(EU) 2025/325Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/325 ze dne 18. února 2025, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/1776 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 457/2011 (2) (dále jen „původní nařízení“) konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). Opatření byla uložena v podobě pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR/t na veškerý dovoz z ČLR s výjimkou tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, společností Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co. Ltd (dále jen „Sichuan“), Shandong Holitech Chemical Industry Co. Ltd (dále jen „Shandong“) a Henan Junhua Development Company Ltd (dále jen „Henan“), jejichž vývoz podléhal minimální dovozní ceně ve výši 1 153 EUR/t.

(2)

Komise tato opatření opětovně uložila prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1171 (3) na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“). Po druhém přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „druhý přezkum před pozbytím platnosti“) Komise tato opatření znovu uložila prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1776 (4).

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2653 (5) a na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení Komise změnila opatření uvedená ve 2. bodě odůvodnění výše a uložila minimální dovozní cenu ve výši 1 346 EUR/t na dovoz melaminu vyráběného společností Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co. Ltd. (dále jen „Xinjiang“) a pocházejícího z Čínské lidové republiky.

(4)

Dne 13. listopadu 2023 podaly společnosti LAT Nitrogen Linz GmbH a LAT Nitrogen Piesteritz GmbH (společně LAT Nitrogen (6)), OCI Nitrogen BV a Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawy SA (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího melamin ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení žádost o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR, omezeného na podobu opatření.

(5)

Žadatelé zejména požadovali, aby byla podoba stávajících opatření změněna z pevně stanoveného cla a minimální dovozní ceny na valorická cla z důvodu, že se významně a trvale změnily okolnosti odůvodňující podobu původních cel, že další trvalé změny okolností znamenají, že pevně stanovené clo a minimální dovozní cena již nejsou vhodné pro daný účel, a konečně, že uplatňování pevného cla a minimální dovozní ceny způsobuje žadatelům vážnou újmu.

(6)

Komise dne 20. prosince 2023 prostřednictvím oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (7) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(7)

Částečný prozatímní přezkum byl omezen na podobu opatření, zejména na to, zda je, či není v zájmu Unie zachovat stávající platná opatření v podobě minimální dovozní ceny a pevně stanovených cel.

(8)

Přezkumné šetření probíhalo od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Posuzované období trvalo od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření.

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, orgány ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich dané zahájení přezkumu týká, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení částečného prozatímního přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

Několik stran požádalo o slyšení a po zahájení přezkumu předložilo připomínky. Komise uspořádala slyšení s Evropskou federací výrobců desek (European Panel Federation, dále jen „federace EPF“), Sdružením evropských výrobců laminátových podlahových krytin (European Producers of Laminate Flooring, dále jen „sdružení EPLF“) a Čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostných surovin a chemických látek (China Chamber of Commerce for Metals, Minerals and Chemicals Importers & Exporters, dále jen „komora CCCMC“). Podání v rámci slyšení odrážela písemná podání těchto stran po zahájení přezkumu a je o nich pojednáváno v oddíle 3 tohoto nařízení.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí ve třech různých členských státech. Komise vybrala vzorek na základě největšího objemu výroby v Unii v období od 1. října 2022 do 30. září 2023, který výrobci v Unii uvedli v rámci analýzy hodnocení stavu před zahájením přezkumu. Tento vzorek představoval 83 % odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k jejímu předběžnému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky a vzorek tak byl pro výrobní odvětví Unie považován za reprezentativní.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásil se pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a to společnost Borghi SpA, Grandate/Itálie. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala společnost Borghi SpA o vyplnění dotazníku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(15)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, který není ve spojení a který se přihlásil v průběhu výběru vzorku, a všem známým uživatelům melaminu. Všechny příslušné dotazníky byly navíc v den zahájení přezkumu rovněž zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (8). V průběhu šetření zaslala Komise žadatelům dotazník s žádostí o poskytnutí makroekonomických údajů týkajících se výrobního odvětví Unie.

(16)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od uvedených tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení, a pěti uživatelů, z nichž dva jsou vzájemně ve spojení.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění, zda je, či není v zájmu Unie změnit podobu stávajících antidumpingových opatření.

(18)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

(19)

Dne 19. prosince 2024 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá změnit podobu platných antidumpingových cel. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit a požádat o slyšení.

(20)

Připomínky zaslali žadatelé, Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd. (dále jen „SGE“), Kronospan Polska Sp.z.o.o. (dále jen „KRP“), skupina Unilin, komora CCCMC a federace EPF. Společnost SGE, skupina Unilin a federace EPF požádaly o slyšení.

(21)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je melamin (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN 2933 61 00 .

(22)

Melamin je bílý krystalický prášek vyráběný převážně z močoviny a používá se zejména k výrobě laminátů, pryskyřic, lepidel na dřevo, tvarovacích směsí a při zpracování papíru/textilu.

(23)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny.

(24)

Jak vyplývá z původního šetření, které vedlo k uložení platných opatření (9), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(25)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by změna podoby daných opatření nebyla v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, kteří nejsou ve spojení a uživatelů.

(27)

Komise zejména zkoumala, zda se okolnosti, které vedly k uplatnění pevně stanoveného cla a minimální dovozní ceny, změnily podstatným a trvalým způsobem a zda pevně stanovené clo a minimální dovozní cena způsobují výrobnímu odvětví Unie vážnou a trvalou újmu.

(28)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(29)

Jak je uvedeno v 1. a 3. bodě odůvodnění výše, antidumpingová opatření, která jsou předmětem tohoto přezkumu, mají podobu minimální dovozní ceny ve výši 1 153 EUR za tunu pro tři čínské vyvážející výrobce, minimální dovozní ceny ve výši 1 346 EUR za tunu pro čtvrtého čínského vyvážejícího výrobce a pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR za tunu pro všechny ostatní čínské vyvážející výrobce. Tato cla byla založena na údajích o běžné hodnotě posuzovaných za tehdy platné období šetření (od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009) v tehdy použité srovnatelné zemi, tj. v Indonésii (viz 78. a 79. bod odůvodnění původního nařízení).

(30)

Důvody, z nichž tato podoba opatření vychází, byly vysvětleny v oddíle 3.3 původního nařízení. Zejména bylo zjištěno, že prodejní ceny melaminu po období šetření se pohybovaly mezi 1 200 a 1 500 EUR za tunu, což bylo o 300 až 600 EUR nad průměrnou prodejní cenou v období šetření v rámci uvedeného šetření. Zvláštní clo založené na cenách převládajících v uvedeném období šetření by „omezil[o] další možný nárůst cen melaminu, což by mělo závažný celkový dopad na podnikání uživatelů“ (10).

(31)

V souladu s odůvodněním přezkumu uvedeným v bodě 4 oznámení o zahájení přezkumu tedy Komise šetřila, zda stále existují okolnosti odůvodňující uložení antidumpingového opatření v jeho stávající podobě (minimální dovozní cena a specifické clo). Komise rovněž šetřila, zda tato podoba antidumpingového opatření nadále vyrovnává účinky dumpingu zjištěné v předchozích šetřeních, a zabraňuje tak újmě působené výrobnímu odvětví Unie.

(32)

Náklady na melamin jsou do značné míry určovány cenou plynu. Melamin lze vyrábět buď z močoviny, nebo z amoniaku. V původním šetření, z něhož vyplývají stávající opatření, bylo konstatováno, že plyn představuje téměř 50 % nákladů na výrobu melaminu (11).

(33)

V současném šetření Komise zjistila, že od uložení opatření na základě původního nařízení došlo na evropských trzích s plynem ke strukturálním změnám. Vzhledem k podílu plynu na nákladech na melamin měly tyto změny na výrobní náklady melaminu vážný dopad.

(34)

Do roku 2021 představovaly významnou část dodávek plynu do Unie dodávky z Ruska. Podíl ruského potrubního plynu na dovozu do EU se však z více než 40 % v roce 2021 snížil na přibližně 8 % v roce 2023 (12). V dlouhém předchozím období mezi lety 2010 a 2021 se podíl ruského plynu na dovozu plynu do EU pohyboval v rozmezí 30 % až 45,5 % (13). V důsledku toho byly uživatelům plynu v EU zaručeny relativně stabilní ceny. Komise zjistila, že v devítiměsíčním období trvajícím od dubna 2010 do prosince 2010, před ukončením původního šetření, se na nizozemské burze TTF (dále jen „TTF“) (14) obchodovalo s plynem v průměru za 19,08 EUR/MWh. Mezi lety 2011 a 2020 se ceny plynu pohybovaly mezi 6 EUR/MWh a 28 EUR/MWh. Od druhé poloviny roku 2021 začaly ceny plynu v EU stoupat na mnohem vyšší, zcela bezprecedentní úrovně. Tento trend se zhoršil v důsledku nevyprovokované vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině počínaje březnem 2022. Od té doby byl dovoz zemního plynu z Ruska dopravovaného plynovody do značné míry nahrazen dovozem plynu ve formě LNG z jiných zemí původu nebo dovozem zemního plynu zejména z Norska (15). Tato změna infrastruktury pro dodávky plynu byla dalším faktorem, který přispěl k rychlému růstu cen plynu. Dne 22. srpna 2022 ceny plynu obchodovaného na TTF závratně vzrostly až do výše 339,20 EUR/MWh (16). Investice do infrastruktury LNG jsou navíc vzhledem ke svému objemu považovány za nevratné. Lze proto důvodně předpokládat, že i po skončení uvedené vojenské agrese je nepravděpodobné, že by většina členských států obnovila nákup plynu za ceny tak nízké, jaké byly v době, kdy probíhalo původní šetření, přičemž minimální dovozní cena byla stanovena do roku 2020 včetně.

(35)

Kromě toho i poté, co se ceny plynu začaly počátkem roku 2023 stabilizovat, zůstala průměrná cena plynu vyšší než byla její trvalá úroveň před rokem 2021. Během období přezkumného šetření se s plynem obchodovalo v průměru za [50–60] EUR/MWh (17), což je přibližně třikrát více než průměrná cena v období od dubna do prosince 2010. Dne 29. září 2023, což je poslední obchodní den období přezkumného šetření, se na TTF obchodovalo se zemním plynem za 41,86 EUR/MWh (18). To je podstatně méně než nejvyšší hodnota zaznamenaná v srpnu 2022, ale stále výrazně nad úrovněmi zaznamenanými do první poloviny roku 2021 včetně.

(36)

V posuzovaném období použitém v původním šetření, tj. od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009, se výrobní náklady výrobního odvětví Unie pohybovaly od 1 054 EUR do 1 229 EUR za tunu (19). Od 1. ledna 2012 do 31. března 2016, což je posuzované období použité v prvním přezkumu před pozbytím platnosti, se pohybovaly mezi 1 036 EUR a 1 144 EUR za tunu (20). V roce 2019 činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie 980 EUR za tunu (21). Výrobní náklady výrobního odvětví Unie na tunu melaminu tedy zůstaly ve všech obdobích šetřených Komisí v letech 2006 až 2019 pozoruhodně stabilní, přičemž rozdíl mezi nejnižší úrovní (980 EUR) a tou nejvyšší (1 229 EUR) činil pouhých 25,4 %.

(37)

Naproti tomu během největší části posuzovaného období, od 1. ledna 2021 do 30. září 2023, se výrobní náklady výrobního odvětví Unie pohybovaly mezi 1 611 EUR a 3 132 EUR za tunu. Tato perspektiva opomíjí rok 2020, který je prvním rokem posuzovaného období, protože poměrně nízké náklady v tomto roce byly ovlivněny hospodářským útlumem souvisejícím s pandemií COVID-19. To dokládá, v jak významném rozsahu ovlivnily rychle rostoucí náklady na plyn (viz 34. bod odůvodnění) celkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(38)

Žadatelé tvrdili, že s přihlédnutím k současným převládajícím cenám plynu představují společně zemní plyn, klíčové vstupní materiály na bázi zemního plynu a pára 80–90 % celkových odhadovaných výrobních nákladů výrobců v Unii. Komora CCCMC toto tvrzení nezpochybnila (22).

(39)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že od původního šetření náklady na plyn výrazně vzrostly, a to v absolutním a následně i v relativním vyjádření, což je považováno za podstatnou změnu okolností ve smyslu čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(40)

Žadatelé tvrdili, že od původního šetření se zvýšily náklady na dodržování evropského environmentálního rámce. Nejvýznamnějším environmentálním režimem, kterému podléhá výrobní odvětví Unie, je systém EU pro obchodování s emisemi (ETS). Systém ETS byl původně zřízen v roce 2005. To znamená, že uvedený systém existoval již v době původního šetření. Nicméně od té doby došlo v systému ETS k významným změnám, které se přímo promítly do výrazně vyšších výrobních nákladů, jež vznikly výrobcům v Unii.

(41)

Komora CCCMC uvedla, že podíl těchto nákladů na dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí na celkových výrobních nákladech nebyl z žádosti patrný, a obecně zpochybnila význam těchto nákladů. V dané souvislosti poukázala komora CCCMC na to, že v rámci ETS jsou dostupné bezplatné povolenky. Komora CCCMC rovněž tvrdila, že veškeré náklady vyplývající z dodržování ETS by měly být kompenzovány nově zavedeným mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) (23).

(42)

Podle důkazů a prognóz předložených žadateli budou náklady vzniklé v souvislosti s právy na vypouštění CO 2 do roku 2026 převyšovat výhody plynoucí z dostupných bezplatných povolenek na emise způsobené výrobou vstupů potřebných k výrobě melaminu. Z údajů uvedených v žádosti vyplývá, že předpokládané ceny celkových emisí znečišťujících látek se pro jednotlivé dotčené společnosti zvýší mezi lety 2021 a 2026 o [55 % až 135 %] (24).

(43)

V souvislosti s environmentálními náklady komora CCCMC tvrdila, že Komisí zveřejněné informace týkající se jen a pouze procentní změny bez uvedení příslušné základní hodnoty nebo kontextu nákladů jsou bezvýznamné.

(44)

Komise zopakovala, že uvedené rozpětí zahrnovalo nejnižší a nejvyšší odhadovaný nárůst environmentálních nákladů mezi výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Není neobvyklé, že mezi společnostmi s různými politikami nákupu emisních povolenek se míra tohoto nárůstu výrazně liší. Kromě toho byly přesné údaje týkající se jednotlivých společností považovány za důvěrné obchodní informace.

(45)

Pokud jde o případné vyrovnání nákladů, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, v rámci mechanismu CBAM, Komise souhlasila se žadateli a potvrdila, že na melamin se ochrana v rámci uvedeného mechanismu skutečně nevztahuje.

(46)

Žadatelé rovněž poukázali na to, že od původního šetření byla zaznamenána celková inflace cen. Faktory vedoucí k inflaci zahrnovaly především strukturální změny na trzích s plynem vysvětlené v 34. bodě odůvodnění, ale také překážky v dodavatelských řetězcích a rostoucí poptávku. Pokud by byla minimální dovozní cena 1 153 EUR za tunu uložená v původním šetření upravena o roční míry inflace zveřejněné Eurostatem, pak by výsledkem za rok 2022 byla minimální dovozní cena ve výši nejméně 1 474 EUR. Komise uvedla, že prodejní ceny melaminu výrobního odvětví Unie vzrostly až na 3 196 EUR za tunu (průměr z roku 2022, viz tabulka 7) a čínské dovozní ceny až na 1 990 EUR za tunu (průměr z roku 2022, viz tabulka 3). I když ceny následně v období přezkumného šetření klesly, je třeba poznamenat, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření stále činily 3 069 EUR (viz tabulka 7).

(47)

Komora CCCMC měla za to, že míra inflace v Unii dosáhla vrcholu v roce 2022, avšak následně klesla, protože její základní příčiny, jako byl prudký nárůst cen plynu a poptávka po melaminu, po pandemii COVID-19 přestaly existovat. Komise souhlasila s tím, že celková inflace cen dosáhla vrcholu v roce 2022 a že od té doby se míra inflace snížila. Ceny, a tedy i náklady, jsou však stále na úrovni, která je výrazně vyšší než v roce 2009, tj. v období šetření v rámci původního šetření. Nic nenasvědčuje tomu, že by se celkový dopad inflace na ceny od roku 2009 mohl zvrátit.

(48)

V původním šetření vyjádřili uživatelé obavy ohledně zajištění dostatečných dodávek melaminu za dostupné ceny (25).

(49)

V žádosti žadatelé uvedli, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie je přibližně o 60 % vyšší než spotřeba v Unii a že se tato kapacita od roku 2009 výrazně zvýšila. Rovněž uvedli, že upřednostňují prodej na trh Unie před vývozními trhy, a proto by v případě potřeby byli schopni zásobovat celý trh EU.

(50)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2009, tj. obdobím šetření v rámci původního šetření, a současným obdobím přezkumného šetření, skutečně zvýšila o více než 20 %. V období přezkumného šetření činila výrobní kapacita výrobního odvětví Unie 476 874 tun, jak je uvedeno v tabulce 5, zatímco spotřeba činila 339 676 tun (viz tabulka 1). Výrobní odvětví Unie je proto v případě potřeby schopno zásobovat celý trh Unie.

(51)

Komora CCCMC tvrdila, že od roku 2006 výrobní kapacita výrobního odvětví Unie trvale překračuje spotřebu v Unii, a proto nemá za to, že došlo ke změně okolností, pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie zásobovat unijní trh (26).

(52)

Komise odmítla argument komory CCCMC i přístup k posouzení celkové volné kapacity výrobního odvětví Unie od roku 2009 bez zohlednění jiných relevantních faktorů. Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění níže, situace v oblasti dodávek na trhu Unie se s ohledem na zvýšenou kapacitu výrobního odvětví Unie v kombinaci s větším dovozem ze třetích zemí za spravedlivé ceny celkově zlepšila.

(53)

Od roku 2006 do roku 2009, což je referenční období původního šetření, činil podíl výrobního odvětví Unie na trhu v průměru 80 % a nikdy neklesl pod 74 %. Podobně mezi 1. lednem 2012 a 31. březnem 2016 činil tento podíl na trhu v průměru 77 % (viz tabulka 6 nařízení prováděcího (EU) 2017/1171), zatímco v roce 2019, tj. v roce končícím před začátkem referenčního období současného šetření, činil 73 % (viz tabulka 7 prováděcího nařízení (EU) 2023/2653).

(54)

V žádosti žadatelé uvedli, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se prudce snížil v důsledku agresivních cen ze strany čínských vyvážejících výrobců. Jelikož se podíl výrobního odvětví Unie na trhu po dlouhou dobu pohyboval mezi 73 % a 80 %, jak je vysvětleno v 53. bodě odůvodnění výše, činil v současném období přezkumného šetření pouze 48,6 % (viz tabulka 6), což představuje významnou změnu okolností. Komise uvedla, že naopak podíl čínského dovozu na trhu vzrostl z pouhých 6,5 % v roce 2009 na 29,2 % v současném období přezkumného šetření. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění níže, dovoz z jiných třetích zemí se rovněž zvýšil, a přispěl tak ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu, avšak v menší míře než čínský dovoz.

(55)

Žadatelé v žádosti uvedli, že v případě nedostatku dodávek by dovoz ze třetích zemí mohl zaplnit případnou mezeru v důsledku rostoucí spotřeby.

(56)

Komise uvedla, že celkový podíl dovozu z jiných třetích zemí než z Číny na trhu činil v roce 2009 6,2 % (viz tabulka 12 nařízení (EU) č. 1035/2010) a že úroveň tohoto podílu na trhu v kombinaci s tehdejším 85 % tržním podílem výrobního odvětví Unie byla jedním z hlavních důvodů změny podoby cla na pevně stanovené clo (27). Podíl dovozu ze třetích zemí na trhu se od té doby výrazně zvýšil a v období přezkumného šetření činil 22,3 %, což ukazuje, že výrobci ve třetích zemích vybudovali kapacity, které mohou přispět k uspokojení spotřeby na trhu Unie a k zajištění zdravého stavu hospodářské soutěže za rovných podmínek.

(57)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že situace v oblasti dodávek na trhu Unie se od původního šetření výrazně změnila. Oproti situaci, kdy v roce 2009 byla jediným významným zdrojem dovozu Čína a kdy po uložení prozatímních opatření mohl nedostatek melaminu na trhu Unie vést k výraznému zvýšení cen (viz 63. bod odůvodnění nařízení č. 457/2011), byla situace během období přezkumného šetření zjevně odlišná, neboť bylo k dispozici více důležitých zdrojů dovozu (zajišťujících spravedlivý konkurenční tlak) a k tomu mnohem větší výrobní kapacita výrobního odvětví Unie.

(58)

V současném šetření Komise zjistila, že od původního šetření se změnilo několik okolností, zejména pokud jde o výrobní náklady vzniklé výrobnímu odvětví Unie, ale také na straně nabídky. Od roku 2021 došlo v Unii k výraznému nárůstu výrobních nákladů, v důsledku čehož již nebylo možné účinně zabránit újmě, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobil dumpingový čínský dovoz, prostřednictvím minimálních dovozních cen a specifického cla použitelného na všechny ostatní společnosti, které vycházely z nákladů a cen v roce 2009. V důsledku toho byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, jak je uvedeno v 134. bodě odůvodnění. Zatímco obavy ohledně dostupnosti dostatečných dodávek melaminu pro uživatele byly v původním šetření hlavním důvodem pro uložení opatření v jejich stávající podobě, od roku 2009 se zabezpečení dodávek pro uživatelské odvětví výrazně zlepšilo.

(59)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda lze změnu okolností uvedenou v oddíle 3.5.2 důvodně považovat za trvalou.

(60)

Několik stran ve svých podáních zpochybnilo, že by změny okolností mohly být považovány za trvalé. Některá podání byla předložena před zveřejněním podstatných skutečností. Všechna tato tvrzení jsou shrnuta v tomto oddíle.

(61)

Pokud jde o silný nárůst cen plynu, komora CCCMC tvrdila, že ke konci období přezkumného šetření ceny zemního plynu oproti předchozím vrcholům výrazně poklesly. Tento vývoj podle komory CCCMC ukázal, že jakékoli změny okolností, v tomto případě výrazně zvýšené ceny plynu, byly pouze dočasné povahy. Komora CCCMC dále uvedla, že ceny zemního plynu, který je hlavním vstupem pro výrobu melaminu, klesly na téměř stejnou úroveň jako před koncem první poloviny roku 2021.

(62)

Podobně federace EPF připomněla, že hlavním faktorem ovlivňujícím výrobní náklady výrobců melaminu jsou náklady na zemní plyn. Podle ní došlo od roku 2023 u zemního plynu k rychlému a podstatnému snížení cen. Konstatovala, že spotové ceny zemního plynu v Evropě se v lednu 2024 pohybovaly mezi 28 a 32 EUR/MWh, zatímco v roce 2018 činily průměrné spotové ceny zemního plynu v Evropě přibližně 22 až 23 EUR/MWh. Podle federace EPF finanční trhy předpokládají, že ceny plynu se v letech 2024 až 2026 značně přiblíží historickým úrovním. Federace EPF tvrdila, že ceny plynu se vrátily na historickou obvyklou úroveň a že žadatelé mohou při stávající podobě opatření znovu soutěžit.

(63)

Sdružení EPLF poskytlo podobnou prognózu vývoje cen plynu. Dodalo, že pokud se ceny plynu podle očekávání stabilizují, míra inflace se následně sníží. Pokud by se míra inflace snížila, bylo by možné očekávat, že by hlavní centrální banky začaly snižovat úrokové sazby. Nižší úrokové sazby by zlevnily hypoteční úvěry. V důsledku toho by se nemovitosti staly cenově dostupnějšími, což by vedlo k očekávanému oživení odvětví stavebnictví, které je klíčovým uživatelem výrobků z melaminu.

(64)

Komise s žádným z výše uvedených tvrzení nesouhlasila. Komise měla za to, že je velmi nepravděpodobné, že by se ceny zemního plynu vrátily do cenového rozpětí pozorovaného do roku 2020.

(65)

Pokud jde o tvrzení uvedené v 62. bodě odůvodnění výše, Komise konstatovala, že ceny plynu mezi 28 a 32 EUR/MWh zjištěné federací EPF v lednu 2024 byly stále výrazně vyšší než ceny zjištěné EPF v roce 2019 v rozmezí 22 až 23 EUR. Komise uvedla, že průměrná cena plynu TTF v první polovině roku 2024 činila 29,82 EUR/MWh (28), což je o 56 % více než průměrná cena plynu TTF ve výši 19,08 EUR/MWh, která představuje průměr za období od dubna do prosince 2010 (viz poznámka pod čarou 16 tohoto nařízení), a také výrazně více než průměrná cena plynu TTF v období 2011–2020. I kdyby tedy situace ohledně cen plynu v období přezkumného šetření měla být považována za výjimečnou, jsou ceny plynu stále výrazně vyšší než průměrná cena do roku 2020 včetně.

(66)

Údajné prognózy pravděpodobných cen plynu do roku 2026 nebyly ze strany federace EPF podpořeny žádnými dalšími důkazy. Pokud jde o tvrzení shrnutá v 61. až 63. bodě odůvodnění, Komise se navíc domnívala, že s ohledem na změny geopolitické situace je nepravděpodobné, že by se ceny plynu stabilizovaly na úrovni pozorované do června 2021. Od roku 2021 začala většina členských států, které získávají zemní plyn přímo z Ruska prostřednictvím plynovodů, tento dovoz snižovat. V důsledku neodůvodněné a nevyprovokované agrese Ruska vůči Ukrajině Evropská unie a členské státy posílily a urychlily opatření, která mají snížit závislost na ruském plynu. V rámci těchto opatření bylo naplánováno nebo je ve výstavbě nejméně 17 terminálů LNG (29). Vzhledem k velmi vysokým investicím potřebným k vybudování terminálů LNG a celé dodavatelské infrastruktury, jakož i závazku Unie ukončit závislost na ruském plynu (30) je vysoce nepravděpodobné, že by se Unie vrátila k nákupu ruského plynu z plynovodů v objemech a za ceny jako před rokem 2021, a proto je pravděpodobné, že na trhu budou ceny i nadále mnohem vyšší než ceny zaznamenané do první poloviny roku 2021.

(67)

Po poskytnutí informací komora CCCMC kritizovala, že Komise pro účely srovnání vycházela z ceny plynu z posledního dne období přezkumného šetření, jež v TTF činila 41,86 EUR/MWh, a z průměrné ceny v období přezkumného šetření, které podle CCCMC nebyly vzhledem k mimořádně vysokým cenám v daném období včetně maxima 339,20 EUR/MWh dosaženého dne 22. srpna 2022 (viz 34. a 35. bod odůvodnění) reprezentativní. Komora CCCMC dodala, že vzhledem ke korelaci mezi cenami zemního plynu a výrobními náklady výrobního odvětví Unie se výrobní náklady již vrátily na „předkrizovou úroveň“ nebo se očekává, že se na tuto úroveň brzy vrátí.

(68)

Komise tato tvrzení zamítla. Připomněla, že pro účely posouzení trvalé povahy zjištěné změny okolností rovněž odkázala na průměrnou cenu plynu TTF v první polovině roku 2024 (viz 65. bod odůvodnění), což bylo období, kdy ceny jasně poklesly z předchozích a výjimečných nejvyšších hodnot, ale stabilizovaly se na výrazně vyšší úrovni, než byla cena před první polovinou roku 2021. Komise rovněž uvedla, že ve druhé polovině roku 2024 činila průměrná cena plynu TTF 29,82 EUR/MWh, což je výrazně nad průměrnou cenou plynu TTF v období 2011–2020 (viz 65. bod odůvodnění). Z toho vyplývá, že nic nenasvědčuje tomu, že by se výrobní náklady vzniklé výrobnímu odvětví Unie měly stabilizovat na podobných úrovních, které převládaly v období od uložení opatření do první poloviny roku 2021.

(69)

Po poskytnutí informací federace EPF zopakovala, že předpokládané úrovně cen zemního plynu pro druhou polovinu roku 2026 by se přiblížily skutečným cenám plynu zjištěným v červenci 2023 (23–25 EUR/MWh). To by nebylo daleko od úrovní zjištěných v roce 2021. V této souvislosti federace EPF odkázala na nejnovější evropskou hospodářskou prognózu ze dne 15. listopadu 2024 (31).

(70)

Komise uvedla, že předpokládané ceny zemního plynu pro období od druhého čtvrtletí roku 2025 do prvního čtvrtletí roku 2026 se pohybují mezi 43,5 a 47,25 EUR/MWh (32). Tyto ceny jsou nejméně o 46 % vyšší než průměrná cena plynu TTF zjištěná v první polovině roku 2024 (viz 65. bod odůvodnění).

(71)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že změna struktury nákupu a dodávek a výsledné vyšší náklady na zemní plyn, které nesou výrobci v Unii, mají trvalou povahu.

(72)

Pokud jde o náklady na dodržování environmentálních právních předpisů, které nese výrobní odvětví Unie (viz 40. bod odůvodnění), nic nenasvědčuje tomu, že v oblasti těchto regulačních povinností dojde v blízké době k obratu. Je totiž pravděpodobné, že v důsledku stále většího důrazu na environmentální udržitelnost – zejména prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu – se náklady na dodržování pravidel týkajících se odvětví průmyslu budou pro výrobce v Unii dále zvyšovat. Prognózy, které dosud poskytli výrobci v Unii (viz 42. bod odůvodnění), toto tvrzení potvrzují. Předpokládá se proto, že pozorovaná změna okolností bude trvalé povahy.

(73)

Po poskytnutí informací komora CCCMC požádala, aby jí byl sdělen relativní význam údajných nákladů na dodržování předpisů ve vztahu k celkovým jednotkovým nákladům na výrobu melaminu, což při posuzování skutečného významu procentního zvýšení zůstává zásadní otázkou.

(74)

Komise uvedla, že environmentální náklady, kterým čelí výrobní odvětví Unie, představují menší podíl celkových nákladů na výrobu melaminu než náklady na plyn. To však nemění nic na skutečnosti, že pozorované změny byly stále významné a trvalé povahy.

(75)

Pokud jde o inflaci (viz 46. bod odůvodnění), Komise uvedla, že trvalá povaha zvýšení nákladových položek (náklady na plyn a environmentální náklady) nevyhnutelně povede k vyšším cenám výstupního výrobku, tj. melaminu. Kromě toho bude výrobní odvětví Unie chtít zohlednit zvýšenou nákladovou základnu ve svých prodejních cenách, jakmile budou obnoveny rovné podmínky, protože v dlouhodobém horizontu nemůže nést ztráty, které mu byly způsobeny v roce 2022 a v období přezkumného šetření. Očekává se proto, že vyšší úroveň cen melaminu ve srovnání s cenovými úrovněmi zjištěnými v původním šetření bude trvalé povahy.

(76)

Po poskytnutí informací komora CCCMC zpochybnila, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie byly v období přezkumného šetření vyšší než během období původního šetření a že vyšší úroveň nákladů má být trvalé povahy.

(77)

Komise odkázala na protiargument týkající se trvalé povahy zvýšených nákladů na plyn (viz 70. bod odůvodnění), které vzhledem k váze, jakou mají náklady na plyn v celkových nákladech na výrobu melaminu, pravděpodobně povedou k tomu, že zvýšení celkových nákladů bude rovněž trvalé.

(78)

Pokud jde o zvýšenou výrobní kapacitu výrobního odvětví Unie, šetření nezmiňuje žádné plány výrobců v Unii, které by měly v blízké budoucnosti vést ke snížení kapacity. Má se tudíž za to, že zvýšení celkové kapacity je trvalé povahy.

(79)

Komora CCCMC však tvrdila, že k žádné významné (nebo trvalé) změně výrobní kapacity výrobního odvětví Unie nebo jeho schopnosti zásobovat trh EU nedošlo.

(80)

Komise objasnila, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu pro uspokojení spotřeby v Unii. V této souvislosti Komise odkázala na údaje shromážděné v rámci současného šetření (viz tabulky 1 a 5). Zatímco spotřeba nikdy nepřekročila 427 309 tun ročně (údaj z roku 2021), kapacita činila nejméně 476 874 tun ročně (údaj z období přezkumného šetření).

(81)

Komora CCCMC dodala, že pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu na méně než 30 % v období od 1. července 2022 do 30. června 2023 nebyl trvalé povahy, protože byl způsoben výjimečnými okolnostmi, jako jsou výrobní obtíže na úrovni výrobců v Unii a zároveň zvýšená poptávka uživatelů. Aby se vyrovnal nedostatek dodávek, museli se uživatelé spoléhat na větší dovoz, zejména z Číny.

(82)

Komise uvedla, že významný pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu byl faktický a jako takový jej komora CCCMC nezpochybnila. Komise měla za to, že pokles podílu na trhu byl z velké části způsoben exponenciálním nárůstem čínského dumpingového dovozu, který se podbízel cenám výrobního odvětví Unie (viz 102. bod odůvodnění).

(83)

S ohledem na výše uvedené byly připomínky komory CCCMC zamítnuty.

(84)

Po poskytnutí informací společnost SGE tvrdila, že okolnosti, na nichž jsou založena stávající opatření v podobě pevně stanoveného cla a minimální dovozní ceny, se významně a trvale nezměnily. Pokud jde o dostupnost dovozu melaminu ze třetích zemí, SGE uvedla, že ceny ze třetích zemí byly v určitých obdobích nižší než ceny z Číny a že dodávky ze třetích zemí nebyly stabilní a nemohly dovoz nahradit z Číny.

(85)

Komise uvedla, že dovozní ceny ze třetích zemí obecně sledovaly tržní trendy v posuzovaném období. Důležitější je, jak ukazuje tabulka 4, že podíl celkového dovozu ze třetích zemí na trhu zůstal v posuzovaném období v relativně úzkém rozmezí mezi 19,2 % a 22,3 %, jinými slovy, ceny nebyly na úkor podílů výrobního odvětví Unie na trhu v takové míře jako čínské ceny (viz tabulka 2). Podíly na trhu mezi 19,2 % a 22,3 % jsou rovněž výrazně vyšší než čínské podíly na trhu během posuzovaného období v rámci šetření, které vedlo k opatřením, jež jsou předmětem přezkumu, a Komise proto se společností SGE nesouhlasila. Komise zjistila, že celkový dovoz ze třetích zemí představuje stabilní alternativní faktor dodávek na trh Unie.

(86)

Společnost SGE zopakovala tvrzení uživatele KRP ze dne 30. října 2024 (33), a sice, že samotná evropská výrobní kapacita nemůže uspokojit poptávku. Podobně federace EPF ve svých připomínkách k poskytnutí informací zpochybnila údaje o kapacitě, které byly posouzeny Komisí a jsou uvedeny v tabulce 5 níže. Federace EPF tvrdila, že dva závody na výrobu melaminu společnosti BASF v Ludwigshafenu byly na konci dubna 2023 trvale uzavřeny (34). Odkázala dále na informace o trhu poskytnuté svými členy, podle nichž v roce 2024 vyráběly melamin pouze společnosti OCI a LAT Nitrogen, a to se sníženou kapacitou. Podle federace EPF představovala plná výrobní kapacita těchto výrobců celkem 290 000 tun ročně.

(87)

Za účelem ochrany informací považovaných za důvěrné obchodní informace nemohla Komise údaje o výrobní kapacitě jednotlivých výrobců v Unii zveřejnit. Potvrdila však, že údaje o výrobní kapacitě uvedené v tabulce 5 byly řádně ověřeny. Komise rovněž uvedla, že příslušné závody společnosti BASF nebyly trvale uzavřeny, jak tvrdí federace EPF, ale byly nabídnuty k prodeji na trhu (35). Přístup federace EPF spočívající ve vyloučení kapacit, které byly dočasně ponechány nevyužité nebo nabídnuty k prodeji, je navíc v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Komise. Skutečnost, že výrobci v Unii snížili výrobu, protože nebyli schopni vyrovnat se s nespravedlivými cenami dovozu z Číny, který na trh Unie pronikal v nebývale vysokých objemech, by neměla být zaměňována za trvalé snížení výrobní kapacity. Tvrzení federace EPF bylo proto zamítnuto. Tvrzení KRP nebylo dále doloženo, a z tohoto důvodu bylo rovněž zamítnuto.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení k závěru, že se okolnosti uvedené v oddíle 3.2.2 od původního šetření změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(89)

Na základě informací uvedených v žádosti vyráběli obdobný výrobek během období přezkumného šetření tři žadatelé a dva další výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Dvěma výrobci nezařazenými do vzorku, kteří byli uvedeni v žádosti, jsou BASF AG, Ludwigshafen (Německo) a S.C. Azomures, Targu Mures (Rumunsko). Jako zúčastněná strana se zaregistrovala pouze společnost BASF. Žádný z uvedených dvou výrobců nepředložil během šetření připomínky ani se nevyjádřil.

(90)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 175 786 tun. Tento údaj byl vypočten na základě odpovědí na dotazníky od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů, které předložili žadatelé.

(91)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, Komise vybrala konečný vzorek výrobců v Unii představujících přibližně 83 % celkové odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Třemi výrobci zařazenými do vzorku jsou žadatelé.

(92)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě: a) údajů žadatelů o prodeji obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku týkajícími se objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v databázi Comext (Eurostat).

(93)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(94)

Přezkum ukázal, že v návaznosti na oživení po pandemii COVID-19 se spotřeba v Unii od roku 2020 do roku 2021 zvýšila o 18 %. Celkově se spotřeba v Unii v období přezkumného šetření snížila o 7 %.

(95)

Objem dovozu z dotčené země stanovila Komise na základě statistik Eurostatu. Čínský podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(96)

Dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(97)

Objem dovozu z Číny vzrostl od roku 2020 do období přezkumného šetření více než osmdesátkrát. I když rok 2020 nelze považovat za reprezentativní z důvodu hospodářského útlumu po pandemii COVID-19, od roku 2021 do období přezkumného šetření se dovoz z Číny přesto zvýšil téměř čtyřnásobně.

(98)

V relativním vyjádření (viz indexy v tabulce 2 výše) vzrostl podíl dovozu z Číny na trhu ještě více než objem tohoto dovozu a v období přezkumného šetření dosáhl téměř 30 %. Ve srovnání s rokem 2021 se podíl na trhu zvýšil více než čtyřnásobně.

(99)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu z Číny na základě statistik Eurostatu.

(100)

Vážená průměrná cena dovozu z Číny se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (EUR/t)

(101)

Průměrné ceny dovozu melaminu z Číny se od roku 2020 do roku 2022 zvýšily o 108 %. Ceny od roku 2022 do období přezkumného šetření prudce klesly o 32 %.

(102)

Cenové podbízení posoudila Komise srovnáním a) vážených průměrných statistických cen dovozu z ČLR během období přezkumného šetření, stanovených na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o smluvní celní sazbu, antidumpingové clo (36) a náklady po dovozu a b) vážených průměrných prodejních cen tří výrobců v Unii účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení. Takto vypočtené rozpětí cenového podbízení činilo 8,5 %.

(103)

Komise dále zvážila další cenové dopady, zejména existenci výrazného poklesu cen. Komise uvedla, že došlo ke stlačení cen, kdy výrobní odvětví Unie muselo od roku 2022 do období přezkumného šetření snížit své prodejní ceny přibližně o 53 % (viz tabulka 7), tedy výrazně pod úroveň svých výrobních nákladů, což v období přezkumného šetření vedlo ke ztrátě ve výši –100,1 % (viz tabulka 10).

(104)

Komise stanovila objem a ceny dovozu ze třetích zemí podle stejné metodiky jako v případě ČLR (viz oddíl 3.3.3.1).

(105)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(106)

Nejvýznamnějšími zdroji dovozu mimo Čínu byly Katar, Trinidad a Tobago a Indie. Dovoz z každé z těchto zemí se během posuzovaného období zvýšil nejméně o 54 % (Katar) a až o 360 % (Indie). Výchozí úroveň Indie v roce 2020 však byla mnohem nižší než úroveň ostatních dvou zemí. Podíl celkového dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny na trhu se v posuzovaném období zvýšil pouze o 5 %.

(107)

V období přezkumného šetření byly všechny průměrné dovozní ceny tří nejdůležitějších zdrojů mimo Čínu vyšší než průměrné dovozní ceny z ČLR. Dovozním cenám z Číny se relativně blížily jen dovozní ceny z Trinidadu a Tobaga, i když je stále převyšovaly (1 379 EUR/t oproti 1 361 EUR/t). Objem dovozu pocházejícího z Trinidadu a Tobaga však v období přezkumného šetření činil méně než 20 % objemu dovozu z Číny.

(108)

Zvýšení podílu třetích zemí na trhu o 2,5 procentního bodu v posuzovaném období se však v porovnání s nárůstem podílu čínského dovozu na trhu, který činil 28,9 procentního bodu, jeví jako nepatrné. Průměrná cena dovozu ze třetích zemí byla v období přezkumného šetření výrazně vyšší než prodejní cena výrobního odvětví Unie (viz tabulka 7) i průměrná dovozní cena z Číny (viz tabulka 3).

(109)

Při posouzení možné existence újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů a informací obsažených v odpovědích žadatelů na dotazník a řádně je porovnala s informacemi uvedenými v žádosti a v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a se statistikami Eurostatu. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(110)

Makroekonomické ukazatele jsou v tomto případě tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita.

(111)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(112)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(113)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 56 %. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období téměř stabilní, s minimálním poklesem o 1 %. V důsledku toho došlo ke snížení využití kapacity o 56 %.

(114)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2020 do roku 2021 zvýšil o 9 %, ale mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření klesl o 52 procentních bodů na 43 % pod úrovní roku 2020.

(116)

V souladu se stejným trendem klesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu ze 79,9 % na 48,6 %.

(117)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 7 % (viz tabulka 1) a objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se snížil o 43 % (viz tabulka 6). V důsledku toho ztratilo výrobní odvětví Unie významný podíl na trhu (viz tabulka 6) ve srovnání s čínským dovozem (viz tabulka 2).

(118)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady

(119)

Jednotkové výrobní náklady exponenciálně rostly na úroveň, která v roce 2022 činila 250 % a v období přezkumného šetření byla stále o 239 % nad úrovní zaznamenanou v roce 2020. Tento prudký nárůst výrobních nákladů byl zejména způsoben velmi strmým nárůstem cen plynu počínaje rokem 2021.

(120)

Prodejní ceny vykazovaly podobný trend až do roku 2022, kdy dosáhly úrovně, která byla o 244 % vyšší než v roce 2020. V období přezkumného šetření se prodejní ceny ve srovnání s rokem 2022 snížily o více než polovinu. V podání předloženém dne 23. srpna 2024 (37) žadatelé zdůraznili, že objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl na neudržitelnou úroveň oproti výrazně zvýšeným nákladovým základům v období přezkumného šetření.

(121)

Zaměstnanost a produktivita a průměrné náklady práce u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(122)

Počet zaměstnanců se od roku 2021 do období přezkumného šetření snížil o více než 9 %, neboť výrobní odvětví Unie začalo za nepříznivé situace na trhu snižovat pracovní sílu.

(123)

Produktivita práce se v posuzovaném období prudce snížila o 56 % v souladu s prudkým poklesem výroby (viz tabulka 5).

(124)

Průměrné náklady práce se během posuzovaného období zvýšily o 23 %, neboť mzdy a platy byly přizpůsobeny inflaci a předchozímu růstu.

(125)

Stav zásob výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(126)

Stav zásob se během posuzovaného období značně lišil. V roce 2021 byla úroveň zásob o 56 % nižší než v roce 2020. V roce 2022 byla úroveň zásob o 165 % vyšší než v roce 2020. Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby vzrostl od roku 2020 do roku 2022 téměř pětinásobně a od roku 2020 do období přezkumného šetření více než trojnásobně. To je další známkou toho, že výrobní odvětví Unie mělo ke konci posuzovaného období stále větší potíže s prodejem své produkce vzhledem k dramaticky rostoucímu dovozu z Číny.

(127)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(128)

Komise stanovila zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje melaminu odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Výrobní odvětví Unie dosáhlo zisku jen v roce 2021, a to ve výši 12,3 %. V letech 2020 a 2022 byl uvedený prodej ztrátový, a to v míře –4,1 % a –5,6 %. V období přezkumného šetření činila ztráta –100,1 %.

(129)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. V roce 2021 byl vývoj peněžního toku pozitivní. V roce 2022 a v období přezkumného šetření vytvářelo výrobní odvětví Unie po záporném trendu ziskovosti záporný peněžní tok.

(130)

Úroveň investic výrobního odvětví Unie vzrostla v posuzovaném období o 194 %. Podle výsledků šetření se dotčené investice týkaly téměř výhradně nahrazení plně odepsaných a opotřebovaných aktiv. Bylo spíše náhodné, že tyto investice byly soustředěny do období přezkumného šetření. Kromě toho byly investice poměrně malé v poměru k jiným ukazatelům, jako jsou celkové hodnoty prodeje. Komise proto daný ukazatel nepovažuje v tomto konkrétním případě za velmi významný.

(131)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic a její trend sledoval trend analyzované míry ziskovosti.

(132)

V souvislosti s rostoucími výrobními náklady a rostoucí volatilitou cen ztratilo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období významný podíl na trhu ve prospěch ČLR. Objem čínského dovozu exponenciálně rostl a vstupoval na trh Unie za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomuto tlaku nebylo výrobní odvětví Unie schopno převést zvýšené výrobní náklady do svých prodejních cen a následně utrpělo značné ztráty, které byly nebývalého rozsahu a byly neudržitelné.

(133)

Prakticky všechny ukazatele újmy, jako je výroba, míra využití kapacity, objem prodeje, jednotkové prodejní ceny, podíly na trhu, ziskovost a peněžní tok, vykazovaly v posuzovaném období výrazně negativní trendy.

(134)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(135)

Komise na základě svého závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, a s odkazem na 27. bod odůvodnění zkoumala, zda použitelná minimální dovozní cena a pevně stanovené clo způsobují výrobnímu odvětví Unie vážnou a trvalou újmu.

(136)

V prvním kroku Komise připomněla, že pojetí minimální dovozní ceny je takové, že jakmile ceny dosáhnou úrovní, které minimální dovozní cenu dostatečně převyšují, mohou vyvážející výrobci vyvážet prakticky neomezené objemy dotčeného výrobku, aniž by v Unii čelili jakýmkoli antidumpingovým clům. Tento scénář byl potvrzen v roce 2022 a v období přezkumného šetření, kdy tržní ceny takových úrovní dosahovaly (viz tabulka 2 a 97. a 98. bod odůvodnění).

(137)

Ve druhém kroku Komise zjistila, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tento dovoz totiž během posuzovaného období exponenciálně vzrostl, a sice o 8013 % (viz tabulka 2), což vedlo k významnému zvýšení podílu na trhu, tj. z 0,3 % v roce 2020 na 29,2 % během období přezkumného šetření, na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu se ve stejném období zmenšil ze 79,9 % na 48,6 %. Kromě toho se dovoz z Číny uskutečňoval za stále nižších cen (viz tabulka 3, rok 2022 až období přezkumného šetření), které se zároveň podbízely (viz 102. bod odůvodnění) a které výrobnímu odvětví Unie způsobily podstatnou újmu. Rovněž vyvíjely značný cenový tlak na ceny výrobního odvětví Unie. Od roku 2021 jsou totiž výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a, co je důležitější, od roku 2022 jsou pod úrovní výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo vzhledem ke zjištěnému stlačení cen schopno během období přezkumného šetření zvýšit své ceny tak, aby zohlednily zvýšení jeho nákladů, což vedlo k významným ztrátám. K této újmě přispěly rovněž další faktory, jako jsou ceny plynu, které byly hlavní příčinou růstu výrobních nákladů nad prodejní ceny (viz tabulka 7, údaje za rok 2022 a období přezkumného šetření), ale neoslabily zjištěnou příčinnou souvislost. Podíl celkového dovozu ze třetích zemí na trhu vzrostl v posuzovaném období o 13 % (viz tabulka 4), což je nepatrné oproti více než osmdesátinásobnému nárůstu čínského dovozu ve stejném období (viz tabulka 2). Podobně byl celkový dovoz z jiných třetích zemí v období přezkumného šetření v průměru o téměř 200 EUR za tunu dražší než čínský dovoz. Dovoz ze třetích zemí proto neoslabil zjištěnou příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(138)

Po poskytnutí informací komora CCCMC tvrdila, že hlavním důvodem, proč výrobci v Unii nemohli zvýšit své ceny, aby pokryli své výrobní náklady a zachovali ziskovost, byly mimořádné okolnosti na vnitřním trhu EU, které nastaly ve druhé polovině roku 2022 a v roce 2023, a nikoli čínský dovoz.

(139)

Komise toto tvrzení zamítla. Šetření ukázalo, že v roce 2021 a do jisté míry i v roce 2022, kdy čínský dovoz vstupoval na trh za dovozní ceny ve výši 1 627 EUR a 1 990 EUR za tunu, bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady. Pouze v období přezkumného šetření, kdy dovozní ceny klesly na 1 361 EUR za tunu, přestalo být výrobní odvětví Unie schopno prodávat za ceny, které by pokryly náklady. To jasně ukázalo, že opatření nedosáhla zamýšleného účinku, neboť zvýšený objem levného čínského dovozu byl hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(140)

Komise proto dospěla k závěru, že koncepce minimální dovozní ceny čínským výrobcům v podstatě umožnila zvýšit objem vývozu za snížené ceny, což výrobnímu odvětví Unie následně způsobilo podstatnou újmu.

(141)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu.

(142)

Komise obdržela odpověď na dotazník od jednoho dovozce, který není ve spojení, avšak tato strana odmítla poskytnout nedůvěrné znění své odpovědi. Poskytnuté informace proto nebylo možné analyzovat.

(143)

Odpovědi na dotazník poskytli tři uživatelé a skupina Unilin (složená ze dvou uživatelů). Tři uživatelé nepředložili srozumitelné veřejně přístupné verze svých odpovědí na dotazník, a tato podání proto nemohla být analyzována. Během šetření dále spolupracovala pouze skupina Unilin, která rovněž umožnila inspekci na místě ve svých prostorách (jak je vysvětleno v 18. bodě odůvodnění výše).

(144)

Skupina Unilin však tvrdila, že nemůže předložit úplnou nedůvěrnou verzi svých podání, protože z hlediska hospodářské soutěže nepovažuje za vhodné poskytnout určité informace širší veřejnosti. Skupina Unilin se proto dovolávala „výjimečných okolností“ podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Komise vzala tvrzení skupiny Unilin na vědomí. Na základě poskytnutých informací mohla pouze konstatovat, že jak nákup skupiny Unilin od výrobního odvětví Unie, tak její dovoz z Číny nebyly pro odvětví uživatelů jako celek reprezentativní a že změna podoby opatření by dotčenou stranu nijak nepřiměřeně nepoškozovala.

(145)

Po poskytnutí informací vyjádřila federace EPF pochybnosti ohledně posouzení zájmu uživatelů ze strany Komise, neboť se zdálo, že se opírá pouze o dvě odpovědi na dotazník předložené skupinou Unilin. Federace EPF dodala, že rostoucí náklady na melamin mezi listopadem 2022 a listopadem 2023 vedly k obrovskému nárůstu rozdílu mezi surovými panely a potahovanými panely, a to z průměrných 30–50 % na 60–124 %.

(146)

Komise objasnila, že ve svém posouzení může vycházet pouze z ověřitelných údajů poskytnutých spolupracujícími zúčastněnými stranami. Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno a uvědomeno přibližně 80 uživatelů. Údaje poskytnuté skupinou Unilin byly nakonec jediným ověřitelným podáním předloženým uživatelem, které měla Komise k dispozici. Komise svůj závěr učiněný ve vztahu ke společnosti Unilin nerozšířila na všechny uživatele, ale kvůli neexistenci jiných spolupracujících uživatelů jiné dostupné informace pro analýzu k dispozici neměla.

(147)

Přístup federace EPF spočívající ve vyvození vstupních nákladů melaminu z cenového rozdílu výstupních produktů je navíc považován za chybný. Cenové rozdíly lze přičítat různým dalším důvodům, jako je např. vnímání zákazníky, nikoli však nutně a výhradně zvýšení jednoho nákladového prvku.

(148)

V návaznosti na zahájení řízení federace EPF uvedla, že evropský dřevozpracující průmysl má obrat přes 500 miliard EUR ročně a poskytuje 4 miliony přímých pracovních míst v Unii. Odvětví výroby desek, které představuje 9 % tohoto obratu, plnilo klíčovou úlohu, neboť zhodnocovalo vedlejší produkty těžby a zpracování dřeva, a do odvětví nábytku a stavebnictví dodávalo vysoce kvalitní, lehké a cenově dostupné výrobky. V důsledku toho by jakákoli změna podoby opatření měla negativní dopad na mnohonásobně větší počet zaměstnanců (tj. zaměstnanců výrobců desek na bázi dřeva v EU a následného hodnotového řetězce uživatelů), než by byl počet zvýhodněných zaměstnanců výrobců melaminu v Unii.

(149)

Komise měla za to, že federace EPF neprokázala, jaká část údajného ročního obratu se týkala prodeje výrobků obsahujících melamin, jak relevantní byly náklady na melamin v těchto výrobcích a kolik pracovních míst přispělo k výrobě a prodeji těchto výrobků. Dopad změny podoby opatření proto nebylo možné stanovit, a uvedené tvrzení tak bylo zamítnuto.

(150)

Po poskytnutí informací federace EPF vypočítala, že přibližně 650 000 pracovních míst v odvětví výroby desek na bázi dřeva a souvisejících odvětvích v celém dodavatelském řetězci souviselo s používáním melaminu a že všechna tato pracovní místa by byla významně ohrožena, pokud by se podoba opatření změnila. Komise toto tvrzení zamítla, neboť federace EPF nedoložila, proč by valorická cla na jednu surovinu z jedné konkrétní země měla na rozdíl od pevně stanoveného cla a minimální dovozní ceny tato hospodářská odvětví poškozovat.

(151)

Sdružení EPLF tvrdilo, že čínští vyvážející výrobci, na něž se vztahuje pevně stanovené clo ve výši 415 EUR za tunu, nemohli do Unie vyvážet, protože toto clo bylo omezující, a že celková kapacita tří čínských výrobců podléhajících minimální dovozní ceně nebyla vyšší než 300 000 tun, což pro zásobování evropského trhu nestačí. Sdružení EPLF dále tvrdilo, že uživatelé v Unii se nemohou spoléhat pouze na výrobu melaminu v Evropě, zejména v době oživení trhu.

(152)

Komise tato tvrzení sdružení EPLF zamítla. Spotřeba nebyla nikdy vyšší než přibližně 430 000 tun ročně. Například v roce 2021 to bylo 427 185 tun. Vzhledem ke své kapacitě přesahující 476 000 tun (údaj z období přezkumného šetření, viz tabulka 5) by výrobní odvětví Unie jistě mohlo pokrýt tuto spotřebu samo.

(153)

Sdružení EPLF dodalo, že jeho členové čelí stále silnější konkurenci ze strany Turecka, neboť turečtí výrobci laminátů mohou i nadále dovážet melamin z Číny, aniž by platili antidumpingová cla, a tudíž nesou nižší náklady než výrobci laminátů v Unii.

(154)

Sdružení EPLF neposkytlo na podporu tvrzení týkajících se silnější konkurence ze strany Turecka žádné důkazy. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by změna podoby opatření uživatele obecně nepřiměřeně poškodila (viz také 144. bod odůvodnění). Komise proto toto tvrzení zamítla.

(155)

Společnost SGE tvrdila, že pokud by se podoba antidumpingového opatření změnila na valorická cla, výsledné celní sazby by podstatně zvýšily náklady na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny. Ještě horší je, že tyto vysoké sazby by mohly způsobit, že čínští vývozci nebudou konkurenceschopní, a budou tak nuceni stáhnout se z trhu Unie. Možnosti nákupu by se tak pro dovozce a uživatele v Unii omezily především na nákup od žadatelů, což by vedlo k méně konkurenčnímu trhu EU. Dodavatelský řetězec by se stal nevyváženým a nákupní ceny melaminu by pravděpodobně výrazně vzrostly.

(156)

Komise toto tvrzení zamítla. Komise uznala, že tržní ceny melaminu se pravděpodobně zvýší, neboť ceny zaznamenané v období přezkumného šetření byly pro výrobní odvětví Unie neudržitelné a opatření ve formě minimální dovozní ceny a pevného cla dostatečně neochránila výrobní odvětví Unie před nekalými obchodními praktikami vyvážejících výrobců, které výrazně stlačovaly jeho prodejní ceny (viz tabulka 7). Komise však měla rovněž za to, že při zavedení valorických cel v rozmezí od 12 % do 65,2 % v závislosti na zjištěné úrovni dumpingu budou mít uživatelé obecně možnost nakupovat čínský melamin za ceny zahrnující cla, které zajistí rovné podmínky ve vztahu k prodejním cenám výrobců v Unii. Kromě toho mohou uživatelé získávat zdroje i z jiných zemí mimo Unii, jak tomu bylo během posuzovaného období (viz tabulka 4).

(157)

Po poskytnutí informací poukázala federace EPF na omezené výrobní kapacity v Číně. Podle uvedené federace dosáhl čínský vývoz do Unie vrcholu v roce 2022, což znamená, že je nepravděpodobné, že by množství zaznamenané v uvedeném roce přesáhl.

(158)

Komise uvedla, že federace EPF neposkytla podložené údaje o skutečných a volných kapacitách v Číně. V každém případě množství čínského vývozu do Unie v roce 2022 a v období přezkumného šetření již značně poškodilo výrobní odvětví Unie, jak nejlépe dokládají údaje o ziskovosti v tabulce 10.

(159)

Po poskytnutí informací Komise rovněž obdržela připomínky společnosti KRP, uživatele melaminu, který se zaregistroval jako zúčastněná strana, avšak nepředložil odpověď na dotazník.

(160)

Společnost KRP tvrdila, že minimální dovozní cena zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž tím, že byla stanovena minimální cenová úroveň. Umožnila výrobcům v Unii dosáhnout zisku a zároveň zajistit, aby uživatelé měli přístup ke stabilním a cenově dostupným dodávkám. Podle KRP bylo tedy zachování minimální dovozní ceny v zájmu Unie. Společnost KRP dále tvrdila, že pokud by bylo stávající opatření nahrazeno valorickými cly, náklady na melamin, které by nesla, by byly mnohem vyšší, což by vedlo k výraznému zvýšení výrobních nákladů. Tím by došlo k narušení její konkurenceschopnosti nejen na domácím trhu, ale i na mezinárodních trzích, což by ohrozilo její podnikání.

(161)

KRP žádné z předložených tvrzení nedoložila, a proto byla obě tato tvrzení zamítnuta.

(162)

Bez další spolupráce ze strany uživatelů a sdružení uživatelů dospěla Komise k závěru, že uživatelé by změnou podoby opatření nebyli nijak nepřiměřeně poškozeni.

(163)

Proto Komise dospěla k závěru, že nic nenasvědčuje tomu, že by navrhovaná změna podoby opatření měla negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem daných opatření.

(164)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že změna podoby opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Číny není v zájmu Unie.

(165)

Jak je uvedeno ve 134. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Stávající podoba opatření proto již není dostatečná k ochraně výrobního odvětví Unie před čínským dovozem, který na trh Unie vstupoval v nebývale vysokých objemech a za podbízející se ceny.

(166)

Vzhledem k posuzovaným změnám okolností stávající podoba opatření, která spočívala v případě více než 80 % veškerého dovozu z Číny během období přezkumného šetření ve clu založeném na minimální dovozní ceně ve výši 1 153 EUR/t, tj. žádné clo nebylo vybíráno, a v případě zbývajícího dovozu v pevně stanoveném clu ve výši 415 EUR/t, již nemůže napravit zjištěnou podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie a která byla způsobena čínským dovozem. Minimální dovozní cena nebyla zejména schopna napravit významné cenové podbízení (viz 102. bod odůvodnění) a stlačení cen zjištěné během období přezkumného šetření.

(167)

Oba předchozí přezkumy před pozbytím platnosti dospěly k závěru, že výrobnímu odvětví Unie již s ohledem na účinnou ochranu poskytovanou stávajícími opatřeními nebyla působena újma (viz 128. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2017/1171 a 277. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2023/1776). Naproti tomu v rámci současného částečného prozatímního přezkumu dospěla Komise k závěru, že opatření ve své stávající podobě již nejsou účinná, aby dostatečně vyrovnala účinek dumpingu působícího újmu.

(168)

Od roku 2020 výrazně vzrostla volatilita cen melaminu v důsledku kolísání cen plynu, který je pro výrobu melaminu hlavním vstupem. V určitých obdobích dosáhly ceny melaminu nebývale vysoké úrovně, která nebyla zaznamenána přinejmenším od původního šetření. Po těchto vysokých úrovních ceny prudce klesly, a to kvůli výraznému nárůstu objemu dovozu z Číny za nižší ceny. Výrobní odvětví Unie tak bylo nuceno prodávat za ceny podstatně nižší, než jaké byly jeho náklady.

(169)

Podoba opatření již proto nemohla poskytovat ochranu, kterou poskytovala v obdobích šetření v rámci předchozích přezkumů před pozbytím platnosti, jež se ukázala jako dostatečná k ochraně výrobního odvětví Unie před újmou. Čínští výrobci vyváželi do Unie za ceny, které se podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie, ale které zároveň překračovaly použitelnou minimální dovozní cenu, a tudíž nepodléhaly antidumpingovým clům.

(170)

Z toho vyplývá, že změna okolností měla za následek obnovení újmy a způsobila, že podoba opatření je pro ochranu výrobního odvětví Unie před dovozem za podbízející se ceny nedostatečná.

(171)

Na základě výše uvedených závěrů, a zejména závěrů o existenci podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, o změnách okolností ve srovnání s původním šetřením, o trvalé povaze těchto změn a o zájmu Unie, měla Komise za to, že stávající podoba antidumpingových opatření uložených na melamin pocházející z Čínské lidové republiky již není dostatečná k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem.

(172)

Komise se proto rozhodla znovu zavést pro všechny společnosti valorická cla.

(173)

Po poskytnutí informací SGE a KRP tvrdily, že opětovné zavedení valorických cel stanovených před více než deseti lety není spravedlivé. Domnívaly se, že pokud se změnily okolnosti, za nichž byla původně zavedena minimální dovozní cena, tytéž původní okolnosti jsou stejnou měrou zastaralé pro uložení valorických cel. Kromě toho byla valorická cla, která mají být obnovena, zejména vypočtena na základě údajů z roku 2009 a jen jedno vycházelo z údajů z roku 2022. Obnovení valorických cel je tudíž nespravedlivé vůči čínským vyvážejícím výrobcům, jejichž celní sazby byly vypočteny na základě údajů z původního šetření, které jsou zastaralé a neodpovídají současným tržním podmínkám.

(174)

Komise považovala tato tvrzení za neopodstatněná. Valorická cla představují standardní podobu antidumpingového opatření, kterou Komise používá při ukládání opatření v návaznosti na šetření. Zavedení jiných podob opatření obvykle vyžaduje zvláštní odůvodnění v příslušných prováděcích nařízeních, uložení valorických cel nikoli. V tomto nařízení Komise dostatečně odůvodnila, že okolnosti, které vedly k výjimečnému uložení cel na základě minimálních cen podle původního nařízení, již přestaly existovat.

(175)

Komise rovněž připomněla, že stávající opatření byla změněna prováděcím nařízením (EU) 2023/2653, kterým bylo společnosti Xinjiang uloženo valorické antidumpingové clo ve výši 12 %. V rámci tohoto prozatímního přezkumu má Komise zákonnou povinnost přezkoumat všechna stávající opatření, a to i veškeré změny, jako je výše uvedená změna provedená podle prováděcího nařízení (EU) 2023/2653. Nemůže proto s pozměněným opatřením uloženým podle prováděcího nařízení (EU) 2023/2653 zacházet jinak než s původními opatřeními.

(176)

SGE a KRP navrhly upravit minimální dovozní cenu ve výši 1 153 EUR/t tak, aby se pohybovala v rozmezí 1 300 až 1 400 EUR/t, a to na základě nejnovějších údajů o spotových cenách shromážděných a zveřejněných prostřednictvím organizace Independent Commodity Intelligence Services (dále jen „ICIS“ (38)). Toto navrhované cenové rozpětí je odvozeno z průměrné ceny melaminu za období od července 2024 do prosince 2024, jak uvádí ICIS. Během slyšení po poskytnutí informací společnost SGE uvedla, že podle navrhovaného systému minimální dovozní ceny budou ceny na základě uvedených údajů ICIS průběžně upravovány. V této souvislosti měla společnost SGE za to, že prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/82 (39) představuje precedens relevantní pro toto šetření.

(177)

Komise připomněla, že tento prozatímní přezkum byl omezen na podobu opatření. Návrh předložený SGE a KRP však zahrnoval změnu úrovně opatření, zejména z úrovně minimální dovozní ceny ve výši 1 153 EUR/t na alespoň 1 300/EUR/t. Komise navíc považovala odkaz společnosti SGE na nařízení (EU) 2015/82 za chybný, neboť uvedené nařízení se zabývá nejen částečným prozatímním přezkumem omezeným na přezkum podoby opatření (viz 8. bod odůvodnění třetí odrážka uvedeného nařízení), ale také částečným prozatímním přezkumem omezeným na újmu (viz 8. bod odůvodnění čtvrtá odrážka uvedeného nařízení). Jak je stanoveno ve 181. bodě odůvodnění uvedeného nařízení, Komise v rámci částečného prozatímního přezkumu omezeného na újmu stanovila pro výrobní odvětví Unie novou cenu nepůsobící újmu a na tomto základě novou minimální dovozní cenu (jelikož opatření byla založena na újmě). Vzhledem k tomu, že tento částečný prozatímní přezkum je omezen na podobu opatření, není změna úrovně opatření možná. Návrhy ze strany SGE a KRP proto musely být zamítnuty.

(178)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních celních sazeb. Společnosti, na něž se vztahují individuální celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(179)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních celních sazeb, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití individuálních celních sazeb odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(180)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení nebo za změnu okolností ve smyslu čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů nebo prozatímní přezkum. V rámci takového šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(181)

Individuální celní sazby stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(182)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních celních sazeb. Tato žádost musí být adresována Komisi (40). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace prokazující, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(183)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla podoba opatření změněna. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(184)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (41), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(185)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,