(EU) 2025/612Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/612 ze dne 24. března 2025, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2019/159 (3) (dále jen „konečné nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné ochranné opatření na dovoz některých výrobků z oceli (dále jen „opatření“). Opatření spočívá v celních kvótách pro některé výrobky z oceli (dále jen „dotčený výrobek“), které se vztahují na 26 kategorií výrobků z oceli. Celní kvóty jsou stanoveny na úrovních zachovávajících tradiční obchodní toky u jednotlivých kategorií výrobků. Pokud je příslušná celní kvóta vyčerpána, vybere se 25% clo uplatňované při překročení kvóty. Ochranné opatření bylo uloženo na počáteční období tří let do 30. června 2021.

(2)

V prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/1029 (4) (dále jen „první nařízení o přezkumu před prodloužením“) dospěla Komise k závěru, že dané opatření je nadále nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a že se výrobní odvětví Unie přizpůsobuje. Dospěla rovněž k závěru, že prodloužení opatření je v zájmu Unie. Rozhodla proto o prodloužení ochranného opatření do 30. června 2024.

(3)

V prováděcím nařízení Komise (EU) 2024/1782 (5) (dále jen „druhé nařízení o přezkumu před prodloužením“) dospěla Komise k závěru, že prodloužení opatření je nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a že toto prodloužení je v zájmu Unie. Dospěla rovněž k závěru, že výrobní odvětví se přizpůsobuje. Rozhodla proto o prodloužení ochranného opatření do 30. června 2026.

(4)

Ve 161. bodě odůvodnění konečného nařízení se Komise zavázala, že „bude pravidelně provádět posouzení situace a alespoň na konci každého roku uložení opatření zváží přezkum“. V tomto duchu provedla Komise v letech 2019 (6), 2020 (7) a 2022 (8) vždy jedno funkční přezkumné šetření. V červnu 2023 (9) v rámci přezkumného šetření také posoudila, zda bylo předčasné ukončení opatření oprávněné (10).

(5)

Dne 29. listopadu 2024 obdržela Komise odůvodněnou žádost třinácti členských států, aby v souladu s článkem 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 (11) (dále jen „základní nařízení EU o ochranných opatřeních“) a článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (12) zahájila funkční přezkum. Žádost obsahovala důkazy o tom, že se okolnosti od posledního přezkumu opatření změnily. Žádost obsahovala zejména informace týkající se poklesu poptávky po oceli v Unii, který vedl ke zvětšování rozdílů ve srovnání se současným objemem kvót s nulovým clem, jelikož tyto kvóty byly neustále liberalizovány. Prudký nárůst vývozu čínské oceli do hlavních regionů navíc zvýšil vývoz z jiných trhů do EU.

(6)

Podle žádosti tento nedávný vývoj na trhu vyžaduje, aby byly přidělování a správa celních kvót přehodnoceny. S ohledem na článek 20 základního nařízení EU o ochranných opatřeních a článek 8 konečného nařízení se Komise domnívala, že poskytnuté informace, včetně zdrojů a podpůrných důkazů, představují dostatečný základ pro zahájení šetření.

(7)

Komise proto zahájila funkční přezkumné šetření oznámením o zahájení (13) (dále jen „oznámení“) zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. prosince 2024. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska a předložily důkazy týkající se zejména těchto důvodů přezkumu:

(8)

V oznámení byly zúčastněné strany vyzvány, aby poskytly důkazy a údaje, s cílem určit, zda by bylo odůvodněné upravit fungování ochranného opatření tak, aby bylo toto fungování přizpůsobeno vývoji trhu a bylo v souladu se zájmy všech zúčastněných stran.

(9)

Komise si vyžádala konkrétní informace od výrobců a uživatelů v Unii prostřednictvím dotazníků, které byly zúčastněným stranám zpřístupněny ve veřejném spisu („TRON“) (14) a na internetových stránkách Evropské komise (GŘ pro obchod) (15).

(10)

Stejně jako v předchozích přezkumných šetřeních Komise navrhla dvoufázový písemný postup. Nejdříve měly strany možnost do 10. ledna 2025 zaslat svá podání a případně odpovědi na dotazníky. Komise tyto informace zpřístupnila ve veřejném spisu a zúčastněné strany měly 14 dnů na to, aby předložily připomínky (fáze vyvracení). Komise následně tyto protiargumenty zpřístupnila v systému TRON.

(11)

Komise obdržela 12 odpovědí na dotazník, 40 podání a 22 protiargumentů.

(12)

Řada zúčastněných stran uvedla, že ani žádost členských států o funkční přezkum, ani podkladové důkazy nebyly zúčastněným stranám okamžitě zpřístupněny. Byl předložen argument, že to nepřiměřeně omezilo možnost zúčastněných stran vyvrátit důkazy a významně ovlivnilo schopnost zúčastněných stran poskytnout smysluplné příspěvky.

(13)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že pro funkční přezkum neexistuje právní základ, a jiné tvrdily, že provedení funkčního přezkumu na základě změněných okolností není v souladu s právem WTO. Jedna zúčastněná strana uvedla, že opětovné posouzení celních kvót do šesti měsíců od předchozího přezkumu představuje nadměrnou četnost přezkumů opatření.

(14)

V oznámení o zahájení byly strany výslovně vyzvány, aby oznámily svá stanoviska a předložily důkazy týkající se pěti důvodů přezkumu (viz 7. bod odůvodnění výše), a nikoli aby se vyjádřily k původní žádosti členských států. V návaznosti na písemnou žádost o informace obdrženou dne 3. ledna 2025 (16) zpřístupnila Komise příslušné dokumenty k nahlédnutí v databázi TRON dne 7. ledna 2025, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2015/478 (17). Kromě toho měly strany možnost reagovat na důkazy předložené výrobním odvětvím Unie ve svých protiargumentech, na které dostaly 14 dnů. Některé zúčastněné strany požádaly o prodloužení lhůty a ve dvou případech byla lhůta prodloužena o 10 dnů. Zúčastněné strany tak měly dostatek příležitostí k podání připomínek.

(15)

Podle oznámení o zahájení je právním základem přezkumu článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478, článek 16 nařízení (EU) 2015/755 a článek 8 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159. Posledně uvedené nařízení výslovně stanoví, že Komise může opatření přezkoumat, změní-li se okolnosti. Dohoda WTO o ochranných opatřeních nebrání takovým (nepovinným) přezkumům nad rámec povinného přezkumu v polovině období.

(16)

V reakci na tvrzení, že opětovné posouzení celních kvót do šesti měsíců od předchozího přezkumu představuje nadměrnou četnost, uvedený článek 8 neukládá časová omezení ohledně toho, kdy může být přezkum zahájen. Jelikož účelem funkčního přezkumu je zajistit, aby fungování ochranného opatření bylo přizpůsobeno vývoji trhu a bylo v souladu se zájmy všech zúčastněných stran, neexistuje lhůta, kdy je takový přezkum oprávněný.

(17)

Načasování stávajícího funkčního přezkumu je proto plně v souladu s právním rámcem EU a mezinárodními závazky podle práva WTO.

(18)

Při určování potřeby a rozsahu možných úprav Komise rovněž posoudila vývoj dvou klíčových prvků od posledního přezkumného šetření: nadměrné kapacity a opatření v oblasti obchodu ve třetích zemích.

(19)

Situace nadměrné kapacity se ve druhé polovině roku 2024 a na začátku roku 2025 dále zhoršovala. Odhaduje se, že do konce roku 2024 celosvětová instalovaná kapacita dosáhla 2 482 milionů tun, což ve srovnání s rokem 2023 představuje nárůst o více než 50 milionů tun (18). Tento nárůst byl soustředěn v Indii, zemích ASEAN a Blízkého východu. Kapacita se tak významně zvýšila v souvislosti s oslabením celosvětové poptávky po oceli. V roce 2024 klesla celosvětová poptávka po oceli ve srovnání s rokem 2023 (19) o 1 % (–18 milionů tun), čímž se rozdíl oproti instalované kapacitě dále prohloubil.

(20)

Do budoucna se očekává, že bude uvedena do provozu významná dodatečná kapacita s přibližně 145 miliony tun v podobě probíhajících nebo plánovaných projektů (20), přičemž se očekává, že poptávka v roce 2025 poroste pouze mírně a dosáhne úrovně z roku 2023, tj. stále ji bude překonávat nepřetržitý růst kapacity. Následkem toho úroveň nadměrné kapacity pravděpodobně zůstane na velmi vysoké úrovni. Odhady naznačují, že rozdíl mezi instalovanou kapacitou a výrobou může v roce 2026 dosáhnout 630 milionů tun (21).

(21)

Obavy ze zhoršující se situace nadměrné kapacity a jejího negativního dopadu na výrobce oceli se jasně odrazily v ministerském prohlášení globálního fóra pro ocelářství ze dne 8. října 2024 (22). Prohlášení připomnělo závažný negativní dopad nadměrné kapacity na pracovní místa, výrobu, ceny, podíl na trhu, příjmy a ziskovost výrobního odvětví a uznalo, že je důležité přijmout konkrétní opatření k řešení nadměrné kapacity.

(22)

Komise v kontextu této rostoucí nadměrné kapacity potvrdila, že čínský vývoz oceli nadále rostl a dosáhl 110 milionů tun, což se blíží rekordní úrovni (23). Jelikož výhled trhu naznačuje další snížení domácí poptávky v Číně v roce 2025 (24), lze očekávat, že trend vysoké úrovně vývozu, který začal v roce 2023 a vyvrcholil v roce 2024, bude pokračovat.

(23)

Lze tedy důvodně očekávat, že čínský vývoz bude i nadále vyvíjet velmi silný tlak, a to z hlediska jak objemu, tak cen, na trzích třetích zemí (25), což bude mít přímý negativní dopad na konkurenty na těchto trzích, např. tím, že je vytlačí nebo přinutí konkurovat nižším cenám. Navíc výrobci oceli v některých třetích zemích, kteří vidí další rozdíl mezi poptávkou a růstem kapacity na svých domácích trzích, by byli nuceni hledat pro svou nadměrnou kapacitu alternativní odbytiště. Následkem toho by se dále zvýšil tlak dovozu z těchto zemí původu na trh Unie. To by zvýšilo celkovou rostoucí úroveň podílu dovozu na trhu Unie zaznamenanou v roce 2024.

(24)

V tomto ohledu Komise dále potvrdila, že od posledního šetření je dovoz z některých zemí původu, kde pokračuje příslušné rozšiřování kapacity (zejména zemí ASEAN, Indie, Čína, zemí Blízkého východu a severní Afriky), na trhu Unie, stále vysoká a v některých případech se ještě zvyšuje. Tyto údaje ukázaly korelaci mezi vývojem kapacity a úrovní tlaku dovozu z těchto zemí původu na trhu Unie (26).

(25)

Komise proto potvrdila, že situace a výhled celosvětové nadměrné kapacity jsou i nadále velmi znepokojivé a že očekává, že bez úprav povede tato situace k dalšímu zvýšení tlaku dovozu do Unie následkem rostoucí kapacity, vývoje poptávky a přetrvávajícího tlaku na trzích třetích zemí.

(26)

Komise rovněž posoudila nejnovější vývoj obchodních opatření týkajících se dovozu oceli přijatých třetími zeměmi. Komise potvrdila, že počet zavedených opatření na ochranu obchodu na konci roku 2024 byl vyšší než počet takových opatření v předchozím roce.

(27)

Kromě opatření na ochranu obchodu Komise zaznamenala, že platná celní opatření se od předchozího přezkumného šetření zvýšila. K těmto opatřením patřilo mimo jiné zvýšení cel v Turecku (27), Kolumbii (28) a Kanadě (29). vedle ochranných opatření týkajících se některých výrobků z oceli v Jižní Africe (30) a zahájení ochranného šetření týkajícího se některých plochých výrobků z oceli ze strany Indie (31).

(28)

Kromě toho USA dne 10. února 2025 oznámily ukončení předchozích výjimek pro jednotlivé země, výjimek pro výrobky, jakož i zvláštních celních kvót nebo režimů kvót na základě opatření podle § 232 (32). V důsledku této změny opatření by se na všechny země původu v zásadě vztahovalo 25% clo. S ohledem na velikost trhu USA a výši cla se Komise domnívá, že tento vývoj (33) spolu s dalšími celními opatřeními zavedenými jinými zeměmi by vyvolal další napětí na trzích s ocelí, čímž by se zvýšilo riziko dalšího odklonu obchodu do Unie.

(29)

Za účelem posouzení hospodářské situace ocelářského průmyslu Unie zaslala Komise dotazníky známým výrobcům oceli v Unii, aby shromáždila informace týkající se některých ukazatelů újmy u dotčeného výrobku v posuzovaném období. Tyto dotazníky byly zpřístupněny rovněž na internetových stránkách Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod (34). Všechny příslušné pokyny týkající se dotazníků byly zahrnuty také do oznámení o zahájení.

(30)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od členů tří známých odvětvových sdružení Unie i od dalších výrobců v Unii, kteří nejsou členy žádného sdružení.

(31)

Komise konsolidovala údaje obdržené přímo od výrobců v Unii jednotlivě a překontrolovala jejich správnost srovnáním se souborem údajů, které předložila odvětvová sdružení Unie při specializovaných dálkových křížových kontrolách. Komise poté spojila odpovědi členů sdružení s odpověďmi obdrženými od výrobců, kteří nejsou členy žádného sdružení, do jednoho konsolidovaného souboru údajů, který představoval základ pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(32)

Vývoj ukazatelů újmy od roku 2021 do roku 2024 je uveden v tabulkách 1 až 3 níže:

(33)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobců v Unii ve srovnání s rokem 2021 neustále snižoval, přičemž v roce 2022 klesl o 11 %, v roce 2023 o 13 % a v roce 2024 o 18 %. Využití kapacity vykazovalo klesající trend, přičemž v roce 2023 dosáhlo velmi nízké úrovně 67 % a v roce 2024 zůstalo na stejné úrovni navzdory poklesu kapacity o 5 % v roce 2024.

(34)

Ve srovnání s rokem 2021 se spotřeba na trhu Unie začala v roce 2022 snižovat (–8 %) a tento trend pokračoval i v roce 2023 (–14 %) a zůstal na stejné úrovni v roce 2024 (–14 %). Vývoj objemu domácího prodeje výrobců v Unii vykazoval v posuzovaném období velmi podobný trend (v porovnání s rokem 2021 to bylo –8 % v roce 2022, –13 % v roce 2023 a –14 % v roce 2024). V průběhu posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 0,7 %.

(35)

Jednotkové prodejní ceny se ve srovnání s rokem 2022 zvýšily o 34 % v roce 2023 a o 12 % v roce 2024.

(36)

Zvýšení cen a snaha o oživení po pandemii COVID-19 způsobily, že výrobní odvětví Unie bylo v roce 2021 ziskové (9,1 %) a v roce 2022 se zisky trochu zvýšily (9,9 %). V roce 2023 ziskovost prudce poklesla a dosáhla pouze 0,5% zisku a v roce 2024 tento ztrátový trend pokračoval (–0,4 %).

(37)

Negativní trend zaznamenaný v roce 2023 pokračoval i v roce 2024 a ukazatele újmy se dále zhoršovaly nebo zůstaly na nižších úrovních roku 2023.

(38)

V souladu s přístupem původního šetření (36) posuzovala Komise rovněž vývoj ukazatelů újmy podle skupin výrobků (37). Skupiny výrobků, na které se vztahuje ochranné opatření pro ocel, jsou ploché výrobky, dlouhé výrobky a trouby.

(39)

Tabulky 4 až 6 níže ukazují vývoj ukazatelů újmy podle skupin výrobků:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

Tabulka 5

Spotřeba v Unii, domácí prodej a podíl na trhu

Tabulka 6

Jednotková prodejní cena a ziskovost

(40)

Analýza podle skupin výrobků na základě výše uvedených ukazatelů potvrzuje zjištění týkající se dotčeného výrobku: hospodářská situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně zhoršovala a v současné době je nestabilní. I u skupiny výrobků trouby, která vykazovala lepší výkonnost, pokud jde o ziskovost a vývoj tržního podílu, však bylo v posuzovaném období zaznamenáno zhoršení jiných klíčových ukazatelů, jako je využití kapacity, úroveň výroby a domácí prodej.

(41)

Komise posoudila vývoj dovozu, a to jak z celkového hlediska, tak ve vztahu ke spotřebě, aby určila rozsah tlaku, který mohl v posuzovaném období vyvíjet na trh Unie.

(42)

Dovoz do Unie se v roce 2024 snížil o 11 % ve srovnání s rokem 2021, kdy dosáhl druhé nejvyšší úrovně od roku 2013 (38). Mezi lety 2023 a 2024 však došlo k absolutnímu zvýšení o 7 %.

Tabulka 7

Vývoj dovozu v tisících tun

(43)

Analýza na úrovni skupin výrobků, včetně relativního nárůstu tlaku dovozu zvyšujícího svůj podíl na trhu, tento celkový trend potvrdila, jak ukazuje tabulka 8 níže.

Tabulka 8

Podíl dovozu na trhu podle skupin výrobků

(44)

Komise obdržela v12 odpovědí na dotazník, 40 podání a 22 protiargumentů od zúčastněných stran, včetně výrobců oceli v Unii, uživatelů a dovozců oceli v Unii, jakož i jejich příslušných sdružení, vyvážejících výrobců a vlád třetích zemí. Tento oddíl poskytuje přehled připomínek zúčastněných stran uspořádaných v osmi pododdílech. Připomínky jsou seskupeny podle povahy a obsahu.

(45)

Výrobní odvětví Unie uvedlo, že stávající celní kvóty již neodpovídají poptávce po oceli v EU. Tvrdilo, že kvóty byly ve srovnání s rokem 2019 liberalizovány o více než 15 procentních bodů. To spolu s nedávným poklesem poptávky po oceli zvětšuje rozdíl mezi současnými objemy bezcelních kvót a skutečnou poptávkou. V důsledku toho výrobní odvětví Unie požádalo o úpravu celních kvót tak, aby lépe odrážely současnou poptávku, a požádalo Komisi, aby úrovně celních kvót snížila v průměru o 25 % až 50 %.

(46)

Některé vyvážející země a uživatelé tvrdili, že ačkoli se může zdát, že se celková poptávka snížila, v některých odvětvích roste poptávka po konkrétních výrobcích z oceli. Podle těchto stran by zpřísnění celních kvót v těchto kategoriích mělo negativní dopad na konkurenceschopnost navazujících průmyslových odvětví EU. Díky pružnějším kvótám mohou tato odvětví lépe uspokojit své potřeby materiálů, které výrobci v EU možná nebudou schopni dodávat v dostatečném množství. Tyto strany tvrdily, že univerzální přístup k celním kvótám neodráží rozdílnou poptávku v různých odvětvích v EU.

(47)

Kromě toho několik vyvážejících výrobců odkázalo na nedávnou zprávu společnosti WorldSteel, která předpovídá, že celosvětová poptávka po oceli v roce 2025 vzroste (39). Tvrdí, že to je v rozporu s prognózami výrobního odvětví, a zpochybňují tak spolehlivost důkazů výrobního odvětví.

(48)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že se jeho hospodářská situace výrazně zhoršila, zejména v posledních čtvrtletích. Uvedlo, že to je patrné z hlediska výroby, prodeje a ziskovosti, zatímco dovoz si zachovává vysoký nebo rostoucí podíl na trhu a podbízí se cenám výrobců v EU.

(49)

Některé vyvážející země a uživatelé tvrdili, že trh s ocelí významně ovlivňují vnější faktory, jako jsou vysoké náklady na energii a geopolitické problémy. Tyto faktory mohou spíše než tlak dovozu způsobovat velkou část obtíží, s nimiž se ocelářský průmysl EU potýká.

(50)

Výrobní odvětví Unie požádalo o odstranění čtvrtletního převádění nevyužitých kvót do dalšího čtvrtletí, nebo o zastropování převáděných kvót. Několik vyvážejících zemí a uživatelů požádalo o zachování mechanismu převádění, přičemž tvrdili, že je to klíčový prvek struktury celních kvót, který zajišťuje předvídatelnost a jako takový není zahrnut do rozsahu přezkumu.

(51)

Některé vyvážející země a uživatelé požadovali, aby byl systém kvót pro jednotlivé země pro určité kategorie (nebo dokonce pro všechny kategorie) zrušen a aby byly určité kvóty spravovány v celosvětovém měřítku v rámci každého čtvrtletí s cílem maximalizovat jejich využití.

(52)

Výrobní odvětví Unie a jeden vyvážející výrobce požádali Komisi, aby přepočítala všechny kvóty na základě nového referenčního období. Komise rovněž obdržela několik žádostí (od uživatelů a vyvážejících výrobců) o zvýšení kvót v určitých kategoriích s cílem uspokojit rostoucí poptávku navazujících odvětví EU.

(53)

Výrobní odvětví Unie také tvrdilo, že čínské výrobky z oceli, na které se vztahují antidumpingová opatření, nadále vstupují na trh EU za extrémně nízké ceny, takže uložená cla jsou neúčinná. S ohledem na to výrobní odvětví požádalo, aby Komise obnovila kvóty pro jednotlivé země, pokud jde o Čínu, v kategoriích, kde byly objemy dříve přerozděleny z důvodu existence antidumpingových opatření.

(54)

V neposlední řadě některé zúčastněné strany (výrobní odvětví Unie a někteří vyvážející výrobci) požádaly Komisi, aby přijala opatření k zamezení rozmělnění cla způsobenému okamžitým vyčerpáním čtvrtiny zbytkových kvót v první den, a to buď zavedením měsíční správy, nebo zavedením režimu založeného na zásadě „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ pro přidělování kvót. Některé vyvážející země a výrobci se postavili proti zavedení systému přidělování podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ a tvrdili, že zavedení tohoto režimu by bylo nepraktické.

(55)

Některé zúčastněné strany (zejména vyvážející výrobci a výrobní odvětví Unie) tvrdily, že od minulého přezkumu, zejména v roce 2024, někteří vývozci výrazně zvýšili svůj vývoz v určitých kategoriích v rámci zbytkové kvóty, což vedlo k vytěsnění jiných. Aby byl tento problém vyřešen, vyzvaly některé zúčastněné strany k zavedení dodatečných kvót pro jednotlivé země nebo k rozšíření používání stropů u zbytkových kvót.

(56)

Několik zúčastněných stran dále tvrdilo, že stávající režim bez přístupu by měl být rozšířen, aby se zabránilo vytěsňování ve zbytkových kvótách ve vybraných kategoriích. Jiná zúčastněná strana navrhla, aby Komise spíše rozšířila režim omezeného přístupu.

(57)

Výrobní odvětví Unie požádalo Komisi, aby zvážila neudělení nových výjimek rozvojovým zemím na základě nejnovějších údajů o dovozu. Několik zúčastněných stran s tím nesouhlasilo a požádalo o aktualizaci seznamu rozvojových zemí, které jsou členy WTO, vyňatých z oblasti působnosti opatření.

(58)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že liberalizace kvót již není vhodná vzhledem ke klesající poptávce a rostoucím rozdílům oproti stávající úrovni objemů bezcelních kvót. Na druhé straně jiné zúčastněné strany požádaly Komisi, aby zvýšila úroveň liberalizace nad stávající 1 % nebo alespoň zachovala stávající úroveň, ať už pro všechny kategorie výrobků, nebo pro některé specifické kategorie výrobků a/nebo konkrétní země původu.

(59)

Výrobní odvětví Unie požádalo Komisi, aby zvážila zvýšení 25% cla uplatňovaného mimo rámec kvóty. Výrobní odvětví Unie argumentovalo, že takový krok je opodstatněný vzhledem k nízkým cenám dovozu způsobeným zhoršující se celosvětovou nadměrnou kapacitou a rostoucím počtem opatření v rámci nástrojů na ochranu obchodu ve třetích zemích. Uvedlo, že 25% clo uplatňované mimo rámec kvóty již proto nepostačuje k tomu, aby se zabránilo dovozu mimo rámec kvóty.

(60)

Kromě toho některé vyvážející země požádaly o vynětí z působnosti opatření na základě svých příslušných dohod o přidružení s Unií.

(61)

Několik zúčastněných stran požádalo o rozdělení celní kvóty určitých kategorií do dvou podkategorií, aby se lépe zohlednily zvláštnosti výrobků seskupených do kategorií. Tento argument uvedl jeden uživatel v Unii v souvislosti s kategorií 1, jeden vyvážející výrobce v souvislosti s kategorií 16 a výrobci v Unii v souvislosti s kategoriemi 21 a 26.

(62)

Jedna zúčastněná strana (vyvážející výrobce z Egypta) tvrdila, že 15% strop v kategorii 1, který byl zaveden ve druhém přezkumu před prodloužením, omezuje její tradiční obchodní toky. Tato zúčastněná strana uvedla, že její historické objemy vývozu do EU tento strop výrazně překročily.

(63)

Komise zvážila současnou situaci a výhled celosvětové nadměrné kapacity, jakož i hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a nejnovější vývoj obchodních opatření týkajících se dovozu oceli přijatých třetími zeměmi, jak je popsáno v oddíle 3. Na tomto základě Komise rozhodla, že správu celních kvót je třeba upravit, aby byla zajištěna účinnost opatření, to při zohlednění zájmu Unie.

(64)

Komise se vzhledem k připomínkám, které obdržela od zúčastněných stran, rozhodla vyhodnotit situaci na základě jednotlivých kategorií napříč 26 kategoriemi zahrnutými do ochranného opatření. Cílem tohoto přístupu je zajistit účinnost opatření v kategoriích s významným tlakem dovozu a zároveň zbytečně neomezovat možnosti získávání zdrojů pro uživatelská odvětví v Unii v kategoriích, v nichž tlak dovozu neexistuje.

(65)

Komise ve svém posouzení analyzovala zejména využití kvót v předchozím roce provádění ochranného opatření, vývoj spotřeby v Unii a podíl dovozu na trhu v každé z kategorií. Kromě toho byla zohledněna také dostupná kapacita výrobního odvětví Unie, jakož i dostupné zdroje dodávek a specifické obavy, které zúčastněné strany vyjádřily ohledně využití kvót. Komise věnovala zvláštní pozornost vývoji těchto faktorů v roce 2024.

(66)

Na tomto základě se situace jevila tak, že zatímco v některých kategoriích je opatření i nadále účinné, v mnoha jiných případech se zvyšuje objem dovozu tak, že není úměrný vývoji spotřeby, což vede ke značnému tlaku dovozu z hlediska objemu i cen.

(67)

Tlak dovozu však u kategorií, v nichž tento tlak existuje, není stejně intenzivní. Rozdělení dovozu mezi dostupné zdroje se navíc v jednotlivých kategoriích liší. V některých kategoriích byl nárůst dovozu způsoben jedním nebo několika zdroji, které využily většinu dostupných objemů v rámci zbytkové kvóty, čímž vytěsnily tradiční dodavatele a zároveň vyvíjely významný cenový tlak. Ukázalo se tak, že neexistuje jedno řešení, které by vyřešilo všechny různé problémy zjištěné v různých kategoriích.

(68)

Komise na tomto základě určila kategorie, v nichž byla oslabena účinnost opatření, a roztřídila je podle závažnosti situace do čtyř skupin:

(69)

Následující oddíly obsahují podrobný popis každé skupiny. Údaje, z nichž tyto analýzy vycházejí, jsou uvedeny v příloze III.

(70)

Tato skupina zahrnuje kategorie 1A, 4A, 7, 21, 24. V těchto kategoriích byl zaznamenán velmi významný tlak dovozu. Ve všech těchto kategoriích bylo využití kvót v průměru 84 %, zatímco v kategorii 4A bylo využití vyšší než 100 %. Mezi lety 2021 a 2024 se spotřeba v těchto kategoriích výrazně snížila. Spotřeba klesla o 27 % v kategorii 4A a v průměru o 17 % v kategoriích 1A a 24 a o 7 % v kategoriích 7 a 21. V posledním období Komise zaznamenala stejný trend. Mezi lety 2023 a 2024 se spotřeba v každé kategorii snížila, v kategorii 7 o 6 % a v kategoriích 1A, 4A a 24 v průměru o 3 %. V kategorii 21 se spotřeba snížila o 1 %. Zároveň se výrazně zvýšily podíly dovozu ve všech kategoriích, a to o 9 % v kategorii 4A a až o 3 % v kategoriích 1A, 7, 21 a 24.

(71)

Od roku 2021 se využití kapacity v Unii snížilo ve všech kategoriích, a to i v posledním období. S průměrným využitím kapacity na úrovni pouhých 68 % měla Komise za to, že v těchto kategoriích existuje značná dostupná kapacita.

(72)

Tato skupina zahrnuje kategorie 2, 5, 6, 14, 16, 17, 18, 20, 22 a 25B. Třebaže zaznamenaný tlak dovozu v těchto kategoriích byl méně výrazný než ve skupině 1, byl stále významný. Ve všech těchto kategoriích bylo využití kvót v průměru 90,2 %, zatímco v kategoriích 14, 18 a 25B bylo využití vyšší než 100 %. Mezi lety 2021 a 2024 se spotřeba v každé kategorii s výjimkou jedné výrazně snížila. Spotřeba klesla o 22 % v kategoriích 2 a 16 a v průměru o 17 % v kategoriích 6, 14 a 18 a o 8 % v kategoriích 5, 17, 20 a 22. Zároveň se ve všech kategoriích zvýšil podíl dovozu. V posledním období začala spotřeba ve všech kategoriích s výjimkou kategorie 14 stoupat. Tlak dovozu však zůstal významný vzhledem k vysokému využívání kvót a zvýšenému podílu dovozu na trhu od roku 2021.

(73)

Využití kapacity Unie se od roku 2021 ve všech kategoriích snížilo. Tento trend pokračoval i v posledním období s výjimkou kategorií 5, 6 a 16, v nichž využití kapacity mírně vzrostlo, i když je stále výrazně pod úrovní z roku 2022. Jelikož průměrné využití kapacity je pouhých 54 % a její nejvyšší míra dosahuje 70 % (kategorie 5), měla Komise za to, že v těchto kategoriích existuje značná dostupná kapacita.

(74)

Tato skupina zahrnuje kategorie 3B, 13, 15 a 26. V těchto kategoriích bylo využití kvót v průměru 65 %. Mezi lety 2021 a 2024 se spotřeba ve všech kategoriích snížila, zatímco se dovoz výrazně zvýšil. Mezi lety 2023 a 2024 se ve většině kategorií, v nichž se spotřeba snížila, snížil i podíl dovozu (kategorie 3B, 15 a 26). S ohledem na využití kvót v každé kategorii byl tudíž tlak dovozu v této skupině mírnější.

(75)

Využití kapacity Unie se od roku 2021 ve všech kategoriích snížilo. Tento trend pokračoval i v posledním období s výjimkou kategorií 13 a 15, v nichž využití kapacity trochu vzrostlo, i když je stále výrazně pod úrovní z roku 2022. Jelikož průměrné využití kapacity je pouhých 60 % a její nejvyšší míra dosahuje 67 % (kategorie 26), měla Komise za to, že v těchto kategoriích existuje značná dostupná kapacita.

(76)

Tato skupina zahrnuje kategorie 1B, 3A, 4B, 8, 9, 10, 12, 19, 25A, 27 a 28. V této skupině nebyl zjištěn žádný, ani minimální tlak dovozu, neboť využívání kvót bylo ve všech kategoriích s výjimkou jedné nízké. Komise proto dospěla k závěru, že v těchto kategoriích neuplatní žádné úpravy, aby zbytečně neomezovala možnosti získávání zdrojů pro uživatelská odvětví v EU. V kategorii 4B předložily zúčastněné strany přesvědčivé důkazy o tom, že zachování současného stavu je v souladu s nejlepšími zájmy Unie.

(77)

Využití kapacity Unie se od roku 2021 ve všech kategoriích snížilo. Tento trend pokračoval i v posledním období, ale míra využití v kategoriích 4B, 8, 9 a 19 roste, i když je stále pod úrovní z roku 2022. S ohledem na průměrné využití kapacity na úrovni 56 % a také na nízké průměrné využitím kvót (méně než 50 %) měla Komise za to, že nebyl zjištěn žádný tlak dovozu a že je v zájmu Unie opatření v těchto kategoriích neupravovat.

(78)

Po určení kategorií, v nichž byla účinnost opatření oslabena, považovala Komise za nezbytné zavést řadu úprav a upřesnění ve správě celních kvót v těchto kategoriích, aby je lépe sladila s vývojem trhu a zlepšila fungování opatření. I když některé z těchto úprav jsou horizontální povahy, většina je specifická pro určité kategorie výrobků.

(79)

Jedna zúčastněná strana se vyjádřila k vytěsnění vysoce specifického výrobku v kategorii 1 následkem zavedení 15% stropu ve druhém funkčním přezkumu.

(80)

Komise se domnívá, že tyto výrobky jsou vysoce specializované a mají výrazně vyšší hodnotu ve srovnání s jinými výrobky kategorie 1.

(81)

Ve svém posouzení Komise potvrdila, že zavedení 15% stropu mělo nezamýšlený následek vyčerpání subkvóty 09.8452 v rámci zbytkové kvóty pro kategorii 1 prvního dne ve všech třech případech od zavedení v červenci 2024 (40). (41) (42) To vedlo k tomu, že specializované výrobky v kategorii 1 kódu KN 7212 60 00 nemohly vůbec využít kvóty s nulovým clem.

(82)

Nejvhodnějším způsobem účinného řešení této situace je rozdělení této kategorie na dvě: dílčí celní kvóta (kategorie 1B) zahrnuje výše uvedený kód KN vysoce specifického výrobku, zatímco zbývající kódy jsou zahrnuty v kategorii 1A. Takové rozdělení zřejmě nepředstavuje nepřiměřenou zátěž pro celní orgány. Tradiční obchodní toky výrobku 1B, které se používají k výpočtu příslušných celních kvót, jsou v tabulce 9.

Tabulka 9

Dovoz v kategorii 1B v tunách

(83)

Navrhované rozdělení by zajistilo dostupnost nezbytných objemů specializovaného výrobku v Unii a zachovalo by tradiční obchodní toky, pokud jde o objemy a země původu.

(84)

Podle pravidel WTO (43) a EU (44) musí člen WTO, který uplatňuje určité ochranné opatření, toto opatření po jednom roce od jeho uložení postupně v pravidelných intervalech liberalizovat po celou dobu jeho uplatňování. Cílem liberalizace je postupně zajistit na trhu větší hospodářskou soutěž v dovozu, zatímco se domácí výrobní odvětví přizpůsobuje zvýšené úrovni dovozu.

(85)

Právo WTO nestanoví žádný zvláštní požadavek na formu nebo konkrétní tempo liberalizace kromě toho, že liberalizace by měla být prováděna postupně v pravidelných intervalech v průběhu období uplatňování.

(86)

Ochranné opatření EU pro ocel je od roku 2019 každoročně liberalizováno a vhodnost míry liberalizace byla několikrát posouzena a upravena (45). Současná roční míra liberalizace od července 2024 činí 1 %.

(87)

Komise provedla za účelem stanovení přiměřenosti současné úrovně liberalizace analýzu zaměřenou jak na zpětné posouzení, tak na výhled do budoucnosti.

(88)

Pokud jde o její zpětné posouzení, z údajů vyplývá, že míra liberalizace předstihla vývoj spotřeby. Zatímco celní kvóty byly liberalizovány o téměř 25 % (včetně 5% navýšení platného od února 2019), spotřeba v EU se za stejné období snížila o 14 %. V roce 2024 klesla celosvětová poptávka po oceli ve srovnání s rokem 2023 o 1 % (–18 milionů tun) navzdory očekávánému růstu v roce 2024 o 1,7 %. Tyto protichůdné trendy výrazně prohloubily rozdíl mezi úrovní celních kvót a poptávkou na trhu.

(89)

Pokud jde o výhledové posouzení, jak je vysvětleno výše v oddíle 3, nejnovější tržní výhledy týkající se světové spotřeby oceli předpokládají pouze mírné oživení v roce 2025 (dosažení úrovně roku 2023) a očekává se, že trend na trhu Unie bude podobný.

(90)

S ohledem na nedávný negativní trend a výhled spotřeby oceli ve světě a na trhu s ocelí v Unii, měla Komise za to, že není v zájmu Unie dále zvyšovat současný velký rozdíl mezi tempem zvyšování objemu celních kvót a tempem spotřeby oceli. Komise proto dospěla k názoru, že zachování nebo zvýšení současné míry 1 % by vážně oslabilo účinnost opatření.

(91)

Z těchto důvodů má Komise za to, že k zajištění účinnosti opatření je vhodné stanovit míru liberalizace na 0,1 %.

(92)

Proto se celní kvóty pro všechny kategorie výrobků budou od 1. července 2025 i nadále zvyšovat o 0,1 % ročně. Konkrétní objemy na období od 1. července 2025 do 30. června 2026 (pro každé čtvrtletí) jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení.

(93)

Spolu s dalšími úpravami uvedenými v tomto nařízení přispěje tato míra liberalizace ke zlepšení účinnosti opatření v období, kdy trh Unie trpí značným napětím způsobovaným dovozem a negativními účinky nadměrné kapacity a z toho plynoucími celosvětovými reakcemi na ni v kontextu slabé poptávky. Uživatelé v Unii budou mít i nadále k dispozici dostatečný objem bezcelní oceli v rámci stávajících celních kvót.

(94)

Podle oddílu 2 oznámení o zahájení Komise uvedla, že přezkoumá, zda dovoz z rozvojové země, která je členem WTO, překročil v příslušném období (tj. v roce 2024) prahovou hodnotu 3 %, a v případě potřeby aktualizuje seznam rozvojových zemí, jež jsou členy WTO a jež by měly být zahrnuty do oblasti působnosti opatření, nebo z ní vyňaty.

(95)

Podle článku 9 Dohody WTO o ochranných opatřeních a článku 18 základního nařízení o ochranných opatřeních se ochranné opatření neuplatní na výrobek pocházející z rozvojové země, která je členem WTO, pokud její podíl na dovozu zůstane nižší než 3 % celkového dovozu v dané kategorii výrobků. Pokud podíl dovozu všech rozvojových zemí, které jsou členy WTO, pod 3% hranicí představuje více než 9 % celkového dovozu v dané kategorii, vztahuje se ochranné opatření na všechny rozvojové země, které jsou členy WTO. Komise tento seznam rozvojových zemí pravidelně přezkoumává a aktualizuje.

(96)

Poslední aktualizace tohoto seznamu proběhla v červnu 2024 v souvislosti s předchozím přezkumným šetřením, jehož cílem bylo posoudit možné prodloužení ochranného opatření (46). Komise stejně jako v předchozích přezkumných šetřeních aktualizovala seznam rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje, a těch, které jsou z něj vyňaty, na základě výpočtu jejich podílu na dovozu s využitím nejnovějších dostupných konsolidovaných údajů o dovozu, tj. statistiky dovozu za rok 2024. Nebylo považováno za vhodné měnit metodiku použitou při předchozích přezkumech.

(97)

Výsledkem aktualizace jsou tyto změny, které jsou použitelné od 1. dubna 2025 (aktualizovaná tabulka v příloze I tohoto nařízení):

(98)

Vzhledem k systému převádění nevyužitých kvót mezi čtvrtletími v rámci roku provádění ochranného opatření (47) je poslední čtvrtletí roku provádění ochranného opatření (duben–červen) obvykle čtvrtletím, kdy nevyužité objemy dosahují nejvyšších hodnot. V zájmu maximalizace využití kvót na konci roku provádění ochranného opatření dospěla Komise k závěru, že je v zájmu Unie zavést v konečném nařízení mechanismus, kterým mohou větší vývozci, kteří vyčerpali kvóty pro svou zemi, získat v posledním čtvrtletí přístup i k objemům zbytkových kvót. Cílem tohoto mechanismu bylo zabránit tomu, aby objemy zbytkových kvót zůstaly případně nevyužity.

(99)

V rámci prvního funkčního přezkumu v roce 2019 Komise konstatovala, že tento systém by mohl vést k nepřiměřenému vytěsňování menších dodavatelů v rámci zbytkových kvót. Tento trend se po roce 2019 rozšířil i do dalších kategorií. Proto Komise ve druhém funkčním přezkumu navrhla systém, v němž by přístup držitelů kvót pro jednotlivé země ke zbytkovým kvótám v posledním čtvrtletí roku provádění ochranného opatření vycházel ze skutečného využití zbytkových kvót v předchozích čtvrtletích těmito zeměmi, na které se zbytkové celní kvóty vztahují. Cílem této úpravy bylo ochránit v posledním čtvrtletí toky menších dodavatelů, kteří jsou přirozenými příjemci zbytkových kvót (48).

(100)

S cílem co nejvíce omezit vytěsňování tradičních zemí původu v rámci zbytkových kvót a zároveň zachovat doplňkový přístup v kategoriích, v nichž je nezbytné zajistit maximální využití kvóty, Komise vypracovala systém, v němž by každá kategorie výrobků spadala do jedné ze tří níže uvedených skupin, odpovídajícím třem různým scénářům přístupu. Tento systém splnil jednu z hlavních zásad a cílů ochranného opatření – zajistit zachování tradičních obchodních toků z hlediska zemí původu.

(101)

V současné době se uplatňují tyto tři režimy:

(102)

Tento systém umožnil držitelům kvót pro jednotlivé země překročit své tradiční obchodní toky ve většině kategorií výrobků tím, že jim dával přístup ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí období, v němž stávající dodavatelé nedokázali kvóty plně využít. Komise připomíná, že tento mechanismus byl původně zaveden v zájmu Unie, aby se zabránilo tomu, že by objemy zbytkových kvót zůstaly potenciálně nevyužity, což by jinak mohlo omezit možnosti získávání zdrojů a dodávky pro uživatelská odvětví v EU.

(103)

V současné situaci celkového zpomalení trhu s ocelí v Unii se však Komise domnívá, že již není vhodné poskytovat držitelům kvót pro jednotlivé země přístup ve čtvrtém čtvrtletí v kategoriích, v nichž byl zjištěn tlak dovozu a klesající spotřeba (skupiny 1, 2 a 3). V těchto případech měl dovoz negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, jak je popsáno v oddíle 3.3.

(104)

Komise dále na základě odpovědí výrobního odvětví Unie na dotazník zjistila, že ve všech těchto kategoriích má výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitu k uspokojení potenciální poptávky uživatelů.

(105)

Na tomto základě by režimy přístupu pro jednotlivé kategorie výrobků měly být upraveny takto (pokud jde o konkrétní objemy, viz příloha II tohoto nařízení):

Tento systém by se nevztahoval na tyto kategorie:

Zvláštní režim: 4B

(106)

Těmito úpravami nebudou ohroženy klíčové zásady ochranného opatření, a to zajistit zachování tradičních obchodních toků z hlediska zemí původu.

(107)

Změny, které jsou výsledkem této aktualizace, jsou použitelné ode dne 1. dubna 2025.

(108)

V návaznosti na nevyprovokovanou agresivní válku Ruska proti Ukrajině zakázala Evropská unie dovoz některých výrobků z oceli pocházejících z Běloruska a Ruska (49). V důsledku těchto opatření dovoz z Běloruska a Ruska, na který se vztahuje ochranné opatření, již nemohl vstupovat do Unie. Komise se proto domnívala, že je v zájmu Unie upravit fungování ochranného opatření přerozdělením objemů dovozu pocházejících z Ruska a Běloruska (sankčních objemů) v každé kategorii výrobků, v níž tyto země měly kvóty pro jednotlivé země, kromě jiných vyvážejících zemí, na něž se vztahuje ochranné opatření, na základě jejich příslušných podílů na celkovém dovozu v roce 2021.

(109)

Komise připomíná, že toto rozhodnutí bylo přijato v zájmu Unie a v souladu s tehdejšími tržními výhledy s cílem zajistit, aby tyto zákazy dovozu nevedly k nedostatečné nabídce na trhu Unie v dotčených kategoriích a aby uživatelé oceli v Unii mohli tyto objemy nadále získávat bezcelně z jiných zdrojů. Toto rozhodnutí zlepšilo přístup všech obchodních partnerů k bezcelním objemům nad rámec jejich tradičních obchodních toků.

(110)

Jak je však vysvětleno v oddíle 3 výše, vzhledem k současné situaci celkového zpomalení na trhu Unie s ocelí a jeho výhledu se Komise domnívá, že již není v zájmu Unie, aby byly tyto objemy k dispozici v kategoriích, v nichž výrobní odvětví Unie čelí největšímu tlaku dovozu a kde se spotřeba výrazně snížila.

(111)

V zájmu zachování účinnosti opatření proto Komise považuje za vhodné zcela nebo částečně změnit dřívější přerozdělení v těch kategoriích, které spadají do skupin 1 a 2.

(112)

Komise proto považuje za vhodné toto přerozdělení v kategorii 24 změnit. Tato kategorie se vyznačuje klesajícím trendem spotřeby v roce 2024 (–7 %), zatímco dovoz zvyšuje svůj podíl na trhu (+4 %). Změna přerozdělení sladí celní kvóty se současnou a předpokládanou poptávkou, přičemž nevznikne riziko nedostatečné nabídky, neboť pro uživatelská odvětví bude stále k dispozici dostatek bezcelních objemů.

(113)

U kategorií 1A, 7, 16 a 21 Komise rovněž považuje za vhodné změnit přerozdělení 65 % objemů. Tyto kategorie vykazují v roce 2024 klesající spotřebu, zatímco dovoz zvyšuje svůj podíl na trhu. Změnou přerozdělení celých objemů, na něž se vztahují sankce, by však vzniklo riziko nedostatečné nabídky pro uživatelská odvětví. Komise proto považovala za vhodné ponechat v těchto kategoriích 35 % objemů, na něž se vztahují sankce, přerozdělených mezi všechny země původu.

(114)

Konkrétní objemy jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. Změny, které jsou výsledkem této aktualizace, jsou použitelné ode dne 1. dubna 2025.

(115)

Komise se při navrhování konečného ochranného opatření a při následných přezkumech snažila zachovat tradiční obchodní toky z hlediska objemů a zemí původu. Cíle zachování tradičních objemů bylo dosaženo výpočtem celních kvót na základě minulých obchodních toků a cíle zachování tradičních zemí původu bylo dosaženo stanovením kvót pro jednotlivé země.

(116)

Tento systém však vedl k tomu, že menší tradiční dodavatelské země, které nebyly způsobilé pro kvótu pro jednotlivé země v určitých kategoriích výrobků, byly potenciálně vystaveny účinku „vytěsňování“ v rámci zbytkových celních kvót. Ve druhém přezkumu před prodloužením proto Komise považovala za vhodné zavést 15% strop pro každou jednotlivou zemi v kategoriích 1 a 16.

(117)

S ohledem na tvrzení zúčastněných stran, že někteří vývozci výrazně zvýšili svůj vývoz v konkrétních kategoriích v rámci zbytkové kvóty, což vedlo k vytěsnění jiných, posoudila Komise situaci v každé z 26 kategorií. Analýza potvrdila, že nedávný vývoj na trhu vedl k poklesu vývozu tradičních dodavatelů do Unie v rámci zbytkových kvót v některých kategoriích, zatímco vývoz jiných dodavatelů se v rámci týchž zbytkových kvót výrazně zvýšil. Tato změna obchodních toků narušila rovnováhu zemí původu ve zbytkových celních kvótách, a tak negativně ovlivnila fungování opatření v některých kategoriích.

(118)

V jiných kategoriích Komise zjistila riziko vytěsňování. Jak je uvedeno v oddíle 3, k tomuto riziku přispívá několik faktorů, především nejnovější vývoj obchodních opatření na dovoz oceli přijatých třetími zeměmi v kombinaci s přetrvávajícím problémem celosvětové nadměrné kapacity, rostoucím vývozem oceli z Číny a zvýšením celosvětové instalované kapacity. Tento vývoj by vytvořil další napětí na trzích s ocelí, čímž by se zvýšilo bezprostřední riziko vytěsnění tradičních obchodních toků následkem dalšího odklonu obchodu do Unie.

(119)

Na základě výše uvedených skutečností považuje Komise za vhodné uložit omezení maximálního objemu, který může každá jednotlivá země vyvézt v rámci zbytkové celní kvóty v těch kategoriích, v nichž dochází k vytěsňování nebo v nichž bylo zjištěno riziko vytěsňování.

(120)

Komise se zaměřila na přesné stanovení úrovní stropů, aby byla zajištěna rovnováha mezi předcházením (riziku) vytěsňování a zachováním odpovídajících příležitostí k získávání zdrojů pro uživatelská odvětví v EU.

(121)

S ohledem na výše uvedené posouzení a po pečlivém zvážení všech dotčených zájmů by měly být pro dané země a kategorie uplatněny tyto stropy:

(122)

Tyto úrovně byly určeny s cílem umožnit zavedeným dodavatelům v rámci zbytkové kvóty pokračovat ve vývozu svých historických (a liberalizovaných) obchodních toků a zároveň zachovat stabilitu tradičních obchodních toků u zemí, jimž hrozilo vytěsnění.

(123)

Komise se domnívá, že tyto úpravy jsou v celkovém zájmu Unie, neboť přesně stanovené stropy zlepšují fungování a účinnost ochranného opatření tím, že minimalizují riziko nepřiměřeného vytěsňování. Zároveň zajišťují dostatečnou rozmanitost zdrojů dodávek pro uživatele v EU, čímž jim umožňují nepřetržitý přístup ke konkurenčním a rozmanitým možnostem získávání zdrojů.

(124)

Změny, které jsou výsledkem této aktualizace, jsou použitelné ode dne 1. dubna 2025.

(125)

Komise se domnívala, že je v zájmu Unie umožnit uživatelům v Unii co nejvíce využívat bezcelní objemy v rámci celních kvót, a v konečném nařízení proto umožnila, aby byly nevyužité čtvrtletní příděly celních kvót automaticky převedeny do dalšího období.

(126)

V tomto šetření však Komise zaznamenala, že toto převedení objemů přispívá ke zvyšování tlaku dovozu v některých čtvrtletích a určitých kategoriích.

(127)

S ohledem na současnou situaci celkového zpomalení na trhu Unie s ocelí a jeho výhled se Komise domnívala, že povolení tohoto převodu nevyužitých kvót již není v zájmu Unie, zejména v kategoriích, v nichž výrobní odvětví Unie čelí největšímu tlaku dovozu a v nichž se spotřeba v roce 2024 snížila.

(128)

Na tomto základě se Komise domnívá, že možnost převádět nevyužité objemy z jednoho čtvrtletí kvóty do druhého by měla být zrušena v kategoriích, kde byl zjištěn významný tlak dovozu (skupiny 1 a 2), konkrétně v kategoriích 1A, 2, 4A, 5, 6, 7, 14, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 24, 25B.

(129)

Komise se domnívá, že mechanismus převádění je i nadále vhodný v kategoriích, kde byl zjištěn nízký tlak dovozu (skupiny 3 a 4), konkrétně v kategoriích 3A, 3B, 4B, 8, 9, 10, 12, 13, 15, 19, 25A, 26, 27, 28.

(130)

Změny, které jsou výsledkem této aktualizace, jsou použitelné ode dne 1. července 2025.

(131)

Celní kvóty pro jednotlivé země i zbytkové kvóty byly přiděleny na základě vývozní výkonnosti v referenčním období původního šetření (50). Toto referenční období nelze změnit, jak to navrhuje výrobní odvětví Unie, neboť přepočet všech celních kvót na základě novějších toků, na které se opatření vztahuje, by byl v rozporu s cílem zachovat tradiční obchodní toky.

(132)

Komise konstatuje, že zvýšení cla uplatňovaného mimo rámec kvóty by bylo v rozporu se závazkem postupné liberalizace opatření podle čl. 19 odst. 4 základního nařízení o ochranných opatřeních a čl. 7 odst. 4 Dohody WTO o ochranných opatřeních.

(133)

Pokud jde o žádost týkající se poměrného rozdělení cla v den vyčerpání kvóty, čl. 51 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (51) stanoví, že cla se přidělují na poměrném základě.

(134)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že zavedení takového systému je nicméně možné. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti Komise považuje zavedení režimu pro přidělování cel, který by byl založen na zásadě „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, za nepraktické. Takový systém by se opíral o určení přesného načasování celní evidence dovozu, což by bylo ovlivněno vnějšími faktory, jako jsou účinnost a rychlost 27 vnitrostátních celních orgánů při celní evidenci dovozu. V důsledku toho se Komise domnívá, že takový přístup by nebyl v zájmu Unie, neboť by mohl vytvořit značnou právní nejistotu pro dovozce v EU.

(135)

Komise se nicméně domnívá, že základní problém, jímž je velmi rychlé vyčerpání některých celních kvót, často do jednoho dne, bude řešen jinými úpravami, zejména zavedením stropů maximálního objemu, který může každá jednotlivá země vyvézt v rámci zbytkové celní kvóty v kategoriích, v nichž k takovému rychlému vyčerpání dochází.

(136)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že kvóta v určitých kategoriích by měla být globalizována, aby se usnadnilo úplné využití přiděleného objemu a zároveň se zajistilo spravedlivé rozdělení mezi všechny vyvážející partnery.

(137)

Komise konstatuje, že v konečném nařízení (52) bylo rozhodnuto, že systém celních kvót pro jednotlivé země je nejvhodnějším systémem k zajištění tradičních obchodních toků, a byl proto stanoven jako standardní. Komise zavádí globální správu pouze za výjimečných okolností a na základě řádně odůvodněných žádostí (53).

(138)

Komise se domnívá, že zúčastněné strany neposkytly dostatečné odůvodnění, proč je standardní systém pro uvedené kategorie nevhodný, ani neprokázaly, jak by taková úprava sloužila celkovému zájmu Unie.

(139)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že čínské výrobky z oceli, přestože podléhají antidumpingovým opatřením, stále vstupují na trh EU za extrémně nízké ceny. Komise konstatuje, že obnovení kvót pro jednotlivé země pro Čínu v kategoriích, v nichž byly tyto objemy dříve přerozděleny z důvodu existence antidumpingových opatření, nevyřeší obavy vyjádřené výrobním odvětvím Unie, neboť dovoz z Číny by nadále vstupoval na trh, avšak v rámci kvóty pro jednotlivé země.

(140)

Jedna zúčastněná strana (vyvážející výrobce z Egypta) tvrdila, že 15% strop v kategorii 1, který byl zaveden ve druhém přezkumu před prodloužením, omezuje její tradiční obchodní toky. Komise konstatuje, že toto tvrzení není podloženo žádnými údaji od zúčastněné strany. Bez ohledu na to se Komise na základě své vlastní analýzy domnívá, že toto tvrzení je nesprávné. Historické objemy vývozu Egypta do EU nepřesahují 15% ani 13% strop.

(141)

Pokud jde o žádost některých vyvážejících zemí, které uzavřely dvoustrannou dohodu s Unií, aby byly vyňaty z oblasti působnosti opatření, Komise by chtěla připomenout, že dotyčné dvoustranné dohody nevyžadují vynětí dovozu z příslušných zemí z ochranného opatření. Komise zjistila, že podmínky uvedených dvoustranných dohod jsou splněny v případě, že dovozy podléhají ochranným opatřením přijatým v souladu s Dohodou WTO o ochranných opatřeních.

(142)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření zřízeného podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,