(EU) 2025/100Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/100 ze dne 20. ledna 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 1136/2006 (2) Rada uložila antidumpingové clo z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Nařízením (EU) č. 796/2012 (3) Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(3)

Nařízením (EU) 2018/1684 (4) Evropská komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky.

(4)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 27,1 % u dovozu od vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku a 47,4 % u dovozu od všech ostatních společností z Čínské lidové republiky.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (5) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost o přezkum podalo dne 8. srpna 2023 sdružení výrobců pákových mechanismů (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího pákové mechanismy ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 8. listopadu 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (6) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(8)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Číně, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(12)

V oznámení o zahájení se počítalo s výběrem vzorku výrobců v Unii, avšak po navázání kontaktu se všemi známými výrobci obdobného výrobku v Unii Komise obdržela informace pouze od dvou z nich. Komise proto vyzvala oba tyto výrobce, aby vyplnili dotazník pro výrobce v Unii.

(13)

V oznámení o zahájení se počítalo s výběrem vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, avšak žádný dovozce, který není ve spojení, ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení neposkytl informace pro výběr vzorku. Jeden dovozce/obchodník, který není ve spojení, se ve stanovené lhůtě přihlásil jako zúčastněná strana. Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a vyzvala jediného dovozce/obchodníka, který není ve spojení a který se přihlásil, aby vyplnil dotazník pro dovozce.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda byl výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(15)

V den zahájení šetření byly zpřístupněny online dotazníky pro výrobce v Unii, jakož i pro dovozce, uživatele a výrobce v Číně (7).

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Komise vyzvala dva výrobce v Unii a jednoho dovozce, který není ve spojení a který se přihlásil po zahájení šetření, aby vyplnili dotazníky.

(18)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od dvou výrobců v Unii. Dovozce/obchodník, který není ve spojení, na dotazník neodpověděl.

(19)

Čínská vláda ani žádný výrobce v Číně na dotazník neposkytli odpověď.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Dne 7. listopadu 2024 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(22)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to pákové mechanismy obvykle používané pro archivaci listů papíru a jiných dokumentů v pořadačích nebo deskách. Tyto pákové mechanismy sestávají z masivních kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou) upevněných na zadní desce a mají nejméně jedno zařízení na otevírání, které umožňuje vkládání a zařazení listů papíru nebo jiných dokumentů (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN ex 8305 10 00 (kód TARIC 8305 10 00 50).

(23)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Číny, v současnosti kódů KN ex 8305 10 00 (kód TARIC 8305 10 00 50).

(24)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(25)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření případně pozbyla platnosti.

(27)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z Číny při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány Číny, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Číny. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o intervenci úředníka pro slyšení.

(28)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, a na informacích získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (konkrétně od žadatele) a na informacích z jiných veřejně dostupných zdrojů, zejména z databáze Global Trade Atlas (GTA) (8).

(29)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení se uvádí, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“ .

(30)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(31)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(32)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli (9) v Číně (10) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(33)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (11). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu pákových mechanismů, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (12), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (13). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (14). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (15). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (16), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (17).

(34)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v Číně Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (18) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje, a v jeho aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (19). Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(35)

V žádosti se uvádělo, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno významnými zásahy státu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít. Na podporu svého stanoviska se v žádosti odkazovalo na zprávu, na čínské právní předpisy, na další zprávy, jakož i na další neoficiální důkazy o zkresleních, k nimž došlo během období přezkumného šetření.

(36)

Konkrétně se v žádosti poukazovalo na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v čínské ústavě, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a vlivu vlády na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ mají zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(37)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Žadatel zejména uvedl, že:

(38)

V žádosti se dále zdůraznila systematická povaha zkreslení. V důsledku toho nelze použít nejen domácí prodejní ceny pákových mechanismů, ale ani všechny vstupní náklady, jako jsou suroviny, včetně za studena válcovaných poniklovaných ocelových pásů, které činí přibližně 50 % celkových nákladů na pákové mechanismy, a poniklovaných drátů, které činí přibližně 30 % nákladů; energie, půda, financování, pracovní síla atd., které jsou rovněž zkresleny, protože jejich ceny se utvářejí za výrazných státních zásahů.

(39)

A nakonec bylo v žádosti uvedeno stanovisko, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto není podle žádosti vhodné použít v tomto případě ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(40)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu – včetně (aktualizované) zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(41)

Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním sektoru. Pokud však jde o odvětví oceli, která je jednou z hlavních surovin při výrobě pákových mechanismů, několik výrobců oceli je přímo kontrolováno státem. Příkladem jsou skupina Baowu Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu (SASAC) (21) – a její dceřiné společnosti Chongqing Iron & Steel Company Ltd. (22) a Maanshan Iron & Steel Company Limited (23); skupina Baotou Steel – státní podnik vlády Vnitřního Mongolska (24), skupina Angang Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí SASAC (25), jakož i skupina Shougang – státní podnik ve 100 % vlastnictví společnosti Beijing State-Owned Asset Management Ltd (26).

(42)

Šetřením se navíc zjistilo, že národní průmyslové sdružení zastupující výrobce kancelářských výrobků, jako jsou pákové mechanismy, Čínské sdružení výrobců kancelářských a sportovních potřeb (China Stationery & Sporting Goods Association) (27) podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a poskytuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (28). Kromě toho „registračním a řídícím orgánem sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti a organizací pro budování strany je stranický výbor Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu při Státní radě. Podmínkou způsobilosti pro funkci zástupce sdružení je, aby byl daný člen podřízen vedení Komunistické strany Číny, podporoval socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňoval linii, zásady a politiku strany a vyznačoval se dobrými politickými vlastnostmi (29)“.

(43)

Kromě toho na úrovni provincií sdružení odvětví kancelářských potřeb v Ning-po (30) na svých internetových stránkách vysvětlilo, že sdružení je odvětvovou sociální organizací v Ning-po pro odvětví kancelářských potřeb a mostem a spojením mezi podniky a vládou. Konkrétně v březnu 2020 získalo sdružení od obecního výboru Komunistické strany Číny v Ning-po a lidové vlády města Ning-po čestný titul „Vynikající skupina sociálních organizací ve městě“. Kromě toho se na internetových stránkách uvádí, že „sdružení vždy mělo za cíl zastupovat vládu, podporovat průmysl a pomáhat podnikům a vždy dodržovalo zásadu, co vláda potřebuje, co podnik očekává a co může sdružení udělat“.

(44)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že jeden z vyvážejících výrobců, Anhui Qitian Stationery Mfg Co. Ltd., má sídlo v „zóně hospodářského rozvoje An-chuej Čchao-chu“ (31). Existují důkazy o tom, že Komunistická strana Číny do této zóny hospodářského rozvoje zasahuje (32). Šetřením se zejména zjistilo, že zóna „v příštím roce povede město k hospodářskému růstu a v období 14. pětiletého plánu se v provincii zařadí mezi zóny špičkového rozvoje.“ Tato zóna rovněž nabízí preferenční finanční služby a společnost Anhui Qitian měla z tohoto režimu prospěch, jak bylo vysvětleno na zasedání konaném dne 24. září 2022, kterého se zúčastnili mimo jiné člen pracovního výboru strany a zástupce ředitele řídícího výboru zóny a zvláštní tým pro financování vědy a techniky z provinční pobočky Bank of Communications, zástupci pobočky Bank of Communications v Čchao-chu, hospodářského a obchodního úřadu, finančního úřadu, úřadu pro trh, úřadu pro podporu investic a daňového úřadu, zástupci skupiny Dongxin a ředitelé deseti podniků. Na zasedání pobočka Bank of Communications v Čchao-chu podrobně představila finanční produkty a související podpůrné politiky, jako je „úvěr pro průmyslový park“ (33), „zvláštní technologický úvěr“ a „úvěr na posílení průmyslové základny“ v reakci na potřeby personalizovaného financování podniků, a vedla s podniky obsáhlou výměnu informací o zvýšení záruk finančních faktorů, zjednodušení schvalovacího procesu a snížení prahové hodnoty záruky s cílem rozšířit možnosti financování pro podniky.

(45)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je hlavní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií, které se týká podpory vysoce kvalitního rozvoje odvětví oceli a které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (34), 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (35), 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %“ (36), nebo také Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu z roku 2023 (37), který stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno rozvojové prostředí a struktura odvětví, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“, k čemuž je zapotřebí spolupracovat s cílem „koordinovaně směřovat výrobky, vybavení, technologie, služby atd. čínského ocelářství ke globálnímu působení, podporovat spolupráci na ekologických a nízkouhlíkových postupech v rámci celosvětového ocelářského průmyslu a zlepšovat odolnost a bezpečnost globálních průmyslově-dodavatelských řetězců [a] provádět opatření za účelem zlepšení dodavatelských kapacit, aby bylo zajištěno stabilní a účinné fungování tohoto odvětví“, přičemž plán počítá s konsolidací ocelářského odvětví ze strany vlády: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(46)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“. Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“

(47)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun.“

(48)

Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, jako jsou Ťiang-su, Šan-tung, Šan-si, města Ta-lien v provincii Liao-ning nebo provincie Če-ťiang.

(49)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Avšak vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se ocelářského průmyslu, jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění, relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(50)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny další dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v ocelářství, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(51)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (38). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (39). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká rovněž ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářství v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (40). Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 45. bod odůvodnění) navíc vyplývá, že se čínské orgány na ocelářství zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „podporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s „14. pětiletým plánem“ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (41).

(52)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 33. a 37. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně) (42).

(53)

Ve stávajícím šetření navíc nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 45. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(54)

V neposlední řadě Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(55)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II (aktualizované) zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, práce, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(56)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(57)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(58)

Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria (dále jen „poznámka“). V uvedené poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(59)

Komise v poznámce určila Turecko jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje podobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“.

(60)

V poznámce Komise vysvětlila, že kromě Číny a Evropské unie se výrobek, který je předmětem přezkumu, zřejmě vyrábí pouze v Indii a Íránu. Indie ani Írán nejsou podle kritérií uvedených v 57. bodě odůvodnění země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína.

(61)

Jelikož se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje nevyrábí, použila se výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise proto uvedla, že ke stanovení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení použije výrobu výrobků pod stejným kódem NACE jako pákové mechanismy (tj. NACE 2599 – Výroba ostatních kovodělných výrobků). V rámci tohoto kódu NACE 2599 má Turecko kovodělné závody a velké společnosti vyrábějící automobilové a navazující výrobky z oceli s významným objemem výroby na regionálním i celosvětovém trhu.

(62)

V poznámce Komise uvedla, že v případě Turecka jsou finanční údaje týkající se výrobců výrobků ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, jakož i údaje o dovozu příslušných surovin, energii a pracovní síle snadno dostupné.

(63)

Komise tedy vyhledávala v databázi Orbis Bureau van Dijk dostupné finanční údaje týkající se výrobních společností v Turecku (45). Snadno dostupné údaje byly nalezeny u jednoho výrobce v Turecku – společnosti Iskenderun Demir Ve Celik A.S. Nejnovější účetní závěrka této společnosti se týkala účetního období 2022. Kromě toho má Turecko k dispozici údaje o výrobních činitelích, nákladech na elektřinu a nákladech práce.

(64)

Komise v poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko a údaje od společnosti Iskenderun Demir Ve Celik A.S.

(65)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a společnosti Iskenderun Demir Ve Celik A.S. jako výrobce v reprezentativní zemi.

(66)

Po zveřejnění poznámky žadatel zaslal připomínky a poznamenal, že Iskenderun Demir Ve Celik A.S. je složitá skupina tvořená 98 konglomeráty, jejíž hlavní činností je výroba a prodej plochých a dlouhých výrobků ze železa a oceli, jakož i prodej vedlejších produktů vytvořených během výrobního procesu. Žadatel rovněž tvrdil, že navrhovaná společnost vyrábí určité suroviny, které byly použity při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a že její činnost proto předchází výrobě pákových mechanismů. Žadatel proto navrhl použít finanční údaje společností působících v odvětví zpracování kovů, které využívají postupy jako řezání kovů, ražení, ohýbání drátů a potahování niklem. Žadatel zejména navrhl společnosti Inka Yapi Baglanti Elemanlari Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi a Samet Kalip Ve Madeni Esya Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi, jejichž údaje jsou k dispozici za rok 2022.

(67)

Obě tyto společnosti svou hlavní činností působí v odvětví, do kterého spadají také pákové mechanismy (NACE 2599), a vyrábějí výrobky, pro které jsou potřeba podobné suroviny jako pro pákové mechanismy. Kromě toho jsou pro tyto společnosti veřejně dostupné údaje za rok 2022.

(68)

Komise souhlasila s použitím informací od společností Inka Yapi Baglanti Elemanlari Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi a Samet Kalip Ve Madeni ESYA Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi ke stanovení nezkreslených hodnot prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(69)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, a žádná ze zúčastněných stran použití Turecka nezpochybnila ani nenavrhla jinou reprezentativní zemi, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(70)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(71)

Komise v poznámce uvedla seznam výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě informací předložených žadatelem a s ohledem na výrobní proces používaný v Unii. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (GTA) (46). Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce použije údaje tureckého statistického úřadu (47).

(72)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a předložily veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních činitelů uvedených ve zmíněné poznámce. Po zveřejnění poznámky Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních činitelů.

(73)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a následně předložené informace analyzované Komisí byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele pákových mechanismů

(74)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (52).

(75)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 56. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, který by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z Číny do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(76)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v jednotlivých hospodářských odvětvích v Turecku (53). Komise stanovila referenční hodnotu pro období přezkumného šetření na základě průměrných hodinových nákladů práce na výrobu pro kód NACE v roce 2020, které zahrnují i náklady na pracovní sílu ve zpracovatelském průmyslu (54). Průměrné hodinové náklady práce za plný pracovní úvazek (55) činily 39,69 CNY na hodinu.

(77)

V poznámce Komise uvedla, že jako nezkreslenou hodnotu cen elektřiny použije skupinu zemí na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako Čína (Brazílie, Malajsie a Thajsko). Komise však následně zjistila, že vývoj cen elektřiny v Turecku v období přezkumného šetření byl v souladu s mírou inflace v zemi, a proto použití cen elektřiny ve skupině zemí, jak je uvedeno v poznámce a v 71. bodě odůvodnění, nebylo nutné a bylo možné použít cenu elektřiny v Turecku. Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje turecký regulační orgán pro trh s energií (56). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové účely zveřejněné dne 15. července 2024. Tyto statistiky uvádějí průměrnou průmyslovou sazbu za rok 2023 ve výši 1,313 CNY/kWh.

(78)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(79)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku a vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení dostupné údaje.

(80)

Komise vypočítala prodejní, režijní a správní náklady (16,0 %) a zisk (15,7 %) jako procentní podíl nákladů na prodané zboží na základě údajů od dvou výrobců v Turecku uvedených v 68. bodě odůvodnění (tj. Inka Yapi Baglanti Elemanlari Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi a Samet Kalip Ve Madeni Esya Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi), kteří působí ve stejném odvětví, do kterého spadají také pákové mechanismy (NACE 2599), a vyrábějí výrobky, pro které jsou potřeba podobné suroviny jako pro pákové mechanismy.

(81)

K výpočtu nákladů na výrobní režii použila Komise informace poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum. Tyto náklady byly stanoveny jako procentní podíl, kdy se náklady na výrobní režii vydělily přímými a nepřímými náklady. Tento procentuální podíl (8,9 %) byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(82)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(83)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu pákových mechanismů. Komise vynásobila míry spotřeby nezkreslenými jednotkovými náklady zjištěnými v reprezentativní zemi (Turecku), jak je popsáno v oddíle 3.3.2.

(84)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů přičetla Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.3.2.5:

(85)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(86)

Během posuzovaného období, a zejména během období přezkumného šetření, byl dovoz pákových mechanismů z Číny zanedbatelný. Podle Eurostatu se během posuzovaného období téměř žádný dovoz pákových mechanismů z Číny neuskutečnil. V souladu s tím činil čínský podíl na trhu během celého posuzovaného období prakticky 0 %. Pro srovnání, podíl čínského dovozu na trhu v období šetření v rámci původního šetření, tedy od ledna do prosince 2004, činil 51 %.

(87)

Tento zanedbatelný objem nemohl být základem pro analýzu přetrvání dumpingu. Komise tedy analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v následujícím oddíle.

(88)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto prvky: vývozní ceny z Číny do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, atraktivita trhu Unie a možná absorpční kapacita trhů třetích zemí s ohledem na antidumpingová opatření zavedená v těchto zemích.

(89)

Komise během období přezkumného šetření analyzovala cenovou úroveň čínského vývozu do třetích zemí.

(90)

Nejprve Komise analyzovala údaje o vývozu z Číny do třetích zemí na úrovni osmimístného zbožového kódu v databázi GTA během období přezkumného šetření. Tyto vývozní ceny však nebyly považovány za ceny, které by přesně reprezentovaly ceny pákových mechanismů, jelikož klasifikace na této úrovni zahrnovala kromě dotčeného výrobku širokou škálu výrobků výrazně přesahující objem vývozu pákových mechanismů. Údaje GTA o čínském vývozu proto neposkytly přesvědčivé důkazy o čínských vývozních cenách na ostatních trzích.

(91)

Z důvodu nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců z Číny tudíž byl odhad vývozních cen z Číny založen na informacích, které měla Komise k dispozici, tj. na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum, konkrétně jedenácti skutečných online cenových nabídkách čínských vyvážejících výrobců pro globální trh.

(92)

Průměrné světové vývozní ceny odhadované tak, jak je popsáno v 102. bodě odůvodnění, činily 140 EUR/1 000 kusů, vyjádřeno v FOB.

(93)

Výsledná průměrná vývozní cena na globální trhy zjištěná během období přezkumného šetření byla o 58 % nižší než běžná hodnota stanovená postupem popsaným v oddílech 3.2 a 3.3. Proto se považovalo za pravděpodobné, že pokud by byla stávající opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by začali prodávat do Unie za ceny nižší, než je běžná hodnota.

(94)

Pokud jde o výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, z důvodu nedostatečné spolupráce čínských výrobců musela zjištění vycházet z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Žadatel poskytl důkazy o tom, že čínská kapacita pro výrobu pákových mechanismů byla odhadnuta na přibližně 760 milionů kusů ročně (57), což spadá do rozmezí výrobní kapacity odhadnuté v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti (600 až 850 milionů kusů) (58). Odhaduje se, že výrobní kapacita je vyšší než skutečná výroba, která se odhadovala na přibližně 421 milionů kusů. Výsledná volná kapacita činí 342 milionů kusů.

(95)

Výrobní kapacita v Číně je proto přibližně pětkrát vyšší než spotřeba v Unii během období přezkumného šetření (v období přezkumného šetření činila 100–150 milionů kusů) a více než čtyřikrát vyšší než výroba v Unii během téhož období (v rozmezí 150–200 milionů kusů). Podobně je volná kapacita přibližně dvakrát vyšší než spotřeba v Unii v období přezkumného šetření.

(96)

Kromě toho, jak již bylo uvedeno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (59), vzhledem k povaze výrobního procesu v Číně (zejména pracovní síly) lze výrobní kapacitu pákových mechanismů v Číně snadno zvýšit, mimo jiné zaměstnáním dalších pracovních sil s pouze omezenými investicemi do zařízení.

(97)

A konečně, jelikož nebyly předloženy žádné další informace, Komise usoudila, že ani domácí poptávka v Číně, ani celosvětová poptávka nebude schopna absorbovat značnou volnou kapacitu, která je v Číně dostupná.

(98)

To potvrdilo závěry Komise z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (60), že čínští výrobci mají dostatečnou volnou kapacitu pro zásobování trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(99)

Komise za účelem stanovení možného vývoje dovozu v případě zrušení opatření posuzovala atraktivitu trhu Unie z hlediska cen. Trh Unie je z hlediska velikosti a cen atraktivní.

(100)

Pokud jde o velikost, navzdory klesající spotřebě pákových mechanismů na trhu Unie zůstává poptávka Unie po pákových mechanismech značná a představuje přibližně 45 % světového trhu. Trh Unie je i nadále největším trhem pro pákové mechanismy na světě.

(101)

Kromě toho existuje pouze omezený počet dalších trhů, kde se pákové mechanismy používají. Důležité trhy, jako jsou USA a Kanada, navíc zůstávají uzavřeny, neboť spotřebitelé používají jiné formáty ukládání. Zbývající trhy jsou mnohem menší než trh Unie, a proto by nebyly schopny absorbovat velkou přebytečnou čínskou kapacitu. Kromě toho je podle dostupných informací spotřeba pákových mechanismů v Číně velmi nízká a neočekává se, že by se významně zvýšila. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, byl by čínský vývoz při vyčerpání volných kapacit pravděpodobně ve velkém množství přesměrován do Unie.

(102)

Pokud jde o ceny, průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie se během období přezkumného šetření pohybovala mezi 200 a 250 EUR za 1 000 kusů. To je podstatně více než prodejní cena čínských pákových mechanismů na světovém trhu (tj. 140 EUR/1 000 kusů, viz 92. bod odůvodnění), která byla odhadnuta na základě skutečných online nabídek učiněných čínskými výrobci vyvážejícími na světový trh uvedených v žádosti o přezkum.

(103)

Tyto vývozní ceny byly ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie výrazně nižší, a proto trh Unie zůstává pro čínské výrobce z hlediska cen atraktivní.

(104)

Na základě výše uvedených skutečností, zejména vzhledem ke značné volné kapacitě dostupné v Číně a atraktivitě trhu Unie, Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu a že na trh Unie by vstoupilo velké množství dumpingového vývozu. Proto se má za to, že v případě pozbytí platnosti současných antidumpingových opatření je pravděpodobné, že dojde k obnovení dumpingu.

(105)

Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období čtyři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(106)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 150 až 200 milionů kusů. Komise stanovila celkovou výrobu v Unii během období přezkumného šetření na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum a ověřené odpovědi dvou výrobců v Unii. Dva výrobci v Unii (ve Slovinsku a v České republice), kteří odpověděli na dotazník, představovali více než 90 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii v období přezkumného šetření. Jeden ze dvou zbývajících výrobců v Unii (výrobce v Itálii) v březnu 2023 výrobu obdobného výrobku definitivně ukončil.

(107)

Vzhledem k tomu, že ze čtyř výrobců v Unii jsou dva ve spojení a oba odpověděli na dotazník, jsou údaje použité pro celou analýzu újmy v tomto nařízení poskytnuty v rozpětích a v indexované podobě, aby byla podle článku 19 základního nařízení zachována důvěrnost citlivých obchodních informací mezi dvěma spolupracujícími výrobci v Unii. Proto byly údaje uvedeny v rozpětích a pro znázornění vývoje během posuzovaného období byly použity indexy.

(108)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů o celkovém objemu prodeje výrobců v Unii a celkovém dovozu do Unie získaných od Eurostatu na úrovni kódu TARIC. Jelikož Eurostat zaznamenává objem dovozu v kilogramech, byl tento objem přepočten na kusy pomocí průměrného přepočítacího koeficientu dvou výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník.

(109)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(110)

Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 22 %, což lze vysvětlit zejména pokračující digitalizací chodu kanceláří a elektronickým ukládáním dokumentů, které vedly k menšímu ukládání papírových kopií, a následnému poklesu spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu.

(111)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu na úrovni kódu TARIC, jak je uvedeno ve 108. bodě odůvodnění. Na tomto základě se dovoz z ČLR do Unie a jeho podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(112)

Během posuzovaného období objem dovozu pákových mechanismů z Číny značně poklesl a do konce období přezkumného šetření dosáhl pouze několika tisíc kusů.

(113)

V důsledku toho byl podíl čínského dovozu na trhu zanedbatelný.

(114)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu.

(115)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny

(116)

Zatímco dovozní ceny se v roce 2021 zvýšily o 41 % a poté se do konce období přezkumu snížily o 21 %, tento trend není příliš informativní vzhledem k velmi malému množství dovozu během období přezkumného šetření.

(117)

Dovoz pákových mechanismů z jiných třetích zemí než Číny pocházel zejména z Indie.

(118)

Celkový objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu pákových mechanismů z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(119)

Celkově se objem dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období snížil o 33 %. Tento pokles vedl ke snížení jejich podílu na trhu ve stejném období z 6,2 % v roce 2020 na 5,3 % během období přezkumného šetření.

(120)

Během posuzovaného období se průměrná cena výrobku dováženého z jiných třetích zemí v roce 2021 snížila, ale poté se v roce 2022 zvýšila a v období přezkumného šetření dále rostla. Celkově se ceny během posuzovaného období zvýšily o 13 %.

(121)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(122)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum (pokud byly k dispozici) a ověřených odpovědí dvou výrobců v Unii na dotazník. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích dvou výrobců v Unii na dotazník. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(123)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(124)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(125)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(126)

Celkový objem výroby v Unii se v roce 2021 zvýšil, ale od té doby se neustále snižoval. Celkově došlo v posuzovaném období k poklesu o 23 % v návaznosti na trend klesající spotřeby na trhu Unie.

(127)

Výrobní kapacita v Unii zůstala v letech 2020 až 2022 stabilní. V důsledku skutečnosti, že jeden výrobce v Unii ukončil svou činnost v období přezkumného šetření, se však snížila o 12 %.

(128)

Míra využití kapacity sledovala trend výroby. V důsledku toho se během posuzovaného období snížila o 12 %.

(129)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(130)

Objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 21 %. Pro srovnání, podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostl o 1 %, zejména v důsledku klesající spotřeby v Unii a poklesu dovozu z ostatních třetích zemí, jako je Indie.

(131)

Během posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 23 %, spotřeba v Unii klesla o 23 % a objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl o 21 %.

(132)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(133)

Zaměstnanost se během posuzovaného období snížila o 8 %. Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti, tj. od roku 2020 do roku 2021 vzrostla o 8 %, poté se v roce 2022 a v období přezkumného šetření snížila. Celkově došlo v posuzovaném období k poklesu o 3 %.

(134)

Jak je vysvětleno v 87. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření nebylo možné zjistit dumping. Proto nebylo možné stanovit žádné dumpingové rozpětí. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

(135)

Antidumpingová opatření uložená po původním šetření umožnila výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu, jak ukazují údaje za období přezkumného šetření, kdy ziskovost zůstala nad cílovým ziskem, jak je uvedeno níže.

(136)

Průměrné jednotkové prodejní ceny dvou výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(137)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období zvýšila o 37 %.

(138)

Ve stejném období vzrostly průměrné jednotkové výrobní náklady výrazněji než průměrná jednotková prodejní cena, a to o 47 %, zejména v důsledku zvýšených nákladů na suroviny a cen energií. To vedlo ke snížení ziskovosti, jak je uvedeno níže.

(139)

Průměrné náklady práce u dvou výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(140)

Průměrné náklady práce se za posuzované období zvýšily o 29 %.

(141)

Stav zásob dvou výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(142)

Stav zásob se v posuzovaném období zvýšil o 50 %. Tento nárůst zásob na konci posuzovaného období vysvětlilo výrobní odvětví Unie jako sezónní účinek prodeje, neboť období přezkumného šetření skončilo v září, ale vrchol prodeje pákových mechanismů se tradičně uskutečňuje v prosinci, zatímco výroba je po celý rok stabilní.

(143)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u dvou výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(144)

Ziskovost dvou výrobců v Unii, kteří odpověděli na dotazník, stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období neustále snižovala. Celkově se během posuzovaného období snížila o 43 %, ale zůstala nad cílovým ziskem 5 % stanoveným v předchozích šetřeních u téhož výrobku.

(145)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se od roku 2020 do roku 2022 celkově snížil o 7 %, v období přezkumného šetření se opět zvýšil, ale stále byl o 39 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(146)

Investice výrobního odvětví Unie, zejména do zachování výroby obdobného výrobku, se v roce 2021 zvýšily o 8 %, poté v roce 2022 klesly o 35 %. Do konce období přezkumného šetření však v důsledku nahrazení některých výrobních strojů prudce vzrostly, což během posuzovaného období vedlo k celkovému nárůstu o 70 %.

(147)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Od roku 2020 do roku 2022 se snížila o 35 % a poté se do konce období přezkumného šetření ustálila.

(148)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se výrobní odvětví Unie díky zavedeným antidumpingovým clům dále zotavovalo z újmy, kterou utrpělo dříve. Ačkoli ukazatele újmy, jako je výroba a prodej, v souladu s klesajícím trendem spotřeby poklesly, podíl výrobního odvětví na trhu se zvýšil o dva procentní body v důsledku snížení dovozu z jiných třetích zemí, zejména z Indie. Ziskovost zůstala po celé období nad cílovým ziskem, i když se snížila, neboť průměrné výrobní náklady rostly výrazněji než průměrná prodejní cena. Nicméně pozitivní ziskovost a kladný peněžní tok umožnily výrobnímu odvětví Unie pokračovat v investicích.

(149)

Dovoz pákových mechanismů z Číny během posuzovaného období neměl na situaci výrobního odvětví Unie téměř žádný dopad. Vzhledem k platným opatřením byl jejich podíl na trhu po celé období minimální.

(150)

Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli se některé ukazatele újmy zhoršily, výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(151)

Komise ve 150. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(152)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně a atraktivitu trhu Unie, pravděpodobné úrovně cen dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(153)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.3.5.2, výrobci v Číně mají v Číně významnou výrobní kapacitu, a v důsledku toho volnou kapacitu, která během období přezkumného šetření více než dvakrát překročila celkovou spotřebu v Unii.

(154)

Kromě toho nebyly zjištěny žádné náznaky, že by v blízké budoucnosti mělo na trhu v Číně nebo v jakékoli jiné třetí zemi dojít k významnému zvýšení domácí poptávky po pákových mechanismech. Vzhledem k poklesu spotřeby pákových mechanismů v Unii během posuzovaného období dospěla Komise k závěru, že domácí poptávka v Číně nebo na trzích jiných třetích zemí nemůže dostupnou volnou kapacitu v Číně absorbovat.

(155)

Jak je uvedeno v oddíle 3.3.5.3, trh Unie je největším jednotným trhem pro pákové mechanismy a kromě toho jsou ceny pro čínské výrobce atraktivní. Žádné další významné vývozní trhy, které by byly schopny absorbovat nadměrnou čínskou kapacitu, neexistují, protože pákové mechanismy se používají jen na omezeném počtu trhů. Tyto důvody tak představují pro čínské vyvážející výrobce značnou motivaci přesměrovat svůj vývoz do Unie, kde by dosáhli vyšších cen, které by se zároveň mohly i nadále významně podbízet prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Kromě toho by měli motivaci využívat alespoň část své volné kapacity k vývozu za nízké ceny na trh Unie.

(156)

Vyvozuje se proto závěr, že kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v Číně mají potenciál a motivaci k tomu, aby podstatně zvýšili objem svého vývozu pákových mechanismů do Unie za dumpingové ceny, které se významně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie.

(157)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v Číně nespolupracovali a dovoz z Číny byl v období přezkumného šetření zanedbatelný. Nejvhodnějším základem pro možné úrovně cen čínského dovozu byla proto průměrná vývozní cena na světové trhy zjištěná během období přezkumného šetření, jak je podrobně uvedeno v 92. a 93. bodě odůvodnění. Na základě těchto vývozních cen, upravených o náklady na dopravu, náklady na vykládku a smluvní cla, by se dovoz z Číny do Unie bez antidumpingového cla v období přezkumného šetření podbízel prodejní ceně Unie o 27 %. To nasvědčuje tomu, že při absenci opatření by zvýšený objem čínského dovozu vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný cenový tlak.

(158)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, dovoz z Číny by s velkou pravděpodobností vyvíjel velký tlak na ceny výrobního odvětví Unie.

(159)

Zvýšení levného dovozu by vyvíjelo značný tlak na cenově citlivý trh Unie. Pokud by výrobní odvětví Unie zachovalo své současné cenové úrovně, pravděpodobně by ztratilo objem prodeje a podíl na trhu ve prospěch levnějšího dovozu z Číny. Je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu Unie by se rychle zvýšil, což by mělo přímý dopad na výrobní odvětví Unie. Snížení objemu prodeje by vedlo k ještě nižší míře využití kapacity a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a ke snížení jeho ziskovosti, která, ačkoli po celé posuzované období byla vyšší než cílový zisk, se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření snížila o více než 40 %. Podle tohoto scénáře by jakékoli zvýšení nákladů vedlo v krátkodobém horizontu k poklesu ziskovosti pod cílový zisk, čímž by se odstranily účinky dřívějšího úsilí o zotavení vyvinutého výrobním odvětvím Unie, které doposud dokázalo udržet požadovanou úroveň investic, aby zachovalo konkurenceschopnost.

(160)

Pokud by se však výrobní odvětví Unie rozhodlo snížit své cenové úrovně ve snaze udržet si objem prodeje a podíl na trhu, došlo by téměř okamžitě ke zhoršení jeho finanční situace. Pokud by totiž výrobní odvětví Unie muselo snížit své prodejní ceny na trhu Unie o 27 %, aby odpovídaly cenám příchozích čínských výrobků, stalo by se okamžitě ztrátovým.

(161)

V tomto scénáři by pozbytí platnosti opatření mělo pravděpodobně okamžitý negativní dopad na výrobní odvětví Unie, což by jej přivedlo do ztrátové situace. Ve střednědobém horizontu by se to stalo neudržitelným, což by vedlo k uzavření výrobních závodů a v konečném důsledku k zániku výrobního odvětví Unie. Již během posuzovaného období klesl počet výrobců v Unii ze čtyř na tři kvůli náročným tržním podmínkám.

(162)

Lze proto vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k obnovení újmy působené čínským dovozem pákových mechanismů a že hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila a vedla k podstatné újmě.

(163)

Skutečnost, že čínský dovoz pákových mechanismů v současné době vstupuje na trh Unie v mnohem menším množství než před uložením opatření, ukazuje, že současná antidumpingová cla úspěšně obnovila nenarušené podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, a výrobním odvětvím Unie.

(164)

Komise dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému nárůstu čínského dumpingového dovozu pákových mechanismů za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a k obnovení podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem pákových mechanismů z Číny. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(165)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(166)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(167)

Je nutno připomenout, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo konstatováno, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(168)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(169)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie. To by zanedlouho vedlo ke snížení ziskovosti a dokonce ke ztrátové situaci výrobního odvětví Unie, což by mělo rovněž negativní dopad na další činitele újmy, jako je objem výroby, míra využití, investice a zaměstnanost. Z dlouhodobého hlediska by taková situace nebyla udržitelná, což by výrobce v Unii nutilo ukončit činnost na trhu Unie.

(170)

V minulosti výrobní odvětví Unie prokázalo, že je životaschopným odvětvím s pozitivními hospodářskými a finančními výsledky. Při faktické absenci dumpingového dovozu z Číny si dokázalo udržet ziskovost, přičemž jeho ziskové rozpětí převyšovalo cílový zisk.

(171)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(172)

Dovozci pákových mechanismů jsou obvykle i jejich uživatelé, jelikož je dováží k výrobě pákových pořadačů. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, žádný dovozce/obchodník, který není ve spojení, ani uživatel na dotazník neodpověděl, několik z nich poskytlo kladné nebo záporné stanovisko k antidumpingovým opatřením, aniž by k tomu poskytli podložené informace.

(173)

Při předchozích šetřeních bylo zjištěno, že náklady na pákové mechanismy v maloobchodních cenách pákových pořadačů představují pouze velmi malé procento, a proto (případný) dopad cel nebyl považován za významný. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly opak, lze odpovídajícím způsobem potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na finanční situaci dovozců/obchodníků a že zachování opatření na ně nebude mít nepříznivý vliv.

(174)

Z šetření dále vyplynulo, že pokud by proti dumpingovému dovozu neexistovala žádná opatření, výrobní odvětví Unie by pravděpodobně přišlo o většinu své přítomnosti na trhu a v dlouhodobém horizontu by dokonce mohlo zcela zaniknout. To by zcela jistě vedlo k závislosti výrobců pákových pořadačů na dovozu a k významnému omezení konkurence na trhu Unie.

(175)

Na tomto základě lze konstatovat, že opatření uložená na pákové mechanismy nejsou v rozporu s celkovým zájmem Unie.

(176)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky.

(177)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se pákových mechanismů z Čínské lidové republiky zachována.

(178)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v článku 1 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(179)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v článku 1 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(180)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby [v závislosti na případu lze zavést procentní podíl, i když se to nedoporučuje], lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(181)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z [dotčené země/dotčených zemí] a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(182)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (61). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(183)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (62), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(184)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,