(EU) 2025/291Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/291 ze dne 13. února 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz dekoračního papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 14. června 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu dekoračního papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podali dne 2. května 2024 čtyři výrobci dekoračního papíru v Unii (dále jen „žadatelé“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou dekoračního papíru, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2718 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) .

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Proběhla slyšení s žadateli (Felix Schoeller, Koehler Paper, Malta Decor & Munksjö Paper) a společnostmi LamiGraf S.A. a Interprint GmbH.

(7)

Čínské státní sdružení odvětví lesnických výrobků (CNFPIA), společnosti LamiGraf S.A., Kastomonu Italia S.p.a., Kastamonu Romania S.A. a Kastamonu Bulgaria AD (dále jen „skupina Kastamonu“) a Marburger Tapetenfabrik předložily k zahájení připomínky. Týkaly se postavení žadatelů, použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení a důkazů o podstatných zkresleních, výběru reprezentativní země v podnětu, zkreslení na trhu surovin, ukazatelů újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Všemi těmito připomínkami se zabývají příslušné oddíly tohoto nařízení níže.

(8)

Po zahájení řízení sdružení CNFPIA uvedlo, že společnosti Felix Schoeller a Munksjö, dva ze čtyř žadatelů, jsou ve spojení s čínskými společnostmi a že jedna z těchto dvou společností rovněž dováží z Číny od své společnosti ve spojení. Sdružení CNFPIA tvrdilo, že na základě ustanovení čl. 4 odst. 1 základního nařízení měly být tyto dvě společnosti z výrobního odvětví Unie vyloučeny. Na základě toho sdružení CNFPIA dodalo, že by stávající požadavky stanovené v čl. 5 odst. 4 základního nařízení nemusely být splněny.

(9)

Podle znění čl. 4 odst. 1 bodu i), jak potvrdil Soudní dvůr, přísluší Komisi, aby při výkonu své posuzovací pravomoci určila, zda by měla vyloučit z „výrobního odvětví Unie“ výrobce, kteří jsou ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo jsou sami dovozci dumpingového výrobku. Posuzovací pravomoc musí být vykonávána případ od případu s ohledem na všechny relevantní skutečnosti (4). Vzhledem k tomu, že obě společnosti ve spojení v ČLR zásobovaly převážně svůj domácí trh a že případná množství dovezená výrobci v Unii od jejich společností ve spojení v ČLR byla zanedbatelná, měla Komise za to, že vyloučení společností Felix Schoeller a Munksjö z definice výrobního odvětví Unie není opodstatněné. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(10)

Sdružení CNFPIA uvedlo, že podmínky stanovené v článku 3 základního nařízení pro zjišťování újmy nebyly splněny, a tvrdilo, že během posuzovaného období neexistovaly žádné důkazy o podstatné újmě působené výrobnímu odvětví Unie.

(11)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 5 odst. 3 základního nařízení se šetření zahájí, pokud podnět obsahuje dostatek důkazů pro zahájení šetření. V podnětu žadatel tvrdil, že dumpingový dovoz dekoračního papíru z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Na podporu svého tvrzení žadatel použil Thajsko jako reprezentativní zemi pro výpočet váženého průměrného dumpingového rozpětí v rozmezí [35–45 %] a analyzoval spotřebu výrobního odvětví Unie, ziskovost, prodej a podíl na trhu, objem výroby a výrobní náklady. Komise měla za to, že se jedná o relevantní prvky pro posouzení skutkové podstaty spisu a že spolu s dalšími informacemi poskytnutými žadatelem představují dostatečný důkaz, který splňuje požadavky čl. 5 odst. 3 pro zahájení šetření. Tvrzení sdružení CNFPIA bylo proto zamítnuto.

(12)

Společnost LamiGraf předložila podobné argumenty týkající se trendů újmy a tvrdila, že finanční výkonnost výrobního odvětví významně ovlivnily širší hospodářské faktory, jako je pandemie COVID-19, geopolitická nestabilita a energetická krize, a újma tedy nemohla být přičítána hlavně čínskému dovozu. Společnost LamiGraf dále uvedla, že výkyvy ve spotřebě v Unii lze přičíst ekonomice ovlivněné pandemií, která vybízela k setrvání doma a po níž následovala korekce trhu, a nelze je přičítat čínskému dovozu a že celkový prodej žadatelů a jejich prodej na vývoz byly závážně ovlivněny sankcemi vůči Rusku. Podmínky v roce 2021 vedly k růstu poptávky po dekoračním papíru, což znamenalo diverzifikaci vedoucí k nárůstu dovozu z Číny. Konkurenceschopnost čínských cen vyplývá z používání nákladově efektivního zařízení, na rozdíl od výrobců, kteří podali podnět. Společnost LamiGraf však zároveň uvedla, že velké investice provedené žadateli nejsou známkou podstatné újmy.

(13)

Komise měla za to, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o újmě způsobené dumpingovým dovozem z Číny, včetně posouzení dopadů pandemie COVID-19 na spotřebu v Unii, dopadu energetické krize a rostoucích nákladů na suroviny, jakož i ruské invaze na Ukrajinu a následných obchodních sankcí. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(14)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 a zeměpisného rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 60 % odhadovaného celkového objemu výroby a 61 % prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K předběžnému výběru vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(17)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise mimoto požádala stálou misi ČLR při EU, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dva vyvážející výrobce na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(20)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(21)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečný dotazník zaměřený na toto hledisko.

(22)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (5).

(23)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(25)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je dekorační papír s těmito vlastnostmi:

(26)

Podle fyzikálních vlastností existuje pět hlavních typů výrobků: dekorační papír pro tisk, jednobarevný papír, rubový papír, podkladový papír fólie a předem impregnovaný dekorační papír.

(27)

Dekorační papír se používá jako povrchový materiál pro dekorativní použití. Konečné použití nachází dekorační papír především při výrobě nábytku, u vnitřního designu a v odvětví stavebnictví a renovací jako laminát na podkladový materiál.

(28)

Dotčeným výrobkem je dekorační papír pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 4802 54 00 , ex 4802 55 , ex 4805 91 00 a ex 4811 60 00 (kódy TARIC 4802 54 00 10, 4802 55 15 10, 4802 55 25 10, 4802 55 30 10, 4802 55 90 10, 4805 91 00 10, a 4811 60 00 10) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(29)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(30)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných k případnému použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě dekoračního papíru. Příslušné informace předložili dva vyvážející výrobci.

(33)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(34)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(35)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(36)

Dne 2. října 2024 informovala Komise prostřednictvím první poznámky (dále jen „první poznámka“ nebo „první poznámka o výrobních činitelích“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě dekoračního papíru, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a označila za vhodnou reprezentativní zemi Thajsko.

(37)

Sdružení CNFPIA v reakci na „první poznámku o výrobních činitelích“ vzneslo tyto obecné připomínky: 1) „Podstatná zkreslení v souvislosti s dotčeným výrobkem v Číně neexistují a Komise je v Číně neprokázala.“ 2) „Nahrazeny by měly být pouze ty výrobní činitele, u nichž se prokázalo, že jsou zkreslené.“ 3) „Použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě a z toho plynoucí metodika nejsou v souladu s WTO [antidumpingovou dohodou].“ Žádné další strany k první poznámce o výrobních činitelích připomínky nepředložily. Připomínkou k existenci podstatných zkreslení se zabývá oddíl 3.2.1 níže, kde Komise příslušná podstatná zkreslení popsala. Pokud jde o připomínku týkající se výrobních činitelů, Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jakmile Komise zjistí, že existují podstatná zkreslení, lze použít domácí náklady, avšak pouze v rozsahu, v jakém je na základě přesných a vhodných důkazů jednoznačně prokázáno, že nejsou zkreslené, a konečně, pokud jde o údajný nesoulad čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě a jeho výslednou metodiku s antidumpingovou dohodou WTO, odkazuje Komise na oddíly 3.2.1.9 a 3.2.1.10 níže.

(38)

Dne 6. prosince 2024 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Thajskem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě informací o čtyřech společnostech – SIAM KRAFT INDUSTRY CO LTD, DOUBLE A (1991) PUBLIC COMPANY, THAI CONTAINERS GROUP CO LTD a SIG COMBIBLOC CO LTD. Během stanovené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky k druhé poznámce.

(39)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(40)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(41)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(42)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(43)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(44)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(45)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(46)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise o Číně zprávu (dále jen „zpráva“) (6), která obsahuje důkazy o významných zásazích státu na mnoha úrovních ekonomiky, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je odvětví výrobků na bázi dřeva). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva (7) byla založena do vyšetřovacího spisu při zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(47)

Konkrétněji se žadatel opíral o důkazy obsažené ve zprávě, aby zdůraznil existenci systémových podstatných zkreslení v ekonomice ČLR, „socialistickém tržním hospodářství“, kde Komunistická strana Číny řídí jak veřejný, tak soukromý sektor.

(48)

Žadatel vysvětlil, že výroba dekoračního papíru v ČLR je ovlivněna významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení a že v důsledku toho není vhodné k určení běžné hodnoty použít domácí ceny a náklady. Žadatelé zejména tvrdili, že existují podstatná zkreslení u nákladů na suroviny používané k výrobě dekoračního papíru v ČLR, zejména dřevné buničiny a TiO2, jakož i zkreslení u nákladů na energii (8).

(49)

Na podporu tohoto stanoviska se žadatel opíral hlavně o důkazy obsažené ve zprávě a zjištění z minulých šetření Komise.

(50)

Žadatelé dále zmínili, že odvětví dekoračního papíru je součástí čínského odvětví lesnictví a dřevařských výrobků, a připomněli následující skutečnosti, které poukazují na existenci podstatných zkreslení.

(51)

Za prvé, odvětví dekoračního papíru podléhá zkreslení nákladů na základní suroviny používané k výrobě dekoračního papíru, zejména dřevné buničiny a TiO2:

(52)

Za druhé, v odvětví dekoračního papíru dochází ke zkreslení nákladů na energii:

(53)

Za třetí, výrobci v odvětví dekoračního papíru mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(54)

Za čtvrté, podobně jako v jiných odvětvích čínského hospodářství podléhá odvětví dekoračního papíru zkreslením vyplývajícím z veřejných politik nebo opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil (28).

(55)

Za páté, odvětví dekoračního papíru podléhá zkreslením vyplývajícím z neexistence, diskriminačního uplatňování či nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví (29).

(56)

Za šesté jsou v odvětví výroby dekoračního papíru zkresleny i mzdové náklady (30).

(57)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví dekoračního papíru dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(58)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu.

(59)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(60)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (31).

(61)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (32). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(62)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (33).

(63)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(64)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(65)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (34). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(66)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(67)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (35). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(68)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(69)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(70)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(71)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (36).

(72)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (37).

(73)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (38).

(74)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (39).

(75)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (40).

(76)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (41).

(77)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(78)

Odvětví dotčeného výrobku zásobují především soukromé společnosti, jako jsou Hangzhou Huawang New Material Technology (rovněž nazývaná „Huawon“) (42), Zhejiang Kingdecor Paper (43), Qifeng New Materials (44) nebo Zhejiang Hengda New Materials (45).

(79)

Šetřením však bylo zjištěno, že obě hlavní suroviny používané pro výrobu dekoračního papíru, tj. dřevnou buničinu a TiO2, dodávají státní podniky. Například v odvětví dřevné buničiny působí několik státem ovládaných společností, např. Fujian Qingshan Paper Industry Co. (46) a Shandong Chenming Paper Holding Co (47).

(80)

Navíc v prováděcím nařízení Komise (EU) 2024/1923 (48) o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Čínské lidové republiky Komise uvedla, že v odvětví TiO2 působí také řada státních podniků, například společnost Pangang Group Vanadium and Titanium Resources, Ltd. (49) (dále jen „Pangang“), která je součástí skupiny Pangang, dceřiné společnosti skupiny státních podniků Anshan Iron and Steel Group (dále jen „Ansteel“) (50), a která má významný podíl státního vlastnictví (více než 54 %) (51).

(81)

Společnost Fujian Qingshan Paper Industry Co. uvádí, že „v nové fázi vývoje se společnost bude řídit úvahou Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru“  (52). Článek 98 stanov společnosti pak stanoví, že „stranický výbor společnosti plní své povinnosti v souladu se stanovami strany a dalšími stranickými předpisy: i) zajišťovat dohled nad dodržováním politik strany a státu a provádět ve společnosti rozhodnutí a opatření ústředního výboru strany, Státní rady, provinčního výboru strany a provinční vlády (53) .“ Stejně tak stranický výbor společnosti Shandong Chenming Paper Holding Co tvrdí, že „[p]okud se podnik vyvíjí, bude stranická organizace zřízena bez ohledu na klíčové body, práce na budování strany budou rozšířeny tak, aby bylo dosaženo rezonance, vzájemné integrace a pokroku mezi budováním strany a výrobou, provozem a řízením“ (54).

(82)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státem vlastněných podnicích, ale i v soukromých společnostech (55), přičemž Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(83)

Na odvětví dekoračního papíru se vztahuje i několik vládních politik, neboť odvětví dřevné buničiny je uvedeno jako podporované odvětví jak v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci z roku 2019 (56), tak v jeho aktualizované verzi z roku 2024 (57). Podobně, a jak je stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2024/1923 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Čínské lidové republiky (58), se Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci ve znění z roku 2024 přímo zabývá odvětvím TiO2 tím, že uvádí proces výroby TiO2 využívající kyseliny sírové jako odvětví s omezením, zatímco vydání katalogu z roku 2019 uvádí proces výroby TiO2 využívající chloridu jako odvětví podporované (59).

(84)

Dále 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhled do roku 2035 stanoví tyto cíle: „transformovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků, např. z lehkého průmyslu a textilního průmyslu, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický a průmysl a výroba papíru. (60)“

(85)

Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje lehkého průmyslu z roku 2022 (61) rovněž vyžaduje, aby se „urychlil průlom v klíčových technologiích: Pokud jde o slabé vazby v odvětvích, jako je výroba papíru (…), bude přezkoumána, vypracována a zveřejněna řada plánů technologických inovací v klíčových oblastech (…), bude prohlouben a podporován technologický výzkum a vývoj, inženýrství a industrializace, bude urychleno zavádění základních technologických systémů a zvýší se technologická úroveň průmyslu (62) “ a „podpoří řada vynikajících scénářů inteligentní výroby v odvětvích, jako je […] výroba papíru (63)“.

(86)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (64). Například Čínské státní sdružení odvětví lesnických výrobků (CNFPIA) zřídilo pro odvětví dekoračního papíru zvláštní výbor (65). Sdružení CNFPIA v článku 3 svých stanov uvádí, že organizace „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (66).

(87)

Společnost Hangzhou Huawang New Material Technology je členem sdružení CNFPIA a zastává funkci místopředsedy zvláštního výboru pro odvětví dekoračního papíru v rámci sdružení CNFPIA (67).

(88)

Společnost Zhejiang Kingdecor Paper je také členem sdružení CNFPIA a zastává funkci ředitele zvláštního výboru pro odvětví dekoračního papíru v rámci sdružení CNFPIA (68).

(89)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(90)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(91)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (69)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(92)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (70), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (71).

(93)

Již v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (72). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(94)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (73), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(95)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (74).

(96)

Stávající šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství či funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví dekoračního papíru. Jako příklad lze uvést, že člen představenstva společnosti Xianhe, holdingového podniku Kingdecor, zároveň působí jako tajemník strany v této společnosti (75). Jak bylo zjištěno šetřením, společnost Xianhe „reagovala na výzvu ústředního výboru strany a aktivně se zapojila do nového modelu rozvoje“  (76).

(97)

Dalším příkladem tohoto překrývání mezi vedoucími pozicemi a členstvím/funkcemi v Komunistické straně Číny je případ společnosti Qifeng New Material, ve které je předseda správní rady členem Komunistické strany Číny (77). V roce 2023 se společnost Qifeng New Material „držela pokynů vyplývajících z úvahy Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru a pod silným vedením stranického výboru a představenstva společnosti [společnost] aktivně zkoumala mezinárodní i domácí trhy. (78)“

(98)

Další příklad byl nalezen ve společnosti Fujian Qingshan Paper Industry Co., kde předseda představenstva rovněž zastává funkci tajemníka stranického výboru (79). V první polovině roku 2024 se společnost „držela pokynů vyplývajících z úvahy Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, komplexně posílila budování strany [a] aktivně prosazovala hlubokou integraci mezi budováním strany a výrobou a provozem“ (80).

(99)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (81). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví dekoračního papíru a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(100)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(101)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (82).

(102)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dekoračního papíru.

(103)

Např. ve svém 14. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje a výhledu do roku 2035 provincie Šan-tung hodlá „optimalizovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví: […] optimalizovat a zdokonalovat klasická odvětví, jako je textilní a oděvní průmysl, potravinářský průmysl, výroba papíru, […]“  (83) .

(104)

Kromě toho je podle 14. zvláštního pětiletého plánu provincie Fu-ťien pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu třeba „zaměřit se na zlepšení kvality papírů pro domácnost, obalového papíru a lepenky, speciálního papíru a lepenky, optimalizovat druhovou strukturu, výzkum a vývoj zdrojů buničiny a vlákniny v komplexním využití (84)“.

(105)

Kromě toho na úrovni provincií zvláštní plán provincie Fu-ťien pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu v průběhu 14. pětiletého plánu upřesňuje, že pro „výrobu papíru a papírenské výrobky: [vláda] řídí (…) společnost Qingshan paper a další podniky s cílem posílit budování vlastních inovačních kapacit, zvýšit kapacity pro integraci designu a zlepšit úroveň výrobního procesu, technologií a vybavení“ (85).

(106)

Šetření i v provincii Če-ťiang potvrdilo existenci preferenčních politik veřejných orgánů a bank ve vlastnictví státu vůči výrobcům papíru, neboť provincie „vede finanční instituce okresu Lung-jou ke zlepšení finančního prostředí klíčových podniků, nadále optimalizuje finanční služby a zvyšuje podporu reálné ekonomiky, zejména papírenského průmyslu. (86)“

(107)

Kromě toho podléhají vládním politikám také vstupy používané k výrobě dekoračního papíru. Konkrétně to platí pro dřevnou buničinu, na kterou se vztahuje 14. pětiletý plán ČLR pro rozvoj odvětví lesnictví a travních porostů (2021–2025) (87) (dále jen „14. pětiletý plán lesního hospodářství“), který v souvislosti s „buničinou a výrobou papíru“ vyžaduje, aby se: urychlilo odstraňování zastaralé výrobní kapacity a snížily emise znečišťujících látek [a] podpořila technologická transformace a zlepšilo využívání energie a surovin“. Šetřením v odvětví TiO2 bylo rovněž zjištěno, že čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se uvedeného odvětví (88).

(108)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(109)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(110)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(111)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (89).

(112)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (90). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (91). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (92).

(113)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví lesnictví a zpracování dřeva, a tedy i v odvětví dekoračního papíru. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(114)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(115)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (93).

(116)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (94). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(117)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (95).

(118)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví dekoračního papíru nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(119)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(120)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (96), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (97) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(121)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (98). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(122)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (99). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (100).

(123)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (101). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (102). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(124)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(125)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (103). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (104). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(126)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(127)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(128)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(129)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II zprávy.

(130)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 51. až 128. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci dekoračního papíru podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(131)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(132)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(133)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(134)

Za prvé sdružení CNFPIA zaujalo stanovisko, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení nelze použít z důvodu jeho neslučitelnosti s dohodami WTO a rozhodnutími Orgánu WTO pro řešení sporů.

(135)

Sdružení CNFPIA zejména tvrdilo, že:

(136)

Za druhé sdružení CNFPIA uvedlo, že údajná zkreslení nejsou dobře doložena, a i kdyby existovala, neměla na dotčený výrobek vliv.

(137)

Sdružení CNFPIA dále uvedlo, že:

(138)

Pokud jde o argumenty stran týkající se slučitelnosti s právem WTO, Komise připomněla, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro určení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady.

(139)

Co se týče tvrzení stran týkajícího se věci DS473, Komise připomněla, že zpráva Odvolacího orgánu ve věci DS473 se nezabývala prováděním čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nýbrž konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci DS473, nicméně povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou totiž náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné k početnímu zjištění běžné hodnoty. Proto tyto argumenty stran nemohly být uznány.

(140)

Pokud jde o argumenty stran týkající se dostatečnosti důkazů o existenci podstatných zkreslení, Komise na začátku připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení může Komise, shledá-li důkazy o podstatných zkresleních předložené žadateli za dostačující, na základě toho zahájit šetření. Komise v této souvislosti poukázala na to, že jak potvrdil Tribunál ve věci Viraj Profiles, množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření se liší od množství a kvality důkazů nezbytných pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti (106). Podnět tedy splňoval normy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. d). Jak je uvedeno v oznámení o zahájení (107), Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v ČLR nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(141)

Komise proto přistoupila k prokázání těchto zkreslení. S cílem tak učinit Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení shromáždila údaje potřebné k určení existence a dopadu podstatných zkreslení a následného použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Údaje shromážděné Komisí a z nich vyplývající závěry, ať už jde o přítomnost státem vlastněných společností v odvětví dotčeného výrobku nebo o vazby na Komunistickou stranu Číny, jsou uvedeny v oddíle 6.3 tohoto nařízení. Argumenty stran týkající se důkazů obsažených v podnětu proto nebylo možné uznat.

(142)

Analýza uvedená v tomto oddíle, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví dotčeného výrobku, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny a vstupy, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených.

(143)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(144)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(145)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(146)

Jak je vysvětleno v 36. až 38. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 2. října 2024 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 6. prosince 2024 (dále jen „druhá poznámka“).

(147)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(148)

Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Thajsko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(149)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Thajsko, Brazílii, Indonésii a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje podobnou jako v ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(150)

K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(151)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Thajska, Brazílie, Indonésie a Turecka, je třeba dále ověřit, zda jsou veřejné údaje snadno dostupné, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(152)

Komise zkoumala přítomnost výrobců dekoračního papíru v každé ze čtyř potenciálních reprezentativních zemí a hledala snadno dostupné finanční údaje společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření. Komise takové společnosti ve čtyřech potenciálních reprezentativních zemích nenašla.

(153)

Komise poté zkoumala výrobce výrobku ve stejné obecné kategorii výrobku, který je předmětem šetření, v každé ze čtyř potenciálních reprezentativních zemí, která zahrnuje rovněž speciální papír (zejména flexibilní obaly a štítky) a tiskový papír. V této kategorii nebyla nalezena žádná společnost se snadno dostupnými finančními údaji. Žadatelé v podnětu označili v této kategorii thajskou společnost (Thai Paper Mill) a poskytli dokumenty, údajně s finančními údaji za rok 2022. Referenční období však nezahrnovalo žádnou část období šetření a údaje byly neoficiálním výpisem z tabulek z databáze (109). Komise proto nebyla schopna potvrdit finanční údaje z žádného snadno dostupného zdroje.

(154)

Komise poté zkoumala další výrobky ve stejné obecné kategorii výrobku, který je předmětem šetření (dále jen „výrobci papíru a obalů“) (110), neboť obaly jsou rovněž uvedeny v popisu čtyř dotčených kódů HS (111), což vylučuje dřevnou buničinu, která je předcházejícím výrobkem / surovinou povahově zcela odlišnou od dotčeného výrobku. Komise nalezla snadno dostupné finanční údaje v databázi Orbis pro tyto thajské výrobce: SIAM KRAFT INDUSTRY CO LTD, DOUBLE A (1991) PUBLIC COMPANY, THAI CONTAINERS GROUP CO LTD a SIG COMBIBLOC CO LTD. zmíněné rovněž níže v oddíle 3, které prokázaly, že tyto společnosti byly v roce 2023 ziskové. Thajsko bylo jedinou možnou reprezentativní zemí, u níž byly nalezeny snadno dostupné finanční údaje pro výrobce papíru a obalů. Pokud jde o ostatní potenciální reprezentativní země, Komise v databázi Orbis nalezla informace týkající se některých společností, které byly v účetním období 2023 ztrátové, nebo společností, u nichž nebyly k dispozici finanční údaje za období šetření.

(155)

Během uvedené lhůty nebyly obdrženy žádné připomínky. Jedna strana, společnost KINGDECOR, předložila připomínky po uplynutí lhůty, které budou projednány v konečné fázi.

(156)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(157)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(158)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(159)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (112). Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu použije statistiky zveřejněné národním statistickým úřadem prostřednictvím Bank of Thailand (113), informace z knihovny OECD (114) a publikace „Cost of Doing Business in Thailand 2023“ (115) a nezkreslených nákladů na elektřinu statistiku cen elektřiny zveřejňovanou Metropolitním úřadem pro elektřinu v Thajsku (116).

(160)

Komise ve druhé poznámce vysvětlila svůj záměr vypočítat cenu páry v Thajsku na základě metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (117). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě ze zemního plynu. Za tímto účelem měla Komise v úmyslu použít jako tepelný vstup zemní plyn, a tedy cenu zemního plynu v Thajsku zveřejněnou thajským ministerstvem energetiky (118). Jelikož tato metodika vypočítává pouze náklady na palivo používané k výrobě páry, Komise by tyto náklady upravila pro vodu, spotřební materiál, ostatní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(161)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že plyn, stlačený vzduch a voda dohromady představují méně než 0,3 % celkových výrobních nákladů, a proto budou sloučeny se spotřebním materiálem. Komise dále informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na vstupy a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi.

(162)

Součet výrobních činitelů, které byly sloučeny se spotřebním materiálem, představoval přibližně 3 % celkových výrobních nákladů, a tudíž se přibližně 4 % celkových výrobních nákladů započítávají jako spotřební materiál.

(163)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele dekoračního papíru

(164)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy níže.

(165)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu (CIF) do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(166)

Pokud jde o dřevnou buničinu (eukalyptus), typ dřeva, který není v Číně nebo v sousedních zemích běžný a který je druhou nejdůležitější surovinou pro výrobu dekoračního papíru, dva čínští výrobci během ověřování prokázali, že nakupují pouze od zdrojů mimo Čínu od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení. To znamená, že jejich dovozní ceny byly akceptovány a nebyly nahrazeny.

(167)

Pokud jde o hlavní surovinu, oxid titaničitý, společnost KINGDECOR během ověřování tvrdila a prokázala, že dovezla jen malé množství svého oxidu titaničitého od dodavatelů mimo Čínu, kteří nejsou ve spojení. Jednalo se o kvalitu, která v Číně nebyla k dispozici. Pokud jde o tuto část oxidu titaničitého, jeho dovozní ceny byly akceptovány a nebyly nahrazeny.

(168)

U ostatních surovin byla dovozní cena v reprezentativní zemi stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (119).

(169)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající objemy byly považovány za reprezentativní.

(170)

Komise použila nejnovější dostupné statistiky zveřejněné národním statistickým úřadem prostřednictvím Bank of Thailand, informace z knihovny OECD a publikace „Cost of Doing Business in Thailand 2023“, indexované podle období šetření, při použití průměrných nákladů práce ve zpracovatelském průmyslu v Thajsku (120).

(171)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejňuje thajský Metropolitní úřad pro elektřinu (121). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v THB/kWh, které byly pravidelně zveřejňovány pro každý měsíc období šetření.

(172)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.3, Komise vypočítala cenu páry v Thajsku na základě metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (122). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Za tímto účelem Komise použila jako tepelný vstup zemní plyn, a tedy cenu zemního plynu v Thajsku zveřejněnou thajským ministerstvem energetiky (123). Jelikož tato metodika vypočítává pouze náklady na palivo používané k výrobě páry, Komise tyto náklady upravila pro vodu, spotřební materiál, ostatní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Komise se domnívala, že celková sazba pokrývající tyto náklady a zisk je přiměřená. Zúčastněné strany k tomuto bodu v druhé poznámce nepředložily žádné připomínky.

(173)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(174)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(175)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk vycházela Komise z finančních údajů čtyř thajských společností, SIAM KRAFT INDUSTRY CO LTD, DOUBLE A (1991) PUBLIC COMPANY, THAI CONTAINERS GROUP CO LTD a SIG COMBIBLOC CO LTD. získaných z databáze Orbis.

(176)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 11,38 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 9,29 %. Komise měla za to, že tyto sazby by při použití na nezkreslené výrobní náklady vedly k částce zisku, která by byla přiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu.

(177)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(178)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Komise tyto míry spotřeby ověřila. Míry spotřeby poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.4.1.

(179)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno ve 173. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(180)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise procentní podíly prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vypočtené v 174. až 175. bodě odůvodnění.

(181)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(182)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(183)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(184)

Jeden vyvážející výrobce částečně vyvážel dotčený výrobek do Unie prostřednictvím uživatele ve spojení, který působil jako dovozce a který dotčený výrobek dále zpracovával. Vyvážející výrobce neposkytl podrobné informace o nákladech na další zpracování a konečné prodejní ceně, proto se Komise prozatímně rozhodla použít pro tyto transakce vývozní cenu pro uživatele ve spojení. Komise si vyžádala údaje o nákladech na zpracování a konečné prodejní ceně, které pak budou použity v konečné fázi ke stanovení vývozní ceny na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(185)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(186)

Jak je vysvětleno v 177. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(187)

Kromě úpravy DPH kvůli nevratné DPH Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(188)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalších dovozních poplatků, dopravy, pojištění, ročních slev, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů a nákladů na balení.

(189)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(190)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(191)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(192)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(193)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 33,6 %.

(194)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě Eurostatu.

(195)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření přibližně 90 % celkového dovozu. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(196)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(197)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření sedm výrobců (124). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(198)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 473 000 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například makroekonomickým dotazníkem předloženým žadatelem, a ověřila jej. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 60 % odhadovaného celkového objemu výroby v EU a 61 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v EU.

(199)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(200)

Jak je vysvětleno v 27. bodě odůvodnění, dekorační papír se používá jako povrchový materiál pro dekorativní použití. Dekorační papír se používá jako meziprodukt, který je poté laminován na desky na bázi dřeva, jako jsou desky vyrobené suchým procesem nebo třískové desky, za použití vysokých teplot a tlaku, nebo alternativně pomocí lepidel. Dekorační papír se používá především při výrobě nábytku, u vnitřního designu nebo ve stavebnictví.

(201)

Během posuzovaného období nedošlo k žádnému závislému prodeji výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie. Jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku byl součástí velké skupiny společností, které nakupují dekorační papír od své strany ve spojení a používají jej k výrobě jiných navazujících výrobků. Komise analyzovala související prodejní transakce a dokumenty a považovala tento prodej společnostem ve spojení za prodej na volném trhu, neboť tento prodej samostatným právním subjektům se uskutečnil přibližně za stejnou cenu, jako byla cena účtovaná nezávislým stranám, a tyto subjekty si mohly dodavatele svobodně vybrat.

(202)

Jeden výrobce v Unii, který není mezi žadateli, byl rovněž součástí větší skupiny společností zapojených do dalšího zpracování výrobku, který je předmětem šetření. Jelikož však nespolupracoval, nebyla Komise schopna zjistit podmínky, za jakých tento výrobce prodával stranám ve spojení. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici podrobné informace, Komise v analýze spotřeby v Unii a objemu prodeje na trhu Unie považovala odhadovaný objem prodeje v Unii, který poskytl žadatel, za prodej na volném trhu.

(203)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(204)

Příslušné kódy KN rovněž zahrnovaly jiné druhy speciálního papíru, které nespadaly do definice výrobku, který je předmětem šetření. Za účelem výpočtu spotřeby v Unii Komise porovnala statistiky údajů o dovozu po období šetření jak na úrovni osmimístného kódu KN, tak i desetimístného kódu TARIC z databáze Surveillance. Kódy TARIC byly k dispozici až po zahájení šetření a týkaly se výhradně výrobku, který je předmětem šetření. Srovnání ukázalo, že v období od července 2024 do listopadu 2024 objem dekoračního papíru dovezeného do Unie na úrovni TARIC představoval přibližně 30 % celkového objemu dovezeného z Číny pod odpovídajícími kódy KN. Kromě Číny představoval dovoz dekoračního papíru ze zbytku světa na úrovni TARIC přibližně 15 % celkového objemu dovozu na úrovni KN.

(205)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(206)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(207)

Spotřeba v Unii se mezi lety 2020 a 2021 prudce zvýšila o 17 %. Důvodem byl zejména nárůst poptávky po stavebních materiálech, který byl vyvolán pandemií COVID-19. Pandemie vedla k omezení volného pohybu osob a posílila trh zaměřený na renovace bydlení, což vedlo k vyšší poptávce po dekoračním papíru, který se používá především při výrobě nábytku a laminátových podlahových krytin.

(208)

Po roce 2021 spotřeba v Unii prudce klesla o 17 % a v roce 2023 a v období šetření o dalších 11 %.

(209)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, u nichž se mělo za to, že představují téměř 90 % objemu dovozu do Unie.

(210)

Podíl čínského dovozu na trhu byl stanoven srovnáním objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2 výše.

(211)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(212)

Čínský dovoz byl v roce 2020 omezen na přibližně 4 600 tun na začátku posuzovaného období a jeho podíl na trhu činil 1 %. V roce 2021 se však dovoz exponenciálně zvýšil o 157 %; tento prudký vzestupný trend pokračoval až do konce posuzovaného období. Během celého posuzovaného období se dovoz zvýšil o 437 % na více než 24 000 tun. V posuzovaném období čínský dovoz vzrostl o 6 procentních bodů.

(213)

Podíl na trhu rostl stejně prudce jako objem dovozu z Čínské lidové republiky a během posuzovaného období se zvýšil o 521 %. Kromě toho čínský podíl na trhu vzrostl o tři procentní body, a to ze 4 % na 7 % během jednoho roku mezi lety 2022 a 2023.

(214)

Komise stanovila dovozní ceny na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, u nichž se mělo za to, že představují téměř 90 % dovozu do Unie.

(215)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(216)

Dovozní ceny z Číny se v letech 2021 a 2022 zvýšily, a sledovaly tak podobný trend jako průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie uvedené v tabulce 8. Během celého posuzovaného období však čínské dovozní ceny zůstaly výrazně nižší než průměrné prodejní ceny v Unii, které se v období šetření zvýšily na úroveň 2 220 EUR/t.

(217)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(218)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 9,3 % až 10,9 %.

(219)

Kromě toho Komise zjistila, že ke stlačování cen dochází počínaje rokem 2022, kdy se výrobní odvětví Unie potýkalo se zvýšenými výrobními náklady v důsledku vyšších nákladů na suroviny a energii. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno dostatečně zvýšit své ceny, aby vyrovnalo nárůst výrobních nákladů v důsledku stlačení cen ze strany čínského dovozu, které začalo v roce 2022 a pokračovalo po celé posuzované období.

(220)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(221)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(222)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se všech výrobců v Unii na základě údajů obsažených v odpovědi na makrodotazník poskytnuté žadatelem, upravených údajů od spolupracujících čínských vyvážejících výrobců a upravených údajů Eurostatu o dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze třetích zemí, jak je vysvětleno v 204. bodě odůvodnění a v poznámkách pod čarou 126 a 127. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise ve vztahu k výrobcům v Unii zařazeným do vzorku na základě údajů, které tito výrobci uvedli ve svých odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(223)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(224)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(225)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(226)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2020 a obdobím šetření snížil o 13 %, což je v souladu s trendy pozorovanými u objemu prodeje, jak je uvedeno v tabulce 8 níže. Dočasný nárůst objemu výroby v roce 2021 lze přičíst nárůstu poptávky způsobenému ekonomikou, která během omezení volného pohybu osob po pandemii COVID-19 vybízí k setrvání doma, jak je vysvětleno v 207. bodě odůvodnění. Od roku 2022 se však objem výroby začal snižovat. Pokles byl způsoben nižší tržní poptávkou po dekoračním papíru v Unii, kterou dále zhoršila vysoká úroveň zásob vzniklá v celém dodavatelském řetězci, jak je vysvětleno v 245. a 246. bodě odůvodnění. Po zvýšení dumpingového dovozu z ČLR, který se většinou týkal komerčního dekoračního papíru (jako je papír bílé, světlé a hnědé barvy), navíc muselo několik výrobců v Unii za účelem udržení podílu na trhu zaměřit výrobu na intenzivnější barvy, což vedlo k delší a častější přípravě a údržbě papírenských strojů, což znamenalo delší výpadky výroby.

(227)

Celková kapacita v Unii během posuzovaného období kolísala. V průběhu roku 2021 se deklarovaná výrobní kapacita zvýšila v důsledku delších meziobdobí plánovaných na údržbu strojů na výrobu dekoračního papíru. Od roku 2022 se kapacita začala snižovat. To bylo způsobeno zejména tím, že jeden výrobce v Unii na konci roku 2022 výrobu dekoračního papíru ukončil a další výrobce v Unii se koncem roku 2023 dostal do platební neschopnosti.

(228)

Nárůst využití kapacity zaznamenaný v roce 2021 byl vyvolán zvýšením čistého objemu výroby v důsledku zvýšené tržní poptávky po dekoračním papíru během pandemie COVID-19. Objem výroby a využití kapacity v letech 2022, 2023 a v období šetření byly výrazně nižší než před rokem 2022, což bylo způsobeno celkovým poklesem tržní poptávky po dekoračním papíru a intenzivnější konkurencí ze strany čínského dumpingového dovozu.

(229)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(230)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 zvýšil o 13 procentních bodů, zejména v důsledku výše uvedeného nárůstu poptávky vyvolaného omezením volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19 (viz 207. bod odůvodnění). Jak bylo vysvětleno výše, poté, co v roce 2021 dosahovala poptávka po dekoračním papíru vysoké úrovně, začala v roce 2022 klesat. Jelikož čínský dovoz začal od druhé poloviny roku 2021 růst jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu, vedlo to k významnému poklesu objemu prodeje v Unii.

(231)

Podíl na trhu klesl během posuzovaného období z 93 % na 90 %. Další pokles v roce 2022 na 88 % lze přičíst zvýšení podílu třetích zemí na trhu, který se v roce 2023 a v období šetření snížil.

(232)

Jak je vysvětleno výše, vzhledem k rozmachu renovací domácností způsobeného omezením volného pohybu osob během pandemie COVID-19 bylo výrobní odvětví Unie schopno využít vysoké poptávky a prodávat za ceny, které byly vyšší než výrobní náklady, což vedlo k tomu, že rok 2021 byl jediným ziskovým rokem posuzovaného období. Tato situace se však od roku 2022, kdy se výrobní odvětví Unie potýkalo s klesající poptávkou ve spojení s konkurencí ze strany čínského dumpingového dovozu, zhoršila, což vedlo k tomu, že byly ceny stanoveny na úrovni nižší, než jsou výrobní náklady, jak je uvedeno v tabulce 8 níže.

(233)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(234)

Po mírném nárůstu počtu zaměstnanců o 2 % v roce 2021 výrobní odvětví Unie od roku 2021 do období šetření počet svých zaměstnanců snižovalo, neboť objem jeho výroby a prodeje klesal. Kromě toho se někteří výrobci v Unii zařazení do vzorku museli během pandemie COVID-19 v roce 2020 a v období od konce roku 2022 do období šetření uchýlit ke zkrácení pracovní doby z důvodu nedostatku objednávek a následnému častému zastavování strojů. Tato situace se však neodrazila v celkovém počtu zaměstnanců, neboť dotčení zaměstnanci byli stále společnostmi zaměstnáni a zůstali na výplatních listinách.

(235)

Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami v objemu výroby. V posuzovaném období se snížila o 11 %, přičemž v roce 2021 došlo k dočasnému nárůstu díky zvýšení výroby a prodeje výrobního odvětví Unie v důsledku výše uvedených mimořádně příznivých podmínek v daném roce. Změna sortimentu výrobků a následné prodloužení doby údržby strojů a jejich uvádění do provozu, vysvětlené v 225. bodě odůvodnění, od roku 2022 dále snížily produktivitu na FTE.

(236)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(237)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(238)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(239)

Během posuzovaného období prodejní ceny sledovaly křivku ve tvaru zvonu, nejvyšších hodnot dosáhly v roce 2022 a klesaly v roce 2023 a během období šetření. Jednotková prodejní cena vykazovala stejný trend jako výrobní náklady. V roce 2020 výrobní odvětví Unie zahájilo činnost v nepříznivé hospodářské situaci v důsledku dočasného snížení výroby a počtu strojů v provozu a nedokázalo udržet průměrnou jednotkovou prodejní cenu nad výrobními náklady. Po druhé polovině roku se poptávka opět zvýšila, neboť ekonomika ovlivněná pandemií, která vybízela k setrvání doma, přiměla lidi investovat disponibilní příjem do renovace bydlení. Rok 2021 byl jediným rokem, v němž bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny nad hodnotu výrobních nákladů. Tento trend se rychle obrátil v následujících letech, kdy výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet prodejní ceny nad výrobními náklady.

(240)

Výrobní náklady byly ovlivněny zejména náklady na suroviny a energii. Především vývoj výrobních nákladů přesně sledoval vývoj cen dvou hlavních surovin, oxidu titaničitého (dále jen „TiO2“) a dřevné buničiny. V roce 2022 navíc nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině způsobila velký nárůst nákladů na energii, který pokračoval po celý rok 2023 a celé období šetření.

(241)

Kromě toho, jak je uvedeno v tabulce 4, byly čínské ceny během posuzovaného období trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, přičemž rozdíl v cenách se pohyboval mezi 9 % během vrcholu v roce 2021 a přibližně 25 % po zbytek posuzovaného období, včetně období šetření. Během většiny posuzovaného období proto výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny tak, aby pokrylo své výrobní náklady, což naznačovalo, že dumpingový dovoz z Číny ceny výrobního odvětví Unie stlačoval.

(242)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(243)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 7 %.

(244)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(245)

Stav zásob se v absolutním vyjádření zvýšil o 53 % a jako procento výroby o 70 %. Spotřebitelská poptávka a výroba, které v roce 2021 dosáhly nejvyšších hodnot, spolu se zvyšující se poptávkou v celém dodavatelském řetězci způsobily tzv. efekt biče. Ve skladech výrobců v Unii a jejich odběratelů se vytvořily zásoby, přičemž u některých z nich došlo k opožděnému hlášení vyrobeného množství v režimu call-off stock, což trvalo po celé následující období.

(246)

Obchod s dekoračním papírem je většinou založen na objednávkách a režimu call-off stock. Kromě toho jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku zavedl systém, který se vyznačuje kombinací zásob vyrobených na objednávku a expresních zásob, které byly k dispozici pro objednávky nejběžněji prodávaných typů dekoračního papíru na poslední chvíli. Kombinace zásob spolu s klesající poptávkou a objemem výroby vedly během posuzovaného období ke zvýšení konečného stavu zásob, což následně vedlo rovněž ke zvýšení konečného stavu zásob jako procentního podílu výroby.

(247)

Avšak vzhledem k tomu, že většinu typů obdobného výrobku vyrábělo výrobní odvětví Unie na základě konkrétních objednávek uživatelů, úroveň zásob nebyla považována za významný ukazatel újmy pro toto výrobní odvětví.

(248)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(249)

Ziskovost tří výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(250)

V letech před posuzovaným obdobím, od roku 2014 do roku 2019, bylo výrobní odvětví Unie ziskové, viz 281. bod odůvodnění. Na začátku posuzovaného období však byly výsledky výrobního odvětví Unie negativní v důsledku hospodářského útlumu v roce 2020 způsobeného pandemií COVID-19 a následného poklesu poptávky v první polovině uvedeného roku. Tento pokles na trhu vedl k poklesu prodeje a zvýšení nákladů zejména v důsledku častého zastavování strojů a proto, že se někteří výrobci v Unii museli uchýlit ke zkrácení pracovní doby, jak je vysvětleno ve 234. bodě odůvodnění. Ziskovost dosáhla vrcholu v roce 2021 v důsledku prudkého nárůstu v oblasti renovace bydlení po vypuknutí pandemie COVID-19, v roce 2022 se začala zhoršovat a v roce 2023 a v období šetření dosáhla záporné úrovně. Jak již bylo uvedeno v tabulce 11 výše, výrobní odvětví Unie bylo schopno udržet své ceny nad výrobními náklady pouze v roce 2021.

(251)

Nerovnováha mezi výrobními náklady a stlačenými cenami se počínaje rokem 2022 promítla do postupné ztráty ziskovosti.

(252)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku během posuzovaného období kolísal a v roce 2021 došlo k prudkému nárůstu v důsledku příznivých okolností pro odvětví dekoračního papíru způsobených účinky omezení volného pohybu osob. Peněžní tok se v roce 2022 vrátil na úroveň roku 2020 a poté v roce 2023 zaznamenal prudký pokles. Vzhledem k rozdílům, které existovaly mezi lety před obdobím šetření a šetřením, nelze výpočet změn u zásob považovat za poskytnutí spolehlivého přehledu o skutečných peněžních tocích jedné ze společností v EU zařazených do vzorku. Oživení zaznamenané během období šetření lze proto považovat za uměle navýšené. V každém případě i při úplném zohlednění peněžního toku za období šetření zaznamenalo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období stejně pokles o 37 %.

(253)

Investice se v roce 2021 snížily o 8 %, v roce 2022 se zvýšily o 42 % a poté v roce 2023 prudce klesly o 59 % a v období šetření o 21 %. Nárůst v roce 2022 lze přičíst několika investicím provedeným v návaznosti na vysokou tržní poptávku a zisková rozpětí v roce 2021.

(254)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Navzdory tomu, že návratnost investic zaznamenala v roce 2020 zápornou hodnotu, v roce 2021 se více než zčtyřnásobila a v letech 2022 a 2023 se opět snížila. Během období šetření dosáhla návratnost investic 6,5 %, což ve srovnání s rokem 2020 představuje nárůst o 94 %. Je třeba rovněž připomenout, že návratnost investic se vypočítává na základě celkové ziskovosti výrobku, který je předmětem šetření, tedy včetně prodeje na vývozních trzích. Jak je vysvětleno v 239. bodě odůvodnění, zatímco ceny na trhu Unie byly obecně nižší než výrobní náklady (s výjimkou roku 2021), ceny na vývozním trhu byly obecně vyšší a převyšovaly výrobní náklady, jak bude uvedeno v tabulce 13. Zatímco návratnost investic se mezi rokem 2020 a obdobím šetření téměř zdvojnásobila, jiné ukazatele, jako jsou investice a peněžní tok, vykazovaly v posuzovaném období stále negativní trend.

(255)

Mělo se za to, že schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla ovlivněna postupnou ztrátou ziskovosti i peněžního toku, k nimž došlo v posuzovaném období.

(256)

Většina ukazatelů újmy během posuzovaného období vykazovala zápornou tendenci. Ačkoli se situace výrobního odvětví Unie v roce 2021 dočasně zlepšila, ukazatele újmy, jako je objem výroby, objem prodeje na trhu Unie a ziskovost, se v roce 2022 snížily a poté v období šetření dále poklesly.

(257)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se od roku 2020 do období šetření snížil o 16 %. Tento pokles byl výraznější než pokles spotřeby Unie, která se v posuzovaném období snížila o 14 %. Konkrétně objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zaznamenal prudší pokles v roce 2022 (9 %) a v období zahrnujícím rok 2023 a období šetření (16 %) ve srovnání s poklesem spotřeby (3 % v roce 2022 a 14 % v roce 2023 a v období šetření).

(258)

Výrobní odvětví Unie sice v roce 2020 vycházelo z nepříznivé hospodářské situace, která byla způsobena častým zastavováním strojů a tím, že se několik výrobců ve výrobním odvětví Unie uchýlilo ke zkrácené pracovní době kvůli prudkému poklesu poptávky na počátku pandemie COVID-19 (viz 250. bod odůvodnění), v roce 2021 však bylo schopno zlepšit svou hospodářskou situaci díky zvýšené tržní poptávce po dekoračním papíru na začátku pandemie COVID-19. Tento pozitivní trend se však v roce 2022 a v následujícím období obrátil, když výrobci v Unii zaznamenali nejen klesající poptávku, ale také zvýšenou konkurenci ze strany rychle rostoucího objemu čínského dumpingového dovozu.

(259)

Kromě toho, jak již bylo zdůrazněno v 219. bodě odůvodnění, od roku 2022 se výrobní odvětví Unie potýkalo se zvýšenými výrobními náklady zejména v důsledku vyšších nákladů na suroviny a energii. Výrobní odvětví Unie však nemohlo zvýšit své prodejní ceny do té míry, aby vyrovnalo toto významné zvýšení nákladů v důsledku stlačení cen ze strany čínského dovozu. Rozdíl mezi výrobními náklady a prodejními cenami v Unii činil během roku 2023 a období šetření přibližně 4 %, což ve srovnání s rokem 2021 vedlo k prudkému poklesu ziskovosti.

(260)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(261)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou účinky dumpingového dovozu, dovoz ze třetích zemí, účinky poklesu spotřeby na trhu Unie, jakož i vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(262)

Jak je uvedeno v tabulce 3, čínský dovoz během posuzovaného období neustále rostl, a to z podílu na trhu ve výši 1 % v roce 2020 na 7 % v období šetření. Kromě toho se objem čínského dovozu během jednoho roku mezi lety 2022 a 2023 téměř zdvojnásobil. Čínské ceny při vykládce zůstaly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to i v roce 2021, kdy se v Unii tržní poptávka po dekoračním papíru výrazně zvýšila. Kromě toho čínský podíl na trhu vykazoval prudký vzestupný trend, který během posuzovaného období vzrostl o 521 % (213. bod odůvodnění) z 1 % na 7 %.

(263)

Komise rovněž zjistila, že čínské dovozní ceny byly trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, což během posuzovaného období vedlo ke stlačení cen. Jelikož poptávka v roce 2022 poklesla a výrobní odvětví Unie se začalo potýkat se zvýšenou a rychle rostoucí konkurencí ze strany čínského dumpingového dovozu, nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny nad výrobní náklady.

(264)

Čínský dumpingový dovoz na trhu Unie stlačoval prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(265)

Kromě toho, jak již bylo uvedeno v 218. bodě odůvodnění, Komise stanovila vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 9,3 % až 10,9 % u dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na trh Unie v období šetření, což se časově shoduje se stále se zhoršující situací výrobního odvětví Unie.

(266)

Z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila zejména ke druhé polovině posuzovaného období, což se časově shoduje s výrazným nárůstem dumpingového dovozu z dotčené země, u něhož bylo zjištěno cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie během období šetření. Daný dovoz v každém případě způsobil výrazné stlačení cen během celého posuzovaného období, jelikož výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny v souladu s růstem výrobních nákladů, a dokonce muselo v období šetření snížit ceny pod úroveň výrobních nákladů.

(267)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že existuje příčinná souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(268)

Komise rovněž zkoumala, zda mohly jiné známé činitele jednotlivě nebo společně oslabit příčinnou souvislost, která byla zjištěna u dumpingového dovozu, do té míry, že by tato souvislost již nebyla skutečná a podstatná.

(269)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii v roce 2021 zvýšila díky příznivým tržním podmínkám v odvětví stavebnictví a renovací, které vznikly v důsledku pandemie COVID-19. Po uvolnění opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 v roce 2022 se následně poptávka po použití dekoračního papíru snížila. Tento sestupný trend začal v roce 2022 a trval po celý rok 2023 a celé období šetření.

(270)

Klesající poptávka však nemůže narušit příčinnou souvislost mezi přílivem dumpingového dovozu z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neboť objem prodeje výrobního odvětví EU na trhu EU zaznamenal v roce 2022 (9 %) a v období zahrnujícím rok 2023 a období šetření prudší pokles (16 %) ve srovnání s poklesem spotřeby (3 % v roce 2022 a 14 % v roce 2023 a v období šetření). Kromě toho, jak již bylo zdůrazněno v tabulce 3, čínští vývozci byli schopni během posuzovaného období za pouhý jeden rok (od roku 2022 do roku 2023) výrazně zvýšit svůj vývoz do EU a téměř zdvojnásobit svůj podíl na trhu; na vývoj spotřeby je tedy třeba pohlížet nejen v souvislosti se zjištěným poklesem poptávky na trhu Unie, ale také s ohledem na trend čínského dovozu, kdy prudký nárůst dumpingového dovozu negativně ovlivnil objem prodeje výrobního odvětví Unie.

(271)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(272)

Jak je vysvětleno v 204. a 205. bodě odůvodnění, vzhledem k zahrnutí různých výrobků, které nejsou výrobkem, který je předmětem šetření, do příslušných kódů KN a vzhledem k neexistenci přesnějších zdrojů informací musela Komise použít poměr k dovozu podle Eurostatu na základě rozdílu mezi skutečným dovozem výrobku, který je předmětem šetření, po zahájení šetření, jak je zaznamenán pod příslušnými desetimístnými kódy TARIC, a celkovým dovozem do Unie podle odpovídajících kódů KN. Údaje ze třetích zemí jsou proto většinou uvedeny jako ukazatel vývoje na trhu, pokud jde o objem a podíl na trhu, a nikoli pro účely stanovení dovozních cen výrobku, který je předmětem šetření.

(273)

Komise zjistila, že ze všech zemí vyvážejících dekorační papír do Unie mělo pouze Spojené království podíl na trhu vyšší než 1 %. Na základě informací o trhu, které Komise získala v průběhu antidumpingového šetření a od žadatelů, však ve Spojeném království nebyli známi žádní výrobci dekoračního papíru.

(274)

Zvýšení podílu třetích zemí na trhu bylo zaznamenáno až v roce 2021, což je období vyznačující se vysokou poptávkou a vysokými ziskovými rozpětími, a v roce 2022, kdy přetrvávala určitá zbytková poptávka z předchozího roku. Do roku 2023 a během období šetření se podíl na trhu snížil o 6 procentních bodů. V každém případě zůstal celkový podíl Spojeného království na trhu v EU během posuzovaného období poměrně stabilní (přibližně 1–2 %), zatímco podíl ostatních třetích zemí na trhu se ve skutečnosti snížil z 5 % na 1 %. Proto se dospělo k předběžnému závěru, že dovoz z ostatních zemí nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(275)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(276)

V posuzovaném období výrobní odvětví Unie snížilo objem svého vývozu o 29 %, sledovalo tedy stejný trend jako prodej na trhu Unie. Objem vývozu dosáhl vrcholu v roce 2021, neboť celosvětové omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19 vyvolalo nárůst poptávky po dekoračním papíru na celém světě. V následujících letech docházelo na trhu k trvalému poklesu objemu vývozu.

(277)

Průměrné vývozní ceny se během posuzovaného období zvýšily o 45 %. Vývozní ceny sledovaly stejný trend jako prodejní ceny v Unii; vývozní ceny však byly stanoveny nad úrovní průměrných výrobních nákladů, s výjimkou roku 2020. To rovněž výrobnímu odvětví Unie pomohlo získat zpět část ztrát na trhu EU.

(278)

Zatímco výrobní odvětví Unie bylo schopno účtovat vyšší ceny za prodej na vývoz, jeho již tak omezený objem vývozu se v posuzovaném období dále snížil o 29 %. Jelikož byl objem vývozu omezený a stále ziskový, trend prodeje na vývoz neoslabil příčinnou souvislost.

(279)

V roce 2020 zaznamenal trh Unie pokles poptávky kvůli nejistotě na trhu v důsledku začátku pandemie COVID-19. To vedlo k dočasnému snížení výroby a počtu strojů v provozu. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno udržet své prodejní ceny nad výrobními náklady a v tomto období utrpělo ztráty (239. bod odůvodnění). Tržní poptávka se však začala zlepšovat ve druhé polovině roku, přičemž vrcholu dosáhla v roce 2021 díky prudkému nárůstu poptávky v oblasti renovace bydlení (250. bod odůvodnění). Jak již bylo uvedeno v tabulce 11, rok 2021 byl jediným rokem, v němž bylo výrobní odvětví Unie schopno udržet své ceny nad výrobními náklady, neboť hospodářská situace v Unii se v roce 2022 a v následujících letech, včetně období šetření, zhoršila.

(280)

I když byl na začátku posuzovaného období čínský dovoz do Unie zanedbatelný, pokud jde o objem a podíl na trhu, a výrobní odvětví Unie přesto zaznamenalo zhoršení hospodářské situace, je třeba mít za to, že pokles na trhu a postupná ztráta ziskovosti, k nimž došlo v roce 2020, byly způsobeny nejistotou spojenou se začátkem pandemie COVID-19. Všechny tyto důvody však neoslabily příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou, k níž došlo během období šetření.

(281)

Analýza historické ziskovosti v Unii u prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ve skutečnosti ukázala, že v letech před rokem 2020 se výrobní odvětví Unie nacházelo v obecně pozitivní finanční situaci s váženými ziskovými rozpětími v rozmezí od 2,3 % do 6,5 % v období 2014–2019, kdy byl čínský dovoz dekoračního papíru do Unie zanedbatelný nebo vůbec neexistoval.

(282)

Jak již bylo vysvětleno v 250. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již negativně ovlivňovala klesající poptávka. Rychlý příliv čínského dumpingového dovozu, jehož podíl na trhu se mezi lety 2022 a 2023 zdvojnásobil, přinutil výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny v Unii pod výrobní náklady, aby mohlo nadále konkurovat čínským cenám a udržet je na trhu.

(283)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla stanovena příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny, která nebyla oslabena výše uvedenými činiteli.

(284)

Po zahájení řízení sdružení CNFPIA uvedlo, že újma byla způsobena dovozem z ostatních zemí a účinností výroby žadatelů. Na podporu svého tvrzení sdružení CNFPIA použilo údaje Eurostatu, aby prokázalo, že dovozní cena z Číny je vyšší než cena z ostatních zemí a že dovozní cena z ostatních zemí je rovněž nižší než dovozní cena do EU z členských států EU.

(285)

Komise měla za to, že – jak již bylo vysvětleno v 267. bodě odůvodnění a oddíle 4.3 – kódy KN oznámené při zahájení řízení zahrnují soubor různých výrobků mimo dotčený výrobek. I když jsou průměrné ceny uvedené v tabulce 12 nižší než čínské ceny, údaje ze třetích zemí jsou většinou uvedeny jako ukazatel vývoje na trhu, pokud jde o objem a podíl na trhu, a nikoli pro účely stanovení dovozních cen výrobku, který je předmětem šetření. V každém případě, i kdyby ceny uvedené v tabulce 12 byly skutečnými dovozními cenami, tento dovoz by vzhledem k nízkému objemu a podílu na trhu nepůsobil újmu. Konkrétně podíl dovozu ze Spojeného království na trhu byl poměrně omezený (2 %), zatímco objem dovozu z ostatních třetích zemí se v roce 2023 drasticky snížil. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(286)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy (viz 296. bod odůvodnění níže).

(287)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(288)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(289)

Žadatel uvedl, že na základě předchozí výkonnosti výrobního odvětví Unie by měl být za běžných tržních podmínek považován za přiměřený zisk ve výši 10 %. Tato výše cílového zisku však nebyla prokázána ani podložena zjištěními šetření.

(290)

Informace týkající se stanovení běžného zisku byly dodatečně zahrnuty do dotazníku zaslaného výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. To zahrnovalo ziskovost obdobného výrobku za deset let předcházejících období šetření.

(291)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající veškeré náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže na základě váženého průměru ziskových rozpětí dosažených třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku v roce 2014, ziskovém roce vyznačujícím se příznivým hospodářským obdobím ve stavebnictví a před přílivem čínského dumpingového dovozu v roce 2020. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 6,5 %.

(292)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace, jež se zakládaly na investičních plánech a zamítnutých a odložených projektech, ověřila a zjistila, že tyto investice byly skutečně plánovány. Tvrzení výrobního odvětví EU byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví EU a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procentní podíl obratu, byl stanoven ve výši 0,5 % až 1,3 % pro každou ze společností zařazených do vzorku.

(293)

Tyto procentní podíly byly připočteny k základnímu zisku ve výši 6,5 % uvedenému v 287. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku v rozmezí od 7,0 % do 7,8 % podle okolností každé společnosti.

(294)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši 2 361 EUR/t použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 291. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(295)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(296)

Úroveň rozpětí prodeje pod cenou pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz (viz 192. bod odůvodnění).

(297)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(298)

Žadatel v podnětu předložil dostatečné důkazy o tom, že v ČLR existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle důkazů uvedených v podnětu se na oxid titaničitý a dřevnou buničinu, které jednotlivě představují více než 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, vztahují požadavky na vývozní licence v ČLR.

(299)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení údajná zkreslení zkoumala.

(300)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Za hlavní suroviny byly považovány ty suroviny, které pravděpodobně představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise zjistila, že jak oxid titaničitý, tak dřevná buničina představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Pro účely tohoto výpočtu byla použita nezkreslená cena suroviny stanovená v Thajsku. Šetřením však bylo zjištěno, že dřevná buničina nebyla získána z domácích zdrojů, ale byla vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku dovážena, a proto nebylo nutné tuto surovinu dále zkoumat.

(301)

Komise poté zkoumala, zda u oxidu titaničitého dochází ke zkreslení v důsledku některého z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu. Za tímto účelem použila Komise seznam zboží podléhajícího vývozním licencím vedený čínskou vládou (ministerstvem obchodu a jeho příslušnými místními útvary). Seznamy z let 2023 a 2024 uváděly, že oxid titaničitý (TiO2) a další výrobky související s titanem podléhají požadavkům na vývozní licence.

(302)

Následně Komise porovnala cenu oxidu titaničitého s cenami na reprezentativních mezinárodních trzích. Bylo zjištěno, že jednotková cena oxidu titaničitého v ČLR, jak ji uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, činila téměř polovinu jednotkové ceny v reprezentativních zemích, včetně Thajska, které bylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi. To potvrdily i nahlášené dovozní ceny oxidu titaničitého u jednoho z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, který získával přibližně 10 % oxidu titaničitého mimo ČLR.

(303)

Komise dospěla k závěru, že oxid titaničitý je předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(304)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může jednoznačně konstatovat, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii. Za účelem provedení tohoto posouzení Komise analyzovala konkrétní otázky v dotaznících předložených spolupracujícími uživateli, uspořádala inspekce na místě u společností LamiGraf a Interprint a rovněž slyšení s oběma uživateli (6. bod odůvodnění).

(305)

Na základě informací poskytnutých žadateli (129) byla volná výrobní kapacita pro dekorační papír v Číně v roce 2022 odhadnuta na přibližně [600 000–650 000] tun. V souladu s těmito informacemi Komise zjistila, že během období šetření měli dva vyvážející výrobci v Číně zařazení do vzorku výrobní kapacitu ve výši [550 000–600 000] tun a volnou kapacitu ve výši [40 000–60 000] tun. Naproti tomu trh Unie měl mezi rokem 2022 a obdobím šetření velikost [370 000–420 000] tun. V relativním vyjádření jsou tedy volné kapacity v Číně značné.

(306)

Komise proto dospěla k závěru, že v Číně existuje značná volná kapacita a že v případě jejího využití by tato volná kapacita mohla zvýšit celosvětovou nabídku výrobku, který je předmětem šetření, stlačit ceny, a tudíž oslabit účinnost opatření, pokud by nebyla stanovena na úrovni dumpingu.

(307)

Pokud jde o hospodářskou soutěž v oblasti surovin, Komise zjistila, že TiO2, představující více než 17 % nezkreslených výrobních nákladů, podléhá požadavkům na vývozní licence a že jednotková cena této suroviny v Číně, jak uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, činila přibližně asi jen polovinu jednotkové ceny ve všech možných reprezentativních zemích zmíněných v první poznámce o výrobních činitelích, konkrétně v Brazílii, Indonésii, Malajsii, Thajsku a Turecku. Jak je uvedeno výše v oddíle 6.3, čínský trh s TiO2 se považuje za zkreslený.

(308)

Požadavky na vývozní licence na TiO2 v Číně ukládají vyvážejícím společnostem povinnost získat předchozí souhlas vlády ve formě licencí nebo povolení k vývozu výrobku.

(309)

Takové postupy nejenže poskytují vládě kontrolu nad vývozci a množstvím vyváženého zboží, ale mohou také zvyšovat transakční náklady nebo bránit vývozcům rychle reagovat na prodejní příležitosti v zahraničí kvůli dlouhým dobám zpracování.

(310)

Tím, že čínská vláda uměle zvyšuje úroveň dodávek surovin, vyvíjí tlak na snižování cen domácího TiO2. Vytváří to komparativní nevýhodu pro výrobní odvětví Unie ve srovnání s vyvážejícími výrobci v Číně.

(311)

Jak je vysvětleno v 27. bodě odůvodnění, hlavní použití nachází dekorační papír při výrobě nábytku, u vnitřního designu a v odvětví stavebnictví a renovací jako laminát na podkladový materiál. Hlavními následnými uživateli jsou tiskárny a producenti impregnovaných a laminovaných výrobků. Tiskárny tisknou na dekorační papír různé vzory (např. dřevěný, zrnitý, mramorový); producenti impregnovaných výrobků zpravidla impregnují dekorační papír syntetickou pryskyřicí, jako je melamin nebo močovinová pryskyřice, zatímco producenti laminátových výrobků laminují dekorační papír na desky na bázi dřeva, jako jsou desky vyrobené suchým procesem nebo třískové desky, za použití vysokých teplot a tlaku, nebo alternativně pomocí lepidel.

(312)

V tomto šetření se nepřihlásil žádný dovozce ani obchodník, kteří nejsou ve spojení. Dvě společnosti se původně přihlásily jako dovozci, kteří nejsou ve spojení, ale obě byly považovány za uživatele vzhledem k míře zpracování dekoračního papíru v jejich příslušných výrobních procesech.

(313)

Šetření se zúčastnili celkem čtyři uživatelé, kteří byli proti uložení cel. Z toho dvě tiskárny poskytly odpovědi na dotazník. Ostatní předložili připomínky.

(314)

Oba spolupracující uživatelé uvedli, že pokud by byla na čínský dovoz uložena antidumpingová cla, mohli by uživatelé na trhu Unie pocítit vyšší náklady, které by se přenášely i na konečné spotřebitele. Oba uživatelé rovněž zdůraznili, že pokud by byla uložena cla, zvýšila by se konkurenceschopnost tureckého trhu, což by vedlo nezávislé tiskárny a producenty impregnovaných výrobků k přesunu výroby mimo Unii.

(315)

Jeden uživatel rovněž uvedl, že pokud budou uložena vysoká antidumpingová cla, čínský dovoz dekoračního papíru do Unie se prakticky zastaví a EU by zůstala jediným životaschopným dodavatelem kvůli vysokým vstupním překážkám pro nové subjekty v odvětví dekoračního papíru, konkrétně kvůli vysokým investicím do projektů na zelené louce, environmentálním překážkám, neboť výrobci dekoračního papíru tradičně potřebují přístup ke zdroji vody, a kvůli překážkám v přístupu k know-how a kvalitě. Tato kombinace by vedla výrobce v Unii ke zvýšení cen v důsledku nedostatečné hospodářské soutěže.

(316)

Za prvé, Komise analyzovala ziskovost obou spolupracujících uživatelů a měla za to, že se nacházejí v obtížné hospodářské situaci. I když by však uživatelé zaznamenali zvýšení nákladů na nákup dekoračního papíru z Číny, rozdíl mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy (v průměru přibližně 8 procentních bodů) není takový, aby clo stanovené na nižší úrovni rozpětí újmy vedlo k významnému zlepšení jejich hospodářské situace. Navíc vzhledem k tomu, že jiní uživatelé nespolupracovali, nemusí být situace těchto dvou uživatelů reprezentativní pro ostatní uživatele, kteří působí v jiných segmentech trhu, jako jsou producenti impregnovaných a laminovaných výrobků. Komise ve skutečnosti připomněla, že v tomto šetření se nepřihlásil žádný producent impregnovaných nebo laminovaných výrobků.

(317)

Za druhé, ačkoli je možnost získávat dekorační papír z jiných třetích zemí omezená, výrobní odvětví Unie ještě nepracuje na plnou kapacitu a bylo by schopno uspokojit budoucí poptávku na trhu a budoucí zvýšení poptávky, a to i s ohledem na ušlé investice výrobců v Unii do dodatečné výrobní kapacity po období šetření.

(318)

Jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku zejména vykázal ušlé investice do instalace stroje na výrobu předem impregnovaného papíru. Ty by nejen zvýšily dodatečnou kapacitu, ale také by diverzifikovaly zdroje předem impregnovaného dekoračního papíru a zvýšily hospodářskou soutěž na trhu Unie. To je důležité, neboť jeden z uživatelů, společnost Interprint, během svého slyšení uvedl, že takový specifický druh dekoračního papíru vyrábějí pouze dvě společnosti na světě.

(319)

Uložení cel by tak výrobnímu odvětví Unie umožnilo investovat do rozšíření kapacity a diverzifikace sortimentu výrobků, a tím by i uživatelům poskytlo více možností diverzifikace. V případě uložení antidumpingových opatření na úrovni dumpingových rozpětí by proto byl dopad na dovozce a obchodníky, kteří nejsou ve spojení, omezený, a nedosáhl by takové míry, kdy by převážil nad přínosy pro výrobní odvětví Unie, které tuto úroveň ochrany potřebuje vzhledem k zjištěné újmě způsobené dumpingovým dovozem z Číny a s ohledem na výše uvedená zkreslení na trhu surovin.

(320)

Společnost LamiGraf tvrdila, že rozdíly v nákladech na suroviny mezi Čínou a EU jsou ovlivněny různými činiteli, které by měly být zohledněny při posuzování úrovně opatření, a že neuplatnění pravidla nižšího cla, jak požadují žadatelé, by omezilo konkurenční nabídku dekoračního papíru v rámci Unie. Skupina Kastamonu uvedla, že uložení jakýchkoli antidumpingových opatření na dovoz dekoračního papíru z Číny by omezilo dostupnost odpovídajících dodávek dekoračního papíru k uspokojení potřeb uživatelů v EU.

(321)

Komise připomněla, že s přihlédnutím k výše uvedeným zkreslením na trhu surovin zjištěná újma způsobená dumpingovým dovozem z Číny odůvodňuje uložení opatření. V rozporu s tvrzením společnosti LamiGraf by byla při neuložení opatření omezena konkurenční nabídka, neboť výrobní odvětví Unie by již nebylo schopno uspokojit poptávku uživatelského odvětví, které potřebuje, aby hospodářská situace výrobního odvětví Unie byla životaschopná, čehož nelze dosáhnout v případě, že by nebyly obnoveny rovné podmínky.

(322)

Komise po posouzení všech relevantních informací k tomuto šetření dospěla k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Vzhledem k výše uvedené analýze dospěla Komise k závěru, že v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel na základě úrovně dumpingu, s výhradou dalších úvah v souvislosti s článkem 21 uvedených v oddíle 7.2 níže.

(323)

Připomíná se, že výrobní odvětví Unie se skládá ze sedmi výrobců, kteří během období šetření zaměstnávali více než 2 000 pracovníků.

(324)

Bez ohledu na skutečnost, že výrobní odvětví Unie čelilo v roce 2020 hospodářskému útlumu v důsledku poklesu na trhu způsobeného pandemií COVID-19, po němž v roce 2021 následovalo prudké oživení ziskovosti, objemu prodeje, peněžního toku a návratnosti investic, prodej a ziskovost výrobního odvětví Unie se během druhé poloviny posuzovaného období výrazně zhoršily, což mělo negativní dopad na jeho objem výroby, investice a peněžní tok. Komise dospěla v této fázi k závěru, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země (viz 174. bod odůvodnění).

(325)

Neexistence opatření bude mít pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen, nižší prodej a další zhoršení ziskovosti. Opatření umožní výrobnímu odvětví Unie rozvinout jeho potenciál na trhu Unie, realizovat ušlé investice a zlepšit ziskovost na úroveň, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(326)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie a jeho dodavatelů na počátku hodnotového řetězce.

(327)

Jak je vysvětleno v 312. bodě odůvodnění, k účasti v tomto šetření se nepřihlásil žádný dovozce ani obchodník, kteří nejsou ve spojení. Dvě společnosti se původně přihlásily jako dovozci, kteří nejsou ve spojení, ale obě byly vzhledem k míře zpracování dekoračního papíru považovány za uživatele. Obě společnosti působily jako tiskárny dekoračního papíru. Jak je vysvětleno ve 316. bodě odůvodnění, v tomto šetření se nepřihlásil žádný producent impregnovaných nebo laminovaných výrobků, a Komise proto nebyla schopna odhadnout dopad cel na tyto typy uživatelů.

(328)

Komise ověřila odpovědi dvou spolupracujících uživatelů na dotazník a uspořádala slyšení s oběma uživateli (6. bod odůvodnění). Dekorační papír představoval přibližně [75–85] % jejich celkových nákladů na suroviny a přibližně [40–50] % jejich celkových výrobních nákladů. V průměru obě tiskárny odebíraly [15–25] % výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR a představovaly odhadem [10–20 %] podílu na trhu, pokud jde o spotřebu výrobku, který je předmětem šetření, v Unii. Oba uživatelé rovněž prokázali, že v období šetření vykazovali ztrátu. Komise odhadla, že pokud by byla cla uložena na navrhované úrovni a všechny ostatní prvky zůstaly stejné, jejich výrobní náklady by se zvýšily o vážený průměr nižší než 2 % (130). Kromě toho, jak již bylo uznáno ve 314. bodě odůvodnění, ačkoli je možnost získávat dekorační papír z jiných třetích zemí omezená, uložení cel by nepředstavovalo riziko nedostatku výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie, neboť výrobní odvětví Unie nepracuje na plnou kapacitu a bylo by schopno uspokojit zvýšenou poptávku na trhu.

(329)

Komise proto potvrdila své posouzení, že dopad cel na uživatele by byl omezený, a nedosáhl by takové míry, kdy by převážil nad přínosy pro výrobní odvětví Unie (319. bod odůvodnění).

(330)

Dopady opatření na výrobce v Unii by byly pozitivní. Rizika možného negativního dopadu na uživatele a dovozce/obchodníky, kteří nejsou ve spojení, zejména pokud jde o dodávky, by byla zmírněna volnou dostupnou kapacitou výrobního odvětví Unie i dodatečným budoucím rozšířením výrobní kapacity. Obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek při neexistenci dumpingového dovozu by prospělo zdravému rozvoji celého trhu a umožnilo by výrobnímu odvětví Unie dodržet náklady vyplývající ze závazků Unie a členských států dle mezinárodních dohod.

(331)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k závěru, že by nebylo v zájmu Unie uložit opatření na dovoz dekoračního papíru pocházejícího z ČLR.

(332)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(333)

Na dovoz dekoračního papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise v 322. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(334)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(335)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(336)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z ČLR“.

(337)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(338)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(339)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(340)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(341)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(342)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(343)

Společnost Kingdecor uvedla, že Komise by neměla pro svůj výpočet brát v úvahu duplicitní linku v seznamu jednotlivých transakcí. Kromě toho by objem vadných výrobků, pro které byly vydány dobropisy, měl být odečten od příslušných faktur a měl by vést k přepočítání dumpingového rozpětí. V neposlední řadě by Komise měla pro TiO2 použít jinou referenční hodnotu a odpovídajícím způsobem dumpingové rozpětí přepočítat.

(344)

Komise potvrzuje, že již vyloučila z výpočtu duplicitní linku, která má hodnotu 0. Druhá a třetí připomínka nepoukazují na administrativní chybu a budou řešeny v konečné fázi.

(345)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(346)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,