(EU) 2025/719Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/719 ze dne 14. dubna 2025, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka po opětovném zahájení šetření za účelem provedení rozsudku ze dne 5. února 2025 ve věci T-122/23 týkajícího se prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2390

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/309 (2) uložila Komise konečná vyrovnávací cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (dále jen „původní šetření“).

(2)

Po částečném prozatímním přezkumu týkajícím se subvencování všech vyvážejících výrobců v souladu s článkem 19 základního nařízení se Komise dne 4. června 2018 rozhodla zachovat opatření stanovená v původním šetření prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/823 (3).

(3)

Dne 15. května 2020 Komise na základě částečného prozatímního přezkumu podle článku 19 základního nařízení změnila prováděcím nařízením (EU) 2020/658 (4) výši vyrovnávacího cla pro jednoho vyvážejícího výrobce.

(4)

Dne 25. května 2021 Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení prodloužila platnost opatření stanovených v původním šetření (a ve znění prováděcího nařízení (EU) 2020/658) o dalších pět let prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/823 (5).

(5)

Dne 8. prosince 2022 zveřejnila Komise v návaznosti na částečný prozatímní přezkum prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2390 (6) (dále jen „sporné nařízení“).

(6)

Dne 6. března 2023 Ege İhracatçıları Birliği (Egejské sdružení vývozců), Akdeniz İhracatçıları Birliği (Středomořské sdružení vývozců), İstanbul İhracatçıları Birliği (Istanbulské sdružení vývozců), Doğu Karadeniz İhracatçıları Birliği (Sdružení vývozců východního Černého moře) a Denizli İhracatçıları Birliği (Sdružení vývozců Denizli) společně se svými členy (dále jen „žalobci“) podali k Tribunálu Evropské unie (dále jen „Tribunál“) žalobu na neplatnost, v níž zpochybnili legalitu sporného nařízení.

(7)

Na podporu žaloby předložili žalobci sedm žalobních důvodů. První žalobní důvod vychází z porušení čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2 a článků 5 a 7 základního nařízení, jelikož Komise neprovedla analýzu přenosu, pokud jde o subvenci na kilogram nakoupeného pstruha.

(8)

Druhý žalobní důvod vychází z porušení čl. 22 odst. 6 základního nařízení, jelikož Komise použila novou metodiku pro výpočet výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha.

(9)

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2 a článků 5 a 7 základního nařízení, jelikož se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při výpočtu výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha.

(10)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení čl. 22 odst. 6 základního nařízení, jelikož Komise změnila metodiku výpočtu výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha tím, že do tohoto výpočtu zahrnula velké pstruhy.

(11)

Pátý žalobní důvod vychází z porušení čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 2 a článků 5 a 7 základního nařízení, jelikož Komise zahrnula do výpočtu výše subvence na kilogram nakoupeného pstruha velké pstruhy, ačkoli se vyrovnávací opatření velkých pstruhů netýkala.

(12)

Šestý žalobní důvod vychází z porušení článku 3 základního nařízení, jelikož Komise dospěla k nesprávnému závěru, že některé vývozní úvěry poskytnuté společnosti Gümüșdoğa Su Ürünleri Üretim İhracat ve İthalat AŞ (dále jen „Gümüșdoğa“) soukromými bankami musí být přičteny turecké vládě.

(13)

Sedmý a poslední žalobní důvod vychází z porušení článku 5 a čl. 7 odst. 2 a 4 základního nařízení, jelikož se Komise při výpočtu sazby subvence společnosti Gümüșdoğa dopustila zjevně nesprávného posouzení.

(14)

Dne 5. února 2025 vydal Tribunál rozsudek (7), kterým částečně zrušil sporné nařízení, pokud jde o žalobce, s výjimkou společností Özpekler İnșaat Taahhüt Dayanıklı Tüketim Malları Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Ltd Șirketi a Selina Balık İșleme Tesisi İthalat İhracat Ticaret AȘ.

(15)

Tribunál konstatoval, že se Komise dopustila dvou nesprávných posouzení, která se týkala zjištěných částek výhody, a sice výhody získané z titulu „podpory výstav“ a výhody získané z titulu „podpory Egejského sdružení vývozců“.

(16)

Komise analyzovala, zda je vhodné zavést celní evidenci dovozu dotčeného výrobku. V této souvislosti zohlednila Komise následující úvahy.

(17)

Článek 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že orgán, instituce nebo jiný subjekt je povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z rozsudku. V případě zrušení aktu přijatého orgány v rámci správního řízení, jako jsou antisubvenční šetření, spočívá zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je protiprávnost zjištěná Tribunálem odstraněna (8).

(18)

Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) lze v postupu nahrazení zrušeného aktu pokračovat od okamžiku, kdy nastala protiprávnost (9). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá uvedené zrušení nutně vliv na přípravné úkony, jako je zahájení antisubvenčního řízení.

(19)

Za situace, kdy je například zrušeno nařízení, kterým se ukládají konečná antisubvenční opatření, to znamená, že pokud k protiprávnosti nedošlo v zahajovací fázi řízení, zůstává poté, co bylo nařízení zrušeno, antisubvenční řízení nadále otevřeno, protože akt, jímž se řízení uzavírá, byl z právního řádu Unie odstraněn (10).

(20)

Jak je vysvětleno v oznámení o opětovném zahájení (11) a vzhledem k tomu, že k protiprávnosti nedošlo v zahajovací fázi řízení, ale ve fázi šetření, se Komise rozhodla prozatímní přezkum znovu zahájit a obnovit jej k okamžiku, v němž došlo k nesrovnalosti.

(21)

Podle judikatury Soudního dvora nelze mít za to, že je pokračování správního řízení a případné opětovné uložení cla v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti (12). Oznámení o opětovném zahájení informuje zúčastněné strany včetně dovozců o tom, že budoucí závazky budou v odůvodněných případech vycházet ze zjištění tohoto opětovného přezkumu.

(22)

Na základě svých nových zjištění a výsledku opětovně zahájeného šetření, který není v této fázi znám, může Komise přijmout nařízení, kterým se v odůvodněných případech revidují použitelné celní sazby. Uvedené případně revidované celní sazby nabudou účinnosti dnem, kdy sporné nařízení vstoupilo v platnost.

(23)

Za tímto účelem Komise požádala vnitrostátní celní orgány, aby předtím, než rozhodnou o jakékoli žádosti o vrácení cla týkající se vyrovnávacích cel zrušených Tribunálem, počkaly na výsledek přezkumu. Celní orgány se tudíž vyzývají, aby vyřizování veškerých žádostí o vrácení zrušených cel pozastavily až do zveřejnění výsledku přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie.

(24)

Pokud by opětovně zahájená šetření vedla k opětovnému uložení opatření, měla by být cla vybrána rovněž za období, kdy opětovně zahájená šetření probíhala.

(25)

V tomto ohledu Komise upozorňuje, že celní evidence je nástrojem, který je stanoven v čl. 24 odst. 5 základního nařízení a který umožňuje následně uplatnit opatření na dovoz ode dne zahájení celní evidence. V daném případě Komise považuje za vhodné zavést celní evidenci týkající se dovozu s cílem usnadnit v odůvodněných případech výběr vyrovnávacích cel, jakmile bude jejich úroveň revidována v souladu s rozsudkem Tribunálu (13).

(26)

V souladu s judikaturou Soudního dvora (14) je třeba podotknout, že na rozdíl od celní evidence vedené v období před přijetím prozatímních opatření se podmínky uvedené v čl. 16 odst. 4 základního nařízení na daný případ nevztahují.

(27)

Účelem celní evidence v rámci vykonávání rozsudků Tribunálu není umožnit případný výběr cel na ochranu obchodu se zpětnou působností, jak je stanoveno v uvedených ustanoveních. Cílem je spíše zajistit účinnost zavedených opatření bez zbytečného přerušení ode dne vstupu sporného nařízení v platnost až do opětovného uložení opravených cel, a to tím, že se zajistí, aby v budoucnu bylo možné vybrat cla ve správné výši.

(28)

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěla Komise k závěru, že existují důvody pro celní evidenci podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(29)

Na základě výše uvedených skutečností musí být u dovozu výrobku vyráběného společnostmi uvedenými v příloze zavedena celní evidence.

(30)

Jak je uvedeno v oznámení o opětovném zahájení, případný konečný závazek k zaplacení vyrovnávacích cel od data vstupu sporného nařízení v platnost bude vycházet ze zjištění tohoto přezkumu.

(31)

Za období mezi zveřejněním oznámení o opětovném zahájení a datem vstupu výsledků opětovně zahájeného šetření v platnost nebudou vybrána cla vyšší než ta, která byla stanovena ve sporném nařízení.

(32)

Současná vyrovnávací cla použitelná na společnosti uvedené v příloze se pohybují v rozmezí od 3,4 % do 4,4 %,