(EU) 2025/780Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/780 ze dne 16. dubna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz ocelových pásových desek pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 23. srpna 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu ocelových pásových desek pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 12. července 2024 společnost Duferco Travi e Profilati S.p.A. (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou ocelových pásových desek, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2721 ze dne 24. října 2024 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku (3).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a vládu Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“), známé dovozce, dodavatele a uživatele a obchodníky, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Během stávajícího šetření se přihlásil pouze jeden výrobce v Unii a Komise dospěla k závěru, že výběr vzorku není nutný. Na výrobce v Unii připadalo více než [52–58] % odhadovaného celkového objemu výroby a přibližně [6–11] % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(9)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, a proto Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Zúčastněné strany nevznesly žádné připomínky.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala čínskou vládu, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(11)

Požadované informace poskytlo patnáct vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala z patnácti čínských vyvážejících výrobců, kteří poskytli požadované informace, vzorek tří vyvážejících výrobců představujících 62 % vývozu.

(12)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(13)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně ve vztahu k dotčenému výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečný dotazník zaměřený na toto hledisko.

(14)

Čínská vláda neodpověděla. Komise následně dne 11. října 2024 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. K využití dostupných údajů nebyly vzneseny žádné připomínky.

(15)

Komise zaslala dotazníky výrobci v Unii, vyvážejícím výrobcům a známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(16)

Dne 25. září 2024 Komise informovala čínské vyvážející výrobce o svém rozhodnutí o výběru vzorku a poskytla vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku 30 dnů na předložení odpovědí na dotazník. V této fázi šetření vyvážející výrobci zařazení do vzorku neoznámili Komisi, že nepředloží vyplněný dotazník.

(17)

Dne 12. října 2024 dvě ze tří společností zařazených do vzorku potvrdily, že odpověď na dotazník z důvodu velkého pracovního zatížení nepředloží.

(18)

Lhůta pro předložení odpovědi na dotazník uplynula dne 25. října 2024. Dne 6. listopadu 2024 požádala Komise třetí společnost zařazenou do vzorku o potvrzení, zda hodlá předložit odpověď na dotazník. Třetí vyvážející výrobce zařazený do vzorku odpověděl, že rovněž nepředloží odpověď na dotazník, aniž uvedl důvod.

(19)

Proto bylo dne 7. listopadu 2024, tedy téměř dva a půl měsíce od zahájení šetření, jasné, že tři čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku odpověď na dotazník nepředloží. Ačkoli čl. 17 odst. 4 základního nařízení umožňuje v případě neúspěchu při výběru vzorku vybrat nový vzorek, v tak pozdní fázi šetření již Komise změnu celého vzorku nemohla provést. Výběr vzorku jiných vyvážejících výrobců by šetření značně zdržel.

(20)

Dne 14. listopadu 2024 vydala Komise poznámku ke spisu (5), v níž uvedla, že vzhledem k tomu, že vzorek vyvážejících výrobců nebyl úspěšný, hodlá použít článek 18 ve spojení s čl. 17 odst. 4 základního nařízení a svá zjištění týkající se čínských vyvážejících výrobců založit na nejlepších dostupných údajích. Žádný z vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku se nepřihlásil a neinformoval Komisi, že by si přál být zařazen do vzorku.

(21)

Vzhledem k tomu, že až v pozdní fázi šetření bylo jasné, že ani jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebude spolupracovat, a s ohledem na přetrvávající podstatnou míru nespolupráce vyvážejících výrobců se Komise rozhodla pokračovat v šetření bez výběru nového vzorku.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách této společnosti:

(23)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Jeden čínský vyvážející výrobce, společnost Komatsu Machinery Manufacturing (Šan-tung) (dále jen „Komatsu“), požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Podle odpovědi na dotazník společnost Komatsu v období šetření vyráběla a vyvážela sestavy pásů. Za účelem výroby sestav pásů však zakoupila ocelové pásové desky od dodavatele v Číně, který není ve spojení, a smontovala je do řetězových pásů. Protože společnost Komatsu nevyráběla ocelové pásové desky, Komise měla za to, že je vývozcem, a nikoli vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku. Komise proto předběžně dospěla k závěru, že žádosti o individuální zjišťování nelze vyhovět.

(25)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou určité typy ocelových desek, s gumovými podložkami nebo bez nich, též smontované do řetězového pásu, o maximální délce 3 000 mm, používané na strojích v současnosti spadajících pod čísla 8426 , 8429 nebo 8430 nebo na dopravníkových pásech v současnosti spadajících pod číslo 8428 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(26)

Ocelové pásové desky se používají především jako součást pásových zařízení používaných ve stavebnictví a těžbě, jako jsou bagry, buldozery, jeřáby a dopravníkové pásy. Výrobek se může prodávat buď samostatně, nebo jako část větších smontovaných součástí, jako jsou „sestavy pásů“ (tj. části podvozku vytvořené sešroubováním ocelových pásových desek a řetězových pásů), „kompletní sestavy pásů“ (tj. sestavy pásů s dalšími součástmi, jako jsou řetězová kola, rolny a vodící kola), a dokonce i kompletní podvozky (nosné konstrukce strojů pro zemní práce sestávající vždy ze dvou kompletních sestav pásů, jejich rámů a dalších mechanických součástí).

(27)

Hlavními vstupy pro výrobu ocelových pásových desek jsou specializované ocelové výrobky, tzv. ocelové profily. Ocelové profily mohou být vyráběny buď stejnými výrobci, kteří vyrábějí ocelové pásové desky, nebo jinými výrobci působícími na předchozích stupních výrobního řetězce. Ocelové pásové desky se vyrábějí řezáním ocelových profilů na délku a případným prováděním dalších operací, jako je tepelné zpracování, vrtání otvorů a lakování.

(28)

Montáž ocelových pásových desek do větších komponentů, jako jsou sestavy pásů, kompletní sestavy pásů a podvozky, mohou provádět buď samotní výrobci desek, nebo jiní výrobci, kteří působí v navazujícím řetězci (tzv. montážní subjekty).

(29)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR, v současnosti zařazen pod kódy KN ex 8431 49 20 , ex 8431 39 00 a ex 8431 49 80 (kódy TARIC 8431 49 20 10, 8431 39 00 20 a 8431 49 80 10) (dále jen „dotčený výrobek“).

(30)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(31)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

Žadatel tvrdil, že ocelové pásové desky prodávané jako součást sestav pásů nebo kompletních sestav pásů by měly spadat do definice výrobku.

(33)

Komise potvrdila, že vedle ocelových pásových desek prodávaných jako samostatná součást spadají do definice výrobku i ocelové pásové desky prodávané jako součást sestav pásů nebo kompletních sestav pásů. Ocelové pásové desky prodávané jako součást komponentů větších než kompletní sestava pásů, jako jsou podvozky nebo kompletní pásové stroje, však nespadají do definice výrobku, protože ocelové pásové desky představují pouze relativně malý zlomek celkové hodnoty těchto větších komponentů.

(34)

Jeden dovozce spodních desek z ocelových odlitků požádal, aby byl tento specifický typ ocelových pásových desek vyloučen z definice výrobku z důvodu významných rozdílů ve fyzikálních a technických vlastnostech a odlišného konečného použití ve srovnání s výrobky vyráběnými výrobním odvětvím Unie. Dovozce tvrdil, že tyto spodní desky z ocelových odlitků jsou vyrobeny na míru a mohou být použity pouze v jím vyráběných pásových jeřábech a důlních rypadlech.

(35)

Dovozce se přihlásil až několik měsíců po lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Podrobnější posouzení poskytnutých informací proto nebylo v prozatímní fázi možné z důvodu časových omezení stanovených v čl. 7 odst. 1 základního nařízení. Komise poznamenává, že uvedené výrobky jsou v současné době dováženy pod kódem KN 8431 49 20 , a spadají tak do definice výrobku a rovněž do popisu výrobku v oznámení o zahájení. Toto podání proto nemělo vliv na předběžné závěry týkající se definice výrobku. Komise však bude tuto otázku dále zkoumat a v konečné fázi tohoto šetření poskytne konečné posouzení.

(36)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(37)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě ocelových pásových desek. Příslušné informace předložilo osm vyvážejících výrobců.

(38)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, čínská vláda na dotazník neodpověděla.

(39)

V bodě 3 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(40)

Dne 14. listopadu 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky ke spisu (6) všechny zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nepředložil odpověď na dotazník a nespolupracoval tak při šetření, byly k vypracování seznamu výrobních činitelů, jako jsou suroviny, práce a energie používané při výrobě ocelových pásových desek použity informace poskytnuté žadatelem a další dostupné zdroje informací považované za vhodné podle kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení, včetně databáze Světové banky, Orbis Bureau van Dijk (dále jen „Orbis“), Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) a statistik Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“). Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a za možné vhodné reprezentativní země označila Turecko a Indonésii. Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoví na základě veřejně dostupných informací o výrobcích ocelových pásových desek v reprezentativní zemi. K poznámce Komise neobdržela žádné připomínky.

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se … zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(44)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (7) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(45)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (8). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (9), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (10). Komise dále zjistila, že narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (11). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy týkající se úpadku a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (12). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (13), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (14).

(46)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (15) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(47)

V podnětu se s odkazem na zprávu uvádělo, že tržní podmínky, zejména náklady a ceny, v čínském ocelářském průmyslu nejsou řízeny tržními silami nabídky a poptávky, ale jsou narušovány státními zásahy do hospodářství.

(48)

V tomto ohledu byly v podnětu doloženy příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Kromě odkazů na příslušné části zprávy podnět poukazoval zejména na tyto skutečnosti:

(49)

Závěrem se žadatel domníval, že v důsledku těchto zkreslení způsobených významnými vládními zásahy nejsou náklady a ceny v Číně pro účely stanovení běžné hodnoty spolehlivé. Běžná hodnota by proto měla být stanovena na základě nezkreslených výrobních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi.

(50)

Šetření Komise potvrdilo, že v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, jež je součástí navazujícího odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Mezi výrobce patří soukromé společnosti, jako je Shandong Juning Machinery Co. Ltd. (18) nebo Liaoan Machinery Co. Ltd. (19) a také společnosti s částečným vlastnictvím ze strany státu, jako je XCMG Undercarriage Co., Ltd, dceřiná společnost v plném vlastnictví XCMG Construction Machinery Group Co. Ltd. (dále jen „XCMG“), v níž státní podíl činí 28,24 % (20).

(51)

Ačkoli Komise nezjistila konkrétnější informace o státním vlastnictví v odvětví pásových desek, jedná se o pododvětví v rámci odvětví oceli, a zjištění týkající se státního vlastnictví v odvětví oceli jsou proto relevantní i pro pásové desky. Mezi příklady státních podniků působících v odvětví oceli patří: skupina Ansteel (21) a skupina Baowu Steel (22), což jsou státní podniky ovládané ústřední Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“), skupina Baotou Steel, státní podnik vlastněný vládou Vnitřního Mongolska (23), a také skupina Shougang (24), podnik ve vlastnictví státu, který je plně vlastněn společností Beijing State-Owned Asset Management Ltd (25).

(52)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli navíc potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je poradní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu (dále jen „poradní stanovisko“), které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (26), včetně dodávek speciální oceli, která je vstupem používaným k výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(53)

Toto poradní stanovisko konkrétně požaduje „[p]odporovat fúze a reorganizace podniků. Podporovat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a reorganizace a vytvořily řadu supervelkých skupin ocelářských podniků světového významu. Opírat se o dominantní podniky v odvětví, rozvíjet jeden až dva specializované vedoucí podniky v oblasti nerezové oceli, speciální oceli, […].“ Dále výslovně požaduje „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby se zaměřily na modernizaci navazujících průmyslových odvětví a na směr rozvoje nově vznikajících strategických průmyslových odvětví, zaměřily se na vývoj malých sérií a více druhů klíčových ocelí, jako jsou vysoce kvalitní speciální oceli, speciální legované oceli pro špičková zařízení a oceli pro základní díly“ (27).

(54)

Dalším příkladem záměru čínské vlády zasahovat do odvětví oceli je 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (28).

(55)

Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu (29) ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2023 navíc stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“ a předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v ocelářském průmyslu: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(56)

Kromě toho hodlá čínská vláda zasahovat do odvětví strojírenství, jak je uvedeno v oznámení ministerstva průmyslu a informačních technologií o Pracovním plánu pro udržitelný růst strojírenského průmyslu na období 2023–2024, v němž se požaduje „podporovat rozvoj průmyslových klastrů, pěstovat a budovat řadu charakteristických průmyslových klastrů malých a středních podniků v oblasti výroby strojů a zařízení […] a podporovat inovační rozvoj deseti pokročilých výrobních klastrů o rozsahu 100 miliard jüanů, jako je železniční doprava, stavební stroje a inteligentní zařízení, a budovat průmyslové klastry s mezinárodní konkurenceschopností“ (30).

(57)

Podobné příklady záměru čínské vlády dohlížet na vývoj odvětví oceli a řídit jej lze vidět i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, kde místní vláda v roce 2020 vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v ocelářském průmyslovém řetězci. Tento plán požaduje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně a tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem“ (31). Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“ (32).

(58)

Konkrétněji, pokud jde o vstupy používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, plán provincie Che-pej požaduje, aby se „[u]rychlil vývoj a používání špičkových technologií a klíčových nových ocelových materiálů, zvýšil se podíl vysoce kvalitních a speciálních druhů oceli, posílila se stabilita kvality velkých a rozsáhlých výhodných výrobků a vznikla „pyramidová“ struktura výrobků. Do konce roku 2020 se podíl běžné nízkolegované a legované oceli zvýší na 20 % a do konce roku 2022 dosáhne přibližně 25 %, což poskytne podporu a záruku pro modernizaci navazujících průmyslových odvětví“ (33).

(59)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu vyžaduje „zaměřit se na národní strategické potřeby, vést podniky k podpoře optimalizace a modernizace struktury výrobků, rozvíjet vysoce kvalitní speciální ocel, vysoce výkonnou ocel pro námořní inženýrství, speciální legovanou ocel pro špičková zařízení, ocel pro základní díly a další „speciální, vysoce kvalitní“ klíčové druhy a zvýšit přidanou hodnotu a konkurenceschopnost ocelářských výrobků“ (34).

(60)

Podobné cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (35), Šan-tung (36), Šan-si (37) nebo Če-ťiang (38).

(61)

V tomto ohledu je dalším příkladem účinného řízení ze strany čínské vlády pomocí plánů oznámení stranického výboru skupiny Ansteel Group Co., Ltd. o důkladném obeznámení se s východisky 20. celostátního sjezdu strany, jejich propagaci a provádění (39). V oznámení se uvádí, že skupina Ansteel svědomitě provede hlavní plány a lépe je představí členům strany, kádrům a zaměstnancům celé skupiny.

(62)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření potvrdilo, že překrývání manažerských pozic a členství/funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví výroby ocelových pásových desek.

(63)

Například předseda společnosti XCMG je současně stranickým tajemníkem. Generální ředitel společnosti XCMG je navíc nejen zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti XCMG, ale v minulosti působil také jako člen skupiny stranického vedení úřadu městské správy Sü-čou a zástupce generálního tajemníka městského výboru Komunistické strany Číny v Sü-čou (40).

(64)

Společnost XCMG několikrát zdůraznila svou bezpodmínečnou loajalitu vůči Komunistické straně Číny a ochotu přijmout vedoucí úlohu strany. Podle vlastního vyjádření společnosti XCMG: „[e]kologický systém stranického budování ‚Rudé XCMG‘ považuje slavnou historickou tradici skupiny XCMG za ‚rudý gen‘, budování organizační síly základních stranických organizací za ‚rudou buňku‘ a roli vysoce kvalitní práce při budování strany za ‚rudý motor‘ “. Kromě toho „[v] průběhu 80 let od svého založení společnost XCMG vždy integrovala vedení strany do všech úrovní činnosti společnosti, čímž se strana stala nejspolehlivější hlavní silou v případě bouří a zajistila správný směr rozvoje podnikání společnosti“.

(65)

Šetření Komise potvrdilo, že společnost XCMG hodlá pokračovat ve své věrnosti Komunistické straně Číny i v budoucnu, protože se „bude řídit myšlenkami Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, plně naplňovat ducha 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny a dvou důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, odhodlaně převezme důležité poslání státních podniků jako „pilířů“ socialistické ekonomiky s čínskými rysy, […] bude usilovat o kvalitní rozvoj společnosti pod silným vedením strany a nově a více přispívat k uskutečnění čínského snu o velkém omlazení čínského národa“ (41). Toto prohlášení mimochodem také naznačuje, že se společnost XCMG bez ohledu na formální rozdělení akcií považuje za státní podnik.

(66)

Jelikož výrobek, který je předmětem šetření, navíc představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(67)

Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd., výrobce oceli, jehož majoritním akcionářem je skupina Baowu Steel, působí také jako tajemník stranického výboru společnosti a zástupce tajemníka (42). Funkci tajemníka stranického výboru zastává také předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, kterou rovněž ovládá skupina Baowu Steel (43). Kromě toho „skupina Wuhan Iron and Steel v roce 2022 uskutečnila desáté centralizované studijní a diskusní zasedání studijní skupiny stranického výboru pro teorii s cílem předat a studovat témata ústřední hospodářské pracovní konference a podpořit provádění rozhodnutí a opatření 20. celostátního sjezdu strany a ducha ústřední hospodářské pracovní konference v rámci skupiny Wuhan Iron and Steel. Zasedání předsedal generální zástupce ústředí společnosti China Baowu Wuhan, tajemník stranického výboru a předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, který přednesl požadavky na provádění požadavků ústředního výboru strany, stranického výboru provincie Chu-pej a stranického výboru společnosti China Baowu a další uskutečňování témat ústřední hospodářské pracovní konference“ (44).

(68)

Předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která patří do skupiny Baotou Steel, je navíc zároveň stranickým tajemníkem ve společnosti. Stejně tak výkonný ředitel Baotou Steel Union i předseda odborové organizace společnosti vykonávají funkci zástupce stranického tajemníka (45). A v neposlední řadě v rámci skupiny Shougang působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco výkonný ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti (46).

(69)

Kontrolu a politický dohled ze strany vlády pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (47), zejména China Construction Machinery Association (dále jen „CCMA“) (48), která zřídila pobočku pro díly pro stavební stroje (49).

(70)

V článku 3 stanov sdružení CCMA se uvádí, že organizace „se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizace Komunistické strany Číny, aby prováděla stranickou činnost a zajišťovala nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací. Subjektem odpovědným za registraci a řízení tohoto sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a subjektem odpovědným za budování strany je stranický výbor komise SASAC“ a že „přijímá obchodní vedení a dohled od subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany a útvarů pro řízení průmyslu“ (50). Článek 36 stanov sdružení CCMA stanoví, že osoby pověřené vedením sdružení se musí „[p]odřídit vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a mít dobré politické vlastnosti“ (51).

(71)

Společnost XCMG je členem sdružení CCMA a zastává funkci místopředsedy sdružení (52).

(72)

Kromě toho jsou v čínském odvětví oceli zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení, a tyto politiky jsou obecně použitelné na výrobek, který je předmětem šetření, jelikož odvětví ocelových pásových desek spadá do odvětví oceli.

(73)

Čínská vláda trvale považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (53). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (54). Podobně i 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“, a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (55).

(74)

Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu ministerstva průmyslu a informačních technologií (viz 49. bod odůvodnění) navíc vyplývá, že se čínské orgány na ocelářství zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s „14. pětiletým plánem“ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (56).

(75)

Na místní úrovni, například v provincii Šan-tung, kde se nachází společnost Shandong Juning Machinery Co. Ltd., vyžaduje 14. pětiletý plán pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu provincie Šan-tung (57) následující: „Ocel pro stavební stroje: Podporovat naši provincii, aby se z hlavní provincie stavebních strojů stala silnou provincií stavebních strojů, zaměřit se na vývoj ekologické a ekologicky šetrné oceli s vysokou čistotou, vynikajícími rázovými vlastnostmi při nízkých teplotách, stabilní prokalitelností a snadnou řezatelností pro stavební stroje, urychlit výzkum a vývoj vysokopevnostní oceli pro stavební stroje […], uspokojit potřeby vývoje moderních stavebních strojů s vysokým výkonem a nízkou vlastní hmotností a realizovat opakovanou modernizaci navazujícího průmyslového řetězce zákazníků a plný a zdravý rozvoj ekosystému průmyslu výroby stavebních strojů“.

(76)

Navíc v provincii Liao-ning, kde se nachází společnost Liaoan Machinery Co. Ltd., jsou zavedena opatření, která zajišťují preferenční zacházení s některými společnostmi, jež jsou kvalifikovány jako „malí obři“ (58). Účelem tohoto preferenčního zacházení je „povzbudit tyto podniky k řešení technologických výzev, vývoji nových výrobků a budování podpůrných kapacit průmyslového řetězce“ (59). Společnost Liaoan Machinery Co. Ltd. byla v roce 2021 zařazena provincií Liao-ning na seznam „malých obrů“ (60).

(77)

Celkově lze říci, že čínská vláda zavedla opatření, která mají hospodářské subjekty přimět k tomu, aby dodržovaly cíle veřejné politiky v oblasti podpory podporovaných průmyslových odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(78)

Současné šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku a o vlastnictví v odvětví oceli podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(79)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 45. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (61).

(80)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 45. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 55. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(81)

Závěrem Komise připomíná, že k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, která byla zmíněna výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(82)

V důsledku toho nejsou vhodné pouze domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože jejich tvorba cen je ovlivněna podstatnými vládními zásahy, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Vládní zásahy popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovních sil, energie a surovin jsou skutečně přítomny v celé ČLR. To znamená, že například vstup, který byl sám o sobě vyroben v ČLR kombinací řady výrobních činitelů, je vystaven podstatnému zkreslení. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(83)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(84)

Vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy, které by podporovaly nebo vyvracely stávající důkazy ve spisu, včetně zprávy a dodatečných důkazů poskytnutých žadatelem, ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo přiměřenosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(85)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR.

(86)

S ohledem na výše uvedené Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(87)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(88)

Jak je vysvětleno v 40. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dne 14. listopadu 2024 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty a výrobních činitelů (63). V této poznámce popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko nebo Indonésii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(89)

V poznámce určila Komise Turecko a Indonésii jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“. Podle podnětu bylo známo, že v obou zemích probíhá výroba výrobku, který je předmětem šetření.

(90)

K úrovni hospodářského rozvoje určených zemí nebyly vzneseny žádné připomínky.

(91)

Pokud jde o Turecko, Komise v poznámce uvedla, že žadatel určil dva výrobce ocelových pásových desek, a to Ozkan Demir Celik Sanayi Anonim Sirketi a Bs Track Makina Yedek Parca Imalat Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi. V databázi Orbis byly k dispozici finanční výkazy společnosti Ozkan Demir Celik Sanayi Anonim Sirketi, které vykazovaly přiměřenou úroveň ziskovosti za období nejbližší k období šetření (2022). Účetní závěrka společnosti BS Track Makina Yedek Parca Imalat Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi nebyla k dispozici, protože tato společnost byla založena až v roce 2023. Kromě toho byl v podnětu uveden výrobce jiných výrobků ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, a to společnost Kocaer Çelik Sanayi ve Ticaret AS. V systému Orbis byly k dispozici finanční výkazy za období, které se částečně překrývá s obdobím šetření (2023), a z nich vyplývá přiměřená úroveň ziskovosti za toto období.

(92)

Pokud jde o Indonésii, Komise nemohla určit žádné výrobce ocelových pásových desek.

(93)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do potenciálních reprezentativních zemí. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavního výrobního činitele (tj. zvláštních ocelových profilů dovážených pod kódem HS 722870) do Indonésie během období šetření téměř výhradně pocházel z Číny (96,8 % na úrovni kódu HS). Komise proto shledala, že Indonésii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(94)

Stejná analýza rovněž ukázala, že dovoz hlavních výrobních činitelů do Turecka nebyl podstatně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (64).

(95)

V poznámce Komise rovněž analyzovala vývozní a/nebo dovozní omezení hlavních výrobních činitelů na základě databází Global Trade Alert (65) a Market Access Map (66).

(96)

V případě Turecka nebyla zjištěna žádná vývozní a/nebo dovozní omezení týkající se výrobku, který je předmětem šetření, ani surovin.

(97)

V případě Indonésie Komise zjistila, že v roce 2022 uložila ochranná opatření týkající se dovozu zvláštních ocelových profilů (kód HS 722870) z Číny, a to až do konce roku 2024.

(98)

Nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se vhodnosti ani jedné z výše uvedených možných reprezentativních zemí.

(99)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k předběžnému závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí a že údaje společnosti Kocaer Çelik Sanayi ve Ticaret AS budou použity jako zdroj nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení.

(100)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(101)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(102)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou suroviny, energie a práce, které žadatel využívá k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jak je vysvětleno v 40. bodě odůvodnění, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(103)

S ohledem na informace předložené žadatelem, jak je vysvětleno v 40. bodě odůvodnění, byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(104)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Za účelem stanovení této částky Komise vyjádřila náklady na výrobní režii, které vznikly žadateli při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jako procento skutečných nákladů na použité suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na výrobní režii. Komise měla za to, že při absenci jakékoli spolupráce ze strany vyvážejících výrobců a na základě článku 18 základního nařízení lze poměr mezi surovinami žadatele a vykázanými režijními náklady přiměřeně použít jako údaj pro odhad nezkreslených výrobních režijních nákladů.

(105)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (67). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 86. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(106)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, připočetla Komise příslušná dovozní cla k hodnotě CIF zaznamenané v dovozních statistikách reprezentativní země, jak je k dispozici v databázi GTA.

(107)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byla pro odhad nákladů na nátěr u ocelových pásových desek použita alternativní metoda. Na základě informací předložených žadatelem bylo zjištěno, že náklady na nátěr představovaly během období šetření přibližně 1,97 % nákladů na zvláštní ocelové profily potřebné k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné informace, měla Komise za to, že v rámci tohoto šetření lze tento procentní podíl přiměřeně použít jako údaj pro odhad nezkreslených nákladů na nátěr.

(108)

Turecký statistický úřad (68) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za rok 2022 pro průměrné náklady práce v ekonomické činnosti C.24 (Výroba základních kovů) podle klasifikace NACE Rev. 2. Průměrná měsíční hodnota v roce 2022 byla řádně upravena o inflaci pomocí indexu nákladů práce zveřejněného tureckým statistickým úřadem (69), aby se přizpůsobila období šetření, tj. 96,76 CNY/hodinu, za použití směnného kurzu pro období šetření, který byl přiložen k dotazníku pro vyvážející výrobce.

(109)

Komise ve svých pravidelných tiskových zprávách využívala statistické údaje o cenách elektřiny zveřejňované Regulačním orgánem pro trh s energií (EMRA) (70). Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v kuruş/kWh (71) pro průmyslové odvětví na rok 2023, který částečně pokrývá období šetření, tj. 0,77 CNY/kWh, s použitím směnného kurzu pro období šetření přiloženého k dotazníku pro vyvážející výrobce.

(110)

Komise použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Turecku, kterou zveřejňuje turecký statistický úřad ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách plynu v odpovídajícím spotřebním pásmu v kuruş/m3, řádně upravené o inflaci během období šetření pomocí indexu cen výrobců zveřejněného tureckým statistickým úřadem (72), tj. 4,06 CNY/m3, za použití směnného kurzu pro období šetření připojeného k dotazníku pro vyvážející výrobce. Cena je upravena o DPH ve výši 18 %, protože uvedená cena je včetně DPH.

(111)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(112)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(113)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů, zisku a odpisů vycházela Komise z finančních údajů společnosti Kocaer Çelik Sanayi ve Ticaret AS za rok 2023 získaných z databáze Orbis.

(114)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(115)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci nespolupracovali, vycházela Komise z informací poskytnutých žadatelem o využití jednotlivých činitelů (materiálů a pracovní síly) pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.4.

(116)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů použila Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy, jak je uvedeno ve 107. až 112. bodě odůvodnění. Byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Kocaer Çelik Sanayi ve Ticaret AS, jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění.

(117)

Poté Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla náklady na výrobní režii a odpisy, jak je vysvětleno ve 112. bodě odůvodnění, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(118)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Kocaer Çelik Sanayi ve Ticaret AS. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 5,21 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 11,4 %.

(119)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(120)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena stanovena na základě cen FOB uvedených v souboru nabídek a faktur za dodávky deseti druhů ocelových pásových desek pěti čínskými vyvážejícími výrobci uživatelům v Unii během období šetření, které byly zahrnuty do podnětu.

(121)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V daném případě Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovené na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(122)

Jak je vysvětleno ve 114. až 119. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto úroveň obchodu. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(123)

Komise neshledala žádné důvody, proč by se měla běžná hodnota snížit, a vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nepožadoval žádné snížení.

(124)

Aby se vývozní cena vyrovnala zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na domácí dopravu na základě veřejných zdrojů (73) a jakýchkoli dalších dostupných informací z důvodu nespolupráce čínských vyvážejících výrobců.

(125)

U všech vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(126)

Cena CIF byla vypočtena z vývozní ceny FOB, která byla upravena připočtením námořního přepravného na základě celosvětového indexu cen námořních kontejnerů FBX11 (74).

(127)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(128)

Obdobný výrobek v Unii vyráběli během období šetření tři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Výrobní odvětví Unie nezahrnuje montážní subjekty, což jsou výrobci, kteří sami nevyrábějí ocelové pásové desky, ale nakupují je od třetí strany a montují je na větší součásti, jako jsou sestavy pásů.

(129)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 59 700 tun. Komise stanovila tento údaj na základě odpovědi na makrodotazník, kterou předložil stěžovatel. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, výběr vzorku nebyl nutný a spolupracující výrobce v Unii představoval více než [52–58] % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(130)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici statistické údaje o dovozu týkající se konkrétně výrobku, který je předmětem šetření, a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců, jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění, stanovila Komise spotřebu v Unii na základě metodiky uvedené v podnětu. Podle této metodiky se spotřeba v Unii skládá ze spotřeby nových pásových strojů a spotřeby na následném trhu. Komise proto pro spotřebu ocelových pásových desek na nové pásové stroje použila odhad objemu pásových strojů prodaných v Unii, odhad průměrného počtu pásových desek a průměrnou jednotkovou hmotnost jedné pásové desky pro každý pásový stroj. Pro spotřebu ocelových pásových desek pro následný trh použila Komise odhad počtu instalovaných pásových strojů v Unii a průměrný počet let pro výměnu ocelových pásových desek (75).

(131)

Komise považovala tuto metodiku za vhodnou vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné jiné statistické údaje.

(132)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(133)

Celková spotřeba v Unii zůstala mezi rokem 2021 a koncem období šetření poměrně stabilní a vykázala pouze mírný nárůst o 3 %. Tento trend může souviset s relativně stabilní situací v odvětví stavebnictví v Unii, pro které se pásové stroje používají.

(134)

Komise stanovila objem dovozu a podíly na trhu na základě spotřeby Unie vypočtené podle 130. bodu odůvodnění. Objem celkového dovozu ze všech třetích zemí byl stanoven odečtením prodeje výrobců v Unii od celkové spotřeby v Unii. Výsledný objem celkového dovozu byl poté přidělen ČLR a dalším třetím zemím na základě podílu dovozu každé země vykázaného Eurostatem pro kód KN 8431 49 20 , vzhledem k tomu, že podle žadatele popis tohoto kódu KN (76) nejvíce odpovídá výrobku dováženému a prodávanému na trhu Unie.

(135)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(136)

Dovoz z ČLR se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o 9 % z 62 273 tun na 68 126 tun. V roce 2023 dovoz dále stoupl na 74 981 tun, po němž následoval mírný nárůst až do konce období šetření na 76 681 tun. Tento celkový nárůst o 23 % v posuzovaném období výrazně převýšil vývoj spotřeby Unie, která se zvýšila pouze o 3 %, jak je popsáno ve 133. bodě odůvodnění.

(137)

V důsledku toho se podíl dovozu z ČLR na trhu v posuzovaném období zvýšil ze 49,0 % na 59 %.

(138)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, stanovila Komise pro období šetření ceny dovozu z dotčené země na základě cen FOB uvedených v souboru nabídek a faktur za dodávky ocelových pásových desek čínskými vyvážejícími výrobci uživatelům v Unii, které poskytl žadatel. Vážený průměr těchto cen byl upraven o náklady na dopravu, jak je uvádí celosvětový index cen námořní kontejnerové dopravy FBX11 (77), aby se dospělo k průměrné ceně CIF na hranici Unie.

(139)

Výše uvedená dovozní cena byla poté použita ke stanovení dovozní ceny pro roky 2021 až 2023 za předpokladu, že vývoj dovozní ceny výrobku, který je předmětem šetření, po celé posuzované období odpovídal vývoji průměrné ceny dovozu z ČLR pod kódem KN 8431 49 20 podle údajů Eurostatu. Pokud například průměrná cena veškerého dovozu z ČLR vykázaná pod kódem KN 8431 49 20 byla v roce 2023 o 5 % vyšší než v období šetření, pak byla cena dovozu dotčeného výrobku v roce 2023 vypočtena vynásobením ceny dotčeného výrobku stanovené pro období šetření koeficientem 1,05.

(140)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela podle tabulky 4. Vzhledem k tomu, že výpočty dumpingu, cenového podbízení a rozpětí újmy jsou založeny pouze na průměrných dovozních cenách a průměrných prodejních cenách v Unii, a aby byla zajištěna důvěrnost těchto cen, jsou dovozní ceny uvedeny v určitém rozmezí.

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(141)

Ceny dovozu z ČLR se mezi lety 2021 a 2022 zvýšily z [757–1 280] EUR/t na [925–1 564] EUR/t. V roce 2023 se průměrná dovozní cena snížila na [760–1 286] EUR/t, poté následoval pokles na [725–1 226] EUR/t. Dovozní ceny byly po celé posuzované období trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulka 8).

(142)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(143)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu spolupracujícího výrobce v Unii v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 28,8 %.

(144)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(145)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník od žadatele. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(146)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(147)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(148)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(149)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil z přibližně 101 000 tun v roce 2021 na přibližně 59 700 tun v období šetření, což představovalo pokles o 41 %.

(150)

Během posuzovaného období zůstala výrobní kapacita výrobního odvětví Unie stabilní na úrovni 133 000 tun.

(151)

Využití kapacity tak během posuzovaného období kleslo ze 76 % v roce 2021 na 45 % během období šetření. Tento trend je v souladu s poklesem množství produkce, což má za následek relativní pokles o 41 %.

(152)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Množství prodeje a podíl na trhu

(153)

Během celého posuzovaného období se celkový prodej v Unii snížil z přibližně 38 900 tun v roce 2021 na 23 148 tun v období šetření, tj. o 41 %.

(154)

Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 31 % v roce 2021 na pouhých 18 % v posuzovaném období, přičemž hlavní pokles nastal mezi lety 2022 a 2023.

(155)

Vzhledem k poklesu podílu objemu prodeje v Unii na trhu nebylo výrobní odvětví Unie schopno těžit ze stabilní a mírně rostoucí spotřeby na trhu Unie v posuzovaném období.

(156)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(157)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se od roku 2021 do období šetření snížila o 22 % na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku. Tento vývoj do značné míry kopíroval vývoj objemu výroby, jak ukazuje tabulka 5.

(158)

Produktivita v tunách odrážela vývoj výroby a zaměstnanosti a klesala v souladu s vývojem zaměstnanosti.

(159)

Dumpingové rozpětí bylo výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(160)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(161)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny spolupracujících výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely podle tabulky 7. Pro zajištění důvěrnosti jsou údaje uváděny v určitém rozmezí.

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(162)

Prodejní ceny na trhu Unie se mezi roky 2021 a 2022 zvýšily o 34 %. V období od roku 2022 do období šetření se ceny snížily o 8 %. Nárůst prodejních cen v letech 2021 až 2022 lze spojit s nárůstem nákladů, jak je dále popsáno. V důsledku levného dumpingového čínského dovozu se však cenová úroveň mezi rokem 2022 a obdobím šetření snížila.

(163)

Průměrné jednotkové výrobní náklady se mezi lety 2021 a 2022 zvýšily o 31 %. Mezi rokem 2022 a obdobím šetření zůstaly průměrné jednotkové výrobní náklady stabilní.

(164)

Průměrné náklady práce spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely tak, jak uvádí tabulka 9. Pro zajištění důvěrnosti jsou údaje uváděny v určitém rozmezí.

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(165)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se mezi lety 2021 a 2022 mírně zvýšily o 6 % na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku. Mezi lety 2022 a 2023 klesly náklady práce o 8 %, zatímco mezi rokem 2023 a obdobím šetření došlo k mírnému nárůstu o 4 %. Průměrné náklady práce proto zůstaly v posuzovaném období relativně stabilní.

(166)

Stav zásob u spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel podle tabulky 10. Pro zajištění důvěrnosti jsou údaje uváděny v určitém rozmezí.

Tabulka 10

Zásoby

(167)

Zásoby spolupracujícího výrobce v Unii se mezi lety 2021 a 2022 mírně zvýšily o 7 %. Celkově se stav zásob během posuzovaného období snížil o 26 %. Vzhledem k tomu, že většina výroby probíhá na základě objednávek a specifikací zákazníků, nepředstavují zásoby smysluplný ukazatel újmy.

(168)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely podle tabulky 11. Pro zajištění důvěrnosti jsou údaje uváděny v určitém rozmezí.

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(169)

Ziskovost spolupracujícího výrobce v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(170)

Ziskovost se mezi lety 2021 a 2022 zvýšila o méně než 2 procentní body v důsledku zvýšení prodejních cen, které výrobnímu odvětví Unie umožnilo pokrýt zvýšené výrobní náklady. Vzhledem k cenovému tlaku vyvíjenému čínským dumpingovým dovozem však bylo výrobní odvětví Unie od roku 2023 nuceno snížit své ceny na úroveň nižší než výrobní náklady. To mělo dopad na ziskovost, která mezi rokem 2022 a obdobím šetření dramaticky poklesla (o čtyři až devět procentních bodů).

(171)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Mezi lety 2021 a 2022 se trend čistého peněžního toku zvýšil, což bylo v souladu s vývojem ziskovosti. V roce 2023 došlo k mimořádnému nárůstu v důsledku snížení pohledávek, zatímco v období šetření se čistý peněžní tok výrazně snížil.

(172)

V letech 2021 až 2022 investice klesly o 8 %. Ačkoli se investice mezi lety 2022 a 2023 zvýšily o 49 %, po čemž následoval pokles o 38 % mezi rokem 2023 a obdobím šetření, zůstaly od počátku posuzovaného období celkově na nízké úrovni a byly prováděny zejména za účelem dosažení vyšší efektivity a údržby stávajících zařízení. V důsledku tlaku dumpingového dovozu muselo výrobní odvětví Unie pravděpodobně odložit plánované investice.

(173)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se mezi lety 2021 a 2022 zvýšila, ale poté mezi rokem 2023 a obdobím šetření výrazně poklesla. Tento negativní vývoj ukazuje, že ačkoli se nadále investovalo do udržení a zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti, návratnost těchto investic v posuzovaném období výrazně klesla, protože výrobní odvětví Unie nemohlo zlepšit míru ziskovosti.

(174)

Schopnost spolupracujícího výrobce v Unii získat kapitál se mezi lety 2021 a 2022 zvýšila o 147 %, ale mezi rokem 2023 a koncem období šetření výrazně poklesla, a to o 198 %.

(175)

Šetření ukázalo, že čínským vyvážejícím výrobcům se navzdory stabilní spotřebě podařilo zvýšit objem dovozu, což se projevilo zvýšením podílu na trhu z 36 % v roce 2021 na 46,3 % v období šetření.

(176)

Několik ukazatelů újmy vykázalo negativní trendy, například výroba, využití kapacity, zásoby, objem prodeje a podíl na trhu, jakož i zaměstnanost a ziskovost. Výrobní odvětví Unie se potýkalo se zvýšenými výrobními náklady, přičemž nebylo schopno tyto zvýšené náklady pokrýt zvýšením prodejní ceny v Unii (která měla od roku 2022 klesající tendenci). Podíl čínského dovozu na trhu se zvýšil, zatímco dovozní ceny vykazovaly klesající tendenci a byly trvale nižší než prodejní ceny v Unii. Tento vývoj se odrazil v klesající ziskovosti výrobního odvětví Unie a v jeho celkově nízké úrovni investic.

(177)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(178)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(179)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rychlým nárůstem objemu dumpingového dovozu z Číny, který pronikal na trh Unie ve značných objemech, výrazně se podbízel cenám výrobního odvětví Unie a v každém případě významně stlačoval ceny prodeje v Unii. Jak ukazuje tabulka 3, objem dumpingového dovozu z Číny se zvýšil z 62 273 tun v roce 2021 na 76 681 tun v období šetření. Jak ukazuje tabulka 6, prodej výrobního odvětví Unie se snížil z 38 907 tun v roce 2021 na 23 148 tun v období šetření. Vzhledem k tomu, že spotřeba v Unii zůstala ve stejném období stabilní, projevil se tento pokles objemu prodeje v Unii výrazným snížením podílu výrobního odvětví Unie na trhu, a to z 31 % v roce 2021 na 18 % v období šetření. Současně se zvýšil podíl čínského dovozu na trhu, a to ze 49 % na 59 %. Komise proto dospěla k závěru, že k růstu čínského dovozu na trhu Unie došlo na úkor prodeje výrobního odvětví Unie.

(180)

Cena čínského dovozu se v posuzovaném období snížila o 4 %. Dovozní ceny byly po celé období považovány za nižší než ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie a byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Tento cenový tlak zabránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny v souladu s růstem nákladů. To vedlo k poklesu ziskovosti, která se v období šetření dostala do záporných hodnot.

(181)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně stanovila, že existuje příčinná souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(182)

Dovoz ze třetích zemí byl stanoven podle metodiky popsané ve 134. bodě odůvodnění.

(183)

Objem dovozu ze třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(184)

Jak ukazuje tabulka 12 výše, objem dovozu ocelových pásových desek z jiných třetích zemí než z Číny zůstal po celé posuzované období na relativně nízké úrovni. Pokud jde o podíl na trhu, žádná třetí země nepřekročila 8% podíl na trhu, zatímco společně všechny třetí země zůstaly trvale na úrovni nižší než 25 %, což je méně než polovina podílu čínského dovozu na trhu v kterémkoli okamžiku posuzovaného období. Průměrná cena dovozu z pěti největších dovážejících zemí po Číně byla navíc jak jednotlivě, tak v souhrnu vyšší nebo výrazně vyšší než prodejní ceny a náklady v Unii v celém posuzovaném období.

(185)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(186)

Výrobní odvětví Unie je do značné míry orientováno na vývoz. Podle spolupracujícího výrobce v Unii čelí stále intenzivnější konkurenci čínských výrobců i na svých vývozních trzích.

(187)

Vývoj objemu a průměrné ceny vývozu výrobního odvětví Unie v posuzovaném období je uveden v tabulce 13. Z důvodu zachování důvěrnosti jsou údaje uváděny v určitém rozmezí.

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(188)

Jak ukazuje tabulka 13, objem vývozu se v posuzovaném období snížil téměř o 40 %, což je v souladu s poklesem prodeje v Unii na trhu Unie. Vývoj průměrné vývozní ceny výrobního odvětví Unie byl navíc v souladu s vývojem prodejní ceny výrobního odvětví Unie v Unii, která se během posuzovaného období zvýšila přibližně o 20 %, což nestačilo k pokrytí nárůstu nákladů v tomto období.

(189)

Komise však konstatovala, že vzhledem k tomu, že úspory z rozsahu v oblasti ocelových pásových desek jsou velmi nízké, snížení prodeje na vývoz nevedlo k významnému zvýšení fixních nákladů, a dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie byl proto velmi omezený. Na tomto základě Komise předběžně dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nenarušila příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny.

(190)

Jak již bylo vysvětleno ve 180. bodě odůvodnění, rychlý nárůst čínského dovozu za nízké ceny donutil výrobní odvětví Unie stanovit své prodejní ceny v Unii pod úrovní výrobních nákladů, aby mohlo nadále konkurovat čínským cenám a udrželo si přítomnost na trhu.

(191)

Na základě výše uvedených úvah byla zjištěna příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny, která nebyla narušena výše uvedenými činiteli.

(192)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí bylo vyšší než jejich rozpětí újmy (viz 200. až 202. bod odůvodnění níže).

(193)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(194)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z šetřené země, úroveň ziskovosti potřebnou k pokrytí veškerých nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací a úroveň ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(195)

Komise nejprve stanovila základní zisk pokrývající veškeré náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže na základě ziskovosti dosažené před zvýšením dovozu z šetřené země, tj. v letech 2017 až 2020. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 8,5 %.

(196)

Na tomto základě činí cena nepůsobící újmu [1 500–2 000] EUR/t; tato cena vyplývá z použití výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8,5 % na výrobní náklady během období šetření spolupracujícího výrobce v Unii.

(197)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Výrobní odvětví Unie žádné takové budoucí náklady neoznámilo.

(198)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu nepůsobící újmu ve výši [1 500–2 000] EUR/t za obdobný výrobek výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí (viz 37. bod odůvodnění) na výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii během období šetření.

(199)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné ceny dovozu z dotčené země, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení vysvětleného ve 138. až 143. bodě odůvodnění, s váženou průměrnou cenou nepůsobící újmu za obdobný výrobek, který spolupracující výrobce v Unii prodával na trhu Unie během období šetření. Rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(200)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(201)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(202)

Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(203)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(204)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, obchodníků a uživatelů.

(205)

Uložení opatření by zvýšilo dovozní cenu čínského dovozu do Unie, což by vedlo ke zvýšení prodejní ceny na trhu Unie, a umožnilo by tak výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny v souladu se zvýšením výrobních nákladů. To povede k udržitelnějším úrovním zisku, které výrobnímu odvětví Unie umožní zvýšit investice do nových technologií s cílem zlepšit konkurenceschopnost a udržet si přítomnost na trhu.

(206)

Na druhou stranu je pravděpodobné, že neuložení opatření bude mít na výrobní odvětví Unie značně negativní dopad v důsledku dalšího stlačování cen. Další pokles cen by znamenal, že výrobní odvětví Unie bude v krátkodobém horizontu nadále vykazovat ztráty. Již současná úroveň cen je pro výrobní odvětví Unie neudržitelná. Jakékoli zvýšení cen ze strany výrobního odvětví Unie ve snaze zlepšit jeho ziskovost by vedlo k další ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu a v konečném důsledku ke snížení objemu výroby. Kromě toho by při klesající ziskovosti a vzniklých ztrátách výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit investice, které jsou nezbytné pro zachování jeho konkurenceschopnosti na trhu Unie. V důsledku toho dojde k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, pokud jde o ziskovost a investice, což ohrozí jeho budoucnost.

(207)

Pokud by opatření nebyla uložena, dalo by se očekávat, že nárůst dumpingového dovozu z Číny bude pokračovat, a dokonce se výrazně zvýší vzhledem k možným nadměrným kapacitám, o kterých je v podnětu zmínka. Za této situace by výrobní odvětví Unie nemohlo poškozující účinky dumpingového dovozu překonat.

(208)

Komise proto vyvodila předběžný závěr, že by uložení opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(209)

Při zahájení šetření bylo osloveno 22 dovozců, obchodníků a uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci. Přihlásil se pouze jeden dovozce, společnost USCO S.p.A. (dále jen „USCO“), který poskytl pouze částečnou odpověď na dotazník. Žádný dovozce tedy během šetření plně nespolupracoval.

(210)

Výše uvedený dovozce uvedl, že v důsledku opatření se cenová úroveň ocelových pásových desek v Unii pravděpodobně zvýší a ocelové pásové desky budou stále častěji pocházet od výrobců v Unii než od čínských výrobců. Dovozce tvrdil, že v případě neexistence opatření budou ocelové pásové desky ve stále větší míře pocházet od čínských výrobců, zatímco dovozci budou těžit z vyšších marží. Tento dovozce nepředložil pro tato tvrzení žádné důkazy, proto byla zamítnuta.

(211)

Ocelové pásové desky odebírají dovozci pro prodej na následném trhu nebo pro další montáž. Vzhledem k tomu, že dovozci nespolupracovali, nebyla Komise schopna určit přesný dopad antidumpingových cel na jejich podnikání.

(212)

Přestože antidumpingová opatření budou mít pravděpodobně dopad na dovozní ceny, Komise se domnívala, že dovozci a obchodníci budou pravděpodobně schopni alespoň částečně absorbovat zvýšené náklady nebo přenést část zvýšení nákladů na své zákazníky. Existují také alternativní zdroje dodávek ocelových pásových desek z jiných třetích zemí. Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dovozci a obchodníci nebudou uložením opatření nepřiměřeně dotčeni.

(213)

Výrobek, který je předmětem šetření, si uživatelé opatřují pro montáž do řetězových pásů používaných v nejrůznějších pásových strojích. Ocelové pásové desky se musí pravidelně vyměňovat, a proto se tento výrobek dodává i na následný trh.

(214)

Společnost USCO uvedla, že v případě zavedení opatření mohou uživatelé očekávat zvýšení cen a že výrobci podvozků v Unii působící na světovém trhu budou negativně ovlivněni ve svých vývozních činnostech. Dovozce tvrdil, že v případě neexistence opatření budou ocelové pásové desky stále častěji pocházet z ČLR a uživatelé budou mít prospěch z nižších cen. Jak je však uvedeno výše v 201. bodě odůvodnění, tento dovozce nepředložil žádné důkazy na podporu těchto tvrzení a žádný z uživatelů při tomto šetření nespolupracoval. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(215)

Na základě počtu a průměrné hmotnosti ocelových pásových desek používaných ve strojních zařízeních, jako jsou bagry, buldozery a jeřáby (78), netvoří ocelové pásové desky významnou část těchto navazujících výrobků. Kromě toho by na základě očekávané rostoucí poptávky po navazujících výrobcích (79) měli být uživatelé ocelových pásových desek schopni přenést značnou část případného zvýšení nákladů na své zákazníky. Na základě toho lze učinit odůvodněný závěr, že zvýšení cen ocelových pásových desek nebude mít na ziskovost uživatelů významný dopad. Kromě toho, jak je popsáno výše v 206. bodě odůvodnění, absence opatření povede k okamžitému dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pravděpodobně způsobí odchod výrobců v Unii z trhu. Uživatelé tak budou mít omezený zdroj dodávek ocelových pásových desek a zvýší se závislost na Číně.

(216)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že opatření nebudou mít na uživatele nepřiměřený dopad.

(217)

Společnost USCO uvedla, že není snadné určit dopad opatření na dostupnost výrobku. Tvrdila však, že výrobní odvětví Unie by mohlo investovat do rozšíření kapacity (a být tak schopno zvýšit nabídku) v závislosti na finanční situaci výrobců a jejich tržní perspektivě.

(218)

Šetření navíc ukázalo, že současná kapacita výrobců v Unii bude dostačující pro uspokojení spotřeby v Unii při současné volné kapacitě 55 %, jak je popsáno ve 148. bodě odůvodnění. Opatření by výrobcům v Unii umožnila realizovat další investice do zvýšení účinnosti, což by mohlo uspokojit případnou další poptávku. Šetření dále ukázalo, že jiné třetí země než Čína představují přibližně 23 % podílu na trhu Unie, jak je popsáno ve 183. bodě odůvodnění, což představuje další zdroje dodávek za nedumpingové ceny.

(219)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že uložení opatření neohrozí nabídku a dostupnost ocelových pásových desek na trhu Unie.

(220)

Uložením antidumpingových opatření by se výrobní odvětví Unie zbavilo cenového tlaku na trhu Unie způsobeného dumpingovým dovozem z Číny, a mohlo by tak zvýšit své ceny v souladu s růstem nákladů. Takové zvýšení cen by mělo pozitivní dopad na ziskovost a úroveň investic výrobního odvětví Unie, což by mu umožnilo obhájit své postavení na trhu a investovat do nových technologií s cílem zvýšit účinnost a konkurenceschopnost. Na druhé straně by neuložení opatření vedlo k dalšímu rychlému zhoršení ziskovosti a objemu prodeje výrobního odvětví Unie a pravděpodobně by nakonec vedlo k uzavření výrobních zařízení v Unii.

(221)

Šetřením nebylo zjištěno, že by opatření měla nepřiměřené negativní účinky na dovozce, obchodníky a uživatele v Unii.

(222)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz ocelových pásových desek pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(223)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(224)

Na dovoz ocelových pásových desek pocházejících z Číny by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí, jak je uvedeno ve 199. až 203. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(225)

Na základě výše uvedených skutečností by sazba prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měla činit:

(226)

Sazba antidumpingového cla uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země.

(227)

Jak je vysvětleno ve 32. a 33. bodě odůvodnění výše, ocelové pásové desky prodávané jako součást smontovaných výrobků, jako jsou „sestavy pásů“ a „kompletní sestavy pásů“, spadají do definice výrobku. Pokud jsou tedy takové smontované výrobky obsahující ocelové pásové desky dováženy do Unie z dotčené země, měla by uložená cla odrážet pouze hodnotu ocelových pásových desek. V tomto ohledu Komise považovala za nezbytné stanovit průměrný procentní podíl hodnoty odpovídající ocelovým pásovým deskám zapracovaným do dováženého smontovaného výrobku. Komise předběžně stanovila, že na základě informací poskytnutých žadatelem (80) představuje hodnota ocelových pásových desek v průměru 55 % hodnoty „sestav pásů“ a 50 % hodnoty „kompletních sestav pásů“.

(228)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(229)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(230)

V této fázi řízení nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(231)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(232)

Nebyly obdrženy žádné připomínky k přesnosti výpočtů ve smyslu článku 19a základního nařízení. Připomínky obdržené po poskytnutí předběžných informací, které se týkají jiných záležitostí, než je přesnost výpočtů, budou zohledněny v aktu, jímž se ukončuje šetření.

(233)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(234)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,