(EU) 2025/261Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/261 ze dne 10. února 2025 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu bionafty pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 20. prosince 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu bionafty pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 7. listopadu 2023 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“ nebo „EBB“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou bionafty, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Na dovoz bionafty se v současné době vztahují antidumpingová opatření, pokud pochází ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) (3), a vyrovnávací opatření, pokud pochází z Argentiny (4), Indonésie (5) nebo USA (6).

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení poskytla Komise dne 19. července 2024 stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku předložili připomínky k přesnosti výpočtů dumpingového rozpětí. Tyto připomínky se však týkaly spíše metodiky použité Komisí než administrativních chyb. Komise proto strany informovala, že jejich připomínky budou řešeny v konečné fázi šetření. Jeden vyvážející výrobce poukázal na chybu týkající se vzorce u nákladů po dovozu. Komise objasnila, že nedošlo k chybě ve vzorci, ale ve vysvětlivce.

(5)

Dne 16. srpna 2024 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2163 (7) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo z dovozu bionafty pocházející z Čínské lidové republiky.

(6)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili žadatel, výrobce v Unii Neste, evropský poskytovatel skladování biopaliv Chane, evropský odběratel použitého kuchyňského oleje Quatra N.V., Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostných surovin a chemikálií (dále jen „CCCMC“) (8) a tři čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení (9) s žadatelem, výrobcem v Unii Neste, čínským vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku EcoCeres, CCCMC, dovozcem ve spojení (Excellence New Energy B.V.) a evropským poskytovatelem skladování biopaliv Chane.

(8)

Po poskytnutí prozatímních informací dva spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku informovali Komisi o drobných chybách v názvech jejich společností uvedených v příloze 1. Komise tato tvrzení přezkoumala a názvy společností odpovídajícím způsobem opravila.

(9)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(10)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo z dovozu bionafty pocházející z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(11)

Žádná zúčastněná strana nepožádala o slyšení u útvarů Komise ani u úředníka pro slyšení.

(12)

Analýza některých připomínek k poskytnutí konečných informací vedla ke změnám ve výpočtech dumpingu a dumpingových rozpětích. Dne 16. prosince 2024 informovala Komise o změnách všechny zúčastněné strany prostřednictvím poskytnutí dodatečných informací omezených na provedené změny. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí dodatečných konečných informací zaslat připomínky.

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, byl potvrzen 7. až 24. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

V 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se uvádí, že Komise rozhodne, zda žádosti o individuální zjišťování ze strany jednoho vyvážejícího výrobce vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(15)

Vzhledem ke složitosti šetření, struktuře vyvážejícího výrobce, který žádá o individuální zjišťování, jakož i k zákonným lhůtám použitelným na šetření dospěla Komise k závěru, že individuální zjišťování by představovalo nepřiměřenou zátěž a bránilo by včasnému dokončení šetření, a rozhodla se žádost dané strany o individuální zjišťování zamítnout.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k období šetření a posuzovanému období, potvrzuje se 29. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

V prozatímní fázi Komise souhlasila s vyloučením udržitelných leteckých paliv z rozsahu tohoto šetření, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Quatra N.V. a organizace EBB uvedly, že vyloučení udržitelných leteckých paliv z rozsahu šetření by bylo v rozporu s některými cíli EU v oblasti udržitelnosti. EBB dodala, že toto vyloučení by podpořilo budoucí kapacity v oblasti udržitelných leteckých paliv v Číně (v roce 2025 by dosáhly více než 200 % poptávky v Unii) a odrazovalo by od investic do výroby udržitelných leteckých paliv v Unii. EBB se domnívá, že čínští výrobci by mohli snadno přeměnit svou kapacitu pro výrobu hydrogenačně upraveného rostlinného oleje na výrobu udržitelných leteckých paliv, neboť výrobní procesy jsou podobné. Kromě toho EBB tvrdila, že vyloučení udržitelných leteckých paliv by mohlo vést k tomu, že hospodářské subjekty splní cíle dekarbonizace v odvětví silniční dopravy prostřednictvím čínských udržitelných leteckých paliv, která se započítávají pro účely splnění cílů EU dvakrát, a nikoli prostřednictvím hydrogenačně upraveného rostlinného oleje / FAME vyrobených v Unii (11), což by výrobnímu odvětví Unie způsobilo další újmu. Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací trvala EBB na svých připomínkách týkajících se zvýšení kapacit v oblasti udržitelných leteckých paliv v Číně, přechodu čínského výrobního odvětví z hydrogenačně upraveného rostlinného oleje na udržitelná letecká paliva a nižších investic do výroby udržitelných leteckých paliv v Unii.

(19)

Společnost Neste zpochybnila vyloučení udržitelných leteckých paliv z oblasti působnosti opatření s odůvodněním, že udržitelná letecká paliva jsou zaměnitelná a konkurují hydrogenačně upravenému rostlinnému oleji. Tvrdila, že jak hydrogenačně upravený rostlinný olej, tak udržitelná letecká paliva jsou bionafta na bázi uhlovodíků bez obsahu kyslíku a že zařízení pro hydrogenačně upravený rostlinný olej lze snadno nastavit tak, aby vyráběla HEFA-SPK (12). Jak hydrogenačně upravený rostlinný olej, tak udržitelná letecká paliva jsou druhy bionafty vysoké úrovně, a mají tedy stejný základní účel: použití v odvětví dopravy konečnými uživateli obnovitelných paliv pro silniční dopravu jakožto samostatné palivo nebo ve směsi s fosilní naftou, v souladu s normami EN 590 a EN 15940, které povolují udržitelná letecká paliva (HEFA (13)) ve směsích. Společnost Neste se domnívá, že udržitelná letecká paliva HEFA je teoreticky i technicky možné mísit do paliva pro silniční dopravu a nahradit hydrogenačně upravený rostlinný olej pro účely paliv kategorie B7 nebo B30 atd. bez jakékoli technické neslučitelnosti. Dále uvedla, že podle práva WTO není nutné, aby výrobky byly zcela zaměnitelné, aby mohly představovat „obdobné výrobky“.

(20)

Podle názoru společnosti Neste si hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva HEFA konkurují v rozsahu, v němž směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie (dále jen „RED“ (14)) předpokládají možnost, že členské státy budou moci zvolit využívání udržitelných leteckých paliv HEFA / smíšených udržitelných leteckých paliv k plnění mandátů k přimíchávání pro silniční dopravu.

(21)

Výše uvedené skutečnosti ve spojení s vyloučením udržitelných leteckých paliv z opatření a možnost čínských výrobců využít 100 % své výrobní kapacity k výrobě udržitelných leteckých paliv HEFA by údajně vedly k záplavě čínských udržitelných leteckých paliv, jež by nahradila hydrogenačně upravený rostlinný olej pro účely mandátů k přimíchávání v silniční dopravě v rámci volitelné kategorie a následnému snížení výroby FAME, hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a udržitelných leteckých paliv HEFA / smíšených udržitelných leteckých paliv v Unii. Společnost Neste trvala na tom, že Čína plánuje rozsáhlé investice do této oblasti a že čínští výrobci hydrogenačně upraveného rostlinného oleje vyrábějící udržitelná letecká paliva HEFA by mohli snadno maximalizovat svou produkci udržitelných leteckých paliv a dokonce přesměrovat svou produkci na tyto výrobky, jelikož oba tyto výrobky by se vyráběly ve stejném zařízení.

(22)

Ve 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uznala, že rozdíly ve výrobním procesu a základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech udržitelných leteckých paliv (HEFA) oproti hydrogenačně upravenému rostlinnému oleji jsou omezené. S ohledem na argumenty společnosti Neste a organizace EBB však nelze mít za to, že udržitelná letecká paliva jsou realisticky zaměnitelná s levnější bionaftou používanou v odvětví silniční dopravy nebo že konkurují hydrogenačně upravenému rostlinnému oleji / FAME. Je třeba poznamenat, že společnost Neste sama uznala, že „v současné době jsou komerční distribuční kanály odlišné vzhledem k odlišným konečným uživatelům“, že „v současné době se udržitelná letecká paliva HEFA / smíšená udržitelná letecká paliva vyrábějí pro použití jako letecké palivo a hydrogenačně upravený rostlinný olej se vyrábí jako palivo pro silniční dopravu“ a že používání udržitelných leteckých paliv HEFA jako paliva pro silniční dopravu se v současné době z komerčních důvodů aktivně nevyužívá. Komise proto potvrdila svůj závěr, že v současné době mají udržitelná letecká paliva jiné použití a nelze je považovat za zaměnitelná nebo konkurující hydrogenačně upravenému rostlinnému oleji / FAME, a proto mohou být z oblasti působnosti tohoto šetření vyloučena.

(23)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací nesouhlasila společnost Neste s výše uvedeným závěrem Komise. Neste rovněž uvedla, že citace jejích prohlášení ve 22. bodě odůvodnění výše slučují prvky, které neodrážejí obecné stanovisko této strany. Pokud jde o údajné sloučení, Komise zopakovala svůj názor, že daná strana sama uznala, že udržitelná letecká paliva HEFA v současné době z komerčních důvodů aktivně nevyužívají jako paliva pro silniční dopravu, když společnost Neste uvedla: „i když se udržitelná letecká paliva HEFA v současné době z komerčních důvodů aktivně nevyužívají jako paliva pro silniční dopravu, není to relevantní pro tuto analýzu, jelikož je to z technického hlediska možné.“ Komise považuje citované stanovisko společnosti Neste za potvrzení toho, že použití udržitelných leteckých paliv je v současné době odlišné od použití hydrogenačně upraveného rostlinného oleje / FAME, což podporuje obecný závěr Komise uvedený v 22. bodě odůvodnění. Komise měla za to, že rozdílné názory na to, zda technické vlastnosti hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a FAME je činí vhodnými či nevhodnými pro použití v letectví (15), nemohou změnit její závěr.

(24)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Neste zopakovala, že hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva jsou obdobné zboží a jsou zaměnitelné pro účely povinného mandátu pro silniční dopravu, a zopakovala připomínky shrnuté v 19. až 21. bodě odůvodnění, přičemž poukázala na potřebu chránit výrobu udržitelných leteckých paliv v Unii. Společnost Neste dodala, že mechanismus „opt-in“ uvedený ve 20. bodě odůvodnění činí konečná použití hydrogenačně upraveného rostlinného oleje / FAME a udržitelných leteckých paliv de facto stejnými, a to v rozsahu, v němž mohou snížení emisí požadovat pouze povinné strany v silniční dopravě pro účely povinností vyplývajících z mandátu pro silniční dopravu u používání udržitelných leteckých paliv. Společnost Neste uvedla, že při používání udržitelných leteckých paliv může letecká společnost požádat o certifikát na snížení emisí a získat poukazy, které pak prodá povinným stranám v silniční dopravě. Tyto strany by uvedené poukazy použily k prokázání toho, že splnily svou povinnost týkající se mandátu pro silniční dopravu. Komise nesouhlasila s tím, že tato praxe činí hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva zaměnitelnými v rozsahu, v jakém se v současné době fyzická udržitelná letecká paliva nepoužívají jako palivo pro silniční dopravu, a proto je nelze považovat za zaměnitelná s hydrogenačně upraveným rostlinným olejem / FAME nebo jim konkurující. Udržitelná letecká paliva jsou uváděna na trh odděleně od hydrogenačně upraveného rostlinného oleje / FAME různým konečným uživatelům, což potvrzuje, že jejich použití jsou odlišná.

(25)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Neste tvrdila, že hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva jsou obdobné zboží z toho důvodu, že obě lze deklarovat pod stejným kódem KN, konkrétně pod novým kódem KN 2710 19 42 pro obnovitelná paliva. Komise zamítla připomínky společnosti Neste, neboť zařazením do kódu KN se nemění odlišné použití udržitelných leteckých paliv.

(26)

V prozatímní fázi Komise zamítla tvrzení, že hydrogenačně upravený rostlinný olej by měl být z rozsahu šetření vyloučen.

(27)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost EcoCeres zopakovala, že hydrogenačně upravený rostlinný olej by měl být z rozsahu šetření vyloučen a odkázala přitom na argumenty vyvrácené v prozatímním nařízení.

(28)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC zopakovala, že hydrogenačně upravený rostlinný olej by měl být z rozsahu šetření vyloučen. Daná strana uvedla, že hydrogenačně upravený rostlinný olej představuje vysoce kvalitní náhražku motorové nafty a nový technologický vývoj (ve srovnání s FAME), a poté zopakovala připomínku uvedenou ve 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že hydrogenačně upravený rostlinný olej má fyzikální a chemické vlastnosti bližší konvenční motorové naftě než FAME, a připomínku uvedenou v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že pouze hydrogenačně upravený rostlinný olej lze používat v motorech v čisté formě. CCCMC dodala, že FAME se jako náhražka motorové nafty používá pouze teoreticky a že palivo B100 (16) se namísto motorové nafty používá jen zřídka z důvodu jeho nižší výhřevnosti (energetického obsahu) a proto, že pro B100 (a dokonce i pro směsi s bionaftou nad úrovní B7 (17)) jsou zpravidla nutné úpravy motoru. Podle CCCMC by použití B100 bylo výjimkou, která nemůže dokazovat to, že FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej jsou zaměnitelné. Tato absence zaměnitelnosti je dále podpořena skutečností, že vstupní suroviny by měly vliv na bod filtrovatelnosti (CFPP) u FAME, ale nikoli na CFPP u hydrogenačně upraveného rostlinného oleje. CCCMC dále uvedla, že FAME nelze používat ve všech ročních obdobích ve všech členských státech a že hydrogenačně upravený rostlinný olej by neměl být srovnáván (pouze) s RME (18), jak je uvedeno v prozatímním nařízení, ale také s jinými druhy biopaliv. CCCMC uvedla, že Komise nepředložila žádný důkaz o svém tvrzení, že trh vnímá FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej jako udržitelná alternativní paliva pro naftové motory v odvětví dopravy. CCCMC připomněla postoj Komise ve sporu týkajícím se palmového oleje z Malajsie (DS600 (19)), podle něhož jsou výrobci směsí znepokojeni kvůli biopalivům, která přimíchávají, a následně dospěla k závěru, že koneční spotřebitelé jsou znepokojeni kvůli vstupním surovinám používaným při výrobě biopaliv a také kvůli hodnotě CFPP.

(29)

Komise výše uvedená tvrzení CCCMC zamítla. Skutečnost, že hydrogenačně upravený rostlinný olej se na trhy dostal později než FAME, je irelevantní. Připomínky uvedené ve 48. a 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly projednány a zamítnuty v témže dokumentu. Pokud jde o tvrzení, že FAME se běžně používá ve směsích, nezpochybňuje to skutečnost, že B100 je skutečnou alternativou v odvětví dopravy, jež je kompatibilní s většinou motorů EURO VI (20), jak uznali samotní odborníci v odvětví dopravy. Na rozdíl od toho, co uvedla CCCMC, nejsou úpravy motorů vždy nutné u vozidel kompatibilních s jakoukoli směsí nad úrovní B7, jak ukazuje například dlouhý seznam vozidel, která mohou jezdit na B10 (21) ve Francii. FAME je zaměnitelný s hydrogenačně upraveným rostlinným olejem, jelikož FAME lze použít v čisté formě i ve směsích ve všech ročních obdobích, jakmile je jeho CFPP korigován přísadami a/nebo jinými složkami, je-li to nutné a v potřebném rozsahu. I když Komise souhlasí s tím, že výrobci směsí jsou znepokojeni vlastnostmi bionafty, s níž manipulují, nenarušuje to zaměnitelnost FAME a hydrogenačně upraveného rostlinného oleje. Výrobci směsí musí zajistit, aby konečný výrobek u čerpací stanice splňoval normy a další požadavky, ale stále musí považovat FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej jakéhokoli původu za obecné výrobky (pokud jde o fyzikální vlastnosti / specifikace) (22). Komise uvedla, že ve sporu DS600 zpráva panelu uvádí, že PME (23), RME a SBME (tj. FAME vyrobený z palmového oleje, řepkového oleje a sójového oleje), jakož i hydrogenačně upravený rostlinný olej vyrobený z palmového oleje, řepkového oleje a sójového oleje mají podobné nebo stejné vlastnosti, konečné použití a příslušní spotřebitelé je považují za vysoce zaměnitelné (24). Pokud jde o tvrzení, že koneční spotřebitelé jsou znepokojeni kvůli vstupním surovinám a hodnotě CFPP, Komise s ním nesouhlasila, jelikož tyto informace nejsou na čerpacích stanicích obecně dostupné.

(30)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 30. až 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Dne 14. srpna 2024 informovala Komise společnost Jiaao o svém záměru použít dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení.

(32)

V dopise o použití článku 18 základního nařízení Komise připomněla, že společnosti Jiaao zpřístupnila své ověřovací zprávy popisující mimo jiné problémy, které se vyskytly při ověřování na místě. Skupina nevyjádřila nesouhlas se závěrem ověření na místě zaznamenaným v ověřovacích zprávách.

(33)

Komise dále poukázala na to, že společnost Jiaao předložila kromě původní odpovědi na dotazník a odpovědi na písemné upozornění na nedostatky značný počet revizí různých tabulek dotazníku, a to buď těsně před zahájením ověřování na místě, nebo v jeho průběhu.

(34)

Co je nejdůležitější, Komise uvedla nesrovnalosti, které identifikovala, pokud jde o vstupní suroviny zaznamenané v účetních záznamech skupiny, které byly zjištěny v dokumentech týkajících se nákupu těchto vstupních surovin a uvedeny v odpovědi na dotazník, zejména v tabulkách týkajících se nákupu surovin, výrobních nákladů a prodeje hotového výrobku.

(35)

Opožděné předložení revidovaných informací a nekonzistentní vykazování vstupních surovin významně bránily šetření. Předložení revidovaných informací v pozdní fázi šetření znemožnilo Komisi řádně přezkoumat předložené údaje, včetně analýzy vnitřní konzistentnosti předložených informací v různých částech odpovědi na dotazník. Skutečnost, že skupina nevykázala skutečné vstupní suroviny použité při výrobě bionafty, ale do značné míry vykázala to, co se jeví být polotovary z uvedené výroby, znemožnila Komisi dospět k zjištění o tom, zda byly kódy pro typy výrobků vytvořeny správně a konzistentně v tabulkách použitých při početním zjištění běžné hodnoty na jedné straně a v tabulce týkající se prodeje na straně druhé. Kromě toho nebylo možné zjistit, zda spotřeba vstupních surovin byla správně a konzistentně přiřazena podle typu výrobku. Kromě toho se tak použití nezkreslených nákladů stalo ještě obtížnějším, jelikož náklady na vstupy vykázané společností Jiaao sestávaly z nákladů na vstupní suroviny a nákladů na částečné zpracování na polotovar.

(36)

Navíc bylo zjištěno, že jedna ze společností dané skupiny poskytla zavádějící informace o různých typech výrobků vyráběných touto společností. Některé výrobky byly původně vykázány jako výrobek, který je předmětem šetření. Během ověřování na místě však společnost tvrdila, že některé z těchto výrobků nelze považovat za bionaftu. Teprve v tomto okamžiku získala Komise úplnou představu o činnostech společnosti.

(37)

Společnost měla příležitost vyjádřit se k záměru Komise použít článek 18 základního nařízení.

(38)

Ve svých připomínkách k dopisu o použití článku 18 skupina potvrdila, že ověřovací zpráva věrně zdokumentovala proces ověřování. Tvrdila však, že náležitě vysvětlila důvody nesrovnalostí ve vykazování vstupních surovin během ověřování na místě a že případový tým je akceptoval. Společnost Jiaao trvala na tom, že zmíněné nedostatky nejsou takové povahy, aby způsobily nepřiměřené obtíže při získávání přiměřeně přesných dumpingových rozpětí a rozpětí újmy.

(39)

Skupina dále připomněla, že revize provedené bezprostředně před zahájením ověřování na místě byly předloženy v souladu s pokyny zaslanými před ověřováním. Společnost Jiaao dále tvrdila, že další revize odrážejí skutečnou situaci společností, jak ji chápe Komise, a byly provedeny na její žádost.

(40)

Komise by se proto neměla domnívat, že informace revidované těsně před ověřováním na místě nebo během něj významně bránily šetření.

(41)

Komise s připomínkami společnosti Jiaao popsanými v 38. bodě odůvodnění nesouhlasila. Skupina skutečně vysvětlila svůj způsob fungování. Tím však nebyly odstraněny nesrovnalosti popsané v 35. bodě odůvodnění.

(42)

Pokud jde o poskytnutí revidovaných informací, Komise připomněla, že společnost Jiaao předložila 15 revidovaných tabulek těsně před zahájením ověřování na místě. Kromě toho byla Komise i po obdržení revidovaných tabulek nucena požádat o další revize, protože bylo zjištěno, že předložené informace jsou stále nesprávné. Proto skutečnost, že Komise shromáždila revidované informace a pochopila vysvětlení poskytnutá skupinou, neznamená, že případový tým akceptoval předložené informace jako správné nebo dostatečné, a nemění se tím skutečnost, že opravené informace byly předloženy v tak pozdní fázi ověřování, že již nemohly být ověřeny a sesouhlaseny se záznamy skupiny ani s údaji vykázanými v ostatních částech odpovědi na dotazník.

(43)

Kromě toho bylo skutečně možné vypočítat rozpětí újmy, jelikož bylo zjištěno, že typy výrobků vykázané jako prodané do Unie byly v souladu s předloženými dokumenty o prodeji. Nebyly však zcela v souladu s typy výrobků, které byly vykázány jako vyrobené. Pro skupinu bylo rovněž stanoveno dumpingové rozpětí. S využitím ustanovení článku 18 základního nařízení Komise upravila nezkreslené náklady použité k nahrazení nákladů skupiny na jednotlivé vstupní suroviny, aby zohlednila skutečnost, že namísto původních vstupních surovin byly vykázány polotovary, a aby se zabránilo podhodnocení běžné hodnoty.

(44)

Komise se proto domnívala, že společnost Jiaao neposkytla žádné dodatečné informace ani vysvětlení, které by změnily původní závěry Komise o použití dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Komise potvrdila použití dostupných údajů, pokud jde o vstupní suroviny vykázané společností Jiaao a stanovení příslušných nezkreslených nákladů.

(45)

Komise obdržela od všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od žadatele připomínky k poskytnutí předběžných informací a poskytnutí prozatímních informací, které se týkaly buď zdrojů a metodiky pro stanovení nezkreslených nákladů a zisku, nebo výpočtů dumpingového rozpětí specifických pro danou společnost. Společnost EcoCeres a organizace EBB zopakovaly své připomínky během slyšení. Kromě toho EBB předložila své připomínky opožděně po uplynutí všech lhůt pro připomínky k poskytnutí prozatímních informací.

(46)

Tyto připomínky zúčastněných stran, včetně připomínek žadatele vznesených opožděně, byly řádně projednány v příslušných oddílech níže. Pokud se některá tvrzení týkala údajů o konkrétních společnostech a nemohla být předmětem shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, byla tato tvrzení řešena v rámci poskytnutí konečných informací týkajících se konkrétních společností.

(47)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k existenci podstatných zkreslení v odvětví bionafty ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, potvrzuje Komise svá zjištění v tomto ohledu uvedená v oddíle 3.2.1 prozatímního nařízení.

(48)

Ve svém podání EBB připomněla, že jako reprezentativní zemi upřednostňovala Brazílii, protože její trh nebyl ovlivněn narušením trhu. Tato strana zopakovala, že na základě svých znalostí o trhu je dynamika malajského trhu podobná jako v Indonésii, přičemž vývozní daně jsou ukládány v celém hodnotovém řetězci bionafty, jsou stanoveny pevné ceny domácí bionafty a domácí trh je rozdělován prostřednictvím systému licencí (25). EBB dále obvinila společnost EcoCeres, že Komisi poskytla zavádějící informace, přestože malajský trh dobře znala, jelikož vyvážející výrobci mají výrobní závod v Malajsii.

(49)

Žadatel tvrdil, že pokud by Komise trvala na Malajsii jako reprezentativní zemi, bylo by nezbytné upravit referenční hodnoty pro použitý kuchyňský olej, odpadní vody z lisoven palmového oleje (POME) a prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(50)

Komise uznala, že žadatel upřednostnil Brazílii jako reprezentativní zemi. Za prvé, Komise se již zabývala skutečností, že trhy s bionaftou byly regulovány prostřednictvím vládních opatření na celém světě, jakož i konkrétními tvrzeními týkajícími se Malajsie ve 209. až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o údajné rozdělení domácího trhu mezi domácí výrobce prostřednictvím systému licencí, strana nepředložila žádné důkazy. Z informací, které má Komise k dispozici, vyplývá, že účelem těchto licencí nebylo rozdělení trhu mezi omezený počet společností. Jednalo se spíše o licence vydávané malajskými orgány, které povolují společnostem vykonávat činnosti v oblasti výroby bionafty, což je systém, který není odlišný od povolení vydávaných v Brazílii agenturou Agência Nacional do Petróleo, Gás Natural e Biocombustíveis (ANP) (26).

(51)

Za druhé, žadatel nepředložil žádné důkazy, které by naznačovaly, že použití informací z Brazílie by vedlo k výrazně odlišným referenčním hodnotám pro ty prvky početně zjištěné běžné hodnoty, které EBB důkladně rozebírala ve svých jednotlivých podáních. Například úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisku brazilských výrobců bionafty na základě finančních informací dostupných ve spisu je podobná úrovni prodejních, režijních a správních nákladů a zisku malajských výrobců bionafty. Podobně z veřejně dostupných informací (27) vyplývá, že ceny použitého kuchyňského oleje v Brazílii během období šetření byly podobné referenční hodnotě, kterou Komise použila v prozatímní fázi.

(52)

Komise zjistila, že neexistuje žádný důvod pro zamítnutí Malajsie jako reprezentativní země. Tvrzení EBB týkající se jednotlivých referenčních hodnot jsou řešena v příslušných oddílech níže.

(53)

Po poskytnutí prozatímních informací předložily společnosti EcoCeres a Zhuoyue připomínky ke stanovení nezkreslených nákladů u použitého kuchyňského oleje a POME. Tyto strany zejména tvrdily, že vyloučení dovozu pocházejícího z Indonésie není odůvodněné.

(54)

V tomto ohledu společnost Zhuoyue tvrdila, že pouhá existence vývozní daně automaticky nezpůsobuje zkreslenou cenu, a Komise o tomto zkreslení nepředložila důkazy. Na podporu tohoto tvrzení uvedla daná skupina příklady dovozních cen použitého kuchyňského oleje a POME pocházejících z Indonésie, které jsou podobné dovozním cenám těchto dvou vstupních surovin pocházejících z některých jiných zemí. Tato skupina toto tvrzení zopakovala ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací.

(55)

Společnost EcoCeres obdobně poukázala na to, že pouhá existence vývozní daně nepostačuje k vyvození závěru, že indonéská vývozní cena použitého kuchyňského oleje a POME byla zkreslená. Kromě toho odkázala na předchozí šetření (28), v nichž byla vývozní cena surového palmového oleje a surového oleje z palmových jader, přičemž obě tyto suroviny v Indonésii podléhaly vývozní dani, považována za vhodnou referenční hodnotu odrážející tržní cenu.

(56)

Komise zjistila, že existence vývozní daně obvykle ovlivňuje především cenu příslušného zboží na domácím trhu, tj. cenu použitého kuchyňského oleje a POME na domácím indonéském trhu. Po skončení období šetření u dvou výše uvedených šetření (říjen 2017 – září 2018 pro antisubvenční šetření týkající se bionafty pocházející z Indonésie, říjen 2020 – září 2021 pro antidumpingové šetření týkající se mastných kyselin pocházejících z Indonésie) se však legislativní prostředí týkající se palmového oleje a jeho derivátů v Indonésii změnilo. Konkrétně v období přímo předcházejícím období šetření v této věci a částečně se s ním překrývajícím zavedla indonéská vláda řadu legislativních změn (např. zákaz vývozu v dubnu a květnu 2022 (29) (30), pozastavení vývozní daně do října 2022 (31) (32), zavedení mechanismu, který by upravoval úroveň vývozní daně na základě vývoje celosvětových cen surového palmového oleje v srpnu 2022 (33), snížení prahové hodnoty, která umožňuje zvýšení vývozní daně (34)), jež mohly ovlivnit trh s palmovým olejem a jeho deriváty, včetně POME a použitého kuchyňského oleje (35) v uvedeném konkrétním období. Nelze vyloučit, že tyto časté legislativní změny způsobily alespoň dočasné výkyvy a/nebo zkreslení, jež ovlivnily domácí i vývozní ceny z Indonésie, takže tyto ceny za těchto konkrétních okolností a pro účely použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou vhodné k použití jako referenční hodnota v těchto obdobích.

(57)

Kromě toho je třeba poznamenat, že referenční hodnoty použité v obou šetřeních uvedených společností EcoCeres a v tomto šetření slouží odlišnému ekonomickému účelu a spadají do odlišného právního rámce, který má odlišný kontext a účel. V antisubvenčním šetření týkajícím se dovozu bionafty pocházející z Indonésie bylo kontextem stanovení referenční hodnoty pro vyčíslení výhody pro výrobce. Účelem referenční hodnoty bylo určit cenu, která by v Indonésii platila bez existence subvenčních režimů platných během období šetření v rámci uvedeného šetření, tj. od října 2017 do září 2018. Odlišné typy řízení (prvně uvedené se týká subvencí), odlišný právní rámec a kontext, jakož i odlišná relevantní časová období proto zmíněné tvrzení dané strany zpochybňují. Pokud jde o antidumpingové šetření týkající se mastných kyselin pocházejících z Indonésie, Komise zkoumala, zda suroviny podléhající vývozní dani splňují kritéria týkající se jejich podílu na výrobních nákladech podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Období šetření v uvedené věci bylo opět odlišné (říjen 2020 – září 2021). Kromě toho Komise v uvedeném konkrétním šetření rovněž vycházela z několika dalších referenčních hodnot, aby přezkoumala, zda byla splněna příslušná kritéria pro zjištění existence zkreslení na trhu surovin, podle zmíněného odlišného ustanovení základního nařízení. V tomto šetření je účelem stanovit nezkreslenou cenu POME a použitého kuchyňského oleje převládající v jiné zemi než Indonésii, tj. v Malajsii jako vhodné reprezentativní zemi, podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise uvedla, že společnost EcoCeres nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že indonéské ceny nebyly ovlivněny několika legislativními změnami zavedenými indonéskou vládou, a že jsou proto se vší jistotou vhodné k použití jako odpovídající referenční hodnota ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(58)

Navíc srovnání dovozní ceny POME a použitého kuchyňského oleje indonéského původu s cenami POME a použitého kuchyňského oleje pocházejícího z jiných třetích zemí nemusí být přesvědčivé, jelikož ceny jsou ovlivněny mnoha faktory, jako je vzdálenost od země původu, množství jednotlivých zásilek/smluv a lhůty pro dodání zboží.

(59)

Komise proto zamítla tvrzení stran popsaná v 53. až 55. bodě odůvodnění a potvrdila vyloučení indonéského původu pro stanovení nezkreslených nákladů u použitého kuchyňského oleje a POME.

(60)

Kromě toho společnost EcoCeres připomněla, že Komisi poskytla mezinárodní ceny použitého kuchyňského oleje a POME, které shromáždila společnost Argus Biofuels. Daná strana zopakovala, že tyto informace předložila s ohledem na poměrně omezené množství dovozu těchto dvou důležitých vstupních surovin v analyzovaných potenciálních reprezentativních zemích (s výjimkou Malajsie), jakož i na skutečnost, že celní nomenklatury většiny potenciálních reprezentativních zemí (s výjimkou Malajsie) neumožňují určit zboží, které by bylo podobné vstupním surovinám, neboť příslušné kódy HS se vztahovaly na širokou škálu zboží. Společnost EcoCeres tvrdila, že skutečnost, že nebylo možné zjistit původ použitého kuchyňského oleje a POME zahrnutých do mezinárodních cen společností Argus Biofuels, není dostatečným důvodem pro odmítnutí těchto referenčních hodnot jako zdroje nezkreslených nákladů. Daná strana odkázala na několik předchozích šetření (36), kdy Komise použila mezinárodní referenční hodnoty, které uváděly cenu vstupu dodaného do přístavu v Číně, nebo kdy Komise neprovedla žádnou analýzu, aby zajistila, že mezinárodní referenční hodnota nebude zahrnovat vstupy čínského původu.

(61)

Za prvé Komise připomněla, že hlavním důvodem, proč nepoužila mezinárodní referenční hodnoty společnosti Argus Biofuels, byla skutečnost, že jsou chráněny autorskými právy a že tato strana nezískala svolení vlastníka autorských práv k údajům, které měly být použity při šetření. Za druhé v tomto případě Komise zjistila, že ČLR je celosvětově hlavním dodavatelem použitého kuchyňského oleje a Indonésie je jedním z hlavních dodavatelů POME. Skutečnost, že ceny dotčených vstupních surovin byly v těchto zemích původu považovány za zkreslené, proto nelze při výběru nejvhodnějšího zdroje nezkreslených nákladů ignorovat. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Po poskytnutí prozatímních informací EBB ve svém podání sice podpořila rozhodnutí Komise vyloučit použitý kuchyňský olej a POME indonéského původu ze stanovení nezkreslených nákladů na základě údajů o malajském dovozu, ale zopakovala svůj návrh použít jako zdroj nezkreslených nákladů u použitého kuchyňského oleje a POME namísto údajů o malajském dovozu dovozní ceny do USA. Na podporu svého tvrzení EBB uvedla, že:

(63)

Komise vysvětlila, že neexistuje žádná přesná prahová hodnota z hlediska množství, která by dovoz některých vstupů učinila nespolehlivým zdrojem nezkreslených nákladů. Spotřebu vyvážejících výrobců lze skutečně považovat za ukazatel toho, jaké množství by mohlo být odmítnuto jako nedostatečně reprezentativní. V tomto případě z celkového množství malajského dovozu použitého kuchyňského oleje a POME vyplynulo, že trh v Malajsii tyto dvě vstupní suroviny ve velké míře využíval k výrobě bionafty. Absolutní množství po vyloučení indonéského původu nebyla považována za tak nízká, aby vedla ke zkresleným jednotkovým dovozním cenám. Vzhledem k tomu, že podíl POME dovážených do Malajsie z Indonésie byl značný, provedla Komise srovnání cen, aby zajistila, že tento objem neovlivní ceny zbývajícího dovozu. Srovnání cen ukázalo, že ceny zbývajícího dovozu nebyly sladěny s cenami dovozu z Indonésie. Podobné srovnání bylo provedeno u dovozu POME, kde byl podíl dovozu z Indonésie mnohem nižší. Srovnání cen indonéského a jiného dovozu ukázalo, že ceny dovozu z jiných zemí původu rovněž nebyly ovlivněny cenami indonéského dovozu.

(64)

Alternativní referenční hodnota proto nebyla zapotřebí. V každém případě by dovoz do USA nebyl vhodným zdrojem mezinárodních cen, nákladů a referenčních hodnot, zejména pokud jde o použitý kuchyňský olej. Za prvé, hodnoty a objem dovozu poskytnuté EBB zahrnovaly celý kód HS 1518 00 . Ačkoli tato strana předložila tyto údaje jakožto dovoz pod dvěma osmimístnými kódy zboží, Komise zjistila, že v celní nomenklatuře USA nejsou pod kódem HS 1518 00 žádné jiné kódy. EBB proto opět prezentovala dovoz celé řady různých živočišných a rostlinných tuků a olejů, včetně potenciálního dovozu bionafty, jako vhodný zdroj nezkreslených nákladů. Komise již vysvětlila (v první a druhé poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty, jak je připomenuto v 223., 224., 227., 228., 233 a 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), že takový přístup není přijatelný, zejména pokud jde o vstup, který představuje významný podíl na výrobních nákladech bionafty, a pokud v reprezentativní zemi existují přesnější a snadno dostupné vhodné údaje.

(65)

Za druhé, nutnost rozlišovat mezi jedlými a nejedlými tuky a oleji byla rovněž řešena v první a druhé poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty, a to v 223., 224., 227., 228., 233. a 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jak EBB správně uvedla, použitý kuchyňský olej je odpadní produkt. Proto by bylo nesprávné předpokládat, že průměrná cena veškerého dovozu živočišných a rostlinných tuků a olejů kódu HS 1518 00 odráží nezkreslenou cenu použitého kuchyňského oleje. Komise se domnívala, že omezení výběru kódů zboží na takové kódy, které se vztahují na dovoz nejedlých olejů, by umožnilo určit dovozní cenu, která se blíží skutečné ceně použitého kuchyňského oleje. Komise nebyla schopna zaujmout žádné stanovisko, pokud jde o údajně podezřelá množství dováženého a vyváženého použitého kuchyňského oleje, jelikož nebylo jasné, jak byla tato analýza provedena.

(66)

Kromě toho, jak rovněž správně uvedla společnost EcoCeres ve svém podání s protiargumenty, rozdíly v množstvích a cenách dováženého použitého kuchyňského oleje vyplývají ze skutečnosti, že zatímco údaje o dovozu obsažené v první poznámce se týkaly několika potenciálních reprezentativních zemí, ve druhé poznámce a předběžných informacích byly omezeny na Malajsii jako vybranou reprezentativní zemi.

(67)

Komise proto tvrzení EBB uvedená v 62. bodě odůvodnění zamítla.

(68)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Zhuoyue zopakovala, že Komise neměla do stanovení nezkreslených nákladů u hnědého tuku, potravinového odpadu a mýdlového kalu zahrnout kód zboží 3823 19 90  (38). Daná skupina tvrdila, že vzhledem k tomu, že výše uvedený kód zboží odkazuje mimo jiné na „jiné než kyselé oleje z rafinace […]“, měl by být z výpočtu referenční hodnoty vyloučen, jelikož hnědý tuk, potravinový odpad a mýdlový kal jsou kyselé oleje získané rafinací odpadu. Společnost Zhuoyue rovněž poukázala na to, že jednotková hodnota dovozu pod příslušným kódem zboží je vyšší než nezkreslené náklady stanovené pro použitý kuchyňský olej. Podle dané společnosti to prokazuje, že kód zboží 3823 19 90 by se neměl používat u referenční hodnoty pro hnědý tuk, potravinový odpad a mýdlový kal, jelikož použitý kuchyňský olej je vstupní surovinou vyšší kvality (má nižší obsah volných mastných kyselin), a proto by měl být přirozeně dražší.

(69)

Komise uvedla, že hnědý tuk, potravinový odpad a mýdlový kal nemusí nutně představovat rafinované kyselé oleje. Jedná se spíše o odpad, který se vzhledem k obsahu volných mastných kyselin nejvíce podobá zboží zařazenému pod kód HS 3823 19 . Za účelem určení kódů zboží vhodných ke stanovení nezkreslených nákladů u hnědého tuku, potravinového odpadu, mýdlového kalu a oleje extrahovaného z pevného odpadu ze zpracování palmového oleje v této věci Komise nezohlednila kódy zboží spadající pod kód HS 3823 19 , které se vztahují na zboží na bázi palmového oleje. Kód zboží 3823 19 90 je zbytkový kód, který zahrnuje zboží spadající pod specifický kód HS, avšak nezařazené pod žádný z odpovídajících osmimístných kódů zboží. Zároveň vylučuje výrobky související s palmovým olejem.

(70)

Kromě toho Komise nezpochybňuje, že použitý kuchyňský olej je vzhledem k nižšímu obsahu volných mastných kyselin vstupní surovinou vyšší kvality než hnědý tuk, potravinový odpad nebo mýdlový kal. Skupina nicméně porovnala jednotkovou dovozní cenu jediného kódu zboží s průměrnou dovozní cenou všech kódů zboží použitých ke stanovení nezkreslených nákladů u použitého kuchyňského oleje. Hodnota referenční hodnoty použité pro použitý kuchyňský olej však byla vyšší než hodnota použitá pro hnědý tuk, potravinový odpad a mýdlový kal. Referenční hodnoty použité Komisí v prozatímní fázi tedy nebyly v rozporu s předpokladem, že cena použitého kuchyňského oleje by obvykle měla být vyšší než cena ostatních uvedených vstupních surovin.

(71)

Komise proto tvrzení společnosti Zhuoyue popsané v 68. bodě odůvodnění zamítla a potvrdila svá zjištění uvedená v 240. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost EcoCeres tvrdila, že úprava nezkreslených nákladů u vodíku, kterou Komise provedla v prozatímní fázi, byla nesprávná. Tato úprava vedla ke zvýšení dané referenční hodnoty. Zdroj malajských nákladů u vodíku však odpovídal zelenému vodíku pro použití v palivu. Jakákoli úprava (jiného než zeleného) vodíku pro průmyslové použití by proto měla danou referenční hodnotu snížit. Skupina navrhla změnu metodiky použité Komisí v prozatímní fázi.

(73)

Komise nezpochybnila nutnost přizpůsobit cenu vodíku použitého v palivu ceně vodíku pro průmyslové použití. V prozatímní fázi použila Komise pro tuto úpravu statistiky shromážděné Partnerstvím pro čistý vodík. V návaznosti na připomínky společnosti EcoCeres Komise částečně upravila svou metodiku pro stanovení úpravy. Tato metodika byla zúčastněným stranám zpřístupněna v revidované poznámce o metodice pro stanovení nezkreslených nákladů a zisku v rámci poskytnutí konečných informací. Revidované nezkreslené náklady u vodíku byly použity při výpočtu dumpingového rozpětí skupiny v konečné fázi.

(74)

Po poskytnutí konečných informací společnost EcoCeres uvítala, že Komise částečně revidovala svou metodiku za účelem úpravy ceny vodíku použitého v palivu na úroveň ceny průmyslového vodíku. Tvrdila však také, že úprava směrem dolů by měla být významnější. Na podporu svého tvrzení odkázala společnost EcoCeres na průzkum Úřadu USA pro energetické informace (dále jen „EIA“) (39), který ukázal, že kupní cena vodíku používaného výrobci chemických látek byla nejnižší ze všech zkoumaných výrobních odvětví a výrazně nižší než nejvyšší cena, kterou platí výrobci elektrických zařízení, přístrojů a součástí.

(75)

Komise toto tvrzení přezkoumala a dospěla k závěru, že zjištění EIA jsou pro účely stanovení nezkreslených nákladů na (průmyslový) vodík přinejmenším neprůkazná. Článek zveřejněný EIA na základě shromážděných údajů nerozlišuje mezi vodíkem použitým v palivu a průmyslovým vodíkem. Zároveň se podkladové údaje (40) týkají průměrných cen nakoupených zdrojů energie, a proto pravděpodobně odkazují na vodík použitý v palivu. Komise toto tvrzení proto zamítla.

(76)

Po poskytnutí konečných informací EBB tvrdila, že Komise použila deflované nezkreslené náklady na vodík v důsledku toho, že nevypočítala průměrnou nákupní cenu ze statistik Partnerství pro čistý vodík na základě váženého průměru.

(77)

Komise s tím nesouhlasila. Statistiky Partnerství pro čistý vodík nebyly prezentovány jako soubor jednotlivých datových bodů, ale jako řada pozorování v několika cenových intervalech. Komise vypočítala vážený průměr horní a dolní hranice těchto intervalů a následně stanovila střed jako prostý průměr. Komise se domnívá, že tato metoda je s ohledem na dostupný soubor údajů nejvhodnější. Komise toto tvrzení proto zamítla.

(78)

Po poskytnutí prozatímních informací EBB poukázala na to, že ceny elektřiny a zemního plynu použité Komisí byly zavedeny v Malajsii v letech 2014, resp. 2021. Strana připomněla, že v jednom z předchozích šetření (41), kdy Komise použila stejné zdroje nezkreslených nákladů u elektřiny a zemního plynu v Malajsii jako reprezentativní zemi, upravila ceny o inflaci.

(79)

Komise toto tvrzení přezkoumala a dospěla k závěru, že v tomto případě skutečně neúmyslně opomněla úpravu o inflaci. Pro výpočet revidovaných nezkreslených nákladů u elektřiny a zemního plynu použila Komise index cen výrobců. Vzhledem k tomu, že nezkreslené náklady u páry byly vypočteny na základě nezkreslených nákladů u zemního plynu, byla příslušná referenční hodnota po revizi týkající se zemního plynu rovněž revidována.

(80)

Po poskytnutí konečných informací společnost EcoCeres tvrdila, že Komise neměla pro úpravu o inflaci použít index cen výrobců, neboť byl příliš obecný vzhledem k tomu, že index cen specifický pro energie je k dispozici v databázi Světové banky (42) používané Komisí. Kromě toho úprava o inflaci nebyla vypočtena konkrétně pro období šetření, které bylo rozloženo do dvou let, jelikož index cen výrobců použitý Komisí pokrýval celé kalendářní roky. Společnost EcoCeres poukázala na to, že index cen energií má k dispozici měsíční údaje, což umožňuje specifikovat úpravu konkrétně pro období šetření.

(81)

Komise toto tvrzení přezkoumala a zjistila, že inflační databáze Světové banky skutečně obsahovala index cen energií pro Malajsii a pro období nezbytné pro úpravu inflace. Index cen energií pro Malajsii však vycházel z odhadovaných cen. V této věci tedy nebyl nutně spolehlivějším nebo vhodnějším zdrojem informací o inflaci v Malajsii. Komise toto tvrzení proto zamítla.

(82)

Komise však vzala v úvahu skutečnost, že úprava o inflaci provedená při poskytnutí konečných informací nebyla přizpůsobena konkrétně pro období šetření, zejména proto, že index cen výrobců byl rovněž k dispozici čtvrtletně. Nezkreslené náklady na elektřinu, zemní plyn a páru byly dále revidovány na základě revidované úpravy o inflaci v návaznosti na připomínky společnosti EcoCeres k poskytnutí konečných informací. Společnost Ecoceres a zúčastněné strany byly informovány o revidované úpravě o inflaci při poskytnutí dodatečných informací a byla jim poskytnuta příležitost vyjádřit se.

(83)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost EcoCeres zopakovala, že Komise měla namísto indexu cen výrobců použít index cen energií. Kromě toho měla Komise při výpočtu úpravy o inflaci u zemního plynu použít jako výchozí bod čtvrté čtvrtletí roku 2021 namísto celého roku 2021, neboť cena zemního plynu použitá jako referenční hodnota byla v tomto čtvrtletí použitelná v Malajsii.

(84)

Komise tato tvrzení zamítla. Za prvé, společnost EcoCeres neposkytla žádné další odůvodnění pro použití indexu cen energií oproti indexu cen výrobců. Za druhé, Komise zjistila, že použití indexu cen výrobců za celý rok 2021 bylo vhodnější. Období šetření zahrnovalo celý rok, a proto byla úprava o inflaci vypočtena porovnáním indexu cen za období čtyř čtvrtletí s předchozím obdobím stejné délky.

(85)

Ve svých připomínkách k předběžnému poskytnutí informací předložila společnost EcoCeres tři tvrzení týkající se nezkreslených nákladů práce. Skupina zopakovala svá tvrzení i po poskytnutí prozatímních informací:

(86)

Za prvé, na základě informací shromážděných během ověřování na místě Komise zjistila, že většina pracovníků pracujících ve výrobě (např. kontrolní místnosti, laboratoře) má vysokoškolské vzdělání, které odpovídá terciárnímu vzdělání bez vysokoškolského diplomu, tj. pod úrovní bakalářského diplomu. Podle malajské standardní klasifikace zaměstnání (43) jsou povolání vyžadující mimo jiné terciární vzdělání vedoucí k získání titulu, který není rovnocenný prvnímu diplomu (tj. bakalářskému diplomu), zařazena do skupiny „technické a příbuzné profese“. Komise proto považovala za vhodné použít údaje o technických a příbuzných profesích v Malajsii jako nezkreslené náklady práce.

(87)

Za druhé, internetové stránky ILMIA poskytují informace o národním mzdovém indexu pouze do září 2018. Náklady práce však musely být upraveny o inflaci za období 2016–2023. Komise proto potvrdila, že pro účely úpravy o inflaci je vhodné použít index cen výrobců.

(88)

Komise se rovněž domnívala, že stanovení hodinových nákladů práce v Malajsii bylo dostatečně přesné s ohledem na skutečnost, že pracovní síla přispěla k celkovým výrobním nákladům méně než 1,7 % a že přepočet referenční hodnoty na základě návrhu skupiny popsaného v 85. bodě odůvodnění písm. c) by měl zanedbatelný dopad na početně zjištěnou běžnou hodnotu.

(89)

Vzhledem k důvodům uvedeným v 86. až 88. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení společnosti EcoCeres popsaná v 85. bodě odůvodnění a potvrdila zjištění uvedená v 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Po poskytnutí konečných informací společnost EcoCeres zopakovala, že nezkreslené náklady práce použité při výpočtu dumpingu by měly být použity proporcionálně na základě úrovně vzdělání a/nebo dovedností zaměstnanců, která odpovídá tvrzení popsanému v 85. bodě odůvodnění písm. a).

(91)

Kromě toho společnost EcoCeres poukázala na to, že nezkreslené náklady práce v Malajsii, které Komise použila v poskytnutí konečných informací, byly nespolehlivé, jelikož byly založeny a) na zastaralých informacích, které vyžadovaly úpravu o inflaci, b) na zdroji, který poskytuje informace o nákladech práce příliš obecně, aniž by rozlišoval podle průmyslového odvětví a ekonomické činnosti. Kromě toho úprava o inflaci nebyla stanovena pro období, které přesně odpovídá období šetření. V neposlední řadě daná společnost tvrdila, že spolehlivost referenční hodnoty dále snížilo použití dvou různých zdrojů pro náklady práce (Malajský institut pro informace a analýzu trhu práce, dále jen „ILMIA“) a pro odpracované hodiny (Mezinárodní organizace práce, dále jen „MOP“).

(92)

V tomto ohledu společnost EcoCeres uvedla, že v předchozím šetření (44) vycházela Komise z údajů malajského statistického úřadu (dále jen „DOSM“), pokud jde o mzdy a odpracované hodiny. Daná společnost rovněž poskytla výpočet nezkreslených nákladů práce na základě a) údajů od DOSM pro hodinovou mzdu a b) informací z různých veřejných zdrojů týkajících se dodatečných nákladů práce, zejména různých druhů sociálních příspěvků.

(93)

Komise toto tvrzení prověřila. Vzhledem k tomu, že údaje od DOSM byly k dispozici pro období šetření a konkrétně pro průmyslové odvětví, do něhož patří výroba bionafty, a ke skutečnosti, že byly k dispozici i informace o dodatečných nákladech práce, bylo skutečně vhodnější použít ke stanovení nezkreslených nákladů práce zdroje navržené společností EcoCeres. Tyto dodatečné informace, které daná společnost poskytla, obsahovaly všechny prvky nezbytné k výpočtu nezkreslených hodinových nákladů práce, jako jsou mzdy, odpracované hodiny, sociální příspěvky a jiné náklady práce, které nese zaměstnavatel. Komise proto nezkreslené náklady práce zrevidovala.

(94)

S ohledem na závěry Komise ohledně tvrzení společnosti EcoCeres popsaného v 91. a 92. bodě odůvodnění se tvrzení dané společnosti popsané v 90. bodě odůvodnění stalo bezpředmětným. Revidovaná referenční hodnota zohledňuje průmyslové odvětví, nikoli však úroveň vzdělání a dovedností zaměstnanců. Společnost Ecoceres a zúčastněné strany byly informovány o revidované referenční hodnotě při poskytnutí dodatečných informací a byla jim poskytnuta příležitost vyjádřit se.

(95)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací se společnost EcoCeres vyjádřila k revidovanému výpočtu nákladů práce. Jedním ze zohledněných prvků bylo odstupné, na které má zaměstnanec nárok, pokud byl zaměstnán po dobu 12 měsíců nebo více a jeho měsíční mzda činila do 4 000 MYR. V závislosti na délce trvání pracovního poměru měl zaměstnanec nárok na odstupné za 10, 15 nebo 20 dnů. Vzhledem k tomu, že vypočítaná měsíční mzda byla mírně vyšší než 4 000 MYR, daná strana tvrdila, že Komise by měla použít konzervativní přístup a zahrnout do výpočtu referenční hodnoty náklady na odstupné za 10 dnů.

(96)

Komise potvrdila metodiku použitou po poskytnutí konečných informací. Komise zaujala vyvážený přístup a do výpočtu referenční hodnoty zahrnula platbu odstupného za 15 dnů. Průměrná měsíční mzda nerozlišovala mezi různými pracovními místy (výroba, administrativa, management) v chemickém průmyslu. Komise měla za to, že je vysoce pravděpodobné, že většina zaměstnanců pobírala mzdu nižší než 4 000 MYR, a měla by tedy ze zákona nárok na odstupné.

(97)

V návaznosti na připomínky k poskytnutí prozatímních a konečných informací popsané a řešené v 48. až 94. bodě odůvodnění Komise zrevidovala nezkreslené náklady u některých výrobních činitelů takto:

Tabulka 1

Revidované nezkreslené náklady u některých výrobních činitelů

(98)

Po poskytnutí prozatímních informací předložily společnosti EcoCeres a Zhuoyue připomínky týkající se stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, zejména zahrnutí tří dalších malajských společností působících v odvětví organických chemických látek do souboru společností použitých ke stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(99)

Obě strany poukázaly na to, že zmínění tři výrobci organických chemických látek vyráběli výrobky, které byly příliš rozmanité na to, aby odrážely finanční údaje výrobce bionafty. Kromě toho nebylo jasné, jak jejich finanční údaje odrážejí chybějící výrobní proces, tj. výrobu bionafty hydrogenací, jelikož žádná z doplněných společností bionaftu nevyráběla.

(100)

Kromě toho společnost EcoCeres tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč měl výrobní proces významný dopad na prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(101)

Společnost EcoCeres rovněž uvedla, že použitím finančních údajů malajských výrobců organických chemických látek z databáze Orbis Komise zpochybnila své předchozí odůvodnění v tomto šetření, v němž odmítla finanční informace, které nebyly dostatečně podrobné na to, aby identifikovaly například finanční výsledky společnosti v segmentu přímo souvisejícím s výrobou bionafty. Skupina poznamenala, že ani finanční údaje z databáze Orbis neposkytují podrobné informace o segmentech.

(102)

Společnost EcoCeres navíc odkázala na předchozí šetření (45), kdy Komise použila finanční informace týkající se jiných výrobků, než je výrobek, který je předmětem šetření, pouze tehdy, pokud nebyly k dispozici finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(103)

Společnost EcoCeres dále tvrdila, že pokud by Komise trvala na rozšíření souboru společností použitého ke stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, měla by se řídit jednou z níže uvedených možností (v pořadí podle preferencí):

(104)

Po předběžném poskytnutí informací předložila společnost EcoCeres aktualizované účetní závěrky čtyř výrobců bionafty v Malajsii za rozpočtový rok 2023 (dříve poskytnuté informace se týkaly rozpočtového roku 2022). Tyto účetní závěrky získala skupina z místního malajského rejstříku.

(105)

Komise potvrdila, že je skutečně nezbytné rozšířit soubor společností, jejichž finanční údaje byly použity ke stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, aby byly zohledněny rozdíly mezi různými výrobními procesy, zejména pokud jde o jejich ziskovost. Obchodní marže společnosti Neste, což je výrobce bionafty v Unii prostřednictvím hydrorafinace rostlinných olejů, dosáhla během období šetření 730 až 880 EUR/t (49), zatímco cílový zisk u bionafty vyrobené transesterifikací (v ideálním případě za situace, kdyby nedošlo k újmě pro výrobce v Unii), jak byl zveřejněn v prozatímní fázi, byl výrazně nižší (přibližně 200 EUR/t). Komise proto zopakovala svá zjištění uvedená ve 282. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že musí stanovit nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk v Malajsii odrážející různé typy výrobních procesů. S ohledem na rozdíly v nákladech a ziskovosti spojené s uvedenými dvěma výrobními metodami, aby mohly být částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk použité při stanovení běžné hodnoty považovány za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, musely by být kombinací: i) prodejních, režijních a správních nákladů a zisku souvisejících s bionaftou vyrobenou transesterifikací a ii) prodejních, režijních a správních nákladů a zisku souvisejících s bionaftou vyrobenou hydrorafinací rostlinných olejů. Pokud jde o první bod, jak je vysvětleno v 279. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla Komise schopna nalézt snadno dostupné údaje týkající se příslušných výrobců bionafty získávané transesterifikací. Pokud jde o výrobu prostřednictvím hydrorafinace rostlinných olejů, nebyly k dispozici žádné takové snadno dostupné údaje týkající se výrobců bionafty v Malajsii. Proto Komise zohlednila prodejní, režijní a správní náklady a zisk vytvářený malajskými výrobci v podobném odvětví jako výrobci bionafty získávané hydrorafinací rostlinných olejů.

(106)

Komise nesouhlasila se společností EcoCeres, pokud jde o kód NACE, který je vhodný k identifikaci společností v podobném odvětví, tj. v odvětví, do něhož patří výroba bionafty. Kód NACE 10.41 spadá do oddílu 10 – Výroba potravinářských výrobků. Proto jej nebylo možné považovat za vhodný k tomu, aby odrážel prodejní, režijní a správní náklady a zisk odvětví podobného výrobě bionafty.

(107)

Komise proto potvrdila svůj přístup popsaný v 279. až 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že finanční údaje malajských výrobců bionafty budou doplněny finančními údaji výrobců organických chemických látek v Malajsii.

(108)

Komise však vzala v úvahu dodatečné účetní závěrky předložené společností EcoCeres pro malajské výrobce bionafty a pro malajské výrobce organických chemických látek.

(109)

V tomto ohledu poskytla databáze Orbis finanční údaje pro více než 80 společností v Malajsii zařazených pod kód NACE 20.14. Společnost EcoCeres poskytla účetní závěrky pouze šesti takových společností. Za prvé Komise uvedla, že finanční údaje obsažené v účetních závěrkách odpovídají údajům z databáze Orbis. Za druhé, jelikož společnosti zařazené pod kód NACE 20.14 nevyrábějí nutně bionaftu, ale spíše poskytují zástupné ukazatele pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk v širším odvětví, není zapotřebí další podrobné analýzy, jako je identifikace segmentu přímo souvisejícího s výrobkem, který je předmětem šetření. Za třetí, vzhledem k vysokému počtu výrobců organických chemických látek v Malajsii nelze vyloučit, že daná strana poskytla pouze ty účetní závěrky, které by vedly k nezkresleným prodejním, režijním a právním nákladům a zisku, jež jsou příznivé pro tuto stranu. Komise se proto rozhodla použít všechny výše uvedené snadno dostupné finanční informace: účetní závěrky výrobců bionafty, účetní závěrky výrobců organických chemických látek a finanční informace z databáze Orbis týkající se výrobců organických chemických látek v Malajsii.

(110)

Komise by navíc ráda objasnila, že finanční informace z databáze Orbis nejsou nevhodné. Při výběru reprezentativní země může být dostupnost podrobnějších účetních závěrek důvodem pro výběr jedné země místo jiné. Neznamená to však, že finanční informace z databáze Orbis nejsou pro stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku přijatelné.

(111)

Komise přezkoumala svoje vyhledávání týkající se výrobců organických chemických látek v Malajsii v databázi Orbis. Komise zjistila, že neúmyslně použila nejen kód NACE 20.14, ale také podobné kódy podle jiných odvětvových klasifikací dostupných v databázi Orbis.

(112)

Aby se zjednodušilo stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, zejména u souboru výrobců organických chemických látek v Malajsii, Komise revidovala své vyhledávání v databázi Orbis. V konečné fázi Komise zohlednila pouze společnosti, které použily kód NACE 20.14 jako jeden ze svých primárních kódů podle této odvětvové klasifikace, a dále vybrala pouze společnosti s nekonsolidovanou účetní závěrkou, která je k dispozici za rok 2022 nebo 2023, s těmito finančními informacemi: obrat, náklady na prodané zboží a zisk. Pokud byla výsledkem vyhledávání společnost, pro kterou společnost EcoCeres předložila účetní závěrku z místního malajského rejstříku, byla účetní závěrka použita namísto údajů z databáze Orbis. V tomto ohledu bylo zjištěno, že jeden z údajných výrobců organických chemických látek s účetní závěrkou předloženou společností EcoCeres (Pacific Oleochemicals Sdn Bhd) není zařazen do kódu NACE 20.14 v databázi Orbis. Tato společnost nebyla při stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku zohledněna.

(113)

Komise odmítla žádost společnosti EcoCeres, aby upravila váhu výrobců organických chemických látek při výpočtu váženého průměru prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Celková hodnota nákladů na zboží prodané výrobci organických chemických látek byla skutečně vyšší než celková hodnota zboží prodaného výrobci bionafty. Komise se však domnívala, že výrobci bionafty byli při výpočtu váženého průměru dostatečně zastoupeni, neboť jsou jednotlivě mnohem většími společnostmi než výrobci organických chemických látek.

(114)

Komise však při výpočtu váženého průměru prodejních, režijních a správních nákladů a zisku upravila váhu jednotlivých společností. U společností, u nichž byly k dispozici finanční údaje za obě účetní období (2022 i 2023), použila Komise průměr za dva roky namísto pouhého sečtení údajů za tyto dva roky, aby se zabránilo situaci, kdy by se finanční údaje některé společnosti do váženého průměru započítaly dvojnásobně.

(115)

Po poskytnutí prozatímních informací a ve svém podání uvítala EBB zahrnutí výrobců organických chemických látek do stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku a tvrdila, že Komise by se měla opírat pouze o jejich finanční údaje. V tomto ohledu žadatel zopakoval, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk u malajské bionafty byly zkresleny prostřednictvím mechanismu automatického stanovení cen (dále jen „APM“), který se vztahuje na motorovou naftu prodávanou na maloobchodní úrovni, a tím, že cenu bionafty stanovila vláda.

(116)

Pokud jde o APM, EBB odkázala na zprávu Mezinárodního institutu pro udržitelný rozvoj (dále jen „IISD“) (50), která údajně uváděla, že APM ovlivnil nejen maloobchodní cenu, ale celý výrobní řetězec. Žadatel obvinil společnost EcoCeres, že ve svých podáních zkreslila fungování APM, zejména proto, že tvrdila, že APM stanoví pouze cenu pohonných hmot na maloobchodní úrovni a že pevné ceny pohonných hmot jsou dostupné pouze spotřebitelům a určitým hospodářským odvětvím.

(117)

Pokud jde o pevnou cenu bionafty, EBB odkázala na tyto informace:

(118)

Pokud jde o APM, Komise měla za to, že EBB neposkytla žádné důkazy o tom, že by tato subvence byla distribuována v rámci celého hodnotového řetězce. Za prvé zpráva IISD pouze uvádí, že mechanismus APM nejen určuje cenu paliva pro zákazníka, ale také upravuje zisky a služby na straně výroby (tj. pro maloobchodníka prostřednictvím vzorce APM použitého pro stanovení maloobchodní ceny). Za druhé studie provedená UTM vypočítala, jak cena bionafty, která byla vyšší než cena fosilních paliv, přispěla ke zvýšení subvence nezbytné k pokrytí rozdílu mezi pevnou maloobchodní cenou pohonných hmot a skutečnými náklady maloobchodníka. I kdyby Komise uznala, že subvence vyplacená maloobchodníkovi poskytuje výrobci bionafty určitou záruku příznivé prodejní ceny, je třeba vzít v úvahu, že financování směsi B10 odhadované na 9,7 milionu USD pro rok 2023 by představovalo subvenci ve výši 0,005 MYR na litr této směsi (56). Dopad na výrobce bionafty je tedy nevýznamný.

(119)

Pokud jde o údajnou pevnou cenu bionafty, Komise uvedla, že EBB neposkytla dostatečné důkazy. Zdroje citované danou stranou pocházejí z let 2015 a 2017, tj. dlouho před obdobím šetření týkajícím se tohoto šetření. Kromě toho Komise nebyla schopna zjistit žádné současné oficiální zdroje, které by potvrdily existenci mechanismu stanovování cen bionafty regulovaného malajskou vládou.

(120)

Komise proto tvrzení EBB uvedená v 115. až 117. bodě odůvodnění zamítla.

(121)

Po poskytnutí konečných informací společnost EcoCeres zopakovala, že kategorie organických chemických látek je příliš široká. Ačkoli výroba bionafty prostřednictvím hydrorafinace byla ziskovější než prostřednictvím transesterifikace, společnost EcoCeres tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč je široká kategorie výrobců organických chemických látek reprezentativnější u hydrorafinace než výroba podobného výrobku (bionafta vyráběná prostřednictvím transesterifikace). V tomto ohledu společnost EcoCeres tvrdila, že pokud by Komise trvala na rozšíření oblasti působnosti nad rámec výrobců bionafty, měla by použít kód NACE 10.14, který přímo zahrnuje hydrorafinaci rostlinných olejů.

(122)

Komise připomněla, že jak je vysvětleno v 105. bodě odůvodnění, všichni výrobci bionafty, pro něž byly k dispozici finanční informace, vyráběli bionaftu prostřednictvím transesterifikace. Kromě toho z informací ve spisu šetření jasně vyplývá, že úrovně ziskovosti dosažené výrobci po výrobním postupu hydrorafinace se liší od úrovní ziskovosti výrobců po výrobním postupu transesterifikace. Proto bylo nezbytné zahrnout další společnosti, aby bylo možné přesně stanovit odpovídající, nezkreslenou a přiměřenou částku pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, která je reprezentativní pro celé odvětví výroby bionafty bez ohledu na použitý výrobní proces. Komise nesouhlasí se společností EcoCeres, pokud jde o kód NACE navržený touto společností. Jak je vysvětleno v 106. bodě odůvodnění, kód NACE 10.14 odkazuje na hydrogenaci rostlinných olejů v potravinářském průmyslu. Ziskovost potravinářských společností proto nelze použít jako zástupný ukazatel ziskovosti společností vyrábějících palivo. V této situaci jsou finanční výsledky společností působících ve stejném průmyslovém odvětví (výroba organických chemických látek) jako výrobci bionafty jednoznačně nejvhodnějším zástupným ukazatelem prodejních, režijních a správních nákladů a zisku výrobců používajících metodu hydrorafinace.

(123)

Komise toto tvrzení proto zamítla.

(124)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala společnost EcoCeres své tvrzení týkající se váhy výrobců organických chemických látek při stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku (viz 103. bod odůvodnění písm. d)). Daná společnost zejména poukázala na počet výrobců organických chemických látek (93 společností) v porovnání s výrobci bionafty (7) v souboru údajů.

(125)

Komise toto tvrzení zamítla a potvrdila své závěry uvedené v 113. bodě odůvodnění. Zejména zastávala názor, že počet společností je irelevantní. Reprezentativnost byla při výpočtu určena spíše na základě váhy nákladů na zboží prodané výrobci bionafty.

(126)

Kromě toho ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací uvedla společnost EcoCeres následující připomínky týkající se společností zahrnutých do stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku:

(127)

Komise tyto připomínky přezkoumala a v příslušných případech revidovala stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku takto:

(128)

Společnost Ecoceres a zúčastněné strany byly informovány o výše uvedených změnách při poskytnutí dodatečných informací a byla jim poskytnuta příležitost vyjádřit se.

(129)

Komise zamítla žádost o zahrnutí společnosti Pacific Oleochemicals Sdn Bhd do výpočtu nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Daná společnost byla skutečně zařazena pod jiný kód odvětvové klasifikace a Komise neměla ve spisu žádné důkazy, které by s jistotou prokazovaly, že primární činnosti dané společnosti by měly být zařazeny pod kód NACE 20.14, tj. výroba jiných základních organických chemických látek.

(130)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala společnost EcoCeres své tvrzení týkající se nákladů na dopravu zahrnutých do nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů použitých Komisí. V tomto ohledu odkázala na skutečnost, že srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na úrovni ceny ze závodu, a na rozhodnutí Tribunálu ve věci Sinopec Chongqing SVW Chemical (57), v němž Tribunál potvrdil, že Komise musí zajistit, aby náklady na dopravu byly odečteny od prodejních, režijních a správních nákladů společností použitých pro výpočet referenční hodnoty.

(131)

Komise použila kombinaci účetních závěrek z místního rejstříku a finančních údajů z databáze Orbis. Skutečnost, že „prodejní náklady“ v účetní závěrce nebo „jiné provozní náklady“ v databázi Orbis mohou zahrnovat náklady na dopravu, nutně neznamená, že dotyčným společnostem takové náklady vznikly. Z 19 souborů účetních závěrek, které byly v tomto šetření snadno dostupné, vyplynulo, že pouze jedna společnost v poznámkách ke své účetní závěrce uvedla, že jí vznikly náklady na dopravu. Jak již bylo vysvětleno v 280. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v případě této společnosti Komise odečetla náklady na dopravu dané společnosti od prodejních, režijních a správních nákladů použitých pro výpočet nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů.

(132)

Navíc jak je vysvětleno v 295. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise se rozhodla srovnat vývozní cenu a běžnou hodnotu na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je vysvětleno v 291. a 296. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(133)

Ve svém rozsudku ve věci CCCME, který následoval po rozsudku ve věci Sinopec, Tribunál nejprve připomněl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je třeba provést zvláštní úpravy stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, nesou ty subjekty, které se jich hodlají dovolávat (58). Z toho vyplývá, že v tomto případě stejně jako v tomto šetření měly zúčastněné strany povinnost, aby v souladu s touto judikaturou prokázaly nezbytnost požadované úpravy na podporu důkazů, které předložily v průběhu šetření (59).

(134)

Tribunál dále rozhodl, že je třeba poznamenat, že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která proto není skutečná. Tato hodnota není obecně ovlivněna faktory, které by mohly poškodit její srovnatelnost, protože byla určena uměle (60). Kromě toho, stejně jako v případě CCCME, v tomto případě početní zjištění běžné hodnoty podle typu výrobku na úrovni ceny ze závodu zahrnovalo přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a nebyly k dispozici žádné informace, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady dotčených malajských společností zahrnovaly náklady na dopravu u dodávek zákazníkům. Jak je vysvětleno v 131. bodě odůvodnění, kdykoli byly takové důkazy předloženy, byly údaje odpovídajícím způsobem upraveny. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení (61) byl přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a), které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu, obsahují náklady na dopravu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(135)

Vzhledem k připomínkám k poskytnutí prozatímních informací uvedeným v 98. až 134. bodě odůvodnění činily revidované nezkreslené prodejní, režijní a správní náklady 5,88 % a zisk 11,78 %. Komise považovala částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk na základě těchto sazeb za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu.

(136)

V prozatímní fázi Komise akceptovala některé žádosti vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, aby použila jejich vlastní náklady pro početní zjištění běžné hodnoty, pokud společnosti byly schopny prokázat, že určité vstupy byly nakoupeny za tržních podmínek, například že tyto vstupy byly dovezeny ze třetí země přímo, bez zapojení čínského zprostředkovatele, dodavatelé nebyli ve spojení s vyvážejícími výrobci, ceny byly sjednány a zaplaceny v cizí měně.

(137)

Komise však neakceptovala náklady u použitého kuchyňského oleje a POME pocházejících z Indonésie v souladu se svými závěry o stanovení nezkreslených nákladů u použitého kuchyňského oleje a POME, jak jsou popsány v 232., 238. a 263. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(138)

Po poskytnutí prozatímních informací vyvážející výrobci zařazení do vzorku zopakovali, že takový přístup není opodstatněný. Jelikož se podrobné odůvodnění týkalo informací vztahujících se ke konkrétním společnostem, zabývala se Komise těmito připomínkami v poskytnutí konečných informací týkajících se konkrétních společností.

(139)

S ohledem na úvahy o stanovení nezkreslených nákladů u použitého kuchyňského oleje a POME popsané v 56. až 59. bodě odůvodnění Komise tvrzení uvedená v 138. bodě odůvodnění zamítla.

(140)

Po poskytnutí prozatímních informací se společnost Jiaao vyjádřila k metodice, kterou Komise použila při nahrazení nákladů u různých typů vstupních surovin používaných danou skupinou nezkreslenými náklady. Skupina navrhla, jaká referenční hodnota by měla být použita, aby odrážela nezkreslené náklady u těchto vstupních surovin. Skupina zároveň tyto vstupní suroviny popsala jako různé druhy použitého kuchyňského oleje.

(141)

Komise toto tvrzení zamítla, jelikož v období šetření prodávala daná skupina do Unie bionaftu vyrobenou z různých vstupních surovin. To bylo podpořeno odpovídající dokumentací o prodeji, jakož i certifikací udržitelnosti, kterou společnost Jiaao získala (62). Proto nebylo vhodné použít jedinou referenční hodnotu pro všechny typy vstupních surovin. Jak je vysvětleno v oddíle 3.1, Komise zjistila nesrovnalosti v informacích o vstupních surovinách zaznamenaných v účetnictví skupiny, v příslušných dokladech o nákupu a v informacích o vstupních surovinách poskytnutých v rámci tohoto šetření. Komise použila dostupné údaje a uplatnila nezkreslené náklady z reprezentativní země tak, aby se vyloučilo riziko podhodnocení běžné hodnoty.

(142)

Podrobnosti tvrzení společnosti Jiaao popsané v 140. bodě odůvodnění byly předloženy pouze v důvěrné verzi připomínek skupiny k poskytnutí prozatímních informací. Komise se proto těmito připomínkami podrobně zabývala v poskytnutí konečných informací týkajících se konkrétní společnosti.

(143)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost EcoCeres tvrdila, že přístup Komise v konkrétním případě této skupiny vedl ke dvojímu započtení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Podrobnosti tohoto tvrzení byly uvedeny pouze v citlivé verzi podání skupiny. Tato připomínka proto byla podrobně řešena v poskytnutí konečných informací týkajících se konkrétní společnosti.

(144)

V tomto ohledu dospěla Komise k závěru, že při početním zjištění běžné hodnoty plně zohlednila všechny nákladové prvky relevantní pro obchodní úroveň cen ze závodu, na níž byla běžná hodnota vypočtena, a zisk bez dvojího započtení těchto nákladových prvků a zisku. Komise proto tvrzení dané strany uvedené v 143. bodě odůvodnění zamítla.

(145)

Po poskytnutí prozatímních informací se někteří vyvážející výrobci rovněž vyjádřili k metodice, kterou Komise použila ke stanovení hodnoty nezkreslených nákladů až k bráně továrny v reprezentativní zemi, pokud jde o náklady na dopravu některých vstupů z hranic k bráně továrny.

(146)

V odůvodněných případech Komise tyto připomínky zohlednila a výpočet nákladů na dopravu revidovala. Vzhledem k citlivé povaze těchto informací, které jsou specifické pro jednotlivé společnosti, byly podrobnosti sděleny dotčeným vyvážejícím výrobcům v poskytnutí konečných informací týkajících se konkrétních společností.

(147)

Při stanovení běžné hodnoty v prozatímní fázi Komise v případě potřeby upravila běžnou hodnotu o nezkreslenou hodnotu vedlejších produktů. V tomto případě byly vedlejší produkty takové povahy, že nebyly opětovně použity při výrobě bionafty, ale prodány třetím stranám. Nezkreslená hodnota vedlejších produktů byla proto odečtena od běžné hodnoty, nikoli od nezkreslené hodnoty materiálů použitých při výrobě bionafty.

(148)

Ve svých připomínkách k předběžnému poskytnutí informací a k poskytnutí prozatímních informací společnost Jiaao tvrdila, že:

(149)

Za prvé, Komise by chtěla poukázat na nekonzistentnost odůvodnění společnosti Jiaao, kdy tato skupina na jedné straně tvrdila, že spotřeba vstupů není pro prodej vedlejšího produktu relevantní, jelikož vstupy jsou používány zároveň při výrobě bionafty. Na druhé straně však tato skupina tvrdila, že Komise měla odečíst množství vstupů spotřebovaných při výrobě vedlejších produktů od celkového vykázaného spotřebovaného množství.

(150)

V každém případě se Komise při uplatňování úpravy vedlejších produktů řídila svou zavedenou praxí. Je-li vedlejší produkt prodáván třetím stranám, ať už jsou, nebo nejsou ve spojení, jeho nezkreslená hodnota z reprezentativní země představuje prodejní hodnotu vedlejšího produktu, nikoli jeho náklady. Tato nezkreslená prodejní hodnota se skládá z výrobních nákladů, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku výrobce tohoto vedlejšího produktu. Nezkreslená hodnota tohoto vedlejšího produktu musí být proto odečtena od celkové výše početně zjištěné běžné hodnoty.

(151)

Komise proto zamítla tvrzení společnosti Jiaao týkající se úpravy vedlejších produktů.

(152)

Jak je popsáno v 48. až 151. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala.

(153)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(154)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost EcoCeres zaznamenala změny v makroúdajích EBB (konkrétně pokles objemu prodeje) a tvrdila, že extrapolací makroekonomických údajů založených pouze na údajích členů EBB a/nebo klientů právních zástupců EBB nejsou makroúdaje pro výrobní odvětví Unie jako celek reprezentativní ani objektivní.

(155)

Komise uvedla, že EBB aktualizovala makroúdaje v důsledku chyb zjištěných během ověřování na místě. Komise dospěla k závěru, že tyto makroúdaje jsou pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. Za prvé, společnost EcoCeres nezpochybnila 2. bod odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o reprezentativnost EBB v souvislosti s výrobním odvětvím bionafty v Unii. Za druhé, pokud jde o extrapolace EBB, byly založeny na vzorku společností představujících více než 40 % výroby v Unii a týkaly se pouze dvou ukazatelů. Tyto ukazatele byly ukazatele, u nichž EBB nenalezla žádné alternativní údaje, tj. zaměstnanost a objem prodeje v Unii (63).

(156)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC nesouhlasila s tím, že odpověď EBB na makroekonomický dotazník představuje skutečný důkaz, který je v souladu s pravidly WTO. Tato strana tvrdila, že tento případ je podobný případu EU – bionafta (Argentina) (DS473 (64)) a že nic nenasvědčuje tomu, že by Komise postupovala se „zvláštní obezřetností“ při zajišťování správnosti údajů EBB. CCCMC kritizovala tvrzení Komise uvedené v 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že žádná strana nevznesla připomínky k údajům EBB o výrobě v Unii z důvodu, že poslední verze byla předložena dlouho po uplynutí lhůty pro předložení informací týkajících se prozatímní fáze (a že tedy CCCMC neměla jistotu, že Komise připomínky pro účely prozatímního nařízení zvážila). CCCMC kritizovala absenci podrobností o odhadech Komise pro udržitelná letecká paliva a o tom, jak poskytovatel informací o trhu Stratas shromažďoval údaje, zejména s ohledem na rozdíl mezi celkovou spotřebou v Unii zjištěnou společností Stratas (k dispozici v t24.004736) a Komisí (viz tabulka 2 prozatímního nařízení).

(157)

Komise poznamenala, že 308. bod odůvodnění prozatímního nařízení tuto skutečnost konstatuje a že žádná strana skutečně v žádné fázi řízení nevznesla připomínky k údajům EBB o výrobě v Unii. CCCMC nikdy nenavrhla (alternativní) údaje o výrobě bionafty v Unii. CCCMC místo toho vycházela z údajů, které předložila Komise, jak vyplývá z připomínek CCCMC k poskytnutí prozatímních informací (65). Komise provedla křížovou kontrolu všech údajů o výrobě v Unii, které jsou k dispozici ve spisu v konečné fázi, a potvrdila, že celková výroba v Unii během období šetření činila 14 775 455 tun.

(158)

Podrobnosti o odhadech Komise pro udržitelná letecká paliva jsou uvedeny v oddíle 4.5.2.1.

(159)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, byly potvrzeny úvahy uvedené v 305. až 309. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(160)

Po poskytnutí prozatímních informací učinila společnost EcoCeres obecné prohlášení, že nesouhlasí s odmítnutím Komise provést segmentovanou analýzu rozlišující FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej, a připomněla své připomínky v tomto ohledu ze dne 2. ledna 2024 (66).

(161)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala CCCMC svou žádost, aby v případě, kdy by hydrogenačně upravený rostlinný olej nebyl vyloučen z rozsahu šetření, byl tento olej a FAME přezkoumány samostatně. Podle CCCMC Komise porušila právo WTO v tom smyslu, že prozatímní nařízení dostatečně neodůvodnilo nebo nevysvětlilo důvody odmítnutí provést segmentovanou analýzu újmy. CCCMC kromě toho tvrdila, že kvůli neexistenci segmentované analýzy jsou zjištění újmy v rozporu s povinností Komise podle práva WTO provést objektivní přezkum na základě skutečných důkazů.

(162)

Komise připomněla, že prozatímní nařízení zkoumalo všechny podmínky ohledně toho, zda je v tomto případě segmentovaná analýza újmy opodstatněná. Tvrzení společností Ecoceres a CCCMC jsou obecné povahy a nemohou vyvrátit podrobné argumenty týkající se každé podmínky analyzované v prozatímním nařízení. Okolnosti šetření TD0004 (67) vedeného orgány Spojeného království, na které odkázala společnost EcoCeres, nelze na tento případ extrapolovat, jelikož ve Spojeném království se hydrogenačně upravený rostlinný olej nevyrábí. Komise proto zamítla žádost o segmentovanou analýzu újmy u FAME a hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a potvrdila úvahy uvedené v prozatímním nařízení, podle nichž není důvod, proč by v tomto případě byla segmentovaná analýza újmy opodstatněná.

(163)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, byly potvrzeny úvahy uvedené v 310. až 317. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(164)

Oprava tabulky 6 uvedená v oddíle 4.5.2.2 níže měla mírný dopad na tabulku 2 v prozatímním nařízení. Konečné znění tabulky 2 je následující:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(165)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC uvedla, že spotřeba by měla být vypočtena jako součet celkového prodeje výrobního odvětví Unie a dovozu bionafty do Unie s odečtením celkového vývozu bionafty z Unie. Komise tento návrh zamítla, protože nic nezpochybnilo spolehlivost metodiky popsané v 318. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(166)

Oprava tabulky 6 uvedená v oddíle 4.5.2.2 níže měla mírný dopad na podíl na trhu během období šetření zveřejněný v tabulce 3 v prozatímním nařízení. Konečné znění tabulky 3 je následující:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(167)

V podání ze dne 26. ledna 2024 (68) požádala CCCMC Komisi, aby zpřístupnila monitorovací údaje o dovozu týkající se celého období šetření dané straně a ve spisu, který nemá důvěrnou povahu. Podle názoru dané strany poskytnutí ročních údajů o dovozu v prozatímním nařízení nemohlo představovat i) rychlou dostupnost informací požadovaných v rané fázi řízení nebo ii) vhodnou příležitost, aby zúčastněné strany mohly tyto informace použít při předkládání svých případů. Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC zopakovala svou žádost, aby Komise zpřístupnila měsíční údaje o dovozu ve spisu, který nemá důvěrnou povahu. Komise poskytla CCCMC měsíční objem dovozu čínské bionafty dne 1. října 2024.

(168)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, a s ohledem na konečné znění tabulky 2 byly potvrzeny úvahy uvedené v 321. až 325. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(169)

Podle CCCMC Komise porušila právo WTO, protože prozatímní nařízení dostatečně neodůvodnilo nebo nevysvětlilo důvody zamítnutí žádosti CCCMC o to, aby se analýza cenových účinků / cenového podbízení nezaměřovala pouze na jediný rok posuzovaného období. CCCMC dodala, že Komise má jasně danou povinnost provést dynamické posouzení trendů ve vztahu mezi cenami dumpingového dovozu a obdobných domácích výrobků (tedy CCCMC nemusí odůvodňovat žádost o trendy cenového podbízení během celého posuzovaného období), a zmínila judikaturu WTO, konkrétně že marocký vyšetřující orgán měl pro účely posouzení újmy shromáždit údaje za dobu čtyř let, ale chybně omezil cenové podbízení na posledních dvanáct měsíců (DS578 (69)). CCCMC tvrdila, že se neočekává, že by se zúčastněné strany zapojily do podkladových výpočtů, uvedla, že se nemůže smysluplně vyjádřit k analýze cenového podbízení, a požádala o podrobnou verzi, která nemá důvěrnou povahu a prokazuje, že cenové podbízení bylo zjištěno u 100 % objemu dovozu od společností zařazených do vzorku. V tomto ohledu CCCMC tvrdila, že existuje nesoulad mezi soubory cen týkajícími se dotčeného dovozu a obdobných výrobků z Unie uvedenými v 329. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a skutečností, že čínské dovozní ceny uvedené v tabulce 4 byly vyšší než prodejní ceny výrobců v Unii uvedené v tabulce 8 v prozatímním nařízení.

(170)

Komise tvrzení CCCMC zamítla. Komise uvedla, že údaje shromážděné během šetření umožnily podrobné výpočty cenového podbízení pouze pro období šetření. Tato skutečnost nebránila Komisi v tom, aby posoudila trendy ve vztahu mezi cenami dumpingového dovozu a obdobných výrobků na domácím trhu během celého posuzovaného období v rozsahu, v jakém Komise shromáždila údaje od společností zařazených do vzorku za celé posuzované období, a předložila a vysvětlila tabulky 4 a 8 v prozatímním nařízení. Sortiment výrobků a relativní objem prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku byly po celé posuzované období konzistentní a ve spisu není nic, co by naznačovalo, že sortiment čínského dovozu prošel v tomto období významnou změnou. Ačkoli se příslušné sortimenty výrobků u výrobců v Unii a čínských vyvážejících výrobců během období šetření lišily, a proto je nelze přímo srovnávat, srovnání prodejních cen uvedených v tabulkách 4 a 8 ukazuje, že rozdíl mezi průměrnými čínskými a evropskými prodejními cenami kolísá mezi 170 EUR/t a 200 EUR/t, s výjimkou roku 2022, kdy byl tento rozdíl mnohem menší. Je důležité poznamenat, že průměrná jednotková cena výrobního odvětví Unie v tabulce 8 zahrnovala všechny typy výrobku prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu Unie během období šetření. Ne všechny tyto typy výrobku byly přímo srovnatelné s typy prodávanými čínskými vyvážejícími výrobci a při výpočtu cenového podbízení byly zohledněny pouze přímo srovnatelné typy výrobku. Když bylo srovnání provedeno na úrovni typu výrobku u přímo srovnatelných výrobků, bylo zjištěno průměrné cenové podbízení ve výši 10,1 %.

(171)

Vzhledem k tomu, že sortimenty výrobků jak pro výrobní odvětví Unie, tak pro vyvážející výrobce zůstaly po celé posuzované období relativně stabilní, vedl by podobný nebo menší cenový rozdíl ve prospěch výrobního odvětví Unie (kdy je průměrná jednotková cena založena na všech typech výrobku prodávaných na trhu Unie) než ten, který byl zaznamenán v období šetření, stále k cenovému podbízení ze strany čínských vyvážejících výrobců, pokud by byly zohledněny pouze přímo srovnatelné typy výrobku. Na tomto základě je pravděpodobné, že k cenovému podbízení došlo i ve třech letech předcházejících období šetření, a to na srovnatelné úrovni v letech 2020 a 2021 a pravděpodobně na mnohem vyšší úrovni v roce 2022. Z toho vyplývá, že v rozporu s daným tvrzením provedla Komise dynamické posouzení účinků na ceny během celého posuzovaného období. Avšak vzhledem k tomu, že údaje za období šetření jsou mnohem podrobnější než údaje za předchozí roky, bylo toto posouzení za roky předcházející období šetření založeno na přiměřených extrapolacích na základě údajů a informací, které měla Komise k dispozici v době šetření.

(172)

Pokud jde o poskytnutí podrobných výpočtů cenového podbízení, Komise je sdělila těm stranám, které se mohly smysluplně vyjádřit k výstupu (jelikož rozpětí cenového podbízení je výsledkem konsolidace údajů předložených Komisi pouze na důvěrné bázi). Komise potvrdila, že jak je uvedeno v 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, cenové podbízení bylo zjištěno u 100 % objemu dovozu od společností zařazených do vzorku, což neznamená, že bylo srovnáno 100 % obdobných výrobků vyrobených výrobním odvětvím Unie. Podrobné výpočty cenového podbízení ukázaly, že během období šetření byla průměrná prodejní cena bionafty vyrobené v Unii, která byla porovnána s čínským dovozem, výrazně vyšší než prodejní cena v tabulce 8 v prozatímním nařízení, konkrétně v rozmezí 1 590–2 400 EUR/t.

(173)

Skupina Jiaao tvrdila, že náklady po dovozu použité Komisí byly zastaralé a rovněž nižší než ve třech předchozích antidumpingových šetřeních (70). Pokud by Komise trvala na použití nákladů po dovozu stanovených v předchozích antidumpingových šetřeních týkajících se bionafty, navrhla tato strana jako vhodnější referenční hodnotu poměr nákladů po dovozu k ceně CIF, tj. 14,08 EUR/t (71).

(174)

Komise považovala výši nákladů po dovozu za specifickou pro daný případ a výrobek. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s tímto řízením nebyly k dispozici spolehlivé ověřené údaje, Komise potvrdila, že je vhodné použít náklady po dovozu z předchozího šetření týkajícího se bionafty (72). Tvrzení skupiny Jiaao byla zamítnuta.

(175)

Po poskytnutí prozatímních informací požádala skupina EcoCeres o úpravu nákladů po dovozu z 8,5 EUR/t na nejméně 10 EUR/t, aby se zohlednila inflace v eurozóně od roku 2018. Vzhledem k tomu, že nebyl předložen žádný důkaz o tom, že změny cen pro domácnosti měly dopad na náklady mimo domácnosti, jako jsou náklady po dovozu, a o jaký rozsah by se jednalo, Komise tvrzení skupiny EcoCeres zamítla.

(176)

Kromě zjištění cenového podbízení Komise v 365. bodě odůvodnění prozatímního nařízení rovněž stanovila, že čínský dovoz způsobil stlačení cen vůči cenám výrobního odvětví Unie, a tím nutil výrobní odvětví Unie prodávat pouze nepatrně nad úrovní nákladů, a v důsledku toho nedosahovalo zdravého zisku. Zjištění o stlačení cen na makroúrovni byla potvrzena také zjištěním o významném prodeji pod cenou u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku během období šetření. Jak je uvedeno v 232. bodě odůvodnění, rozpětí cenového podbízení se pohybovala od 16,4 % do 44,3 %. V důsledku stlačení cen proto výrobní odvětví Unie prodávalo za ceny, které nepokrývaly ani jeho výrobní náklady, natož běžné ziskové rozpětí. Proto byla zjištění o stlačení cen dumpingového dovozu z dotčených zemí v konečné fázi potvrzena.

(177)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, byly potvrzeny úvahy uvedené v 326. až 332. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(178)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, byly potvrzeny úvahy uvedené v 333. až 337. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(179)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC tvrdila, že Komise porušila své závazky vůči WTO (73), protože prozatímní nařízení dostatečně neodůvodnilo nebo nevysvětlilo základ pro stanovení objemu výroby a výrobní kapacity u udržitelných leteckých paliv v Unii, jak je uvedeno v poznámce pod čarou 167 prozatímního nařízení. V zájmu jasnosti Komise připomíná znění této poznámky pod čarou, která zní: „Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění, byla udržitelná letecká paliva vyloučena z definice výrobku a vyloučeny objemy udržitelných leteckých paliv. Z makroreakce EBB Komise tedy odečetla odhadovanou výrobu udržitelných leteckých paliv (tj. 75 000 tun v roce 2022 a 150 000 tun v období šetření) a odhadovanou kapacitu udržitelných leteckých paliv.“ Komise považuje tvrzení CCCMC za neodůvodněné. Metodika Komise spočívala v odečtení přiměřené částky (tj. 150 000 tun) od makroreakce EBB, která ukazuje v období šetření objem výroby ve výši 14 925 455 tun, a výsledek činí 14 775 455 tun, což je příslušný údaj v tabulce 5 v prozatímním nařízení. Odečtené částky vycházely z nejlepších dostupných informací o výrobě udržitelných leteckých paliv v Unii, které měla Komise k dispozici, včetně informací o trhu, údajů od výrobců v Unii, odhadů společnosti EcoCeres (74) a obecné znalosti, že výroba udržitelných leteckých paliv se zvýšila blíže k začátku platnosti příslušných předpisů v roce 2025. Je třeba poznamenat, že CCCMC ani jiné strany nenavrhly alternativní metodiku pro stanovení objemu udržitelných leteckých paliv, který má být vyloučen z makroekonomických údajů EBB.

(180)

Podle CCCMC nebylo toto tvrzení uvedené v prozatímním nařízení, že objem výroby během období šetření „výrazně poklesl“, podloženo důkazy. CCCMC rovněž tvrdila, že tento pokles nelze v žádném případě přičítat dovozu z Číny. Komise uvedla, že pokles výroby mezi rokem 2022 a obdobím šetření byl zjevný (–3 %) a rozhodně byl v rozporu s rostoucí spotřebou. Příčina poklesu byla analyzována v oddíle 5 prozatímního nařízení.

(181)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 338. až 339. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(182)

Po vyhlášení prozatímního nařízení zjistila Komise v tabulce 6 administrativní chyby. Tabulka 6 se opravuje takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(183)

CCCMC ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací uvedla, že čínský dovoz byl v roce 2022 na úrovni roku 2020, a dodala, že úroveň prodeje výrobců v Unii začala klesat, když byl čínský dovoz tak nízký jako v roce 2020. Tím, že se CCCMC zaměřila výhradně na roky 2022 a 2020, zkreslila souvislost mezi vývojem dovozu z dotčené země a úrovní prodeje výrobního odvětví Unie. S ohledem na vývoj těchto dvou ukazatelů újmy během posuzovaného období je zřejmé, že úroveň prodeje výrobců v Unii se snížila, když se čínský dovoz zvýšil (například +52 % mezi rokem 2022 a obdobím šetření). Komise proto toto tvrzení zamítla.

(184)

CCCMC ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že výrobci v Unii ztratili většinu svého podílu na trhu, když čínský dovoz měl podíl na trhu ve výši pouhých 2,8 %. Komise toto tvrzení zamítla, protože podíl výrobců v Unii na trhu se nejvíce snížil mezi lety 2021 a 2022, kdy se čínský dovoz začal výrazně zvyšovat (+96 % mezi lety 2021 a 2022).

(185)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, a s ohledem na opravenou verzi tabulky 6 byly potvrzeny závěry uvedené v 340. až 341. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(186)

CCCMC ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací zpochybnila závěr Komise o nulovém růstu z toho důvodu, že tabulka 11 v prozatímním nařízení ukazuje celkový nárůst investic o +14 % a že veřejně dostupné informace svědčí o celkově dobrých výsledcích u všech výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobce v Unii Astra Bioplant. Komise uvedla, že veřejně dostupné informace poskytnuté danou stranou zahrnovaly tiskovou zprávu zveřejněnou po období šetření a výroční zprávy za rok 2023 za celou skupinu Eni a za společnost Chevron Corporation (75), a proto nemohly být reprezentativní pro situaci výroby bionafty v Unii během období šetření. Komise tvrzení CCCMC zamítla.

(187)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 342. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(188)

CCCMC ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací tvrdila, že Komise porušila své závazky vůči WTO (76), jelikož neodůvodnila, proč byl odhadovaný počet zaměstnanců uvedený v tabulce 7 v prozatímním nařízení navzdory nedostatkům přiměřeně přesný a přiměřený pro účely tohoto šetření. Komise s CCCMC nesouhlasila. Tabulka 7 v prozatímním nařízení odráží údaje o zaměstnanosti, které vykázalo 31 výrobců bionafty žadateli, plus extrapolaci pro výrobce, kteří neposkytli odpověď, na základě údajů o zaměstnanosti poskytnutých respondenty. Prozatímní nařízení uvedlo, že ne všichni výrobci v Unii vykazovali údaje o zaměstnanosti EBB stejným způsobem a že u společností, které údaje nevykazovaly, bylo třeba provést některé odhady. Komise nepovažovala tuto situaci za tak závažnou, aby zneplatnila údaje o zaměstnanosti předložené EBB, konkrétně vzhledem k tomu, že významnou část zkontrolovala sama Komise během ověřování na místě u výrobců v Unii zařazených do vzorku a žadatele. Žádná zúčastněná strana neposkytla jiné soubory údajů, které by mohly zpochybnit nebo nahradit údaje o zaměstnanosti předložené EBB a změnit závěry Komise.

(189)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC zopakovala, že zvýšení zaměstnanosti je jasným znakem zdravého průmyslu, a poté zpochybnila úvahy Komise uvedené v 345. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o odůvodnění CCCMC týkající se klesající produktivity. CCCMC tvrdila, že klesající produktivitu nelze přičíst čínskému dovozu, jelikož produktivita klesla nejvíce (o 5 %) v roce 2021, tj. v roce, kdy byl čínský dovoz nejnižší v posuzovaném období. Komise zaznamenala jasnou souvislost mezi nižší produktivitou ve druhé části posuzovaného období a nárůstem dovozu z Číny mezi rokem 2022 a obdobím šetření (+55 %) a tvrzení CCCMC zamítla.

(190)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 343. až 345. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(191)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 346. až 348. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(192)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC uvedla, že zjištění Komise neobstojí bez segmentované analýzy újmy, a poté poukázala na významný nárůst prodejních cen výrobců v Unii celkově (+69 %) navzdory rostoucímu dovozu z Číny. Kromě toho CCCMC uvedla, že čínskému dovozu nelze přičítat kolísání rozdílu mezi prodejními cenami a jednotkovými výrobními náklady v tabulce 8 v prozatímním nařízení. CCCMC rovněž tvrdila, že nebyly dostatečně posouzeny faktory ovlivňující ceny, jako je schopnost přenést náklady na spotřebitele a vysoké fixní náklady z důvodu nadměrné kapacity a vysoké zaměstnanosti.

(193)

Komise uvedla, že i když ceny v Unii vzrostly a rozdíl mezi průměrnými prodejními cenami v Unii a průměrnými jednotkovými výrobními náklady kolísal, v období šetření, kdy byla úroveň čínského dovozu a také spotřeba v Unii nejvyšší, byly průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pouze o 2 EUR (tj. 0,1 %) vyšší než náklady, což je neudržitelné. V souvislosti s vysokou poptávkou a specifickým trhem, který je vázaný cíli v oblasti udržitelnosti a dekarbonizace, Komise nesouhlasila s tím, že by zákazníci neakceptovali přenesení nákladů od výrobců. Komise souhlasila s tím, že fixní náklady se zvýší s nižším objemem výroby, avšak tento nižší objem výroby nebyl volbou, ale nezbytnou reakcí výrobců v Unii na příliv levného dovozu z Číny, který se započítal dvakrát do některých cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jak je vysvětleno v 329. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(194)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 349. až 351. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(195)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 352. až 353. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(196)

Jelikož nebyly vzneseny žádné nové připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 354. až 355. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(197)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC konstatovala, že nebylo provedeno posouzení schopnosti výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál. CCCMC rovněž tvrdila, že mezi čínským dovozem a újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii, neexistuje korelace, neboť když se čínský dovoz v roce 2021 snížil, ziskovost výrobců v Unii a další ukazatele rovněž klesly, a když se čínský dovoz v roce 2022 zvýšil, výrobcům v Unii se dařilo lépe. Kromě toho tato strana tvrdila, že Komise nezohlednila činitele újmy v kontextu a ve vzájemné souvislosti, např. to, že dodatečné investice měly negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, a že Komise nezohlednila důkazy, které se zdály být v rozporu s hypotézami Komise.

(198)

Pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál, Komise uvedla, že mu v tom brání vysoce negativní peněžní tok od roku 2021.

(199)

Údajná neexistence korelace mezi čínským dovozem a újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii, byla neopodstatněná. Komise připomněla, že k největšímu poklesu ziskovosti došlo mezi rokem 2022 a obdobím šetření, tj. v době, kdy čínský dovoz dosáhl své nejvyšší úrovně. V té době se ziskovost výrobního odvětví Unie pohybovala na úrovni pouhých 0,1 %, což je výrazně pod přiměřeným cílovým ziskem.

(200)

Komise popřela, že by opomíjela důkazy, které byly v rozporu s jejími analýzami. Komise nemohla souhlasit s tím, že prvky předložené CCCMC byly pro šetření relevantní, konkrétně extrapolace, kterou provedla CCCMC, pokud jde o výsledky společnosti Chevron Corporation z roku 2023, což je americká nadnárodní energetická společnost, která se specializuje na ropu a plyn a působí ve více než 180 zemích, na činnosti v oblasti bionafty výrobce v Unii (Chevron) zařazeného do vzorku, nebo extrapolace, kterou provedla CCCMC, pokud jde o výsledky italské nadnárodní energetické společnosti Eni za rok 2023, která se specializuje na ropu a působí ve více než 60 zemích, na činnosti v oblasti bionafty výrobce v Unii zařazeného do vzorku (Bio)raffineria di Gela. Komise posoudila činitele újmy v kontextu a ve vzájemné souvislosti a v tomto ohledu nemohla dospět k závěru, že dodatečné investice měly negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, jelikož nové dlouhodobé investice měly dopad spíše na rozvahu a odpisové náklady na tyto investice byly zpočátku nízké.

(201)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 356. až 360. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(202)

Ve svém závěru k připomínkám k poskytnutí prozatímních informací CCCMC nepopřela, že se některé ukazatele újmy týkající se výrobního odvětví Unie během posuzovaného období zjevně zhoršily.

(203)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, potvrdila Komise závěry uvedené v 361. až 362. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a dospěla s konečnou platností k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(204)

Dovozce ve spojení Excellence New Energy B.V. tvrdil, že ceny FAME po uložení prozatímních opatření klesaly nikoli kvůli čínské bionaftě, ale z jiných různých důvodů, jako jsou velké cyklické výkyvy na trhu s ropnými výrobky, geopolitické změny, které nadále ovlivňují nabídku/poptávku, pokles u rostlinného oleje a růst trhu s hydrogenačně upraveným rostlinným olejem. Komise uvedla, že události po období šetření nemohly vyvrátit závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie během období šetření podstatnou újmu, a proto bylo uložení antidumpingových opatření odůvodněné.

(205)

CCCMC ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací uvedla, že před zjištěním příčinné souvislosti mezi čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii, měla Komise zajistit, že čínský dovoz a obdobné domácí výrobky (většinou FAME na bázi plodin a krmiv) jsou dostatečně zaměnitelné. Komise odkázala na oddíly 2.3 a 2.4 prozatímního nařízení, které potvrdily, že čínský dovoz a domácí výrobky jsou obdobné výrobky a jsou zaměnitelné.

(206)

Bez ohledu na závěr Komise uvedený v oddíle 4.5.4 prozatímního nařízení CCCMC tvrdila, že čínský dovoz bionafty není vysvětlením negativních trendů, o nichž svědčí některé ukazatele újmy. CCCMC uvedla, že test pozitivního přiřazení nebyl splněn, jelikož Komise nevysvětlila, proč lze pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu přičíst čínskému dovozu, jehož podíl na trhu byl nízký a který byl dražší než ostatní dovoz. CCCMC tvrdila, že Komise porušila právo WTO (77), protože prozatímní nařízení neobsahovalo žádné nezávislé posouzení a žádné (dostatečné) odůvodnění, že údajně „nízké“ ceny čínského dovozu „vedly ke stlačení cen na trhu Unie, v důsledku čehož výrobní odvětví Unie nebylo schopno dosáhnout zdravých zisků“. CCCMC tvrdila, že zjištění o stlačení cen nelze přijmout a že prodejní ceny, dovozní ceny, objem a různé trendy uvedené v prozatímním nařízení ukazují, že čínský dovoz nemohl nikdy způsobit cenové podbízení nebo stlačení cen, protože čínské dovozní ceny bionafty zůstaly vyšší než ceny v Unii a během posuzovaného období vzrostly o 53 %. Podle CCCMC bylo vzhledem k tomu, že průměrné dovozní ceny z Číny byly mnohem vyšší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku, nejasné, jak dotčený dovoz průměrné jednotkové ceny na domácím trhu „podbízel“, „stlačoval“ nebo bránil jejich růstu.

(207)

Komise výše uvedená tvrzení CCCMC zamítla. Prodejní ceny uvedené v tabulkách 4 a 8 v prozatímním nařízení se týkají různých sortimentů výrobků (78), jak je zdůrazněno v 370. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a nejsou přímo srovnatelné. Během období šetření byla průměrná prodejní cena bionafty vyrobené v Unii, která byla nakonec porovnána s čínským dovozem, ve skutečnosti vyšší než prodejní cena v tabulce 8 v prozatímním nařízení, konkrétně v rozmezí 1 590–2 400 EUR/t, tj. rozhodně vyšší než u dovozu z Číny. Navzdory této skutečnosti Komise při zohlednění sortimentu výrobků prodávaného vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zjistila cenové podbízení i stlačování cen. Kromě toho, jak je vysvětleno v 171. bodě odůvodnění výše, je pravděpodobné, že k cenovému podbízení docházelo během celého posuzovaného období, jelikož ve spisu nebyly žádné důkazy o tom, že by se sortiment výrobků u dovozu a prodeje výrobního odvětví Unie během tohoto období změnil. V období šetření se ceny čínského dovozu u srovnatelných typů výrobku podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 5,3 % až 13,8 %, zatímco prodejní ceny výrobního odvětví Unie se nemohly zvýšit na úroveň postačující k dosažení zdravých zisků. Pro účely zjištění stlačení cen vycházela Komise z pozorovatelné faktické situace (výpočty podle jednotlivých typů výrobků zjistily, že ceny výrobního odvětví Unie byly podbízeny cenami čínské bionafty), konstatovala, že průměrné celkové ceny výrobního odvětví Unie byly pouze nepatrně vyšší než jeho průměrné výrobní náklady, a dospěla k závěru, že kdyby nedošlo k čínskému cenovému podbízení, ceny výrobců v Unii by byly bývaly přirozeně vzrostly více, než jak tomu bylo ve skutečnosti. V kontextu zdravé a rostoucí poptávky Komise očekávala, že se rozpětí mezi průměrnou prodejní cenou v Unii a výrobními náklady zvýší, avšak rozpětí se snížilo z 26 EUR/t v roce 2022 na 2 EUR/t v období šetření. Komise uvedla, že úroveň cenového podbízení byla potvrzena v konečné fázi řízení a jedná se o úroveň považovanou za významnou v souvislosti s komoditním zbožím. Kromě toho, jak je vysvětleno v 176. bodě odůvodnění výše, zjištění o stlačení cen byla potvrzena rozpětím cenového podbízení stanoveným pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku.

(208)

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Komise uvedla, že situace znázorněná v tabulce 3 výše neodráží skutečnost, že čínská bionafta snížila fyzickou poptávku po jiných typech bionafty, konkrétně po bionaftě vyráběné na bázi plodin v Unii, o dvojnásobek množství uvedeného v tabulce 3 v důsledku „dvojího započítání“ čínské bionafty, které je dále vysvětleno v následujícím oddíle.

(209)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 364. až 367. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(210)

Oprava tabulky 6 uvedená v oddíle 4.5.2.2 výše měla mírný dopad na některé podíly na trhu zveřejněné v tabulce 12 v prozatímním nařízení. Konečné znění tabulky 12 je následující:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(211)

CCCMC ve svých připomínkách po poskytnutí prozatímních informací trvala na tom, že výrobci v Unii ztratili většinu svého podílu na trhu, když se zvýšil dovoz ze třetích zemí. CCCMC tvrdila, že zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl během posuzovaného období o téměř 10 procentních bodů, čínský podíl na trhu se zvýšil o 2,6 procentního bodu, což je mnohem méně než dovoz ze třetích zemí. CCCMC si stěžovala, že vzhledem k neexistenci informací o vstupních surovinách u dovozu ze třetích zemí Komise neučinila smysluplný závěr o dopadu tohoto dovozu a že Komise vyvodila předpoklady, které zůstaly nevysvětleny a podle nichž dovoz ze třetích zemí na trhu obvykle neobnáší vyšší ceny.

(212)

Komise potvrdila, že s ohledem na dostupné informace byl významný podíl dovozu z jiných třetích zemí než z Číny na bázi plodin, což potvrzuje mimo jiné statistická zpráva EBB z roku 2023 (81), zprávy GAIN o Číně (82) a Evropské unii (83), informace o trhu (84) a řada šetření na ochranu obchodu provedených Komisí (85). Pokud jde o dovoz ze Singapuru, Komise shromáždila důkazy o tom, že ceny tohoto dovozu neodrážely skutečné tržní podmínky. Pokud jde o dovoz do Unie pocházející ze Spojeného království (86), jednalo se většinou o obchodované zboží (87), případně včetně vyrovnávání pozice u přeshraničních výrobců ze Spojeného království (88) / EU za převodní ceny, které Komise nemohla dále sledovat. Kromě toho existují náznaky abnormálních obchodních praktik v tomto odvětví ve Spojeném království během posuzovaného období (89). Za třetí, příslušné orgány Spojeného království udělují ropným společnostem povolení k aktivnímu zušlechťovacímu styku pro dovoz bionafty, což usnadnilo obchodování s bionaftou nepocházející ze Spojeného království do Unie prostřednictvím Spojeného království, což statistiky zamlžovalo. Tyto praktiky byly ukončeny teprve nedávno (90) (91).

(213)

Komise potvrdila, že během období šetření čínská bionafta založená na použitém kuchyňském oleji / odpadu usnadnila rychlejší plnění některých vnitrostátních mandátů prostřednictvím nižšího fyzického objemu bionafty a na trhu Unie získala prémii. Podle směrnic o obnovitelných zdrojích energie musí členské státy dosáhnout určitého podílu obnovitelných zdrojů energie na své spotřebě energie. Aby dosáhly svého celkového cílového podílu, mají členské státy různé cíle / dílčí mandáty. V odvětví dopravy lze moderní biopaliva, konkrétně bionaftu vyrobenou z použitého kuchyňského oleje a některých odpadních tuků, započítat do vnitrostátních cílů dvakrát. Toto dvojí započtení omezuje dopad zvyšujících se mandátů na fyzický objem mísení, jelikož ke splnění mandátu je zapotřebí méně (tj. polovina) biopaliv.

(214)

Komise uvedla, že hospodářské subjekty nemohly dosáhnout svého cíle tak rychle (jako s čínskou bionaftou) prostřednictvím většiny dovozu z jiných třetích zemí, protože ten byl založen na plodinách. Komise proto dospěla k závěru, že smysluplné srovnání cen, objemu a podílů na trhu u bionafty různého původu lze provést pouze při uznání dotčeného sortimentu výrobků. Dovoz bionafty z plodin z jiných třetích zemí nevytlačil bionaftu z Unie ve stejném (dvojnásobném) rozsahu jako čínská bionafta a nemohl způsobit újmu v rozsahu, v němž by oslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a situací způsobující újmu výrobcům v Unii.

(215)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 368. až 372. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, s ohledem na konečné znění tabulky 12 výše.

(216)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 373. až 376. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(217)

Po poskytnutí prozatímních informací CCCMC uvedla, že zvýšení výrobních nákladů a nákladů práce a pokles produktivity byly potenciální příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Komise tvrzení CCCMC zamítla, protože právě cenový tlak vyvíjený čínskou bionaftou bránil výrobnímu odvětví Unie v tom, aby zvýšení nákladů promítlo do cen. Zvýšení nákladů tedy zjištěnou příčinnou souvislost neoslabilo.

(218)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 377. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(219)

CCCMC tvrdila, že si výrobci v Unii způsobili újmu sami vzhledem k tomu, že nejsou schopni vyrábět bionaftu, na kterou se vztahuje prémie s ohledem na dvojí započítávání.

(220)

Komise nesouhlasila s tím, že výrobci v Unii nebyli schopni vyrábět bionaftu, na kterou se vztahuje prémie s ohledem na dvojí započítávání. Komise připomněla 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení a skutečnost, že stanovení cenového podbízení vysvětlené v oddíle 4.4.2 prozatímního nařízení bylo provedeno podle jednotlivých typů a že čínská bionafta byla srovnávána s bionaftou vyrobenou v Unii ze stejných vstupních surovin, na které se vztahuje stejný typ prémie (s ohledem na dvojí započítávání).

(221)

CCCMC tvrdila, že si výrobci v Unii způsobili újmu sami kvůli vysokým investicím, což vedlo k zápornému peněžnímu toku a nižší návratnosti investic.

(222)

Otázka týkající se souvislosti mezi sníženou ziskovostí a investicemi ze strany výrobců v Unii byla pojednána v 197. až 201. bodě odůvodnění výše. Komise připomněla, že čínský dovoz snížil ziskovost výrobců v Unii. Jak vyplývá z prázdných dotazníků určených pro výrobce v Unii, ziskovost je hlavním prvkem ve vzorci použitém ke stanovení údajů o peněžních tocích a návratnosti investic. V 359. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se uvádí, že významné investice v poslední části posuzovaného období byly projekty, které se plánovaly již dlouho a týkaly se pouze dvou společností.

(223)

Společnost Excellence New Energy B.V. tvrdila, že vzhledem k tomu, že cílová cena 1 900–2 200 EUR/t je mnohem vyšší než dovozní ceny, není výrobní odvětví Unie schopno konkurovat žádnému dovozu. Komise objasnila, že cílová cena 1 900–2 200 EUR/t odrážela pouze velmi specifický sortiment výrobků, s nímž byly porovnávány čínské modely, a proto nemohla zpochybnit konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie. Dovoz uvedený v tabulce 12 v prozatímním nařízení se týkal různých sortimentů výrobků, jak je zdůrazněno v 370. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(224)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny závěry uvedené v 378. až 380. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(225)

Jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení a vzhledem k tomu, že Komise po dobu poskytování předběžných informací celně neevidovala dovoz, analyzovala vývoj objemu dovozu s cílem zjistit, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření, během období poskytování předběžných informací popsaného ve 4. bodě odůvodnění, a proto při stanovení rozpětí újmy zohlednila dodatečnou újmu vyplývající z takového zvýšení.

(226)

Podle údajů z databáze Surveillance 2 byl objem dovozu z Číny během čtyřtýdenního období poskytování předběžných informací o 58 % nižší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období poskytování předběžných informací nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření.

(227)

Komise proto v tomto ohledu úroveň pro odstranění újmy neupravovala.

(228)

Několik čínských stran zpochybnilo cílový zisk ve výši 11 % použitý pro výpočet rozpětí újmy s odůvodněním, že takové ziskové rozpětí bylo nerealistické a/nebo nesmyslné v důsledku vývoje na trhu a dalších prvků (např. změny právních předpisů, otázky nákladů) od roku 2013, tj. roku, kdy byla tato 11 % výše stanovena. Tyto strany požádaly Komisi, aby hledala aktuálnější/smysluplnější cílový zisk, přičemž CCCMC tvrdila, že zisk by měl být pro výrobní odvětví Unie dosažitelný. Skupina Jiaao očekávala cílový zisk nižší než 11 %, jelikož podle jejího názoru by zisková rozpětí ve většině průmyslových odvětví postupem času klesala v důsledku hospodářské soutěže na trhu a technologického pokroku. Podle skupiny Zhuoyue měl být po ukončení antidumpingových šetření proti Argentině a Indonésii v roce 2018 určen nový cílový zisk z toho důvodu, že ukončení těchto šetření znamenalo, že výrobnímu odvětví Unie již nebyla způsobena újma. Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Zhuoyue tyto připomínky zopakovala s odůvodněním, že očekává, že úroveň ziskovosti v posledních letech bude za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(229)

Jak je uvedeno v 384. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise nemohla stanovit ziskové rozpětí na základě let, které předcházely nárůstu dovozu z Číny, neboť výrobní odvětví Unie bylo po řadu let vystaveno přílivu dumpingového/subvencovaného dovozu, a žádné časové období proto nemohlo být považováno za období, kdy na trhu Unie panovala obvyklá konkurenční situace. V důsledku toho se Komise uchýlila k zisku stanovenému pro tento druh výrobního odvětví v předchozích šetřeních, včetně šetření ukončeného v roce 2019. Základní zisk byl stanoven na 11 % (92). Tvrzení skupiny Jiaao, že zisková rozpětí by postupem času klesala z důvodu hospodářské soutěže na trhu a technologického pokroku, bylo nepodložené, zejména pokud jde o odvětví bionafty. Kromě 6 % stanovených v čl. 7 odst. 2c základního nařízení, které navrhla skupina Jiaao, žádná strana ve svých připomínkách nenavrhla přiměřený (přiměřenější) základní zisk. Tvrzení, že 11 % bylo nevhodným cílovým ziskem, byla zamítnuta.

(230)

Jedna čínská strana tvrdila, že cena nepůsobící újmu vypočtená v 387. bodě odůvodnění prozatímního nařízení by neměla být založena na výrobních nákladech uvedených v tabulce 8 v prozatímním nařízení, což je trend považovaný za abnormální, a vyzvala k úpravě pro účely výpočtu ceny nepůsobící újmu (ovšem aniž by vysvětlila jak nebo v jaké výši), aby se údajně napravily anomálie, jako jsou vysoké ceny energie v důsledku války. Komise tato tvrzení zamítla a připomněla, že tabulka 8 v prozatímním nařízení uvádí výrobní náklady pro širší sortiment než jen výrobky, s nimiž byl dovoz nakonec porovnán.

(231)

Dovozce ve spojení – společnost Excellence New Energy B.V. – zpochybnil cílovou cenu určenou Komisí s odůvodněním, že přičtení 11 % cílového zisku a nákladů na dodržování předpisů k výrobním nákladům uvedeným v tabulce 8 v prozatímním nařízení vedlo k ceně sotva 1 508 EUR/t. Komise objasnila, že výrobní náklady uvedené v tabulce 8 v prozatímním nařízení odrážejí širší sortiment než výrobní náklady, s nimiž byly porovnávány čínské modely.

(232)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 389. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je následující:

(233)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(234)

EBB (jménem svých členů) a společnost Neste prohlásily, že opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(235)

CCCMC tvrdila, že úvahy Komise podle tohoto oddílu prozatímního nařízení nejsou přesvědčivé, jelikož hospodářská soutěž s dovozem ze třetích zemí zůstane zachována a budou dováženy i vstupní suroviny pro výrobu bionafty. Komise uvedla, že zdravá hospodářská soutěž na trhu je vítána, a tvrzení CCCMC zamítla.

(236)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny úvahy uvedené v 392. až 394. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(237)

Jelikož nebyly vzneseny připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny úvahy uvedené v 395. až 398. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(238)

Společnost Quatra, která je odběratelem použitého kuchyňského oleje, tvrdila, že vyloučení udržitelných leteckých paliv a použitého kuchyňského oleje z působnosti opatření by podnítilo dovoz tohoto zboží do Unie a negativně ovlivnilo úsilí Unie v oblasti udržitelnosti, jelikož by odrazovalo od získávání použitého kuchyňského oleje / surovin na domácím trhu. Komise tato tvrzení zamítla, jelikož použitý kuchyňský olej nespadá do rozsahu šetření.

(239)

Společnost Chane, velký poskytovatel skladování biopaliv v Evropě, který rovněž zpracovává udržitelná letecká paliva, tvrdila, že opatření by ohrozila její ambice v oblasti udržitelnosti a představovala by problémy pro dynamiku dodavatelského řetězce, což by mohlo ovlivnit dostupnost a přístupnost obnovitelných zdrojů energie. Společnost Chane se obávala narušení, neefektivnosti skladovacích zařízení, možného nedostatečného využití a negativních finančních dopadů. Komise uvedla, že ačkoli by opatření mohla ovlivnit některé toky v dodavatelském řetězci, dostupnost bionafty je zaručena vzhledem k výrobní kapacitě výrobců v Unii a ke značnému objemu dovozu. Cílem opatření není zabránit dovozu, ale obnovit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže na trhu s bionaftou v Unii.

(240)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky k tomuto oddílu, byly potvrzeny úvahy uvedené v 399. až 400. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(241)

CCCMC zpochybnila tvrzení Komise uvedené v tomto oddíle prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Unie mělo dostatečnou kapacitu k uspokojení poptávky, z toho důvodu, že výrobní odvětví Unie si v období šetření nevedlo dobře, a z důvodu špatných vyhlídek u produkce řepky olejky. Komise nesouhlasila s ohledem na svá zjištění o volné kapacitě na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku, svá celková zjištění týkající se výrobního odvětví Unie a větší množství vstupních surovin, z nichž lze bionaftu vyrobit.

(242)

CCCMC zpochybnila tvrzení Komise uvedené v 402. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že uložení opatření by mělo pozitivní dopad na udržitelnost a emise GHG (93). Komise připomněla úlohu, kterou mají osvědčené zemědělské postupy předložené některými výrobci v Unii při ukládání uhlíku do půdy (94), a tvrzení CCCMC zamítla.

(243)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnil dovozce ve spojení – společnost Excellence New Energy B.V. – prohibitivní cla jakožto kontraproduktivní z hlediska širších cílů dekarbonizace a stejně jako CCCMC položil i otázku ohledně toho, zda jsou antidumpingová opatření vhodná v širším kontextu mezinárodních opatření v boji proti změně klimatu. CCCMC dodala, že nejistota v oblasti environmentální politiky brání ekologickým investicím podniků a ekologickým inovacím a že opatření by ovlivnila bionaftu toho typu, který normotvůrce EU upřednostňoval.

(244)

Komise uvedla, že úroveň cel není prohibitivní a že cílem opatření není zabránit dovozu, ale obnovit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže na trhu s bionaftou v Unii. Závazek Komise bojovat proti změně klimatu nemůže být zpochybněn uložením antidumpingových opatření, pokud jsou právně odůvodněná. Zjištění jasně uváděla odůvodněnou potřebu obnovit rovné podmínky v Unii. Bylo uvedeno, že uzavření výroben bionafty v Unii by zvýšilo závislost na bionaftě ze třetích zemí nacházejících se ve vzdálených oblastech, což je z hlediska snižování uhlíkové stopy Unie kontraproduktivní. Komise zamítla tvrzení společnosti Excellence New Energy B.V. a CCCMC.

(245)

Společnost Excellence New Energy B.V. tvrdila, že dojde k narušením provozu v terminálech a přístavech, kdyby byla opatření zavedena. Toto nepodložené tvrzení bylo zamítnuto.

(246)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky ohledně zájmu Unie, byly potvrzeny závěry uvedené v 404. až 405. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(247)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(248)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(249)

EBB uvedla, že používání systému hmotnostní bilance podle směrnice RED některými hospodářskými subjekty představuje obcházení antidumpingových cel uložených na čínskou bionaftu. EBB poznamenala, že obchodníci by mohli převádět „doklady o udržitelnosti“ mezi výrobky z EU a výrobky ze zemí mimo EU tím, že zašlou na T1 (tj. před celním odbavením) bionaftu ze zemí mimo EU, která by podle „dokladu o udržitelnosti“ byla prodána v Unii (konkrétně u materiálů, které se započítávají dvakrát do cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie), a odešlou fyzickou bionaftu mimo Unii. Komise nesouhlasila s tím, že uvedené činnosti by mohly být považovány za praktiky obcházení, které je třeba řešit v rámci tohoto šetření.

(250)

Společnost Neste a organizace EBB uvedly, že vyloučení HEFA-SPK / smíšených udržitelných leteckých paliv z působnosti opatření by zvýšilo riziko obcházení antidumpingových opatření uložených na čínskou bionaftu a narušilo by nápravný účinek opatření. V tomto ohledu společnost Neste poukázala na nedostatek zvláštních samostatných kódů KN pro většinu obnovitelných paliv a na skutečnost, že HEFA-SPK a hydrogenačně upravený rostlinný olej mohou spadat pod stejný zbožový kód, pokud splňují stejné specifikace destilace. EBB tvrdila, že rozlišování mezi udržitelnými leteckými palivy a hydrogenačně upraveným rostlinným olejem na hranicích je obtížné.

(251)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Neste a EBB zopakovaly jádro připomínek shrnutých v bodě odůvodnění výše. EBB tvrdila, že čínské výrobní odvětví rychle přejde od hydrogenačně upraveného rostlinného oleje k udržitelným leteckým palivům, čímž se vyhne placení antidumpingových cel z hydrogenačně upraveného rostlinného oleje. Skupina EcoCeres nesouhlasila s tím, že přechod na udržitelná letecká paliva by mohl proběhnout rychle. EBB vyzvala Komisi, aby zaujala proaktivní přístup, pokud jde o nový mechanismus vývozní daně z čínského použitého kuchyňského oleje, který údajně představuje určitou podporu pro absorpci antidumpingových cel a také napadnutelnou subvenci, která by v blízké budoucnosti snížila čínské vývozní ceny FAME, hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a udržitelných leteckých paliv do Unie. EBB konkrétně vyzvala k vytvoření nových kódů TARIC specifických pro udržitelná letecká paliva pro účely monitorování, pro pečlivé sledování dovozní ceny bionafty do Unie a rovněž k šetření z moci úřední s cílem přezkoumat dumpingová rozpětí tohoto šetření. Skupina EcoCeres připomněla již zavedené nástroje pro sledování pohybu biopaliv, konkrétně komisní databázi Unie pro biopaliva, která funguje od roku 2024.

(252)

Komise vzala na vědomí skutečnosti, na něž dané strany upozornily, a zavázala se sledovat toky bionafty a udržitelných leteckých paliv po uložení antidumpingových opatření na čínskou bionaftu ve smyslu článku 1 tohoto nařízení. Proto byly pro účely monitorování stanoveny samostatné kódy TARIC pro udržitelná letecká paliva, jak jsou vymezena v článku 1 tohoto nařízení, pocházející z Čínské lidové republiky.

(253)

CCCMC zpochybnila formu opatření. Komise tvrzení CCCMC zamítla, jelikož bylo neopodstatněné.

(254)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(255)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (95). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(256)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud není tato faktura předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(257)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(258)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(259)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Číny vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(260)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) v období šetření nevyvážel dotčený výrobek do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(261)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány ve výši stanovené prozatímním nařízením a až do výše stanovené tímto nařízením.

(262)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (96) by v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(263)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,