(EU) 2025/422Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/422 ze dne 17. prosince 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah, metodiky a prezentaci informací týkajících se ukazatelů udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a jiným nepříznivým dopadům na životní prostředí

(1)

Transakce související s kryptoaktivy, včetně jejich vydávání, jsou validovány a zaznamenávány prostřednictvím mechanismů konsensu, tedy pravidel a postupů, podle nichž je dosaženo dohody o validaci transakce mezi síťovými uzly technologie distribuovaného registru („DLT“), které jsou také odpovědné za uchovávání záznamů o všech transakcích v distribuovaném registru. Dosažení konsensu, které vyžaduje použití materiálů a výpočetního výkonu, s sebou nese dopady na klima a životní prostředí, které se u jednotlivých DLT liší v závislosti na jejich specifických vlastnostech.

(2)

Adekvátní identifikace a zveřejňování informací o nepříznivých dopadech na klima a životní prostředí spojených s používáním mechanismů konsensu pro vydávání kryptoaktiv je proto velmi důležité pro rozhodování těch, kteří do kryptoaktiv investují.

(3)

Je důležité, aby investoři dostávali přesné, korektní, jasné, nezavádějící, jednoduché, stručné a srovnatelné informace o dopadech technologií, na nichž je založeno vydávání kryptoaktiv, na klima a životní prostředí. V tomto ohledu však může být vzhledem k distribuované povaze dané technologie obtížné získat a zveřejnit přesné a spolehlivé informace. Je proto nezbytné vypracovat seznam ukazatelů, který tato omezení zohlední a investorům poskytne srozumitelné a srovnatelné informace o nepříznivých dopadech mechanismů konsensu na základě dostupných a spolehlivých údajů, včetně odhadů, pokud jsou nezbytné a řádně odůvodněné.

(4)

Informace uvedené v čl. 6 odst. 1 prvním pododstavci písm. j), čl. 19 odst. 1 prvním pododstavci písm. h), čl. 51 odst. 1 písm. g) a čl. 66 odst. 5 nařízení (EU) 2023/1114, které mají být zahrnuty do bílých knih kryptoaktiv a zveřejněny na internetových stránkách poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, se týkají nepříznivých dopadů mechanismů konsensu na klima a dalších nepříznivých dopadů těchto mechanismů na životní prostředí, a proto spolu úzce souvisejí. Aby byla zajištěna konzistentnost, soudržnost a srovnatelnost těchto informací, je vhodné je upravit jediným nařízením.

(5)

Aby se zajistila konzistentnost informací obsažených v bílých knihách kryptoaktiv vydávaných prostřednictvím téhož mechanismu konsensu, jakož i proporcionalita při dodržování tohoto nařízení, mělo by být umožněno, aniž by byly dotčeny příslušné právní povinnosti subjektů, opakovaně použít informace o mechanismu konsensu, které jsou relevantní pro kryptoaktivum, pro něž se vypracovává bílá kniha kryptoaktiva, pokud již tyto informace byly zveřejněny v rámci jiné bílé knihy kryptoaktiv.

(6)

Vzhledem k tomu, že všechny subjekty zveřejňující informace jsou za informace, které zveřejňují, i nadále odpovědné, a to i v případě, že informace získávají z již vydaných bílých knih kryptoaktiv, měly by být informace obsažené v bílých knihách a informace zveřejněné na internetových stránkách poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy pravidelně revidovány a odpovídajícím způsobem aktualizovány. Vzhledem k tomu, že subjekty zveřejňující informace mohou k získání nebo ověření informací, které mají být zveřejněny, využívat nezávislé třetí strany, měly by být informace o využití těchto nezávislých třetích stran pro tyto účely zveřejněny a příslušná nezávislá třetí strana by měla být identifikována.

(7)

Aby se investorům usnadnila možnost porovnávat nepříznivé dopady mechanismů konsensu, na jejichž základě jsou vydávána různá kryptoaktiva, měly by informace na internetových stránkách poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy umožnit veřejnosti porovnat nepříznivé dopady mechanismů konsensu a jejich pobídkových struktur na klima a další nepříznivé dopady na životní prostředí u všech kryptoaktiv, ve vztahu k nimž poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytuje služby související s kryptoaktivy.

(8)

Pro posouzení dopadu mechanismu konsensu používaného k vydávání jednotlivých kryptoaktiv na klima a dalších dopadů na životní prostředí je vhodné vzít v úvahu jak validaci každé transakce s příslušným kryptoaktivem s přihlédnutím k síťovým uzlům DLT aktivně zapojeným do validace, tak udržování integrity DLT všemi síťovými uzly DLT.

(9)

Klíčové ukazatele by měly být použity tak, aby bylo snadné pochopit dopady mechanismů konsensu na klima a na životní prostředí. Aby bylo možné motivovat k používání mechanismů konsensu, které jsou šetrnější ke klimatu a životnímu prostředí, a zabránit praktikám lakování nazeleno (tzv. greenwashingu), je nezbytné se v co největší míře opírat o kvantitativní ukazatele. Kvantitativní ukazatele by měly poskytovat informace o hrubé spotřebě energie a o emisích, aniž by zohledňovaly potenciální kompenzační mechanismy.

(10)

Jako klíčový povinný ukazatel by měla být použita roční spotřeba energie, protože je považována za ukazatel, který investory nejsrozumitelněji informuje o dopadu mechanismů konsensu. Vzhledem k tomu, že v provozu sítí DLT má klíčovou úlohu elektřina, měla by být spotřeba elektřiny považována za vhodný zástupný ukazatel spotřeby energie.

(11)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup k informacím o udržitelnosti, je vhodné požadovat dodatečné informace týkající se mechanismů konsensu, pokud jde o jejich významnější nepříznivé dopady na klima a jiné nepříznivé dopady na životní prostředí, zejména v případě, že překračují určitou úroveň spotřeby energie. Proto by se u kryptoaktiv vydávaných prostřednictvím mechanismů konsensu s vyšší úrovní roční spotřeby energie měly používat doplňkové klíčové ukazatele energie a emisí skleníkových plynů, díky nimž investoři lépe porozumí nepříznivým dopadům těchto mechanismů konsensu.

(12)

Kromě povinných a doplňkových klíčových ukazatelů by mělo být umožněno dobrovolně uvádět ve zvláštní části bílých knih nebo na internetových stránkách poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy informace o klimatických a dalších environmentálních ukazatelích, jejichž posouzení může být složitější nebo pro něž může být obtížnější najít relevantní údaje, například v souvislosti s produkcí odpadů a využíváním přírodních zdrojů, jako je voda.

(13)

Aby se zabránilo lakování nazeleno (tzv. greenwashingu) a zajistila se srovnatelnost informací, které mají být uvedeny v bílých knihách kryptoaktiv a na internetových stránkách poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, měla by se na informace týkající se nepovinných ukazatelů vztahovat stejná harmonizovaná pravidla pro prezentaci informací a pro metodiky, jako se vztahují na informace týkající se povinných a doplňkových ukazatelů. To se týká například nepřímých emisí skleníkových plynů, jako jsou emise v předcházejících částech hodnotového řetězce v souvislosti s nákupem zařízení síťovými uzly DLT nebo emise v navazujících částech hodnotového řetězce v souvislosti s nakládáním s odpady.

(14)

V zájmu podpory konzistentnosti zveřejňovaných informací v případě, že neexistuje konsensus ohledně konkrétního souboru spolehlivých metodik pro výpočet určených ukazatelů, by se v této fázi nicméně měly uplatňovat harmonizované zásady, díky nimž se zajistí srovnatelnost zveřejňovaných informací, zabrání se případnému metodickému zkreslení a zajistí se soulad používaných metodik s metodikami uvedenými v rámci pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (2). V důsledku toho by informace o spotřebě energie a o emisích skleníkových plynů měly být v souladu s pokyny pro výpočet stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 (3), přičemž by měly být zveřejněny informace o metodice použité pro výpočet jednotlivých kvantitativních ukazatelů a o veškerých odchylkách od těchto pokynů pro výpočet.

(15)

Pokud nejsou informace týkající se ukazatelů k dispozici v přiměřeném časovém horizontu, měly by být zveřejněny odhady společně s přiměřenými předpoklady, které byly použity pro výpočet těchto odhadů, a s podrobnými údaji o maximálním úsilí vynaloženém k získání těchto informací. Proto v případech, kdy nelze určit polohu uzlů, která je potřebná pro účely zveřejnění určitých informací, by měly být dle potřeby a vhodnosti použity místní, regionální nebo globální údaje. Tyto údaje by měly být zveřejněny společně s podrobnými údaji o maximálním úsilí vynaloženém k získání těchto informací.

(16)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, jež Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy („ESMA“) ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví.

(17)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4),

a)

„pobídkovou strukturou“ soubor pobídek a sankcí zavedených jako součást mechanismu konsensu, které mají ekonomicky motivovat síťové uzly technologií distribuovaného registru („DLT“) ke spolupráci při uplatňování pravidel a postupů mechanismu konsensu za účelem validace transakcí s kryptoaktivy;

b)

„emisemi skleníkových plynů“ emise plynů uvedených v části 2 přílohy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (5) vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2;

c)

„klimatickými a dalšími environmentálními ukazateli“ ukazatele uvedené v oddíle „Povinný klíčový ukazatel spotřeby energie“ v tabulce 2 přílohy, v oddíle „Doplňkové klíčové ukazatele spotřeby energie a emisí skleníkových plynů“ v tabulce 3 přílohy a v oddíle „Nepovinné ukazatele“ v tabulce 4 přílohy;

d)

„emisemi skleníkových plynů DLT rámce 1“ emise skleníkových plynů vyprodukované zdroji kontrolovanými síťovými uzly technologie distribuovaného registru (DLT) využívajícími mechanismus konsensu;

e)

„emisemi skleníkových plynů DLT rámce 2“ emise skleníkových plynů ze spotřeby zakoupené elektřiny, páry nebo jiných zdrojů energie produkované v předcházejících částech hodnotového řetězce ve vztahu k síťovým uzlům DLT využívajícím mechanismus konsensu;

f)

„emisemi skleníkových plynů DLT rámce 3“ všechny nepřímé emise skleníkových plynů, emise skleníkových plynů v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce, které nejsou zahrnuty v písmenech d) a e) a které vznikají v hodnotovém řetězci síťových uzlů DLT využívajících mechanismus konsensu;

g)

„energií z obnovitelných zdrojů“ nebo „obnovitelnou energií“ energie z obnovitelných zdrojů nebo obnovitelná energie ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (6);

h)

„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2018/2001;

i)

„odpadním elektrickým a elektronickým zařízením (OEEZ)“ odpadní elektrické nebo elektronické zařízení ve smyslu v čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (7);

j)

„nerecyklovaným odpadem“ veškerý nerecyklovaný odpad ve smyslu definice „recyklace“ obsažené v čl. 3 bodu 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (8);

k)

„nebezpečným odpadem“ nebezpečný odpad ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice 2008/98/ES;

l)

„přírodními zdroji“ přírodní zdroje definované v tabulce 2 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772.