(EU) 2025/698Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/698 ze dne 10. dubna 2025 o rozšíření konečného antidumpingového cla uloženého prováděcím nařízením (EU) 2021/633 na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky na dovoz glutamátu sodného zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie

(1)

V prosinci 2008 uložila Rada Evropské unie nařízením Rady (ES) č. 1187/2008 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). Platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 36,5 % do 39,7 % pro dovoz pocházející z ČLR. Šetření, které vedlo k uložení těchto cel, bylo zahájeno v září 2007 (dále jen „původní šetření“) (3).

(2)

V lednu 2015 Evropská komise („dále jen Komise“) na základě přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, prodloužila prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/83 (4) platnost stávajících opatření.

(3)

V říjnu 2020 byla na základě šetření zaměřeného proti obcházení opatření prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1427 (5) stávající opatření rozšířena na dovoz glutamátu sodného ve směsi nebo v roztoku obsahujících 50 % hmotnostních nebo více glutamátu sodného v sušině pocházejícího z ČLR do Unie.

(4)

V dubnu 2021, po přezkumu před pozbytím platnosti, Komise opět prodloužila platnost stávajících opatření prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/633 (6).

(5)

Dne 6. června 2024 Komise obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Číny dovozem glutamátu sodného zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie, a zavedla celní evidenci tohoto dovozu (dále jen „žádost“).

(6)

Žádost podala společnost Ajinomoto Foods Europe, jediný výrobce glutamátu sodného v Unii (dále jen „žadatel“).

(7)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z Číny a Malajsie do Unie, k níž došlo po uložení opatření na glutamát sodný pocházející z Číny.

(8)

Kromě toho byly v žádosti uvedeny důkazy o tom, že tato změna zřejmě vycházela z praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro které neexistoval jiný dostatečný důvod nebo ekonomické opodstatnění než rozšíření cla, konkrétně překládka dotčeného výrobku přes Malajsii do Unie. Pokud v Malajsii dochází k jakémukoli zpracování vstupních materiálů na glutamát sodný, žádost tvrdila, že takové zpracování by představovalo pouhou montáž či kompletaci, která by měla být považována za obcházení platných opatření ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Žádost dále obsahovala dostatečné důkazy o tom, že výše popsané praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce mařily nápravné účinky stávajících antidumpingových opatření, pokud se jedná o množství a ceny. Výrobek, který je předmětem šetření, se zřejmě na trh Unie dovážel ve velkém množství. Kromě toho existovaly dostatečné důkazy o tom, že se tento dovoz glutamátu sodného uskutečňoval za ceny působící újmu.

(10)

Žádost také obsahovala dostatečné důkazy o tom, že glutamát sodný zasílaný z Malajsie byl vyvážen za dumpingové ceny oproti běžné hodnotě, která byla dříve stanovena pro glutamát sodný pocházející z Číny.

(11)

Výrobek dotčený možným obcházením je glutamát sodný, který je v současnosti zařazen do kódu KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922 42 00 20), pocházející z ČLR (dále též „dotčený výrobek“). Jde o výrobek, na který se vztahují stávající platná opatření.

(12)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako dotčený výrobek, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 , avšak zasílaný z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie (kód TARIC 2922 42 00 15) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(13)

Šetření ukázalo, že glutamát sodný vyvážený z Číny do Unie a glutamát sodný zasílaný z Malajsie bez ohledu na to, zda pochází z Malajsie, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(14)

Komise poté, co informovala členské státy, a poté, co zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, zahájila šetření a zavedla celní evidenci dovozu glutamátu sodného zasílaného z Malajsie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, a to prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/1976 (7) (dále jen „nařízení o zahájení šetření“).

(15)

V nařízení o zahájení šetření se uvádí, že budou-li v průběhu šetření kromě skutečnosti uvedené v 12. bodě odůvodnění dotčeného nařízení zjištěny i jiné praktiky obcházení, na něž se vztahuje článek 13 základního nařízení, může být šetření rozšířeno i na tyto praktiky.

(16)

Období šetření pokrývá období od 1. ledna 2020 do 30. června 2024 („období šetření“). Za období šetření byly shromážděny údaje s cílem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků po uložení opatření týkajících se dotčeného výrobku a existenci praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Pro období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda dovoz maří nápravný účinek platných opatření, pokud jde o ceny a/nebo množství, a zda došlo k dumpingu.

(17)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala orgány Číny a Malajsie, známého vyvážejícího výrobce v Malajsii (Ajinoriki MSG (M) Sdn Bhd („Ajinoriki“)), výrobní odvětví Unie a známé dovozce do Unie.

(18)

Kromě toho Komise požádala zastoupení Malajsie při Evropské unii, aby jí oznámilo názvy a adresy vyvážejících výrobců a/nebo reprezentativních sdružení, kteří by mohli mít zájem o spolupráci při šetření, kromě malajsijských vyvážejících výrobců, které již žadatel uvedl ve své žádosti. Malajsijské zastoupení Komisi potvrdilo, že společnost Ajinoriki je jedinou společností v Malajsii, o níž je známo, že se zabývá výrobou glutamátu sodného.

(19)

Formuláře žádosti o osvobození a dotazníky pro výrobce/vývozce v Malajsii a pro dovozce v Unii byly zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(20)

Formulář žádosti o osvobození a odpověď na dotazník předložila pouze společnost Ajinoriki.

(21)

Odpovědi na dotazník předložili také čtyři dovozci v Unii. Jedna z těchto společností glutamát sodný z Malajsie nedovážela, takže její odpověď nebyla dále analyzována. Komise použila odpovědi ostatních dovozců na dotazník ke křížové kontrole obchodních toků a názvů dodavatelů z Malajsie.

(22)

Při ověřování informací a statistických údajů poskytnutých žadatelem a spolupracujícími malajsijskými společnostmi vedla Komise konzultace na místě s malajsijskými orgány, konkrétně s ministerstvem investic, obchodu a průmyslu, Malajsijskou agenturou pro rozvoj investic, veřejným rejstříkem společností Malajsie (Suruhanjaya Syarikat Malaysia), Radou daňového úřadu, Královským malajsijským celním úřadem a přístavní správou přístavu Klang.

(23)

Podle článku 16 základního nařízení Komise také uskutečnila inspekce na místě v prostorách společnosti Ajinoriki.

(24)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly informovány, že neposkytnutí veškerých relevantních informací nebo poskytnutí neúplných, nepravdivých nebo zavádějících informací může vést k použití článku 18 základního nařízení a k závěrům založeným na dostupných údajích.

(25)

V žádosti se uvádělo, že dotčený výrobek pocházející z ČLR byl překládán v Malajsii a že pokud by došlo k jakémukoli zpracování v Malajsii, jednalo by se o montáž či kompletaci, která by obcházela opatření ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního nařízení (viz 7. bod odůvodnění).

(26)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení by měly být za účelem posouzení možného obcházení analyzovány tyto skutečnosti:

(27)

Šetření se týkalo všech postupů, na které se vztahuje článek 13 základního nařízení (viz 15. bod odůvodnění), a proto Komise rovněž analyzovala, zda operace společnosti Ajinoriki v Malajsii představují montáž či kompletaci ve smyslu čl. 13 odst. 2. V tomto ohledu Komise konkrétně analyzovala kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2, zejména:

(28)

Jak je uvedeno ve 25. bodě odůvodnění, společnost Ajinoriki, jediný známý vyvážející výrobce glutamátu sodného v Malajsii, požádala o osvobození od opatření, pokud by byla rozšířena na Malajsii. V průběhu celého řízení spolupracovala tím, že předložila formulář žádosti o osvobození, odpovědi na dotazník a souhlasila s inspekcí na místě. Vzhledem k tomu, že souhrnné objemy prodeje glutamátu sodného společnosti Union Ajinoriki uvedené ve formuláři žádosti o osvobození představovaly téměř veškeré objemy malajsijského dovozu zaznamenané ve statistikách dovozu Eurostatu během sledovaného období, byla úroveň spolupráce považována za vysokou (8).

(29)

Tabulka 1 ukazuje vývoj dovozu glutamátu sodného z Malajsie do Unie z hlediska objemu. Od roku 2020 do konce období přezkumného šetření se objem zvýšil více než osmnáctkrát, a to od zahájení posledního přezkumu stávajících opatření před pozbytím platnosti v roce 2020 (9) a časově se shoduje také s rozšířením opatření na dovoz glutamátu sodného ve směsi nebo v roztoku pocházejícího z Číny do Unie (10).

Tabulka 1

Dovoz glutamátu sodného z Malajsie do Unie (v metrických tunách)

(30)

Podobný rostoucí trend lze pozorovat v letech 2020 až 2023 v tabulce 2, pokud jde o dovoz glutamátu sodného z Číny do Malajsie, a to z 11 188 tun v roce 2020 na 23 923 tun v roce 2023.

Tabulka 2

Malajsijský dovoz glutamátu sodného z Číny (v metrických tunách)

(31)

Tabulka 3 ukazuje vývoj malajsijského dovozu kyseliny glutamové z Číny. Kyselina glutamová je přímým prekurzorem glutamátu sodného (11). Do roku 2021 se kyselina glutamová nedovážela, zatímco v roce 2023 činil její dovoz 18 286 tun.

Tabulka 3

Malajsijský dovoz kyseliny glutamové z Číny (v metrických tunách)

(32)

Nárůst vývozu glutamátu sodného z Číny do Malajsie a z Malajsie do Unie, jakož i zvýšení vývozu kyseliny glutamové z Číny do Malajsie, představuje změnu obchodních toků mezi Čínou, Malajsií a Unií ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(33)

Společnost Ajinoriki požádala o osvobození s odůvodněním, že glutamát sodný vyrábí ve svém vlastním závodě, a proto podle jejího názoru neobchází čínská opatření. V souladu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení musí být provedené zpracování v každém případě přezkoumáno, aby se vyloučila montáž ve třetí zemi, která obchází platná opatření. Aby bylo možné ho považovat za montáž, musí být kumulativně splněna kritéria uvedená v 27. bodě odůvodnění.

(34)

Společnost Ajinoriki byla založena v roce 2016. Počáteční investice se týkala nákupu pozemku, výstavby továrny a pořízení převážně čínského výrobního zařízení. Továrna byla uvedena do provozu v průběhu roku 2019, přičemž první vývoz vyrobeného glutamátu sodného byl uskutečněn ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019, tj. dlouho po zahájení původního šetření, které vedlo k současným opatřením.

(35)

Vývoj vývozu výrobce do Unie se během období šetření vyvíjel takto:

Tabulka 4

Vývoz glutamátu sodného společnosti Ajinoriki do Unie (v metrických tunách)

(36)

Přechod od počátečních zkoušek k běžnému provozu se odráží také v množství kyseliny glutamové (bezprostřední prekurzor glutamátu sodného), které výrobce nakupuje od čínských dodavatelů. Společnost Ajinoriki nakupovala kyselinu glutamovou pouze v Číně. Srovnání s oficiálními statistikami (viz tabulka 3) ukazuje, že společnost Ajinoriki je jediným výrobcem glutamátu sodného v Malajsii a je odpovědná za prakticky veškerý dovoz kyseliny glutamové z Číny do Malajsie:

Tabulka 5

Nákupy kyseliny glutamové společností Ajinoriki z Číny

(37)

Komise proto dospěla k závěru, že operace byla zahájena po zahájení původního antidumpingového šetření a použité díly pocházejí ze země, na kterou se vztahují opatření.

(38)

Výrobce vyrábí glutamát sodný reakcí kyseliny glutamové s uhličitanem sodným ve vodném roztoku za použití tepla (pomocí vodní páry generované plynem). Glutamát sodný vznikající chemickou reakcí mezi kyselinou glutamovou a uhličitanem sodným se zbavuje nečistot pomocí práškového aktivního uhlí. Společnost Ajinoriki dováží práškové aktivní uhlí pouze z Číny, zatímco uhličitan sodný, který používá, pochází z USA.

(39)

Na základě ověřených údajů z dotazníku představovala kombinovaná hodnota kyseliny glutamové a práškového aktivního uhlí [85–99] % celkové hodnoty všech dílů montovaného výrobku ve sledovaném období. Kritérium 60 % stanovené v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení tudíž bylo splněno. Kromě toho na základě ověřených informací poskytnutých v odpovědi na dotazník ve sledovaném období činila přidaná hodnota dovážených dílů [11–17] % celkových výrobních nákladů (náklady na balení byly odečteny), tedy méně než 25 % prahová hodnota stanovená v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(40)

Ověření informací uvedených v odpovědi na dotazník společnosti Ajinoriki navíc odhalilo závažné nesrovnalosti týkající se zásob glutamátu sodného z vlastní produkce. S ohledem na náklady společnosti Ajinoriki na výrobu glutamátu sodného v jejích zásobách, které uvedla ve své odpovědi na dotazník, a na výrobní náklady ve sledovaném období byla hodnota zásob na začátku sledovaného období buď podhodnocena, nebo byl objem zásob nadhodnocen. Protože Komise nemohla zjistit objem zásob na začátku sledovaného období ani porovnat celkové prodané množství s celkovým množstvím vyrobeným ve sledovaném období, nemohla zjistit, že všechna prodaná množství glutamátu sodného byla skutečně vyrobena společností, jak bylo uvedeno v odpovědi na dotazník. Společnost nedokázala tyto nesrovnalosti vysvětlit. Komise proto společnost Ajinoriki informovala, že v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení hodlá vycházet z dostupných údajů o množstvích, která nemohla vysvětlit (dále jen „dopis podle článku 18“).

(41)

Ve své odpovědi na dopis podle článku 18 společnost Ajinoriki uvedla, že informace uvedené v odpovědi na dotazník jsou správné. Společnost Ajinoriki poskytla záznamy auditora o počítání zásob, které byly základem pro ocenění zásob v účetní závěrce a které potvrdily množství uvedená v dotazníku. S cílem vyřešit rozpor mezi hodnotou uvedenou v účetní závěrce a množstvím na skladě společnost Ajinoriki vysvětlila, že namísto výrobních nákladů ve výši [5–6] MYR za kilogram, jak bylo uvedeno v dřívější verzi odpovědi na dotazník, se pro účely účetní závěrky za fiskální rok od 1. září 2022 do 31. srpna 2023 předpokládalo pouze [1–2] MYR. Tato revize výrobních nákladů byla v podstatě založena na výtěžku glutamátu sodného v rozmezí trojnásobku až čtyřnásobku objemového vstupu kyseliny glutamové. Takto získané průměrné výrobní náklady ve výši [1–2] MYR na kilogram byly zahrnuty do revidované verze dotazníku a umožnily by sladit hodnotu uvedenou ve finančních výkazech s odpovídajícím množstvím glutamátu sodného na skladě.

(42)

Komise analyzovala informace, které obdržela od společnosti Ajinoriki, a shledala je neprůkaznými. Zejména informace o množství surovin použitých k výrobě glutamátu sodného byly v rozporu s ověřenými údaji společnosti i s obecně dostupnými informacemi. Například poměr kyseliny glutamové a glutamátu sodného podle vlastních záznamů o výrobě společnosti Ajinoriki ve sledovaném období neodpovídal poměru uvedenému v její odpovědi na dopis podle článku 18. Vzhledem k chemické reakci, která je u všech výrobců stejná, je poměr získaný ze záznamů o výrobě společnosti Ajinoriki v souladu s obecně dostupnými informacemi pro toto výrobní odvětví (12). Komise proto dospěla k závěru, že vysvětlení společnosti Ajinoriki nemohou rozpory vyřešit. Poskytnutím rozporuplných informací společnost Ajinoriki neposkytla nezbytné informace ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(43)

Při použití průměrných výrobních nákladů ve výši [5–6] MYR na kilogram (podle předchozí verze odpovědi na dotazník společnosti Ajinoriki, která je v souladu s objemem potřebných vstupních materiálů podle jejích vlastních výrobních záznamů) pro přepočet hodnoty polotovaru glutamátu sodného (tj. nebaleného glutamátu sodného) a hotového glutamátu sodného (tj. již zabaleného) vykázaného v auditované účetní závěrce k 31. srpnu 2023 na objem a při zohlednění následných objemů výroby a prodeje do konce sledovaného období zůstává objem 3 000 až 4 000 tun glutamátu sodného prodaného do EU a dalších třetích zemí, který nemůže pocházet z vlastní výroby.

(44)

Na základě toho Komise dospěla k závěru, že výrobce během odstávky výroby z důvodu rozšíření skladovacích a balicích zařízení vyvezl do EU také glutamát sodný, který předtím jeho obchodní společnost ve spojení dovezla z Číny.

(45)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyžaduje, aby změna obchodních toků byla způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Mezi praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce patří zasílání výrobku, který je předmětem stávajících opatření, přes třetí země a montáž dílů / kompletace ve třetí zemi v souladu s čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(46)

Šetřením bylo zjištěno, že společnost Ajinoriki, jediný výrobce v Malajsii, na kterého připadá prakticky veškerý dovoz glutamátu sodného z Malajsie, byla založena po uložení původních opatření; její montáže, které představují obcházení podle čl. 13 odst. 2, začaly v roce 2019 (viz 35. bod odůvodnění).

(47)

S ohledem na všechny tyto skutečnosti dospěla Komise k závěru, že mimo uložení cla neexistuje pro zahájení zpracovávacích operací společnosti Ajinoriki v Malajsii a následné zvýšení vývozu glutamátu sodného do Unie dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Změna obchodních toků byla důsledkem toho, že montáž začala po uložení původních opatření.

(48)

Komise v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, maří nápravné účinky aktuálně platných opatření, pokud jde o množství a ceny.

(49)

Množství glutamátu sodného dovezeného do Unie se během období šetření z hlediska absolutního objemu výrazně zvýšilo a představovalo přibližně 10 % spotřeby Unie během sledovaného období. Spotřeba v Unii byla odhadnuta na základě žádosti (13).

(50)

Dovozní ceny glutamátu sodného z Malajsie ve sledovaném období jsou nižší než ceny Unie uvedené žadatelem v žádosti (14).

(51)

Komise tedy dospěla k závěru, že dovozem z Malajsie došlo k maření stávajících opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(52)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení Komise rovněž prošetřila, zda existuje důkaz o dumpingu ve vztahu k běžným hodnotám určeným dříve pro obdobný výrobek.

(53)

Komise porovnala průměrné vývozní ceny glutamátu sodného z Malajsie ve sledovaném období na základě ověřených údajů společnosti Ajinoriki s běžnými hodnotami určenými pro Čínu v posledním šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti a upravenými o inflaci. (15)

(54)

Ze srovnání běžných hodnot a vývozních cen vyplynulo, že glutamát sodný vyvážený společností Ajinoriki byl během sledovaného období vyvážen za dumpingové ceny.

(55)

Čtyři podmínky podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení jsou splněny. Zaprvé, Komise zjistila změnu obchodních toků mezi Unií, ČLR a Malajsií. Zadruhé, vzhledem k tomu, že společnost Ajinoriki představovala ve sledovaném období prakticky veškerý vývoz do Unie, bylo zjištěno, že změna vyplývá z praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž neexistuje jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod než uložení cla. Zatřetí, Komise zjistila, že nápravné účinky antidumpingového cla byly mařeny. Začtvrté, Komise zjistila důkazy o dumpingu.

(56)

Na základě výše uvedených zjištění dospěla Komise k závěru, že antidumpingová cla uložená na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR byla obcházena dovozem glutamátu sodného zasílaného z Malajsie.

(57)

Proto by v souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení měla být platná antidumpingová opatření na dovoz glutamátu sodného pocházejících z Číny rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(58)

Podle čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce základního nařízení je vhodné rozšířit clo stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/633, což je konečné antidumpingové clo ve výši 39,7 % použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(59)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení, který stanoví, že by se případná rozšířená opatření měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie podle evidence uložené nařízením o zahájení šetření, by měla být z tohoto evidovaného dovozu výrobku, který je předmětem šetření, v souladu se zjištěními tohoto šetření vybírána cla.

(60)

Jak je popsáno výše, bylo zjištěno, že společnost Ajinoriki se podílela na praktikách obcházení. Proto podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení nebylo možné této společnosti udělit osvobození.

(61)

Dne 21. února 2025 sdělila Komise všem zúčastněným stranám nejdůležitější skutečnosti a úvahy vedoucí k výše uvedeným závěrům a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily.

(62)

Komise zjistila administrativní chybu v 44. bodě odůvodnění, kde bylo vynecháno slovo „pravděpodobně“. Bod odůvodnění by měl znít takto: „který předtím pravděpodobně jeho obchodní společnost ve spojení dovezla z Číny“.

(63)

Společnost Ajinoriki předložila připomínky, v nichž tvrdila, že nedošlo k žádné změně obchodních toků, a to ani na úrovni země, ani na úrovni společnosti, která by naznačovala obcházení. Společnost Ajinoriki zejména nikdy nedovážela čínský glutamát sodný a její obchodní společnost ve spojení dovážela čínský glutamát sodný ve stabilní míře, přičemž veškerý tento glutamát byl prodáván v Malajsii. Kromě toho dovoz malajsijského glutamátu sodného do Unie nenahradil čínský glutaman sodný. Místo toho se oba dovozy zvýšily současně, což svědčí o vyšší poptávce po dováženém glutamátu sodném bez ohledu na jeho původ. Pokud jde o zvýšený objem vývozu glutamátu sodného z Malajsie, byl by odůvodněn skutečným nárůstem domácí výroby. Kromě toho čínské celní údaje, o které se společnost AFE opírá, byly vypracovány neznámou společností a jsou v rozporu s oficiálními vládními údaji. Žádnou změnu trendu zjištěnou Komisí, pokud jde o nárůst objemu dovozu čínského glutamátu sodného do Malajsie v období šetření a zahájení dovozu čínské kyseliny glutamové do Malajsie roku 2021, nelze přičítat společnosti Ajinoriki nebo její obchodní společnosti ve spojení.

(64)

Komise poznamenává, že při analýze trendů vycházela výhradně z ověřených informací společnosti Ajinoriki a z oficiálních veřejně dostupných obchodních statistik. Komise nesouhlasí s tvrzením společnosti Ajinoriki, že nedošlo k žádné změně obchodních toků, protože to by vyžadovalo inverzní vztah mezi čínským a malajsijským vývozem glutamátu sodného do EU, což by znamenalo nahrazení vývozu z Číny. Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení rozhodně neobsahuje žádný odkaz na požadavek nahrazení dovozu pocházejícího ze zemí, na které se vztahuje antidumpingové clo, dovozem ze zemí, které obcházejí antidumpingové clo, jako podmínku pro zjištění obcházení. (16) Změna obchodních toků je způsobena spíše zvýšeným vývozem kyseliny glutamové z Číny do Malajsie, jak dokládají veřejně dostupné malajsijské statistiky dovozu.

(65)

Společnost Ajinoriki rovněž tvrdila, že neexistuje žádná souvislost mezi zavedením její vlastní výroby a antidumpingovými opatřeními uloženými Unií. Naopak zakladatelé společnosti působí v oblasti obchodu s glutamátem sodným od roku 2005, tj. před zahájením antidumpingového řízení v roce 2007. Kromě toho byla výroba zahájena v roce 2019, tj. 11 let po prvním uložení cel v roce 2008 a 4 roky po druhém uložení cel v roce 2015 (ve skutečnosti 5 měsíců před uplynutím právním aktem stanovené doby platnosti opatření v lednu 2020). Vzhledem k mezeře na trhu pro výrobu glutamátu sodného v Malajsii je činnost zakladatelů společnosti, která spočívá ve vertikálním rozšíření jejich podnikání o výrobu glutamátu sodného s využitím jejich nashromážděných znalostí v oboru, know-how a obchodního tajemství, rozumná a přirozená a v souladu se zdravým rozumem. Zřízení a provozování výrobního zařízení má tedy dostatečné opodstatnění a hospodářské důvody.

(66)

Pokud jde o argumenty předložené společností Ajinoriki, Komise poukazuje na to, že čl. 13 odst. 2 písm. a) základního nařízení vyžaduje, aby montáž začala nebo byla značně rozšířena po zahájení antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením. V tomto ohledu, za předpokladu, že dotčená montáž začala po zahájení šetření, neklade čl. 13 odst. 2 písm. a) základního nařízení žádný požadavek na časovou blízkost mezi tímto zahájením a začátkem montážní operace. Samotná skutečnost, že společnost Ajinoriki zahájila svou činnost v době platnosti opatření, již splňuje zákonný požadavek. Vzhledem k tomu, že minimální kritéria v podobě 60 % a 25 % testu podle čl. 13 odst. 2 základního nařízení nebyla ve vztahu k výrobním činnostem společnosti Ajinoriki splněna, tedy pouhá skutečnost, že montážní operace byla zahájena až několik let po uložení původního cla, neprokazuje dostatečné opodstatnění.

(67)

Společnost Ajinoriki rovněž popřela, že by její výrobní činnosti zahrnovaly mírnou úpravu dotčeného výrobku, aby jej bylo možné vyjmout z oblasti působnosti opatření. Společnost Ajinoriki dále tvrdila, že se nepodílela na zasílání dotčeného výrobku z Číny přes Malajsii ani na reorganizaci distribučních kanálů se stejným výsledkem. Výrobní činnosti společnosti Ajinoriki nepředstavovaly ani montážní operace. Co se týče montážních operací, společnost Ajinoriki zpochybnila zjištění Komise, že přidaná hodnota materiálů použitých při výrobě glutamátu sodného nepřesahuje 25 %, aniž by se vyjádřila ke kritériu 60 %.

(68)

Komise nejprve konstatuje, že se ve svém informačním dokumentu nezmiňuje o praktikách obcházení zahrnujících mírnou úpravu. Pokud jde o praxi obcházení spočívající v překládce čínského glutamátu sodného v Malajsii, dospěla Komise k tomuto závěru na základě porovnání množství glutamátu sodného vyváženého do Unie, jak vyplývá z veřejných obchodních statistik Malajsie a EU, na jedné straně a množství glutamátu sodného prodávaného společností Ajinoriki, jediným známým výrobcem v Malajsii, na straně druhé, pokud bylo možné ověřit, že pochází z její vlastní produkce. Klasifikace výrobních činností společnosti Ajinoriki jako montáže/kompletace je založena na použití ověřených informací o nákladech, které společnost Ajinoriki poskytla ve své odpovědi na dotazník v souladu s příslušnými ustanoveními čl. 13 odst. 2 základního nařízení. Jelikož společnost Ajinoriki nepředložila v tomto ohledu žádné nové ověřitelné informace, výše uvedené tvrzení se zamítá.

(69)

Společnost Ajinoriki dále tvrdila, že žadatel neutrpěl v důsledku dovozu glutamátu sodného z Malajsie žádnou újmu, a odkazovala na finanční výsledky žadatele, které vykazovaly zvýšený prodej a zisky, a na skutečnost, že žadatel je plně vlastněn japonskou společností Ajinomoto Co. Inc. Společnost Ajinoriki rovněž tvrdila, že zjištění Komise o dumpingu je nespolehlivé z důvodu nevhodného použití čínských běžných hodnot, které neodrážejí náklady a tržní podmínky v Malajsii.

(70)

Komise nejprve poznamenává, že v rámci šetření zaměřenému proti obcházení opatření není nutné provádět úplnou analýzu újmy, protože tento prvek byl již stanoven v původním šetření, které vedlo k obcházení opatření. Za tímto účelem šetření dostatečně prokázalo, že nápravné účinky antidumpingových cel jsou mařeny, pokud jde o ceny a/nebo množství. Kromě toho příslušné ustanovení jasně odkazuje na „běžnou hodnotu stanovenou v původním šetření“, což vylučuje požadavek na výpočet nového dumpingového rozpětí pro malajsijský vývoz glutamátu sodného. Komise proto zamítla i výše uvedené dva argumenty.

(71)

Žadatel ve svých připomínkách požádal Komisi o širší využití dostupných skutečností s odůvodněním, že společnost Ajinoriki poskytla nesprávné informace týkající se glutamátu sodného z vlastní produkce, což mělo vést k využití dostupných skutečností pro celou analýzu, a nikoli pouze pro posouzení překládky. Snaha společnosti Ajinoriki uvést Komisi v omyl poskytnutím nepravdivých informací je zřejmá z jejího tvrzení, že z jedné tuny kyseliny glutamové dokáže vyrobit tři nebo čtyři tuny glutamátu sodného, což je z chemického hlediska nemožné. Žadatel rovněž zpochybnil zjištění Komise, že společnost Ajinoriki je výrobcem a že pouze 3 000 až 4 000 tun glutamátu sodného nemůže pocházet z její vlastní produkce. Žadatel naopak vypočítal, že přepočet mohl pokrýt pouze malou část vývozu glutamátu sodného společnosti Ajinoriki do EU, a dospěl k závěru, že většina jejího vývozu byla spíše výsledkem překládky glutamátu sodného čínského původu.

(72)

Komise nesouhlasí s právním posouzením důsledků poskytování zavádějících informací o ocenění zásob glutamátu sodného. Komise mohla svůj výpočet množství glutamátu sodného vzniklého dalším zpracováním kyseliny glutamové v zařízeních společnosti Ajinoriki založit na ověřených skutečnostech týkajících se nákupu surovin a dalších vstupů, záznamů o výrobě a prodeje hotového glutamátu sodného. Nepravdivé nebo zavádějící informace byly omezeny na objem počátečních zásob ve sledovaném období, který byl následně z výpočtu vyloučen. Komise rovněž konstatuje, že podle záznamů o výrobě vedených ve společnosti Ajinoriki je poměr výtěžnosti mezi kyselinou glutamovou a glutamátem sodným v souladu s vědeckými poznatky. Komise rovněž poznamenává, že tvrzení žadatele, že převážná většina glutamátu sodného prodávaného společností Ajonoriki do Unie musí pocházet z předchozích nákupů čínského glutamátu sodného, a nikoli ze zpracování kyseliny glutamové společností Ajonoriki, se do značné míry opírá o rozumně dostupné informace obsažené v žádosti. Na rozdíl od těchto důkazů, které samy o sobě postačovaly k odůvodnění zahájení šetření, jsou zjištění Komise založena výhradně na ověřených údajích společnosti, které jsou podrobnější.

(73)

Jeden dovozce z Unie, který při šetření spolupracoval, tvrdil, že dovoz glutamátu sodného z Malajsie nepředstavuje obcházení antidumpingových opatření uložených vůči Číně, jež by odůvodňovalo rozšíření stávajících opatření na dovoz z Malajsie. Stejná strana s odkazem na výrazně vyšší ceny malajsijského glutamátu sodného ve srovnání s čínským glutamátem sodným tvrdila, že šetření neprokázalo, že by zásilky malajsijského glutamátu sodného byly dumpingové a způsobovaly by výrobnímu odvětví Unie újmu. Strana dále tvrdila, že proces výroby v Malajsii přidává výrobku významnou hodnotu, která představuje více než 25 % výrobních nákladů. Nakonec strana uvedla, že uložení antidumpingových opatření na dovoz z Malajsie by mělo negativní dopad na volnou hospodářskou soutěž a vedlo by k monopolizaci trhu ze strany evropského výrobce, což by mohlo poškodit distributory a spotřebitele.

(74)

Komise tyto připomínky a argumenty přezkoumala a opakuje, že ustanovení upravující tento typ šetření nepředepisují stanovení dumpingových rozpětí specifických pro Malajsii a analýzu újmy přesahující stanovení maření stávajících opatření (viz 70. bod odůvodnění). Příslušná ustanovení se navíc netýkají zohlednění zájmu Unie podle článku 21 základního nařízení. Kromě toho dosud nebyly předloženy žádné ověřitelné údaje, které by doložily pochybnosti vznesené stranou ohledně stanovení přidané hodnoty. Výše uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(75)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036.