(EU) 2025/78Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/78 ze dne 15. ledna 2025, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 16. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. dubna 2024 podala organizace European Parquet Federation (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího vícevrstvé dřevěné podlahoviny ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2733 ze dne 24. října 2024 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v dotčené zemi, známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti na něm.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě množství výroby a prodeje v souvislosti s analýzou stavu před zahájením šetření. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali více než 20 % odhadované celkové výroby v Unii a více než 20 % odhadovaného celkového prodeje obdobného výrobku v Unii. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl proto potvrzen.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(9)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení (Lamett Europe N.V. a Svartes s.r.o.). Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Komise vyzvala obě výše uvedené společnosti, aby vyplnily dotazník pro dovozce. Odpověď na dotazník nakonec poskytla pouze společnost Lamett Europe N.V., jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(11)

Požadované informace poskytlo 78 vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří souhlasili rovněž se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek pěti výrobců ze dvou skupin na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Po konzultaci byly obdrženy připomínky k výběru tohoto vzorku od jedné skupiny vyvážejících výrobců. Skupina tvrdila, že navržený vzorek není dostatečně reprezentativní ve smyslu čl. 17 odst. 1 základního nařízení, protože představuje pouze omezený podíl objemu vyváženého všemi spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Komise toto tvrzení posoudila a rozhodla se počet společností vybraných do vzorku rozšířit přidáním třetí největší skupiny vyvážejících výrobců s pěti výrobci. Revidovaný vzorek představoval 40 % objemu a 27 % celkového odhadovaného objemu vývozu vykázaného všemi spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří během období šetření vyváželi do Evropské unie dotčený výrobek. K navrženému vzorku nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(12)

Kromě toho Komise v průběhu šetření na základě veřejně dostupných zdrojů ověřila informace poskytnuté spolupracujícími vývozci s cílem potvrdit status společností jako výrobců dotčeného výrobku. V případě potřeby si Komise vyžádala další dokumenty, například obchodní licence a stanovy. Jedna strana souvislost s šetřením neprokázala, a proto byla považována za nespolupracující.

(13)

Devatenáct vyvážejících výrobců v ČLR požádalo o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádný z nich však neposkytl odpověď na dotazník ve lhůtě stanovené Komisí. Komise proto předběžně dospěla k závěru, že v tomto případě nebude nikomu individuální zjišťování přiznáno.

(14)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(15)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné evidentní důkazy o tom, že ve vztahu k dotčenému výrobku v ČLR existují zkreslení na trhu surovin. Proto, jak bylo ohlášeno v oznámení o zahájení, se toto šetření zabývalo uvedenými zkresleními na trhu surovin, aby se určilo, zda se v souvislosti s ČLR použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Z tohoto důvodu Komise zaslala čínské vládě další dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(16)

Od čínské vlády nebyla na dotazníky obdržena žádná odpověď. Komise proto informovala čínskou vládu, že má v úmyslu uplatnit článek 18 základního nařízení a využít dostupné údaje, pokud jde o existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Od čínské vlády nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(17)

Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a vyvážející výrobce byly zpřístupněny na internetu (4) v den zahájení řízení. Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení (Lamett Europe N.V.), a tří skupin vyvážejících výrobců (skupina Jinfa, skupina Forest a skupina Fusong).

(18)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Vyvážející výrobci a společnosti ve spojení v ČLR

(19)

Šetření dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(20)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od:

(21)

Sdružení AUMI a CNFPIA tvrdila, že podnět vycházel z údajů o množství dovozu v metrech čtverečních od Eurostatu, které žadatel upravil. Sdružení AUMI a CNFPIA dále tvrdila, že žadatel nutnost úpravy nevysvětlil ani nezveřejnil její metodu. Sdružení AUMI a CNFPIA konstatovala, že použití upravených množství dovozu navržených žadatelem vedlo ke zvýšení množství dovozu z Číny v dotčeném období o více než 20 %. Sdružení AUMI a CNFPIA dodala, že použití množství dovozu vykázaného Eurostatem, tj. bez jakékoli úpravy, by vedlo ke snížení množství dovozu z Číny v dotčeném období o 3 %. Sdružení AUMI a CNFPIA dále uvedla, že upravené množství dovozu zkreslilo další ekonomické ukazatele, jako jsou čínské dovozní ceny, spotřeba a podíly na trhu.

(22)

V této souvislosti organizace FEP uvedla, že zatímco hustota povrchu vícevrstvých dřevěných podlahovin se pohybuje mezi 7 a 9,5 kilogramy (kg) na metr čtvereční (m2), několik položek Eurostatu se nachází mimo tento rozsah hustoty povrchu. Organizace FEP vysvětlila, že hospodářské subjekty musí celním orgánům hlásit čistou hmotnost (v tunách nebo kilogramech), nikoli však nutně doplňkovou jednotku (m2). Proto organizace FEP položky mimo tento rozsah upravila vydělením jejich deklarované čisté hmotnosti průměrnou hustotou výše uvedeného rozsahu. Organizace FEP rovněž aktualizovala příslušnou část nedůvěrné verze podnětu, aby objasnila metodu úpravy.

(23)

Komise tuto otázku během šetření rovněž analyzovala a zabývala se jí v oddíle 4.4.

(24)

Sdružení AUMI tvrdilo, že podnět neobsahoval údaje pro pět z patnácti ukazatelů újmy, konkrétně návratnost investic, činitele ovlivňující ceny v Unii, skutečné a potenciální negativní účinky na peněžní tok, mzdy a růst.

(25)

Komise konstatovala, že ve fázi podnětu není povinné výše uvedené ukazatele uvádět. Komise tyto ukazatele během šetření zkoumala v oddíle 4. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(26)

Sdružení AUMI a CNFPIA tvrdila, že podnět neobsahoval spolehlivé informace na podporu tvrzení, že výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma. Pokud jde o makroukazatele, sdružení AUMI a CNFPIA tvrdila, že objem výroby, využití kapacity, prodej a zaměstnanost v Unii byly v letech 2020 až 2022 stabilní a klesly až během období šetření v důsledku snížení poptávky v Unii. Sdružení AUMI a CNFPIA dále uvedla, že výrobci v Unii během období šetření podnětu zvýšili svůj podíl na trhu i ceny, což ukazuje, že výrobci v Unii jsou v dobré hospodářské kondici. Pokud jde o mikroukazatele, sdružení AUMI a CNFPIA uvedla, že údaje o výrobě, prodeji a zaměstnanosti žadatelů se zhoršily až během období šetření. Sdružení AUMI a CNFPIA dále uvedla, že výrobci v Unii zvýšili během období, k němuž se podnět vztahuje, své investice o 56 %, což je důkazem jejich finanční stability. Sdružení AUMI a CNFPIA uvedla, že během období šetření se čínští vyvážející výrobci klesající poptávce v Unii zřejmě lépe přizpůsobili: zatímco čínský dovoz se snížil, úroveň zásob výrobců v Unii se zvýšila. Pokud jde o finanční výkonnost, sdružení AUMI a CNFPIA uvedla, že výrobci v Unii v letech 2020–2022 patrně zvýšili prodej i ziskovost navzdory nárůstu čínského dovozu během tohoto období. Závěrem sdružení AUMI rovněž tvrdilo, že čínský dovoz se během období, k němuž se podnět vztahuje, zvýšil o 21 %, zatímco přinejmenším jeden výrobce v Unii se cenově podbízel dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a přesto dosahoval zisků.

(27)

Na úvod Komise připomněla, že evidentní zjištění podstatné újmy vyžaduje, aby byly mimo jiné posouzeny příslušné činitele popsané v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Znění ustanovení čl. 5 odst. 2 základního nařízení totiž uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými (nikoli nutně všemi) činiteli a ukazateli, jako jsou ty uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. Kromě toho čl. 3 odst. 5 základního nařízení uvádí, že tento výčet není vyčerpávající a žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující. Pro evidentní zjištění podstatné újmy proto nemusí všechny činitele vykazovat zhoršení. Existence jiných činitelů, které mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, nadto nemusí znamenat, že účinek dumpingového dovozu není pro toto odvětví podstatný.

(28)

Z konkrétní analýzy újmy provedené Komisí na základě podnětu vyplynulo, že byly k dispozici dostatečné důkazy o zvýšeném pronikání dovozu z Číny na trh Unie (v absolutních i relativních hodnotách) za ceny, které v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představují cenové podbízení a prodej pod cenou. To zjevně způsobilo výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, která se projevila například poklesem výroby, prodeje a podílu na trhu, zhoršením finančních výsledků nebo výší cen účtovaných výrobním odvětvím Unie. Pokud jde o tvrzení týkající se konkrétních makroukazatelů, mikroukazatelů a cenového podbízení, Komise v oddíle 4 poskytla podrobné posouzení podstatné újmy v posuzovaném období. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(29)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou sestavené vícevrstvé podlahové desky ze dřeva, v současnosti kódu KN 4418 75 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“). Vyloučeny jsou desky z bambusu nebo alespoň s vrchní vrstvou (nášlapnou vrstvou) z bambusu a desky pro mozaikové podlahy.

(30)

Vícevrstvé dřevěné podlahoviny jsou výrobkem na bázi dřeva, který se skládá z několika vrstev dřevěných dýh, které jsou slepeny nebo spojeny dohromady. Vícevrstvé dřevěné podlahoviny se používají hlavně pro vnitřní podlahy.

(31)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

(32)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(33)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(34)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě vícevrstvých dřevěných podlahovin. Příslušné informace poskytlo 73 vyvážejících výrobců.

(36)

Aby Komise získala informace, jež považovala pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními za nezbytné, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 23. srpna 2024 informovala Komise zúčastněné strany záznamem (dále jen „záznam“) o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro určení běžné hodnoty. V tomto záznamu Komise uvedla výčet všech výrobních faktorů používaných při výrobě vícevrstvých dřevěných podlahovin, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, jimiž se řídí výběr vhodné reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a dostupnosti relevantních finančních informací určila tři možné reprezentativní země – Turecko, Indonésii a Malajsii. Na základě informací, které měla Komise v té době k dispozici, se domnívala, že vhodnou reprezentativní zemí by mohlo být Turecko. Komise obdržela k záznamu dvě podání s připomínkami společně od dvou skupin vyvážejících výrobců – skupiny JINFA a skupiny Fusong Jinlong. Připomínky předložila také organizace European Parquet Federation (žadatel). Těmito připomínkami se podrobně zabývá oddíl 3.2.

(39)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty.

(40)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(41)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(42)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(43)

V čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(44)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení přítomny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho či více prvků z tohoto výčtu.

(45)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení existence zkreslení může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(46)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(47)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise o Číně zprávu (dále jen „zpráva“) (6), která obsahuje důkazy o významných zásazích státu na mnoha úrovních ekonomiky, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních faktorů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je odvětví výrobků na bázi dřeva). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(48)

Žadatel tvrdil, že ceny nebo náklady výrobku, který je předmětem šetření, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a že v důsledku toho není vhodné k určení běžné hodnoty použít domácí ceny a náklady.

(49)

Na podporu tohoto stanoviska žadatel odkázal na důkazy obsažené ve zprávě, jakož i na zjištění z minulých šetření Komise a orgánů USA.

(50)

Žadatel poukázal zejména na předchozí zjištění Komise ohledně toho, že čínský hospodářský systém je založen na doktríně socialistického tržního hospodářství, na vedoucí úloze Komunistické strany Číny (dále také jen „strana“) a na intervenční hospodářské politice státu.

(51)

Žadatel dále poukázal na to, že odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin je součástí čínského odvětví lesnictví a dřevařských výrobků, a připomněl následující skutečnosti, které poukazují na existenci podstatných zkreslení.

(52)

Zaprvé, v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny:

(53)

Zadruhé, přítomnost státu ve společnostech působících v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin dává orgánům i možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(54)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(55)

Začtvrté, podobně jako v jiných odvětvích čínského hospodářství, i v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování či nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví.

(56)

Zapáté jsou v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin zkreslené i mzdové náklady:

(57)

Zašesté, výrobci v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(58)

Žadatel tedy dospěl k závěru, že v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(59)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu.

(60)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(61)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (27).

(62)

Hospodaření státem vlastněných podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (28). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje i výslovné zmocnění. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(63)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (29).

(64)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(65)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(66)

Za stávající první větu ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (30). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(67)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(68)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (31). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(69)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí komplexním systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a komplexní soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(70)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanoví také nástroje na podporu příslušných průmyslových odvětví/sektorů, jakož i lhůty, do kdy má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní výrobní cíle.

(71)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(72)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež tento systém plánování nastoluje, účinně přizpůsobovat. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se tímto systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (32).

(73)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovování a realizaci své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (33).

(74)

Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, dluhopisové trhy, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a fakticky uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (34).

(75)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (35).

(76)

Obdobně si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv i v oblasti investic ohledně zaměření a výše jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (36).

(77)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (37).

(78)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem či se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(79)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako je Nature Home (38), Power Dekor (39) nebo Der (40), ale do určité míry také státem vlastněné podniky, jako je skupina Jilin (41).

(80)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státem vlastněných podnicích, ale i v soukromých společnostech (42), přičemž Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech tedy vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou ovládány vládou a jsou pod jejím strategickým dohledem, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(81)

Na odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin se navíc vztahuje několik vládních politik, neboť dřevozpracující odvětví je uvedeno jako preferované odvětví jak v katalogu pokynů pro strukturální úpravy průmyslu z roku 2019 (43), tak v jeho aktualizované verzi z roku 2024 (44). Obdobně 14. pětiletý plán lesního hospodářství stanoví tyto cíle: „Podporovat vývoj, používání a propagaci nových lepidel šetrných k životnímu prostředí a postupně zvyšovat podíl výrobků dřevozpracujícího odvětví s nízkým obsahem formaldehydu a bez formaldehydu. Konsolidovat a posílit tradiční výhodná odvětví, jako jsou dřevěné podlahoviny […]. Do roku 2025 […] se výroba podlahovin ustálí na přibližně 800 milionech metrů čtverečních (45)“.

(82)

Ovládání ze strany vlády a její strategický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (46). Sdružení CNFPIA například v článku 3 svých stanov uvádí, že organizace „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (47).

(83)

Společnosti Nature Home, Der a Jilin Forest Industry Jinqiao Flooring Group, dceřiná společnost státem vlastněné skupiny Jilin, jsou členy sdružení CNFPIA (48).

(84)

Obdobně i Čínské sdružení pro distribuci dřeva a výrobků ze dřeva (dále jen „CTWPDA“) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (49) a prezentuje se jako „sdružení podléhající správě Ministerstva pro občanské záležitosti a dohledu a vedení ze strany Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněným majetkem a jeho správu […]“ (50) .

(85)

Společnost Power Dekor je členem sdružení CTWPDA a předseda jejího představenstva působí také jako místopředseda představenstva tohoto sdružení (51).

(86)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví jsou tedy pod strategickým dohledem a řídí se pokyny.

(87)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(88)

Podle čínského zákona o obchodních společnostech má být v každé společnosti zřízena organizace Komunistické strany Číny (alespoň se třemi členy strany v souladu s Ústavou Komunistické strany Číny (52)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(89)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (53), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví‘ a dodržovaly stranickou kázeň (54).

(90)

Už v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (55). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(91)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (56), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(92)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky účinněji plnily svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují úlohu Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o její posílení (57).

(93)

Stávající šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství či funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin. Jako příklad lze uvést, že člen představenstva společnosti Der zároveň působí jako tajemník strany majoritního akcionáře této společnosti (58). Kromě toho předseda představenstva skupiny Jilin Forestry Jinqiao Flooring Group rovněž působí jako tajemník stranického výboru této skupiny (59).

(94)

Kromě toho se společnost Power Dekor „řídí úvahou Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru a důkladně studuje, propaguje a uskutečňuje ducha 20. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny, což poskytuje skupině silné politické, ideologické a organizační záruky, aby splnila své obchodní cíle a úkoly a dosáhla vysoce kvalitního rozvoje (60)“.

(95)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů (61). Přítomnost státu ve firmách v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak dává čínské vládě možnost ovlivňovat ceny a náklady.

(96)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují, jak tyto plány plní orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(97)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami (62).

(98)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin.

(99)

Například stanovisko k lesnictví obsahuje rovněž toto ustanovení: „Do roku 2025 bude v zásadě vytvořen systém a mechanismus pro racionální využívání lesních a travních zdrojů, výrazně se posílí podpůrná kapacita lesních a travních zdrojů, výrazně se zvýší produkce vysoce kvalitních lesních a travních produktů a dále se rozšíří obchod s lesními produkty, přičemž se bude usilovat o zvýšení hodnoty celostátní produkce lesnictví o 50 % oproti současnému stavu. […] Do roku 2035 […] se dále rozšíří rozsah odvětví lesnictví a travních porostů, […] dále se optimalizuje struktura odvětví, komplexně se zlepší kvalita produktů a úroveň služeb a zefektivní se dohled nad využíváním zdrojů tak, aby se neustále zvyšovala schopnost odvětví sloužit národním strategiím“.

(100)

Kromě toho, na úrovni provincií je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje autonomní provincie Kuang-si a výhled do roku 2035 (63) zaměřen na „doplnění, posílení a rozšíření výhodných průmyslových řetězců“, mimo jiné „podporou transformace a modernizace tradičních odvětví, jako je […] zpracování dřeva“. Dále, pokud jde o lesnický zpracovatelský průmysl: „zaměřit se na rozvoj výroby papíru [a] desek na bázi dřeva […]“ a „zaměřit se na vybudování celého průmyslového řetězce vyráběných desek, nábytku a bytového vybavení“.

(101)

Také na místní úrovni přijal v lednu 2024 okres Šu-jang (provincie Ťiang-su) stanovisko k vysoce kvalitnímu rozvoji dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu (64), jehož cílem je „[d]o konce roku 2026 vytvořit 1–2 kotované společnosti, 1–2 skupiny podniků s hodnotou produkce přesahující 5 miliard RMB a neustále zlepšovat celkovou kvalitu tohoto odvětví […] [a] zlepšit průmyslový řetězec, zvýšit podíl hotových výrobků, jako jsou luxusní podlahy, nábytek a dekorativní materiály“.

(102)

Navíc, rovněž v provincii Ťiang-su, šetření potvrdilo existenci preferenčních politik orgánů veřejné moci a státem vlastněných bank vůči jednotlivým výrobcům vícevrstvých dřevěných podlahovin, jako v případě společnosti Der, která v roce 2020 podepsala „dohodu o strategické spolupráci s městským úřadem pro průmysl a informační technologie v Su-čou, Čínskou průmyslovou a obchodní bankou (pobočka Su-čou) a Čínskou bankou (pobočka Su-čou)“ (65). Tato dohoda byla podepsána pod dohledem členů stranického výboru města Su-čou a jejím cílem je „podpořit rozvoj [tohoto] soukromého podniku a společně podpořit transformaci a modernizaci [tohoto] podniku“.

(103)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(104)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se daného odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(105)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zjevně zapříčiněno tím, že ačkoli čínské právo týkající se úpadku formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že toto právo je systematicky nedostatečně vymáháno.

(106)

Počet úpadků je s ohledem na velikost hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení vykazuje řadu nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (66).

(107)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (67). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tato ustanovení se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (68). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (69).

(108)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví. Následkem toho se i těchto společností týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování či nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku nebo vlastnictví. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví lesnictví a zpracování dřeva, a tedy i v odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin. Stávající šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(109)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku nebo vlastnictví.

(110)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (70).

(111)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracovníků je nadále slabé (71). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k plnému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(112)

To obvykle vede k tomu, že pracovníci, kteří nejsou v daném místě přihlášeni k trvalému pobytu, mají v zaměstnání zranitelné postavení a pobírají nižší příjem než ti, kteří přihlášeni jsou (72).

(113)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský pracovněprávní systém netýkal odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(114)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(115)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (73), které při zajišťování přístupu k finančním prostředkům zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky i nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale i osobních vztahů (nejvyšší výkonní pracovníci velkých státem vlastněných finančních institucí jsou totiž jmenováni Komunistickou stranou Číny) (74) a pravidelně realizují veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(116)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (75). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(117)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, která musí být trvale v souladu s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a řídicím záležitostem (76). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (77) .

(118)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (78). K tomu se přidávají ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (79). To vede k zaujatosti ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým podnikům s dobrými konexemi a podnikům v klíčových průmyslových odvětvích, což znamená, že dostupnost kapitálu a náklady na něj nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(119)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému využívání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(120)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (80). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny vyzvala ke „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (81). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(121)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(122)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(123)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(124)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném výše a v části II zprávy.

(125)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 78. až 123. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci vícevrstvých dřevěných podlahovin podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení má proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(126)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(127)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(128)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(129)

Dne 2. září 2024 skupina Jinfa a skupina Fusong Jinlong společně předložily soubor připomínek v reakci na záznam týkající se výrobních faktorů.

(130)

Zaprvé strany zaujaly stanovisko, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení nelze použít z důvodu jeho neslučitelnosti s dohodami Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a rozhodnutími Orgánu WTO pro řešení sporů.

(131)

Strany v této souvislosti tvrdily, že:

(132)

Zadruhé strany uvedly, že údajná zkreslení nejsou dobře doložena, a i kdyby existovala, neměla na dotčený výrobek vliv.

(133)

Strany zejména tvrdily, že:

(134)

Pokud jde o argumenty stran týkající se slučitelnosti s právem WTO, Komise připomněla, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro určení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady.

(135)

Co se týče tvrzení stran týkajícího se věci DS473, Komise připomněla, že zpráva Odvolacího orgánu ve věci DS473 se nezabývala prováděním čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nýbrž konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci DS473, nicméně povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Proto tyto argumenty stran nemohly být uznány.

(136)

Pokud jde o argumenty stran týkající se dostatečnosti důkazů o existenci podstatných zkreslení, Komise na začátku připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení může Komise, shledá-li důkazy o podstatných zkresleních předložené žadateli za dostačující, na základě toho zahájit šetření. Komise v této souvislosti poukázala na to, že, jak potvrdil Tribunál ve věci Viraj Profiles, množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření se liší od množství a kvality důkazů nezbytných pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti (82). Podnět tedy splňoval normy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. d). Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, by použití domácích cen a nákladů v ČLR nebylo vhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(137)

Komise proto přistoupila k prokázání těchto zkreslení. S cílem tak učinit Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení shromáždila údaje potřebné k určení existence a dopadu podstatných zkreslení a následného použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Údaje shromážděné Komisí a z nich vyplývající závěry, ať už jde o přítomnost státem vlastněných společností v odvětví dotčeného výrobku nebo o vazby na Komunistickou stranu Číny, jsou uvedeny v oddílech 3.2.1.2 a 3.2.1.3 tohoto nařízení. Argumenty stran týkající se důkazů obsažených v podnětu proto nebylo možné uznat.

(138)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(139)

Jak je vysvětleno ve 38. bodě odůvodnění, dne 23. srpna 2024 učinila Komise do spisu záznam týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty a výrobních faktorů (dále jen „záznam“). V tomto záznamu byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o možnosti považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(140)

V záznamu týkajícím se výrobních faktorů určila Komise Turecko, Malajsii a Indonésii jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje podobnou jako v ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(141)

K úrovni hospodářského rozvoje určených zemí nebyly vzneseny žádné připomínky. Připomínky týkající se hospodářských podmínek v Turecku poskytly skupina JINFA a skupina Fusong. Těmito připomínkami se zabývá 151. bod odůvodnění níže.

(142)

V záznamu Komise uvedla, že v případě zemí určených jako země, kde se vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, tj. v případě Turecka, Malajsie a Indonésie, je třeba dále ověřit dostupnost údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné údaje, které by Komisi umožnily stanovit nezkreslené referenční hodnoty pro výrobní faktory, a rovněž pokud jde o snadno dostupné finanční údaje od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, které by Komisi umožnily stanovit nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(143)

Pokud jde o snadno dostupné údaje, které by jí umožnily stanovit nezkreslené referenční hodnoty výrobních faktorů, Komise v záznamu analyzovala údaje uvedené v databázi GTA týkající se dovozu hlavních výrobních faktorů do možných reprezentativních zemí, a to z Číny a z dalších zemí s možným zkreslením, včetně Ruska.

(144)

Komise konstatovala, že u kódů HS odpovídajících některým výrobním faktorům (dýhy z různých typů dřeva, laťové překližky a topolové řezivo) existuje vysoký podíl dovozu z Číny do Indonésie a do Malajsie. Kromě toho u kódu HS 4408 90 , který odpovídá dýhám (včetně dubových), existuje vysoký podíl dovozu z Ruska do Turecka. Komise měla za to, že vzhledem k sankcím uvaleným v roce 2022 na výrobky ze dřeva z Ruska v důsledku jeho vojenské agrese vůči Ukrajině a vzhledem k vysokému podílu dovozu z Ruska do Turecka jsou ceny dovozu z Ruska do Turecka pravděpodobně zkreslené.

(145)

Pokud jde o dostupnost finančních údajů o výrobcích výrobku, který je předmětem šetření, výsledky předběžné analýzy Komise v záznamu založené na údajích z databáze „Orbis“ (84) byly následující:

(146)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v záznamu usoudila, že na základě údajů, které měla v té době k dispozici, by vhodnou reprezentativní zemí mohlo být Turecko. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky ke vhodnosti možných reprezentativních zemí, k určeným výrobcům v možných reprezentativních zemích a k výrobním faktorům.

(147)

Dne 2. září 2024 obdržela Komise k záznamu připomínky od organizace European Parquet Federation (žadatele). Komise obdržela společné připomínky také od dvou skupin vyvážejících výrobců, konkrétně od skupiny JINFA a skupiny Fusong Jinlong, a to ve dvou podáních (první ze dne 2. září 2024 a druhé ze dne 19. listopadu 2024).

(148)

Organizace European Parquet Federation (dále také jen „FEP“) ve svých připomínkách uvedla, že jako nejvhodnější reprezentativní země by mohlo a mělo být vybráno Turecko, a to z následujících důvodů: a) významné objemy klíčových surovin dovážených do Malajsie a Indonésie z Číny; b) specializace Malajsie a Indonésie na vícevrstvé dřevěné podlahoviny vyráběné z tropického dřeva, které nejsou reprezentativní pro výrobek dovážený do Unie z Číny; c) nedostatek nebo neúplnost příslušných finančních informací, které jsou o výrobcích v Malajsii a Indonésii k dispozici, a d) údajně nižší úroveň sociální a environmentální ochrany v Malajsii a Indonésii ve srovnání s Tureckem.

(149)

Pokud jde o objemy surovin dovážených z Číny do Malajsie a do Indonésie a nedostatek nebo neúplnost příslušných finančních informací o těchto zemích, Komise konstatovala, že prohlášení organizace FEP jsou v souladu s jejími předběžnými zjištěními uvedenými v záznamu. Pokud jde o údajné zaměření Malajsie a Indonésie na vícevrstvé dřevěné podlahoviny vyráběné z tropického dřeva, Komise konstatovala, že ačkoli je toto tvrzení pravděpodobné, není doložené, a proto bylo předběžně zamítnuto. Pokud jde o význam úrovně sociální a environmentální ochrany v možných reprezentativních zemích, je tato otázka řešena v 166. bodě odůvodnění níže.

(150)

Organizace European Parquet Federation rovněž uvedla, že čtyři společnosti uvedené Komisí na seznamu možných výrobců výrobku, který je předmětem šetření, ve skutečnosti v Turecku výrobek, který je předmětem šetření, nevyrábějí, ale vyrábějí tam jiné výrobky v odvětví dřeva. V tomto ohledu Komise provedla další sekundární výzkum činnosti těchto společností a potvrdila, že působí v širším odvětví dřeva, nenašla však důkazy o tom, že jsou výrobci výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto informace zohlednila při stanovení seznamu společností, jejichž finanční údaje byly použity ke zjištění nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je podrobněji uvedeno v 163. a 164. bodě odůvodnění níže.

(151)

Ve svém prvním podání s připomínkami k záznamu uvedly skupina JINFA a skupina Fusong, že nejsou schopny navrhnout vhodnou reprezentativní zemi. Uvedly však, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí, mimo jiné kvůli své nestabilní a výjimečné hospodářské situaci, včetně vysoké inflace, která by ovlivnila veškeré výrobní náklady a další hospodářské ukazatele, čímž by se staly nespolehlivými a nevhodnými jako zdroj pro určení běžné hodnoty. Na podporu svých tvrzení obě strany citovaly nejnovější zprávu Komise týkající se Turecka (85). Připomínky k hospodářské situaci Turecka a jeho vhodnosti jako reprezentativní země byly zopakovány v jejich druhém podání k záznamu.

(152)

V této souvislosti Komise připomněla kritéria pro výběr reprezentativní země uvedená v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a uvedla, že podle prvního kritéria mají všechny tři země, včetně zejména Turecka, stejnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína, jak dokládá databáze Světové banky. Žádná z informací uvedených ve zprávě Komise, na kterou se skupiny JINFA a Fusong Jinlong odvolávají, nemůže zpochybnit vhodnost Turecka na základě prvního kritéria. Pokud jde o tvrzení týkající se inflace, Komise uvedla, že nezkreslené ceny, které stanoví pro výrobní náklady, jsou vyjádřeny v měně dotčené země, přičemž rozdíly v inflaci mezi reprezentativní zemí a dotčenou zemí se již do značné míry odrážejí v příslušném směnném kurzu. Vypočtené referenční hodnoty proto nejsou inflací v reprezentativní zemi v podstatné míře ovlivněny. Příslušné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(153)

Ve svém prvním podání s připomínkami k záznamu skupina JINFA a skupina Fusong rovněž tvrdily, že pokud Komise dospěje k závěru, že existence významného dovozu jednoho nebo několika hlavních výrobních faktorů ze země, kde je cena zkreslená, není problematická do té míry, že by tuto zemi okamžitě vyloučila jako vhodnou reprezentativní zemi, nemělo by se toto odůvodnění vztahovat pouze na Turecko, ale také na Malajsii a Indonésii. Tyto dvě země proto nelze považovat za nevhodné pouze z toho důvodu, že u některých hlavních výrobních faktorů existuje významný procentní podíl dovozu z Číny.

(154)

V této souvislosti Komise objasnila, že vzhledem k tomu, že Malajsie a Indonésie byly v záznamu uvedeny na seznamu možných reprezentativních zemí, je zřejmé, že nebyly a priori vyloučeny. Komise připomněla, že volba reprezentativní země je založena na kritériích čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Mezi tato kritéria patří také dostupnost relevantních finančních údajů, které byly v případě Malajsie i Indonésie považovány za nedostatečné. Příslušné tvrzení bylo proto zamítnuto.

(155)

Ve svém prvním podání s připomínkami k záznamu skupina JINFA a skupina Fusong tvrdily, že pro referenční hodnoty pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk by měly být zohledněny pouze společnosti s dostupnými finančními údaji za rok 2023. Komise toto tvrzení zohlednila při konečném stanovení seznamu společností, jejichž finanční údaje byly použity ke stanovení nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je podrobněji uvedeno ve 163. bodě odůvodnění níže.

(156)

Ve svém druhém podání k záznamu skupina JINFA a skupina Fusong uvedly, že na rozdíl od Turecka by byla vhodnou reprezentativní zemí Malajsie.

(157)

Na podporu tohoto tvrzení poskytly tyto dvě strany řadu argumentů týkajících se konkrétních výrobních faktorů. Ty jsou podrobněji popsány ve 175. až 179. bodě odůvodnění níže, které se týkají zdrojů použitých ke stanovení nezkreslených nákladů a dále nezkreslených nákladů a referenčních hodnot.

(158)

Kromě toho tyto strany určily dva malajsijské výrobce podlahovin, u nichž jsou k dispozici dostatečně podrobné auditované účetní závěrky za rok 2023. Těmito společnostmi jsou Unilin (Malaysia) Sdn. Bhd. a Kim Teck Lee Timber Flooring Sdn. Bhd. S ohledem na to skupiny Fusong a JINFA tvrdily, že ve srovnání s Tureckem je Malajsie rovněž lépe schopna poskytnout kvalitní finanční údaje týkající se období šetření. Strany rovněž poskytly zdroje informací o nákladech na pracovní sílu a cenách energií v Malajsii.

(159)

Komise potvrdila dostupnost finančních údajů za období šetření u dvou malajských společností určených skupinami Fusong a JINFA.

(160)

Po dalším průzkumu Komise konstatovala, že první ze dvou společností, Unilin (Malaysia) Sdn. Bhd., je výrobcem výrobku, který je předmětem šetření. Tato společnost, která je součástí nadnárodní skupiny, však vykázala velmi nízkou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů, tj. 2,8 % vyjádřeno jako procento nákladů na prodané zboží. Daná úroveň pravděpodobně odráží specifické vlastnosti této společnosti, které nejsou pro dané odvětví reprezentativní. Například vzhledem ke skutečnosti, že tato společnost je součástí nadnárodní skupiny a její činnost je zaměřena na výrobu, je pravděpodobné, že některé funkce prodejních, správních a režijních nákladů, jako je prodej, IT a řízení lidských zdrojů, jsou do určité míry centralizovány a náklady na ně nejsou ve vykázaných prodejních, správních a režijních nákladech zohledněny. Tyto prodejní, správní a režijní náklady se zdají být výrazně nižší ve srovnání s průměrnými prodejními, správními a režijními náklady v zemi s mnohem rozvinutějším odvětvím vícevrstvých dřevěných podlahovin (viz 163. bod odůvodnění níže). Tyto prodejní, správní a režijní náklady jsou rovněž výrazně nižší ve srovnání s průměrnými prodejními, správními a režijními náklady vykázanými výrobním odvětvím Unie, které činí přibližně 9 %, a dokonce ve srovnání s průměrnými prodejními, správními a režijními náklady vykázanými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, která činí přibližně 11 %. Vzhledem k výše uvedenému nelze prodejní, správní a režijní náklady výše uvedeného malajského výrobce považovat pro stanovení přiměřené a nezkreslené referenční hodnoty za vhodné.

(161)

U druhé společnosti, Kim Teck Lee Timber Flooring Sdn. Bhd., Komise uvedla, že působí pouze v úzkém segmentu trhu s podlahovinami, a to s vysoce kvalitními sportovními podlahovinami. Sportovní podlahoviny představují velmi malou část celkového trhu s podlahovinami, který je zaměřen na poskytování služeb pro odběratele z řad domácností a podniků. Je tomu tak i proto, že výrobky používané v tomto konkrétním segmentu musí splňovat přísné technické normy, což dokládají příslušná osvědčení získaná a propagovaná touto společností. Na základě toho Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že tyto výrobky nejsou reprezentativní pro vícevrstvé dřevěné podlahoviny ani pro širší odvětví podlahovin.

(162)

Komise dále uvedla, že ve srovnání s Tureckem je odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Malajsii velmi nedostatečně rozvinuté. Svědčí o tom velice nízký počet výrobců vícevrstvých dřevěných podlahovin v Malajsii (který se omezuje na jednoho nebo dva) ve srovnání s několika desítkami výrobců vícevrstvých dřevěných podlahovin v Turecku (86). Dokládá to rovněž úroveň vývozu vícevrstvých dřevěných podlahovin z Malajsie, který během období šetření činil přibližně jednu třetinu příslušného vývozu z Turecka (87). Na základě toho dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Turecku lépe odráží velikost odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v ČLR, pokud jde o vyrobené a prodané množství a počet výrobců působících na trhu.

(163)

S ohledem na připomínky zúčastněných stran k záznamu a na omezenou dostupnost finančních informací týkajících se výrobců výrobku, který je předmětem šetření, považovala Komise za vhodný zdroj relevantních finančních údajů výrobce v širším odvětví vymezeném činnostmi spadajícími pod kódy NACE 1621 (výroba dýhových desek a desek na bázi dřeva), 1622 (výroba montovaných parketových podlah) a 1629 (výroba ostatních výrobků ze dřeva, korku a proutěných materiálů). Komise určila následující společnosti v Turecku s finančními údaji za rok 2023 vykazujícími kladnou ziskovost:

(164)

V případě společnosti Pelit Arslan Kontraplak Fabrikasi Anonim Sirketi se Komise domnívala, že úroveň jejího zisku je příliš vysoká na to, aby byla reprezentativní. V případě společnosti Dendro Parke Sanayi Anonim Sirketi Komise uvedla, že tato společnost ve svých zprávách nerozlišuje mezi různými typy nákladů s dostatečnou granularitou, aby bylo možné vypočítat její procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů. U zbylých dvou společností dospěla Komise k závěru, že jimi vykazované úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku jsou pro stanovení přiměřené a nezkreslené referenční hodnoty prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vhodné.

(165)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí.

(166)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení nutné provést.

(167)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(168)

V záznamu Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nákladů na pracovní sílu a energii použije vnitrostátní statistiky.

(169)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě Komise konsolidovala a harmonizovala popisy výrobních faktorů uvedených v záznamu a případně opravila nebo změnila příslušné kódy HS. Přidané kódy HS zahrnují 4407 12 (smrkové řezivo), 4407 93 (javorové řezivo), 4407 95 (jasanové řezivo) a 4808 10 (vlnitá lepenka).

(170)

Pokud jde o zdroje pro určení běžné hodnoty, hlavní změna oproti záznamu se týká dýh z různých druhů dřeva. V záznamu byly zdrojem těchto výrobních faktorů údaje databáze GTA o dovozu pod kódy HS 4408 90 a 4408 10 . Komise vzala na vědomí skutečnost, že tyto kódy HS nejsou pro konkrétní druhy dřeva, ale týkají se spíše obecných kategorií dřeva. Zejména kód HS 4408 90 zahrnuje všechny druhy nejehličnatého a netropického dřeva, jako je dub, topol, javor a jasan. Obdobně kód HS 4408 10 zahrnuje veškeré jehličnaté dřevo. Šetření potvrdilo, že ceny tohoto výrobního faktoru jsou významně ovlivněny druhem dřeva. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné informace o druzích dřeva, z nichž se dýhy do možných reprezentativních zemí dovážejí, měla Komise za to, že zejména u některých dýh, které představují hlavní výrobní faktory, jako jsou dubové a topolové dýhy, nejsou údaje databáze GTA o dovozu pod těmito kódy HS vhodným zdrojem informací pro stanovení odpovídajících nákladů.

(171)

Komise proto stanovila referenční hodnotu pro dýhy na základě příslušné referenční hodnoty pro řezivo, pokud jsou příslušné informace k dispozici a jsou pro konkrétní druhy dřeva. Konkrétně pro dýhy vyrobené z dubu, borovice, jasanu, javoru a topolu byly referenční hodnoty stanoveny na základě příslušných referenčních hodnot pro řezivo (kódy HS 4407 91 , 4407 11 , 4407 95 , 4407 93 a 4409 97).

(172)

Výpočet byl proveden jednotlivě pro každou skupinu vyvážejících výrobců a vycházel z informací, které příslušná skupina poskytla během inspekcí na místě, pokud jde o výtěžnost suroviny a další faktory pro zpracování jednoho krychlového metru řeziva na dýhy. U jedné skupiny vyvážejících výrobců, která z důvodu svého výrobního postupu neměla tyto informace k dispozici, byl výpočet založen na průměrných hodnotách výnosu a dalších zpracovatelských faktorů poskytnutých zbylými dvěma skupinami. Z důvodu zachování důvěrnosti byly podrobnosti výpočtu poskytnuty vyvážejícím výrobcům v rámci zvláštního sdělení.

(173)

Pokud jde o topolové řezivo (zařazené do kódu 4407 97 ), které je rovněž hlavním výrobním faktorem, Komise konstatovala, že množství dovážené do Turecka je velmi nízké, a proto příslušná dovozní cena nemusí být reprezentativní. S ohledem na tuto skutečnost použila Komise pro stanovení referenční hodnoty pro topolové řezivo informace o dovozu do Malajsie. Při výběru byla zohledněna skutečnost, že Malajsie má určitou výrobu výrobku, který je předmětem šetření, že výrobky zařazené do tohoto kódu HS se do Malajsie dovážejí v podstatně vyšším množství a že podíl dovozu z Číny a ze zemí uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 je nulový nebo omezený. Naproti tomu do Indonésie byl dovoz z Číny významný.

(174)

Pro dýhy vyrobené z ořechovce a ořešáku (pro které neexistuje zvláštní kód HS pro řezivo příslušného dřeva) a pro dýhy, u nichž není druh dřeva uveden, byla referenční hodnota stanovena na základě dovozu do Turecka pod kódem 4408 90 95 , což odpovídá dýhám z netropického a nejehličnatého dřeva o tloušťce větší než 1 mm. Komise uvedla, že dýhy z jiných druhů dřeva než dubu, topolu a borovice představují velmi malé procento celkového množství dýh a celkových výrobních nákladů.

(175)

Ve svém druhém podání k záznamu uvedly skupiny Fusong a JINFA několik bodů týkajících se možných referenčních hodnot pro hlavní výrobní faktory. Konkrétně tvrdily, že:

(176)

Pokud jde o první, třetí a čtvrtý bod, jak je vysvětleno ve 170. až 172. bodě odůvodnění, byly referenční hodnoty pro dýhy z dubu, borovice, jasanu, javoru a topolu stanoveny na základě příslušných referenčních hodnot pro řezivo. Proto dovoz z Ruska a ČLR pod kódem HS 4408 90 nebyl pro tyto referenční hodnoty relevantní, zatímco u kódů HS pro příslušné řezivo významný dovoz z Ruska a ČLR neexistuje. Kromě toho ani rozlišení v malajské nomenklatuře pod kódem HS 4408 90 (lícové dýhy a ostatní dýhy) není specifické pro určité dřevo, a proto nemůže být použito ke stanovení spolehlivé referenční hodnoty pro dýhy, které jsou hlavními výrobními faktory, ani k vyvození závěrů o zkresleních.

(177)

Jak bylo vysvětleno výše, pro dýhy vyrobené z ořechovce a ořešáku, u kterých neexistuje zvláštní kód HS pro řezivo příslušného dřeva, jakož i pro dýhy z jiných (nespecifikovaných) typů dřeva, byly referenční hodnoty stanoveny na základě dovozu pod kódem KN 4408 90 95 . Je tomu tak proto, jak rovněž navrhovaly skupiny Fusong a JINFA, že tento kód KN lépe odpovídá použitému vstupu, zejména pokud jde o tloušťku dýhy. V každém případě a jak bylo vysvětleno výše, dýhy vyrobené z ořechovce, ořešáku nebo jiných druhů dřeva nejsou hlavními výrobními faktory, tvoří jen velmi malou část celkových nákladů na suroviny. Referenční hodnoty pro tyto výrobní faktory proto nemohou mít na výpočet běžné hodnoty významný vliv.

(178)

Pokud jde o druhý bod, Komise uvedla, že z výše uvedených dvou surovin je hlavním výrobním faktorem pouze topolové řezivo. Jak je vysvětleno ve 173. bodě odůvodnění, Komise se rozhodla pro tento výrobní faktor použít údaje o dovozu z Malajsie, který je ve srovnání s Tureckem výrazně vyšší.

(179)

Celkově se Komise domnívala, že připomínky skupin JINFA a Fusong nezpochybňují a) zvolené zdroje a metodiku pro stanovení nezkreslených cen surovin ani b) výběr Turecka jako vhodné reprezentativní země, a proto byly zamítnuty.

(180)

Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory výrobku, který je předmětem šetření

(181)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Za účelem stanovení této částky Komise vyjádřila náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, jako procento skutečných nákladů na použité suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na výrobní režii. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými režijními náklady opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na výrobní režii při dodání do závodu dané společnosti.

(182)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (88). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 126. a 127. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, který by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající objemy byly Komisí považovány za reprezentativní.

(183)

Kromě toho Komise v záznamu uvedla, že významný procentní podíl dovozu spadajícího pod kód HS 4408 90 (dýhy) do Turecka pochází z Ruska a že v důsledku sankcí uvalených na Rusko jsou ceny tohoto dovozu pravděpodobně zkreslené. Vzhledem k tomu se Komise domnívala, že pokud bude jako reprezentativní země vybráno Turecko, neměl by se při stanovení referenční hodnoty kódu 4408 90 brát v úvahu dovoz z Ruska.

(184)

Ve svém prvním podání k záznamu skupiny Fusong a JINFA tvrdily, že ruský dovoz by neměl být z výpočtu nezkreslené hodnoty vyloučen, protože jeho ceny v letech 2022 a 2023 rostly, a proto nemohly být sankcemi ovlivněny.

(185)

S ohledem na metodiku přijatou pro stanovení referenční hodnoty pro hlavní výrobní faktory dýh se Komise domnívala, že procentní podíl ruského dovozu pod kódem HS 4408 90 již není relevantní. Vzhledem k nulovému nebo omezenému podílu ruského dovozu ostatních surovin a aniž by Komise zaujala stanovisko k pravděpodobnosti zkreslení tohoto dovozu, rozhodla se ruský dovoz do svých výpočtů zahrnout.

(186)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, připočetla Komise příslušná dovozní cla k hodnotě CIF zaznamenané v dovozních statistikách reprezentativní země, jak je k dispozici v databázi GTA.

(187)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku při dodávkách surovin, jako procentní podíl skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu dané společnosti.

(188)

Turecký statistický úřad (89) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v jednotlivých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila nejnovější dostupné statistické údaje za rok 2022 pro průměrné náklady práce na hospodářskou činnost C.16 (Výroba dřeva a dřevěných a korkových výrobků, kromě nábytku; výroba slaměných a proutěných výrobků) podle klasifikace NACE Rev. 2. Průměrná měsíční hodnota za rok 2022 byla řádně upravena o inflaci za použití indexu nákladů na pracovní sílu zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (90), aby se přizpůsobila roku 2023 (období šetření), tj. 36,10 CNY/hodinu.

(189)

Komise ve svých pravidelných tiskových zprávách použila statistické údaje o cenách elektřiny zveřejňované Regulačním orgánem pro energetický trh (EMRA) (91) . Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v kuruş/kWh pro průmyslové odvětví za rok 2023 pokrývající období šetření, tj. 0,89 CNY/kWh.

(190)

Komise použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Turecku, kterou zveřejnil Turecký statistický úřad ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách plynu v odpovídajícím spotřebním pásmu v kuruş/m 3 řádně upravené o inflaci za použití indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (92), který byl přizpůsoben období šetření, tj. 4,11 CNY/m3. Cena je upravena o DPH ve výši 18 %, protože uvedená cena je včetně DPH.

(191)

Komise vypočítala cenu páry v Turecku pro období šetření za použití metodiky navržené Ministerstvem energetiky USA (93) založené na nákladech na plyn potřebných k její výrobě s připočtením přiměřených rozpětí pro ostatní provozní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Výsledná průměrná cena pro rok 2023 je 0,4 CNY/kg.

(192)

Komise použila průměrné náklady na vodu v Turecku, zveřejněné předsednictvím Úřadu pro investice Turecké republiky (94) pro rok 2023, tj. 4,96 CNY/m3. Tato cena zahrnuje příspěvek na odpadní vody a poplatek za čištění, ale nezahrnuje DPH.

(193)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše.

(194)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(195)

Za účelem stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady, zisk a odpisy vycházela Komise z finančních údajů za rok 2023 u následujících společností získaných z databáze Orbis:

(196)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(197)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.2.1.

(198)

Dále Komise k nezkresleným přímým výrobním nákladům přidala náklady na výrobní režii a odpisy, jak je vysvětleno ve 194. bodě odůvodnění, aby tak dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(199)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je popsáno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk tří společností uvedených ve 195. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 19,5 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 28 %.

(200)

Takto Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(201)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení v ČLR, které však vykonávaly jen minimální funkce.

(202)

Vzhledem k tomu byla vývozní cenou cena, která byla nebo měla být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(203)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na obchodní úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(204)

Jak je vysvětleno v 196. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Z toho vyplývá, že očištění nebylo nutné.

(205)

Pokud jde o úpravy, Komise zjistila, že kód HS, do něhož je výrobek, který je předmětem šetření, zařazen v ČLR pro vývoz, podléhá nevratné DPH ve výši 13 %, zatímco běžná hodnota byla početně zjištěna bez DPH. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání byla proto u vyvážejících výrobců podléhajících této DPH provedena úprava běžné hodnoty směrem nahoru v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(206)

Komise nezjistila žádné důvody pro další úpravy běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(207)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na obchodní úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a balení.

(208)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize. Tyto náklady, jakož i náklady uvedené v předchozím bodě odůvodnění byly odečteny od vývozní ceny na základě údajů vykázaných vývozcem na úrovni transakcí.

(209)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(210)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(211)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(212)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 50,7 %.

(213)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(214)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 80 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(215)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(216)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období šetření přibližně 200 výrobců (95). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(217)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 48 000 milionů metrů čtverečních. Komise stanovila tento údaj na základě ověřených odpovědí na makrodotazník, jež poskytla organizace FEP. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 20 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(218)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(219)

Vícevrstvé dřevěné podlahoviny lze použít při výrobě hotových výrobků pro stavebnictví, jako jsou schody a soklové lišty. Komise zjistila, že velmi malá část výroby výrobců v Unii byla určena pro vlastní spotřebu (v průměru méně než 1 % v posuzovaném období). V tomto ohledu byly vícevrstvé dřevěné podlahoviny jednoduše převedeny (bez faktury) v rámci téhož výrobního závodu nebo společnosti za účelem dalšího následného zpracování.

(220)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(221)

Vzhledem k velmi malému množství vícevrstvých dřevěných podlahovin používaných pro vlastní spotřebu však Komise nepovažovala za smysluplné rozdělovat ukazatele újmy mezi vlastní spotřebu a volnou spotřebu nad rámec údajů uvedených v tabulce 2.

(222)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě ověřených odpovědí na makrodotazník pro prodej výrobního odvětví Unie v Unii a na základě údajů Eurostatu pro dovoz.

(223)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v metrech čtverečních)

(224)

Celková spotřeba Unie se zvýšila z přibližně 70,4 milionu metrů čtverečních v roce 2020 na přibližně 77,6 milionu metrů čtverečních v roce 2022, což představuje nárůst o 10 %. V roce 2023 však celková spotřeba Unie klesla na přibližně 50,5 milionu metrů čtverečních, což ve srovnání s rokem 2020 představuje pokles o 28 %.

(225)

Volná spotřeba v Unii se vyvíjela velmi podobně jako celková spotřeba v Unii. Zvýšila se z přibližně 69,6 milionu metrů čtverečních v roce 2020 na přibližně 77,0 milionu metrů čtverečních v roce 2022, což představuje nárůst o 11 %. V roce 2023 však volná spotřeba Unie klesla na přibližně 49,7 milionu metrů čtverečních, což ve srovnání s rokem 2020 představuje pokles o 29 %.

(226)

Využití pro vlastní spotřebu bylo v porovnání s celkovou spotřebou velmi nízké. Jeho vývoj byl stabilnější a v posuzovaném období klesl pouze o 2 %.

(227)

Množství dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Eurostat zaznamenával množství dovozu především v hmotnosti (kg) a také v metrech čtverečních jako doplňkové jednotce. Jak však bylo uvedeno ve podnětu, bylo zřejmé, že zaznamenané doplňkové jednotky nejsou spolehlivé, protože výsledná hustota povrchu u některých zaznamenaných údajů o dovozu neodpovídala hustotě povrchu pro vícevrstvé dřevěné podlahoviny. V podnětu žadatel doplňkové jednotky upravil, pokud nebyly pro hustotu povrchu v rozmezí 7 a 9,5, s cílem opravit údaje uváděné v metrech čtverečních. Toto rozpětí bylo žadatelem zjištěno z veřejně dostupných zdrojů. Během šetření však měla Komise přístup k širšímu okruhu údajů, než jaké měla k dispozici ve fázi podnětu. Úpravy byly proto prováděny, pokud hustota povrchu nebyla v rozmezí 4,59 a 14,94, a to na základě údajů, které byly k dispozici pro společnosti spolupracující v tomto šetření. Pokud byla nutná úprava, byla použita vážená průměrná hustota povrchu získaná od spolupracujících stran (7,73) a bylo získáno revidované množství dovozu v metrech čtverečních. Tato metodika byla použita na dovoz ze všech zemí za čtyři roky posuzovaného období. Podíl dovozu z dotčené země na trhu byl stanoven na základě dovozu do Unie ze všech zemí, jak jej zaznamenal Eurostat, avšak s výše uvedenými úpravami doplňkových jednotek, plus ověřený prodej na trhu Unie, který za výrobce v Unii poskytla organizace FEP.

(228)

Tabulka 3 zaznamenává upravené množství dovozu v metrech čtverečních a rovněž uvádí údaje podle hmotnosti v kg. Údaje v kg ukazují, že metodika úpravy měla na údaje o dovozu pozitivní korekční dopad, a nikoli zkreslující účinek.

Tabulka 3

Objem dovozu (v metrech čtverečních a kg) a podíl na trhu

(229)

Dovoz z dotčené země se zvýšil ze zhruba 11,7 milionu metrů čtverečních v roce 2020 na asi 19,6 milionu metrů čtverečních v roce 2022, což představuje nárůst o 67 %. V roce 2023 však tento dovoz klesl na přibližně 11,2 milionu metrů čtverečních, což ve srovnání s rokem 2020 představuje pokles o 4 %.

(230)

Dovoz podle hmotnosti v kg měl velmi podobný trend jako dovoz podle metrů čtverečních.

(231)

Pokud jde o podíl na trhu, dovoz (v metrech čtverečních) z dotčené země vzrostl z 16,8 % v roce 2020 na 25,4 % v roce 2022, což představuje nárůst o 51 %. V roce 2023 však podíl tohoto dovozu na trhu klesl na 22,5 %, což ve srovnání s rokem 2020 stále představuje nárůst o 34 %.

(232)

Komise stanovila ceny dovozu na základě ověřených odpovědí čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, pokud jde o fakturovanou hodnotu (v CNY přepočtenou na EUR za metr čtvereční), a s použitím údajů Eurostatu o hmotnosti (EUR za kg). Jak bylo uvedeno výše, ceny dovozu s použitím doplňkových údajů Eurostatu o metrech čtverečních nebyly spolehlivé.

(233)

Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených cen CIF čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a cen EXW výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(234)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (EUR/metr čtvereční a EUR/kg)

(235)

Čínské vývozní ceny vykázané čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku přepočtené na EUR za metr čtvereční se od roku 2020 do roku 2022 zvýšily o 21 %. V roce 2023 však tyto ceny klesly o 10 %. Ceny v roce 2023 byly o 11 % vyšší než v roce 2020.

(236)

Čínské dovozní ceny podle údajů Eurostatu v EUR/kg se od roku 2020 do roku 2022 zvýšily o 30 %. V roce 2022 se ceny oproti roku 2021 snížily o 20 %. V roce 2023 však tyto ceny klesly o 13 %. Ceny v roce 2023 byly o 13 % vyšší než v roce 2020.

(237)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(238)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s řádnou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 31,0 % až 35,9 %. U více než 95 % odpovídajícího dovozu bylo zjištěno cenové podbízení. Kromě toho přibližně 93 % dovozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku odpovídalo přesným typům prodávaným výrobním odvětvím Unie.

(239)

Čínský vyvážející výrobce JINFA navrhl změny struktury kontrolního čísla výrobku (PCN). Skupina JINFA navrhla zvýšení granularity pro tloušťku vrchní vrstvy a pro třídění. Skupina JINFA rovněž navrhla přidat další parametr týkající se celkové tloušťky. K otázkám třídění se rovněž stručně vyjádřily společnosti F. W. Barth & Co. GmbH (dále jen „Barth“), Thede & Witte Holzimport GmbH & Co. KG (dále jen „Thede & Witte“), Puderbach Holzhandel GmbH & Co. KG (dále jen „Puderbach“), MEFO Floor GmbH & Co. KG (dále jen „MEFO Floor“) a Floors 4Ever UAB (dále jen „Floors 4Ever“).

(240)

Komise změnila strukturu PCN zvýšením granularity vrchní vrstvy, protože předchozí rozpětí nebyla homogenní. Ostatní parametry byly ponechány beze změny, neboť bylo shledáno, že dodatečné návrhy stran ke struktuře PCN nejsou nutné a pouze PCN komplikují. Komise zejména zaznamenala, že třídění jiných než prvotřídních výrobků je subjektivní a každá společnost má vlastní způsob, jak definovat různé druhy jiných než prvotřídních výrobků.

(241)

Sdružení AUMI tvrdilo, že výpočet cenového podbízení by měl zohlednit rozdíly v obchodní úrovni.

(242)

Komise zaznamenala, že čínští vyvážející výrobci prodávali dovozcům nebo velkoobchodníkům. Výrobní odvětví Unie prodávalo také těmto typům odběratelů, ale kromě toho prodávalo také dalším navazujícím typům odběratelů, jako jsou maloobchodníci, obchody pro kutily, architekti a další hospodářské subjekty v odvětví stavebnictví a renovací. Komise proto provedla druhý výpočet cenového podbízení snížením cen výrobního odvětví Unie za prodej těmto navazujícím odběratelům. Toto snížení zohlednilo skutečnost, že zprostředkovatelé prodeje vícevrstvých dřevěných podlahovin si v některých zemích Unie obvykle účtují 5% provizi na pokrytí svých nákladů a ziskového rozpětí. Proto při tomto výpočtu, pokud se prodej výrobního odvětví Unie uskutečňoval jiným odběratelům než obchodníkům a velkoobchodníkům, bylo provedeno 5% snížení obchodní úrovně. Při použití této metodiky se vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pohybovalo v rozmezí od 28,8 % do 34,0 %.

(243)

Sdružení AUMI uvedlo, že ceny výrobce v Unii byly výrazně nižší než ceny obvykle používané členy sdružení AUMI, což jim znemožnilo konkurovat. Sdružení AUMI uvedlo, že mezi členy sdružení AUMI, kteří odebírají zboží z Číny, a společnostmi v Unii, které z Číny neodebírají, existují cenové rozdíly až do výše 40 %.

(244)

Komise posoudila důkazy předložené sdružením AUMI, které se týkaly cenové nabídky omezeného počtu typů výrobku mimo období šetření. Tyto důkazy byly považovány za neoficiální a nevyvrátily komplexní výpočet provedený Komisí, který zahrnoval veškerý prodej uskutečněný během období šetření výrobci v Unii a vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(245)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(246)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, byl proveden výběr vzorku.

(247)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník od organizace FEP. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(248)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(249)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(250)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(251)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 31 %. Podrobná analýza ukázala, že k poklesu výroby došlo především v roce 2023.

(252)

Výrobní kapacita Unie byla vypočtena na základě dlouhodobě dosažitelné maximální výroby s přihlédnutím k údržbě. Během posuzovaného období se výrobní kapacita Unie snížila o 9 %.

(253)

Využití kapacity v Unii se během posuzovaného období snížilo o 24 %, a to i přes snížení výrobní kapacity o 9 %.

(254)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(255)

Celkový objem prodeje v Unii byl v letech 2020 až 2022 relativně stabilní. V roce 2023 však prodej v Unii klesl na přibližně 33,4 milionu metrů čtverečních (v roce 2022 činil 50,4 milionu metrů čtverečních), což ve srovnání s rokem 2020 představuje pokles o 35 %.

(256)

Veškerý tento prodej se uskutečnil na volném trhu, protože v posuzovaném období nedošlo k žádnému závislému prodeji. Údaje v tabulce 2 se vztahují k využití pro vlastní potřebu, kdy nedošlo ke skutečnému prodeji.

(257)

Pokud jde o podíl na trhu, objem prodeje v Unii se snížil ze 73,4 % v roce 2020 na 65,5 % v roce 2022, což představuje pokles o 11 %. V roce 2023 se však podíl tohoto prodeje na trhu zvýšil na 67,1 %, což ve srovnání s rokem 2020 představuje pokles o 9 %.

(258)

Velký pokles množství prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období byl způsoben pronikáním čínského dovozu na trh za ceny, které se podbízely výrobnímu odvětví Unie, jak je uvedeno v 237. až 242. bodě odůvodnění výše. Kromě toho byl velký pokles prodeje v roce 2023 způsoben mimo jiné poklesem poptávky ve stavebnictví.

(259)

Vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období byl rovněž způsoben těmito faktory. Ztráta podílu na trhu dosáhla do roku 2022 výše 11 %, ale v období šetření se během tehdejších velkých problémů v odvětví stavebnictví mírně snížila.

(260)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie v posuzovaném období zaznamenalo snížení podílu na trhu o 9 % a jeho prodej na volném trhu klesl o 35 %, je zřejmé, že nedošlo k žádnému růstu, ale spíše se jednalo o období poklesu jak v absolutních hodnotách, tak v poměru ke spotřebě na volném trhu.

(261)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(262)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE) v posuzovaném období snížila o 14 %.

(263)

Produktivita vyjádřená v tunách na zaměstnance se v posuzovaném období snížila o 20 %.

(264)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad velikosti skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(265)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(266)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(267)

Jednotkové prodejní ceny na trhu Unie pro strany, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšily z 21,5 EUR/metr čtvereční na 26,7 EUR/metr čtvereční, což představuje nárůst o 24 %. K hlavnímu nárůstu došlo v roce 2022, kdy jednotkové prodejní ceny vzrostly o 21 %.

(268)

Tento zjevně pozitivní trend je třeba vnímat v kontextu významného nárůstu nákladů na suroviny. Během období šetření představovaly tyto náklady více než 50 % úplných jednotkových výrobních nákladů. Tyto jednotkové výrobní náklady se v posuzovaném období zvýšily o 42 %, což znamená mnohem rychleji, než činil nárůst průměrných prodejních cen na volném trhu Unie.

(269)

Jednotkové prodejní ceny i jednotkové náklady se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily o 2 %. V roce 2022 však prodejní ceny vzrostly o 21 % v důsledku zvýšení nákladů na suroviny. Navíc vzhledem k tomu, že nárůst jednotkových nákladů byl mnohem vyšší (29 %), bylo zřejmé, že ceny byly stlačovány. Jak je uvedeno v tabulce 4 výše, čínské dovozní ceny se v roce 2022 zvýšily pouze o 20 %.

(270)

V roce 2023 se jednotkové náklady zvýšily na 25,2 EUR/metr čtvereční zejména v důsledku velkého poklesu množství prodeje kvůli poklesu poptávky ve stavebnictví, jak je uvedeno v tabulce 6. Výrobní odvětví Unie se však nedokázalo nové situaci na trhu přizpůsobit a jeho tržní ceny vzrostly pouze o 1 %. V roce 2023 klesly čínské ceny o 13 %, což vyvolalo obrovský cenový tlak na výrobní odvětví Unie.

(271)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(272)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 18 %. Vývoj mezd byl vyjednán s odbory a ostatní náklady spojené se zaměstnanci byly stanoveny vnitrostátními správními orgány, přičemž posuzované období bylo obdobím vysoké inflace.

(273)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(274)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vzrostl o 32 %. Tyto zásoby vyjádřené jako procento výroby se v posuzovaném období zvýšily o 65 %. Zásoby jsou ve výrobním odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Unii velmi důležité, protože prodej se obvykle uskutečňuje ze zásob a výroba na zakázku je spíše výjimkou z této praxe. Zásoby jsou proto obvykle poměrně vysoké, jak dokládají procenta výroby uvedená v tabulce 10. Zvýšení zásob v absolutních hodnotách i jako procento výroby bylo důsledkem velkého poklesu prodeje v roce 2023, kdy se výrobní odvětví Unie pokusilo úroveň své výroby účinně přizpůsobit.

(275)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(276)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku byla v letech 2020 a 2021 vyšší než 7 %, avšak v roce 2022 klesla na 5,0 %. Bylo to způsobeno cenovým tlakem rostoucího množství čínského dovozu, jak je vysvětleno v 269. bodě odůvodnění. V období šetření se ziskovost opět snížila, tentokrát výrazněji, a to pod hranici rentability na –3,9 %. V období šetření výrobní odvětví Unie nadále trpělo cenovým tlakem ze strany čínského dovozu, ale také tím, že potíže v odvětví stavebnictví způsobily, že poptávka po vícevrstvých dřevěných podlahovinách klesla o 35 %, jak je uvedeno v tabulce 3.

(277)

Vývoj ziskovosti ve spojení s prodejními cenami a výrobními náklady uvedenými v tabulce 8 a vývoj cen čínského dovozu svědčil o výrazném stlačení cen. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny tak, aby dostatečně zohledňovaly nárůst nákladů a aby bylo možné prodávat s přiměřeným ziskem. To znamenalo, že ziskovost výrobního odvětví Unie klesla v období šetření pod hranici rentability.

(278)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako návratnost obratu, když se v roce 2022 nejprve snížil a poté se v období šetření dostal do záporných hodnot.

(279)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Trend návratnosti investic se vyvíjel podobně jako návratnost obratu, když se v roce 2022 nejprve snížil a poté v období šetření zaznamenal výrazný pokles, neboť se snížil z 30,7 % v roce 2022 na –7,2 % v období šetření.

(280)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku během posuzovaného období i nadále investovali, což prokazují výše uvedené údaje o investicích. Investice se pohybovaly mezi 5 a 13 miliony EUR ročně a jejich cílem bylo především zvýšení efektivity a údržba stávajících zařízení. Společnosti výrobního odvětví Unie vysvětlily, že tyto investice byly minimem potřebným pro zachování efektivity. V každém ze čtyř let posuzovaného období představovaly tyto investice méně než 4 % obratu. Výrobní odvětví Unie vysvětlilo, že investice byly omezeny klesající schopností opatřit si kapitál. Jak je uvedeno v 338. bodě odůvodnění, jedna ze společností výrobního odvětví Unie poskytla důkazy o tom, že investice ve výši 10–15 milionů EUR byla zrušena z důvodu špatné situace na trhu v letech 2022 a 2023. Snížení úrovně návratnosti investic ohrožuje budoucí schopnost výrobního odvětví Unie opatřovat si kapitál, a tedy i jeho přežití ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě.

(281)

Ke zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Unie docházelo na trhu s rostoucí poptávkou až do roku 2022. V roce 2023 však spotřeba klesla o 35 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 9 %, ze 73,4 % v roce 2020 na 67,1 % v období šetření.

(282)

Vývoj využití pro vlastní spotřebu vykázal v posuzovaném období mírný pokles o 2 %. Šetření ukázalo, že využití pro vlastní spotřebu není dumpingovým dovozem přímo ovlivněno. To znamená, že využití pro vlastní spotřebu nebylo při analýze újmy klíčovým faktorem.

(283)

Vývoj prodejních cen vykazoval během posuzovaného období zjevně pozitivní trend. Z šetření však vyplynulo, že pozitivní vývoj prodejních cen souvisel s vývojem cen surovin, které v tomto období výrazně vzrostly.

(284)

Většina ukazatelů, jako například ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, vykazovala rozhodně negativní trend; v letech 2020 a 2021 byly ještě všechny v kladných hodnotách, v roce 2022 se snížily a v roce 2023 se dostaly do záporných hodnot. Konečný stav zásob hotových výrobků se zvýšil, což mělo rovněž negativní dopad na peněžní tok. Tyto trendy byly výsledkem vývoje prodejních cen a výrobních nákladů. Tyto činitele, zkoumané společně s vývojem čínských dovozních cen v rostoucím množství, jsou jasným důkazem stlačení cen. V roce 2022 se množství dumpingového dovozu zvýšilo a ceny se v relaci k nákladům na suroviny nezvýšily. V roce 2023 dovozní ceny klesly a výrobní odvětví Unie nebylo schopno stanovit ceny na úrovni, která by mu umožnila pokrýt jeho náklady, a zatímco v letech 2020 a 2021 bylo schopno dosahovat přiměřených zisků, v roce 2022 tyto zisky klesly pod cílové ziskové rozpětí (7,3 %) a v roce 2023 se ziskovost stala výrazně zápornou.

(285)

Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie provádělo investice s cílem zachovat efektivitu. Po roce 2021 však existují důkazy o snižující se schopnosti opatřit si kapitál.

(286)

Ačkoli újma v tomto šetření spočívala především v cenových a výkonnostních ukazatelích, jako je ziskovost a schopnost opatřit si kapitál, výrobní odvětví Unie utrpělo pokles i v objemových ukazatelích. Výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje a podíl na trhu Unie se v posuzovaném období snížily. Kromě toho došlo také k poklesu zaměstnanosti a produktivity, což souviselo s nižší úrovní výroby a objemu prodeje. Čínský dovoz získal v letech 2020 až 2022 podíl na trhu, ale v období šetření o část tohoto zisku přišel. V roce 2023 však ceny čínského dovozu výrazně poklesly a měly silný dopad na finanční ukazatele výrobního odvětví Unie, přičemž ziskovost, návratnost investic a peněžní tok se dostaly do záporných hodnot.

(287)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(288)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu způsobit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: pokles spotřeby, dovoz ze třetích zemí, dovoz do Unie pro společnosti ve spojení s výrobním odvětvím Unie, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a zvýšení nákladů včetně investic a využití pro vlastní potřebu.

(289)

Jak ukazuje tabulka 3, objem dumpingového dovozu z Číny se zvýšil z přibližně 11,7 milionu metrů čtverečních v roce 2020 na přibližně 19,6 milionu metrů čtverečních v roce 2022, což představuje nárůst o 67 %. V období šetření kleslo množství dovozu na 11,2 milionu metrů čtverečních. Pokud jde o podíl na trhu, dumpingový dovoz z Číny se zvýšil z 16,8 % v roce 2020 na 25,4 % v roce 2022, což představuje nárůst o 51 %. V období šetření se podíl na trhu snížil na 22,5 %. Během celého posuzovaného období se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil o 34 %.

(290)

Tato zjištění se shodovala s poklesem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu o 35 % a poklesem podílu na trhu ze 73,4 % na 67,1 %, což představuje pokles o 9 %.

(291)

Jak je vysvětleno v 269. až 270. bodě odůvodnění, dovoz z Číny způsobil, že ve výrobním odvětví Unie došlo v roce 2022 a v období šetření ke stlačení cen. Toto stlačení cen znamenalo, že když jednotkové náklady výrobců v Unii v roce 2022 vzrostly o 29 % (převážně v důsledku zvýšení nákladů na suroviny), výrobci v Unii nebyli schopni přizpůsobit své prodejní ceny způsobem, který by jim umožnil udržet si úrovně ziskovosti. Tato situace se v období šetření zhoršila, když náklady dále vzrostly. Ceny čínského dovozu se v období šetření snížily o 13 %. V důsledku tohoto stlačení cen utrpělo výrobní odvětví Unie v období šetření ztráty ve výši 3,9 %.

(292)

Pronikání čínského dovozu v posuzovaném období bylo možné proto, že výrobek, který je předmětem šetření, se obvykle prodává ze zásob a cena hraje při rozhodování odběratelů významnou roli. Časová shoda mezi zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie a významnou přítomností dumpingového dovozu z Číny, který podbízí ceny výrobního odvětví Unie a stlačuje cenové hladiny na trhu Unie, potvrzuje příčinnou souvislost mezi těmito dvěma jevy.

(293)

Sdružení AUMI a CNFPIA tvrdila, že pokud existovala podstatná újma, nebyla způsobena čínským dovozem, protože k této údajné podstatné újmě došlo v době, kdy byl čínský dovoz na nejnižší úrovni.

(294)

Komise uvedla, že toto tvrzení ignoruje dva důležité faktory týkající se újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Zaprvé, újma, kterou utrpělo, začala v roce 2022, kdy zisky klesly ze 7,9 % na 5,0 %, což představuje pokles o 36 %. Tabulka 11 navíc ukazuje, že peněžní tok v roce 2022 klesl o 17 % a návratnost investic o 14 %. Toto zhoršení bylo způsobeno neschopností výrobního odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny v relaci k růstu nákladů v důsledku cenového tlaku, který začal v uvedeném roce. Újma, kterou výrobní odvětví Unie v roce 2022 utrpělo, nesouvisela se spotřebou, která se v uvedeném roce zvýšila o 4 %.

(295)

Zadruhé, jak je popsáno v oddíle „Závěr ohledně újmy“, újma v tomto případě souvisela především se stlačením cen a jeho dopadem na výkonnostní ukazatele výrobního odvětví Unie. Proto není správné tvrdit, že újma nemohla existovat, jelikož množství dovozu v období šetření kleslo. Podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie způsobily především nízké ceny tohoto dovozu ve spojení s jeho množstvím, které zůstalo po celé posuzované období značné. Je to patrné z analýzy nákladů a cen po celé posuzované období. Ačkoli byly dovozní ceny z Číny trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, zůstaly v letech 2020 a 2021 nad jeho náklady. V roce 2022 se však čínské ceny dostaly na úroveň nákladů výrobního odvětví Unie, přičemž v roce 2023 klesly výrazně pod jejich úroveň a způsobily podstatnou újmu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(296)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(297)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(298)

Největší část dovozu ze třetích zemí představoval dovoz z Ukrajiny. Dovoz z Ukrajiny uskutečňovala především skupina Barlinek, na niž v posuzovaném období připadalo 70–90 % dovozu z Ukrajiny.

(299)

Množství dovozu z Ukrajiny bylo v období 2020–2022 relativně stabilní a v období šetření kleslo o 29 %. Podíl tohoto dovozu na trhu byl v posuzovaném období stabilní: v období šetření byl na stejné úrovni jako v roce 2020 (5,6 %).

(300)

Průměrné dovozní ceny z Ukrajiny vzrostly v posuzovaném období o 41 %. Dovozní ceny byly převážně převodními cenami skupiny Barlinek a představovaly základní typy vícevrstvých dřevěných podlahovin, které doplňovaly výrobu této skupiny v Unii. Převodní ceny nezahrnovaly určité náklady skupiny, které by byly připočteny před dalším prodejem v Unii. Bylo proto zřejmé, že ceny ukrajinského dovozu výrobnímu odvětví Unie újmu nezpůsobily.

(301)

Množství dovozu z jiných třetích zemí pokleslo v posuzovaném období o 17 %. Po celé toto období zůstal tento dovoz nižší než 5 % podílu na trhu.

(302)

Ceny dovozu z jiných třetích zemí byly trvale vyšší než ceny dovozu z Číny.

(303)

Komise proto dospěla k závěru, že dovoz ze třetích zemí nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ani neoslabil příčinnou souvislost s dovozem z Indonésie.

(304)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(305)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 24 %. Prodejní ceny tohoto vývozu se ve stejném období zvýšily o 38 %.

(306)

Vzhledem k tomu, že objem vývozu představoval pouze přibližně 25 % objemu prodeje v Unii a že vývoj objemu prodeje a cen byl podobný jako vývoj pozorovaný u prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie, je zřejmé, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie není klíčovým prvkem v celkovém hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(307)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezpůsobila výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ani nemohla oslabit příčinnou souvislost s dovozem z Číny.

(308)

Vývoj spotřeby uváděly jako příčinnou souvislost ve svých různých podáních sdružení AUMI a CNFPIA a společnosti Barth, Puderback, MEFO Floor a Thede & Witte.

(309)

Jak ukazuje tabulka 2, spotřeba se od roku 2020 do roku 2022 zvýšila o 11 %, avšak v období šetření se snížila o 35 %. Tento velký pokles byl způsoben vývojem ve stavebnictví. Výrobní odvětví Unie reagovalo v období šetření snížením množství výroby a prodeje s cílem přizpůsobit se menší velikosti trhu.

(310)

Pokles spotřeby rovněž vedl v období šetření ke zvýšení jednotkových nákladů, protože fixní náklady byly rozloženy na menší množství výroby. Bylo tedy zřejmé, že výrobní odvětví Unie bylo poklesem spotřeby v období šetření významně ovlivněno.

(311)

V roce 2022 se však spotřeba zvýšila o 4 %, ale výrobní odvětví Unie začalo trpět újmou a zejména zaznamenalo pokles ziskovosti o 36 % – ze 7,9 % v roce 2021 na 5,0 %. Tento negativní trend zjevně nebyl důsledkem vývoje spotřeby.

(312)

Navíc vzhledem k tomu, že náklady výrobního odvětví Unie vzrostly v období šetření o 8 %, nebylo výrobní odvětví Unie schopno úměrně zvýšit ceny. To vedlo k poklesu ziskovosti pod hranici rentability (–3,9 %). Jak je vysvětleno v 269. až 270. bodě odůvodnění, tento vývoj byl způsoben cenovým tlakem vyvíjeným čínskými vyvážejícími výrobci.

(313)

Je tedy zřejmé, že újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, započala v roce 2022 v důsledku čínského cenového tlaku, přičemž v období šetření pokračovala a zhoršovala se v důsledku poklesu spotřeby a dalšího snižování cen čínského dovozu. Ačkoli pokles spotřeby ovlivnil objem prodeje a ziskovost výrobního odvětví Unie, výrobní odvětví Unie si bývalo mohlo udržet svůj podíl na trhu a zvýšit ceny, aby neutralizovalo dopad zvýšených nákladů, nebýt stlačujícího vlivu cen dumpingového čínského dovozu. Jinými slovy, ačkoli pokles spotřeby měl na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie dopad, tento dopad nebyl neutralizován, a proto se projevil v důsledku stlačujícího vlivu čínských cen. V každém případě podle posouzení Komise tento dopad neoslabuje příčinnou souvislost mezi čínskými cenami a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(314)

Zvýšení nákladů na suroviny a dalších nákladů uvedla sdružení AUMI a CNFPIA ve svých jednotlivých podáních jako příčinnou souvislost. Jako další zvýšené náklady byly zmíněny náklady na energie, inflace, environmentální a regulační náklady a náklady související s investicemi. Komise se však bude obecně zabývat zvýšenými náklady, pro které již byly údaje o jednotkových nákladech uvedeny v tabulce 8. Je tomu tak proto, že ostatní zmíněné náklady netvořily velkou část nákladů výrobního odvětví Unie, a jakékoli zvýšení těchto nákladů by proto mělo na situaci výrobního odvětví Unie pouze zanedbatelný dopad.

(315)

Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v období šetření zvýšily o 42 %, avšak výrobní odvětví Unie začalo trpět újmou v roce 2022, kdy náklady vzrostly o 29 %. Bylo to způsobeno zejména zvýšením nákladů na suroviny, které představovaly více než 50 % úplných jednotkových výrobních nákladů.

(316)

Zvýšení nákladů je třeba v určité fázi přenést na odběratele, aby byli výrobci nadále životaschopní. V roce 2022 však jednotkové náklady vzrostly o 29 %, zatímco prodejní ceny se zvýšily pouze o 21 %. Čínské dovozní ceny se v roce 2022 zvýšily pouze o 20 %.

(317)

V období šetření se jednotkové náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o dalších 8 %, avšak zvýšení prodejních cen se omezilo na 1 %. Čínské ceny se v období šetření snížily o 13 %. To vedlo k poklesu ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku, jak je uvedeno v tabulce 11.

(318)

Je tedy zřejmé, že zvýšení jednotkových nákladů výrobního odvětví Unie přispělo k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Unie v roce 2022 a v období šetření utrpělo, pouze doplňkově. Jak je však vysvětleno v 313. bodě odůvodnění, skutečnou příčinou podstatné újmy byl čínský cenový tlak, který výrobnímu odvětví Unie neumožnil se situaci zvýšených nákladů přizpůsobit. Dopad zvýšení nákladů by proto neměl být považován za příčinu újmy, ale spíše za běžný obchodní vývoj, na který nebylo výrobní odvětví kvůli čínskému cenovému tlaku schopno plně reagovat.

(319)

Využití pro vlastní spotřebu se v posuzovaném období snížilo v absolutních hodnotách přibližně o 2 % a po celé posuzované období představovalo v průměru o něco málo více než 1 % celkové spotřeby na trhu, jak je uvedeno v tabulce 2. Komise měla proto za to, že vývoj v oblasti využití pro vlastní spotřebu byl stabilní jen ve velmi malé části celkového trhu.

(320)

Vývoj v oblasti využití pro vlastní spotřebu proto nemohl způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ani oslabit příčinnou souvislost s čínským dovozem.

(321)

Sdružení AUMI uvedlo jako příčinnou souvislost údajnou „újmu, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo“. Sdružení AUMI zejména tvrdilo, že výrobní odvětví Unie odmítá prodávat některým členům jeho koalice a že se jedná o špatný obchodní postup, který negativně ovlivnil finanční situaci výrobního odvětví Unie.

(322)

Komise konstatovala, že toto tvrzení je vágní a nejasně vymezené. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení bylo zcela nepodložené, nemohlo být akceptováno jako významná příčinná souvislost.

(323)

Sdružení AUMI dále uvedlo, že několik výrobců v Unii dováželo čínské vícevrstvé dřevěné podlahoviny, což mohlo způsobit újmu. Sdružení AUMI dále uvedlo, že mnoho výrobců v Unii má výrobní závody mimo Unii, které mají konkurenční výhody, jako jsou nižší mzdy a nižší ceny energie, a že jejich výrobky z vícevrstvých dřevěných podlahovin konkurují výrobkům prodávaným výrobním odvětvím Unie.

(324)

Šetření však ukázalo, že dovoz výrobního odvětví Unie pocházel převážně z Ukrajiny. Komise dále poukázala na to, že dovoz z výrobních závodů vlastněných výrobním odvětvím Unie ve třetích zemích, jako je Ukrajina, byl již do této analýzy příčinných souvislostí zahrnut v oddíle 5.2.1. Tvrzení sdružení AUMI týkající se dovozu skupiny Kährs (z Číny do Švédska) byla nepodložená, neboť neobsahovala podrobnosti o příslušných množství a cenách. Toto tvrzení rovněž nevysvětlilo, jak a do jaké míry tento obchod způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(325)

Sdružení AUMI dále uvedlo, že nízké náklady na dopravu, které podle žadatele vedly ke zvýšení čínského dovozu, platily jen krátkodobě, neboť náklady na dopravu začaly v září 2023 růst.

(326)

Komise se nedomnívala, že náklady na dopravu jsou samy o sobě hlavní příčinou újmy, ale že jsou pouze součástí nákladů na to, aby se vývoz dostal na úroveň CIF. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(327)

Šetření ukázalo, že přítomnost dumpingového dovozu z Číny za nízké ceny měla za následek stlačení cen na trhu Unie v roce 2022 a v období šetření. To znamenalo, že úroveň cen výrobního odvětví Unie v těchto letech nemohla růst tak, aby pokryla zvýšení cen surovin. V důsledku toho ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie klesla v roce 2022 o 36 % a v období šetření se dostala do záporných hodnot. Taková ziskovost byla nižší než zisky, jichž by výrobní odvětví mělo dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, a je zjevně nedostatečná k zajištění jeho dlouhodobého přežití. Výrobní odvětví Unie muselo investovat do udržení stávajících zařízení, ale snížená schopnost opatřovat si kapitál ohrozila úroveň investic.

(328)

Na volném trhu Unie bylo přítomno značné množství čínského dumpingového dovozu za nízké ceny. Jeho podíl na trhu sice v období šetření klesl, ale ve srovnání s rokem 2020 nebo 2021 se zvýšil. V důsledku toho tento dovoz představoval přibližně dvě třetiny veškerého dovozu na trh Unie v období šetření. Šetření ukázalo, že toto pronikání na trh mělo rovněž negativní důsledky pro výrobní odvětví Unie, zejména pro objem výroby, který se v posuzovaném období snížil o 31 %, a objem prodeje, který ve stejném období klesl o 35 %.

(329)

Jinými zkoumanými činiteli byly dovoz z jiných zdrojů, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, vývoj využití pro vlastní spotřebu, vývoj spotřeby a zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie.

(330)

Komise proto rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu. Nebylo zjištěno, že by některý z těchto činitelů, ať už společně s ostatními činiteli nebo samostatně, měl na situaci výrobního odvětví Unie vliv do té míry, která by zpochybňovala závěr, že čínský dovoz způsoboval podstatnou újmu.

(331)

K újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, přispěl pokles spotřeby v období šetření i zvýšení jednotkových nákladů v letech 2022 a 2023, přičemž tyto okolnosti byly přitěžující činitele, které újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie ještě znásobily.

(332)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Újma spočívá zejména ve stlačení cen, ziskovosti, návratnosti investic, peněžním toku, schopnosti opatřit si kapitál a zvýšených zásobách. Z hlediska objemových ukazatelů navíc výrobní odvětví Unie utrpělo ztrátu podílu na trhu a pokles výroby, produktivity, objemu prodeje a zaměstnanosti.

(333)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie bylo dostatečné clo nižší než dumpingové rozpětí.

(334)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslením na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V této fázi šetření Komise nepřijala ohledně zkreslení na trhu surovin žádné rozhodnutí; toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi šetření.

(335)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(336)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(337)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tento základní zisk byl stanoven na základě ziskovosti výrobního odvětví Unie v roce 2020, jak je uvedeno v tabulce 11, tj. rok před tím, než bylo výrobní odvětví vystaveno dumpingu působícímu újmu. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 7,15 %.

(338)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila a zjistila jednoho výrobce zařazeného do vzorku, který plánoval investovat do svého závodu na výrobu vícevrstvých dřevěných podlahovin, avšak tyto investice byly zrušeny kvůli špatným hospodářským podmínkám, které v období šetření panovaly. Proto byla tvrzení výrobního odvětví Unie shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Roční hodnota ušlých investic vyjádřená jako procentní podíl z obratu výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku činila 0,19 %.

(339)

Tento procentní podíl ve výši 0,19 % byl přičten k základnímu zisku ve výši 7,15 % uvedenému ve 337. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 7,3 %.

(340)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, která nepůsobí újmu, a to tak, že výše uvedené cílové ziskové rozpětí použila na výrobní náklady, které výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období šetření.

(341)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(342)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (viz 213. a 214. bod odůvodnění).

(343)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení proto šetření tato údajná zkreslení zkoumalo za účelem posouzení, zda by k odstranění újmy popřípadě postačovalo clo nižší než dumpingové rozpětí.

(344)

Komise bude v šetření údajných zkreslení pokračovat, aby v konečné fázi šetření provedla posouzení vhodné úrovně opatření v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že výši prozatímních cel stanoví podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(345)

Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(346)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(347)

Poté, co se Komise rozhodla uplatnit čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu dospět jednoznačně k názoru, že v tomto případě není v zájmu Unie přijmout příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků uživatelů, spotřebitelů a dodavatelů.

(348)

V Unii existuje přibližně 200 společností vyrábějících vícevrstvé dřevěné podlahoviny, které v posuzovaném období zaměstnávaly 10 500 až 13 300 zaměstnanců. Výrobci jsou rozprostřeni po celé Unii. Výrobní odvětví Unie zařazené do vzorku, které představuje více než 25 % celkové výroby, při šetření spolupracovalo.

(349)

Analýza v oddílech 4 a 5 tohoto nařízení potvrdila, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu a že hlavní příčinou této újmy byl dumpingový dovoz dotčeného výrobku od čínských vyvážejících výrobců. V důsledku utrpěné újmy se výrobní odvětví Unie ocitlo ve zranitelné situaci. Jeho ziskovost klesla z více než 7 % v letech 2020 a 2021 na –3,9 % v roce 2023. Bylo to způsobeno cenovým tlakem ze strany čínských výrobců v souvislosti s rostoucími náklady a klesající poptávkou.

(350)

Vzhledem ke zjištění podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by uložení opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny a zlepšit ziskovost na udržitelnou úroveň, zvýšit investice, a tím si udržet konkurenční postavení na svém hlavním trhu. Výrobní odvětví Unie by rovněž mohlo získat zpět ztracený podíl na trhu zvýšením množství výroby a prodeje na trhu Unie.

(351)

Neuložení opatření by pravděpodobně mělo na výrobní odvětví Unie další významné negativní účinky projevující se nižším objemem prodeje a výroby, dalším stlačením cen, jež by vedlo k dalšímu finančnímu zhoršení jeho hospodářské situace z hlediska ziskovosti a investic, což by ohrozilo jeho budoucnost a zaměstnanost.

(352)

Společnost Barth oznámila Komisi, že má v rámci své skupiny ve Švédsku unijního výrobce vícevrstvých dřevěných podlahovin, který vyrábí výrobky ve „vyšším cenovém segmentu“. Aniž by poskytla na podporu svého tvrzení další podrobnosti, společnost Barth uvedla, že tato společnost na trhu Unie úspěšně konkuruje. Tato společnost sice byla zahrnuta do makroukazatelů použitých ke stanovení újmy v tomto šetření, ale neúčastnila se procesu výběru vzorku, který vedl k výpočtu mikroukazatelů. Ačkoli bylo stanovisko společnosti Barth řádně vzato na vědomí, nezvrátilo obecná zjištění o újmě, příčinné souvislosti a zájmu Unie pro výrobní odvětví Unie obecně.

(353)

Uložení opatření týkající se čínských vícevrstvých dřevěných podlahovin je tedy jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(354)

Komise na začátku šetření zaslala dotazníky 36 dovozcům a obchodníkům. Tento seznam zahrnoval velké dovozce, kteří na trhu Unie působí také jako velkoobchodníci.

(355)

Pouze jeden dovozce při šetření spolupracoval vyplněním odpovědi na dotazník. Tato odpověď představovala méně než 6 % čínského dovozu v období šetření.

(356)

Kromě toho skupina dvanácti dovozců a obchodníků (AUMI) předložila připomínky proti uložení opatření. Z těchto dvanácti společností předložila odpověď na dotazník pouze společnost Lamett Europe N.V. (dále jen „Lamett“). Sdružení AUMI neuvedlo svůj procentní podíl na dovozu do Unie v období šetření. V listopadu 2024 se pak dalších pět dovozců, včetně některých největších dovážejících společností, zaregistrovalo jako zúčastněné strany a předložilo námitky proti uložení opatření.

(357)

Sdružení AUMI a společnosti Barth, Floors 4Ever, Puderbach, MEFO Floor a Thede & Witte uvedly, že opatření by zvýšila dovozní náklady na vícevrstvé dřevěné podlahoviny, a tudíž by poškodila dovozce.

(358)

Komise neměla informace, na jejichž základě by mohla přesně stanovit dopad uložení opatření na činnosti dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Na základě jediného spolupracujícího dovozce by uložení opatření mělo na odvětví dovozu určitý dopad, protože vícevrstvé dřevěné podlahoviny jsou pro společnost Lamett důležitým výrobkem (tvoří však méně než 50 % jejího obratu). Jelikož ostatní dovozci při šetření nespolupracovali, Komise nebyla schopna zjistit, zda je tato situace typická pro odvětví dovozu obecně. Z internetových stránek velkých dovozců navíc vyplývá, že prodávají i mnoho jiných výrobků než jen vícevrstvé dřevěné podlahoviny. Kromě toho společnost Barth tvrdila, že dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin z Číny představuje 50 % jejího obchodu.

(359)

Dalo by se proto očekávat, že uložení opatření na dovoz z Číny bude mít na odvětví dovozu určitý dopad, neboť se předpokládá, že dovoz z Číny po uložení opatření poklesne. Dovozci by však mohli do určité míry získávat zboží ze třetích zemí nebo od výrobního odvětví Unie a pravděpodobně v menším množství i z Číny.

(360)

Společnosti Barth a Floors 4Ever tvrdily, že uložení antidumpingových opatření na vícevrstvé dřevěné podlahoviny může rovněž vést ke zvýšenému dovozu jiných podlahových výrobků, jako je vinyl.

(361)

Nebylo však jasné, jak a do jaké míry by to mělo na dovozce dopad, neboť ti tyto výrobky již dovážejí.

(362)

Pokud jde o ceny vícevrstvých dřevěných podlahovin, očekává se, že někteří dovozci by byli schopni přenést zvýšení cen (vyplývající z opatření) na své odběratele, ačkoli tento obchod může vytvářet nižší zisky. Informace o ziskovosti odvětví dovozu byly omezeny na jediného spolupracujícího dovozce. Nicméně s ohledem na obecně nízké dovozní ceny z Číny, o čemž svědčí velká rozpětí cenového podbízení vypočítaná v oddíle 4.4.2, bylo zřejmé, že průměrná míra ziskovosti dovozců byla kladná a mnohem vyšší než u výrobního odvětví Unie.

(363)

Společnosti Barth, Floors 4Ever a Thede & Witte tvrdily, že dovozci dodávají na trh Unie vícevrstvé dřevěné podlahoviny, které výrobní odvětví Unie není schopno dodávat samo.

(364)

Očekává se však, že dovoz z Číny zcela neustane, ale že se cena tohoto dovozu v důsledku opatření uložených na základě tohoto šetření zvýší. Navíc vzhledem k údajům uvedeným v tabulce 3 a mnoha dalším zdrojům dodávek uvedeným v tabulce 12 byla tato připomínka zamítnuta.

(365)

Na základě dostupných údajů proto Komise dospěla k závěru, že dopad opatření nebude pro dovozce/obchodníky nepřiměřený.

(366)

Odvětví uživatelů vícevrstvých dřevěných podlahovin sestává především z maloobchodníků, například obchodů pro kutily, a také z architektů, podnikatelů a dalších hospodářských subjektů v odvětví stavebnictví a renovací. Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé.

(367)

Ani hospodářské subjekty v odvětví stavebnictví a renovací by nedostatkem dodávek netrpěly a mohly by zvýšení cen vícevrstvých dřevěných podlahovin přenést na své odběratele. Nákupy vícevrstvých dřevěných podlahovin by představovaly velmi malou část jejich podnikového obratu.

(368)

Dalo by se očekávat, že maloobchodníci a obchody pro kutily nebudou těmito opatřeními nepřiměřeně postiženi, neboť nebudou trpět nedostatkem dodávek, protože existuje řada jiných zdrojů dodávek. Rovněž by se dalo očekávat, že dovoz z Číny po uložení opatření neustane, ale bude muset zvýšit ceny na méně poškozující úroveň.

(369)

Ani hospodářské subjekty v odvětví stavebnictví a renovací by nedostatkem dodávek netrpěly a mohly by zvýšení cen vícevrstvých dřevěných podlahovin přenést na své odběratele. Nákupy vícevrstvých dřevěných podlahovin by představovaly velmi malou část jejich podnikového obratu.

(370)

Dřevozpracující průmysl Unie dodává kulatinu z tvrdého a měkkého dřeva, obvykle od státních lesnických společností v různých členských státech. Dřevozpracující průmysl také dodává řezivo z tvrdého a měkkého dřeva méně integrovaným výrobcům vícevrstvých dřevěných podlahovin v Unii. Toto dřevo lze rovněž dodávat čínským vyvážejícím výrobcům vícevrstvých dřevěných podlahovin.

(371)

Dřevozpracující průmysl Unie nespolupracoval.

(372)

Sdružení AUMI a společnosti Barth a Thede & Witte tvrdily, že vzhledem k tomu, že čínští výrobci dovážejí z Unie značné množství dřeva, opatření poškodí i dřevozpracující průmysl Unie.

(373)

Dá se však očekávat, že případný pokles výroby vícevrstvých dřevěných podlahovin v Číně v důsledku opatření uložených tímto šetřením bude nahrazen výrobou v Unii nebo ve třetích zemích. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že dřevozpracující průmysl bude těmito opatřeními nepřiměřeně postižen. Naopak z opatření bude mít pravděpodobně prospěch výrobní odvětví vícevrstvých dřevěných podlahovin v Unii, a tedy i dřevozpracující průmysl.

(374)

Společnosti Barth, Floors 4Ever, Puderbach, MEFO Floor a Thede & Witte uvedly, že opatření budou mít nepříznivý dopad na spotřebitele, neboť cla povedou ke zvýšení cen v tomto odvětví.

(375)

Toto tvrzení nebylo doloženo, neboť nebylo vysvětleno, zda se cla na úrovni dovozu přenesou v plné výši na spotřebitele. Navíc spotřebitelé vícevrstvé dřevěné podlahoviny běžně nenakupují, a proto u většiny spotřebitelů nebudou vícevrstvé dřevěné podlahoviny důležitou součástí jejich rozpočtu.

(376)

Na základě dostupných údajů proto Komise dospěla k závěru, že dopad opatření nebude pro spotřebitele nepřiměřený.

(377)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(378)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(379)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz vícevrstvých dřevěných podlahovin pocházejících z Číny uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí (viz 215. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(380)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(381)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(382)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je možné až poté, co je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura. Tato faktura musí splňovat požadavky uvedené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(383)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky uvedené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(384)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení těchto opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(385)

Dotčený výrobek je v současnosti zařazen do kódu TARIC 4418 75 00 . Komise má ve spisu důkazy o tom, že při vývozu je dotčený výrobek někdy nesprávně deklarován pod čínským celním kódem 4412 52 00 . Tento kód se vztahuje na laťovky, vrstvené desky a podlahové laťovky nejméně s jednou vnější vrstvou z jiného než jehličnatého dřeva jiného než tropického dřeva. Kromě toho Komise zjistila, že ačkoli byl dotčený výrobek vyroben v Číně, byl při vývozu do jiných míst určení než Unie příležitostně označen jako výrobek pocházející z jiné třetí země. Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření považovala Komise za vhodné monitorovat dovoz výrobků z Číny deklarovaných pod kódem KN 4412 52 00 a dovoz dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z jiných třetích zemí.

(386)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(387)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(388)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(389)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které byly specificky jim sděleny.

(390)

Skupina Fusong předložila připomínky ke vzorci použitému pro výpočet referenčních hodnot pro dýhy. S ohledem na tyto připomínky Komise své výpočty dumpingu upravila, konkrétně pro skupinu Fusong a pro skupinu Forest. Skupina Fusong předložila připomínky rovněž k metodickým aspektům výpočtů dumpingu. Tyto připomínky budou v příslušném případně vypořádány v konečné fázi šetření.

(391)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(392)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,