(EU) 2025/81Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/81 ze dne 13. ledna 2025, o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli, pocínovaných nebo povlakovaných cínem, pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 16. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli, pocínovaných nebo povlakovaných cínem (dále jen „pocínované výrobky“ (2)) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení šetření zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (3) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 2. dubna 2024 sdružení EUROFER (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou pocínovaných výrobků, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2731 ze dne 24. října 2024 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu pocínovaných výrobků (4).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření kromě toho výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Několik stran, které se postavily proti případnému uložení antidumpingových cel, předložilo připomínky k zahájení šetření a tvrdilo, že podnět neobsahuje důkazy o tom, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ani že mu újma hrozí, a že je tudíž podnět stižen procesními vadami.

(7)

Za prvé, s cílem prokázat údajný nedostatek důkazů v podnětu ohledně podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, dovozce, který není ve spojení, společnost Steelforce Packaging BV (dále jen „Steelforce“), poukázal na výkonnost výrobního odvětví Unie uvedenou v podnětu. Společnost Steelforce konkrétně tvrdila, že průměrné prodejní ceny zůstaly nad průměrnými výrobními náklady jak v roce 2022, tak v období šetření použitém v podnětu, které trvalo od října 2022 do září 2023 (dále jen „období šetření uvedené v podnětu“), což vedlo k ziskovosti výrobního odvětví Unie v uvedeném období.

(8)

Společnost Steelforce rovněž uvedla, že u takové pozitivní výkonnosti výrobního odvětví se nejednalo o přechodný trend, jak tvrdil žadatel, ale že přechodnou povahu měla spíše negativní výkonnost v letech 2020 a 2021, jež nastala v důsledku celkového narušení hospodářství Unie způsobeného pandemií COVID-19, které velmi výrazně snížilo poptávku. Společnost Steelforce tvrdila, že v letech 2018 nebo 2019 vykazovalo výrobní odvětví Unie obecně kladný trend.

(9)

Dále společnost Steelforce uvedla, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal velmi vysoký a do značné míry stabilní. Všechny tyto prvky poukazovaly na to, že výrobní odvětví Unie neutrpělo žádnou újmu.

(10)

Společnost Steelforce dále tvrdila, že výrobnímu odvětví Unie nehrozí ani další bezprostřední újma, neboť vzhledem k tomu, že neutrpělo žádnou podstatnou újmu, může jakákoli hrozba představovat pouze újmu budoucí.

(11)

Společnost Steelforce rovněž uvedla, že tvrzení v podnětu, podle něhož dovoz z Číny stlačuje a snižuje ceny výrobního odvětví Unie, je nepodložené, jelikož vychází z údajů pouze jednoho nejmenovaného výrobce v Unii uvedeného v podnětu, přičemž tyto údaje také nebyly zveřejněny, což společnosti Steelforce znemožnilo řádný výkon jejího práva na obhajobu, neboť se k uvedeným údajům nemohla smysluplně vyjádřit a nemohla ani posoudit velikost výrobce v Unii, který údaje poskytl.

(12)

A v neposlední řadě společnost Steelforce tvrdila, že čtvrtletní údaje o ziskovosti uvedené v podnětu neprokazují existenci hrozby újmy z důvodu přirozené sezónnosti poptávky na tomto trhu.

(13)

Bez ohledu na výše uvedené společnost Steelforce prohlašovala, že veškeré důkazy a tvrzení uvedené v podnětu jsou zastaralé. Za prvé tvrdila, že období šetření uvedené v podnětu skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2023, zatímco šetření bylo zahájeno v květnu 2024, a tudíž veškeré důkazy uvedené v podnětu prokazují přinejlepším předešlou újmu, nikoli přetrvávání újmy v současnosti. Za druhé uváděla, že z oznámení o zahájení nevyplývá, že by se Komise snažila aktualizovat údaje uvedené v podnětu, aby dodržela článek 5 základního nařízení. Společnost Steelforce proto uváděla, že šetření bylo nezákonné, a tvrdila, že šetření porušuje čl. 5 odst. 3 základního nařízení.

(14)

Podobně jako společnost Steelforce, jak uvádí 7. a 13. bod odůvodnění, i Čínské sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) tvrdilo, že podnět neobsahoval skutečné důkazy, které by odůvodnily zahájení řízení, a že se žadatel v přílišné míře opíral o důvěrné informace, což ostatním zúčastněným stranám neumožnilo smysluplně reagovat na tvrzení obsažená v podnětu. Sdružení CISA zejména uvedlo, že období, které bylo zvoleno v podnětu, nebylo v rozporu s požadavky čl. 6 odst. 1 základního nařízení reprezentativní, aby mohlo vést ke spolehlivým zjištěním v tomto řízení, a to z důvodu dopadů pandemie COVID-19 na situaci na trhu. S ohledem na omezení volného pohybu, která v letech 2020 a 2021 narušila výrobu, poptávku a dodavatelské řetězce, sdružení CISA požádalo Komisi, aby použila posuzované období, které by začínalo v roce 2019 nebo 2018 a odráželo běžné podmínky podnikání, aby byla v trendech mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů patrná mimořádná povaha výkonnosti výrobního odvětví Unie v letech 2020 a 2021.

(15)

Sdružení CISA rovněž tvrdilo, že podnět se nezabýval několika činiteli, které mají vliv na stav výrobního odvětví Unie, včetně návratnosti investic, schopnosti opatřit si kapitál, peněžních toků, mezd a vývozní výkonnosti. Pokud jde o kvalitu nedůvěrné verze podnětu, sdružení CISA tvrdilo, že skutečnost, že spotřeba Unie, podíl na trhu a soubor makroekonomických údajů byly uvedeny v podobě rozmezí namísto skutečných číselných údajů, znemožnila zúčastněným stranám reagovat na tvrzení obsažená v podnětu, a proto porušila jejich právo na obhajobu.

(16)

Žadatel namítal, že posouzení podstatné újmy v podnětu bylo založeno na ročních údajích a že čtvrtletní trendy byly uvedeny za účelem dalších souvislostí a jako důkaz hrozby újmy. Pokud jde o nedůvěrnou verzi podnětu, žadatel uvedl, že údaje o újmě byly poskytnuty v podobě rozmezí, aby byly dodrženy antimonopolní zásady, které vyžadují, aby souhrnné údaje pro účely sdílení pocházely nejméně od pěti společností, přičemž výrobci, kteří podali podnět, jsou pouze čtyři.

(17)

Pokud jde o tvrzení, že v podnětu nebyly předloženy dostatečné důkazy o tom, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, Komise uvedla, že čl. 5 odst. 2 základního nařízení stanoví, že pro zjištění podstatné újmy musí zhoršení vykazovat příslušné (nikoli nutně všechny) činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(18)

Z podnětu vyplynulo, že po nárůstu v roce 2022 se průměrné ziskové rozpětí v období šetření uvedeném v podnětu výrazně snížilo. Komise rovněž uvedla, že ve veřejně přístupné verzi podnětu byly uvedeny skutečné číselné údaje o prodejích žadatele v Unii, které mezi rokem 2020 a obdobím šetření uvedeným v podnětu vykazovaly značný pokles. Značné snížení vykazovaly i číselné údaje o výrobě a zaměstnanosti žadatele. Kromě toho v rozporu s tvrzením společnosti Steelforce uvedeným v 9. bodě odůvodnění z podnětu jasně vyplývalo, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil, zatímco čínský dovoz se mezi rokem 2020 a obdobím šetření uvedeným v podnětu téměř zdvojnásobil. Makroekonomické údaje, které byly v podnětu uvedeny jako rozmezí, rovněž ukazovaly snižující se výrobu, klesající prodej a propad zaměstnanosti. Komise proto dospěla k závěru, že údaje uvedené v podnětu lze považovat za dostatečný důkaz poukazující na újmu.

(19)

Používání rozmezí namísto skutečných číselných údajů v případě důvěrných informací v podnětu je obecnou praxí, pokud rozmezí uvádějí dostatečné podrobnosti umožňující přiměřené pochopení podstaty důvěrně poskytnutých informací. Rozmezí uvedená v podnětu ukazují trend v posuzovaném období, a proto byla shledána dostatečně podrobnými.

(20)

Pokud jde o tvrzení společnosti Steelforce z 11. bodu odůvodnění, Komise uvedla, že příloha 12 nedůvěrné verze podnětu obsahuje srovnání prodejních cen všech výrobců v Unii, kteří podali podnět, při prodeji odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, s cenami čínského dovozu na základě statistických údajů, a toto srovnání ukazuje, že čínské ceny byly v období šetření uvedeném v podnětu nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(21)

Příloha 12 podnětu obsahovala rovněž údaje o souhrnném objemu prodeje výrobců v Unii, kteří podali podnět, odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, přičemž prodeje vykazovaly v posuzovaném období trvalý pokles s prudkým propadem mezi rokem 2022 a obdobím šetření uvedeném v podnětu, zatímco objem čínského dovozu se ve stejném období výrazně zvýšil.

(22)

Kromě toho žadatel v důvěrné verzi podnětu uvedl jednotlivé příklady výrobců v Unii, kteří museli snížit prodejní cenu, aby mohli prodávat své výrobky, a podstatu těchto důvěrných dokumentů žadatel shrnul v bodech 194 a 195 podnětu.

(23)

Komise proto dospěla k závěru, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o cenovém podbízení, újmě z hlediska objemu a stlačování cen, které čl. 5 odst. 2 základního nařízení vyžaduje pro zahájení šetření.

(24)

Komise uvedla, že období šetření použité pro účely podnětu se často liší od období šetření použitého v samotném řízení, a to vzhledem k tomu, že existuje časový odstup mezi podáním podnětu a zahájením šetření. Základní nařízení nestanoví pro údaje obsažené v podnětu žádnou právní povinnost týkající se období, stanoví však, že by podnět měl obsahovat informace, které jsou žadateli rozumně dostupné. Komise se domnívala, že údaje obsažené v podnětu jsou dostatečně aktuální, aby odůvodnily zahájení šetření.

(25)

Pokud jde o posuzované období z hlediska trendů újmy, Komise uvedla, že v souladu se svou obvyklou praxí analyzovala ukazatele újmy za čtyři roky předcházející období šetření a že účinky pandemie COVID-19 byly posouzeny v rámci analýzy újmy a příčinné souvislosti ve 235., 293., 300. a 323. bodě odůvodnění. Komise proto dospěla k závěru, že posuzované období je pro posouzení trendů újmy vhodné.

(26)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o tom, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, že dovoz z Číny byl dumpingový a že mezi dumpingem a újmou existovala příčinná souvislost. Komise shledala, že tyto důkazy jsou pro zahájení šetření dostatečné, a odmítla argumenty ostatních stran v tomto ohledu.

(27)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(28)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v období šetření a na základě zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 80 % odhadovaného celkového objemu výroby v Unii a více než 70 % celkového odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(29)

Vzhledem k tomu, že k předběžnému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky, Komise jej potvrdila jako vzorek konečný. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(30)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(31)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(32)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení ČLR, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(33)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo jedenáct vyvážejících výrobců v Číně. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(34)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(35)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(36)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(37)

Dotazníky pro vyvážející výrobce, výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele byly zpřístupněny na internetu (5) v den zahájení šetření.

(38)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení, a dvou uživatelů. Kromě toho od žadatele obdržela dotazník týkající se makroekonomických údajů.

(39)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(40)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2023 do 30. března 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(41)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou pocínované ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, povlakované cínem nebo pocínované, též povlakované plastovým materiálem a/nebo lakované (dále jen „pocínované výrobky“), v současnosti kódů KN 7210 11 00 , 7210 12 , ex 7210 70 , 7210 90 40 , ex 7210 90 80 , 7212 10 a ex 7212 40 (kódy TARIC 7210 70 10 15, 7210 70 80 20, 7210 70 80 92, 7210 90 80 20, 7212 40 20 10, 7212 40 80 12, 7212 40 80 30, 7212 40 80 80 a 7212 40 80 85) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(42)

Pocínované výrobky jsou obalovým materiálem, který se používá zejména při výrobě plechovek. Jsou součástí ocelářského průmyslu, protože se vyrábějí zejména z ocelových svitků válcovaných za studena, které jsou následně elektrolyticky pocínovány.

(43)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

(44)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(45)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(46)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Baosteel Group, a sdružení CISA požádali o vyloučení výrobku pro dvakrát redukované (dále jen „DRT“) pocínované výrobky. Oba subjekty tvrdily, že DRT pocínované výrobky mají ve srovnání s ostatními pocínovanými výrobky odlišné výrobní postupy a fyzikální vlastnosti, neboť jsou tenčí, plošší a snadněji se zpracovávají a zároveň vykazují vyšší mez kluzu. Kromě toho mají DRT pocínované výrobky vlastní výrobní normy (DIN EN 10203, DIN EN 10202 a JIS G3303) a společnost Baosteel Group tvrdila, že v Unii jsou dodávky těchto pocínovaných výrobků nedostačující.

(47)

Sdružení CISA dále požádalo, aby byly z definice výrobku vyloučeny také tažené a protahované (dále jen „DIT“) pocínované výrobky. Uvádělo, že výroba s procesem DIT zahrnuje protahování výrobku, který je již vytažen do podoby válce, a tento proces redukuje tloušťku stěny při zachování průměru válce. Díky tomu jsou plechovky lehké a dostatečně pevné, aby odolaly vnitřnímu tlaku, a jsou konkrétně upraveny pro své hlavní použití – jako nápojové plechovky pro sycené nápoje. Sdružení CISA tvrdilo, že DIT a jiné pocínované výrobky nejsou zaměnitelné, a zdůraznilo, že DIT pocínované výrobky mají také vlastní výrobní normu (DIN EN 10202). Sdružení CISA dále uvedlo, že poptávka po DIT pocínovaných výrobcích v EU často převyšuje nabídku, a poukázalo na to, že Ministerstvo obchodu Spojených států amerických přistoupilo na toto vyloučení v rámci opatření týkajících se oceli a hliníku podle § 232 zákona USA o rozšíření obchodu z roku 1962.

(48)

Žadatel tato tvrzení zpochybnil a nepodpořili je ani žádní uživatelé. Žadatel argumentoval tím, že DRT pocínované výrobky se vyrábějí na stejné výrobní lince a na stejném zařízení, přičemž jediným specifikem je vyšší rychlost válcování v konečné fázi procesu. Kromě toho se normy DIN EN 10203, DIN EN 10202 a JIS G3303 vztahují nejen na DRT, ale i na jednou redukované pocínované výrobky, přičemž katalogy výrobců v Unii ukazují, že DRT a jednou redukované pocínované výrobky mají často stejná použití. Žadatel dále tvrdil, že skutečnost, že někteří dovozci ve Spojených státech získali od Úřadu USA pro průmysl a bezpečnost dočasné povolení k dovozu DIT pocínovaných výrobků z důvodu neexistence výroby tohoto typu pocínovaného plechu v USA, nemá pro toto šetření žádný vliv.

(49)

Společnost Baosteel Group a sdružení CISA nepředložily žádné důkazy, a Komise proto nemohla dospět k závěru, že DRT pocínované výrobky mají zvláštní fyzikální, chemické nebo technické vlastnosti, které by odůvodňovaly jejich vyloučení z definice výrobku. Zároveň se na ně jasně vztahuje definice výrobku podle oddílu 2 oznámení o zahájení. Dvakrát redukovaný pocínovaný výrobek je proto součástí dotčeného výrobku, a tudíž spadá do oblasti působnosti šetření. Body 28, 30 a 32 podnětu konkrétně zkoumají a posuzují dvakrát redukované pocínované výrobky ve výrobním procesu, přičemž struktura kontrolních čísel výrobků (PCN) v dotaznících obsahuje kategorii pro tloušťku („do 0,179 mm“), která zahrnuje dvakrát redukované pocínované výrobky (6). Komise se proto rozhodla tuto žádost prozatímně zamítnout.

(50)

Pokud jde o DIT pocínované výrobky, stejně jako u DRT pocínovaných výrobků se výrobní norma DIN EN 10202 (která je společná pro obě skupiny výrobků) nevztahuje pouze na tento jeden konkrétní typ výrobku. Z katalogů výrobců dále vyplývá, že prodávají DIT plechovky odvětví obalů na potraviny a nápoje, tedy stejným uživatelům, jakým se prodávají jiné typy pocínovaných výrobků. Navíc, i když výroba DIT pocínovaných výrobků zahrnuje zvláštní krok zpracování, neznamená to, že by se na ni jakkoli nevztahovala definice výrobku podle oddílu 2 oznámení o zahájení. A konečně, pokud jde o skutečnost, že USA vyloučily tento výrobek v rámci opatření podle paragrafu 232, toto rozhodnutí bylo přijato v právním rámci, který se zcela liší od předmětného šetření. Toto rozhodnutí bylo v každém případě přijato proto, že ve Spojených státech amerických neexistuje dostatečná výroba DIT pocínovaných výrobků uspokojivé kvality, což se v případě Unie neprokázalo. Komise proto tuto žádost prozatímně zamítla.

(51)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření týkající se vyvážejících výrobců z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(52)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě pocínovaných výrobků. Příslušné informace předložilo jedenáct vyvážejících výrobců.

(53)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie.

(54)

Čínská vláda neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(55)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(56)

Dne 19. srpna 2024 informovala Komise zúčastněné strany prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) o příslušných zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě pocínovaných výrobků, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako možné reprezentativní země Argentinu, Brazílii, Malajsii, Thajsko a Turecko.

(57)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele a čínských vyvážejících výrobců Baoshan Iron and Steel a WISCO-Nippon Steel (dále jen „Baosteel Group“) a Shougang Jingtang United Iron and Steel Co., Ltd. (dále jen „Shougang Jingtang“ nebo „Shougang“). Tyto připomínky byly řešeny ve druhé poznámce a jsou shrnuty níže.

(58)

Sdružení Eurofer požádalo, aby Komise použila jako reprezentativní zemi Brazílii, jak je uvedeno v podnětu, a pokud to nebude možné, aby použila Argentinu.

(59)

Komise v první poznámce Brazílii jako reprezentativní zemi odmítla, neboť výrobce pocínovaných výrobků uvedený v podnětu nebyl v roce 2023 ziskový a sdružení Eurofer nepředložilo alternativní možnost.

(60)

Komise považovala v první poznámce za vhodnou reprezentativní zemi Argentinu a bude ji takto pojímat dále ve druhé poznámce.

(61)

Sdružení Eurofer se rovněž vyjádřilo k použití Malajsie, Thajska a Turecka jako reprezentativní země a uvedlo, že asijské a další sousední země včetně Turecka jsou silně zasaženy levným čínským dovozem oceli a že v Turecku i v Malajsii probíhá antidumpingové šetření zaměřené na čínskou za tepla válcovanou ocel. Sdružení Eurofer navíc tvrdilo, že Malajsie má požadavky na udělování licencí na vývoz železné rudy a že výroční zprávy malajsijských výrobců uvádějí jiný účetní rok než Čína. Pokud jde o Thajsko, sdružení Eurofer uvedlo, že HDP na obyvatele je oproti Číně méně než poloviční, trh s energetickým uhlím v Thajsku je narušen a pro žádného thajského výrobce výrobku, který je předmětem šetření, nejsou k dispozici finanční údaje za rok 2023. V souvislosti s Tureckem sdružení Eurofer prohlásilo, že jeho trh s uhlím je narušen dovozem z Ruska. Žádná z těchto připomínek však nevylučuje kteroukoli z uvedených zemí z posouzení v rámci druhé poznámky.

(62)

Společnost Baosteel Group souhlasila s Komisí, pokud jde o odmítnutí Brazílie jako reprezentativní země, potvrdila obtíže uvedené v první poznámce ohledně použití Argentiny z důvodu neexistence dovozu za studena válcované oceli a nepřiměřeně vysokého zisku určeného výrobce pocínovaných výrobků, jakož i použití Turecka z důvodu vysoké úrovně ruského dovozu různých výrobních činitelů, a uvedla, že vhodná by mohla být buď Malajsie, nebo Thajsko.

(63)

Společnost Shougang vzala na vědomí argumenty Komise uvedené v první poznámce a poznamenala, že vhodnými kandidáty na reprezentativní zemi by mohly být Argentina nebo Thajsko.

(64)

Dne 18. října 2024 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Malajsií jako reprezentativní zemí.

(65)

Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Perusahaan Sadur Timah Malaysia (Perstima) Berhad, výrobce v reprezentativní zemi.

(66)

Byly obdrženy připomínky od společností Baosteel Group a Shougang Jingtang United Iron and Steel.

(67)

Společnost Baosteel Group vznesla konkrétní připomínky k používání konkrétních referenčních hodnot pro suroviny, které budou projednány níže. Vyjádřila se také k výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti vybrané pro tento zdroj údajů.

(68)

Společnost Shougang Jingtang rovněž vyslovila připomínky k používání konkrétních referenčních hodnot, které budou rovněž projednány níže.

(69)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(70)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(71)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(72)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v Číně (7) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(73)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (8).

(74)

Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (9), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (10).

(75)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (11).

(76)

Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (12).

(77)

Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (13), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (14).

(78)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví železa a oceli v Číně Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli.

(79)

Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (15) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem šetření.

(80)

Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazy dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(81)

S odkazem na pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, který byl poprvé zveřejněn dne 20. prosince 2017 (16), jakož i na aktualizovanou zprávu podnět tvrdil, že čínský hospodářský model je založen na určitých základních axiomech, včetně koncepce „socialistického tržního hospodářství“, vedoucí úlohy Komunistické strany Číny nebo komplexního systému průmyslového plánování, které předpokládají a podporují rozmanité vládní zásahy.

(82)

Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami. Vzhledem k tomu, že čínské trhy s výrobky z oceli jsou ovlivněny podstatnými zkresleními vyplývajícími z těchto základů čínského hospodářského modelu, dospěl podnět k závěru, že běžná hodnota by měla být stanovena pomocí nezkreslených výrobních nákladů v reprezentativní zemi.

(83)

V podnětu byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Kromě odkazů na příslušné části zprávy podnět poukazoval na tyto skutečnosti:

(84)

V odvětví výrobku, který je předmětem šetření, tedy v odvětví železa a oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Příkladem jsou podniky Ansteel Group (17) a Baowu Steel Group (18), což jsou státní podniky spadající pod ústřední komisi SASAC, Baotou Steel Group, státní podnik ve vlastnictví vlády Vnitřního Mongolska (19), jakož i Shougang Group (20), státní podnik, jehož 100 % akcií vlastní společnost Beijing State-Owned Asset Management Ltd (21).

(85)

Přestože pro výrobek, který je předmětem šetření, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví železářského a ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví železa a oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem šetření.

(86)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví železa a oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam a hodlá do tohoto odvětví zasahovat, aby je formovala v souladu s vládní politikou. Příkladem je hlavní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (22).

(87)

Konkrétně by čínská vláda měla podle tohoto hlavního stanoviska „[p]rosazovat fúze a reorganizace podniků. Podporovat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a reorganizace a vytvořily řadu supervelkých skupin ocelářských podniků světového významu. Opírat se o dominantní podniky v odvětví, rozvíjet jeden až dva specializované vedoucí podniky v oblasti nerezové oceli, speciální oceli, […]“.

(88)

Další příklad záměru čínské vlády zasahovat do tohoto odvětví lze nalézt ve 14. pětiletém plánu rozvoje surovinového průmyslu, podle něhož se odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „rozvíjet skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (23), a také v pracovním plánu ministerstva průmyslu a informačních technologií pro rok 2023 týkajícím se stabilního růstu ocelářského průmyslu (24), který stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %.“

(89)

Pracovní plán rovněž předpokládá vládou nařízenou konsolidaci podniků v ocelářském odvětví: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(90)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na vývoj odvětví a řídit jej jsou patrné na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, kde v roce 2020 vláda provincie vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v řetězci ocelářského průmyslu. Tento plán ukládá vládě „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světového významu, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (25).

(91)

Plán provincie Che-pej plán v ocelářském odvětví uvádí: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“

(92)

Prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace, specializace a vysoké kvality tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun“ (26).

(93)

Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (27), Šan-tung (28), Šan-si (29), města Ta-lien v provincii Liao-ning (30) nebo provincie Če-ťiang (31).

(94)

Dalším příkladem účinného řízení ze strany čínské vlády pomocí plánů je oznámení stranického výboru společnosti Ansteel Group Co., Ltd. o důkladném obeznámení se s východisky 20. celostátního sjezdu strany, jejich propagaci a provádění (32). V oznámení se uvádí, že společnost Ansteel Group svědomitě provede hlavní plány a lépe je představí členům strany, kádrům a zaměstnancům celé skupiny.

(95)

Pokud jde o schopnost čínské vlády ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu v podnicích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření, jelikož tento výrobek představuje pododvětví ocelářského průmyslu.

(96)

Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd., výrobce pocínovaných výrobků, jehož ovládajícím akcionářem je společnost Baowu Steel Group, vykonává ve společnosti rovněž funkci tajemníka stranického výboru a zástupce tajemníka (33).

(97)

Funkci tajemníka stranického výboru zastává také předseda představenstva společnosti Wuhan Iron and Steel Group, kterou rovněž ovládá společnost Baowu Steel Group (34).

(98)

Kromě toho „společnost Wuhan Iron and Steel Group v roce 2022 uskutečnila desáté centralizované studijní a diskusní zasedání studijní skupiny stranického výboru pro teorii s cílem předat a studovat témata ústřední hospodářské pracovní konference a podpořit provádění rozhodnutí a opatření 20. celostátního sjezdu strany a ducha ústřední hospodářské pracovní konference v rámci společnosti Wuhan Iron and Steel Group. Zasedání předsedal generální zástupce ústředí společnosti China Baowu Wuhan, tajemník stranického výboru a předseda představenstva společnosti Wuhan Iron and Steel Group, který přednesl požadavky na provádění požadavků ústředního výboru strany, stranického výboru provincie Chu-pej a stranického výboru společnosti China Baowu a další uskutečňování témat ústřední hospodářské pracovní konference“ (35).

(99)

Předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která náleží společnosti Baotou Steel Group, je zároveň tajemníkem strany ve společnosti a výkonný ředitel společnosti i předseda odborové organizace společnosti vykonávají funkce zástupce tajemníka strany (36).

(100)

A v neposlední řadě v rámci společnosti Shougang Group působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco výkonný ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti (37).

(101)

V některých případech prokazují loajalitu vůči Komunistické straně Číny stanovy společnosti. Například článek 134 stanov výrobce pocínovaných výrobků Baoshan Iron and Steel Ltd. stanoví, že „stranický výbor společnosti plní své povinnosti v souladu s ústavou Komunistické strany Číny a dalšími stranickými předpisy: 1) zajišťuje provádění stranické a státní politiky ve společnosti a dohlíží na něj“ (38).

(102)

Článek 3 stanov Sdružení čínských sléváren uvádí, že sdružení akceptuje obchodní pokyny, dohled a řízení ze strany příslušných stranických subjektů, např. komise SASAC a ministerstva pro občanské záležitosti, a vytváří nezbytné podmínky pro jejich účast (39).

(103)

Totožné ustanovení lze nalézt v článku 3 stanov Čínského sdružení železa a oceli (40), jehož členy jsou významní výrobci železa a oceli.

(104)

V odvětví železa a oceli jsou zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení a jsou obecně použitelné na výrobek, který je předmětem šetření, vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje jedno z pododvětví uvedeného odvětví.

(105)

Železářský a ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (41). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda železářský a ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (42).

(106)

14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i železářského a ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je technologická modernizace, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (43).

(107)

Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 88. bod odůvodnění) ukazuje, jak se čínské orgány zaměřují na toto odvětví v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby pečlivě sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, oživení venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, navázat na velké inženýrské projekty v rámci „14. pětiletého plánu“ v různých regionech a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (44).

(108)

Kromě toho, pokud jde o železnou rudu, jež je klíčovou surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, podle 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví surovin stát hodlá „přiměřeně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], zavést preferenční daňovou politiku, podpořit zavádění moderních technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého těžebního odpadu“ (45), což povede k vytvoření systému rezerv těžby železné rudy a nerostných půd, který „se stane důležitým opatřením ke stabilizaci tržní ceny železné rudy a zajištění bezpečnosti průmyslového řetězce“ (46).

(109)

Na místní úrovni, například v provincii Che-pej, úřady pro odvětví železa a oceli předpokládají: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví, přičemž vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy“ (47).

(110)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(111)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví železa a oceli neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(112)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně) (48).

(113)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení.

(114)

Pracovní plán stabilního růstu znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(115)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(116)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(117)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(118)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(119)

Během šetření byly obdrženy připomínky od sdružení CISA a společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd.

(120)

Za prvé sdružení CISA uvedlo, že zpráva nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou průkazní hodnotou. Tvrdilo, že skutečnost, že zpráva byla vypracována se záměrným cílem, a to usnadnit výrobním odvětvím Unie podání podnětu v oblasti obchodních opatření, automaticky vylučuje jakoukoli pravděpodobnost nestranné a objektivní analýzy čínského hospodářství.

(121)

Sdružení CISA rovněž uvedlo, že důkazní hodnota zprávy je pochybná, neboť zpráva záměrně opomíjí skutkové okolnosti, prvky a závěry, které by byly v rozporu s dílčím účelem, pro který byla zpráva vypracována, nebo by jej oslabovaly.

(122)

Kromě toho sdružení CISA tvrdilo, že Komise se nemůže opírat o předešlé případy s cílem nalézt skutečné důkazy o dumpingových praktikách ve stávajícím šetření, jak to učinil žadatel, aby prokázal existenci podstatných zkreslení. Důkazní břemeno v antidumpingových šetřeních vyžaduje, aby vyšetřující orgán existenci dumpingových praktik jednoznačně prokázal.

(123)

Pokud jde o tvrzení sdružení CISA, že zpráva není objektivní nebo nestranná, Komise uvedla, že zpráva je ucelený dokument zakládající se na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla zveřejněna od prosince 2017, aby měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit.

(124)

Komise následně zprávu přezkoumala a v dubnu 2024 zveřejnila její aktualizovanou verzi, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění (49). Sdružení CISA nijak nevyvrátilo podstatu a důkazy obsažené ve zprávě. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(125)

Navíc mohou žadatelé svá tvrzení opřít o důkazy a zjištění z předchozích šetření, pokud jsou relevantní a pokud nebyly soudním orgánem prohlášeny za nezákonné. Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení zajišťuje neutralitu a nestrannost řízení i to, aby byla během šetření dodržována práva všech stran na obhajobu.

(126)

Komise podotkla, že možnost poskytovaná žadatelům předkládat tvrzení a důkazy o možném zkreslení cen a nákladů v zemích, kde je pravděpodobné, že existují podstatná zkreslení stimulovaná státem, nelze vykládat jako nepoctivý a nespravedlivý postup podporující předkládání těchto nepodložených tvrzení.

(127)

Kromě toho k určení skutečné existence nebo dopadu podstatných zkreslení a následnému použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) Komise dospěje v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací na základě šetření. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(128)

Za druhé, sdružení CISA a společnost Baoshan Iron and Steel Ltd. tvrdily, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je zřejmě neslučitelný s antidumpingovou dohodou WTO. Článek 2.2 antidumpingové dohody WTO neuznává pojem podstatných zkreslení a neumožňuje použít pro početní zjištění běžné hodnoty údaje z příslušné reprezentativní země nebo mezinárodní ceny. Konkrétně článek 2.2 antidumpingové dohody WTO dovoluje pro početní zjištění běžné hodnoty pouze použití výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(129)

Společnost Baoshan Iron and Steel Ltd. tvrdila, že podstatná zkreslení ve vyvážející zemi by musela spadat buď pod definici prodeje, který se neuskutečňuje v „běžném obchodním styku“, nebo pod definici „zvláštní situace na trhu“, pojem podstatných zkreslení však nespadá do žádné z těchto kategorií.

(130)

Podle sdružení CISA a společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd. se čl. 2 odst. 6a základního nařízení jeví jako neslučitelný s článkem 2.2.1.1 a s výkladem Odvolacího orgánu, který byl poskytnut ve věci EU – bionafta (Argentina) (DS473) (dále jen „EU – bionafta“) a stanovil, že pro výpočet početně zjištěných běžných hodnot musí vyšetřující orgány použít náklady na výrobek skutečně vynaložené výrobci nebo vývozci.

(131)

Sdružení CISA a společnost Baoshan Iron and Steel Ltd. proto požádaly, aby Komise akceptovala vnitrostátní ceny a náklady, které uvedli spolupracující čínští vývozci, a odmítla tak existenci údajných podstatných zkreslení.

(132)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou sdružením CISA a společností Baoshan Iron and Steel Ltd. Zpočátku se zpráva WTO o věci EU – bionafta netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Kromě toho právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve věci EU – bionafta, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty.

(133)

V každém případě judikatura soudů EU již potvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení zavádí „zvláštní režim, který stanoví pravidla pro určení běžné hodnoty v případě vývozů ze zemí, u nichž je zjištěno, že jejich vnitřní trh vykazuje podstatná zkreslení, jak jsou vymezena týmž ustanovením“, právo WTO „přitom v takových situacích neobsahuje zvláštní pravidla pro výpočet běžné hodnoty“. (50) Argumenty sdružení CISA a společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd. proto nelze přijmout.

(134)

Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu.

(135)

Komise tudíž toto tvrzení sdružení CISA a společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd. zamítla.

(136)

S ohledem na výše uvedené Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(137)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(138)

Jak je vysvětleno ve 56. a 64. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty.

(139)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(140)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Argentinu, Brazílii, Malajsii, Turecko a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(141)

V první a druhé poznámce je uveden průzkum Komise týkající se snadno dostupných veřejných údajů v možných reprezentativních zemích. Tyto údaje se týkaly společnosti, která bude zdrojem údajů o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku, a údajů potřebných pro referenční hodnoty nezbytné k početnímu zjištění běžné hodnoty.

(142)

Pro účely první poznámky byly nalezeny snadno dostupné údaje od výrobců pocínovaných výrobků z Argentiny, Brazílie, Malajsie, Turecka a Thajska, na jejichž základě by tyto země mohly být vhodnou reprezentativní zemí. Bylo však zjištěno, že výrobce pocínovaných výrobků v Brazílii nebyl v roce 2023 ziskový, a tak Brazílii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(143)

Komise v první poznámce dále analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do čtyř potenciálních reprezentativních zemí.

(144)

Analýza ukázala, že dovoz hlavních výrobních činitelů (oceli válcované za tepla, oceli válcované za studena, koksu, koksovatelného uhlí, plynového uhlí, energetického uhlí a železa briketovaného za horka) do Turecka byl ovlivněn významným dovozem z Ruské federace (dále jen „Rusko“). Všechny tyto výrobní činitele podléhaly sankcím uvaleným mimo jiné Unií v návaznosti na plošnou invazi na Ukrajinu, a proto se hlavní vývozní trhy staly pro výrobce těchto vstupů nedostupnými. To zase zvýšilo příslušné volné kapacity v Rusku a potenciálně ovlivnilo vývozní ceny na jiné trhy v blízkosti Ruska, včetně Turecka, které zůstalo vůči dotčenému vývozu otevřené.

(145)

Nadměrná kapacita ruské výroby oceli byla konstatována v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Ruské federace pro účely šetření na ochranu obchodu (52). Kromě toho se další zvýšení kapacity v ocelářství plánuje v nadcházejících letech (53).

(146)

Komise rovněž uvedla, že Ministerstvo obchodu Turecké republiky uložilo antidumpingová cla na dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli z Číny, Indie, Japonska a Ruské federace v říjnu 2024 (oznámení 2024/33 (54)). Ministerstvo obchodu ve svém šetření analyzovalo dopad ruského dovozu na ocelářský průmysl v Turecku a uvedlo, že tento dovoz vytváří tlak na ceny domácího výrobního odvětví v rozmezí od 15 % do 20 %. Plochá za tepla válcovaná ocel je jedním z hlavních výrobních činitelů výrobku, který je předmětem šetření.

(147)

Pokud jde o uhlí, Rusko má druhé největší zásoby uhlí na světě a v posledním desetiletí rozšiřuje v důsledku rostoucího vývozu svou produkci (55). Tato okolnost v kombinaci se sankcemi snížila cenu ruského vývozu a turecký dovoz ruského uhlí se v posledních letech výrazně zvýšil (56).

(148)

Komise proto dospěla k závěru, že ceny hlavních výrobních činitelů byly v Turecku zkreslené a Turecko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(149)

V první poznámce bylo rovněž uvedeno, že Argentina nedovážela za studena válcovanou ocel, která je pro neintegrované výrobce důležitým vstupem pro výrobu pocínovaných výrobků. V druhé poznámce se tudíž dospělo k závěru, že Argentina nemohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(150)

Tatáž analýza rovněž ukázala, že jako vhodná reprezentativní země by mohla být použita Malajsie, jelikož její dovoz hlavních výrobních činitelů, kromě energetického uhlí, nebyl významně ovlivněn dovozem z Číny nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (57).

(151)

Ačkoli Turecko a Argentinu nebylo možné považovat za vhodné reprezentativní země z důvodů uvedených v 144. a. 149. bodě odůvodnění výše, Komise ve druhé poznámce aktualizovala informace dostupné pro výrobce pocínovaných výrobků v těchto zemích, spolu s Malajsií a Thajskem, a zjistila, že výrobci v Argentině, Malajsii a Turecku byli v roce 2023 ziskoví. Výrobce v Thajsku byl v podstatě na hranici rentability se ziskem nižším než 0,5 % obratu, což nebylo považováno za přiměřený zisk.

(152)

V druhé poznámce bylo tudíž uvedeno, že Komise má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a společnost Perusahaan Sadur Timah Malaysia (PERSTIMA) Berhad (dále jen „Perstima“).

(153)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily k vhodnosti této volby.

(154)

Žádná zúčastněná strana nepředložila jiný návrh reprezentativní země nebo jiné společnosti, pokud jde o zdroj prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Byly však obdrženy konkrétní připomínky týkající se některých výrobních činitelů a výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které jsou podrobně projednány níže.

(155)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Malajsie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení, neboť toto ustanovení vyžaduje existenci více než jedné vhodné země.

(156)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(157)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(158)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii (58) použije oficiální vnitrostátní zdroje.

(159)

Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany, že některé výrobní činitele, které uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří poskytli úplné informace, měly zanedbatelný dopad na celkové výrobní náklady. V důsledku toho byly uvedené položky společně zařazeny do kategorie „spotřební materiál“.

(160)

Komise pak vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(161)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele u pocínovaných výrobků

(162)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin a vstupů dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA na úrovni vnitrostátních celních kódů, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(163)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (61).

(164)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně.

(165)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(166)

Po zveřejnění druhé poznámky požádala společnost Baosteel Group Komisi, aby nepoužívala údaje o dovozu získané z Malajsie a změnila zdroj těchto referenčních hodnot:

(167)

Společnost Baosteel Group považovala cenu za tunu pelet ze železné rudy dovážených do Malajsie za příliš vysokou ve srovnání s cenou za tunu pocínovaných výrobků v Číně a upozornila na rozdíl v ceně mezi dvěma dílčími kódy pro pelety ze železné rudy, a to „hematit“ a „ostatní“.

(168)

Informace poskytnuté společností Baosteel Group v odpovědi na dotazník a shromážděné během inspekce na místě ohledně nákupů pelet ze železné rudy ukázaly, že zařazení pelet ze železné rudy do kódu HS 2601 12 bylo provedeno správně.

(169)

Dovoz železných pelet do Malajsie představoval významné množství (více než 300 000 tun), a proto Komise považovala referenční hodnotu na základě dovozu do Malajsie za přesnou a reprezentativní.

(170)

Komise proto zamítá žádost společnosti Baosteel Group o stanovení referenční hodnoty pro „vysokopecní pelety“, neboť společnost neprokázala, že by tento index byl vhodnější než dovozní cena do Malajsie.

(171)

V návaznosti na připomínku společnosti Baosteel Group týkající se referenční hodnoty pro ocel válcovanou za tepla Komise souhlasila s jejím hodnocením, že údaje na základě malajsijského dovozu nemusí být reprezentativní vzhledem k tomu, že jednotková cena oceli válcované za tepla byla nižší než jednotková dovozní cena oceli válcované za studena. Komise se rozhodla nahradit dovozní cenu do Malajsie použitím údajů poskytovaných společností Fastmarkets, a to indexu „Steel hot-rolled coil (Japan, Korea, Taiwan-origin), import, CFR Vietnam“ jakožto nezkreslené mezinárodní referenční hodnoty.

(172)

U oceli válcované za studena Komise neshledala žádné důvody, proč by malajsijská dovozní cena nebyla reprezentativní. Alternativní možnosti navržené společností Baosteel Group navíc zahrnují „východní Asii“ a Komise nebyla schopna potvrdit, zda tento index zahrnuje ceny za studena válcované oceli čínského původu a zda by mohl být těmito cenami zkreslen.

(173)

Po zveřejnění druhé poznámky společnost Baosteel Group požádala Komisi, aby u společnosti Baoshan Iron and Steel zahrnula mezi spotřební materiál vápenec i nehašené vápno a nesrovnávala spotřebu těchto výrobních činitelů s referenční hodnotou malajsijských dovozních cen.

(174)

Komise tuto žádost akceptovala a vápenec i nehašené vápno byly považovány za spotřební materiál.

(175)

Jak je uvedeno v 160. bodě odůvodnění, Komise pak vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(176)

Kromě toho byly výrobní činitele vlastní výroby, které měly pouze zanedbatelnou váhu v celkových výrobních nákladech vyvážejících výrobců, jakož i na úrovni PCN, souhrnně zařazeny pod spotřební materiál.

(177)

Po zveřejnění druhé poznámky Komise přehodnotila zdroj referenční hodnoty pro mangan a práškové uhlí. Vzhledem k omezenému dovozu manganu do Malajsie a ke skutečnosti, že dovoz práškového uhlí nebyl v údajích o dovozu do Malajsie uveden podrobně, se Komise rozhodla nahradit dovozní cenu získanou z Malajsie nezkreslenou mezinárodní referenční hodnotou. Komise tyto referenční hodnoty nalezla v databázi společnosti Fastmarkets. U manganu se jednalo o index „Manganese 99.7% electrolytic manganese flake, in-whs Rotterdam, USD/tonne“ a pro práškové uhlí o index „PCI low-vol, fob DBCT, USD/wmt“.

(178)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(179)

V případě existence nákladů na dopravu vyjádřila Komise dopravní náklady spolupracujícího vyvážejícího výrobce na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu.

(180)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(181)

Komise použila údaje malajsijského statistického úřadu o mzdách ve zpracovatelském průmyslu v pododvětví „24 – výroba základních kovů“, které byly zveřejněny v měsíční statistice zpracovatelského průmyslu za březen 2024 (62). Poté Komise přičetla mzdové náklady zaměstnavatelů související s těmito programy:

(182)

Komise použila statistické údaje o cenách elektřiny zveřejněné společností Tenaga Nasional Berhad, konkrétně údaje o cenách elektřiny pro průmysl v pásmu spotřeby „Tarif E2 – vysokonapěťový průmyslový tarif pro dobu špičky/mimo špičku“ pro spotřebu v době špičky v kWh (66).

(183)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Malajsii zveřejňuje malajsijská energetická komise (Suruhanjaya Tenaga) do konce roku 2021 (67).

(184)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že hodlá použít ceny zemního plynu z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách komise Suruhanjaya Tenaga, v němž jsou uvedeny sazby zemního plynu za rok 2022 pro čtyři plynárenská zařízení, která zajišťují průmyslové dodávky plynu z plynovodů na Malajském poloostrově a v Sabahu (68).

(185)

Tato metoda byla převzata z předchozího případu, kdy byla jako reprezentativní země použita Malajsie. Komise však poznamenala, že v onom případě byla nakonec uplatněna jiná metoda, která používala ceny zveřejněné na internetových stránkách komise Suruhanjaya Tenaga, které byly následně očištěny o inflaci.

(186)

Po dalším zvážení se Komise rozhodla použít pro výpočet ceny zemního plynu pro rok 2023 stejnou metodiku s využitím údajů Světové banky o inflaci týkajících se energetiky (69).

(187)

Sazby za vodu zveřejňuje Národní komise pro vodohospodářské služby (SPAN) na svých internetových stránkách podle jednotlivých států. Komise použila sazbu za vodu účtovanou v Johoru průmyslovým odběratelům („dodávky mimo domácnosti“) v roce 2024 (70).

(188)

Komise vypočítala cenu uhlí a koksárenského plynu v Malajsii na základě ceny zemního plynu a s ohledem na tepelnou hodnotu dotčených plynů.

(189)

Cenu páry v Malajsii Komise vypočítala podle metodiky navržené ministerstvem energetiky USA (71) na základě nákladů na uhlí potřebné k výrobě páry.

(190)

Komise pro tento výpočet použila cenu uhlí zveřejněnou Světovou bankou.

(191)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že v případech, kdy vedle původní suroviny neexistuje samostatný celní kód pro šrot, použije poměr mezi nákupem „prvotní“ suroviny a šrotu. Komise tuto poměrnou metodu uplatnila i na ocelový šrot jako vedlejší produkt, jak bylo požadováno v připomínkách společnosti Shougang Jingtang.

(192)

Komise proto poměrnou metodu výpočtu referenční hodnoty použila pro tyto výrobní činitele:

(193)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(194)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku Komise ve druhé poznámce navrhla použít finanční údaje malajsijského výrobce Perstima za rok 2023 na základě jeho zveřejněných ročních účetních závěrek.

(195)

Navrhované prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly zveřejněny ve druhé poznámce. Komise obdržela od společnosti Baosteel Group připomínky k výpočtu obou těchto ukazatelů.

(196)

Komise se společností Baosteel Group souhlasila v tom, že prodejní, režijní a správní náklady by měly být tvořeny pouze náklady spojenými s prodejem a obecnou správou. Komise rovněž souhlasila s tím, že zisk společnosti Perstima pocházel především z „ostatních příjmů“, nikoli z příjmů z prodeje.

(197)

Na základě toho dospěla Komise k závěru, že zisk společnosti Perstima nebylo možné považovat za přiměřený, a proto bylo pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše správních, prodejních a režijních nákladů a zisku nutné najít jiný zdroj.

(198)

Na základě informací obsažených v žádosti podané malajsijským orgánům ve věci antidumpingového šetření dovozu pocínovaných výrobků z Číny, které bylo zahájeno dne 14. srpna 2024, bylo zjištěno, že společnost Perstima je jediným výrobcem pocínovaných výrobků v Malajsii (72).

(199)

Podle ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce Komise poté posoudila společnosti v dalších zemích s vyššími středními příjmy, které byly výrobci stejné obecné kategorie výrobků jako výrobek, který je předmětem šetření, tj. v odvětví výroby oceli.

(200)

Komise vybrala společnost, jejíž účetní závěrky jsou snadno veřejně dostupné a vykazují přiměřenou výši prodejních, režijních a správních nákladů a ziskových rozpětí pro odvětví výroby oceli, a to malajsijskou společnost Alliance Steel (M) Sdn. Bhd (73). Společnost byla v roce 2023 zisková (což zahrnuje tři čtvrtiny období šetření).

(201)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(202)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby, které poskytli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(203)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří dováželi železnou rudu ze zemí, u nichž nebyla předložena tvrzení o narušení hospodářské soutěže podle čl. 2 odst. 6a, použila Komise nezkreslenou cenu placenou vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, nikoli referenční hodnotu zjištěnou na základě malajsijských dovozních cen.

(204)

Komise poté použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Alliance Steel (M) Sdn. Bhd na výrobní náklady. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 6,6 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 8,1 %.

(205)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(206)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které vystupovaly jako dovozce nebo obchodník v třetí zemi.

(207)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(208)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii.

(209)

V tomto případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady, jež by obvykle nesl dovozce a které vznikly stranám spojeným s vývozcem, které se podílely na prodeji dotčeného výrobku. Příslušné náklady zahrnovaly prodejní, režijní a správní náklady příslušných dceřiných společností zapojených do prodeje a nominální zisk obvykle realizovaný dovozcem.

(210)

Pro dosažený zisk Komise použila hodnotu 4,72 %, což byl zisk, kterého během období šetření dosáhl spolupracující dovozce pocínovaných výrobků v Evropské unii, který nebyl ve spojení.

(211)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(212)

Připomíná se, že ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly v činitelích, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(213)

Jak je vysvětleno v 201. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(214)

Pokud jde o zohlednění rozdílů v činitelích, byla provedena úprava běžné hodnoty s cílem zohlednit rozdíl v zacházení s DPH mezi domácím prodejem pocínovaných výrobků a jejich vývozem. U vyváženého zboží se účtuje vývozní daň ve výši 13 %, jež není vrácena prostřednictvím systému DPH, zatímco v případě domácího prodeje vybírá výrobce od kupujícího 13 % DPH a odvádí ji čínské vládě. Komise nezjistila žádné důvody pro další úpravy běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(215)

Za účelem vyrovnání vývozní ceny na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a balení.

(216)

Byly zohledněny následující činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(217)

Společnost Shougang Jingtang prodávala pocínované výrobky prvnímu nezávislému odběrateli v Unii prostřednictvím své obchodní společnosti ve spojení v Hongkongu. Vzhledem k tomu, že obchodní společnost působila jako obchodní zástupce vykonávající svou činnost za úplatu formou provize a získávala za to odměnu ve formě přirážky, byly prodejní, režijní a správní náklady společnosti v Hongkongu a teoretický zisk ve výši 4,72 %, jak je uvedeno v 210. bodě odůvodnění pro dosažený zisk, následně odstraněny jako úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i).

(218)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(219)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(220)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(221)

Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Na základě toho činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 25,3 %.

(222)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(223)

Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(224)

Komise měla za to, že úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, jelikož dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 61 % celkového vývozu do Unie během období šetření.

(225)

Komise připomněla, že v oznámení o zahájení (74) byly zúčastněné strany informovány, že nebudou-li spolupracovat nebo budou-li spolupracovat jen částečně, zjištění by se mohla zakládat na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, což by pro tyto strany mohlo vést k méně příznivým výsledkům. Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany byly jasně varovány před důsledky nedostatečné spolupráce a že úroveň spolupráce v tomto případě byla obzvláště nízká, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové dumpingové clo na základě reprezentativního objemu prodeje společnosti Shougang Jingtang do Unie v období šetření. Tento prodej byl považován za vhodný ukazatel odrážející dumpingové chování společností, které se rozhodly nespolupracovat.

(226)

Zbytkové dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno na 62,6 %.

(227)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(228)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii šest výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(229)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 2,1 milionu tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, konkrétně na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od žadatele a tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 80 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(230)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí na makrodotazník získaných od žadatele, které byly dle možnosti ověřeny křížovou kontrolou s ověřenými odpověďmi na dotazník obdrženými od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a dovozu dotčeného výrobku do Unie ze třetích zemí na základě statistik Eurostatu.

(231)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(232)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(233)

Komise zjistila, že zanedbatelná část výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu. Jak je patrné z tabulky 2, objemy na závislém trhu zůstaly po celé posuzované období na úrovni přibližně 1 % spotřeby na volném trhu a vykazovaly sestupný trend. Spotřeba na volném trhu se v každém roce posuzovaného období vyvíjela stejně jako celková spotřeba v Unii.

(234)

Komise proto dospěla k závěru, že není třeba rozlišovat mezi závislým trhem a volným trhem, protože (případný) rozdíl v chování závislého trhu by nebyl pro analýzu újmy významný vzhledem k zanedbatelnému podílu závislého trhu na celkové spotřebě v Unii.

(235)

Na rozdíl od některých jiných trhů nezpůsobila pandemie COVID-19 pokles trhu s pocínovanými výrobky při omezeních volného pohybu v Unii v období 2020–2021. Vzhledem k tomu, že lidé zůstávali doma, byla poptávka po konzervovaných potravinách silná, což se v obou letech projevilo v podobě poměrně stabilní poptávky po pocínovaných výrobcích.

(236)

V letech 2020 až 2022 tak spotřeba v Unii (včetně spotřeby na volném a závislém trhu) mírně kolísala směrem dolů, v roce 2023 pak prudce klesla o 19 procentních bodů v důsledku čerpání zásob a špatné úrody zeleniny v Unii a v období šetření se pak snížila o další 3 procentní body. Spotřeba se celkově mezi rokem 2020 a obdobím šetření snížila o 25 %.

(237)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii.

(238)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíly na trhu

(239)

Vzhledem k výjimečným okolnostem, které představovala omezení volného pohybu v Číně a narušení námořního obchodu v roce 2021, se objem čínského dovozu v letech 2020 až 2021 nejprve snížil o 20 %. Poptávka v Unii zůstala silná a čínský dovoz v tomto roce ztratil část podílu na trhu.

(240)

Vzhledem k tomu, že výjimečné okolnosti v roce 2022 ustoupily, objem i podíl čínského dovozu na trhu se v letech 2022 a 2023 začal výrazně zvyšovat, přičemž od roku 2023 do období šetření došlo k mírnému poklesu trendu. Dovoz z Číny se v posuzovaném období celkově zvýšil o 69 %, zatímco podíl Číny na trhu vzrostl z 10,5 % v roce 2022 na 23,5 % v období šetření, což představuje celkový nárůst o 125 %.

(241)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(242)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/t)

(243)

Dovozní ceny z Číny se oproti roku 2020 zvyšovaly až do roku 2022, než dosáhly nejvyššího nárůstu cen o 89 %, následně opět klesly a během posuzovaného období dosáhly celkového nárůstu o 36 %.

(244)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(245)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie v období šetření činil [15–25] %.

(246)

Čínské ceny byly v letech 2020, 2023 a v období šetření nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Rok 2021 se navíc vyznačoval historicky vysokými náklady na dopravu, cena zboží bez započtení nákladů na námořní dopravu tak patrně mohla být mnohem nižší.

(247)

Tyto ceny nutily výrobce v Unii prodávat za cenu nižší, než činily jejich výrobní náklady, a to ve všech letech s výjimkou roku 2022. Důvodem je skutečnost, že většina odběratelů sjednává ceny pocínovaných výrobků s výrobci v Unii na ročním základě (na rozdíl od čínského dovozu, který se obvykle uskutečňuje jako spotový prodej) a ve 4. čtvrtletí 2021 měli výrobci lepší pozici pro vyjednání přiměřených cen.

(248)

Nejistotu na trhu vyvolaly zejména jedinečné okolnosti roku 2021: v důsledku narušení mezinárodního obchodu bylo v tomto roce k dispozici méně pocínovaných výrobků z Číny a ostatních třetích trhů, zatímco poptávka po plechovkách zůstala silná, a tudíž byli uživatelé ochotni zaplatit vyšší cenu, aby si zajistili dodávky od výrobců v Unii v roce 2022. Vzhledem k tomu, že v roce 2021 začaly růst i výrobní náklady, mohli výrobci v Unii pro rok 2022 vyjednat vysoké ceny.

(249)

Jakmile však tyto příznivé tržní podmínky přestaly existovat a čínský dovoz začal přicházet ve větším množství, výrobci v Unii již nebyli schopni vyjednat dostatečně vysoké ceny, které by pokryly jejich výrobní náklady. Namísto toho museli v roce 2023 i v období šetření ceny snížit, přestože výrobní náklady v roce 2023 stále rostly.

(250)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že v letech 2020, 2023 a v období šetření docházelo ke stlačování cen a v roce 2023 a v období šetření k poklesu cen. Komise proto s ohledem na mimořádně vysoké náklady na námořní dopravu v roce 2021 nepovažovala za nutné dále zkoumat, zda ke stlačování cen docházelo i v roce 2021.

(251)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(252)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(253)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(254)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(255)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(256)

Zatímco mezi lety 2020 a 2021 objem výroby výrobního odvětví Unie mírně vzrostl, ve zbývající části posuzovaného období vykazoval soustavně sestupný trend. Objem výroby se od roku 2021 do roku 2022 snížil o 8 procentních bodů, v roce 2023 klesl o dalších 15 procentních bodů a v období šetření se snížil o další 2 procentní body. Objem výroby se mezi rokem 2020 a obdobím šetření v důsledku poklesu prodeje celkově snížil o 34 %.

(257)

Snížení objemu výroby mělo negativní dopad na využití kapacity, které postupně klesalo z 85 % v roce 2020 až na 57 % v období šetření, což představuje pokles o 33 %.

(258)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(259)

Prodej výrobního odvětví Unie zůstal mezi lety 2020 a 2021 poměrně konstantní, poté během celého posuzovaného období trvale klesal a celkově se snížil o 36 %.

(260)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezi lety 2020 a 2021 zvýšil o 5 procentních bodů ze 78 % na 83 % a poté ve zbývající části posuzovaného období vykazoval trvale sestupný trend a v období šetření dosáhl 67% podílu na trhu.

(261)

Během posuzovaného období spotřeba, výroba a prodej dotčeného výrobku na trhu Unie klesly. Ve stejném období se zvýšil dovoz z Číny, což vedlo k tomu, že se podíl čínského dovozu na trhu Unie více než zdvojnásobil.

(262)

Jak je uvedeno v tabulce 2 výše, spotřeba v Unii v letech 2021 a 2022 trvale klesala, poté v roce 2023 poklesla výrazně a v období šetření se dále snižovala. Spotřeba se během posuzovaného období snížila o 25 %, což svědčí o zmenšujícím se trhu.

(263)

Jak je uvedeno v tabulkách 5 a 6 výše, objem výroby a prodeje v Unii rovněž vykazuje obecně sestupný trend a mezi rokem 2020 a obdobím šetření klesl o 34 %, resp. 36 %. Tento pokles byl daleko výraznější než 25% pokles spotřeby v Unii v témže období. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období rovněž snížil ze 78 % na 66 %.

(264)

Současně dovoz z Číny vykazoval z hlediska objemu i podílu na trhu v posuzovaném období obecně vzestupný trend. Dovoz z Číny se zvýšil o 69 procentních bodů a jeho podíl na trhu se od roku 2020 do období šetření zvýšil z 10,4 % na 23,4 %.

(265)

Výše uvedené trendy se přechodně obrátily až v roce 2021. V důsledku výjimečných okolností spojených s omezeními pohybu v Číně a narušením námořního obchodu se dovoz z Číny snížil o 15 % a jeho podíl na trhu klesl mezi lety 2020 a 2021 z 10,4 % na 8,7 %. Současně se zvýšil objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie a výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj podíl na trhu o 5 procentních bodů.

(266)

Jakmile se však v roce 2022 začal mezinárodní obchod vracet k obvyklému stavu, čínský dovoz i podíl na trhu se výrazně zvýšily, překonaly úroveň roku 2020 a v roce 2023 pokračovaly v růstu, přičemž v období šetření došlo k mírnému zpomalení.

(267)

Současně v roce 2022 objem výroby, objem prodeje a podíl na trhu výrobního odvětví Unie klesly pod úroveň roku 2020 a v roce 2023 se dále snižovaly. Vzhledem k tomu, že se trh v období šetření poněkud zmenšil, podíl na trhu je jediným z těchto tří ukazatelů, který zůstal mezi rokem 2023 a obdobím šetření poměrně stabilní, zatímco objem výroby i objem prodeje se v období šetření rovněž snížily.

(268)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(269)

Počet zaměstnanců se v posuzovaném období rovněž trvale snižoval, jen v roce 2022 došlo k mírnému výkyvu směrem vzhůru. Počet zaměstnanců v roce 2021 klesl o 6 procentních bodů a v roce 2022 se pak zvýšil o 3 procentní body. Následně v roce 2023 opět výrazně poklesl o 9 procentních bodů a v období šetření se dále snižoval. Celkově se počet zaměstnanců snížil o 23 %.

(270)

Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami výroby a zaměstnanosti, v letech 2020 až 2021 mírně rostla a poté až do období šetření klesala a dosáhla 86 % produktivity z roku 2020. V roce 2021 produktivita vzrostla, přičemž objem výroby a objem prodeje výrobního odvětví Unie byly v tomto roce nejvyšší z celého posuzovaného období.

(271)

Klesající produktivitu ve zbývajících letech lze stejně tak vysvětlit tím, že objem výroby se mezi rokem 2022 a obdobím šetření snížil více než počet zaměstnanců.

(272)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(273)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(274)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(275)

Výrobní náklady v Unii se začaly v roce 2021 zvyšovat v důsledku růstu nákladů na suroviny, například železné rudy a koksovatelného uhlí. Zvýšení cen energií a další nárůst nákladů na suroviny výrazně zvýšily výrobní náklady, a to o 67 procentních bodů v roce 2022 a o dalších 5 procentních bodů v roce 2023 a pouze v období šetření se snížily o 8 procentních bodů. Od roku 2020 do období šetření došlo k celkovému nárůstu výrobních nákladů o 64 %.

(276)

Průměrná prodejní cena v Unii se mezi lety 2020 a 2022 zvýšila a v roce 2023 a v období šetření začala klesat. Celkově prodejní ceny vzrostly mezi rokem 2020 a obdobím šetření o 64 %.

(277)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly ve všech letech s výjimkou roku 2022 nižší než průměrné výrobní náklady. Jak již bylo vysvětleno v 246. až 250. bodě odůvodnění, čínský dumpingový dovoz v roce 2020 stlačoval ceny výrobního odvětví Unie a způsoboval stlačování a pokles cen v roce 2023 a v období šetření, což vedlo k tomu, že výrobní odvětví Unie prodávalo se ztrátou.

(278)

Jak bylo rovněž vysvětleno v 247. a 248. bodě odůvodnění, jelikož odběratelé obvykle sjednávají ceny s výrobním odvětvím Unie na ročním základě a na trhu v roce 2021 panovala nejistota, byli výrobci v Unii v roce 2022 schopni sjednat vysoké ceny, což jim umožnilo prodávat se ziskem.

(279)

Jakmile se však tok mezinárodního obchodu vrátil k obvyklému stavu, museli výrobci v Unii své ceny opět snížit.

(280)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(281)

Průměrné náklady práce na zaměstnance na plný úvazek se v roce 2021 zvýšily o 17 procentních bodů a v roce 2022 o dalších 11, poté v roce 2023 klesly o 16 procentních bodů a v období šetření se zvýšily o dalších 7. Celkově se během posuzovaného období průměrné náklady práce zvýšily o 19 %.

(282)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(283)

Navzdory klesajícím úrovním výroby v posuzovaném období zůstaly absolutní úrovně zásob po celé posuzované období poměrně stabilní a v roce 2023 dosáhly nejnižší hodnoty, a to 85 % konečného stavu zásob z roku 2020.

(284)

Relativní zásoby vyjádřené jako procentní podíl vůči výrobě se po počáteční stagnaci v letech 2020 až 2021 po zbytek posuzovaného období neustále zvyšovaly a do období šetření dosáhly 38% nárůstu.

(285)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(286)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost byla po celé posuzované období záporná s výjimkou roku 2022, kdy zisk dosáhl 5,4 %.

(287)

Ztráty výrobního odvětví Unie v roce 2021 byly způsobeny specifickými tržními podmínkami v uvedeném roce. Jak je uvedeno v 247. a 301. bodě odůvodnění, ceny pocínovaných výrobků jsou mezi výrobci v Unii a jejich odběrateli obvykle stanoveny na jeden kalendářní rok s malým prostorem pro úpravu cen. Ceny výrobců v Unii na rok 2021 byly stanoveny na základě nákladů roku 2020, přičemž výrobní náklady se v roce 2021 výrazně zvýšily. Výrobní odvětví Unie bylo proto nuceno prodávat své výrobky pod úrovní svých výrobních nákladů při zachování, či dokonce mírném zvýšení objemu prodeje, což v uvedeném roce vedlo ke značným ztrátám.

(288)

V návaznosti na ztráty vzniklé v důsledku nízkých cen a rostoucích výrobních nákladů v roce 2021 vyjednalo výrobní odvětví Unie v roce 2022 o 70 % vyšší ceny, v nichž se odráží značný nárůst výrobních nákladů. Jak již bylo vysvětleno v 247. až 249. a v 277. a 278. bodě odůvodnění výše, rok 2022 byl jediným rokem, kdy se výrobnímu odvětví Unie dařilo prodávat pocínované výrobky za cenu vyšší než výrobní náklady, a to díky příznivé pozici, v níž se odvětví nacházelo při vyjednávání o cenách pro uvedený rok na konci roku 2021. To přirozeně vedlo ke kladné ziskovosti.

(289)

Vývoj čistého peněžního toku v podstatě sledoval vývoj zisku, avšak v roce 2023 a v období šetření zůstal kladný z důvodu vývozního prodeje a pohybů ocenění zásob v těchto letech.

(290)

Investice, přestože v roce 2021 klesly, se v roce 2022 více než zdvojnásobily a v roce 2023 vzrostly o dalších 72 procentních bodů, aby pak v období šetření mírně poklesly.

(291)

Největší podíl na těchto investicích však připadá na velké investice do údržby, které uskutečnil pouze jeden výrobce v Unii v souvislosti s pravidelnou údržbou jedné ze svých vysokých pecí. Tento projekt nebylo možné rozumně odložit, protože taková generální oprava musí být prováděna v pravidelných intervalech, aby byla zajištěna funkčnost vysoké pece, a je tedy nezbytná pro zachování provozu celé společnosti. Kromě toho bylo v tomto období realizováno několik investic týkajících se dodržování předpisů v oblasti životního prostředí, což dále zvýšilo objem investic.

(292)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic zůstala po celé období záporná a stabilní s výraznou zápornou a kladnou výjimkou v roce 2021, resp. 2022, v podstatě tedy kopírovala trendy ziskovosti prodeje.

(293)

Hlavní ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období záporný trend. Pokud jde o prodej, ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, situace výrobního odvětví Unie se v roce 2022 dočasně zlepšila, od roku 2023 se však opět zhoršovala. Ziskovost zůstala po celé posuzované období záporná s výjimkou dočasného zvýšení na 5,4 % v roce 2022 v důsledku výjimečných okolností na trhu po pandemii COVID-19. Jak je vysvětleno v 287. a 301. bodě odůvodnění, pokles ziskovosti v roce 2021 byl způsoben zvláštními okolnostmi, konkrétně neočekávaným nárůstem několika prvků výrobních nákladů, přičemž výrobci v Unii nebyli schopni dostatečně zvýšit své ceny vzhledem k povaze smluv, které uzavřeli se svými odběrateli.

(294)

Investice byly zdánlivě jediným ukazatelem, který vykazoval kladné trendy. Avšak spíše než o zdravém stavu výrobního odvětví Unie svědčí rostoucí investice o potřebě nezbytné údržby a zajištění souladu s předpisy v oblasti životního prostředí, jak bylo uvedeno výše.

(295)

Všechny ostatní ukazatele újmy vykazovaly sestupný trend. Objem výroby výrobního odvětví Unie se snížil o 34 % v souladu s objemem prodeje v Unii, který mezi rokem 2020 a obdobím šetření poklesl o 36 %. Tento pokles byl výraznější než pokles spotřeby Unie, která se v témže období snížila o 25 %. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu propadl ze 78 % v roce 2020 na 66 % v období šetření.

(296)

Mezitím se v posuzovaném období zvýšil čínský dovoz o 69 %. K největšímu nárůstu dovozu došlo v roce 2023, tedy v době, kdy se poptávka nejvíce snížila, což vedlo ke zvýšení podílu Číny na trhu z 10,4 % v roce 2020 na 23,4 % v období šetření.

(297)

Určitý pokles objemu prodeje se dal očekávat v souvislosti se zmenšujícím se trhem. Pokles prodeje výrobního odvětví Unie byl však mnohem výraznější než pokles poptávky v Unii, zatímco objem dovozu z Číny se zvyšoval, třebaže poptávka klesala. V důsledku toho byly trendy vývoje podílu na trhu mezi prodejem výrobního odvětví Unie a čínským prodejem téměř dokonale inverzní a vykazovaly jasnou újmu z hlediska objemu.

(298)

Výrobní odvětví Unie se potýkalo s výrazným nárůstem výrobních nákladů, které v posuzovaném období vzrostly o 65 %. Zvýšení nákladů bylo způsobeno zejména vyššími náklady na hlavní suroviny a energii. Výrobní odvětví Unie zvýšilo své prodejní ceny natolik, aby tento významný nárůst nákladů kompenzovalo (nárůst o 64 % mezi rokem 2020 a obdobím šetření).

(299)

Výrobní odvětví Unie bylo téměř po celé dotčené období ztrátové, s jedinou výjimkou roku 2022. Jeho celková ziskovost se však v posuzovaném období snížila z –4,6 % v roce 2020 na –7,6 % v období šetření, a to s výjimečným poklesem v roce 2021, po kterém následoval výjimečný nárůst v roce 2022, jak je uvedeno v 287. a 288. bodě odůvodnění.

(300)

Tyto sestupné trendy se v letech 2021 a 2022 dočasně obrátily, protože trh ovlivnila pandemie COVID-19. Vzhledem k tomu, že lidé zůstávali doma, byla poptávka po konzervovaných potravinách v roce 2021 silná, což se projevilo v podobě stabilní poptávky po pocínovaných výrobcích. Současně se dovoz z Číny v roce 2021 snížil o 20 %, pravděpodobně v důsledku narušení námořní přepravy a přísných omezení volného pohybu v Číně, což uživatele přimělo obracet se více na dodavatele z Unie. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se tak v tomto roce mírně zvýšil a jeho podíl na trhu vzrostl o 5 procentních bodů.

(301)

Jak bylo vysvětleno výše, vzhledem k tomu, že ceny se s výrobci v Unii obvykle sjednávají jednou ročně, a to na konci předchozího roku, nemohlo výrobní odvětví Unie takového zvýšení objemu prodeje v roce 2021 dostatečně využít, protože bylo vázáno cenami sjednanými v roce 2020.

(302)

Naopak vzhledem k výše popsaným nejistotám na trhu, které vznikly v roce 2021, byli uživatelé při jednání o zakázkách na rok 2022 ochotni platit vyšší ceny, aby si zajistili stabilní dodávky. Vzhledem k tomu, že v roce 2021 začaly růst i výrobní náklady, byli výrobci v Unii schopni pro rok 2022 vyjednat vysoké ceny. Výrobní odvětví Unie tak v tomto roce dosáhlo vysokého peněžního toku a kladné ziskovosti.

(303)

Jakmile se však mezinárodní obchodní toky začaly vracet k obvyklému stavu, začaly všechny tyto ukazatele opět klesat, protože výrobní odvětví Unie začalo ztrácet podíl na trhu a v roce 2023 i v období šetření muselo snížit své ceny, a to navzdory rostoucím výrobním nákladům.

(304)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(305)

Komise proto nepovažovala za nutné v této fázi zkoumat tvrzení o hrozbě újmy.

(306)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: klesající spotřeba, dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(307)

Jak je uvedeno v tabulce 1 výše, spotřeba v Unii v letech 2021 a 2022 trvale klesala, poté v roce 2023 poklesla výrazně a v období šetření se dále snižovala. Spotřeba se během posuzovaného období snížila o 25 %, což svědčí o zmenšujícím se trhu.

(308)

Jak je uvedeno v tabulkách 5 a 6 výše, objem výroby a prodeje v Unii rovněž vykazuje obecně sestupný trend a mezi rokem 2020 a obdobím šetření klesl o 34 %, resp. 36 %. Tento pokles byl daleko výraznější než 25% pokles spotřeby v Unii v témže období. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období rovněž snížil ze 78 % na 66 %.

(309)

Současně dovoz z Číny vykazoval z hlediska objemu i podílu na trhu v posuzovaném období obecně vzestupný trend. Objem dovozu z Číny se tudíž v absolutním vyjádření zvýšil o 69 % a jeho podíl na trhu se od roku 2020 do období šetření zvýšil z 10,4 % na 23,4 % (tj. o 125 %).

(310)

Výše uvedené trendy se přechodně obrátily až v roce 2021. V důsledku výjimečných okolností spojených s omezeními pohybu v Číně a narušením námořního obchodu se dovoz z Číny snížil o 15 % a jeho podíl na trhu klesl mezi lety 2020 a 2021 z 10,4 % na 8,7 %. Současně se zvýšil objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie a výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj podíl na trhu o 5 procentních bodů. Jak je však vysvětleno v 287. bodě odůvodnění, vzhledem k nízkým ročním prodejním cenám stanoveným pro rok 2021 a kvůli nárůstu výrobních nákladů bylo výrobní odvětví Unie nuceno prodávat pod úrovní svých výrobních nákladů, a proto v uvedeném roce utrpělo značné ztráty.

(311)

Jakmile se však v roce 2022 začal mezinárodní obchod vracet k obvyklému stavu, čínský dovoz i podíl na trhu se výrazně zvýšily, překonaly úroveň roku 2020 a v roce 2023 pokračovaly v růstu, přičemž v období šetření došlo k mírnému zpomalení.

(312)

Současně objem výroby, objem prodeje a podíl na trhu výrobního odvětví Unie klesly pod úroveň roku 2020 a v roce 2023 a v období šetření se dále snižovaly. Vzhledem k poněkud zmenšujícímu se trhu je podíl výrobního odvětví Unie jediným z těchto tří ukazatelů, který zůstal mezi rokem 2023 a obdobím šetření poměrně stabilní.

(313)

Sdružení CISA a společnost Steelforce tvrdily, že dumpingovým dovozem z Číny nemohla být způsobena žádná újma. Sdružení CISA tvrdilo, že objem čínského dovozu nijak nekoreluje s vývojem ukazatelů újmy, zatímco společnost Steelforce tvrdila, že i když získává větší podíl na trhu, děje se tak na úkor podílu jiných zemí.

(314)

Kromě toho sdružení CISA tvrdilo, že čínské ceny nemohly způsobit újmu, protože se pohybovaly v souladu s tržními trendy. Společnost Steelforce dodala, že ceny výrobního odvětví Unie byly v roce 2021 nižší než čínské a v roce 2022 prakticky stejné, což naznačuje, že výrobci v Unii byli schopni provádět vlastní cenovou politiku. Kromě toho společnost Steelforce tvrdila, že pokud by to bylo skutečně ekonomicky rozumnější, mohli výrobci v Unii přejít od ročních smluv ke spotovému prodeji, čímž by si zajistili možnost prodeje výrobků se ziskem.

(315)

Jak je shrnuto v 307. až 312. bodě odůvodnění, trendy objemu a podílu čínského dovozu na trhu a trendy prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu jsou téměř dokonale inverzní. V rozporu s tvrzením sdružení CISA to ukazuje jasnou souvislost s vývojem objemu prodeje a ukazateli újmy.

(316)

Pokud jde o ceny, ceny čínského dovozu byly sice v roce 2021 skutečně vyšší než ceny v Unii a v roce 2022 přibližně stejné, to však bylo způsobeno výše uvedenými výjimečnými okolnostmi a skutečností, že výrobci v Unii jsou vázáni každoročními dohodami s většinou svých odběratelů.

(317)

Jak je vysvětleno mj. v 239., 246., 265. a 310. bodě odůvodnění, v důsledku narušení námořního obchodu a přísných omezení pohybu v Číně se objem dovozu do Unie v roce 2021 snížil a ceny při vykládce se zdánlivě zvýšily nad úroveň prodejních cen výrobců v Unii. Jelikož však byli výrobci v Unii vázáni na ceny stanovené dlouhodobými smlouvami vyjednanými na konci roku 2020, nemohli mít z těchto příznivých podmínek dostatečný prospěch, aby zvýšili své prodejní ceny. Zároveň začaly v roce 2021 výrazně růst výrobní náklady, což v uvedeném roce zhoršilo ztráty výrobního odvětví Unie.

(318)

Jak je vysvětleno v 288. bodě odůvodnění, narušení trhu v roce 2021 a každoročně sjednávané smlouvy na druhou stranu postavily výrobce v Unii do příznivé pozice vůči svým odběratelům při vyjednávání cen na rok 2022 – vzhledem k nejistotě v roce 2021 byli uživatelé ochotni zajistit si v roce 2022 dostatečné dodávky. To výrobnímu odvětví Unie umožnilo zvýšit ceny a být v roce 2022, jedinkrát v dotčeném období, ziskové.

(319)

Kromě toho, jak je vysvětleno v 244. a 245. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno významné cenové podbízení u jednotlivých typů transakcí. Vývoj a účinek čínských cen byl také popsán v 246. až 250. bodě odůvodnění výše a Komise dospěla k závěru, že čínské dovozní ceny způsobily stlačení cen v letech 2020, 2023 a v období šetření a pokles cen v roce 2023 a v období šetření.

(320)

Toto tvrzení není zneplatněno ani za předpokladu, že by se čínské ceny vyvíjely podobně jako ceny z jiných třetích trhů nebo ceny výrobního odvětví Unie, jak tvrdí sdružení CISA. Čínské ceny byly téměř ve všech letech posuzovaného období nižší než dovozní ceny téměř všech ostatních třetích zemí s výjimkou Indie (viz tabulka 12 níže). Kromě toho měl čínský dovoz zdaleka největší podíl na celkovém dovozu, přičemž dalších pět největších dovážejících zemí mělo v každém roce posuzovaného období podíl na trhu v rozmezí od 0,7 % do 3,2 %. Čínský dovoz tak měl jednoznačně největší vliv na chování cen na trhu.

(321)

Komise nakonec poukázala na to, že pokud by výrobci v Unii mohli uplatňovat vlastní cenovou politiku a/nebo přejít na spotový prodej, který by přinesl ziskovost ve všech letech, jak tvrdila společnost Steelforce, nepochybně by tak učinili. Nebyly předloženy žádné důkazy, které by zdůvodňovaly, proč by si výrobní odvětví Unie úmyslně způsobovalo újmu.

(322)

Namísto toho, jak žadatel vysvětlil, jsou každoročně sjednávané ceny pocínovaných výrobků na trhu standardem, který je vynucován již od počátku dodavatelského řetězce. Velcí maloobchodníci požadují ročně sjednávané ceny od svých dodavatelů konzervovaných potravin a ti pak požadují totéž od svých dodavatelů plechovek. Výrobci plechovek jako hlavní uživatelé pocínovaných výrobků proto požadují totéž od výrobního odvětví Unie, aby byl zaručen stabilní zdroj dodávek.

(323)

Poptávku po pocínovaných výrobcích konkrétním způsobem ovlivnila pandemie COVID-19. Během omezení volného pohybu v letech 2020 a 2021 lidé spotřebovávali a uskladňovali více konzervovaných potravin. Poptávka po plechovkách, a tedy i po pocínovaných výrobcích tak zůstala v těchto letech poměrně stabilní a v roce 2022 mírně kolísala směrem dolů.

(324)

Na konci tohoto období spotřeba v Unii prudce poklesla o 19 procentních bodů v roce 2023 a o další 3 procentní body v období šetření. Prudký pokles v roce 2023 lze přičíst čerpání zásob z předchozích let a špatné úrodě zeleniny v Evropě v roce 2022. Spotřeba se celkově mezi rokem 2020 a obdobím šetření snížila o 25 %.

(325)

Sdružení CISA a společnost Steelforce tvrdily, že újma byla způsobena především takovým poklesem trhu.

(326)

Komise však poznamenala, že ačkoli se poptávka v Unii skutečně snížila, nelze tím vysvětlit ztrátu objemu prodeje a klesající ziskovost výrobního odvětví Unie v roce 2023 a v období šetření.

(327)

Jak již bylo vysvětleno výše, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 36 %, což je téměř o 50 % více než pokles spotřeby, zatímco objem čínského dovozu stále rostl, třebaže se trh zmenšoval.

(328)

Kromě toho tento dovoz přicházel do Unie za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie, stlačovaly je a snižovaly.

(329)

Komise proto dospěla k závěru, že i na zmenšujícím se trhu, kde by výrobní odvětví Unie ztratilo určitý objem prodeje, zůstal čínský dovoz hlavním činitelem způsobujícím újmu.

(330)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(331)

Jak ukazuje tabulka 12 výše, dovoz z jiných třetích zemí (kromě Číny) byl v minulosti nízký. Celkově tento dovoz v roce 2020 vykazoval 12% podíl na trhu, který v období šetření klesl na 10 %, neboť objem dovozu ze třetích zemí se v tomto období snížil o 37 %. Čína je zdaleka největším dovozcem do Unie, zatímco dalších pět největších dovozců mělo v posuzovaném období jednotlivě podíl na trhu mezi 0,7 % a 3,2 %.

(332)

Dovozní ceny z jiných třetích zemí byly v letech 2020 a 2021 vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a v roce 2022 byly na stejné úrovni. V roce 2023 byly o 7 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v období šetření o 10 % nižší.

(333)

Objem tohoto dovozu a jeho podíl na trhu byl však nízký a navíc mezi rokem 2020 a obdobím šetření výrazně poklesl. Nemohl tedy mít na výrobní odvětví Unie zdaleka tak významný dopad jako čínský dovoz, který se výrazně zvýšil z hlediska objemu i z hlediska podílu na trhu.

(334)

Významnou výjimkou z výše uvedeného je dovoz z Indie, který se mezi rokem 2020 a obdobím šetření zvýšil o 4 000 tun, čímž v tomto období získal 0,6 % celkového podílu na trhu, a ve všech letech s výjimkou roku 2021 byl prodáván do Unie za ceny nižší než čínský dovoz.

(335)

Jelikož však celková poptávka v Unii v období šetření činila více než 2 miliony tun, měla Komise za to, že jakýkoli dopad, který by takové zvýšení dovozu z Indie mohlo mít na trh Unie, je zanedbatelný a nemohl výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, i když jeho ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(336)

Kromě toho byly ceny čínského dovozu v roce 2023 v průměru o 14 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v období šetření nižší o 19 %. Došli jsme tedy k závěru, že dovoz ze třetích zemí nemohl způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu.

(337)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(338)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se vyvíjel podobně jako jeho prodej do Unie: od roku 2020 do období šetření postupně klesal, zejména bez nárůstu pozorovaného na trhu Unie v roce 2022, což dále posiluje závěr, že tento rok byl na trhu Unie výjimečný.

(339)

Tento pokles objemu vývozu však mezi rokem 2020 a obdobím šetření činil pouze 24 %, zatímco prodej na trh Unie se ve stejném období snížil o 36 %.

(340)

Průměrná vývozní cena se zvyšovala až do roku 2022, kdy se oproti roku 2020 více než zdvojnásobila. Od roku 2022 začaly vývozní ceny klesat, ale během období šetření zůstaly na úrovni o 75 % vyšší než ceny roku 2020.

(341)

Kromě toho byly vývozní ceny v letech 2020 a 2021 o něco nižší než prodejní ceny do Unie, v letech 2022, 2023 a v období šetření však byly vyšší.

(342)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nebyla příčinou utrpěné újmy.

(343)

Sdružení CISA a společnost Steelforce tvrdily, že újmu si výrobní odvětví Unie způsobilo samo: protože výrobní náklady rostly a výrobní odvětví Unie přesto výrazně zvyšovalo investice.

(344)

Komise nejprve v tomto ohledu objasnila, že globální nárůst výrobních nákladů, a zejména cen surovin a energie, ovlivnil všechny účastníky trhu v podobné míře, což dokládá skutečnost, že v posuzovaném období výrazně vzrostly ceny dovozu ze všech ostatních třetích zemí včetně Číny. V důsledku toho takový nárůst nákladů nebyl jediným prvkem, který by byl specifický pouze pro výrobní odvětví Unie.

(345)

Sdružení CISA, společnost Steelforce ani žádná jiná zúčastněná strana zároveň nepředložily důkazy, které by naznačovaly, že ostatní účastníci trhu, jako jsou čínští vyvážející výrobci, by byli ovlivněni odlišně.

(346)

Jak je vysvětleno v 291. a 294. bodě odůvodnění, investice výrobního odvětví Unie v posuzovaném období byly nezbytné k zajištění souladu s environmentálními normami nebo k zachování stávajících kapacit provedením zásadních oprav a výměn.

(347)

Komise proto dospěla k závěru, že rostoucí výrobní náklady nepřispěly k újmě, kterou výrobní odvětví Unie v období šetření utrpělo. Podobně nelze mít za to, že investice požadované právními předpisy nebo nezbytné k zachování bezpečné výroby přispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(348)

Jak je vysvětleno v 317. bodě odůvodnění, prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie byl obvykle založen na ročních smlouvách se zákazníky, které stanovují ceny pro následující rok a které je možné upravovat pouze ve výjimečných případech. To znamená, že ceny nemohou následovat krátkodobé výkyvy nákladů, k nimž dojde v daném roce. Výrobní odvětví Unie proto potřebuje určitý čas, aby přizpůsobilo své ceny změnám tržních podmínek. V průběhu roku 2021 bylo ve skutečnosti nuceno nabízet ceny vyjednané ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020, zatímco výrobní náklady se od roku 2020 do roku 2021 zvýšily o 15 %. Jak je však vysvětleno v 318. bodě odůvodnění, narušení trhu v roce 2021 a následný pokles dovozu z Číny za nízké ceny umožnily výrobcům v Unii vyjednat pro rok 2022 výrazně vyšší ceny odrážející jejich zvýšené výrobní náklady a znovu dosáhnout ziskovosti.

(349)

Zdá se tedy, že časová prodleva mezi zvýšením nákladů na suroviny a zvýšením prodejních cen na základě ročních smluv nebránilo výrobnímu odvětví Unie v tom, aby v posuzovaném období přizpůsobilo své prodejní ceny rostoucím výrobním nákladům. Komise proto předběžně dospěla k závěru, že pevné stanovení prodejních cen v ročních smlouvách neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou.

(350)

Na zmenšujícím se trhu a poté, co byl trh Unie dočasně chráněn před dovozem z Číny v roce 2021, dovoz z Číny v letech 2022, 2023 a v období šetření z hlediska objemu rostl a získával podíl na trhu na úkor objemu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Unie, které postupně klesaly.

(351)

Tento čínský dovoz přicházel do Unie za ceny, které se podbízely cenám v Unii, což způsobilo stlačení a pokles cen. Jedinou výjimkou byl rok 2022, kdy výrobní odvětví Unie v důsledku nejistoty na trhu v předchozím roce dosáhlo cen dostatečně vysokých k pokrytí výrobních nákladů. Čínský dumpingový dovoz snižoval ziskovost výrobního odvětví Unie, které bylo ztrátové již na začátku posuzovaného období.

(352)

Nebyly zjištěny žádné další činitele, které by výrobnímu odvětví Unie způsobovaly takovou újmu.

(353)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv poklesu spotřeby, dovozu z jiných třetích zemí a vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o ztrátu objemu prodeje, cen a klesající ziskovost, byl omezený, pokud vůbec nějaký.

(354)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívala zejména ve ztrátě podílu na trhu, cenovém podbízení, stlačení a poklesu cen a klesající ziskovosti.

(355)

V daném případě žadatel tvrdil, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, pokud jde o ocel válcovanou za tepla. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(356)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a odst. 2d základního nařízení.

(357)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(358)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že ne všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku mohli poskytnout spolehlivé údaje prokazující ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zvýšením dovozu z dotčené země, stanovila Komise v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení cílový zisk pro určení ceny, která nepůsobí újmu, na 6 %.

(359)

Na základě toho byla cena, která nepůsobí újmu, vypočtena uplatněním výše uvedeného ziskového rozpětí 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(360)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě důkazů předložených výrobci v Unii zařazenými do vzorku Komise stanovila dodatečné náklady pro každého výrobce v Unii, od nichž odečetla skutečné náklady na dodržování těchto úmluv během období šetření u příslušného výrobce, což vedlo k výsledku [0–70] EUR/t. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 359. bodě odůvodnění výše.

(361)

Na tomto základě Komise vypočítala konečnou cílovou jednotkovou cenu v rozpětí 1 323 až 1 821 EUR za tunu obdobného výrobku v Unii použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 358. bod odůvodnění výše) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření podle jednotlivých typů a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d.

(362)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(363)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 220. až 227. bod odůvodnění výše).

(364)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(365)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(366)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(367)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(368)

Výrobní odvětví Unie tvoří čtyři výrobci, jejichž prodej a podíl na trhu se v druhé polovině posuzovaného období výrazně zhoršily, což mělo následný negativní dopad na jejich ziskovost, stav zásob a zaměstnanost. Komise dospěla v této fázi k závěru, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země.

(369)

Pokud nebudou přijata prozatímní opatření, je pravděpodobné, že v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu budou ztráta podílu na trhu a akumulované ztráty nutit výrobní odvětví Unie k ukončení výroby pocínovaných výrobků. Po uložení prozatímních antidumpingových opatření se však očekává, že objem prodeje a ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostou, čímž se zlepší ziskovost a další finanční ukazatele tohoto výrobního odvětví a zabrání se uzavření výrobních zařízení.

(370)

Komise proto dospěla k závěru, že prozatímní antidumpingová opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(371)

Jeden dovozce, společnost Steelforce, předložil vyplněný dotazník, který byl ověřen. Útvary Komise rovněž se společností Steelforce uspořádaly slyšení, na němž společnost své stanovisko upřesnila.

(372)

Společnost Steelforce zaměstnává přibližně [50–70] osob a během období šetření představovala velký podíl na celkovém čínském dovozu. Dovozce tvrdil, že uložení cel by bylo v rozporu se zájmem Unie. Vzhledem k tomu, že většina argumentů společnosti Steelforce na podporu tohoto tvrzení se týkala dopadu cel na uživatele, jsou tyto připomínky analyzovány společně s připomínkami uživatelů v oddíle 7.3 níže.

(373)

Při posuzování dopadu, který by cla na tohoto dovozce měla, Komise uvedla, že ačkoli společnost Steelforce dovážela významný podíl celkového čínského dovozu do Unie, dovážela také mnoho dalších výrobků. Ve skutečnosti představoval další prodej pocínovaných výrobků pouze poměrně malý podíl na celkovém obratu společnosti.

(374)

Vzhledem k tomu, že společnost byla v období šetření zisková ve všech segmentech svého podnikání a měla významný podíl na trhu dovozu pocínovaných výrobků, přičemž se ale většina jejího podnikání pocínovaných výrobků netýkala, dospěla Komise k závěru, že tento dovozce nebude cly významně nepříznivě ovlivněn.

(375)

Vzhledem k tomu, že proti clům nevyslovili námitku žádní další dovozci ani obchodníci, dospěla Komise k závěru, že cla pravděpodobně nebudou mít významný negativní dopad na situaci dovozců a obchodníků v Unii.

(376)

Odpovědi na dotazník poskytli dva uživatelé, společnosti Massilly Holding S.A.S. (dále jen „Massilly“) a Trivium Packaging B.V. (dále jen „Trivium“). Společnost Massilly a další uživatel, společnost Pirlo Holding GmbH (dále jen „Pirlo“), rovněž předložili připomínky proti uložení cel, stejně jako jedno sdružení uživatelů, Metal Packaging Europe (dále jen „MPE“).

(377)

Společnosti Massilly a Pirlo a sdružení MPE tvrdily, že uložení cel by bylo v rozporu se zájmem Unie, protože by mělo závažný negativní dopad na podnikání uživatelů. Společnost Steelforce uvedla podobná tvrzení, zejména v souvislosti s ochranou, kterou již odvětví pocínovaných výrobků má díky ochranným opatřením.

(378)

Společnosti Steelforce a sdružení MPE dále uvedly, že výrobní kapacita v Unii není dostatečná, a proto je dovoz nezbytný pro zajištění stability dodávek, neboť uživatelé v Unii se již nyní potýkají se značnými zpožděními dodávek od výrobců v Unii. Vzhledem k tomu, že poptávka po pocínovaných výrobcích je celosvětově vysoká, jsou volné kapacity pro vývoz do Unie omezené a v každém případě jsou chráněny ochrannými opatřeními.

(379)

Sdružení MPE a společnosti Steelforce, Pirlo a Massilly dále tvrdily, že antidumpingová cla by omezila ziskovost výrobců kovových plechovek, protože jejich hlavní trh (odvětví balených potravin a nápojů) je vůči cenám velmi citlivý a výrobci nemohou přenést zvýšení cen na své následné odběratele. Kromě toho by jakékoli zvýšení ceny poškodilo jejich konkurenceschopnost vůči výrobcům jiných druhů obalů, zejména plastových obalů a obalů Tetra Pak.

(380)

Společnosti Steelforce a Massilly tvrdily, že by navíc byla poškozena politika Unie v oblasti životního prostředí, protože ocelové plechovky jsou mnohem lépe recyklovatelné než jiné druhy obalů.

(381)

Společnost Steelforce a sdružení CISA dále tvrdily, že antidumpingová cla poškodí celý dodavatelský řetězec, zejména odvětví konzervovaných potravin, a urychlí tak odliv investic mimo Unii. Vzhledem k tomu, že dovoz navazujících výrobků (prázdných plechovek) nebo hotových výrobků (plechovek naplněných potravinami/nápoji) do Unie roste, antidumpingová cla na pocínované výrobky k těmto trendům odlivu investic jistě přispějí.

(382)

Pokud jde o ochranná opatření uvedená v 244. bodě odůvodnění a tvrzení zúčastněných stran v tomto ohledu shrnutá v 363. a 378. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že ochranná opatření nemají za účel a nemohou chránit před dumpingovým dovozem. Jak je uvedeno v 244. bodě odůvodnění, Komise vzala v úvahu cla zaplacená za množství výrobku, který je předmětem šetření, dovezeného nad rámec bezcelních kvót stanovených ochrannými opatřeními a zjistila, že rozpětí cenového podbízení je stále značné, a to mezi [15–25] %.

(383)

Pokud jde o dostupné kapacity, kapacita výrobního odvětví Unie převyšovala celkovou poptávku po pocínovaných výrobcích v Unii o téměř jeden milion tun i v roce 2020, kdy byla poptávka nejvyšší. Kromě toho byl na trh Unie soustavně prodáván dovoz z mnoha třetích zemí. Komise proto dospěla k závěru, že neexistuje riziko nedostatku dodávek.

(384)

Pokud jde o dopad cel na uživatele, z odpovědí společností Trivium a Massilly na dotazník vyplynulo, že pocínované výrobky představují přibližně [35–55] % jejich celkových výrobních nákladů, přičemž z Číny pochází poměrně malý podíl jejich pocínovaných výrobků.

(385)

Společnosti Massilly i Trivium byly v roce 2023 ziskové a společnost Trivium si v období šetření udržovala obdobnou úroveň ziskovosti, zatímco společnost Massilly údaje o ziskovosti za období šetření neposkytla.

(386)

Na základě dostupných, neověřených údajů Komise odhadla, že i při 50% clu na čínské pocínované výrobky, které tito uživatelé nakupují, by se při zachování všech ostatních prvků celkové výrobní náklady těchto dvou uživatelů v segmentu podnikání, který je závislý na pocínovaných výrobcích, zvýšily o méně než 2 %.

(387)

Komise proto dospěla k závěru, že i kdyby tito uživatelé nemohli část zvýšení nákladů přenést na své odběratele, byli by nadále ziskoví a dopad cel by pro ně byl zanedbatelný.

(388)

Tvrzení o zvýšené konkurenci ze zahraničí v navazujících odvětvích a přechodu na jiné materiály v obalovém průmyslu v důsledku antidumpingových cel nebyla podložena komplexními důkazy. Komise tak nemohla ověřit pravdivost těchto tvrzení ani kvantifikovat, jak závažný by tento dopad mohl být.

(389)

Stejně tak Komise nemohla odhadnout, do jaké míry by cla negativně ovlivnila její politiku v oblasti životního prostředí.

(390)

Komise proto dospěla k závěru, že na uživatele by uložení cel nemělo významný negativní dopad.

(391)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví pocínovaných výrobků v Unii je v nejisté situaci, neboť po většinu posuzovaného období bylo ztrátové. Komise v této souvislosti uvedla, že spolupracující dovozce a oba uživatelé, kteří předložili odpovědi na dotazník, byli naopak ziskoví.

(392)

Stejně tak Komise na základě údajů, které měla k dispozici od spolupracujících uživatelů, nemohla dospět k závěru, že by clo mělo vážný negativní dopad na podnikání uživatele pocínovaných výrobků. Dvouprocentní nárůst výrobních nákladů nemůže být pro uživatele tak škodlivý, jako je trvale se zhoršující podnikatelské prostředí pro výrobce v Unii.

(393)

A konečně jeden z uživatelů sám ve své odpovědi na dotazník uvedl, že výrobci v Unii nabízejí flexibilitu služeb a krátké dodací lhůty, což naznačuje, že samotní uživatelé mají z přítomnosti výrobců v Unii prospěch, a je tedy v jejich zájmu, aby toto výrobní odvětví nezaniklo.

(394)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz pocínovaných výrobků pocházejících z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(395)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(396)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz pocínovaných výrobků pocházejících z Číny uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí (viz 363. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(397)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(398)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(399)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla je možné až poté, co je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(400)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(401)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(402)

Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(403)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(404)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(405)

V této fázi řízení nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(406)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(407)

Připomínky byly obdrženy od společností Baosteel Group a Shougang Jingtang, ale v žádné z těchto připomínek nezazněly obavy ohledně přesnosti výpočtů a Komise se bude připomínkami těchto stran zabývat v konečné fázi.

(408)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(409)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,