protože zapnutí a vypnutí zařízení na výrobu bionafty je velmi snadné. Minimální dovozní cena v rámci závazku proto brání vývozům pod minimální dovozní cenou, ke kterým by pravděpodobně docházelo, pokud by opatření a závazek neexistovaly.

(345)

Komise analyzovala, zda Unie představuje pro argentinské vývozce bionafty atraktivní trh.

(346)

Během období přezkumného šetření vyváželi vyvážející výrobci zařazení do vzorku bionaftu pouze do Unie. Na základě veřejně dostupných informací, které uvedla argentinská vláda, byla navíc Unie během období přezkumného šetření hlavní vývozní destinací pro argentinskou bionaftu, a to přinejmenším od roku 2020 (136). Veřejně dostupné informace potvrdily, že „Evropská unie je i nadále hlavním a prakticky výhradním trhem pro argentinskou bionaftu“ (137).

(347)

Kromě toho, jak je připomenuto ve 243. bodě odůvodnění, domácí pověření pro bionaftu ve výši 7,5 %, které platilo po většinu období přezkumného šetření a zůstalo nezměněno i po tomto období, snížilo množství bionafty spotřebované na argentinském domácím trhu ve srovnání s předchozím pověřením ve výši 10 % podle zákona o biopalivech z roku 2006 a s dočasným pověřením ve výši 12,5 %. Nízké domácí pověření pro bionaftu proto vytváří tlak na větší množství výroby na vývoz, zejména do Unie.

(348)

Obecněji řečeno, argentinské odvětví výroby bionafty je z velké části orientováno na vývoz, přičemž dodávkám na domácí trh se věnují pouze menší společnosti. Naopak větší vyvážející společnosti se nacházejí podél toku řeky Paraná, na strategickém místě pro vývoz, které umožňuje přímou přepravu do Unie a dalších vývozních destinací.

(349)

A konečně, Komise analyzovala, zda trhy třetích zemí mají kapacitu absorbovat část argentinské výroby bionafty.

(350)

V roce 2016 Peru a v roce 2017 USA, které byly tradičními vývozními destinacemi argentinské bionafty, uložily na argentinskou bionaftu antidumpingové a vyrovnávací clo v neúnosné výši (138).

(351)

Jak je patrné z tabulky 2, vývoz z Argentiny do třetích zemí se v období přezkumného šetření zvýšil. Na základě argentinských veřejně dostupných statistik (139)byl tento nárůst způsoben zejména vyšším objemem vývozu do Kanady. Celkově však tento vývoz do třetích zemí představoval pouze zlomek celkového objemu vývozu během období přezkumného šetření, tj. pouze 3,6 %, přičemž zbývající podíl směřoval výhradně do Unie. Během období přezkumného šetření byla jediným dalším vývozním místem Čína, kam bylo z Argentiny dovezeno nevýznamné množství 21 tun. Čína má však vlastní výrobu bionafty a nebude schopna absorbovat zvýšené objemy vývozu. Komise proto dospěla k závěru, že třetí země pravděpodobně nebudou mít kapacitu absorbovat argentinský vývoz bionafty.

(352)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení dospěla Komise k závěru, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, subvencování by pravděpodobně přetrvávalo.

(353)

Šetření ukázalo, že dovoz na trh Unie z Argentiny během období přezkumného šetření nadále probíhal za subvencované ceny.

(354)

Kromě toho Komise během období přezkumného šetření zjistila, že nadbytečná volná kapacita v Argentině je značná. Atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a prodejních cen rovněž naznačovala, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, argentinský vývoz by byl pravděpodobně směrován na trh Unie.

(355)

Na základě toho Komise shledala, že je pravděpodobné, že argentinští vyvážející výrobci svůj vývoz bionafty za subvencované ceny na trh Unie zvýší, pokud by vyrovnávací opatření, a tedy i platný závazek pozbyly platnosti.

(356)

Obdobný výrobek vyrábělo 43 výrobců v Unii, kteří byli členy EBB, a odhadem 20 dalších výrobců v Unii, kteří členy EBB nejsou. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(357)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 14 925 455 tun. Komise tento údaj zjistila na základě aktualizované odpovědi na makrodotazník, kterou EBB předložila po inspekci na místě. Údaje EBB o výrobě bionafty v Unii vycházely z údajů externího poskytovatele informací o trhu s názvem Stratas.

(358)

V návaznosti na to, co bylo uvedeno v 16. bodě odůvodnění, s ohledem na výše uvedený upravený údaj o výrobě v Unii v průběhu šetření, představují čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku přibližně 12 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(359)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, který předložila EBB a který byl ověřen v jejích prostorách, a na základě údajů o dovozu z databáze Comext.

(360)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Spotřeba v Unii (v tunách)

(361)

Spotřeba Unie se v posuzovaném období vyvíjela pozitivně v souladu se zvyšujícím se počtem předpisů pro používání a mísení bionafty v Unii.

(362)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů o dovozu získaných z databází Comext a GTA. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby bionafty v Unii v tabulce 4, údajů o prodeji výrobců v Unii, které předložil žadatel, a údajů z databází Comext a GTA.

(363)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 5

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(364)

Dovoz z Argentiny kolísal, ale celkově se v posuzovaném období snížil (celkově o –44 %). Jeho podíl na trhu se snížil z 5,1 % v roce 2020 na 2,6 % v období přezkumného šetření. Je třeba konstatovat, že závazek uvedený ve 2. bodě odůvodnění zůstal v platnosti po celé posuzované období.

(365)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů z databáze Comext.

(366)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 6

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(367)

Cena dovozu z Argentiny se během posuzovaného období podstatně zvýšila (celkově o +95 %). Zvýšení ceny je třeba posuzovat s ohledem na závazek uvedený v 2. bodě odůvodnění, který zůstal v platnosti po celé posuzované období.

(368)

Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník.

(369)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(370)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Porovnání vyjádřené jako procentní obrat výrobců v Unii zařazených do vzorku v průběhu období přezkumného šetření ukázalo, že argentinské ceny se nepodbízely cenám výrobního odvětví Unie. Na neexistenci cenového podbízení je třeba pohlížet s ohledem na cenové závazky, které argentinští vývozci nabídli v roce 2019.

(371)

Dovoz bionafty ze třetích zemí s výjimkou Argentiny pocházel především z Číny, Spojeného království a Singapuru.

(372)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu bionafty z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 7

Dovoz ze třetích zemí

(373)

Během období přezkumného šetření byla průměrná dovozní cena z jiných zemí než Argentiny obecně vyšší než dovozní cena z Argentiny. Dovozní ceny však nejsou přímo srovnatelné kvůli rozdílům v obchodních tocích a/nebo použitých vstupních surovinách. Smysluplné srovnání cen, objemu a podílů na trhu u bionafty různého původu lze totiž provést pouze při uznání dotčeného sortimentu výrobků. V tomto ohledu byla čínská bionafta vyráběna ze vstupních ze surovin, které by na trhu Unie měly vyšší cenu v důsledku prémie s ohledem na dvojí započítávání podle směrnic o obnovitelných zdrojích energie (RED), zatímco hlavní podíl dovozu z jiných třetích zemí než z Číny byl rostlinného původu, jak potvrzuje mimo jiné statistická zpráva EBB za rok 2023 (142), zprávy GAIN o Číně (143) a Evropské unii (144), průzkum trhu (145) a řada šetření na ochranu obchodu provedených Komisí (146).

(374)

Pokud jde o dovoz ze Singapuru, ceny tohoto dovozu by neodrážely skutečné tržní podmínky. Pokud jde o dovoz do Unie pocházející ze Spojeného království (147), jednalo se většinou o obchodované zboží (148) ,, případně včetně vyrovnávání pozice u přeshraničních výrobců ze Spojeného království (149) / EU za převodní ceny, které Komise nemohla dále sledovat. Kromě toho existují náznaky abnormálních obchodních praktik v tomto odvětví ve Spojeném království během posuzovaného období (150). Za třetí, příslušné orgány Spojeného království udělují ropným společnostem povolení k aktivnímu zušlechťovacímu styku pro dovoz bionafty, což usnadnilo obchodování s bionaftou nepocházející ze Spojeného království do Unie prostřednictvím Spojeného království, což statistiky zamlžovalo. Tyto praktiky byly ukončeny teprve nedávno (151) (152).

(375)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(376)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(377)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise hodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených ve vyplněném makroekonomickém dotazníku, který předložil žadatel. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(378)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, výše dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(379)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(380)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(381)

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity byly v období přezkumného šetření na relativně podobné úrovni roku 2020. Objem výroby však v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2022 výrazně poklesl.

(382)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Objem prodeje a podíl na trhu

(383)

Během posuzovaného období podíl výrobního odvětví Unie na trhu poklesl o téměř 10 procentních bodů a v období přezkumného šetření dosáhl 64,7 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie a odpovídající podíl na trhu začaly v roce 2021 klesat.

(384)

Výrobní odvětví Unie nezaznamenalo v posuzovaném období žádný růst výroby, přestože spotřeba bionafty se v tomto období vyvíjela pozitivně. Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během referenčního období ve skutečnosti snížily.

(385)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(386)

Komise uvedla, že ne všichni výrobci v Unii vykazovali údaje o zaměstnanosti EBB stejným způsobem a že u společností, které údaje nevykazovaly, bylo třeba provést některé odhady, což způsobilo určité nedostatky v údajích o zaměstnanosti, které měla Komise k dispozici. Výše uvedený odhadovaný počet zaměstnanců byl v každém případě považován za přiměřeně přesný a odpovídající pro účely tohoto šetření, zejména proto, že významnou část údajů křížově zkontrolovala sama Komise během inspekcí na místě u výrobců v Unii zařazených do vzorku a u žadatele.

(387)

Subvenční rozpětí všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vyšší než nepatrná. Dopad rozsahu skutečných subvenčních rozpětí na výrobní odvětví Unie byl však omezený, neboť ceny dovozu z Argentiny byly výsledkem závazků.

(388)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, výrobek, který je předmětem přezkumu, byl již předmětem několika antidumpingových a antisubvenčních šetření.

(389)

Stávající antidumpingová a antisubvenční opatření vůči USA (rozšířená na zásilky z Kanady s určitými výjimkami (153)) byla v posuzovaném období obnovena. Nic nenasvědčuje tomu, že tato opatření byla neúčinná.

(390)

V roce 2020 výrobní odvětví Unie vykázalo jasné známky zotavení poté, co bylo ukončeno původní šetření a co byla v roce 2019 uložena konečná vyrovnávací opatření na dovoz bionafty pocházející z Indonésie (154).

(391)

Výrobní odvětví Unie se začalo zotavovat z dřívějšího subvencování bionafty z Argentiny a Indonésie, které působilo újmu, když se na trh Unie dostal rostoucí objem dovozu bionafty z Číny za nízké ceny. Čínský dumpingový dovoz měl během posuzovaného období objemové i cenové účinky, včetně stlačení cen na trhu Unie a jednoznačně negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie.

(392)

Výrobnímu odvětví Unie byla během období přezkumného šetření dovozem čínské bionafty způsobena podstatná újma. Antidumpingová opatření vůči Číně, která se vztahují na stejné posuzované období jako tento přezkum, byla předběžně uložena v srpnu 2024 a poté potvrzena v únoru 2025 (155).

(393)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady

(394)

Od roku 2020 do roku 2022 prodejní ceny kopírovaly vývoj nákladů, přičemž do roku 2022 vzrostly o 90 %. V období přezkumného šetření nemohlo výrobní odvětví Unie zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách a bylo nuceno prodávat téměř za náklady.

(395)

Na konci posuzovaného období se rozdíl mezi jednotkovými výrobními náklady a jednotkovou prodejní cenou snížil a činil sotva 2 EUR.

(396)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(397)

Náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly v posuzovaném období v průměru o 15 %. Vzhledem k tomu, že náklady práce představují méně než 3 % nákladů na výrobu bionafty, má zvýšení nákladů práce, které není v rozporu s celkovým 12% nárůstem nákladů práce v Unii v období 2020–2023 podle Eurostatu (156), na stav výrobního odvětví Unie zanedbatelný dopad.

(398)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Zásoby

(399)

Komise již dříve uvedla, že úroveň zásob je pro tento typ odvětví méně smysluplným ukazatelem (157). Komise potvrdila, že výrobní odvětví Unie se snaží udržovat zásoby na nízké úrovni, to však vzhledem k situaci na trhu nebylo vždy možné. Rovněž konstatovala, že vzhledem k tomu, že se výrobek, který je předmětem přezkumu, prodává ve velkém, může jedna dodávka zahrnovat značný objem přesahující 10 000 tun, což může mít významný dopad na úroveň zásob v závislosti na konkrétním datu transakce.

(400)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(401)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období na velmi nízké úrovni a v období přezkumného šetření klesla na hranici rentability.

(402)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se během posuzovaného období výrazně zhoršil a od roku 2021 byl vysoce záporný.

(403)

Investice do společností zařazených do vzorku během posuzovaného období kolísaly. Investice se obecně schvalují několik let před jejich realizací. V poslední části posuzovaného období byly investice projekty, které se předpokládaly již dlouho a týkaly se pouze dvou společností.

(404)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vyvíjela se negativně v souladu se ziskovostí a po celé posuzované období byla velmi nízká a pouze v období přezkumného šetření činila pouhých 1,3 %, v důsledku velmi nízké úrovně ziskovosti.

(405)

Pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál, bránil mu v tom vysoce negativní peněžní tok od roku 2021.

(406)

Z výše uvedeného posouzení makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů vyplývá, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu, jelikož ztratilo významný podíl na trhu a jeho růst prodejních cen nebyl dostatečný na to, aby na ně bylo možno přenést silný nárůst výrobních nákladů, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo návratnost investic a peněžní tok. Skutečnost, že se několik ukazatelů (výrobní kapacita, počet zaměstnanců) nezhoršilo, nezpochybňuje zjištění újmy.

(407)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(408)

Během posuzovaného období se objem dovozu z Argentiny snížil o 44 %, jak ukazuje tabulka 5, zatímco spotřeba vzrostla přibližně o 9 % (jak ukazuje tabulka 4). To vedlo k poklesu podílu dovozu z Argentiny na trhu o 2,4 procentního bodu z 5,1 % na 2,7 % v době, kdy se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o více než 9 procentních bodů a v období přezkumného šetření dosáhl 64,7 %.

(409)

Ceny argentinských vývozců zařazených do vzorku, které představovaly 68 % argentinského dovozu bionafty do Unie během období přezkumného šetření, se nepodbízely cenám v Unii. Vzhledem k tomu, že ceny argentinského dovozu v tabulce 6 za období přezkumného šetření byly vyšší než ceny argentinských vývozců zařazených do vzorku, dospěla Komise k závěru, že ceny argentinského dovozu celkově nepředstavovaly během období přezkumného šetření cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(410)

Sdružení CARBIO uvedlo, že dovoz argentinské bionafty nebyl příčinou újmy, kterou mohli utrpět výrobci v Unii.

(411)

Šetření neumožnilo učinit závěr, že subvencovaný dovoz z Argentiny přispěl k podstatné újmě, kterou výrobci bionafty v Unii utrpěli během období přezkumného šetření.

(412)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v posuzovaném období nedošlo k celkovému nárůstu objemu dovozu pocházejícího z Argentiny a jeho podílu na trhu. Platné závazky znamenaly, že ceny subvencovaného argentinského dovozu byly dostatečně vysoké a nemohly bránit výrobnímu odvětví Unie v dosažení udržitelných cen a přiměřených ziskových rozpětí.

(413)

Výrobní odvětví Unie ztratilo významný podíl na trhu ve prospěch zejména dumpingové bionafty z Číny vyráběné z odpadu. Komise nemohla zjistit cenovou újmu způsobenou dovozem z Argentiny.

(414)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že vzhledem k cenové úrovni nemohl subvencovaný dovoz z dotčené země způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu zjištěnou během období přezkumného šetření.

(415)

V 407. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise ve výše uvedeném oddíle rovněž dospěla k závěru, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie, která byla zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena subvencovaným dovozem z Argentiny, zejména vzhledem k jeho cenové hladině, která je ovlivněna existencí závazku. Podstatná újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření, byla způsobena dumpingovým dovozem bionafty z Číny (158). Komise měla za to, že pokud by závazky neexistovaly, dopad rozsahu skutečných rozpětí subvencování na výrobní odvětví Unie by nebyl zanedbatelný vzhledem k objemu dovozu z Argentiny během posuzovaného období a povaze výrobku, který je komoditním výrobkem. Komise proto v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené subvencovaným dovozem z Argentiny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(416)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Argentině, vztah mezi cenami v dotčené zemi, vývozními cenami do Unie a vývozními cenami do jiných třetích zemí, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Argentiny při neexistenci vyrovnávacích opatření, atraktivitu trhu Unie a dopad potenciálního objemu dovozu a pravděpodobné úrovně dovozních cen na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(417)

Jak je uvedeno v tabulce 3 a ve zprávách GAIN (159) a jak je uvedeno v 340. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v dotčené zemi mají značnou volnou kapacitu, a proto jsou schopni podstatně zvýšit výrobu bionafty, pokud bude situace na trhu příznivá. Ve svých připomínkách po zahájení řízení sdružení CARBIO tento bod zpochybnilo s odůvodněním, že v dohledné budoucnosti nedojde k investicím, že výroba bionafty a výrobní kapacita v Argentině klesly a že tento trend bude v budoucnu pokračovat v důsledku vlivu globálního oteplování v Argentině. Bez ohledu na problémy, kterým zemědělství čelí v důsledku globálního oteplování, zůstává nesporné, že výrobní kapacita v Argentině dosáhla v roce 2024 více než pětinásobku domácí spotřeby (160) a přibližně 25 % spotřeby bionafty v Unii během období přezkumného šetření (161). Prohlášení sdružení CARBIO byla proto zamítnuta.

(418)

V podání ze dne 15. března 2024 sdružení CARBIO uvedlo, že v případě neexistence opatření není pravděpodobné, že by se obnovil nárůst dovozu argentinské bionafty, a to z důvodu ztráty atraktivity trhu Unie v důsledku některých legislativních iniciativ (od postupného ukončení používání sójového oleje v některých členských státech až po upřednostňování bionafty z odpadu ze strany Unie prostřednictvím iniciativ EU v dodavatelském řetězci, kdy nedochází k odlesňování), nových pověření k přimíchávání v Argentině a možnosti Argentiny prodávat bionaftu na nových trzích, konkrétně v Brazílii (162).

(419)

Komise shledala, že prohlášení sdružení CARBIO nejsou podložena fakty. Pokud jde o údajně nepravděpodobné obnovení nárůstu dovozu argentinské bionafty do Unie, Komise konstatovala, že Unie je největším spotřebitelem bionafty na světě a v roce 2023 představovala přibližně 23 % celosvětové spotřeby (163). Navzdory uměle vysokým cenám na argentinském domácím trhu podle 239. bodu odůvodnění a novým pověřením k přimíchávání v Argentině byla domácí spotřeba bionafty v dotčené zemi velmi nízká a v období přezkumného šetření představovala 0,9 % argentinské výroby bionafty. Vývoz bionafty byl hlavním pilířem argentinského odvětví výroby bionafty, a přestože vývoz kolísal v závislosti na tržních podmínkách, Unie byla nadále každý rok s náskokem hlavním vývozním trhem pro argentinskou bionaftu, jak vyplývá z odpovědi na dotazník předložené argentinskou vládou (164). Jakkoli je vývoz pro argentinský průmysl důležitý, Argentina se potýkala s rostoucími obtížemi při prodeji do zahraničí. Jak je uvedeno ve 350. bodě odůvodnění, peruánské orgány a orgány USA uložily na argentinskou bionaftu vysoká antisubvenční a antidumpingová opatření, která snížila jejich dovoz z Argentiny (165). Podle argentinských statistik byl v roce 2024 vývoz bionafty z Argentiny do jiných míst určení než do Unie v podstatě omezen na Kanadu, jak je uvedeno v 351. bodě odůvodnění. Vývoz do Kanady představoval méně než 10 % argentinského vývozu a probíhal za méně atraktivní ceny ve srovnání s vývozními cenami do Unie. Argentinští výrobci neměli žádné významné vyhlídky na vývoz na jiné trhy (166). Bez ohledu na legislativní změny, které mají údajně dopad na atraktivitu unijního trhu s bionaftou, je Unie odhodlána podporovat alternativy k tradiční fosilní naftě, a to i prostřednictvím konvenční bionafty, jak potvrzuje směrnice RED III (167). Souhrnně lze říci, že trh Unie byl a je atraktivní z hlediska velikosti, ceny a dostupnosti, a proto je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti platných vyrovnávacích opatření by vedlo k významnému nárůstu subvencovaného dovozu z dotčené země.

(420)

Kromě toho, jak ukazuje tabulka 5, objem dovozu z dotčené země zůstal během posuzovaného období významný. V Argentině je 32 zařízení na výrobu bionafty, přičemž všechna používají jako vstupní surovinu rostlinný olej ze sójových bobů (168), tj. vstupní surovinu, na kterou se stejně jako na většinu výroby v Unii nevztahuje prémie s ohledem na dvojí započítávání podle směrnice RED, a proto se na trhu prodává za nižší ceny než bionafta vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX směrnice RED II. Bionafta je komodita, a proto je konkurence na trhu mezi argentinskou bionaftou a bionaftou vyrobenou v Unii ovlivněna cenami.

(421)

V návaznosti na poskytnutí informací sdružení CARBIO uvedlo, že neexistence opatření na argentinský dovoz by se vší pravděpodobností nevedla k obnovení podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie, protože: 1) dovoz bionafty pocházející z Argentiny se v posledních několika letech výrazně snížil a Komise ve svém posouzení dostupných volných kapacit v Argentině ignorovala svůj vlastní závěr, že výrobci bionafty vykonávající argentinské domácí pověření nemohou ze zákona vyvážet, 2) nedochází k cenovému podbízení a závazek vyrovnává případné účinky údajného subvencování a 3) příčinu újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, lze přičíst dumpingovému dovozu bionafty z Číny, což potvrdila i Komise.

(422)

Komise nesouhlasila s výše uvedenými tvrzeními sdružení CARBIO. K prvnímu bodu je třeba poznamenat, že sdružení CARBIO uznalo existenci dostupných volných kapacit, které by mohly být potenciálně vyváženy do Unie (i když v menším rozsahu, než k jakému dospěla Komise). Kromě toho bylo v 40. bodě odůvodnění zjištěno, že výrobce bionafty ve skupině vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku vyráběl bionaftu, která se později prodávala jak na domácím, tak na vývozním trhu. Pro takového výrobce bionafty znamenalo přidělení kvóty v rámci pověření na bionaftu nižší kapacitu určenou na vývoz. Kapacita pro domácí trh a kapacita pro vývozní trh se tedy vzájemně ovlivňují. K druhé otázce Komise poznamenala, že platný závazek by nevyrovnal účinky údajného subvencování v případě neexistence stávajících opatření, pokud je závazek spojen s existencí samotných vyrovnávacích opatření. Jinými slovy, v případě neexistence opatření a závazku by se podbízení pravděpodobně opakovalo. Pokud jde o třetí bod, ačkoli přezkumné šetření dospělo k závěru, že újma zjištěná během období přezkumného šetření nebyla způsobena dovozem z Argentiny, dospělo rovněž k závěru, že pokud by opatření nebyla zachována, opětovný výskyt argentinského dovozu za nespravedlivé ceny by způsobil újmu a zastavil by zotavení výrobního odvětví Unie z újmy, které se očekává v důsledku nedávného uložení antidumpingových cel na dumpingový dovoz z Číny.

(423)

Vzhledem ke zjištěním shrnutým v tomto oddíle se tedy očekává, že pokud by opatření pozbyla platnosti, argentinští vývozci by byli motivováni vyvážet do Unie za ceny, které by se podbízely prodejním cenám výrobců v Unii na úrovních podobných těm, které byly zjištěny v původním šetření. To by způsobilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak ztratilo objem prodeje a/nebo by bylo nuceno snížit své ceny, což by mělo následný dopad na ziskovost.

(424)

Na základě toho byl učiněn závěr, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení subvencovaného dovozu z Argentiny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy způsobené subvencovaným dovozem z Argentiny.

(425)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, obchodníků a uživatelů.

(426)

Výrobní odvětví Unie sdružuje více než 60 výrobců v celé Unii a poskytuje přímou práci téměř 6 000 osob. Žádný z výrobců nevznesl proti šetření námitky.

(427)

Komise zjistila, že pokud by opatření nebyla obnovena, výrobní odvětví Unie, které v období přezkumného šetření fungovalo na hranici rentability, by se stalo ztrátovým a čelilo by platební neschopnosti v důsledku prudkého nárůstu levné bionafty z Argentiny, což by dále ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(428)

Zachování stávajících opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo pokračovat v procesu oživení a časem dosáhnout udržitelné úrovně ziskovosti.

(429)

Komise proto dospěla k závěru, že by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, aby byla opatření obnovena.

(430)

Jeden obchodník působící v Unii se v řízení zaregistroval jako zúčastněná strana, ale nepředložil žádné vyjádření.

(431)

Společnosti zabývající se výrobou a distribucí fosilní nafty, které rovněž uskutečňují povinné mísení fosilní nafty s bionaftou, byly při zahájení řízení vyzvány k vyplnění dotazníků. Jediná společnost, která odpověděla na dotazník, uvedla, že nemá dostatečné znalosti, aby se mohla vyjádřit svůj postoj k možnému obnovení opatření. Pro respondenta představovala bionafta velmi malou část celkové obchodní činnosti. Vzhledem k tomu, ke stanovisku strany a ke skutečnosti, že strana neposkytla většinu informací na požadované úrovni podrobnosti, tj. omezené na činnosti zahrnující (argentinskou) bionaftu, dospěla Komise k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by na to zachování opatření mělo podstatný dopad.

(432)

Sdružení CARBIO tvrdilo, že nedávné uložení antidumpingových cel na dovoz bionafty z Číny povede k odstranění Číny jako zdroje dodávek, a trh Unie proto bude v nadcházejících letech potřebovat zvýšený dovoz bionafty. Antidumpingová opatření na čínský dovoz jsou však na mírné úrovni, od 10 % do 35,6 %, a nelze je považovat za neúnosná. Kromě toho jsou k dispozici alternativní zdroje dodávek bez opatření na ochranu obchodu. O tom svědčí významný tržní podíl dovozu z několika dalších třetích zemí (viz tabulka 7). Komise se domnívala, že pokračování stávajících opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo pokračovat v procesu zotavení a dále zásobovat domácí trh.

(433)

Komise proto dospěla k závěru, že obnovení opatření by významně nepoškodilo zájem dovozců, obchodníků a distributorů. Tyto hospodářské subjekty jsou součástí dodavatelského řetězce a v případě neexistence závazků přenesou náklady vyplývající z opatření na uživatele a spotřebitele.

(434)

Nic nenasvědčuje tomu, že by stávající opatření měla negativní dopad na uživatele bionafty v Unii. Neexistují žádné důkazy o tom, že by některé ze stávajících opatření mělo nepříznivý dopad na jejich ziskovost.

(435)

Je třeba poznamenat, že konečné ceny pohonných hmot se spíše řídí cenou fosilní ropy (169) a že přibližně 40 % ceny nafty na čerpacích stanicích v EU tvoří daně (170), které lze upravovat v závislosti na různých zájmech nebo potřebách. Mohou se také uplatnit pobídky pro používání bionafty (171). S ohledem na tyto skutečnosti a na to, že podíl bionafty, který se obvykle přimíchává do fosilní nafty, je malý (nejvýše 10 %), nebylo zjištěno, že by obnovení opatření bylo jednoznačně proti zájmům uživatelů nebo spotřebitelů nebo by převážilo nad pozitivními důsledky zachování současného stavu pro výrobní odvětví Unie.

(436)

Kromě toho se Komise domnívala, že zachování stávajících opatření podpoří úsilí o udržitelnost a snižování emisí skleníkových plynů v dodavatelském řetězci a bude mít pozitivní dopad na dodavatelské odvětví v Unii, neboť se zvýší příjmy a využití kapacity.

(437)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz bionafty pocházejících z Argentiny nebyla zachována.

(438)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání subvencování, pravděpodobnosti obnovení újmy způsobené dovozem z Argentiny a zájmu Unie, by měla být vyrovnávací opatření týkající bionafty z Argentiny zachována.

(439)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení v důsledku rozdílných celních sazeb, je třeba přijmout zvláštní opatření k zajištění uplatňování individuálních cel. Uplatňování individuálních cel se použije pouze po předložení platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat vyrovnávacímu clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Argentiny“.

(440)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(441)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(442)

Ve 2. bodě odůvodnění je uvedeno, že Komise přijala nabídky závazků prováděcím rozhodnutím (EU) 2019/245. Komise měla za to, že odstraní účinky subvencovaného dovozu působící újmu a omezí dostatečně riziko obcházení opatření.

(443)

Sdružení CARBIO a argentinská vláda prohlásily, že v případě obnovení platných opatření by měl být stávající závazek zachován. Sdružení CARBIO považovalo závazek za účinný mechanismus, který působí jako faktor stabilizace dovozních cen bionafty do Unie vzhledem k vysokým cenám, za něž se obchodovalo s argentinskou bionaftou, a k zápornému rozpětí cenového podbízení v žádosti (–2 %). Sdružení CARBIO konstatovalo, že jeho členové jsou disciplinovaní a odhodlaní pokračovat ve svém úsilí v rámci obnovené dohody.

(444)

Komise konstatovala, že cílem současného přezkumu před pozbytím platnosti je posoudit, zda je pokračování vyrovnávacích opatření oprávněné. Jakékoli posouzení platného závazku nespadá do oblasti působnosti stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti.

(445)

V návaznosti na záměr Komise použít na argentinskou vládu čl. 28 odst. 1 základního nařízení, vyzvala EBB namísto toho k odstranění závazků, což odůvodnila nedostatečnou spoluprací ze strany argentinské vlády. EBB vznesla zejména otázku úlohy vlád v závazku podle základního nařízení. Kromě toho EBB zdůraznila, že jedna z chybějících informací uvedených v 71. bodě odůvodnění, týkající se cen a cenové politiky producentů sójových bobů a sójového oleje, má zásadní význam pro stanovení minimální dovozní ceny v rámci závazku. Kromě toho EBB konstatovala, že argentinská vláda neposkytla informace o velmi likvidním a transparentním trhu, jako je trh se sójovými boby v Argentině, a že společnost Molinos Agro ve své odpovědi na dotazník potvrdila, že trh se sójovými boby takový je. A konečně, nedostatečná spolupráce ze strany argentinské vlády by narušila důvěru, na níž bylo přijetí závazku založeno.

(446)

Argentinská vláda a sdružení CARBIO tvrdily, že cenové informace, které mohli poskytnout jednotliví dodavatelé sójových bobů v rámci současného přezkumu před pozbytím platnosti, se liší od ceny sójových bobů na argentinském domácím trhu, která je relevantním faktorem pro stanovení minimální dovozní ceny. Argentinská vláda rovněž poukázala na to, že nepředložení stejných informací v původním šetření nebrání dohodě o závazku. V souladu s tím argentinská vláda a sdružení CARBIO uvedly, že nedostatečná spolupráce ze strany argentinské vlády nepředstavuje porušení závazku, a to i s ohledem na skutečnost, že argentinská vláda nebyla jeho smluvní stranou. Podle argentinské vlády navíc odpověď na dotazník od společnosti Molinos Agro ukazuje, že pokud je trh transparentní, nemá vedení rejstříku producentů sójových bobů praktické využití. A konečně, sdružení CARBIO uvedlo, že pokračování závazku je v zájmu Unie.

(447)

Komise konstatovala, že jakékoli posouzení platného závazku nespadá do oblasti působnosti tohoto přezkumu před pozbytím platnosti. Toto tvrzení proto nebylo vzato v úvahu.

(448)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CARBIO zopakovalo tytéž připomínky, které byly uvedeny v 443. bodě odůvodnění a kterými se Komise již zabývala v 444. bodě odůvodnění.

(449)

Po poskytnutí konečných informací EBB zopakovala, že Komise by měla posoudit dopad nedostatečné spolupráce argentinské vlády při tomto šetření s ohledem na platný závazek. Tvrdila, že by to mělo být provedeno buď v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, nebo v rámci samostatného posouzení. EBB se dále domnívala, že chybějící přesné informace o trhu se sójovými boby v Argentině by Komisi znemožnily stanovit minimální dovozní cenu, neboť ta se vypočítává na základě měsíčních cenových kotací sójového oleje zveřejňovaných argentinskou vládou. Proto podle EBB nebyl závazek oprávněný a musel být pozastaven.

(450)

Komise zopakovala, že jakékoli posouzení platného závazku nespadá do oblasti působnosti tohoto přezkumu před pozbytím platnosti. To však v zásadě nepředjímá zahájení posouzení, zda došlo k porušení závazku, které je v každém případě odděleno od současného přezkumu před pozbytím platnosti. Proto toto tvrzení nebylo v rámci tohoto šetření vzato v úvahu.

(451)

Kromě toho EBB předložila řadu tvrzení týkajících se vztahu mezi informacemi, které neposkytla argentinská vláda, a stanovením minimální dovozní ceny.

(452)

Komise konstatovala, že jakékoli posouzení platného závazku nespadá do oblasti působnosti tohoto přezkumu před pozbytím platnosti. Toto tvrzení proto nebylo vzato v úvahu.

(453)

Jestliže Komise v souladu s čl. 13 odst. 9 základního nařízení přijetí závazku po porušení předpisů s odkazem na konkrétní transakce zruší a příslušné závazkové faktury prohlásí za neplatné, vznikne v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu pro tyto transakce celní dluh.

(454)

Individuální sazby cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z Argentiny a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Argentiny“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb cla.

(455)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (172). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(456)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Připomínky byly obdrženy od argentinské vlády, sdružení CARBIO a EBB a byly řešeny v příslušných oddílech výše.

(457)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby na něj byla uplatněna sazba antisubvenčního cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito ke stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antisubvenční cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobku do Unie.

(458)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (173) by v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(459)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,